Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

317.
Ústní interpelace

Jako první budou ústní interpelace určené předsedovi vlády a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky jako celek, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Janu Lipavskému, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády, a jako další se připraví pan poslanec Valenta. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, interpeluji vás dnes v otázce postsovětské Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Nejdříve v krátkosti celou kauzu shrnu a připomenu, jak se k dané problematice nedávno usnesl Senát Parlamentu České republiky, a položím v závěru samotné interpelační otázky.

Česko je součástí obou reliktů z dob komunismu a RVHP. Ty dodnes slouží zájmům Kremlu a realizují především projekty na ruských zájmových územích v bývalých republikách Sovětského svazu. Mezinárodní investiční banka sice podporuje také firmy, které sídlí v Česku, většinou mají však ruského majitele, jako to bylo například v podivné kauze firmy Pilsen Steel a zmizelých 50 milionů eur. Vy sám jste v roce 2014 chtěl zbavit Česko účasti ve všech zbytečných majetkových účastech. Proč se tak dosud nestalo, mi zůstává záhadou. Nicméně teď se situace ještě více vyostřuje, Mezinárodní investiční banka se přesouvá do Budapešti. Tam bude sídlit s diplomatickým krytím, což samozřejmě problematizuje celou věc z hlediska špionáže a praní špinavých peněz.

Chtěl bych říci, že oceňuji snahu Senátu Parlamentu České republiky a konkrétně senátora Pavla Fischera. Senát přijal v kauze obou bank 18. září usnesení, ve kterém vyzývá vládu, aby se zasadila o vystoupení České republiky z Mezinárodní investiční banky a z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci. Výbor také odmítl navyšování kapitálu. K této výzvě já se přidávám.

Pane premiére, pokládám tedy tyto tři otázky:

1. Odmítl jste při jednání v Mezinárodní investiční bance další navyšování kapitálu?

2. Připravíte kroky - v souladu s českým a mezinárodním právem - nezbytné pro vystoupení České republiky z Mezinárodní investiční banky? Pokud ano, tedy kdy?

3. Dokončíte v souladu s vládní politikou a výzvou zahraničního výboru Senátu kroky vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci? (Mpř. Pikal: Čas, pane poslanče.)

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pozvu dalšího řečníka - paní poslankyně Melková se nám omlouvá od 14.30 do 18.00. z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Valentu, který bude interpelovat ve věci nesrovnalosti ve vládním financování NNO. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, odpovězte mně prosím písemně na fakt, že Nejvyšší kontrolní úřad prověřil dotace ze státního rozpočtu, které rozdělil nestátním neziskovým organizacím Úřad vlády České republiky a čtyři ministerstva - Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství, a to v letech 2016 a 2017. Úřady při rozdělování dotací však nepostupovaly jednotně a nevyměňovaly si průběžné informace o schválených projektech, což by přirozeně měly. Kontrola také zjistila miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl na dotacích v letech 2015 a 2016. U příjemců dotací provedená kontrola také zjistila, že v několika případech nedodrželi podmínky dotace.

V České republice bylo podle Českého statistického úřadu na začátku roku 2016 téměř 121 tisíc nevládních neziskových organizací, přičemž dotaci dostalo téměř 7 tisíc z nich. V roce 2016 na jejich účtech přistálo podle údajů z rozpočtového informačního systému celkem 12 miliard a v roce 2017 to bylo 14 miliard korun. Strategie vlády ve vztahu k neziskovým organizacím na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy toho, jaké služby společnost od nich skutečně potřebuje. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu.

Ptám se proto také: Nemohli mít rozhodující vliv na obsah strategických materiálů, a získávat tak dotace ve svůj prospěch? Nespatřujete v obsahu zveřejněných informací jistý nepořádek, chaos, nesystémovost či nespravedlnost ve vládních rezortech a na vašem Úřadu vlády? Já ano. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Děkuji za dodržení času. Tím jsme vyčerpali všechny ústní interpelace na předsedu vlády, takže budeme pokračovat rovnou interpelacemi na ostatní členy vlády.

A já vyzývám pana poslance Podala, aby přednesl interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce a zahájil tím tímto blok. Prosím.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, členové vlády. Vážený pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci populace vlků v České republice a důsledky s tím spojené. Odhady naznačují, že od roku 2018 do roku 2019 se populace vlka ztrojnásobila. V roce 2018 byly škody způsobené vlky cca 1,5 milionu korun. Majitelé ovčí farmy Šonov na Broumovsku si nárokují v letošním škody 800 tisíc korun a farmář René Zimmel si nárokuje škodu přes 2 miliony korun. Pastevectví je jedním z posledních tradičních oborů zemědělství, spoluvytváří zdravou krajinu a pomáhá zadržování vody v půdě. Problémy s vlky jsou i v dalších zemí EU. Ve Francii bylo více než 90 % útoků vlků na farmách, které přijaly doporučená ochranná opatření. Na Slovensku je uplatňována kvóta 70 kusů vlků.

Dále uvedu některé požadavky chovatelů. Rajonizace vlčí populace, stanovení únosného počtu vlků, vyřazení vlka ze seznamu kriticky ohrožených druhů, hrazení 100 % přímých i nepřímých nákladů spojených s vlky a vyplácení reálných náhrad v krátkém čase.

Žádám o řešení ze strany vašeho ministerstva, a to tak, aby nepřišlo stejně pozdě jako v případě kůrovcové kalamity.

Na závěr bych chtěl jen říci, že nám jde o to, aby se vlk nažral, ale ovce aby zůstaly celé. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr, stejně jako pan premiér, je omluven z důvodu zahraniční cesty, takže stejně jako on zašle na vaši interpelaci odpověď do 30 dnů písemně.

Nyní prosím paní poslankyni Zahradníkovou, která bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci stížnosti neziskových organizací na chystanou novelizaci vyhlášky 27/2016 o společném vzdělávání. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Vážený pane ministře školství, v rozhovorech pro Učitelské noviny jste opakovaně uvedl, že některé neziskovky, jako je např. tzv. Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, kterou vede Klára Laurenčíková Šimáčková, podaly stížnost na Českou republiku v Bruselu ohledně chystané novelizace vyhlášky č. 27/2016 o společném vzdělávání.

Můžete prosím konkrétně uvést, kteří lidé a které organizace tuto stížnost podaly, co bylo konkrétně předmětem této stížnosti, jak vyřizování stížnosti přesně probíhalo a co bylo výsledkem jednání v Bruselu? Byly tyto stížnosti hlavním důvodem, proč novela inkluzivní vyhlášky nebyla doposud vydána? Kdy bude novela inkluzivní vyhlášky publikována ve Sbírce zákonů a odkdy bude účinná?

Termíny se již několikrát posouvaly. Nejprve se hovořilo o září 2018, následně v lednu o lednu 2019, pak o jaru 2019 a nakonec o říjnu, který zřejmě také nestihneme. Považuji za alarmující, že několik kosmetických změn ve vyhlášce Ministerstvo školství připravuje tak dlouhou dobu. Velmi ráda bych nejen já věděla, jaké pozitivní změny tato vyhláška do budoucna přinese. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Děkuji za dodržení času. A nyní prosím pana poslance Nachera, který bude interpelovat ministra Vojtěcha ve věci ochrany dobrého jména českého zdravotnictví a obyvatel ČR před podvodným šmejdím byznysem. Prosím.

 

Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Je možná nezvyklé, že koaliční poslanec interpeluje ministra. Nicméně si myslím, že tematika šmejdů je zásadní věc, která se dotýká těch nejslabších, a proto si myslím, že zaslouží proti tomu bojovat a informovat o tom na všech různých fórech.

Byznys šmejdů, tedy těch podvodníků, kteří pod maskou podnikatelů systematicky snaží poškozovat zejména ty, kteří se neumějí bránit, se přenesl z těch předváděcích akcí do poněkud sofistikovanější formy, kterou bych nazval časopisová reklama, kde ve volně prodávaných časopisech, např. TV magazín, TV pohoda, Rytmus života, Na kafíčko, Pestrý svět atd., jsou celostránkové inzeráty, kde se prezentují, a to je to nejhorší, různé smyšlené, nesmyslné zázraky z oblasti zdravotnictví, tady koukám na kolegy, tak těm se z toho musí zamotat hlava, a to zejména ve spojení s tzv. akcí slevového klubu, či akce klubu lovců příležitostí. Jde o různé zázračné brýle, preparáty na vracení vynikajícího sluchu, vyléčení bolesti páteře, zastavení rozvoje cukrovky apod. Jinými slovy věci, na které jsou lidé - nikoliv spotřebitelé, ale lidé - velmi, velmi citliví.

Proto bych se chtěl zeptat pana ministra zdravotnictví, protože to sice je reklama, takže by se to mělo řešit v zákoně o regulaci reklamy, otázka je, jestli je na to ten prostor a jestli to splňuje do puntíku to, že je klamavá reklama, já si myslím, že ano, ale někdy je to prostě úplně na hraně, tak bych se chtěl zeptat (upozornění na čas) pana ministra... Tak pardon. Jaká efektivní opatření učiní k tomu, aby nadále nebylo poškozováno zdravotnictví, dobré jméno českého zdravotnictví a nedával se prostor pro tyto šmejdy.

Podněty pro tyto (upozornění na čas) inzeráty nebo vůči nim jsme na Ministerstvo zdravotnictví zasílali. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o dodržování času. Pan ministr je omluven na celý den z důvodu neodkladných pracovních záležitostí.

Takže já nyní prosím pana poslance Lipavského, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci pohrobků RVHP. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, interpeluji vás dnes v otázce postsovětské Mezinárodní investiční banky a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce. Česko je součástí obou reliktů z dob komunismu a RVHP. Ty dodnes slouží zájmům Kremlu a realizují především projekty na ruských zájmových územích, v bývalých republikách Sovětského svazu. Mezinárodní investiční banka sice podporuje také firmy, které sídlí v Česku, většinou však mají ruského majitele, tak jak to bylo např. v kauze Pilsen Steel i zmizelých 50 milionů eur.

Mezinárodní investiční banka se přesouvá do Budapešti a bezpečnostní komunita varuje, že by se mohla stát místem, odkud budou do Evropy snadněji proudit špioni a špinavé peníze. Připomínám, že zaměstnanci banky i jejich rodinní příslušníci mají speciální diplomatickou imunitu, která je činí pro evropské právo prakticky nedotknutelné, a jejich činnost je netransparentní. Banka se také může stát nástrojem k obcházení ruských sankcí. Jakákoliv spojitost s Mezinárodní investiční bankou je podle mého názoru tedy pro Česko reputační problém. Chtěl bych říct, že oceňuji snahu Senátu Parlamentu ČR, konkrétně Pavla Fischera a výboru, jehož on je předsedou, kde 18. září přijali usnesení, které vyzývá vládu, aby se zasadila o vystoupení ČR z těchto bank.

Já bych vám proto chtěl položit tři otázky.

Za prvé, jestli ČR odmítla při jednání Mezinárodní investiční bance další navyšování kapitálu.

Za druhé, jestli vláda a Ministerstvo financí připravuje v souladu s českým a mezinárodním právem kroky k vystoupení ČR z Mezinárodní investiční banky, případně kdy.

A jestli dokončíte v souladu s vládní politiku a s výzvou senátního výboru kroky vedoucí k vystoupení Česka z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a vypořádání závazků, které s tím jsou spojeny.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, uvedla bych, jak ty věci jsou. Česká republika je členem dvou bank z doby RVHP, a to Mezinárodní investiční banky, která byla založena v roce 1970, a Mezinárodní banky hospodářské spolupráce z roku 1963.V té MIB, v té první, má Česká republika vklad 37,7 milionu eur a v MBHS má 26,7 milionu eur.

V roce 2014 MF, Ministerstvo financí, důkladně zanalyzovalo členství v obou těchto institucích a konzultovalo jej dále s Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem průmyslu a obchodu. MIB prošla úspěšnou transformací - to je ta, na kterou se ptáte, ta, co mění sídlo. V roce 2012 disponuje mezinárodním ratingem renomovaných ratingových agentur s průměrem AA minus. Dodržuje veškeré sankce ze strany EU a Spojených států amerických, má moderní interní procesy a hlavně z jejích služeb benefitují české podniky, celkově v hodnotě asi 221 milionů eur od roku 2012. Čili členství v MIB z tohoto pohledu se jeví jako jasně pozitivní a opodstatněné. A v současné době je jediný mandát vlády, a to je formou usnesení, a to je souhlas s přesunutím této instituce do Budapešti. Vláda ČR tento krok podpořila, zejména z těch důvodů, že banka bude blíže českému trhu. Navýší se počet evropských zaměstnanců, a zároveň se banka stane atraktivnější pro nové akcionáře.

A přesun sídla, jde jenom o tuto technikálii. My neřešíme v tuto chvíli, vláda neřešila účast v této bance. Řeší pouze přesun sídla. A přesun sídla do Budapešti v rámci ratifikace změny statutárních dokumentů MIB nyní projednává Senát, konkrétně zahraniční a hospodářský výbor. V tuto chvíli máme k dispozici pouze doporučení zahraničního výboru. Hospodářský výbor bude danou otázku dále projednávat na konci října.

Ze strany některých senátorů vyvstala potřeba diskutovat i samotné členství, byť není předmětem toho, co teď se řeší, včetně výhod a nevýhod. Ministerstvo financí jako gestor spolupráce s MIB se dané diskuzi nebrání, říkám otevřeně, ale je to potřeba oddělit od procesu ratifikace, který souvisí s přestěhováním tohoto sídla. Takže zmiňovaná potenciální bezpečnostní rizika, navíc případné vystoupení ČR z MIB, nebudou eliminována. Naopak, jako člen MIB má ČR o činnosti banky přehled a může vykonávat akcionářskou kontrolu. Co se týče... Protože ještě tím přesídlením. Ještě jedna poznámka. Na území vlastně EU, tak z pohledu uplatňování sankcí by vznikla paradoxně jednodušší a příznivější situace, kdy činnost MIB by musela být pod dohledem regulátora členského státu EU.

Ta druhá banka - teď budu mluvit o té MBHS - naopak, transformací neprošla a v podstatě se už léta nachází ve fázi stagnace. A v této souvislosti toto diskutovala vláda v roce 2017, působení dál ČR v této organizaci, a přijala odpovídající usnesení v režimu vyhrazeném. Já o něm nemohu mluvit, prosím, pane poslanče, ale mohu vám jenom říct, že prostě činíme nezbytné kroky jako Ministerstvo financí, abychom zabezpečili usnesení vlády, co se týče té druhé banky.

Ptal jste se mě na otázku, zda jsme navýšili jmění nebo rozhodovali o navýšení jmění. Byli jsme, myslím, že dokonce jediná země, která nenavýšila jmění, která to odmítla.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Tak já bych se chtěl zeptat, jaký bude dopad, pokud neprojde ta ratifikace změny sídla za ČR. To je můj dotaz. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz, jestli má zájem.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: To je správná otázka, pane poslanče, kterou teď analyzujeme. Protože to přestěhování sídla v podstatě proběhlo. To znamená, že oni už jsou přestěhováni do Budapešti, ta MIB. A v tuto chvíli vlastně by to měly členské země ratifikovat, pokud můj právní názor, ale budeme o tom samozřejmě konzultovat na více... To je čerstvá...

Za prvé, nebudeme předjímat. Máme zatím stanovisko pouze zahraničního výboru. Čekáme na stanovisko hospodářského výboru, tam se přerušilo jednání. Pak to půjde na plénum, a pokud plénum nebude ratifikovat tento přesun sídla, tak nastává právní problém. My ho analyzujeme. Neumím domyslet důsledky, které by to mělo. Myslím si, že to je zbytečný problém, protože tady jde skutečně jenom o technickou věc přesunu sídla. Pokud položíme na stůl otázku našeho členství v MIB, zatím položena nebyla nikdy, to znamená, že nikdy vláda o tom nejednala, to není jenom věc Ministerstva financí - já jsem vás seznámila s tím, co Ministerstvo financí zanalyzovalo v předcházejících létech - tak to můžeme řešit, ale teď jde skutečně o technický přesun, ke kterému už de facto v podstatě došlo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Posuneme se dále. Prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci výběru generálního ředitele Českých drah. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, mně vadí, že vláda před volbami slibovala transparenci a ve skutečnosti na Ministerstvu dopravy se teď realizuje výběrové řízení, které vypadá jako zmanipulované. Jde o to, že pan Babiš a pan Kremlík dali politickou trafiku, post šéfa Českých drah s platem půl milionu korun, panu bakaláři Nebeskému, potom co jeho manželka odeslala za Českou republiku úřednickou odpověď, že s dotacemi Agrofertu je všechno v pořádku. Takže ze 32 uchazečů nejlepší je pan bakalář Nebeský.

Tak si to trošku zrekapitulujme. V květnu přišla zpráva auditu k dotacím, vyřizuje to paní Nebeská, náměstkyně paní Dostálové, paní Dostálová říká, že to je nezávislá úřednice, vůbec to nejde ovlivnit, pan Babiš se schází s panem Nebeským, v červnu pan Kupec říká, že bude odvolán a nahrazen panem bakalářem Nebeským na základě vyjádření pana Čočka, pan Kupec je odvolán, ratingová společnost Moody's nás varuje, že je to neprofesionální, nebo že tady hrozí politické ovlivňování, paní Matušovská to interpeluje, je vypsáno výběrové řízení, kde jsou uměle snížena kritéria na řízení z 300 na 100 osob ve firmě, a paní Nebeská v srpnu odesílá odpověď za Českou republiku, aby v září pan bakalář Nebeský porazil 31 ostatních kandidátů. Jeho kvalifikace je, že byl původně výpravčí, potom projektový manažer a poradce, technický ředitel ve firmě, která zbankrotovala, nikdy neřídil velkou firmu a měl zodpovědnost za IT na Ministerstvu pro místní rozvoj, kde měl na starosti mimo jiné šíleně špatný projekt NEN.

Takže je tady evidentní, že tady šel pokyn od premiéra, abyste instalovali tohoto člověka do vedení Českých drah. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Já bych vás chtěl poprosit, abyste neřešili problémy Agrofertu na úkor státu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji za slovo. Předně bych chtěl říci, že Ministerstvo dopravy a České dráhy postupují transparentně. Já musím odmítnout osobní napadání paní Nebeské. Paní Nebeská tady mezi námi není. Paní Nebeská je vážně zdravotně nemocná. Trpěla rakovinou. Velmi mě mrzí, že pan poslanec takto napadá paní Nebeskou. Myslím si, že by stálo za to, aby se omluvil. Takovéto osobní lidské invektivy nejsou správné a nepatří ani do politiky.

Pokud jde o průběh výběrového řízení, fakta jsou taková. Pan Kupec skončil, a to na základě informací, které sdělila dozorčí rada. Jednalo se o režimové informace v zájmu České republiky. Další komentář s ohledem na tyto informace nebudu poskytovat.

Pokud jde o samotné výběrové řízení, výběrové řízení vyhlašovaly České dráhy. Byla ustavena výběrová komise, která byla složena z odborníků. Členkou byla Taťána Molková, paní profesorka z univerzity. Členem dozorčí rady byl také pan Kocourek. Dále tam byl předseda dozorčí rady pan Pospíšil, který s ohledem na svoji kandidaturu odstoupil z této výběrové komise. Dalšími členy byl pak pan Tomáš Čoček, pan Jan Vrátník a prezident Svazu průmyslu a dopravy pan Hanák. To byla výběrová komise.

Následně dozorčí rada stanovila výběrová kritéria a bylo vyhlášeno výběrové řízení. Do výběrového řízení bylo k 31. červenci přihlášeno 32 uchazečů. Výběrová komise zúžila těchto 32 uchazečů na 14, kteří splnili kritéria. Následně probíhaly pohovory s těmito 14 uchazeči. Následně dne 23. září proběhlo poslední zasedání a výběrová komise doporučila 5 uchazečů. Dne 25. září byl zvolen pan Václav Nebeský předsedou představenstva a pan Michal Kraus členem představenstva. Takže to jsou fakta.

Já jako ministr dopravy nemám žádné pochybnosti o průběhu výběrového řízení. Z mého pohledu je důležité, aby České dráhy v tomto novém složení a ve spolupráci s dozorčí radou připravily České dráhy na liberalizaci železničního trhu, aby České dráhy tuto liberalizaci využily i k tomu, aby hledaly nové příležitosti, hledaly nové trhy. Očekávám od tohoto vedení, které má moji plnou důvěru, aby zlepšilo finanční stav Českých drah včetně obhájení pozitivních ratingových stupňů. Chci, aby se nové vedení Českých drah soustředilo na zvyšování kvality a komfortu pro cestující včetně zajištění obnovy vozového parku na dálkové i regionální úrovni.

Já musím odmítnout tyto osobní výtky zejména vůči paní Nebeské i vůči samotnému procesu výběrového řízení. Na výběru se podíleli lidé, kteří mají odbornou a mravní reputaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana poslance, jestli má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Ano, mám několik doplňujících dotazů.

Za prvé - proč byla snížena výběrová kritéria.

Za druhé - proč váš první náměstek pan Čoček už v červnu, tedy před vypsáním výběrového řízení, věděl, kdo vyhraje, kdo tam bude dosazen.

Za třetí - to je opravdu pan bakalář Nebeský to nejlepší, co jste v České republice našli na řízení Českých drah s půlmilionovým platem a druhou nejvýznamnější funkcí ve státních firmách?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Mě mrzí, že z úst pana poslance nezazněla omluva. Je skutečně nedůstojné, pokud je tady napadána paní, která je vážně nemocná a která se tady nemůže bránit osočování. To je první poznámka.

Druhá poznámka. Pokud jde o kritéria výběrového řízení, tak kritéria výběrového řízení stanovila dozorčí rada. Tady jsem vám vyjmenoval odborníky, kteří se na těch kritériích podíleli. To je druhá věc.

Pokud jde o opakované napadání pana Nebeského, tak on byl vybrán mezi 32 uchazeči. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím pana poslance Vymazala, který bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci zátahu na letní rekreaci. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Vymazal: Vážený nepřítomný pane ministře, Policie České republiky ve spolupráci s Celní správou v červenci a srpnu letošního roku udělala dvojici zátahů proti hudebním festivalům Let It Roll a Hip Hop Kemp. Údajně mělo jít o opatření směřující proti extrémnímu výskytu užívání psychotropních látek na těchto festivalech. Zátahy na obou festivalech donutily tisíce návštěvníků několik hodin čekat ve frontách na policejní kontrolu, zatímco jim program jejich draze zaplaceného festivalu utíkal doztracena.

Zkusme to rozebrat podrobněji. Z 9641 zkontrolovaných lidí byly během obou festivalů nalezeny psychotropní látky u pouhých 376, to je méně než 4 % z kontrolovaných osob. Když to číslo uvážíte vzhledem ke statistikám užívání psychotropních látek v české společnosti, tak vám musí dojít, že byste nevyhnutelně měli větší úspěšnost i v mateřské školce nebo v libovolném kostele.

Kolikpak to, pane ministře, vlastně stálo peněz? Původním cílem akce mělo být ochránit zdraví návštěvníků před nebezpečnými látkami. Ve skutečnosti měla akce za výsledek ale jen to, že bezpečné, leč ilegální konopí u mnoha návštěvníků vystřídal legální, leč toxický alkohol. Uvážíme-li, že policie načapala jen každého 25. kontrolovaného člověka, je třeba si uvědomit, že se na těch ostatních 24 dopustila jen čisté buzerace, zatímco černý trh s psychotropními látkami ani nepošimrala za uchem. Toho všeho se navíc dopustila na lidech, kteří se jen chtěli bavit, chtěli si užít prázdniny nebo dovolenou.

Když mi poslanci za ČSSD podepisovali návrh novely za legalizaci samopěstování konopí, myslel jsem, že všichni stojíme na straně osobní svobody a zdravého rozumu. Když jsem ale viděl video, kde čtveřice policistů prošacuje batoh, následně z něj vyndá stan, důkladně jej rozepne a převrátí naruby, aby v něm nakonec našla jeden sáček s jedním gramem konopí (upozornění na čas), došlo mi, že se musím ptát na spoustu věcí - na které už není čas, takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan ministr na vaši interpelaci odpoví do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Kupku, který bude interpelovat ministra Kremlíka ve věci dostavby Pražského okruhu. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane ministře, já jsem si dneska přečetl na internetu, že ŘSD požádalo o stanovisko EIA pro stavbu Pražského okruhu pro část 519 Suchdol - Březiněves a uvádí jako termín zahájení výstavby rok 2024. Předtím jsem si ale přečetl na podobných serverech, že vy sám uvádíte jako začátek výstavby severní části Pražského okruhu rok 2026, a v lednu letošního roku hovořil váš předchůdce Dan Ťok o tom, že se začne v roce 2020, 2024. Tak jsem z těch termínů zahájení výstavby nesvůj a chtěl bych se zeptat na to, jak to vlastně je. Jestli s tím termínem ve skutečnosti nějak vážně počítáte, nebo jestli generujete náhodná čísla zahájení výstavby Pražského okruhu.

Vzhledem k tomu, že všichni víme, že je to jedna z klíčových dopravních staveb, jedna z klíčových dopravních infrastruktur České republiky, tak nám nepochybně všem záleží, velké řadě z nás velmi významně i s ohledem na ochranu životního prostředí, na tom, jak se dostáváme do hlavního města nebo jak putujeme po České republice. Znamená to samozřejmě také významný argument pro rozvoj české ekonomiky tak, aby dopravní infrastruktura v Čechách fungovala lépe.

Můj dotaz tedy zní, jednak jak je to s těmi termíny zahájení výstavby, jak vážně s tím zahájením ve skutečnosti počítáte, jak se připravují jednotlivé stavby Pražského okruhu v té severní části 518 až 520 i té části, která by se snad měla začít budovat v roce 2021, a to je část 511 Běchovice - dálnice D1.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na tuto interpelaci.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji moc. Pokud jde o silniční okruh kolem Prahy, tak mě na něm stejně tak záleží, jsem Pražan, jako hlavnímu městu Praha a jako okolním obcím zejména kolem Prahy.

Jaký je aktuální stav? Než vám ukážu mapku aktuálního stavu, tak chci říct jednu věc. Já chci, aby všichni měli stejné informace ve stejný čas. Pokud se budete dívat na můj facebookový profil ministra dopravy, tak uvidíte, že se na něm začínají objevovat tyto aktuální mapy. (Ukazuje mapy do pléna.) Toto je mapa, která se týká (nesroz.) okruhů kolem Prahy, nebo takzvané D0. Tyto mapy se budou týkat všech dálnic, které budujeme. Tam uvidíte detailně, jaký je konkrétní stav výstavby kterého konkrétního úseku včetně detailního popisu, včetně termínu, včetně opatření k urychlení přípravy a výstavby, případně úkolů pro ministra dopravy, jak by dané věci mohl pomoci.

A teď konkrétně odpověď na dotazy. Nejblíže zahájení v současné době je stavba 511, která pojí D1 - Běchovice. Aktuálně probíhá územní řízení, které řeší Praha 22 Uhříněves. Dne 24. července 2019 proběhlo veřejné projednání územního řízení. V roce 2020 se předpokládá vydání územního rozhodnutí. Od 1. června letošního roku paralelně probíhá příprava dokumentace pro stavební povolení. Zároveň probíhá majetkoprávní příprava. V současné době byly obesláni vlastníci pozemků dotčených stavbou. Tyto kroky jsou paralelně zajišťovány z důvodu možnosti zahájení výkupu pozemků a zahájení inženýrské činnosti pro stavební povolení bezprostředně po vydání pravomocného územního rozhodnutí.

Pokud jde o severní část okruhu, ta dlouhodobě naráží na odpor dotčených městských částí a obcí, které jsou účastníkem územního i stavebního řízení a mohou se zapojit do procesu posuzování vlivu na životní prostředí do EIA, podávat námitky, podávat odvolání, podávat samozřejmě žaloby. Odhadovat průběh a výsledky, a hlavně dobu trvání těchto procesů lze z logiky věci jen velmi nepřesně.

Já vám řeknu jednu zajímavou informaci. Já jsem si nechal na Ministerstvu dopravy a ŘSD udělat předběžnou analýzu, nebo získat informace, jak dlouho trvalo vydání pravomocných stavebních povolení na modernizaci D1, která nás všechny trápí. A z informací, které jsem získal, to trvalo 444 dní. Bylo vydáno stavební povolení a nabylo právní moci až po 444 dnech. Nebudu říkat, kolik peněz to nás a daňové poplatníky stálo. Takže jakékoliv obstrukce nejenom že vedou k prodlužování procesu, než komunikaci můžeme užívat, ale zejména vedou, jak rostou ceny prací, ceny staveb, k navyšování ceny.

Pokud jde o předpokládané zahájení jednotlivých úseků. Takže tento úsek 511 Běchovice - D1, tak tam se předpokládá územní řízení v roce 2021. Pokud jde o silniční okruh 518 Ruzyně - Suchdol, tam se předpokládá rok 2026, aktuálně probíhá zjišťovací řízení EIA. A pokud jde o silniční okruh 519 Suchdol - Březiněves, tam se předpokládá rok 2026. Pokud jde o silniční okruh kolem Prahy 520 Březiněves - Satalice, tam se pracuje s roky 2027, 2028. Aktuálně probíhá precizace technického řešení s cílem zahájení přípravy dokumentace EIA.

Ale já chci říct ještě jednu věc. Protože chci, aby i hlavní město Praha, aby Ministerstvo dopravy a ŘSD byly jednotné, aby udělaly maximum pro urychlení přípravy dostavby, požádal jsem pana primátora Hřiba a jeho kolegy, aby se se mnou sešli. V tuto chvíli máme již počátkem října domluvený termín schůzky, kde budeme situaci ohledně silničního okruhu kolem Prahy detailně projednávat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jestli má pan poslanec zájem o doplňující dotaz. (O slovo se hlásí znova ministr Kremlík.)

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Můžu ještě jednu věc? Já tady nechám k dispozici, jak říkám, toto je na mém facebooku, detailní přehledovou mapku, pane poslanče, nechám ji tady k dispozici. A plus k tomu popis. (Zanechává na stolku zmiňované materiály.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Nicméně taky vyzvu sál k většímu klidu. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Já jsem si vědom toho, že prosadit výstavbu nejenom dopravní stavby, ale vlastně jakékoliv stavby vůbec jednoduché není, to nezpochybňuji. Tím víc je ale potřeba, aby ti, kteří to chtějí prosadit, do toho šli s veškerou vervou, jednali s těmi, kteří přicházejí s námitkami, aby iniciovali jednání, jak tu zaznělo, aby argumentovali, aby se hádali, aby vysvětlovali veřejnosti, proč ta stavba musí být, protože těch reálných překážek je samozřejmě celá řada.

Já přece jen musím vrátit tu základní otázku. Kde se odehrál ten posun mezi zahájením stavby - rok 2024 a rok 2026? Proč to je, proč k tomu došlo? Protože to samozřejmě celou řadu lidí, kteří na to čekají, zneklidňuje. A pak samozřejmě doplňuji tu otázku tím směrem, co všechno chystáte právě pro osobní jednání s těmi, kteří vůči tomu okruhu mají ještě výhrady, jak chystáte vysvětlování a argumentaci pro veřejnost. Protože bez toho ta stavba nebude stát ani v roce 2024 a nezačne se stavět ani v roce 2026.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a pan ministr bude odpovídat. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Jenom velmi stručně. Odpovím na vaše otázky, pane poslanče, jsou na mém facebooku. K jednotlivým stavebním úsekům se na to podívejte a zjistíte, jaký je aktuální stav.

Pokud jde o rok 2024, tam nebylo řečeno, že se začne roku 2024, ale po roce 2024. Tím bych jenom zareagoval. A věřte jedné věci. Já dělám maximum pro to, abychom urychlili přípravu. Chci říct konkrétně, co jsme udělali teď na Ministerstvu dopravy. V současné době kolegové vyhodnocují všechna odvolací rozhodnutí ve věci dopravní infrastruktury. A chceme se podívat na to, kde investorské organizace chybovaly, všechny tyto informace přenést na investorské organizace, aby se z těchto případných chyb poučily a aby se neopakovaly. Takže děláme věci uvnitř ministerstva, děláme věci, pokud se týkají legislativy.

A pane poslanče, budete mít možnost, na podzim zde bude v Poslanecké sněmovně předložena další novela čtyřistašestnáctky, podílet se aktivně na urychlení přípravy, ve své podstatě přípravy staveb. Jak říkám, já nechci, aby Ministerstvo dopravy bylo rekordmanem pro délku staveb a pro cenu staveb. A dívejte se na můj facebookový profil. Tam uvidíte, co všechno děláme pro to, abychom těmito rekordmany nebyli, abychom dobu přípravy staveb zkracovali.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A než pozvu dalšího řečníka, seznámím vás s omluvenkou. Pan poslanec Volný se nám omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomného ministra Vojtěcha ve věci domácí péče je zásadně ohrožena. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Téma domácí zdravotní péče je dlouhodobé, vrací se nám i na výbor pro zdravotnictví. Organizace nás oslovují. A já jsem se rozhodla vyslyšet touto interpelací to volání, protože se zdá, že už je to opravdu v krizi.

Vím, že dnes proběhlo jednání na ministerstvu. A jde o to, že domácí zdravotní péče vlastně poskytuje možnost lidem zůstat doma, i když jsou často i velmi těžce nemocní. Současně ulevuje přetíženým nemocnicím, aby zkrátka nemuseli být ti lidé hospitalizovaní. Stejně tak je dobré si říct, že vlastně z ročního rozpočtu veřejného zdravotního pojištění domácí zdravotní péče čerpá pouze 0,3 %. Na druhou stranu z údajů od organizací mám, že hrubá mzda sestry v domácí zdravotní péči za minulý rok byla podle úhradové vyhlášky 18 500 korun, čili naprosto neudržitelné.

Proto mě zajímá, zda provede Ministerstvo zdravotnictví přehodnocení současného systému plateb pro domácí zdravotní péči, zda zvýší hodnotu bodů pro ty příslušné odbornosti. Jde o to totiž, že od roku 2015, kdy byla zavedena regulace formou tzv. průměrné úhrady, postupně poskytovatelům klesá příjem od zdravotních pojišťoven, a přitom vše ostatní narůstá, ať už náklady, nebo i to, že stárne populace. Potíž je zejména u obzvláště náročných pacientů, protože se hradí podle průměrné úhrady na jedno rodné číslo. Takže tak jak to dnes je, to je neudržitelné. Poskytovatelé jsou ve stále hlubších problémech a lidé nemají tu domácí péči, na kterou by měli mít i právo, a navíc je to levnější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji za dodržení času, pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně.

Prosím pana poslance Bělicu, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci odměny pracovníků OSPOD. Děkuji.

 

Poslanec Josef Bělica: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, ode dne 13. 7. 2018, kdy bylo ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí vydáno stanovisko k určení platových tříd u sociálních pracovníků OSPOD č.j. MPSV-2018/62891-231, jsou vnímány snahy MPSV přispět k odstranění nerovností, ke kterým nyní v praxi dochází, nicméně to MPSV dělá matoucím a zavádějícím způsobem.

Ministerstvo práce a sociálních věcí vyjma několika právně nezávazných stanovisek s cílem zlepšit pracovní ohodnocení sociálních pracovníků OSPOD však dosud nezaujalo k dané problematice jasný a zavazující postoj. Tyto kroky Ministerstva práce a sociálních věcí stále nejsou podloženy závaznou právní normou, jejíž dodržení by bylo obhajitelné v případě finanční kontroly obce s rozšířenou působností ve věci hospodaření se státními finančními prostředky.

Současná praxe je taková, že v rámci jednoho zaměstnavatele a odboru dochází k rozdílnému hodnocení sociálních pracovníků přesto, že vykonávají v rámci sociální práce téměř shodné činnosti. Zajišťování sociálně-právní ochrany dětí jako výkon pracovní činnosti je striktně zařazeno do 10. platové třídy dle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Tato skutečnost je hlavní překážkou, která limituje tajemníky úřadů k zařazení sociálních pracovníků OSPOD do 11. platových tříd. Tvrzení, že celá situace je na posouzení tajemníků obcí, neobstojí, neboť tajemníci zařazují do platových tříd dle platné legislativy. Dle této legislativy jsou pracovníci OSPOD jednoznačně taxativně zařazeni do 10. platové třídy.

V důsledku výše uvedeného vás žádám o konstruktivní řešení a jasnou odpověď: Proč Ministerstvo práce a sociálních věcí vydává opakovaně nezávazná stanoviska ve výše uvedené věci, když lze situaci řešit jednoznačně změnou legislativy (předsedající upozorňuje na čas), např. nařízením vlády nebo třeba zveřejněním ve Věstníku vlády pro orgány obcí a krajů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně odpoví na vaši interpelaci písemně. Než pozvu dalšího řečníka, seznámím vás s nějakými omluvenkami. Pan poslanec Kytýr se omlouvá mezi 16. a 21. hodinou z důvodu jednání, pan poslanec Mališ se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z rodinných důvodů, pan poslanec Řehounek se omlouvá mezi 14.30 a 19. hodinou z důvodu nemoci, pan poslanec Vyzula se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Matušovská se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Jelínka, který bude interpelovat nepřítomného ministra Vojtěcha ve věci "má 5G technologie negativní vliv na zdraví obyvatelstva"? Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, je běžné, že zavádění moderních technologií vždy vzbuzuje u části obyvatelstva obavy. V současné době se velmi aktivně pracuje s tématem zavádění 5G technologií. Jelikož je to technologie pro šíření rychlého internetu s budoucností internetu věcí, jejím technologickým základem je elektromagnetické šíření signálu na v současnosti velmi vysokých frekvencích.

Česká republika uplatnila nadnárodní směrnici v nařízení vlády č. 480 Sb. z 22. listopadu 2000 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením. Veškeré nebezpečí působení elektromagnetického záření se zúžilo na zahřívání živé tkáně elektromagnetickým zářením. Vychází z toho, že 2 watty na kilogram pro lokální měrný absorbovaný výkon je bezpečný limit. Při aplikace směrnice se vychází z předpokladu pulzního fungování digitálního přenosového zařízení ve třídě 1/10, tzn. že při 2 wattech je to kumulovaně 0,2 wattu a absorbuje se zhruba 50 %, z toho vychází limit 0,1 wattu pro zaměstnance a pětkrát méně pro ostatní obyvatelstvo, tzn. 0,02 wattu.

Zúžením celé problematiky na zahřívání živého organismu při předpokladu pulzního fungování ve třídě 1/10 se v době nástupu technologie 5G nemůžeme spokojit. Jistě si pamatujete předpověď počasí, kdy byla sdělována pouze teplota, tlak a stav srážek. V současné době jsou předpovědi doplněny o biopředpověď, UV index, sluneční aktivitu a geomagnetické pole.

Pokud si alespoň částečně připustíme, že tyto hodnoty působí na živé organismy, je má otázka následující: Jak ministerstvo reaguje na zavádění technologií 5G, zda se touto otázkou Státní zdravotní ústav zabývá a zda dochází (předsedající upozorňuje na čas) k testování předpokládaných zařízení 5G na území naší republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr na vaši interpelaci odpoví písemně. A než pozvu dalšího řečníka, tak zde opět mám nějaké omluvenky. Paní poslankyně Malá se nám omlouvá mezi 15. hodinou a půlnocí z pracovních důvodů a pan poslanec Kalous se nám omlouvá mezi 15.15 a 19.15 z důvodu nemoci.

A nyní prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat paní ministryni Dostálovou ve věci vlastnického bydlení. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji, že jste přítomná, ale prosím, můžete mi vysvětlit, co máte proti vlastnickému bydlení? V rozhovoru pro Blesk a pak dokonce E15 jste uvedla, že máme veliký podíl vlastnického bydlení a že máme příliš levné hypotéky, které ho posilují, což chcete změnit. Musím říct, že mě tento radikální postoj poměrně dost překvapil a také zaskočil. Protože tím jste vlastně řekla, že chcete dále zkomplikovat pořizování vlastnického bydlení střední třídě, a tedy mladým lidem.

To mě vede k následujícím otázkám: Co vám tak vadí na tom, že se lidé chtějí zodpovědně sami postarat o vlastní bydlení? Co vám také vadí na tom, že mnozí nechtějí platit za půjčení cizí nemovitosti, ale chtějí investovat do vlastního majetku? Navíc podotýkám, že vlastnictví nemovitosti je i forma určitého majetkového zajištění a jistoty na stáří, protože v případě potřeby mohou takovou nemovitost prodat.

Vy jste řekla, že budoucnost vidíte v nájemním bydlení. Ale když budete znesnadňovat přístup k vlastnickému bydlení, budete jen zvyšovat poptávku po nájemním bydlení, a tím i cenu nájemného. Zmenší se tak prostor pro soukromé úspory a investice lidí, kteří budou muset platit vysoké nájmy za půjčení cizí nemovitosti. Váš plán ve svém důsledku povede ke snížení životní úrovně majetkového zabezpečení lidí a střední třídy.

A tak se chci zeptat: Proč chcete, aby lidé ztráceli svoji finanční nezávislost, a co vám vadí na osobním vlastnictví? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za prostor. Já to vezmu asi od toho, abych odpověděla konkrétně na otázku. Postarat se o vlastní bydlení není to samé jako vlastnické bydlení. My samozřejmě čelíme velkému celospolečenskému problému, že spousta lidí bohužel na vlastnické bydlení nedosáhne. Proto je snaha státu posílit maximálně nájemní bydlení a družstevní bydlení. Takže je samozřejmě potřeba si tyto věci vyjasnit. Stát musí bohužel reagovat na to, co se tady stalo v roce 1991, kdy stát převedl obcím více jak 600 tisíc bytů a obce všechny tyto byty prodaly. A proto když dneska samozřejmě řešíme skupiny obyvatel, které nedosáhnou na tržní bydlení, tzn. nejsou si schopny pořídit bydlení na trhu, tak stát se naopak snaží pomocí programu Výstavba a dalších pomoci obcím obnovit obecní bytový fond, aby samozřejmě si to bydlení obstarat neboli zajistit si vlastní bydlení mohlo daleko více lidí.

Absolutně odmítám tvrzení, že my jsme nějak vyhrazeni proti vlastnickému bydlení, protože naopak my samozřejmě budeme podporovat i družstevní bydlení, které svým charakterem ze začátku je forma nájemního bydlení, ale ve finále je to samozřejmě forma vlastnického bydlení. A víte moc dobře, že na Ministerstvu pro místní rozvoj přes Státní fond rozvoje bydlení je otevřen program pro mladé lidi právě na pořízení vlastního bydlení, zejména samozřejmě v těch menších městech a na venkově, protože Ministerstvo pro místní rozvoj tím zároveň řeší i vylidňování venkova.

A pokud se tady chceme bavit v číslech, tak samozřejmě na základě sčítání domů, bytů a lidí v roce 2011 jsme měli 4 104 635 bytů. Z tohoto počtu pouze 902 000 bytů je nájemních. A z tohoto počtu 900 000 bytů nájemních jenom 342 000 bytů vlastní obce. Takže tady samozřejmě tím, že my jsme určitým opravdu fenoménem v rámci Evropy, kdy 70 % je vlastnického bydlení, např. v Německu je podíl nájemního bydlení 51,7 %, v Rakousku 55 % a v Dánsku 62,2. Ovšem tyto ukazatele a údaje nejsou absolutně v žádném rovnítku s tím, jestli MMR podporuje, nebo nepodporuje. Ale my musíme reagovat na celospolečenskou poptávku tím, že skutečně je ve velkých městech významná poptávka po nájemním bydlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz, tak prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Paní ministryně, děkuji za vysvětlení. Nicméně tím, že to takto, to sousloví, bylo použito, dokonce ve dvou rozhovorech za sebou, tak to skutečně vypadá tak, že vám vlastnické bydlení vadí a chcete zmenšit jeho poměr a chcete zvýšit poměr nájemního bydlení. Kdybyste říkala "chceme kromě vlastnického bydlení podporovat i nájemní bydlení", tak by to vyznělo úplně jinak než jak to, co říkáte veřejnosti, vyznívá. To je první poznámka.

A druhá poznámka. Bohužel, my vidíme i tady při projednávání daně z nabytí nemovitosti, správních poplatků na návrh na vklad, zákona o České národní bance, že skutečně vlastnické bydlení se reálně komplikuje. Takže když si to člověk spojí, tak to tak skutečně vypadá. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude chtít reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Já jenom opravdu v rychlosti. Samozřejmě ten rozhovor, o kterém hovoříte, mluví o velkých městech. My ve velkém městě skutečně budeme napřimovat podporu z pohledu státu do nájemního bydlení. Ale znovu říkám, absolutně tam není rovnítko to, že bychom nepodporovali vlastnické, protože každý ví, že podporujeme půjčky pro mladé lidi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a posuneme se k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Třešňák na nepřítomného ministra Vojtěcha ve věci obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, tuším, že na přelomu června a července tohoto roku byly již na program schůze zařazeny obě verze novely zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách řešící primárně volby do orgánů těchto pojišťoven. Na jejich projednání se však doposud nedostalo.

Proč to zmiňuji? Ústavní soud již 4. září 2018 zrušil právě tu část zákona řešící volby do oborových zdravotních pojišťoven, a to ke dni 30. 9. 2019, což je příští pondělí. Pokud budu citovat z důvodové zprávy ministerské novely, která tento stav měla napravit, tedy stejně jako naše poslanecká verze, tak v té ministerské najdu následující větu: Lze očekávat paralyzování klíčových orgánů zdravotních pojišťoven, přičemž zejména u správní rady bude mít taková situace s vysokou pravděpodobností vliv na celkové fungování zdravotní pojišťovny.

To tedy chápu takto: Díky tomu, že zákon nebyl prosazen k projednávání ani do prvního čtení, tak nám v současné době hrozí paralýza šesti oborových zdravotních pojišťoven, které hospodaří celkem se 40 % peněz ve zdravotnictví. Moje otázka tedy zní, jaké budou další kroky ministerstva k zajištění fungování pojišťoven tak, aby nikdo nemohl zpochybnit platnost kroků správních rad, které byly zvoleny na základě zákona, který právě zrušil Ústavní soud. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji, pane ministr vám odpoví písemně.

A já nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci příroda, nebo beton. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, bohužel v úterý neprošla novela zákona o vnitrozemské plavbě, která obsahovala také pozměňovací návrh paní Jany Krutákové na vyjmutí Berounky ze splavněných řek. Tento pozměňovací návrh byl podpořen napříč politickým spektrem. Berounka je krásná řeka, kterou využívají nejen vodáci, ale i jiní turisté, a prochází cennými přírodními oblastmi. Její tok je minimálně dotčen lidským zásahem.

Na druhou stranu mají dotčené obce na březích Berounky informace, že Ministerstvo dopravy stále počítá s jejím splavněním a připravuje projekt, jehož realizace by měla stát několik miliard korun, a do koryta řeky by se nalily tisíce kubíků betonu. Je to zvláštní, pokud by ministerstvo ve svém napjatém rozpočtu a v době snižování investic na výstavbu infrastruktury našlo v uvozovkách nepotřebné miliardy na vybetonování Berounky bez jasného přínosu. Navíc dojde k velmi zásadnímu a necitlivému zásahu do přírodního koryta řeky.

Vážený pane ministře, jaký je váš aktuální záměr se splavněním Berounky? A ptám se, zda se informace dotčených obcí zakládají na pravdě. Pokud by do Sněmovny přišel opět návrh na vyjmutí Berounky ze splavnění, podpoříte ho? Čemu tedy dáte přednost? Přírodě, nebo betonu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená veřejnosti, otázka je jednoduchá: beton, nebo příroda? Ale bohužel takto jednoduchá odpověď není.

Teď bych se vyjádřil na váš dotaz.

Vynětí vodního toku Berounka ze seznamu vodních cest dopravně významných, využitelných, bylo navrhováno v souvislosti s projednáváním poslaneckého návrhu novely zákona o vnitrozemské plavbě. Tato problematika pak byla předmětem pozměňovacího návrhu uplatněného k uvedenému sněmovnímu tisku. Ministerstvo dopravy tehdy zaujímalo k této navrhované změně nesouhlasné stanovisko, a to z následujících důvodů:

Důvodem navrhované změny je obava z realizace záměru splavnění uvedeného úseku vodního toku Berounka, na němž nepanuje shoda. Je třeba si uvědomit, že samotné zařazení předmětného úseku Berounky mezi vodní cesty dopravně významné, využitelné, nezakládá samo o sobě zákonnou povinnost realizovat zde stavby plavebních stupňů, a nepředstavuje tedy automaticky ohrožení předmětů ochrany, které se v dotčené vodní cestě vyskytují. Tedy v přírodě. V případě budoucí výstavby plavebních stupňů tedy beton... na předmětném úseku vodní cesty půjde ve smyslu zákona o posuzování vlivu na životní prostředí vždy o záměr podléhající buď posouzení vlivu na životní prostředí, nebo o záměr podléhající zjišťujícímu řízení. Tak zde se bude tedy posuzovat příroda, nebo beton. Posuzovat budou odborníci.

Význam stávajícího zařazení vodního toku Berounky v příloze číslo 2 zákona o vnitrozemské plavbě tak v zásadě spočívá v možnosti financování případného budoucího zajištění konkrétních plavebních podmínek na této vodní cestě prostřednictvím státního investora, Ředitelství vodních cest, a to z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury. Tudíž otázka beton, nebo příroda bude předmětem posuzování, které je k tomuto rozhodování příslušné.

Nelze opomíjet skutečnost, že stavby umožňující zajištění konkrétních plavebních podmínek mají současně i jiné využití - energetické, protipovodňové, vodohospodářské, přičemž řada z nich v poslední době s ohledem na narůstající extrémy počasí nabývá na významu. Vyřazení vodní cesty z přílohy č. 2 tedy nezabrání předložení záměrů, které mohou dotčené předměty ochrany ohrozit, a to nejen z hlediska rozvoje vodních cest, ale zejména z hlediska budování staveb k jiným účelům.

Čili nechme rozhodnout to, zda beton, nebo příroda, příslušné kompetentní orgány.

Ministerstvo dopravy v současné době zahájilo proces přezkumu účinnosti regulace v oblasti vymezení vodních cest dopravně významných, využitelných. Účelem tohoto přezkumu je vyhodnocení významu budoucího zajištění konkrétních plavebních podmínek na těchto vodních cestách, a to s ohledem na plány rozvoje city logistiky, potřeby průmyslových podniků, význam z hlediska odpadového hospodářství a rozvoj osobní vodní dopravy a samozřejmě i rekreační plavby. V důsledku toho by mělo dojít k upřesnění a aktualizaci vymezení vodních cest dopravně významných, využitelných.

Tento proces hodnocení se má opírat o analýzy dalšího rozvoje vnitrozemské vodní dopravy v České republice. Bez řádné aktuální analýzy významu využitelnosti předmětného úseku vodního toku Berounka by přijetí navrhované právní úpravy bylo zcela nekoncepční a v rozporu s odpovědným přístupem k tvorbě práva, tudíž nemohu vyhovět vašemu požadavku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz, předpokládám. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Tak to mě moc mrzí, že nemůžete vyhovět mému požadavku. Ale není to můj požadavek. Je to požadavek všech starostů měst, která jsou na Berounce, a také městských částí v Praze. Na Ministerstvo dopravy putoval jejich otevřený dopis a uváděli řadu důvodů, proč není vhodné Berounku splavnit. Nejenom že tam žijí různí říční živočichové, kteří by byli ohroženi, ale například prohloubením koryta by bylo nutné také vybudovat jezy a plavební komory, a jak uváděl pan starosta Kořínek, to jsou obrovské peníze, které jsou ekonomicky nezdůvodnitelné přínosem toho, že by případně pár lodiček mohlo dojet od soutoku s Vltavou až do Černošic. A navíc by tato část byla velmi ohrožena při povodních, jak se také uvádí (upozornění na čas) v tomto dopisu. Takže vás prosím, abyste se o něj také zajímal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude mít zájem o odpověď na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Jenom k té primární otázce, jestli příroda, nebo beton. Já říkám pouze jednu věc - nechme o tom rozhodnout příslušné orgány státu v rámci posuzování vlivu na životní prostředí. A pokud by se tam někdy skutečně stavba realizovala, tak to, že v tom zákoně tato skutečnost bude, umožní financování z prostředků Státního fondu dopravní infrastruktury.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci řízení krize v lékařské posudkové službě - sebehodnocení. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Lékařská posudková služba zajišťuje jednu z klíčových agend státu, kdy vlastně přiznává příspěvky, nárok na příspěvky na péči či na uznání invalidity, posuzuje zdravotní stav lidí. Takže je to opravdu velice důležitá agenda. Jsou to statisíce řízení ročně, zhruba čtyři sta, čtyři sta třicet tisíc správních řízení či úkonů. To jsou obrovská čísla. Já tady mluvím proto, že tisíce posudků jsou v prodlení a že se zdá - a to by mě zajímalo, to je má první otázka -, že nejsou nyní platné žádné akreditace pro vzdělávání nových posudkových lékařů. To je má první zásadní otázka.

Ta druhá je, zdá se také, že není cesta ven z tohoto průšvihu. Posudkoví lékaři jsou většinou vysokého věku a nebylo zatím představeno schůdné řešení. Já jsem ale našla na webu Evropské komise a i na webu MPSV odkazy na evropské řešení, srovnání toho, jak se to dělá v jiných zemích - Belgii, Francii, Holandsku, v Norsku, Velké Británii, a sice zavádění takzvaného sebehodnocení, kdy by člověk, který potřebuje toto posouzení, vyplnil podrobný dotazník. Zajímá mě, zda na tento projekt, který MPSV dříve spoluorganizovalo, byl i workshop v Praze 2017, 2018, naváže testování toho takzvaného projektu WD FAB. A sice, je tam ještě patrně možnost, abychom se jako země připojili. Učiníme to? Může to být jedna z cest. Pokud se ministerstvo domnívá, že to cesta pro řešení posudkové služby není, tak mě zajímá zdůvodnění. Vzhledem k těm zemím, kde to už funguje, a třeba i Spojených státům a řadě dalších, kde také něco podobného mají, se domnívám, že za prověření, navíc za využití evropských peněz, by to stálo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím o větší klid v sále. Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat ministryni Schillerovou ve věci kauzy Finančního úřadu Příbram - ředitel, který nedržel krok a ústa. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, začátkem týdne média informovala o personální změně na Finančním úřadě v Příbrami, který dodatečně vyměřil daň z přidané hodnoty pro společnost Primagra, která patří do holdingu Agrofert, který ještě donedávna vlastnil premiér Andrej Babiš, než ho vložil do svěřeneckého fondu. Doměření daně bylo ve výši 1,5 milionu korun a oprávněnost doměření následně potvrdily i odvolací orgány. Poté přišla pro ředitele odměna. Hodně trpká odměna, kterou nečekal nikdo. Přišla personální reorganizace a byl převelen do Prahy mimo své bydliště s více než hodinovým dojezdem na pracoviště. A ano, nejednalo se o povýšení.

Vážená paní ministryně, v době, kdy spouštíte ve školách vzdělávací program, který říká, že daně se mají platit, tedy se určitě mají i vybírat, se dozvíme tento příběh. Není to paradox? Finanční úřad doměří oprávněnou daň a následně za to je potrestán jeho ředitel? Není to signál, že úředníci finančních úřadů mají rezignovat na výběr daní nebo se toto přivírání očí má týkat jen některých daňových subjektů? Není tato kauza další skvrnou na pověsti Finanční správy? Připomínám, že ta před časem ignorovala informace svých německých kolegů o možných daňových machinacích, a divme se, i tehdy to bylo v zájmu společnosti pana premiéra Babiše. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na tuto interpelaci.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, nejdřív se budu věnovat té první kauze. Čerpám z vyjádření Finanční správy, protože do její kompetence spadá jak problematika státní služby, tak problematika vyměřování či doměřování daní. Takže cituji s ohledem na to, co mi mohla sdělit Finanční správa, jak se věci mají.

Takže pokud se týká případu Ing. Karla Trefného, který do roku 2016 zastával pozici ředitele sekce územního pracoviště v Příbrami, tak v souladu se zákonem o státní službě na všechna místa představených ve státní službě proběhla výběrová řízení. To znamená, to byla akce, která se týkala všech pozic ředitelů sekcí, odborů územních pracovišť, to znamená, že i pozice tohoto pana inženýra, který... který... (Obrací se k předsedajícímu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám potom přidám čas a poprosím kolegyně v sále, aby své jednání případně přesunuly jinam, nebo aby se usadily.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Byl to případ i pana Ing. Trefného, který neobhájil post ředitele ve výběrovém řízení. Na místo ředitele sekce Územního pracoviště v Příbrami byl ve výběrovém řízení v souladu se zákonem o státní službě vybrán jiný žadatel, který byl následně na toto místo jmenován. Ing. Trefný, který vybrán nebyl, byl poté převeden na místo se služebním působištěm v Praze, proti čemuž podal odvolání na Generální finanční ředitelství, které bylo zamítnuto. Proti rozhodnutí Generálního finančního ředitelství podal žalobu u soudu a domáhal se jeho zrušení. Krajský soud v Praze v rozsudku uvedl závěr, že dosavadním služebním působištěm je obec, ve které zaměstnanec dosud vykonával službu, tedy Příbram. V návaznosti na toto rozhodnutí soudu bylo rozhodnutím ředitele Finančního úřadu pro Středočeský kraj určeno panu Trefnému služební působiště Příbram. Soud ve věci umístění zaměstnance rozhodl v jeho prospěch, což Finanční správa plně respektovala.

V otázce samotného výběrového řízení soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že ve výběrovém řízení na ředitele územního pracoviště v Příbrami neshledal, a teď prosím, paní poslankyně, cituji přímo z citace Finanční správy, že soud řekl v odůvodnění, neshledal ze strany Finanční správy žádné pochybení ve věci toho výběrového řízení a potvrdil tak, že výběrová řízení na volná služební místa v orgánech Finanční správy zaručují vysoký stupeň objektivity a transparentnosti při výběru vhodného uchazeče tím, že jsou striktně stanovena zákonem o státní službě. Podstatou celé záležitosti je tedy skutečnost, že Finanční správa pouze nesprávně určila a odůvodnila obec služebního působiště a po prohraném soudu tuto chybu neprodleně napravila.

Ještě nad rámec interpelace, ale trošku jsem tam cítila ten osten, upozorňuji, že pan Trefný, protože to uváděl i v médiích, vy jste zřejmě z tohoto mediálního výstupu citovala, neuvádí zcela pravdivou informaci. A toto je věc, kterou mi Finanční správa sdělila oficiálně, takže já ji tady na mikrofon říkám. Dle stanoviska Finanční správy kontrolu u daňového subjektu zmiňovaného Ing. Trefným neprováděli pracovní FÚ v Příbrami, ale z pověření Finančního ředitelství v letech 2010 až 2011 pracovníci Finančního úřadu Praha-západ. A Finanční úřad v Příbrami byl pouze aprobantem, čili celá kontrola se provedla na Praze-západ, byla předána do Příbrami a Příbram podepsala na základě zjištění Prahy-západ pouze rozhodnutí o vyměření daně. Takže abychom byli korektní, takto mi to Finanční správa sdělila a takto to tady uvádím.

Vy jste tady provedla v poslední větě takovou spojku, ono to nesouvisí s touto kauzou, na mediální tvrzení, která se týkají německé finanční správy a té další kauzy, což je jiná kauza, než je tato, co spojujete s panem Trefným. A já samozřejmě nemám žádné informace o šetření německé finanční správy. Nemůžete je mít ani vy, ani já, protože podléhají striktně daňové mlčenlivosti. Ale jenom vám řeknu, jak vlastně fungují takovéto zprávy, takovéto informace jiných zahraničních správ.

Tento typ zprávy, jak jsem se dočetla v médiích, a čerpám také jenom z médií, má takzvaný charakter, říká se tomu spontánní informace. Takže země Evropské unie pošle speciálním kanálem, speciálním chráněným systémem, jiné členské zemi tuto spontánní informaci, kde žádá o prověření. Ta přijde tímto systémem přes Generální finanční ředitelství, specializovaný útvar pro mezinárodní spolupráci, a ten to rozdistribuuje místně příslušným správcům daně, což v tomto případě, této německé finanční správy, a čerpám z médií, zdůrazňuji, byl Finanční úřad pro hl. m. Prahu. A Finanční úřad pro hl. m. Prahu, a to jsem si v médiích dohledala, to šetřil. Nikdy nepopřel, že by to nešetřil.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, je to zajímavé, ale bohužel, i když jsem vám přidal, už vám došel čas. Prosím případně paní poslankyni o doplňující dotaz.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Jako vy čerpáte z informací od Finanční správy, tak já zase jako opoziční poslankyně čerpám ze zpráv z tisku. Čili tedy vylučujete nějakou přímou souvislost mezi vyměřením pokuty a odvoláním pana ředitele. V tisku také bylo uvedeno, že on navíc ještě nesouhlasil s plošným a nekompromisním používáním zajišťovacích příkazů, a to tak, že měl opačný nástroj, že to není první nástroj zabezpečení úhrady daně, ale poslední. Takže tuto přímou souvislost mezi jeho neznovujmenováním a tím, že byla vyměřena pokuta a v souvislosti s jeho výroky, tedy odmítáte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Odmítá to Finanční správa, která mi dala toto stanovisko. Odmítá přímou souvislost. Já jsem čerpala z jejich stanoviska, nebyla jsem toho účastna. Jestli pan Trefný odmítal, nebo neodmítal nějakou praxi, k tomu samozřejmě nejsem schopna se relevantně vyjádřit. Nakonec víte, že praxe se změnila, že se vytvořila nová metodika. Debatovali jsme to podrobně několikrát na rozpočtovém výboru.

Ještě k Německu, musím to dopovědět. A tyto spontánní informace jdou chráněným systémem na speciální útvar, na Generální finanční ředitelství, oddělení mezinárodní spolupráce, nebo tak nějak se jmenuje, a ti to rozdistribuují na úřady. A v tomto případě to byl Finanční úřad hl. m. Prahy. A Finanční úřad hl. m. Prahy nikdy nepopřel, dal dokonce mediální vyjádření, že by to nešetřil. To znamená, že to nebylo nikde zameteno. Sám finanční úřad potvrdil, že to šetřil. Co nemůžeme vědět, nevíme, s jakým výsledkem. Výsledek podléhá striktně daňové mlčenlivosti, nevíte to vy, nevím to já, ale šetřili to.

A ještě pro vaši informaci technicky. Ta spontánní informace když nateče z toho členského státu, ten úřad ji šetří, tak odpovídá té členské zemi ten výsledek. To znamená, to má určité specifické postupy stanovené zákonem o mezinárodní spolupráci při správě daní. Takže tam někde něco zamést na jakékoliv úrovni je velmi, velmi složité.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než se posuneme k další interpelaci, paní ministryně Dostálová se nám omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím paní poslankyni Majerovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci plánu výchovy a péče v mikrojeslích. Prosím.

 

Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková: Děkuji. Vážená paní ministryně práce a sociálních věcí, přečetla jsem si a vyslechla na Českém rozhlasu komentář paní Jany Jochové, který se týkal plánu výchovy a péče v mikrojeslích a obav z indoktrinace ideologie zvané genderismus. Stejně tak jsem zaznamenala reakci vaší mluvčí vašeho ministerstva, která jakékoliv obavy vyvrací. Mé vlastní obavy se však tímto vyjádřením rozhodně nerozptýlily. Obzvlášť když jsem se podívala podrobněji na zmiňovaný plán výchovy a péče v mikrojeslích. Vaše ministerstvo ústy mluvčí tvrdí, že na tvorbě tohoto dokumentu pracovaly dvě pedagožky. To je sice pravda, ale ne úplná. Členkami autorského týmu jsou dále Veronika Šprincová z Genderové expertní komory, společně s ní Markéta Štěpánová z nevládní neziskové organizace Gender Studies, či Halka Jaklová ze společnosti Aperio, která je úzce personálně propojena s organizací Česká ženská lobby, jejichž hlavním tématem je právě genderová rovnost.

Mohla byste mi prosím objasnit, v čem tkví přínos těchto dam při utváření plánu výchovy a péče v mikrojeslích? Už to, že mluvčí jejich podíl fakticky zamlčela, ve mně vzbuzuje značnou nedůvěru. Děkuji za vyjádření.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. A nyní prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat paní ministryni Maláčovou ve věci programu péče v jeslích. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Losování vyšlo tedy úplně neuvěřitelně za sebou. (S úsměvem.)

Vážená paní nepřítomná ministryně, v plánu péče a výchovy o děti v mikrojeslích se uvádějí mimo jiné následující věty: Speciální pozornost věnujeme stereotypnímu rozdělení rolí muže a ženy a zařazujeme aktivity, které toto vnímání nabourávají. Při čtení pohádek vybíráme mimo klasických českých nebo evropských i pohádky z jiných kulturních okruhů, vybíráme také příběhy, ve kterých se vyskytují různé modely rodiny, nebo které nepracují s tradičními stereotypy v rolích mužů a žen. V závorce - v seznamu literatury uvádíme několik příkladů na genderově a environmentálně citlivou literaturu pro děti.

Zdůrazňuji, že se jedná o plán péče a výchovy pro děti od šesti měsíců do čtyř let, tedy pro děti, které zatím nemají rozvinuté kritické myšlení a přijímají a přejímají to, co jim jejich autority řeknou. Kdyby bylo v plánu péče napsáno, že se má vzbuzovat úcta k druhým lidem a k respektu ke svému okolí, přírodě, k jiným národům, pak bych tu dnes nestál a souhlasil bych. A zároveň jsem bohužel marně hledal nějaké podpůrné věty k výchově také k tradičním hodnotám. Nebylo by lepší nechat to ale na rodinách, jaké hodnoty svým dětem předají, a nesnažit se o nějakou ideologii v mikrojeslích? Já se nechci vracet do doby, kdy museli rodiče doma dětem uvádět na pravou míru to, co se jim snažili vštípit ve vzdělávacím systému.

Takže se chci zeptat, zda se budou podobná doporučení péče a výchovy dětí týkat také jeslí podle vámi připravovaného zákona? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za dodržení času. S další interpelací vystoupí pan poslanec Michálek, bude interpelovat ministryni Benešovou, která je také nepřítomna, a to ve věci možných škrtů v rozpočtu Probační a mediační služby. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl jsem se zeptat paní ministryně, jestli plánuje škrty v oblasti Probační a mediační služby, protože to jsou informace, které se teď poměrně šíří mezi odbornou veřejností, a myslím si, že to je potenciální problém, protože Probační a mediační služba má poměrně důležitou úlohu v tom, aby se nám dařilo snižovat recidivu a aby nemuseli daňoví poplatníci platit tolik peněz za vězně, kteří jsou ve vězeních. Takže já bych byl velmi rád, kdyby mě paní ministryně mohla ujistit, že tyto obavy jsou plané a že žádné nápady na snížení peněz na Probační a mediační službu nehrozí. Naopak si myslím, že ta probace a mediace by se měly zintenzivnit a časem bychom měli směřovat k tomu, že budeme dávat méně peněz na věznice a na represivní aktivity.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Velice děkuji za tuto interpelaci. A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou s poslední interpelací, a to na ministra Zaorálka ve věci Zemanovo kladivo. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací k prezidentovu takzvanému kladivu na hejtmany. Jedná se o seznam historických památek v jednotlivých krajích, které jsou v havarijním stavu. Pomocí tohoto seznamu prezident na svých cestách po krajích vyzývá hejtmany, aby s těmito památkami něco dělali. Rovněž je nabádá, aby trestali a pokutovali majitele památek, kteří se o ně nestarají. S tímto se pan prezident odkazuje na příslušný paragraf v památkovém zákoně, který umožňuje neukázněným majitelům uložit pokutu v maximální výši 2 miliony korun.

V první řadě bych se ráda zeptala na to, co jako ministr kultury uděláte pro to, aby vlastníci s těmito památkami mohli skutečně něco dělat. Bude pro ně snazší třeba dosáhnout na dotaci? Nebo budete prezidentův tlak ignorovat a kraje necháte, aby si poradily samy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji, paní poslankyně, za dotaz, nebo interpelaci. Chtěl bych paní poslankyni ujistit, že já tedy docela oceňuji tady tuto iniciativu a snahu pana prezidenta. Mně je dokonce, bych řekl, přímo sympatická. Myslím si, že to je docela... to, že systematicky takto postupuje, a skutečně v těch krajích to zvedá, počet, kolik mají zanedbaných památek. Já si myslím, že to je dokonce velice dobrá aktivita. Já to chápu jako pomoc Ministerstvu kultury, ne jako... Takže to si myslím, tady se naprosto nedá mluvit o tom, že by tady bylo něco k rozporování. To si naopak myslím, skoro si myslím, že to je pro prezidenta něco, co bych dal jako příklad.

Samozřejmě když se podíváte detailně na ty kauzy, tak zjistíte, že jsou velmi rozmanité. Vy dobře víte, že ne vždy jde o majetek státu. Někdy to je majetek obce, někdy jsou to privátní osoby. Každá ta kauza je jiná. Dokonce jsem se teď setkal s případem, že dotyčný si v podstatě tu památku koupil proto, aby ji nechal spadnout. I takové situace jsou. A když se tím zabýváte, tak zjistíte, že každá vyžaduje trochu jiný přístup. Vy můžete jednat s obcí, abychom to nějak řešili. A myslím si, že skutečně v některých případech jde o věci alarmující. A dokonce i to, co říká prezident, že by se mělo používat, pokud v takovém případě, to pokládám za naprosto opodstatněné. Když už tedy není nic jiného, tak aspoň ty lidi musíme hledat, jak je trestat. Protože to, že tady máme památky, které chátrají a které někdy dokonce hyzdí, jak jsem si všiml, i docela středy míst a obcí, to znamená, že jsou docela viditelné, to je ostuda, protože víte, že máme sousedy, kde se o tyto věci dokážou postarat. A já si prostě připadám, že to je jako naše hanba, pokud někdy máme dokonce na viditelných místech památky, které takto chátrají.

Co bych ale možná trochu uvedl jako korekci, je to, že jsem přesvědčen, že v této zemi za poslední léta přeci jenom se investovaly peníze. To znamená, že bychom se měli zmínit o tom, že se tady skutečně hodně věcí opravilo. A to udělali částečně i soukromníci a investoval stát. Můžete říci, že to nebylo dost. Ale přesto z těch 40 tisíc zhruba takto chráněných objektů v tom kladivu, je jich asi 700, pokud se nepletu, takže je to tedy pohyblivý seznam, to není definitivní číslo. Ale když se podíváme tedy na to, co se za těch řekněme 30 let opravilo, tak je to taky slušné dílo. Ale samozřejmě jsem si vědom toho, že je tady celá řada památek, na které je velmi smutné se podívat, a že bychom se měli snažit je řešit.

Jenom vám chci říci, že opravdu přístup musí být velmi diferencovaný. I ty nástroje jsou diferencované. A podle mě k tomu patří i ty pokuty, pokud už není jiná cesta. Hlavně mi vadí třeba ty památky, které jsou vyloženě na očích a hyzdí prostě obce. Hyzdí dokonce veřejné prostory, je to viditelné. A vypadáme jako někdo, kdo se není schopen postarat. I pro toho, kdo tady přijede, tak to prostě je hanba.

Takže bych udělal určitou klasifikaci, pořadí toho, co nejvíc hoří, a snažil se potom, a teď podle toho, jaký je to typ, jaký je vlastník, hledat individuální přístup. Mám v plánu jednat v některých obcích, dokonce už jsem něco i stihl, a hledat společně s nimi, co může udělat stát, co může udělat obec, abychom opravdu využili všech prostředků. Tady bych skoro navázal na tu aktivitu pana prezidenta. Je dobře, že to zvedá. A my bychom i tady měli odvádět svou práci.

My jsme se o tom s prezidentem bavili vlastně v době, kdy jsem nastupoval. Myslím si, že v tomhle nemáme žádný spor. A já docela vítám, já opravdu vítám, že on takto jezdí, že o tom mluví a že to téma zvedá. Chválím ho za to.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, paní poslankyně. Má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Údajně i vás pan prezident nabádal k větším trestům a využívání příslušného paragrafu, o kterém jsem hovořila. A to mě vede k položení otázky, v kolika případech byl tento paragraf v posledních letech použit a jaká byla výše uložených sankcí. Má prezident pravdu? Využívají ho příslušné orgány nedostatečně? A pokud ano, proč jsou tak zdrženlivé? Můžete mi prosím poskytnout statistiku, která by to dokumentovala? Samozřejmě vím, že ji nemáte v hlavě, tak jestli by bylo možné, zda něco takového je schopno Ministerstvo kultury dodat.

Možná si odpovím sama na některou z těch otázek. Vy jste říkal, že bylo opraveno 700 ze 40 tisíc památek. 700. A tam bych řekla, že příčinou některých neopravených památek je právě nedostatečná výše v dotačních programech, které se týkají kulturních památek.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Omlouvám se. Asi jsem to nějak neřekl přesně. Ale 700 je zhruba počet těch ohrožených. To kladivo, o kterém jste se zmiňovala vy, tak to obsahuje seznam i s fotografiemi těch zhruba 700 ohrožených. Takže 40 tisíc je těch kulturních památek, které máme evidovány, a 700 je těch, které jsou, že bychom s nimi měli něco dělat.

A jenom pro přesnost musím říci, že mě pan prezident přímo nenabádal k tomu trestání. Takže když jsme se o tom bavili, tak jeho hlavní poselství bylo v tom, že památky nemohou mluvit a že je třeba se jich zastávat. A vlastně mu šlo spíš o to, aby i stát se angažoval, aby se zvětšovalo množství těch prostředků a bojovalo se za to, aby jich bylo víc. To bylo to hlavní téma. Takže on se mnou ani tak nemluvil o trestech. O tom mluvil zřejmě jinde.

Já pouze souhlasím s tím, že vzhledem k tomu, že jsem sám teď narazil na případy, které mi připadaly docela, že to člověka zvedne, když si někdo koupí památku pro to, aby ji v podstatě nechal chátrat, protože to z nějakých důvodů je pro něj výhodné, tak tyto případy mě vedou k tomu, že souhlasím s tím, že tady si myslím, že je namístě trestat, prostě nenechat to jen tak bez odezvy.

A ten seznam, to vám opravdu z hlavy neřeknu. To se pokusím vám nějak zajistit a dodat, jak často to bylo použito. A mně připadá, že tady ale není nějaká univerzální odpověď, že by se dalo odpovědět jednoduše a jednoznačně. Mám pocit, že současný Národní památkový ústav v tomhle sehrává pozitivní roli, protože jsem se bavil s některými, kteří mají památkově chráněné objekty, které rekonstruují, a de facto od nich dostávám poměrně chválu na tu spolupráci s Národním památkovým ústavem. Takže mně připadá, že tady to celkem funguje. A jde o to ale, jestli opravdu všichni takto mají zájem o spolupráci a jaké mají často skutečné zájmy. A tady by se měly bránit obce. Ty obce by měly mít schopnost se bránit. (Upozornění na čas.) Nebo ten stát těm, kteří s tím spekulují. A tady jsou na místě ty tresty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byla poslední dnešní interpelace. Konstatuji, že dnešní jednací den jsme projednávání ústních interpelací ukončili. Končím tento bod. A než otevřu další bod, tak bych vyhlásil desetiminutovou přestávku, než se vrátíme zpět k ústavní žalobě, abychom se mohli připravit. Děkuji a prosím přestávku do 16.10.

 

(Jednání bylo přerušeno v 15.59 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.10 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, budeme pokračovat, a to v přerušeném bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.