Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

18.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb.,
o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 483/ - druhé čtení

Z pověření vlády a vzhledem k tomu, že pan ministr Brabec je nepřítomen, návrh přednese ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, paní ministryně, ujměte se slova.

Dámy a pánové, prosím o klid! Jestliže máte něco k řešení, prosím v předsálí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych uvedla vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Důvodem, proč Ministerstvo životního prostředí přistoupilo k novelizaci tohoto zákona, je skutečnost, že evropský systém emisního obchodování byl pro nadcházející období let 2021 až 2030 novou evropskou směrnicí revidován. Účelem této evropské úpravy je zefektivnit celý systém tak, aby skrze cenu povolenky motivoval účastníky k investicím do nízkouhlíkových technologií, a snižoval tak emise skleníkových plynů. Připomínám, že zákon, který předkládáme, žádný systém emisního obchodování nezavádí. Ten tu je už patnáct let a jeho ambice se určují na evropské úrovni.

Tato novela umožňuje České republice, aby využila několik flexibilit, které mají členské státy k dispozici. Těmi jsou zejména modernizační fond, kompenzace nepřímých nákladů a vynětí malých zařízení z emisního obchodování.

Modernizační fond se zavádí na podporu investic do projektů rozvíjejících obnovitelné zdroje energie, zvyšujících energetickou účinnost a snižujících emise skleníkových plynů. Přibližně polovina modernizačního fondu je na uvedené účely přednostně určena pro výrobce elektřiny zahrnuté v EU ETS, způsobilými příjemci však mohou být i ostatní podniky, domácnosti a municipality. Celkový objem prostředků pro Českou republiku v tomto fondu v období let 2021 až 2030 je závislý na ceně povolenky. Odhadujeme jej na více než 100 mld. korun.

Další nástroj, který je návrhem upravován, jsou takzvané kompenzace nepřímých nákladů. Ty jsou určené pro energeticky náročná odvětví průmyslu, která jsou ohrožená zahraniční konkurencí. Kompenzovat se jimi bude zvýšení cen elektřiny v důsledku nákladů spojených s emisemi skleníkových plynů. Vláda bude podle navrhovaného znění zákona každoročně k tomuto účelu určovat částku, tedy celkovou sumu prostředků, které budou k dispozici, a Ministerstvo průmyslu a obchodu bude rozhodovat o poskytnutí kompenzace jednotlivým oprávněným žadatelům.

Předkládanou novelou zákona se také umožňuje vynětí malých zařízení s emisemi do 2 500 tun oxidu uhličitého za rok z emisního obchodování. Tato zařízení ve svém součtu představují pouhých 0,07 emisí v rámci celého systému EU ETS v České republice a jejich vynětí ze systému tedy zvýší jeho účinnost, zatímco podnikům sníží administrativní náklady.

Dámy a pánové, zdůrazňuji, že tento zákon dokázal téměř nemožné, a sice že obsahuje kompromis mezi ochranou životního prostředí, podporou průmyslu a dopady na státní rozpočet. I proto byl zákon předložen bez rozporů z meziresortního připomínkového řízení. Tento kompromis vznikal velmi těžce za náročných jednání. Každá strana by ráda viděla nějakou úpravu ve svůj prospěch, ale dosažená kompromisní rovnováha je velmi křehká a pro výrazné změny v ní už není prostor. Cením si toho, že se podařilo tak široký kompromis nalézt, a prosím vás tedy, abyste to uvážili i v případných úvahách o pozměňovacích návrzích a tyto byly maximálně konstruktivní.

V tomto směru bych chtěla ocenit výsledek projednávání návrhu oběma výbory, který byl v rámci prvního čtení přikázán jak hospodářskému výboru, tak výboru pro životní prostředí, které oba doporučily návrh schválit v předloženém znění, jelikož větší zásah by rovnováhu narušil a ohrozil celý koncept této novely. Byla by to škoda zejména u takto komplexního zákona, který umožní vysoké investice do energetiky a průmyslu, přinese výrazné snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek a který zajistí čisté příjmy státního rozpočtu a podporu zaměstnanosti.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán výboru pro životní prostředí. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 483/1 až 4.

Já teď poprosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Pavel Pustějovský, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Pustějovský: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych vás rád seznámil s usnesením hospodářského výboru číslo 205 ze 4. září 2019 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 483.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí výkladu náměstkyně ministra životního prostředí paní Bereniky Peštové a mé zpravodajské zprávy a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit sněmovní tisk 483 ve znění předloženého vládního návrhu zákona;

II. zmocňuje zpravodaje výboru, aby ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedl v návrhu zákona legislativně technické úpravy, které nemají dopad na věcný obsah navrhovaného zákona;

III. pověřuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přednesl zprávu o výsledcích projednávání tohoto návrhu zákona v hospodářském výboru;

IV. pověřuje předsedu výboru, aby předložil toto usnesení předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Teď poprosím zpravodajku výboru pro životní prostředí paní poslankyni Danu Balcarovou, aby nás informovala o projednání návrhu na jejich výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já bych vás ráda seznámila s usnesením výboru pro životní prostředí, s usnesením, které bylo schváleno dne 12. června 2019, v němž se členové výboru pro životní prostředí shodli na tom, že doporučují schválit vládní novelu v předloženém znění. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji paní předsedkyni. Otevírám obecnou rozpravu, do které máme několik přihlášek. Jako první je přihlášená paní poslankyně Balcarová. Já jí opětovně předávám slovo, tentokrát do obecné rozpravy.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo po druhé. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěla krátce pohovořit o této problematice, která je širší než jenom tato novela. Jde vlastně o to, že systém ETS byl ukotven v Pařížské dohodě a je to nejsilnější nástroj pro omezení skleníkových plynů, jehož sekundárním užitkem je to, že peníze, které plynou ze systému obchodování s emisními povolenkami, jsou určené na ochranu klimatu a životního prostředí. To si myslím, že je potřeba zdůraznit, že s tímto cílem byl tento systém navržen a vlastně se k němu přihlásily státy, které se přihlásily k Pařížské dohodě.

Česká republika má strategie, jak přistupovat ke klimatické změně i jak transformovat svůj energetický průmysl. Nedávno byla zřízena komise, pracovní skupina, tzv. uhelná komise, která má za cíl právě nastavit odklon České republiky od závislosti na fosilních palivech. A toto všechno bude potřeba financovat a právě systém ETS přináší prostředky, které jsou opravdu velmi - nebo řekla bych, že jsou dostatečně vysoké na to, aby pomohly tuto změnu nastartovat. Současně naše krajina, všichni si to uvědomujeme, potřebuje prostředky na to, aby byla realizována důsledná adaptační opatření. Naše krajina potřebuje ozdravit, naše lesy potřebují ozdravit, naše půda potřebuje ozdravit, takže peníze určitě na adaptační opatření potřeba jsou.

To, co tady zmiňovala paní ministryně financí přede mnou, když říkala, že při návrhu novely došlo ke kompromisu, jak peníze ze systému ETS rozdělit, říká, že byl kompromisní a že je potřeba myslet i na Ministerstvo financí, aby byly peníze do státního rozpočtu. Já s tím zásadně nesouhlasím. Myslím, že peníze ze systému povolenek by měly primárně jít do ochrany klimatu a životního prostředí, tak jak už jsem řekla.

Současná novela navrhuje, aby zastropování peněz, které půjdou právě do ochrany klimatu a do životního prostředí, bylo na 8 mld. Přitom minulá novela umožňovala to zastropování na 12 mld., takže to bylo mnohem vyšší číslo. A když si představíme, že do roku 2030 do státního rozpočtu nebo do České republiky z tohoto systému odteče 150 až 180 mld. korun, tak prostě opravdu máme tady hodně velký batoh peněz, které můžeme pozitivně využít na to, co teď velmi potřebujeme.

Chtěla jsem zdůvodnit, proč navrhuji, aby zastropování zůstalo stejné, aby zůstalo na těch 12 mld. Protože využití prostředků, když si vezmeme jenom z fondu životního prostředí, tak ty peníze prostě potřeba jsou a je možné je efektivně využít. Podle analýzy, kterou jsem si nechala zpracovat, se dá předpokládat efektivní čerpání na úrovni 5,6 až 7,6 mld. pro životní prostředí. Ještě vlastně druhá část - těch 12 mld. se bude dělit na dvě poloviny. Jedna půjde pro Ministerstvo průmyslu a obchodu a druhá půjde pro Ministerstvo životního prostředí, takže v té současné novele je navrženo, že by jenom 4 mld. byly určené pro životní prostředí. Takže já tady chci zdůraznit to, že je potřeba více peněz, a proto to zastropování jde vlastně proti smyslu potřeby využít finance pro boj s klimatickou změnou a na adaptační opatření.

Takže bych ráda řekla, že 3 až 4 mld. ročně se dají využít velmi efektivně v programu Nová zelená úsporám v oblasti rodinných domů, 2 až 3 mld. ročně na energeticky úsporné renovace obytných domů a 0,6 mld. ročně na dofinancování renovací vládních budov a plus v příštích třech letech zbývá dořešit desítky tisíc kotlů v rámci kotlíkových dotací. Takže to je pro mě argumentace pro to, aby nebylo zastropováno čerpání pro životní prostředí a do Státního fondu životního prostředí na 4 mld., ale aby ta částka mohla být až 6 mld.

Další můj pozměňovací návrh míří na to, aby peníze, které budou určeny na životní prostředí a do rekonstrukce průmyslu, vlastně adaptace na klimatickou změnu tak, aby došlo aspoň k začátku toho nastavení k nízkouhlíkové ekonomice a klimaticky neutrální ekonomice, tak já tam vlastně navrhuji, aby ty peníze, které už jednou budou určené do těchto programů, nemohly být převedeny do státního rozpočtu nebo někam jinam nějakým jiným zákonem. Takže tam vlastně dávám napevno, že tyto peníze budou využity v systému pod Státním fondem životního prostředí. A tím důvodem je to, že v minulém roce, v roce 2018, když pro Ministerstvo životního prostředí bylo ze systému ETS určeno 6 mld., tak pouze 2 mld. 100 (mil.?) byly využity a zbytek byl - nevím, jak to nazvat - prostě zůstal ve státním rozpočtu. Takže nebyl využit. Argumentace, že řešitelská kapacita Státního fondu životního prostředí to nedokázala absorbovat, tak si myslím, že ten názor, nebo ten argument je velmi lichý, protože pakliže Státní fond životního prostředí není schopen tolik peněz využít, tak by měl zvýšit svoji kapacitu. Měl by personálně posílit, stejně tak i při rozdělování těch peněz by bylo potřeba více na ně dohlížet, tak aby byly využívány efektivně a transparentně.

Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Petr Třešňák.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne. Vážený pane předsedo, vážení kolegové, dovolte mi uvést celkem tři pozměňovací návrhy včetně jejích odůvodnění, ke kterým se později přihlásím v podrobné rozpravě.

Začnu tím, který podle mého názoru má nejširší a nejdůležitější problematiku, protože samotná vládní novela nebere ohledu na regiony nejvíce postižené těžbou, ale i na další oblasti, na které se soustředila samotná směrnice 87/2003. Jistě to obchodování s emisními povolenkami je mechanismus vázaný právě na emise oxidu uhličitého a ten skutečně hranice krajů ani národních států nezná. Ale právě tři uhelné regiony, Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj, jsou zároveň těmi nejvíce strukturálně postiženými. Už jen samotná těžba, zpracování a spalování uhlí zanechávají v těchto regionech největší dopady nejen na životním prostředí, ale i na samotném hospodářství regionu a zanechávají mnoho dalších negativních sociálních dopadů. Právě na to upozornila již skupina senátorů v únoru tohoto roku a vláda to bohužel v samotné novele nijak nereflektovala.

Paní ministryně Schillerová zde uvedla, že zákon je dlouho projednávaným kompromisem a že pro žádné pozměňovací návrhy již není prostor. Tento argument mně, při vší úctě, paní ministryně, připadá poněkud lichý a tak trošku i jako pohrdání Poslaneckou sněmovnou, a to včetně poslanců z vládních lavic, kteří také dnes přikládají pozměňovací návrhy.

K výše uvedenému jsem proto právě předložil i pozměňovací návrh původně pod číslem 3225, 3332, v nejnovější verzi, ke které se pak přihlásím, pod číslem 3333, který právě řeší nejen přednostní podporu a vyšší hodnocení projektů směřujících do těchto uhelných regionů. Dlouhodobé strukturální znevýhodnění těchto regionů a nedostatek investic do nízkoemisních a udržitelných technologií si žádá právě nacházení dalších cest k systémové podpoře jejich dalšího rozvoje. A mimo jiné uvedený pozměňovací návrh dále explicitně říká, že z modernizačního fondu nelze financovat výstavbu spaloven odpadů a rozšiřuje oblasti i mimo energetiku tak, aby například bylo možné z tohoto fondu financovat investice do bezemisní dopravy.

Další pozměňovací návrh, 3226. Zmíněný modernizační fond má v novele přímo stanovené složení poradního orgánu ministra životního prostředí, tedy té rady modernizačního fondu, složeného ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Dlouho se vedla v hospodářském výboru i podvýboru pro energetiku diskuse, zda je nutné přímo v zákoně takto pevně definovat. V mém prvním, v tom zmíněném alternativním návrhu k tomuto tématu navrhuji rozšíření této rady na 11 členů o další subjekty a instituce, a to včetně třech zástupců Poslanecké sněmovny, Asociace krajů a dalších. Druhou alternativou je pozměňovací návrh 3330, který naopak to ustanovení o složení rady úplně vypouští.

K mému třetímu pozměňovacímu návrhu, který na rozdíl od modernizace, tedy investic, řeší přímo provozní podporu trakční dopravy. A já se vlastně divím vládě, že nehledá možné nástroje, jak naplňovat cíle státní energetické koncepce, takže by vlastně podobné návrhy měla podpořit. Protože státní energetická koncepce schválená v roce 2015 předpokládá, že do roku 2030 znatelně snížíme spotřebu ropných paliv v dopravě a naopak zvýšíme využití elektrické energie z 8,6 petajoulu na 15,6. Bohužel ten současný vývoj je zcela opačný a spotřeba ropných paliv v dopravě místo poklesu roste o 4 procenta. Jednou z příčin je i skutečnost, že elektrická energie pro dopravu je zatížena jak platbou příspěvku na obnovitelné zdroje, tak i platbou za emisní povolenky. Výrobci elektřiny totiž spadají do oblasti EU ETS a spotřebitelé paliv nikoliv. Ve svém důsledku pak zdražují tato regulativní opatření cenu silové energie. Dopravcům za současného stavu nezbývá, než vyšší cenu elektrické energie promítnout do ceny za dopravu, a tím demotivovat cestující a přepravce od zájmu o dopravy s elektrickou trakcí. To potom vede ke změně přepravního trhu směrem k uhlovodíkovým palivům a diskriminaci elektrické trakce vůči spalovacím motorům platbou příspěvku na obnovitelné zdroje v ceně elektřiny.

Navrhovaná změna tedy spočívá v doplnění § 7 o nový odstavec, který umožní hradit dopravcům část provozní ztráty ve výši odvedené platby za podporu obnovitelných zdrojů energie.

To je za mě v tuto chvíli vše a k uvedeným pozměňovacím návrhům se poté přihlásím i v podrobné rozpravě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Jako další je do rozpravy přihlášen pan poslanec Jan Schiller.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji, pane předsedo. Dobrý den všem. Dámy a pánové, já hned řeknu paní ministryni, že tady přednesla, nebo představila tento návrh zase opět způsobem jí vlastním, stručně a věcně. A já asi na rozdíl od kolegů jsem poslouchal a zaujala mě tam, nebo spíše řídí mě ta jediná věc, a to že to je křehká dohoda kompromisů, kdy skutečně jsme se dohodli, my, jakoby ze životního prostředí, a průmysl. To se stává, dá se říct, zřídka a měli bychom doopravdy tento křehký kompromis držet dál. Proto jsem si připravil pozměňovací návrhy také, ale myslím si, že ne až tak zásadní, který by tento kompromis nabourávaly.

Já třeba na rozdíl od pana kolegy Třešňáka, vaším prostřednictvím pane předsedající, si nemyslím, že bychom měli tyto peníze z emisních povolenek dávat do nějakých věcí, které řeší spalování a zpracování uhlí, ale každopádně v mém pozměňovacím návrhu, ke kterému se později přihlásím v podrobné rozpravě, mám dánu větu, že při posuzování budou zvýhodněny projekty realizované v regionech postižených útlumem těžby uhlí. A to je právě ten velký rozdíl v tom, že budou jenom v těchto regionech, nebo by měly být do těchto regionů, protože dá se říct, že jsou shodné s regiony v restartu, které jsou, a pokud tam necháme, že by to bylo i v regionech postižených vlastně spalováním uhlí, dá se říct, že by to bylo potom na celou republiku, protože spalování uhlí probíhá všude, nejenom v těchto regionech. Já z toho regionu pocházím, vím, že se tam udělalo hodně práce, a bylo by potřeba, aby skutečně s příchodem emisních povolenek další finance tam plynuly, protože ještě hodně práce nás čeká. Proto dávám tento pozměňovací návrh, kde skutečně by ta část měla jít právě tam, kde to uhlí a kde ty elektrárny a ta těžba nejvíc škodily.

Druhým pozměňovacím návrhem je víceméně taková technikálie, kde se tak nějak trošku vypustilo Ministerstvo životního prostředí, aby se vyjadřovalo k některým věcem, a doplňuje se tam jenom, že vykonává působnost členského státu Evropské unie. Plní úkoly klimatu vyplývající z použitých předpisů Evropské unie. Ten důvod je hlavně ten, že gestorem uvedeného nařízení je sice Ministerstvo průmyslu, ale určitá část v něm upravených agend spadá do kompetence Ministerstva životního prostředí a ta, dá se říct, z tohoto návrhu nebo z této novely vypadla.

A posledním pozměňovacím návrhem, tam se shodujeme asi s panem kolegou Třešňákem ohledně modernizačního fondu, kde v návrhu bude, že modernizační fond se zřídí a obsazení bude určovat Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo průmyslu a Ministerstvo financí. A já se domnívám, že není úplně nezbytně nutné, aby poradní orgán a jeho složení stanovil přímo zákon, a nechal bych to čistě na ministerstvu nebo na vládě, která by si mohla tento poradní orgán zvolit prostě podle potřeby. Takže striktně bych je určitě nezavazoval k tomu, aby nějakým stylem nějaká komise nebo nějaká rada vznikala a přesně bychom viděli složení. Já si myslím, že ta ministerstva se rozhodnou sama.

Tím jsem chtěl představit svoje tři pozměňovací návrhy, ke kterým se později přihlásím. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Do rozpravy je dále přihlášena opět paní poslankyně Balcarová. Ptám se, zda má zájem o vystoupení, nebo všechno řekla během prvního vystoupení. Má zájem. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěla zmínit ještě o jednom svém pozměňovacím návrhu, kterým mířím právě na složení rady modernizačního fondu stejně tak, jako předřečník kolega Schiller. V současném návrhu je, že rada modernizačního fondu je složena z pěti lidí, kteří jsou zástupci Ministerstva financí, Ministerstva životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu. Já v návrhu, který podávám, v tom pozměňovacím návrhu, uvádím, že by bylo vhodné, aby tuto radu jmenovala vláda, a to na základě transparentnosti a přiměřenosti a potřeb, které takový orgán, který bude rozhodovat o desítkách miliard do českého průmyslu, aby byl stanoven takto širší a bohatší, tak jak je tomu u jiných orgánů, které i o menších penězích takto rozhodují ve větším kolektivu.

Opravdu to, že by pouze tři resorty rozhodovaly o tolika penězích, si myslím, že je problematické, protože vlastně moc by byla v tuto chvíli zúžena pouze na tři ministerstva. A všichni vnímáme, že peníze, které by měly jít na transformaci české ekonomiky a průmysl, se netýkají pouze životního prostředí, netýkají se pouze průmyslu, týkají se také dopravy, týkají se i zdravotnictví, týkají se i sociální problematiky, takže si myslím, že by ta komise, ta rada měla být mnohem širší, aby se tam všechny ty potřeby a všechny požadavky, které společnost bude mít, mohly uplatnit a byly tam reflektovány. Takže proto jsem vlastně navrhla ten pozměňovací návrh, ve kterém chci, aby radu jmenovala až vláda a nebyla takto pevně stanovena v zákoně. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Poprosím pana poslance Zahradníka, který je přihlášen do rozpravy, připraví se pan poslanec Čižinský. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem vystupoval k tomuto zákonu již v prvním čtení. Zmínil jsem tehdy věc, která tady zatím nezazněla, a proto bych ji chtěl připomenout, a to je cena povolenky a její nárůst, který jsme zaznamenali v minulém období vlastně na pětinásobek, a významně to ovlivnilo celý ten systém. Dokonce jsme museli sáhnout i do změny daňových zákonů, měnili jsme zákon o dani z přidané hodnoty.

Zmínil jsem také věc, která je, řekněme, spíše obecnějšího charakteru, a to je to, co obsahovala ta důvodová zpráva, odkaz na výzkum Stanford University, který říká, že vlastně při situaci, kdy by došlo k předpovídané klimatické změně a očekávanému, byť tedy limitovanému nárůstu teploty do roku 2100, tak by se hrubý domácí produkt u nás na hlavu zvýšil od 102 procent, tedy teď to vezmu velmi nekorektně, ale jako by to oteplení bylo v jiném ohledu prospěšné. Ale na druhou stranu proti tomuto názoru máme jiné názory.

Teď se rozšířila ta debata o klimatické změně právě probíhajícím klimatickým summitem v New Yorku a projevem Grety Thunbergové. A v naší televizi jsem zaznamenal, že jedna z očekávaných možností je také to, že by se úplně změnil charakter proudění v Atlantickém oceánu a projevilo by se to vlastně omezením účinku Golfského proudu, který otepluje, nebo vlastně udržuje charakter klimatu, který známe po staletí a tisíciletí u nás, a pravděpodobnost tohoto jevu ten dotyčný vědec, který tam vstupoval, uvedl jako padesát na padesát. Čili byla by u nás zima. Museli bychom hledat cesty, jak se ohřát, a ne jak se ochladit.

Ještě bych chtěl zmínit jednu věc a to je, že je potřeba podle mého názoru se zabývat novými technologiemi. Ale na to prostředky stržené za dražby emisních povolenek myslí. Technický rozvoj, technologický pokrok je tam z toho financován. My zatím pořád jenom vyrábíme elektrickou energii tím, že ohříváme vodu v kotli, ať už uhlím, nebo plynem, nebo jadernou reakcí, a to proháníme turbínou, kromě tedy větru, vody a solární energie. Takže tady by podpora možných nových, možná i zásadně nových způsobů získávání energie z hmoty byla namístě.

Jedním z takových způsobů výroby tepla, energie, který je ohleduplný ke klimatu, který podporuje centralizaci, je teplárenství. My máme u nás 1,5 milionu obyvatel napojených na centrální zásobování teplem, 40 procent domácností, je to 1,5 milionu domácností, tedy 4,5 milionu obyvatel odhadem, a dvě třetiny produkce těch tepláren souvisí s kogenerací, takže kogenerace je postup, který by zasloužil podporu.

Umožnil by samozřejmě zabránit případnému rozpadu centrální soustavy zásobování teplem. Pokud by k rozpadu té soustavy vlivem nějakých ekonomických důvodů, třeba mimochodem zdražením povolenek, kterému teplárny čelily asi před dvěma lety, došlo, tak ty vzniklé menší zdroje by vypadly ze systému EU ETS a spadly by do systému sdíleného úsilí, kam patří 60 procent všech emisí, a musím říci, že tam pak by ty jednotlivé malé zdroje nepřispívaly příliš dobře k plnění těch ambiciózních klimatických cílů, ke kterým jsme Evropskou unií, ale i světovým klimatickým alarmismem tlačeni.

Takže můj návrh spočívá v tom, že bych chtěl, abychom podpořili možnost podpory kogenerace, kogenerační výroby tepla našimi teplárnami.

Nyní, jak to chci udělat. V paragrafu 7 odstavec 4 po té změně jsou vypočteny aktivity, které je možno financovat z výnosů dražeb, a jsou tam uvedeny různé položky, na které je účelově vázán tento výnos. Já navrhuji, aby se do toho seznamu také zavedla podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla, tedy konkrétně, že by se v paragrafu 7 odstavec 4 za slova "zásobování tepelnou energií" vložila slova "podpora kogenerační výroby elektřiny a tepla", co by podle mého názoru pomohlo udržet konkurenceschopnou soustavu centrálního zásobování teplem v naší republice, která má tak obrovský význam.

Pak se v podrobné rozpravě ke svému návrhu přihlásím. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Další je přihlášen pan poslanec Čižinský, připraví se paní poslankyně Mračková. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Hezký den, děkuji za slovo. Já bych možná zareagoval na předřečníka. Ten průzkum ze Stanfordské univerzity, to je jenom protažení křivky růstu HDP a je tam také křivka, jak se naše Země otepluje, to znamená, když se to protáhne dál, tak samozřejmě z toho nelze vyvodit, že oteplování je nějaký jev, který je pozitivní. Co se týče HDP, tam prostě oni jenom protáhli tu křivku, co se zvyšuje, a koreluje to s křivkou, jak se planeta otepluje. Ale myslím, že skutečně to nejde vykládat, jako že se máme těšit na to, že se nejvíc oteplí, a pak tady budeme mít největší ráj ekonomiky a HDP bude nejlepší. Tak to skutečně není a vlastně jsme se i o tom ve výboru bavili.

Druhá věc je, že samozřejmě pokud měníme ovzduší, a v současné době oproti době před sto lety je o čtvrtinu více uhlíku, tak si prostě také otravujeme svůj vlastní vzduch, který dýcháme, a je otázka, jak je to zdravé pro člověka dýchat jiný vzduch, než lidstvo kdy zažilo.

Ale já bych tady rád představil svůj pozměňovací návrh. Je to návrh, který se dotýká § 7, tedy dražby povolenek a využití výnosů z dražby. Jedná se mi o to, že skutečně není rozumné tak dramaticky omezovat náklady na zateplování, protože je připravována spousta opatření, spousta programů. Od roku 2022 budou zateplovací programy rozšířeny i na rodinné domy, také na vládní budovy, to znamená, že pokud to snížíme radikálně, tak se vystavujeme nebezpečí, že ekonomickou páku, kterou zateplování je, lidé jsou ochotní, obec a stát jsou ochotné do zateplování investovat, když dostane dotaci, bychom nebyli schopni použít, protože zastropování by bylo příliš přísné.

Takže navrhuji, aby to bylo zastropováno částkou 10 mld., aby tam byla vložena ještě slova "v platném znění". Skutečně si myslím, že naše ekonomika nebude v dobré kondici, pokud nebudeme používat zateplovací páku, jak ji můžeme použít. Je to tisk 3339.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Připraví se pan poslanec Munzar.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené kolegyně, kolegové, já bych si tady také dovolila stručně uvést pozměňovací návrh, který, troufnu si říct, není pouze za mě, ale i za mé kolegy poslance jak z Karlovarského, tak Ústeckého kraje, protože víte, že tyto kraje jsou strukturálně postižené, a právě z výběru emisních povolenek jde nejvíce finančních prostředků do státního rozpočtu.

Jak tady již zaznělo, cena emisní povolenky se každý rok zvyšuje. Je to určené burzou, a v roce 2017 byla cena emisní povolenky 144 korun, v roce 2018 už to bylo 399 korun. Od roku 2013 byl příjem do státního rozpočtu v rámci emisních povolenek zhruba 32 mld. a z Ústeckého a Karlovarského kraje jenom v minulém roce odešlo do státního rozpočtu 8 mld. Chtěla bych říct, že Ústecký a Karlovarský kraj jsou strukturálně postižené kraje, a to především svými ukazateli. Jsou na tom nejhůře z hlediska HDP, jsme pořád pod hranicí 75 %, troufla bych si říct i pod 65 %. Máme nejhorší vzdělanostní strukturu, máme největší odliv obyvatel. A jsem také velmi ráda, že v tuto chvíli to řeší Ministerstvo pro místní rozvoj programem Restart. Přesto tím, že dochází k neustálému nárůstu ceny emisních povolenek, v těchto regionech hrozí, především tedy zdůrazňuji v Karlovarském kraji, že útlum těžby může přijít v daleko dřívějším horizontu, než jak je plánováno a na jaké jsou zásoby uhlí. Bude to mít obrovský vliv na region, protože dneska jsou tam zaměstnány tisíce lidí a region na to musí být připraven.

Karlovarský kraj má v současné době založenou takzvanou uhelnou platformu, kde připravuje koncepci, protože kraje na případný útlum těžby musí být připraveny a musí to být připravený řízený proces. Také děkuji panu ministrovi Brabcovi a panu ministrovi Havlíčkovi, že vyslyšeli naše slova a zřídili uhelnou komisi i na centrální úrovni, kde jsou zastoupeny všechny kraje: Karlovarský, Ústecký i Moravskoslezský. Přesto si myslím, že pokud bude uhelná komise v budoucnosti rozhodovat o časovém horizontu, kdy by k případnému útlumu těžby v České republice mělo dojít, a řekla jsem to jasně, protože jsem také členkou této uhelné komise, že k tomu musí být zároveň to B, co s těmi regiony bude. Ten proces musí být připravený a řízený ve všech oblastech.

Proto jsem přesvědčena o tom, že tím, že nejenom z našich regionů odchází finanční prostředky, odchází ze všech regionů, ale z těchto dvou regionů v největší míře, protože dnes 50 % finančních prostředků z emisních povolenek putuje, a zaznělo to tady, na Ministerstvo životního prostředí v rámci Zelené úspory na zateplení budov, tak druhých 50 % míří na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Pozměňovací návrh, který v tuto chvíli předkládám, spočívá v tom, že těch druhých 50 % by mělo mířit do regionů, odkud finanční prostředky odchází, to znamená, pokud odejdou 2,5 mld. z Karlovarského kraje, tak by se 2,5 mld. měly do Karlovarského kraje vrátit. Dohled by nad tím mělo Ministerstvo financí, které by schvalovalo jednotlivé projekty, které by se týkaly restrukturalizace a infrastruktury, které by byly spojené s jednotlivými regiony.

To za moji stranu. V podrobné rozpravě se přihlásím k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, paní poslankyně. Omlouvám se panu poslanci Zahradníkovi, který se přihlásil s faktickou poznámkou ještě předtím, než jsem dal slovo paní poslankyni. Nyní má možnost zareagovat na debatu. Po něm další faktická poznámka, pan poslanec Pražák. Zřejmě se jedná o omyl. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, já jsem čekal, že na moji nekorektní poznámku ohledně 102 % HDP bude nějaká reakce. Udělal to pan Čižinský, reagoval na to.

Chtěl bych vás, pane předsedo, poprosit, abyste vzkázal panu Čižinskému, že poznatek jsem nezískal jako známý klimaskeptik tím, že jsem pilně surfoval po internetu a tam jsem našel výzkum Stanford University a teď vás tady s ním otravuji a snažím se vám ho nějak předložit. Ten odkaz i samotná zmínka na ten fakt nárůstu HDP na hlavu je součástí důvodové zprávy k tomuto zákonu, kterým se tady právě zabýváme. Ten nám sem předložil pan ministr Brabec. Čili nositelem této informace je ten nejpovolanější ochránce klimatu a ochránce životního prostředí, pan ministr Brabec. Takže jsem si jenom dovolil tlumočit něco z jeho důvodové zprávy.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Slovo dám panu poslanci Munzarovi, který je přihlášen do rozpravy.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Než představím svůj drobný pozměňovací návrh, tak mi dovolte, abych se vyjádřil k systému jako takovému. Vy o mně dobře víte, a už jsem to tady říkal v prvním čtení, že nejsem příznivcem systému emisních povolenek, a to ne proto, že by mi nezáleželo na životním prostředí, ale proto, že tento nástroj, který se sice tváří jako nástroj ochrany životního prostředí, je pro mě ve skutečnosti umělý finanční derivát, který uměle zvyšuje náklady pro zařízení, a tedy konečnou cenu pro spotřebitele. A důvod, proč tomu tak je, je vetknut přímo vedví (v ledví) toho navrhovaného zákona, protože je to zvyšování přerozdělování peněz prostřednictvím státu. Jestli je to skutečně nástroj ochrany životního prostředí, se můžeme podívat na už zmíněné centrální zásobování teplem, které tady zmínil můj kolega Zahradník, protože 40 % domácností je napojeno na centrální zásobování teplem a postupně může takto uměle se zvyšující cena vést k tomu, že se lidé začnou odpojovat od centrálního zásobování teplem, a my si můžeme klást otázku, zda je ekologicky příznivější a ekonomicky efektivnější než centrální zásobování teplem mít u každého domu malou decentralizovanou jednotku na výrobu tepla. Samozřejmě je to otázka a je to na delší diskusi. Každopádně pro mě je to další dodatečné zdaňování spotřeby energií.

Na tomto zákoně je vidět, že se tady de facto tvoří takový nový medvěd, na kterého se vrhli tři hráči v České republice. Je to Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí a také třetí hráč, Ministerstvo financí, které si chce také uzmout svůj díl z medvěda do bezedného státního rozpočtu. Můžeme mít pochybnosti, nebo někdo má jistotu, že ty prostředky takto sebrané budou v každém okamžiku využívány efektivně, ale to dnes nevíme.

Pro mě ten systém je otázka i konkurenceschopnosti České republiky, našeho průmyslu. Směrnice o emisním obchodování umožňuje takzvané kompenzace zvýšených nákladů pro energeticky náročný průmysl. A okolní státy, včetně velmi ekologického Německa, to maximálně využívají. Navržený zákon tuto možnost také připouští. A já jen doufám, že vláda bude myslet i na konkurenceschopnost více než na potřeby bezedného státního rozpočtu a některé prostředky, které se z něho neefektivně vynakládají.

A nyní k mému návrhu. Jak jsem avizoval, on je skutečně drobný, technický, ale myslím si, že je docela důležitý. Na mě se obrátili zástupci energetického průmyslu, a přiznávám to, kteří mě upozornili na jednu drobnost v tomto zákoně, protože v tomto zákoně se obecně mluví v některých bodech o provozovateli takzvaného zařízení. Nicméně provozovatel zařízení může být i ten, který není zapojen do emisního obchodování, a to jsou ta malá zařízení a při velmi extenzivním výkladu takto navrženého zákona by mohly do některých povinností, které mají být pouze na ta zařízení, která jsou účastníky obchodování s emisními povolenkami, tak by se to na ně mohlo vztahovat. Proto můj návrh pouze mění označení z "provozovatele zařízení" na "účastníka systému obchodování". Z mého pohledu to věcně nic nemění. Je to jenom pouze upřesnění. Takže to bude můj návrh, který načtu v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní a pánové. Budeme pokračovat. To bylo vystoupení pana poslance Vojtěcha Munzara. Ještě než dám slovo k faktickým poznámkám paní kolegyni Balcarové a Pražákovi, konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Jiřího Bláhy od 10 hodin do 14 hodin a ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Venhoda.

Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, ráda bych reagovala na pozměňovací návrh, který nám tady představila paní kolegyně Vildumetzová. Velmi se obávám toho, že by takový velký objem peněz ze systému emisních povolenek šel přímo do krajů. Všichni máme zkušenosti, když velké peníze rozděluje kraj, jak to může dopadnout. A v tomto případě, jak navrhuje paní kolegyně Vildumetzová, by vlastně o těch projektech rozhodoval pouze kraj a pak by to schvalovalo Ministerstvo financí. To znamená, žádný nezávislý orgán, který by dokázal posoudit vlastně efektivitu těch projektů. Myslím si, že je plno podniků a firem, které mohou přijít s projekty, které pokládá za velmi dobré a kvalitní, ale to posouzení je velmi důležité, aby posuzovali odborníci z ministerstva, hlavně z Ministerstva průmyslu a obchodu, protože ty peníze by měly být primárně využity na transformaci energetiky, na ekonomiku, na rekultivaci území po těžbě, na vytváření nových pracovních příležitostí právě v postižených regionech. To je samozřejmé, že tam by ty peníze měly jít primárně. A také proto i v uhelné komisi je pracovní skupina, která se bude speciálně věnovat těžbou a uhelnou energetikou postiženým regionům. Takže ten směr je určitě dobrý, že by to mělo jít primárně tam, kde je to nejvíc zatíženo, ale na druhou stranu rozhodování by mělo být transparentní a mělo by být na základě opravdu potřeby. A pro Piráty je toto velmi důležité, aby peníze, které už jednou do naší ekonomiky přitečou, byly použity transparentně a efektivně.

A chtěla jsem tady zmínit, že ještě máme dva další fondy, o kterých se tady moc nemluví, a to je Modernizační fond, který právě půjde primárně na transformaci ekonomiky. Tam jsou ty peníze, které mají jít do regionů. A další je Inovační fond, o kterém bude rozhodovat Komise a na který si Česká republika může sáhnout, pakliže představí kvalitní projekty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová s faktickou poznámkou. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Kolegyně, kolegové, musím reagovat na svoji předřečnici paní Balcarovou z České pirátské strany. Mě velmi udivuje, co tady teď přednesla i v souvislosti s tím, že v jejím plénu sedí Petr Třešňák z Karlovarského kraje. A musím říct, že pokud tady někdo zpochybňuje seznam projektů, které předloží jednotlivé kraje, pokud tady někdo zpochybňuje, že takové projekty nebudou transparentní, já jsem tady jasně řekla, že náš kraj má v tuto chvíli zřízenou uhelnou platformu a připravuje jasnou koncepci, kterou pak bude v plné míře naplňovat. A jestli jste si, paní Balcarová prostřednictvím pana předsedajícího přečetla ten pozměňovací návrh, tak to konečné slovo z hlediska seznamu projektů by mělo Ministerstvo financí. A já doufám, že znáte, jaký je legislativní proces v rámci jednotlivých resortů. Pokud Ministerstvo financí něco schvaluje, tak se ptá ještě ostatních resortů, aby se k takovému materiálu vyjádřily. A prosím vás, chtěla bych říct, že Karlovarský kraj je transparentní a chce postupovat transparentně. A udivuje mě, že Česká pirátská strana tady vůbec může toto říct na mikrofon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Petra Dolínka. Dále je v očekávání pan kolega Jurečka, řádně přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Dobré dopoledne. Já musím říct, že jsem na straně jak paní kolegyně z Pirátů, tak paní hejtmanky. Já za sebe dlouhodobě prosazuji, a za Karlovarský kraj, kde mám tu šanci mít částečně své působiště také jako poslanec, že je dobře, aby ty peníze šly do krajů, odkud přicházejí, protože si myslím, že kraje potřebují peníze nejenom přesně do jednotlivých obcí, kde se třeba těží, ale do celého kraje. Celý kraj je zatížen. Ale zase souhlasím s paní kolegyní z Pirátů, že komise pěti úředníků, při vší úctě k úředníkům, kde jsou dva jmenovaní za průmysl a obchod, dva za životní prostředí a jeden úředník za finance, což je absolutně anonymní komise, která bude rozhodovat o sto miliardách, není správně.

Takže já si tady právě myslím, že je velmi dobře, že peníze mají jít do toho kraje, kde vznikají, a ta komise má zmizet ze zákona a má být nahrazena jinou formou, jak o tom mluvili kolegové Piráti. A když uděláme tento průnik, tak si myslím, že peníze budou směřovat tam, kam patří, a zároveň o nich budou rozhodovat odborníci, kteří o nich mají rozhodovat, a ne pouze úředníci, při vší úctě k úředníkům samozřejmě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Jurečka ještě posečká, s faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Třešňák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Nebudu reagovat na předchozí přestřelku, pouze chci doplnit pana kolegu Dolínka, abychom zde nesměšovali dvě věci. Modernizační fond, který zde byl zmiňován předtím a který jsem i já zmínil, že by z něj měly být právě podporovány regiony, ten má tu radu složenou z těch pěti ministrů. To je skutečně pravda. Nicméně ten pozměňovací návrh pravděpodobně, tak jak byl zmíněn paní poslankyní Vildumetzovou, počítá s tím, že čerpá přímo z výnosů z emisních povolenek, a tím kontrolním orgánem je tam Ministerstvo financí. Tak abychom nesměšovali výnos z emisních povolenek a Modernizační fond.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pokračujeme v diskusi, a to vystoupením pana poslance Mariana Jurečky. Stále máme rozpravu obecnou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, možná na úvod si dovolím dvě poznámky k panu předsedajícímu. Vzpomněl jsem si teď, když tady paní kolegyně Balcarová končila svoji faktickou s výrazným přesahem přes limit, tak si pamatuji, jak jste mě usekl na sekundu přesně, když tady bylo téma církevních restitucí a já jsem měl technickou. Tak prosím pěkně, měřme všem stejným metrem, když řídíte schůze. To je první věc.

Druhá věc - s tím očekáváním jste mě trošku pobavil. Nevím, možná někdo má nějaké překvapení, ale myslím, že nás už je doma dost. Tak tolik jenom reakce.

Ale teď už vážně. Já jsem rád, že tento bod tady byl zařazen, protože nejenom že tento týden se mluví o klimatické změně globálně v rámci i summitu OSN, ale myslím si, že to je opravdu téma, které by mělo zajímat nás všechny odleva doprava, které zajímá dnešní mládež, která chodí do ulic. A někteří se těmto aktivitám vysmívají. Ale myslím si, že to, na co tito lidé upozorňují, byť formou, se kterou možná někdy nemusím zcela souhlasit, je věc, která je extrémně vážná.

Než se dostanu ke svému pohledu na tuto novelu zákona ve druhém čtení, tak si jenom dovolím zmínit pár věcí, protože byť jsem profesí rostlinolékař, tak jsem bioklimatologii jako předmět v rámci studia vysoké školy studoval. Tehdy byl naším profesorem pan profesor Žalud, který je dnes jednou z výrazných osobností, která se k této problematice vyjadřuje. Funguje také jako člen expertního týmu v rámci Akademie věd, pracoviště Czech Globe.

Myslím si, že to, na co i on a jeho kolegové upozorňují, jsou věci, které bychom měli brát vážně. Protože pokud se podíváme na to, co říká vědecká obec, tak za těch posledních 10 tisíc let růst emisí skleníkových plynů, ať už je to oxid dusný, ať je to metan, nebo oxid uhličitý, tak za těch 10 tisíc let to období zhruba 200 let je obdobím, kdy to, co se tady v přírodě po celé to období ukládalo, tak my způsobem našeho života tyto látky extrémně rychle propalujeme do ovzduší. Tím logicky tyto plyny a jejich složení zůstává i v rámci atmosféry, zvětšuje se skleníkový efekt, který je samozřejmě důležitý pro planetu, protože bez skleníkového efektu by se naše planeta v rámci vesmíru výrazně proměnila a ochladila. Ale to, jakým způsobem tyto emise zesilují ten efekt skleníkového efektu, je opravdu pro nás velice varující. Protože když se podíváme na to, jakým způsobem se to projevuje do globálního klimatu, tak zhruba za posledních více než 100 let došlo ke zvýšení průměrné teploty v rámci světa o zhruba 1 °C, v rámci České republiky, v rámci severní polokoule, na našem území je toto zvýšení zhruba za posledních 130 let o nějakých 1,3 až 1,4 °C. To jsou opravdu vážné informace.

Když se mě veřejnost ptá, jak na to ti vědci přišli, tak je potřeba si uvědomit, že oni vycházejí z toho, že berou vzorky z ledovců, ať už z pólů, nebo z vysokohorských ledovců, kde jsou schopni potom identifikovat složení atmosféry, a právě těch tzv. skleníkových plynů, v různém časovém období a prokázat to, že opravdu činností člověka, tím, jakým způsobem využíváme fosilní paliva, jaké máme technologie, tak to klima, ty dopady, které tady zažíváme, my jako lidé výrazným způsobem ovlivňujeme.

Myslím si, že i ty signály, které dostáváme, i to, že každé z posledních tří desetiletí bylo v blízkosti zemského povrchu teplejší než kterékoli předchozí desetiletí od roku 1850, to je také vážná hrozba. A když se podíváme na Českou republiku, tak vlastně všechny roky, které můžeme považovat za výrazně teplejší v tomto století nebo v tomto tisíciletí na území České republiky, tak byly rekordní. To jsou výrazná varování. Rok 2018 vlastně nejteplejší, co máme teploměry v Klementinu na území České republiky. A když se podíváme na tu dlouhodobou křivku, tak od roku 1881, když jsme začínali průměrnou teplotou na území České republiky, tak ta průměrná teplota byla pod 7 °C. Teď už jsme někde na hranici 8 °C a jsou lokality, třeba stanice, která měří v Brně-Tuřanech, tak vývoj je takový, že už se dneska dostáváme k průměrné teplotě přes 10 °C. A ty trendy, kdy se to, řekněme, modeluje, tak hrozí, že do konce roku 2100 např. v Brně-Tuřanech může být průměrná teplota až někde k 14 °C. Samozřejmě jsou to určité scénáře, ale ty scénáře je potřeba brát vážně, protože ty scénáře právě modelují to, jakým způsobem se bude vyvíjet další emise skleníkových plynů v rámci České republiky a v rámci světa.

My tady dneska právě máme novelu zákona, která výrazným způsobem to, co tady zmiňuji, všechny ty hrozby, tato novela může promluvit právě do toho, jaká dokážeme přijmout opatření. Já sám za sebe tuto novelu vítám. Vítám některé prvky, které přináší. Ale chtěl bych poprosit především koaliční většinu tady v Poslanecké sněmovně, aby zvážili otázku toho stropování. Já se tážu, jestli je opravdu dobré z hlediska hospodářského rozhodnutí říkat, že finanční prostředky, které získáme z emisních povolenek, v plné výši nevrátíme na opatření, která by mohla vést k tomu, nejenom že budou snižovat emise, ale ta opatření budou také národohospodářská, budeme schopni snížit náklady domácností, náklady firem, budeme schopni zvýšit konkurenceschopnost. To jsou prostě investiční peníze. Ty peníze, pokud je všechny, nebo větší část, jak tady bylo naznačeno v pozměňujících návrzích, ponecháme tomu účelu, tak jsou to investiční peníze podporující ekonomiku tohoto státu, podporující malé a střední firmy.

Takže já bych byl rád, abychom jako Sněmovna zvážili pozměňující návrhy ať už kolegyně Balcarové, nebo kolegy Čižinského, který se snažil udělat alespoň nějaký kompromisní návrh. Abychom to opravdu zvážili, protože ta situace je varující. A pokud řekneme, že jenom 8 miliard z emisních povolenek ponecháme na ta pozitivní opatření, tak se ten zbytek rozplyne ve státním rozpočtu na náklady státní správy, na náklady spousty věcí, které nejsou tak důležité pro budoucnost této země, pro budoucí generace. Takže prosím pěkně, zvažme tyto záležitosti.

Pokud jde o to složení komise, já jsem se k tomu vyjadřoval na hospodářském výboru. Já považuju za výrazně nešťastné vůbec to dávat do zákona. Nebývá to obvyklé. Pokud v České republice spravujeme tak velké finanční prostředky např. v rámci jednotlivých operačních programů, tak to nedělá žádný pětičlenný tým, který by dával nějaké priority, ale dělají to tzv. monitorovací výbory, které mají zastoupení zhruba od 20 do 30 lidí napříč resorty, napříč odbornou veřejností, a takovýmto způsobem se při správě těchto desítek či stovek miliard korun postupuje. Tady já bych byl opravdu rád, aby to vládní koalice přehodnotila, příp. ať si složení tohoto výboru definuje např. nařízení vlády. Ale ať tyto věci neděláme zákonem. Protože když se za dva, za tři roky zjistí, že je potřeba, aby tam měly zastoupené své lidi ještě jiné resorty, protože je to důležité pro celou tu problematiku a její provázanost, tak v ten okamžik budeme muset zase tyto věci měnit zákonem.

Takže tolik několik mých poznámek k této opravdu za mě velice důležité problematice. A možná, když jsem tady mluvil - a tím to uzavřu - o těch varovných signálech a zmiňoval jsem Klementinum, já vám teď tady řeknu ten rok 2018 i v přesných číslech. V Klementinu měříme od roku 1775 a ta průměrná teplota za rok 2018 byla 12,8 °C. Bylo to víc jak 3,5 °C, než je dlouhodobý průměr na tomto stanovišti. Takže si myslím, že i to jsou pádné argumenty pro to nebrzdit finanční prostředky, které mohou pomoci dělat taková opatření, která zmírní dopady klimatické změny na nás, na obyvatele v České republice, a zároveň pomohou zvýšit konkurenceschopnost, pomohou snížit náklady domácností a firem.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marianu Jurečkovi. To byl poslední přihlášený do obecné rozpravy. Ptám se, jestli se někdo ještě hlásí z místa. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. V tom případě se ptám, jestli je zájem o závěrečné slovo - paní ministryně, paní zpravodajka, zpravodajové jiných výborů? Není tomu tak. (Hlásí se zpravodajka.) Máte zájem, paní zpravodajko? O závěrečné slovo po obecné rozpravě? Až v podrobné, dobře.

Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací návrhy a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Slovo jako první má paní poslankyně Dana Balcarová v podrobné rozpravě a připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych se ráda přihlásila ke svým třem pozměňovacím návrhům, které jsou nahrány v systému pod čísly: 3295 - to je pozměňovací návrh zastropování výše výnosů z emisních povolenek; druhý pozměňovací návrh je nahraný v systému pod číslem 3296 a je to pozměňovací návrh, který se týká toho, aby u peněz, které už jednou byly přiděleny, nebylo možné změnit jejich účel a aby třeba nezůstaly ve státním rozpočtu; a třetí pozměňovací návrh je nahraný v systému pod číslem 3294 a míří na složení rady Modernizačního fondu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balcarové. Nyní pan poslanec Petr Třešňák, připraví se pan poslanec Schiller. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Dovolte mi přihlásit se k pozměňovacímu návrhu číslo 3226, který rozšiřuje radu Modernizačního fondu na 11 členů; dále k pozměňovacímu návrhu 3227, který se týká podpory elektrické trakce; dále k návrhu 3330, který ruší ustanovení o radě Modernizačního fondu; a k návrhu 3333, který se týká podpory strukturálně postiženích regionů z Modernizačního fondu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za návrh. Nyní další přihlášený do podrobné rozpravy Jan Schiller, připraví se paní poslankyně Balcarová ještě jednou. Ne? Dobře. Tak v tom případě kolega Zahradník. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Schiller: Děkuji za slovo. Tak jak jsem říkal v obecné rozpravě, tak bych se rád přihlásil ke svým pozměňovacím návrhům, a to pod čísly 3304, což je svěření nebo začlenění agendy pod Ministerstvo životního prostředí, část klimatickou. Pozměňovací návrh 3305, což řeší zvýhodnění právě těch projektů v regionech postižených těžbou uhlí. A 3306, což znamená zrušení povinnosti, aby byla jednoznačně personálně obsazená rada Modernizačního fondu, a je to čistě na rozhodnutí vlády nebo ministerstev. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji kolegovi Schillerovi. Nyní pan poslanec Jan Zahradník, připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Já se chci přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který se týká podpory kogenerační výroby elektřiny a tepla, který jsem zdůvodnil a přednesl v obecné rozpravě a který je uložen jako sněmovní dokument číslo 3324. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Nyní pan poslanec Jan Čižinský, připraví se paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová. Pane poslanče Čižinský, máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Omlouvám se, já jsem dostatečně nerozuměl. Já bych se jenom chtěl přihlásit k tisku 3339. Zdůvodňoval jsem ho tady předtím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Jana Mračková, připraví se kolega Munzar. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, ráda bych se přihlásila k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3217, který jsem řádně uvedla v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. A nyní poslední přihlášený do podrobné rozpravy, pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Já se chci přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému, pod číselným označením 3321. Je to technické upřesnění transpozice článku směrnice do paragrafu zákona, který ty články zavádí nový režim tzv. optoutovaných zařízení, tedy výjimku z účasti na systému obchodování. Zařízení v tomto režimu nemají povinnost ověřovat výkazy emisí, například a následně vyřazovat emisní povolenky. Ale v tomto zákoně je napsáno obecně provozovatel zařízení, ač z důvodové zprávy vyplývá, že tím předkladatelé zákona mínili ta zařízení, která jsou účastníky systému obchodování, tak při nějakém extenzivním výkladu se toho držet někdo nemusí. Proto navrhuji tento pozměňovací návrh, který zpřesňuje definici z provozovatelů zařízení, na účastníka systému obchodování. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli se někdo hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak. Protože nepadl žádný návrh, o kterém můžeme hlasovat po druhém čtení, končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády Aleně Schillerové, děkuji paní zpravodajce a končím bod číslo 18.

 

Podle schváleného pořadu schůze se budeme dále zabývat zákony ve třetím čtení. Nejdříve bodem číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.