Pátek 27. září 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Tomio Okamura)
229.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
(veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon
č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 435/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr zemědělství Miroslav Toman a zpravodaj garančního výboru, kterým byl zemědělský výbor, poslanec Pavel Kováčik. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 435/3, který byl doručen 12. září 2019. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 435/4.
Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Nemáte zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Otevírám rozpravu, do které se přihlásil s přednostním právem pan poslanec Pavel Kováčik, a připraví se pan poslanec Jan Zahradník.
Já vás poprosím o klid, aby se pan poslanec mohl v klidu vyjádřit! (V sále je mimořádně velký hluk.) Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Vzhledem k tomu, že máme za necelou třičtvrtěhodinu zařazen další pevně zařazený bod, tak budu velice stručný. Byl bych rád, aby bylo jasné, že veterinární zákon, jehož novelu teď schvalujeme, adaptuje nařízení o úředních kontrolách v oblasti veterinární péče, upravuje veterinární podmínky chovu hmyzu jako hospodářských zvířat, je-li určen k lidské spotřebě nebo výrobě zpracované živočišné bílkoviny, stanovuje veterinární a hygienické požadavky na tyto podniky, které chovají hmyz, zakotvuje průkaz prohlížitelů zvěřiny a včelstev, zpřísňuje oznamovací povinnost chovatelů z pěti fen starších jednoho roku na tři feny - to je opatření proti množírnám, zvyšuje zde také sankce za porušení povinností, zpřesňuje okruh subjektů, které jsou povinné, s nějakou výjimkou.
Další opatření, boj proti množírnám, bude obsahovat vzápětí přicházející v rámci několika málo týdnů zákon na ochranu zvířat proti týrání. Zpřesňuje a doplňuje obsah mimořádných veterinárních opatření v souvislosti s bojem proti africkému moru prasat, stanovuje kompetenci kraje podílet se na zabezpečení mimořádných veterinárních opatření a zpřesňuje možnost poskytnutí náhrad, které vznikly v důsledku opatření proti africkému moru prasat pro uživatele honitby nebo pro zemědělce.
V průběhu projednávání ve druhém čtení anebo v zemědělském výboru byly podány pozměňovací návrhy, s jejichž obsahem vás velmi stručně v průběhu hlasování seznámím. Rovněž tedy zemědělský výbor projednal na své schůzi dne 18. září 2019, navrhl nebo doporučil hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, doporučil návrh procedury a seznámím vás s ním až v průběhu, kdy budu vyzván k tomu vlastnímu aktu. Nyní moje slovo v obecné rozpravě končí, děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a v obecné rozpravě tedy vyzývám dále, aby se vyjádřil pan poslanec Jan Zahradník, připraví se paní poslankyně Červíčková. Jenom upozorňuji, že máme ve 13 hodin pevně zařazený bod.
Poslanec Jan Zahradník: Ano, vážený pane místopředsedo, je to pravda, ve 13 hodin máme druhé čtení realitního zákona, jestli se nepletu. Já jsem se přihlásil proto, abych podpořil svoje dva pozměňovací návrhy D1 a D2, které se týkají útulků...
Místopředseda PSP Tomio Okamura: A já vás poprosím o klid, aby se pan poslanec mohl opravdu v klidu vyjádřit. Prosím vás o klid!
Poslanec Jan Zahradník: Ano. Konkrétně registrace útulku pro zvířata veterinární správou. Ten první pozměňovací návrh doplňuje do § 42 větu, která umožňuje krajské veterinární správě neprovést registraci, pokud žadatel nesplňuje podmínky stanovené zákonem pro kvalitu toho útulku, případně prováděcími právními předpisy. Další pozměňovací návrh pak má dvě části, první říká, že stejně tak by měla postupovat veterinární správa, nebo lépe řečeno měla by mít možnost zrušit registraci, pokud v průběhu činnosti ten útulek vykazuje, že neplní povinnosti dané zákonem. A konečně třetí, vyzývám v něm nepřímo ministerstvo, aby připravilo prováděcí právní předpis pro provozování útulku, tedy zřejmě nějakou vyhlášku. Všechny ty tři návrhy jsou jednak pod bodem D1 a jednak pod návrhem D2. Děkuji a předem prosím o podporu.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Červíčkovou a připraví se pan poslanec Bendl. Takže paní poslankyně, prosím, máte slovo.
Poslankyně Monika Červíčková: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi stručně zareagovat na některé dezinformace, které se včera objevily v souvislosti s mým pozměňovacím návrhem k novele veterinárního zákona na sociálních sítích a rovněž jsou rozesílány e-mailem. Zda se jedná o dezinformace účelové, či z neznalosti, zde rozebírat určitě nebudu. Jen bych se ráda vyjádřila k těm bodům z mého pozměňovacího návrhu, které byly právě dezinterpretovány.
Vymezení pojmu útulek vychází z příslušných ustanovení občanského zákoníku, který upravuje zákonný režim toulavých a opuštěných zvířat. Tento režim platí již od roku 1964 a jasně z něj plyne, že obec, nikoli nálezce může svěřit zvíře provozovateli útulku a že místně příslušnou obec nelze z procesu umístění nalezeného zvířete do útulku za žádných okolností vyloučit. Jedná se o zcela běžnou úpravu, která platí i v jiných evropských zemích. Navrhovaná definice tak zcela odpovídá doktrinálnímu vymizení pojmu útulek a v této souvislosti odkazuji na stanovisko Ústřední komise pro ochranu zvířat, což je poradní orgán Ministerstva zemědělství na úseku zvířat, podle kterého se útulkem rozumí: útulek je zřízený obcí nebo útulek zřízený soukromou osobou, která s obcí spolupracuje při zabezpečení péče o opuštěná a toulavá zvířata, přičemž není možné, aby existoval soukromý útulek pro zvířata, ve kterém by soukromé osoby bez spolupráce s obcí shromažďovaly opuštěná a toulavá zvířata. Dle českého právního řádu není možné, aby taková péče probíhala bez vědomí a spolupráce s obcí. Dále odkazuji na tu samotnou definici obsaženou ve studii Parlamentního institutu. Akcent na nezbytnou spolupráci s obcemi zaznívá dlouhodobě i od vedení Státní veterinární správy, což je zřejmé i z mediálních výstupů.
Další dezinformace se týká povinnosti uzavírat smlouvy s obcemi. Rozhodně není pravdou, že by můj návrh zaváděl povinnost uzavírat smlouvy s obcemi. I z toho, co jsem již uvedla, jasně vyplývá, že obce mají v procesu péče o toulavá a opuštěná zvířata hlavní slovo. Právě proto je v mém návrhu obsaženo sousloví "po dohodě", která implikuje jedinou povinnost, a sice informovat obce o nalezených zvířatech tak, jak stanoví právě již ten zmíněný zákon z roku 1964. Náležitosti dohody jsou věcí domluvy mezi dvěma stranami. Může se tak stát při osobním jednání, ve formě elektronické či e-mailové komunikace. Obcím, které nemají dostatečné kapacity starat se o bezprizorní zvířata, resp. nemají finance na to, uvedenou péči hradit, nic nebrání v tom, aby zvířata nadále ponechala v režii zákonných spolků. Ostatně tento model bývá v praxi zákonnými spolky i preferován.
Ráda bych zdůraznila, že můj pozměňovací návrh dopadá pouze na útulky, to je na zařízení, která pečují o zvířata toulavá či opuštěná. Můj návrh se nijak netýká ostatních kategorií zvířat, např. zvířat darovaných či vykoupených z problémových chovů, zvířat dovezených ze zahraničí ať již legálně, či nelegálně, anebo zvířat úředně odebraných, pro která platí režim vymezený obecně závaznými právními předpisy, zejména občanským zákoníkem, zákonem na ochranu zvířat proti týrání a trestním zákoníkem. Zákonné spolky, které pečují o ostatní kategorie zvířat nad rámec zvířat toulavých či opuštěných, budou moci samozřejmě nadále působit dál. Jak jsem již uvedla, můj návrh dopadá skutečně pouze na útulky a na zvířata toulavá či opuštěná, a to zcela v souladu se zákonným režimem, který platí od toho daného roku 1964, kdy byl přijat občanský zákoník číslo 40. Jakékoli zprávy o tom, že by ostatní zařízení kromě útulků měla být zakázaná, jsou zcela liché a nepodložené.
Závěrem bych ráda podotkla, že body obsažené v mém pozměňovacím návrhu, jež se týkají režimu útulků, nejsou body změnovými. Nedochází tedy nikterak ke změně platného stavu. Cílem je pouze formulačně zpřesnit režim toulavých a opuštěných zvířat v souladu s občanským zákoníkem s cílem zamezit obcházení zákonných povinností. Důvodem k podání návrhu byly četné stížnosti jak občanů, tak především místních samospráv. Problémem u některých útulků je v současné době fakt, že se vedle skutečných zatoulaných či opuštěných zvířat starají i o zvířata nejasného původu a v nejednom případě požadují po obcích úhradu nákladů za péči.
Návrh byl samozřejmě konzultován s řadou ochranářských zařízení a útulků v čele s největší sítí českých útulků, renomovanou organizací Liga na ochranu zvířat. Pokud jde o jasná pravidla pro provoz útulků z hlediska hygieny chovu, odkazuji na znění pozměňovacího návrhu kolegy Zahradníka. Můj pozměňovací návrh toto neřeší. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Petra Bendla, připraví se pan poslanec Marian Jurečka. No, máme dvě minuty. Prosím.
Poslanec Petr Bendl: Já se pokusím být maximálně rychlý. Já jenom cítím povinnost vyjádřit se k pozměňovacímu návrhu pod písmenem C, který otevíral pro mě nebezpečně možnost zavedení povinného vzdělávání u veterinárních lékařů, což by zkomplikovalo život a zhoršilo veterinární péči v České republice. Potkal jsem se s panem rektorem, on mě ujistil, že takovýto zájem v žádném případě nemají. Viděl jsem návrh vyhlášky, který stanoví, že by nešlo o povinné vzdělávání, ale naopak nepovinné. Věřím, že se tak stane a že žádná povinnost pro veterináře nevznikne. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní vyzývám posledního přihlášeného do obecné rozpravy pana poslance Mariana Jurečku. Nebudu teď číst omluvy, abych vám neubíral čas. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já se omlouvám, že to je minutu před 13. hodinou, ale aspoň stručně chci vyjádřit své určité rozpaky nad pozměňovacím návrhem pod označením B3, kdy je možná dobře míněná snaha paní kolegyně poslankyně Červíčkové, ale nevím, jak v praxi bude naplnitelná, protože pokud tady v § 42 odst. 7 vložíme větu "Provoz útulku pro zvířata bez spolupráce s obcí při zabezpečení péče o toulavá a opuštěná zvířata se zakazuje.", tak jak prosím pěkně vyložit, jakým způsobem bude v praxi vyhodnocovat ono "bez spolupráce". Myslíme tím tedy rozhodnutí, usnesení zastupitelstva dané obce, města, nebo jakou formu spolupráce, co to bude znamenat případně pro ty útulky, které tam už dneska jsou zřízené a které v tento okamžik třeba nebudou mít deklarovanou onu spolupráci, která není přesněji naznačena?
Takže vidím tady v tomto bodu docela velký problém a já osobně jej nehodlám podpořit. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já děkuji. Máme třináctou hodinu, takže já přerušuji tento bod, přečtu ještě dvě omluvy a následně předám řízení. Takže se omlouvá pan poslanec Vít Rakušan mezi 13. a 14. hodinou z důvodu jednání ve volebním kraji, a omlouvá se ještě pan poslanec Ondřej Benešík od 13. do 13.30 z pracovních důvodů.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré odpoledne. Na tento moment máme pevně zařazený bod 20, což je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.