Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

317.
Ústní interpelace

Interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky nebo vládě České republiky jako celku a ostatním členům vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky jako celek, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance a interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Františku Kopřivovi, který je vylosován na prvním místě, aby přinesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, připraví se poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane premiére, vaše sociální sítě se v poslední době plní různými příspěvky o tom, jak se účastníte schůzek a konferencí na téma zvyšování porodnosti. To je jistě bohulibá činnost. Nicméně na těch fotkách mi chybí jeden důležitý stakeholder, a to jsou ženy samotné. Tak by mě zajímala pozice této vlády k rovnosti žen a mužů.

Velice brzy se totiž na jednání vlády dostane vypracovaná zpráva o rovnosti žen a mužů za rok 2018 a v tomhle dokumentu je hned několik znepokojivých zpráv. Podle OECD Social Institutions and Gender Index se v Evropě řadíme mezi tři země s největšími nerovnostmi mezi ženami a muži. Dle této zprávy o rovnosti žen a mužů patří mezi nejslabší aspekty této společnosti zastoupení žen na rozhodovacích pozicích a nerovnost mezd. Průměrný rozdíl v platech je druhý nejhorší v Evropě. Dokonce když zohledníme rozdílné volby povolání, průměrný rozdíl v platech na stejné pozici dosahuje jedenáct procent. Takže například žena s průměrným platem dostává zhruba o čtyři tisíce méně, než by na stejné pozici dostával muž.

Toto je realita, ta zpráva o ní hovoří. Vy ji budete probírat na vládě. A já se vás ptám, pane premiére, jako předsedy vlády pro rovnost žen a mužů, jaký plán máte v tomhle a zda se tím budete nějak zabývat a případně jaké konkrétní kroky hodláte zaujmout. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Předseda vlády je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem na vaši interpelaci do 30 dnů písemně.

V další interpelaci vystoupí poslankyně Alena Gajdůšková a dále pan poslanec Profant, protože paní poslankyně Kovářová podle mých informací interpelaci stáhla. Prosím.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Dobrý den, vážené kolegyně a kolegové. Vážený pane premiére, na úvod říkám, že respektuji pravidla i rozhodnutí o přidělení dotací neziskovým organizacím a tuto podporu podporuji. Je potřebná, zvláště u těch organizací, které dělají za stát potřebné služby. Ptám se ale, jak má postupovat organizace poskytující velmi potřebnou a unikátní péči v oblasti zdravotně-sociálního pomezí, které byla její žádost bez dalšího zamítnuta po několika letech její činnosti a její dotační podpory ze strany Úřadu vlády.

Za všechny ostatní mluvím konkrétně o sdružení Cerebrum poskytujícím péči osobám se získaným poškozením mozku. Toto sdružení se umístilo v žebříčku hodnocení žádostí o dotace na 47. místě a žádost jim byla zamítnuta. Přitom Úřad vlády na svých stránkách uvádí, že dotace byla poskytnuta celkem 57 žadatelům.

Sdružení Cerebrum existuje od roku 2007. Za tu dobu pomohlo k návratu do plnohodnotného života, nebo alespoň zvýšit kvalitu života, kolem dvou tisícům lidí. Jsou to pacienti po mozkových mrtvicích nebo úrazech hlavy. Společnost poskytuje na neziskovém principu komplexní rehabilitaci a pomoc jak pacientům, tak jejich rodinám ve fázi léčby, která již nespadá pod medicínskou péči, a tedy není kryta veřejným zdravotním pojištěním. Právě tato doléčovací fáze a podpora v dalším čase jsou pro lidi se získaným poškozením mozku klíčové pro další kvalitu jejich života. Navrácení schopnosti samoobsluhy, posílení kognitivních funkcí a další zlepšení fyzického a psychického stavu pacientů jsou velmi důležité nejen pro pacienty a jejich rodiny, ale v konečné fázi se vrátí i celé společnosti v nižších zdravotních a sociálních výdajích. Sdružení se stará nejen o konkrétní pacienty, ale školí také metodiku, kterou sami vyvinuli i díky minulé podpoře Úřadu vlády. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Ptám se tedy a žádám informaci, jak má toto sdružení postupovat. A ptám se také, zda zvažujete podporu nevládních neziskových organizací zavést jako systémovou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosil bych o přesnější dodržování času. Pan poslanec Holomčík se nám omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Nyní prosím pana poslance Profanta, který je přihlášen k interpelaci ve věci copyrightové směrnice - podpoříme Polsko. Připraví se pan poslanec Mihola.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane premiére, Polsko podalo žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti článku 17 copyrightové směrnice. Tento článek zavádí velmi nebezpečné robotické filtry internetu. Ty budou nahrávaný obsah automaticky vyhodnocovat a také automaticky mazat. To se prakticky projeví jako cenzura.

Nechali jsme vypracovat nezávislou právní analýzu, která potvrzuje, že stejně jako v Polsku je tento článek v rozporu s právem na svobodu projevu, a tedy i s naším ústavním pořádkem. Proto se vás ptám, jaký postoj bude mít Česká republika. Připojíme se k Polsku a dalším státům, které bojují proti článku 17?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a v souladu s jednacím řádem pan premiér na vaši otázku odpoví do 30 dnů písemně.

Nyní prosím pana poslance Miholu, který bude interpelovat ve věci rodinného vstupného, podpory rodin a vzdělávání. Připraví se pan poslanec Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Jiří Mihola: Dobrý den. Vážený pane premiére, jsem rád, že se shodneme, že naše země potřebuje více dětí. Proto vás chci požádat, abychom rodiny s více dětmi opravdu, opravdu podporovali. Interpeluji vás ve věci takzvaného rodinného vstupného. Navštívil jsem desítky památek a dalších atraktivit naší krásně země, ale vypadá to bohužel, jako bychom razili politiku dvou dětí a dost. Rodinný vstup totiž počítá s dvěma dospělými a dvěma, maximálně třemi dětmi. V této zemi jako rodina přitom dáváte víc s více dětmi. Snažíte se o výchovu slušných a vzdělaných občanů, ale ona si od vás, přesněji od dětí, které jsou nad počet dvě nebo tři, na rodinné vstupence vezme víc. Například v našich zámcích i v dalších rekreačních a vzdělávacích zařízeních musí mít v uvozovkách nadpočetné dítě sice svoji dětskou vstupenku, ale ta je v důsledku dražší než zprůměrovaný vstup pro dospělého a dítě na rodinné vstupence. Ještě jinak. Když přijdete s pěti nebo šesti dětmi, tak při využití dostupných slev zaplatíte v průměru více, než když dorazíte se dvěma nebo jedním dítětem. Je to normální? Myslím že ne. Ten rozdíl někdy zavání přímo diskriminací.

Na hojně navštěvované Stezce do oblak na dolní Moravě je optimální vstup 2+3. To vyjde jednoho z této rodiny na 200 korun. S dalšími dětmi už se jaksi nepočítá, takže za každé zaplatíte 370 korun. Trochu velký rozdíl, nemyslíte?

Pane premiére, já se vás ptám: chceme tu politiku dvou nebo maximálně tří dětí, anebo ty děti doopravdy potřebujeme? Pokud ano, zajistíme v tomto nápravu? Jsem vám i se svými zkušenostmi, podněty k dispozici. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a pan premiér odpoví na vaši interpelaci do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Rakušana, který bude interpelovat ve věci nenávistných projevů ve společnosti. Připraví se pan poslanec Feri. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný, bohužel nepřítomný premiére Babiši, chtěl bych se vás zeptat, zda sledujete média, zda čtete média, která píší o tom, jak se teď daří paní Janě Filipové. Dámě, která prvoinstančně vyhrála soudní spor s vámi. Dámě, které se máte omluvit - odvolal jste se - za to, že jste ji nařkl z toho, že je placenou demonstrantkou. Za to, že dostává peníze za to, že proti vám a vaší vládě, vaší politice protestuje. Soud nějakým způsobem dopadl, a já snad ani nechci po vás, abyste se neodvolával, na to máte právo, jsme v právním státě, díky bohu za to. Odvolávejte se, a pokud soud znovu rozhodne stejně, pak samozřejmě očekávám, že se třeba jednou omluvíte.

Já teď ale po vás chci něco jiného. Já vás chci o něco požádat. Víte, co vzkazují vaši příznivci této dámě? Takhle křivou mrchu, aby člověk pohledal! Ta ženská je normální blbka! Zasloužila by umlátit lopatou!

Vážený pane premiére, nejste pouze premiérem svých voličů! V ideálním případě, ať chceme, nebo nechceme, jste premiérem vlády České republiky. Člověkem, který by měl dbát na to, aby kultura a vyjadřování a mezilidské vztahy v naší společnosti byly na výši. Já vás tedy žádám o jednu jednoduchou věc. I kdybyste se neomluvil, protože je to prvoinstanční rozhodnutí, prosím vás o to, abyste na svých sociálních médiích, která jsou hojně sledovaná, (hovoří naléhavě) vyzval své příznivce k tomu, aby přestali vyhrožovat ženě, která je na pokraji psychického zhroucení a která pouze a jen uplatnila svá občanská práva, která pouze a jen požádala v rámci soudního sporu o to, abyste se jí omluvil, a v prvoinstančním soudu dokonce vyhrála! Prosím, udělejte to! Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a velice děkuji za tuto interpelaci. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Feriho, který bude interpelovat ve věci stejnopohlavních sňatků. Připraví se pan poslanec Výborný. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, již před drahnou dobou jsme společně s dalšími desítkami kolegů předložili návrh zákona, který by konečně umožnil stejnopohlavním párům vstoupit do manželství. Vaše první vláda tento návrh podpořila. V této souvislosti mi dovolte několik otázek.

Podpoří hnutí ANO pevné zařazení projednávání tohoto návrhu na dohledný termín? Pokud ano, tak za jakých podmínek?

Zadruhé - jaké je vaše osobní stanovisko k umožnění stejnopohlavních sňatků?

Zatřetí. Vláda rozhoduje ve sboru a o této věci nebylo touto vládou hlasováno. Přesto, jaký je podle vašeho názoru pohled vaší vlády na tuto věc?

Děkuji za odpověď v souladu s jednacím řádem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pan premiér odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Výborného, který bude interpelovat ve věci přípravy předsednictví České republiky v Radě EU v roce 2022, a připraví se pan poslanec Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, dovoluji si vás interpelovat ve věci přípravy České republiky na předsednictví v Radě EU v druhém pololetí roku 2022. Dle informací z jednotlivých rezortů vaší vlády vyplývá, že jako vláda máte v úmyslu výrazně snížit rozpočet našeho předsednictví v Radě v rámci předsedání Rady EU, a to až o jednu čtvrtinu. K plánu financování vznesla ministerstva celkem 137 připomínek, které bohužel do dnešního dne zůstaly nevypořádány.

Tímto přístupem vážně hrozí mezinárodní ostuda, kdy Česká republika nebude schopna dostát povinností členského státu EU, a to v situaci, kdy budeme předsedat Radě v polovině mandátu Evropské komise a bude probíhat již řada jednání v rámci trialogu s Evropským parlamentem i Komisí, které musí Česká republika jako předsedající stát vést. Hrozí, že nebudeme mít dostatek zástupců k vedení klíčových jednání v rámci Rady Evropské unie, a dále dle indicií má dojít také k minimálnímu posílení Ministerstva zahraničních věcí v Bruselu a zastoupení v Bruselu nebudou mít ani jednotlivá ministerstva. A to předesílám, že z předsednictví vyplývá také řada povinností směrem k jednání v České republice, v regionech a souvisí to samozřejmě i s propagací a prezentací České republiky.

Pane premiére, ptám se vás, jak chápete koncept předsednictví. Skutečně tvrdíte, že předsednictví nemá žádnou roli v Evropské unii? Nic nepřináší? Nic neumožňuje? Mimochodem je toto zcela v kontrastu s tím, že vláda pod vaším vedením dlouhodobě prosazuje, že hlavní roli v Evropské unii má mít Evropská rada a Komise má být pouze úřednický aparát. Skutečně tvrdíte, že předsednictví není pro členy vlády prioritou? Skutečně platí, že je za horizontem rozpočtového plánování i za horizontem politického plánování, a vláda nechce řešit toto předsednictví, protože ho nevnímá jako aktuální problém?

Volby do Poslanecké sněmovny proběhnou nejpozději devět měsíců před předsednictvím a v ten okamžik již nebude možné nic zajistit vzhledem k délce výběrových řízení, prověrky (upozornění na čas), příprava veřejných zakázek a tak dále. Pane premiére, skutečně chcete hazardovat s pověstí České republiku u našich partnerů v Evropské unii? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, prosím, abychom se snažili dodržet čas. Nyní vás seznámím s omluvenkou. Omlouvá se nám pan poslanec Grospič z dnešního jednání z důvodu opožděného návratu ze zahraniční služební cesty.

A nyní prosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat ve věci stavu českého zdravotnictví, a poté by měl opět interpelovat pan poslanec Výborný podle toho, co mám zatím u sebe - a ten to stahuje. V tom případě prosím pana poslance Kaňkovského. V každém případě... pokud pan poslanec Kaňkovský není přítomen nebo nemá zájem, tak prosím pana poslance Feriho, který by měl interpelovat ve věci jednočlenné správní rady. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, obracím se na vás netoliko jako na předsedu vlády, ale i jako na dlouholetého podnikatele. Ministerstvo spravedlnosti předložilo Poslanecké sněmovně k projednání novelu zákona o obchodních korporacích, která může dramatickým způsobem ztížit situaci zejména malým, středním a rodinným akciovým společnostem. Dosavadní úprava takzvaného monistického systému vnitřní struktury akciové společnosti umožňovala, aby působnost správní rady vykonával jen jeden člověk. Pro takovou správní radu se v praxi rozhodla drtivá většina, cirka 90 % všech takových monistických akciových společností. Navrhovaná novela nyní ukládá povinnost mít správní radu nejméně tříčlennou. Znamená to, že tyto malé, střední a rodinné podniky budou muset najít další dva lidi do svého statutárního orgánu, svěřit jim svou důvěru a zaplatit je. Tento návrh je kritizován i Nejvyšším soudem v rámci mezirezortního připomínkového řízení.

Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, skutečně musíme takto zcela zbytečně svazovat podnikatelům ruce a zatěžovat je další byrokracií a povinnostmi? Jste si důsledků spojených s přijetím této novely vědom? V čem je podle vás současná úprava nedostatečná? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a děkuji za dodržení času. To byla dnešní poslední interpelace, pan premiér je nepřítomen a odpoví vám písemně do 30 dnů.

Tím jsme vyčerpali interpelace na předsedu vlády a já prosím pana poslance Dominika Feriho, aby přednesl první interpelaci na členy vlády, v tomto případě na ministryni Marii Benešovou. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji, hezky to navazuje. Já jsem se obracel na pana premiéra z hlediska řekněme politického, ale od paní ministryně, a už jsem jí to oznamoval i předem, jaké informace, včera při projednávání, o které bych měl zájem, tak bych se rád zeptal více technicky a více do detailu.

Paní ministryně tuto novelu nepřipravovala, ona ji zdědila. Nezdědila ji ani od předchozího pana ministra, ani od paní předchozí ministryně, ale ještě od pana předchozího ministra doktora Pelikána, který je významný český komercionalista, problematice se věnuje a vybral si pro přípravu této novely určitý okruh odborníků. A rád bych se zeptal, jaké je stanovisko paní ministryně a jí podřízeného ministerstva k této novele a k té úpravě, to znamená, že se nově zavádí povinně tříčlenná správní rada, což může přinést velmi významné komplikace právě z hlediska nějakého personálního zajištění těmi akciovými společnostmi s monistickou vnitřní strukturou. A rád bych se zeptal na aktuální čísla, protože zpráva RIA v tom návrhu je asi dva a půl roku stará, nebo dva roky stará, ta čísla nejsou aktuální, to znamená, jestli i nadále platí. Já jsem o tom bytostně přesvědčen, že 90 procent akciových společností s monistickou vnitřní strukturou má jednočlennou správní radu a musely by se tím pádem této nové úpravě podřídit. Jakkoliv si myslím, že ta úprava je zbytečně byrokratická a je vlastně i v rozporu s tím, co jsme přijali v ústavněprávním výboru. To znamená, vykrátit tu novelu zákona o obchodních korporacích a nechat jenom skutečně to potřebné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně je přítomna, takže bude reagovat. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče, dámy a pánové. Vy jste se ptal na to, že jsem tuto záležitost zdědila. To je pravda. Pracovali na této problematice moji předchůdci, jak profesorka Válková, tak doktor Pelikán, tak i doktor Kněžínek. A jak se tak ti ministři střídají, tak jsem skutečně věc zdědila. Nicméně všechny tyto zděděné legislativní návrhy jsem přezkoumala, sedli jsme si k tomu se svým legislativním odborem a v podstatě jsem je adoptovala a zjistila jsem, že je dobré zachovat kontinuitu. Takže pokračuji v tomto snažení.

Pokud jde o ta data. K vašemu dotazu týkajícímu se počtu členů správních rad akciových společností si dovoluji odkázat na naše poslední dostupná data z března letošního roku, která jsme vám zaslali v reakci na vaši ústní interpelaci z 27. schůze Poslanecké sněmovny, tuším 7. března tohoto roku. V té době bylo ve veřejném rejstříku zapsáno 6 328 monistických akciových společností. Správní rady těchto společností jsou ve 4 993 případech jednočlenné, to je asi 79 %. Dvou- až tříčlenné správní rady jsou v řádu stovek, čtyř- až pětičlenné v řádu desítek a sedmi-, osmi- či devítičlenné jsou v jednotkách, přičemž žádná ze zapsaných monistických akciových společností nemá správní radu o více než devíti členech.

Z výše uvedeného vyplývá, že jednočlenné správní rady jsou u monistických akciových společností jednoznačně nejčastější. Z celkového počtu takovýchto akciových společností přitom má 2 851, což představuje 45 %, pouze jednoho akcionáře, z nichž 2 443 má zároveň jen jednoho člena správní rady. Toto číslo reprezentuje případy, v nichž by mohla být možnost jednočlenné správní rady i do budoucna zachována.

Zároveň mi dovolte, abych v návaznosti na vaše vystoupení v rámci prvého i druhého čtení při projednávání novely zákona o obchodních korporacích krátce zopakovala důvody, proč po nás zmíněná data požadujete. Ve svém vystoupení jste akcentoval požadavek na možnost provozovat podnikatelskou činnost pod hlavičkou akciové společnosti s co nejnižšími náklady. Tomuto požadavku má dle vašeho názoru vyhovovat stávající nastavení, podle něhož se judikatorně připouští možnost jednočlenné správní rady. Chtěla bych zmínit, že jakkoli na tuto problematiku panují různé názory, přiklonili jsme se při přípravě návrhu zákona k většinovému názoru, který vyplynul z činnosti naší odborné pracovní komise, v níž byli zastoupeni krom význačných odborníků na korporační právo také zástupci Nejvyššího soudu. Většinově nebyla obecná možnost jednočlenných správních rad považována z praktického pohledu za žádoucí.

Je třeba také podotknout, že akciová společnost je ze své podstaty určena k akumulaci většího množství kapitálu a provozování většího podniku. To se projevuje v řadě aspektů, například požadavku na minimálně dvoumilionový základní kapitál či nemožnosti vyloučit převoditelnost akcie. Předpokládá se určitá cirkulace akcionářské struktury. Bez významu nejsou ani historické souvislosti. Tyto jsme rovněž zohlednili. Náklady provozní činnosti akciové společnosti lze do značné míry minimalizovat i v poměrech minimálně tříčlenné správní rady. Nevyžaduje se, aby byli všichni její členové výkonnými činovníky, kteří budou vykonávat obchodní vedení na každodenní bázi.

To je asi tak v souhrnu všechno (upozornění na čas.), co jsem chtěla doplnit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poslanec Feri bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo. Rád bych paní ministryni poděkoval, už jenom proto, že tady jako jedna z mála ministryň je přítomna, toho si opravdu velmi vážím. Ta předchozí interpelace v březnu, ta ještě nebyla na vás. To znamená, chtěl jsem znát vaše osobní stanovisko k této věci a děkuji za to, že to bylo vypořádáno.

Je pravdou, že v rámci doktríny se prostě vedou nějaké odborné debaty, řekněme, o využití těch jednotlivých druhů kapitálových společností. K tomu se nedá nic dodat. Je tu náš pozměňovací návrh, který se tohoto týká. Budu se s ním snažit oslovovat kolegy.

A informace pro pana místopředsedu je taková, že stahuji pro nepřítomnost své následující interpelace, včetně interpelace na paní ministryni, takže může jít domů, aby tady nemusela čekat. Díky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bych prosil k druhé interpelaci poslance Rakušana, který bude interpelovat přítomnou ministryni Dostálovou, a to ve věci rozpočtu horské služby. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Tato interpelace bude již mnohem méně emotivní než ta předchozí. Já jsem při svých poslaneckých cestách navštívil středisko horské služby ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších a s místními pracovníky horské služby, s vedoucím střediska jsem podrobně hovořil o finančních nárocích horské služby pro příští léta. Dívali jsme se do minulých rozpočtů. V roce 2017 byla provozní dotace 160 mil., v roce 2018 135 mil., 15 mil. bylo převedeno do následujícího roku. Rok 2019 - 155 mil. podle mých informací, z čehož 15 mil. bylo převedeno z toho předchozího roku.

Ta moje otázka je velmi jednoduchá, a to jakou provozní dotaci a jakou investiční dotaci připravuje Ministerstvo pro místní rozvoj pro rok 2020 pro horskou službu, případně z jakých případných zdrojů počítá ministerstvo, že by výpadek příjmů měla Horská služba nahradit. Vycházím skutečně z informací od pracovníků Horské služby a ti mi právě podali tu zprávu, že ten provozní rozpočet na příští rok by údajně měl být nižší než pro příští roky. A oni samozřejmě mají strach, aby svoji činnost v těch zimách, které teď byly docela dlouhé, sezóna byla od listopadu do dubna, pokud přijde podobná zima i v této sezoně, tak mají opravdu strach, aby byli schopni to penzum své záslužné a potřebné činnosti obsáhnout. Já jsem jim slíbil, že se vás na to při interpelacích zeptám, tak takto činím a děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Moc děkuji za otázku. Jsem samozřejmě moc ráda, že se téma horské služby otvírá na tomto plénu, protože nejen že samozřejmě řešíme rozpočet, a Ministerstvo pro místní rozvoj právě i v letošním roce podpořilo zvýšení mezd záchranářů, protože skutečně nám leží blaho horské služby na srdci. Nejenom že se hned dostanu k odpovědi na to, kolik vlastně plánujeme do toho rozpočtu, ale skutečně velmi ráda bych otevřela debatu, aby se horská služba stala základní složkou integrovaného záchranného systému. Oni jsou první u toho zraněného a potřebují stejnou právní ochranu, jako mají legitimní záchranáři.

Co se týká rozpočtu, počítáme samozřejmě s tím, a já tady mám tabulku, jaké bylo skutečné čerpání, co je navrženo. Je potřeba říci, že pro rok 2019 měli v rozpočtu 140 mil., teď do základního rozpočtu, do základního rozpočtu navrhujeme 130 mil. Loni jsme jim tam převedli z nespotřebovaných výdajů ministerstva 15 mil., to znamená, dostali se na 155 mil. Samozřejmě počítám se zapojením nespotřebovaných výdajů ve výši minimálně 10 mil. na provoz a 10 mil. na investice, protože považuji za velmi důležité, aby měli samozřejmě prostor i na investice, kde oni mají dotační program do roku 2022 v hodnotě 234 mil. korun. Takže předpokládám, že toto bude naplněno. Zároveň víme, a uspěli jsme, a skutečně díky Ministerstvu financí, které nám pomohlo s DPH u horské služby, tak dojde k vratce DPH ve výši 6,7 milionu korun. To jsou všechno věci, které do toho příjmu budou započítávat.

Věřte mi, že samozřejmě já si horské služby velmi vážím a samozřejmě vážím si práce záchranářů a rozhodně bych nechtěla, aby měli nějaké provozní problémy, a budeme to na ministerstvu sledovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec nebude mít zájem o doplňující otázku, takže já nyní prosím pana poslance Kotta, který bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci Česká pošta, systém svozu hotovosti a připraví se pan poslanec Valenta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Česká pošta se snaží jako státní podnik konkurovat soukromým agenturám, takzvaným sekuritkám. Supermarketům a dalším firmám nabízí svoz hotovosti z poboček, ale za podivně nízké ceny. Za službu chce v průměru o polovinu méně než zaběhnuté agentury. Dle mého názoru státní podnik Česká pošta nerespektuje základní zákon podnikání a ekonomiky a domnívám se, že pokřivuje trh a vypadá to, že v podstatě za každou cenu, i kdyby to nedávalo smysl. Zatímco nabídky soukromých agentur se pohybují kolem 300 korun za jeden svoz, Česká pošta to prý dokáže obsloužit cirka za 160 korun.

Z tohoto důvodu mě zajímá, a myslím si, že nejenom mě, kde je tajemství nízkých cen za služby nabízené Českou poštou. Mohu se domnívat pouze, že je to tím, že vedení České pošty není motivováno ziskem a do jisté míry je jim jedno, jaká ztráta na konci roku bude. Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Valentu, který bude interpelovat ministryni Schillerovou ve věci NKÚ, nesrovnalosti financování neziskových organizací. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, co říkáte na informaci, že vzniklý rozdíl mezi údaji o dotacích neziskovým organizacím v letech 2015 až 2016 mezi rozpočtovým informačním systémem a provedeným rozborem financování přesahuje tři miliardy korun? Jistě víte, že toto konkrétně vyplynulo z nedávného zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Například v roce 2015 činil rozdíl 2,19 miliardy, rozpočtový informační systém vykázal dotace ve výši 11,95 miliardy, zatímco podle rozboru financování šlo o 9,76 miliardy. Jedná se podle vás o účetní nedostatek, hlubší pochybení, či o pouhou chybu analýzy, kterou paradoxně také vypracovala neziskovka na objednávku Úřadu vlády, a vycházela z podkladů konkrétních ministerstev? Jak je možné, že kontrolovaná ministerstva, Úřad vlády nezveřejnily v roce 2016 v centrální evidenci všechny povinné údaje o poskytnutých dotacích? To je skutečně zajímavá informace o pořádku a stavu při čerpání dotací.

A ta druhá je dle mého názoru minimálně stejně závažná. Jak je možné, že stát v roce 2016 a 2017 poskytl neziskovým organizacím 26,26 miliardy korun, ač prokazatelně neměl k dispozici vůbec žádný relevantní rozbor toho, jaké služby společnost skutečně potřebuje?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám děkuji a prosím paní ministryni o odpověď. Než dorazí k mikrofonu, tak vás seznámím s informací, že pan ministr vnitra Jan Hamáček se nám omlouvá z odpoledního jednání do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, moje odpověď bude poměrně stručná, protože vás musím upozornit na to, pane poslanče, že rozbory financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů za roky 2015 a 2016 skutečně vypracovala, jak jste správně řekl, nestátní nezisková organizace, a to na základě objednávky Úřadu vlády České republiky. A podle vyjádření Úřadu vlády ke stanovisku NKÚ, tedy jste citoval rozbor financování nestátních neziskových organizací z veřejných rozpočtů, nesledoval objem všech poskytnutých dotací dle rozpočtové skladby, to byla citace, tak to financování vybrané skupiny právních forem neziskových organizací, spolků, pobočných spolků, účelových zařízení, církví a náboženských společností, nadací, fondů dle vymezení Rady vlády pro nestátní neziskové organizace. Čili nesledoval objem všech těch poskytnutých dotací. Takhle se vyjádřil Úřad vlády.

Problém tedy nastal v rozdílném vymezení nestátních neziskových organizací, že v podstatě každý posuzoval jiný objem. Takhle je stanovisko Úřadu vlády.

Já samozřejmě nemohu to úplně ověřit z dat Ministerstva financí, protože Ministerstvo financí nebylo zpracovatelem toho rozboru a ani vlastně nebyli jsme nijak o žádné informace dožádáni. Takže Ministerstvo financí se nikterak na té analýze ani v té době, ani ex post nepodílelo.

Úřad vlády bude ve smyslu doporučení NKÚ usilovat o sjednocení používání právních forem nestátních neziskových organizacích ve všech materiálech, k tomu se zavázal, a kompletní informace o objemu dotací poskytnutých neziskovým organizacím, které jsou vymezeny v rámci rozpočtové skladby, jsou součástí údajů ve státní pokladně a Ministerstvo financí je připraveno kdykoliv je poskytnout. Ale co se týče dalších dotazů k rozborům financování nestátních neziskových organizací, tak si vás dovolím, pane poslanče, jaksi požádat, abyste se obrátil na Úřad vlády, který je zpracovatelem tohoto materiálu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Velice stručně. Já samozřejmě vím, že subjektem povinným byl Úřad vlády. Ale skutečně jako ministryně financí nemáte v tomto ohledu pražádný vliv na ovlivňování celého toho procesu? Protože já bych to své předchozí vystoupení doplnil o to, že podle citované kontroly NKÚ bylo nalezeno porušení podmínek dotací u deseti z osmnácti kontrolovaných subjektů. Já si myslím, že do určité míry i to Ministerstvo financí by mělo na tomto participovat, pomáhat odstraňovat tyhlety nedostatky v celém tom procesu přidělování dotací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ministerstvo financí má samozřejmě potom, respektive ne Ministerstvo financí, ale převážně orgány Finanční správy, což jsou samostatné organizační složky státní správy, tak potom mají vliv, pokud se zjistí porušování, tak samozřejmě zahájí příslušné řízení podle rozpočtových pravidel. Ale to je ad hoc řízení, každé je jiné. A já jako ministryně financí, možná si vzpomínáte, když jsem připravovala rozpočet na rok 2019, tak jsem apelovala, že ta částka nám neustále roste. Dokonce jsem velmi důrazně apelovala na resorty, aby se snažily ji snižovat. Protože rozumíte, ta dotační politika vůči neziskovému sektoru, ale vůči celkovému dotačnímu sektoru, je v gesci těch jednotlivých resortů, těch poskytovatelů.

Takže já mohu dělat jediné, že budu nějakým způsobem redukovat objem těch dotací, což jsem provedla třeba i v rozpočtu 2020. A já jsem pod vlivem tady těch různých skutečností se zasadila o to, že od 1. ledna 2019 jsme do systému státní pokladny zavedli sledování těch dotačních titulů. Takže my jsme schopni udělat analýzu toho, co které - a to tam máme, vybudovali jsme to, dalo se to do toho systému během čtvrt roku, byla to velice krátká doba, prostě správce tohoto systému nám to tam zapracoval. Takže my jsme dneska schopni analyzovat a sledovat, komu a kolik jednotlivé resorty poskytují. To jsme schopni. Ale zásadní vliv na to, komu a kolik mají ty jednotlivé resorty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, a než se posuneme k dalším interpelacím, tak vás seznámím se sadou omluvenek. Omlouvá se nám paní poslankyně Malá do konce jednacího dne z pracovních důvodů, z důvodu pracovního jednání. Omlouvá se nám pan poslanec Bartoš od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a omlouvá se nám pan poslanec Juříček od 15 hodin z naléhavých pracovních důvodů.

A nyní prosím pane poslance Jelínka, který bude interpelovat nepřítomného ministra Plagu ve věci nepoužívání státního znaku na dresech naší reprezentace. Prosím.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády - moc jich tady není. Vážený pane ministře, v minulém volebním období se na základě interpelace v parlamentu pokusila paní ministryně školství zvrátit praxi nepoužívání státního znaku na dresech našich reprezentantů. Konkrétně se jedná o zákon číslo 352/2001 Sb., § 3 odst. 1 písm. g), kde se píše: "Velký státní znak se užívá k zevnímu označení dresu sportovců reprezentujících Českou republiku." Bohužel paní ministryně svůj mandát nedokončila a sportovní asociace nadále pokračují v praxi používání loga místo státního znaku.

Moje otázka zní: Bude ministerstvo i nadále tolerovat nedodržování zákona? Je nutný takový odklon od tradice?

Podle podobné logiky by se nemusely velkým státním znakem nadále označovat ani hranice České republiky, protože v písmenu c) uvedeného zákona je použita shodná formulace, a pokud ji nedodržují sportovní asociace, tak proč by ji měli dodržovat ostatní?

Sportovci jsou vzorem naší mládeže. A pokud naši reprezentanti nebudou prokazovat vlastenecký vztah k našemu státnímu znaku, je to špatný příklad, který negativně působí nejen na mladé lidi. Děkuji. (Tleská několik poslanců.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A prosím pana poslance Kupku, který mi ovšem dával vědět, že nebude přítomen. Takže nyní prosím paní poslankyni Mračkovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci novelizace vyhlášky č. 505/2006 Sb. Paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Prosím.

 

Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně práce a sociálních věcí, Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky svým usnesením ze dne 30. května roku 2019 vyzvala vládu a zároveň vám uložila úkol, abyste v termínu do 30. září letošního roku předložila Poslanecké sněmovně návrh novelizace vyhlášky č. 505/2006 Sb., která se nenovelizovala od roku 2014, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, valorizace úhradových limitů v pobytových zařízeních a hodinové sazby za úkony v terénních a ambulantních službách v souvislosti se zvýšením nákladů na poskytování těchto služeb.

Jako poslankyně, ale i předsedkyně Asociace krajů a i za všechny poskytovatele sociálních služeb se ptám, v jaké fázi je příprava tohoto materiálu, jaké jsou parametry novelizované vyhlášky a především odkdy vstoupí tato vyhláška v platnost a účinnost. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Děkuji za dodržení času. Paní ministryně vám odpoví v souladu s jednacím řádem písemně do 30 dnů.

Nyní prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat nepřítomného ministra Havlíčka ve věci daňového řádu. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Přiznám se, že pokud bych dnes přečetl, resp. se zeptal pana ministra na své otázky, tak dostanu pouze strohou písemnou odpověď úředníků. A mě zajímá spíš osobní názor pana ministra, proto se pokusím přednést tuto interpelaci v některém z následujících dnů. Snad budu mít štěstí při losování. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Rozumím. Nyní tedy prosím pana poslance Janulíka, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci sociálních dávek. Pokud tu je pan poslanec Janulík. Prosím, pane poslanče. Jde to rychle, ministři tu nejsou.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na nepřítomnou paní ministryni Maláčovou bych měl takový dotaz. V patnácti bodech podnětů pro boj s chudobou a sociálním vyloučením je jedním z bodu takzvaná revize dávkového systému s návrhem zvážení sloučení příspěvků, doplatku na bydlení, zastropování výplaty dávek dle hodnotových map nájemného, zajištění adresnosti vyplácení dávek atd., atd. Dle legislativního plánu práce, který nám byl předložen, měla být předložena novela zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, v březnu roku 2019 a novela zákona č. 119/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, také s termínem březen až duben maximálně 2019. Máme září. Nemáme nic.

Tak se ptám, v jakém to je stadiu a kdy nám budou tyto novely předloženy.

Navíc jste tady, paní ministryně, informovala některé poslance a strukturálně postižené kraje, že budete předkládat zcela nový zákon k dávce na bydlení. Ptám se tedy, v jaké fázi přípravy je tento zcela nový zákon a jak MPSV přistupuje a pracuje v této oblasti, aby se konečně tedy dosáhlo aspoň nějakých změn. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní bych prosil poslance Jakuba Michálka, který by měl interpelovat ministra Brabce, který je nepřítomen, ve věci zastoupení opozice v uhelné komisi. Nicméně pana poslance zde nevidím. Takže to vypadá, že budeme muset pokračovat dál. Poprosil bych pana poslance Babku, který bude interpelovat pana ministra Zaorálka, kterého mezi námi vítám (jmenovaný právě vešel do sálu), ve věci otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Ale nevím, jestli je zde pan poslanec Babka. (Je.) Prosím.

 

Poslanec Ondřej Babka: Dobrý den. Děkuji za slovo. Vážený pane ministře kultury Lubomíre Zaorálku, dovolte mi vás interpelovat ve věci českokrumlovského otáčivého hlediště. Jakožto občan a poslanec Jihočeského kraje, na kterého se obrací nejen odborná veřejnost, ale také veřejnost občanská, se vás musím zeptat, jakým způsobem bude Ministerstvo kultury v této věci postupovat. Jelikož jak jistě dobře víte, točna českokrumlovského otáčivého hlediště dosluhuje, Bellarie před točnou chátrá a padá, UNESCO kritizuje Český Krumlov za to, že už točna dávno neměla v zámecké zahradě být.

Já si velice cením vaší snahy vstoupit do práce v resortu kultury s vervou, a proto očekávám, že ačkoli žádný ministr doposud tuto velice obtížnou situaci nevyřešil, že vy se o to pokusíte. Jde o zcela zásadní otázku, kterou bude potřeba v nejbližší době vyřešit, neboť technický stav točny neumožní další provoz. Proto se vás jako nového ministra kultury ptám, jak bude resort kultury pod vaším vedením situaci v Českém Krumlově s otáčivým hledištěm řešit. Kdo zaplatí novou točnu, která sice patří městu České Budějovice, ale stojí na pozemcích patřících českému státu, a které spravuje Národní památkový ústav? Jaká bude koncepce řešení tohoto sporu? Budete akceptovat odborná stanoviska památkářů?

Je to velice palčivá otázka nejen pro Jihočechy a Český Krumlov, ale samozřejmě pro českou kulturu jako takovou. Děkuji vám předem za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji vám a přeji vám dobré odpoledne. Tedy děkuji za interpelaci a za zájem o tento problém. Já bych, pane poslanče, chtěl ale říci, že s vervou neznamená hrrr jako jo, že se do toho pustím a teď to tam rozhrnu a vyřeším. Protože nechci teď tvrdit, že jsem schopen vám odpovědět úplně na všechny otázky, jako z čeho financovat a podobně. To je opravdu brzy. Možná bych vám mohl říci to, co mi připadá v této chvíli důležité, když jsem na začátku, a co bych byl rád, kdyby bylo jako taková ta limita, které se držíme v téhle kauze.

Určitě bych chtěl, abychom zachovali Český Krumlov jako památku UNESCO. To si myslím, že je docela principiální. To bychom se zachovali jako barbaři, kdybychom udělali něco takového, že by to dopadlo jinak. A druhá věc je, že by se v té barokní zahradě mělo hrát divadlo. Že by se tam prostě to divadlo hrát mělo, protože vím, že to je taková veřejná věc, která je populární, má podporu a je to něco, co kdyby nebylo, tak by to bylo špatně. A teď vlastně mezi tím je hledání nějakého řešení.

Dostal jsem pozvání od starosty Českého Krumlova, se kterým se určitě sejdu. Při té příležitosti se budu snažit setkat i s dalšími. Myslím, že existuje odborná skupina, která se tomu věnuje, kterou bych rád svolal. A vás bych chtěl poprosit, kdybyste mi dopřál času, abych se setkal s těmito jednotlivými protagonisty, abych tedy svolal tu skupinu, která se tím zabývá. Teď bych vás spíš ujistil, že nebudu dělat žádné zbrklé kroky, protože si myslím, že se s tím musím opravdu seznámit. Tedy tuším už ty varianty, o které se vede ten spor, ale právě proto, že jenom vím ty možnosti, tak bych nechtěl dneska vám říkat sám za sebe: takhle by to mělo být. Já prostě vím, že chceme památku UNESCO. Vím, že by se mělo hrát divadlo. A teď jde o to najít řešení, na kterém bude shoda. Ona nakonec ta shoda by měla vzniknout v tom místě spíš, než že bych ji měl přinášet já. Takže to setkání s ostatními by mohlo vést k tomu, že si řekneme, tady to vypadá, že tenhle postoj je.

Je možné, že bude třeba jednat i s mezinárodními institucemi, rád budu jednat s památkovým ústavem a dalšími a znát i tyhle názory. Pokud se to ukáže být užitečné, tak prostě nevylučuju nic, kdyby to bylo třeba. Ale snad to není neřešitelný problém. Ale pak je tedy mrzuté, že se táhne tak dlouho. Dokonce si myslím, že to, že se táhne tak dlouho, z něho udělalo zbytečně proslulou kauzu, která nám díky tomu trošku škodí. Takže vlastně ta potřeba to řešit, to není problém jenom Českého Krumlova, ale skoro bych řekl, že je to potřeba i České republiky. Udělat rozhodnutí - to by se všem oddychlo, a zároveň aby na něm byla slušná shoda. Takže i vy, pane poslanče, jste součástí toho prostředí, které bych chtěl oslovit, abychom to řešení našli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Není tomu tak, takže se posuneme dál. Prosím pana poslance Zlesáka, který bude interpelovat nepřítomného ministra Plagu ve věci podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k volnočasovým aktivitám. Prosím.

 

Poslanec Radek Zlesák: Dobrý den. Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře Plago, v poslední době můžeme sledovat ze strany státu narůstající podporu sportu, a to jak finanční, tak i např. vznikem nové sportovní agentury. A to je velmi dobře. Sportovcům to z celého srdce přeji. Nicméně a bohužel tak trochu Popelkou zůstává podpora nesportovních volnočasových aktivit dětí a mládeže. Především mám na mysli organizace, jako je Junák - český skaut, Asociace turistických oddílů mládeže, pionýři a mnoho dalších organizací sdružených pod Českou radou dětí a mládeže, která zastupuje 236 tisíc členů, z toho 189 tisíc tvoří děti a mládež.

V roce 2019 požadavky těchto organizací v oblasti práce s dětmi a mládeží činily přibližně 600 milionů korun. Z toho pokryto z dotace MŠMT bylo pouze 185 milionů korun. Velmi tristní situace je v dotacích na rozvoj materiálně technické základny, jako je obnova zázemí tábořiště, kluboven atd. Z požadavků přesahujících 100 milionů korun je poskytována dotace MŠMT v roční výši přibližně 25 milionů korun. To je částka, která nestačí ani k sanování těch nejpotřebnějších věcí. Navíc je to částka, která se vztahuje na celou Českou republiku pro všechny neziskové organizace pracující s dětmi a mládeží.

Táži se vás, pane ministře, jestli MŠMT v roce 2020 a v následujících letech se chystá tyto částky navyšovat tak, aby aspoň minimálně naplňovaly požadavky těchto organizací, které z drtivé většiny jsou založeny na práci dobrovolníků bez nároků na jakoukoli odměnu. Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Profanta, který bude interpelovat ministra Zaorálka ve věci copyrightové směrnice, jestli podpoříme Polsko. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, Polsko podalo žalobu k Evropskému soudnímu dvoru proti článku 17 copyright směrnice - přesné číslo EU 2019/790. Tento článek zavádí velmi nebezpečné robotické filtry internetu. Ty budou nahrávaný obsah automaticky vyhodnocovat a také automaticky mazat. To je cenzura! Nechali jsme vypracovat nezávislou právní analýzu, která potvrzuje, že stejně jako v Polsku je tento článek v rozporu s právem na svobodu projevu, a tedy i s naším ústavním pořádkem. Tato situace navíc podpoří velké internetové hráče, jakými jsou Google či Facebook, na úkor menších firem, jako jsou ty české.

Opravdu chceme silně omezovat naše občany v zájmu zahraničních firem? Podotýkám také, že termín k připojení se k žalobě je do 23. 9.

Proto se vás ptám, jaký je postoj České republiky v této věci. Připojíme se k Polsku a dalším státům Evropské unie, které bojují proti článku 17 copyright směrnice?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za interpelaci a za dodržení času a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Ano, dobrý den, pane kolego. Asi vás moc nenadchnu s tou odpovědí. Ale samozřejmě zkusím odpovědět. Vy vlastně po nás chcete, abychom se připojili k Polsku, k tomu podání k Soudnímu dvoru s žalobou proti Evropskému parlamentu, kde se navrhuje, aby se ta určitá ustanovení článku 17 příslušné směrnice o autorském právu učinila neplatnými. A vy víte, že jsme se jako Česká republika účastnili těch vyjednávání poměrně komplikovaných a že jsme měli možnost uplatnit svoje názory, i ostatní členské státy. Ten výsledek je jakýsi kompromis. A my jsme se na tom kompromisu podíleli, to je třeba říci. Takže teď není jednoduché, kdybychom se najednou měli stavět, že např. článek 17 chceme omezit nebo zneplatnit.

Pro poslance možná jenom vysvětlím, snad to řeknu přesně, to je, jako když máme třeba server Ulož.to a na tomto serveru Ulož.to se třeba objeví film Svěráka a ten dotyčný autor protestuje proti tomu, že se tam objevuje jeho film, na který jsou autorská práva, a ta směrnice chce právě tomuto zamezit, aby v případě, že se nějaký autor ozve a řekne "tam se něco promítá a já jsem na to nedal žádné svolení", aby bylo možné zasáhnout. To je zhruba smysl toho. A to, co vlastně - nechci tady tlumočit názor pana Profanta, ale on se domnívá, že tento zásah je jakési omezování svobody projevu. Snad jsem to příliš nezkomolil. Ale cílem toho článku 17 tedy je, jak vidíte, zabránit tomu masivnímu poškozování nositelů práv těch autorů, kdy někdo prostě neoprávněně využívá - on vlastně říká "já nic, já jsem jen poskytl ten server, já jsem to tam nedal". Ale vtip je v tom, že on vlastně opravdu využívá takto děl, která někdo vytvořil, a ohání se svobodou a samozřejmě z toho má taky jakýsi prospěch. A to je vlastně to, co má ten článek 17 omezit.

A já vám tedy mohu říct naše stanovisko, které já jsem dával i premiérovi. V preambuli obsahující odůvodnění a výklad toho normativního textu směrnice se výslovně uvádí, že povinnosti stanovené v této směrnici by neměly vést k tomu, že členské státy zavedou obecnou povinnost sledování. O to vlastně nejde. Dále, že opatření přijatá poskytovateli služeb by měla být vždy účinná, pokud jde o sledované cíle, ale neměla by překračovat rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle, tedy zamezit a ukončit dostupnost děl a předmětů ochrany, k jejichž užití nebylo poskytnuto svolení. To je jediný cíl. Takže žádné další omezení.

Otázkou souladu předmětného článku s právem EU včetně souladu s Listinou základních práv EU se na žádost několika členských států zabývala právní služba Rady ve svém stanovisku už v říjnu 2017, které je aplikovatelné i na finální text směrnice. A právní služba dospěla k závěru, že úprava obsažená v předmětných článcích odpovídá požadavkům Soudního dvora na zajištění spravedlivé rovnováhy mezi základními právy a je v souladu s Listinou základních práv a svobod. To znamená, když vy říkáte, že to je omezení svobod, tak já vám říkám: tohle bylo podáno, tohle bylo zkoumáno. A tvrdí se, že tam ta rovnováha je. Vždycky je to jakési hledání rovnováhy. A my máme tedy stanovisko právní rady, že tady tohle respektováno bylo.

K tomu je ještě nutno doplnit, že výsledné znění směrnice obsahuje řadu ustanovení doplněných právě z důvodu zaručení vyvážené právní úpravy představující onu spravedlivou rovnováhu a zohledňující princip proporcionality. A tady tato doplnění - já jestli mám čas, tak bych je... Už nemám. Jde o to - definice služby, na kterou se bude vztahovat článek 17 včetně negativního vymezení, na které typy služeb se ten článek vztahovat nebude, mírnější režim pro malé podniky a mikropodniky a zákaz omezovat dostupnost předmětů ochrany nahraných uživateli, kteří neporušují autorské právo a práva s nimi související.

Já to už asi nedokončím celé, ale v podstatě mám tady ještě dva tři další důvody, které jsou vlastně mé argumenty pro to, abych vám řekl, že Česká republika by se podle našeho názoru neměla přidat k té polské žalobě. A já jsem toto doporučil i premiéru Babišovi a poslal jsem mu v tomto směru dopis. Takže to je má možná pro vás neuspokojivá odpověď, ale já myslím, že ty argumenty jsou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A pan poslanec ještě bude mít zájem o doplňující otázku, tak prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, již současná legislativa samozřejmě chrání autorská díla. To, co vy jste popsal jako tu ochranu, kterou má zavést tato směrnice, to je tzv. take down notice. To znamená, autor se ozve, protože má podezření na spáchání nějakého přestupku nebo přečinu, a provozovatel je povinen takový obsah odstranit. Problém je, že tato směrnice jde výrazně dál a zcela jednoznačně navádí k tomu, aby se použila preventivní až preemptivní opatření. To opravdu znamená robotické cenzorní filtry. Takové, které - ony nemají vlastní vědomí, ony musejí rozhodovat na základě podobnosti, protože takový robotický filtr, který bude rozhodovat třeba na základě toho, jestli je obrázek opravdu totožný třeba s nějakým chráněným obrázkem, to těm nositelům práv nebude stačit. Protože pak stačí drobná úprava a obrázek není totožný. Takže jistě dojde k porovnávání na základě nějaké procentuální shody. Ale tady se dostáváme k tomu, že v praxi zakážeme různé karikatury, vtipné obrázky, a memy, protože ty jsou většinou založeny například na obrázcích z filmů, které samozřejmě jsou chráněny právy. A to už ta robotická cenzura nerozliší, jestli se jedná o pokus uniknout právům, nebo jestli se jedná o karikaturu apod.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. Prosím pana ministra, jestli bude reagovat na doplňující dotaz.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Já jenom ještě, abych to dopověděl, mám chvilku, co jsem nestihl říci a co si myslím, že je ochrana proti tomu, aby to nebylo nějak plošné nebo aby to nebylo zneužívané, tak ještě dopovím, že součástí je také výslovný zákaz plošného monitoringu toho ukládaného obsahu, a také, že existuje povinnost nositelů práv každou svou žádost o znemožnění přístupu k jejich konkrétním dílům řádně odůvodnit a povinnost členského státu zajistit existenci mimosoudních mechanismů pro řešení sporů. Takže to ještě jsou ty další doplňky, kterými tvrdím, že je tam ochrana toho, aby to nebylo zase zneužito z druhé strany.

A jinak se domnívám, pane poslanče, celý tento problém, přece to bylo třeba diskutovat na české půdě ještě dříve než tato fáze, ve které nyní jsme. Já si myslím, že máme evropský výbor, ve kterém bychom se měli o tomhle bavit, dokud třeba ještě ta směrnice není hotová. V této chvíli jsme v situaci, kdy se Česká republika na tom podílela, kdy jsme vlastně měli možnost se k tomu vyjadřovat, a vlastně pro nás je ten proces jako kdyby v něčem ve finální fázi. A já si nedovedu představit, že bychom teď - víte, z hlediska toho, jak to znám, jak to funguje, to by bylo znevěrohodnění České republiky, kdybychom teď, po tom, co jsme mohli všechno uplatnit, a byli jsme plně účastni, tak teď najednou bychom udělali to, co vy požadujete. Takže ta debata je asi komplikovaná, věci nejsou černobílé a můžeme v ní v nějaké podobě pokračovat. Ale to hlavní, co vy říkáte, připojte se k Polsku, to mně připadá zahraničněpoliticky chyba, to bychom prostě ztratili kredit jako někdo, kdo když se choval nějakým způsobem, tak najednou své chování prudce změní. Takže já jsem pro to tyhle věci diskutovat v nějaké ranější fázi při přípravě těch směrnic v evropském výboru. Ale teď vám to říkám z hlediska určité věrohodnosti českého státu. Pro mě je dneska těžko představitelné, že bych podporoval, že se utrhneme a teď podpoříme Polsko, když jsme měli možnost se k tomu vyjadřovat dříve. To je můj názor, nemohu jinak.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Výborného, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci dotačního titulu MPSV Rodina.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, dovoluji si vás interpelovat ve věci dotačního titulu Rodina a jeho plánované výše v rozpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2020. V poslední době zejména od konference Fórum rodinné politiky pořádané vaším ministerstvem se množí protichůdné informace o budoucnosti zmíněného dotačního titulu, od úvah o jeho zrušení až po navýšení na 150 % současné výše, jak to předpokládá připravovaná aktualizace koncepce státní rodinné politiky. Tato situace vzbuzuje existenční obavy nejen o osud subjektů poskytujících služby primární prevence, ale i o další směřování rodinné politiky.

Dotační titul byl založen v roce 2005 a jeho cílem byla podpora aktivit na podporu fungující rodiny. Jeho vznik je proto možno považovat za integrální součást opatření vznikající rodinné politiky. Dotační titul umožnil rozvoj služeb primární prevence, kterou v převažující míře vykonávají neziskové organizace. Dotační titul, připomínám, je jediný svého druhu. Umožňuje financování odborné činnosti organizací, které se díky více než desetileté historii trvání titulu mohly stát profesionálními pracovišti. Výše dotačního titulu ve výši necelých 100 milionů korun se od roku 2011 nezvýšila, a oproti roku 2010 dokonce zaznamenala svůj pokles, a to i přes razantní nárůst mezd a cen.

V situaci, kdy dotační titul nebyl valorizován od roku 2012 a kdy má Česká republika jednu z největších rozvodovostí v Evropě, by jeho případné snížení bylo krokem likvidačním, ohrožujícím jednu z priorit vlády i KDU-ČSL a tou je podpora stabilní rodiny. Jen pro představu: Například olomoucká arcidiecéze má 22 center pro rodinu a na každé centrum má jeden úvazek s měsíční mzdou cca 15 000 korun hrubého. Tento úvazek se často dělí mezi dvě ženy a jsou existenčně závislé právě na dotaci z MPSV, tak aby dostaly alespoň minimální mzdu. (Upozornění na čas.)

Vážená paní ministryně, můžete sdělit, jaký je výsledek jednání a plánovaná výše rozpočtu MPSV pro dotační titul Rodina pro rok 2020? Děkuji za vaši odpověď, na kterou čekají i poskytovatelé těchto služeb v terénu. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, prosím, abychom dodržovali čas. Než pozvu dalšího řečníka, tak vás seznámím s omluvenkou. Pan poslanec Rozvoral se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pan poslanec Kolovratník bude interpelovat nepřítomného ministra Hamáčka ve věci neprůhledného hospodaření Fondu zábrany škod. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji za slovo a obracím se na vás, pane ministře Hamáčku, ve věci Fondu zábrany škod, který je zřizován ze zákona pojišťovnami. Respektuji vaši řádnou omluvenku z dnešního jednání a možná jsem o to raději, že se dočkám písemné řádné odpovědi. A také jsem více rád o to, že moji interpelaci uslyší kolegyně paní ministryně Alena Schillerová, která dnes a denně je nucena odrážet inspirativní nápady kolegů ze sociální demokracie, co se týká hospodaření se státním rozpočtem.

Ve vašem případě chci hovořit o Fondu zábrany škod, který od roku 2014 prohospodařil přes 3 miliardy korun, v roce 2018 to bylo celých 688 milionů korun. Pro připomenutí, tyto prostředky pocházejí ze zákona z peněženek všech řidičů, kteří odvádějí tímto směrem tři procenta povinného pojištění. Já tento fond považuji za veřejný, za veřejný zdroj, a hospodaření s ním by také mělo být veřejné a maximálně průhledné. Bohužel sám i z vlastní zkušenosti vidím, že to hospodaření průhledné není. V mnoha případech o rozdělení těch peněz rozhodují sami zástupci pojišťoven, například každý rok udělují několik desítek milionů sami sobě na marketingové aktivity pojišťoven, na propagaci tzv. linky řidičů atd., atd., a to nechci sporovat peníze, které jdou do tvrdých investic na integrovaný záchranný sbor apod. Ale právě co se týká finančních toků pojišťoven, mám velký problém.

Mám tady tři otázky. Za prvé, ptám se vás, jestli tento fakt současné nastavení neprůhledné rozhodování fondu považujete za průhledné, resp. jestli ho nepovažujete za potenciální střet zájmů. Za druhé se chci zeptat, jak vy osobně hodnotíte stávající zákonnou úpravu tohoto fondu. A za třetí, jestli považujete jeho způsob informování veřejnosti a žadatelů o výsledcích přidělování dotací za dostatečně průhledný. Za sebe říkám, že ne a že budu připraven iniciovat zákonnou změnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Richterovou, která bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci změny dávek na bydlení, podkladu k novému zákonu. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já bych se nepřítomné paní ministryně ráda zeptala, jak promyšlenou má svoji ambiciózní úpravu. Jak připravené jsou propočty? Kolika osob se plánovaná úprava dotkne? Jaký konkrétní dopad to bude mít třeba na rodiny s dětmi dnes žijící na ubytovnách? A také, jak se to administrativně zvládne, protože ta zátěž může velmi negativně dopadnout taky na pracovníky úřadů práce.

Ptám se proto, že bychom si samozřejmě všichni přáli, aby nějaká státní podpora bydlení šla pouze do bydlení kvalitního. Všichni bychom si přáli, aby v obcích, např. v Ostravě, v Kladně, v Karviné, nebyla spousta ubytoven. Abychom jako stát garantovali lidem v odůvodněných případech opravdu důstojnou pomoc.

Nicméně ta současná změna vyvolává, domnívám se, velmi opodstatněné obavy, že - a to je opravdu velký problém - naroste počet rodin, které budou hledat místo v azylovém domě. Azylové domy jsou už dnes přeplněné. Služby tam jsou taky docela drahé, protože tam jsou pracovníci 24 hodin denně. V Pirátech podporujeme terénní služby, pomoc v přirozeném prostředí lidí. Zase tahle novela, nebo příprava nového zákona by mohla vést k tomu, že budeme i přímo porušovat Listinu základních práv EU. Opravdu by mě zajímalo, zda bude zpracována RIA, přehled dopadů regulace plánovaného zákona, a žádám o veškeré informace, kolika osob se to dotkne, jaké budou dopady administrativní a další a případně cokoliv dalšího, co má paní ministryně zpracováno (upozornění na čas). Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní ministryně v souladu s jednacím řádem odpoví na váš dotaz do třiceti dnů písemně.

Nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Petříčka ve věci české zahraniční politiky: orchestr bez dirigenta? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, nedobrá koordinace české zahraniční politiky je už takovým evergreenem. A vůbec vás za to nechci plísnit, protože koordinovat některé lidi prostě není jednoduché a dost možná to u některých ani nejde. Každopádně jako ministr zahraničí nesete za jednotné vystupování České republiky navenek před touto komorou odpovědnost, a tak se vás musím zeptat i na nejnovější události.

Všichni vědí o tom, že se pan prezident opět, v uvozovkách, předvedl při své návštěvě v Srbsku, když prohlásil, že nemá rád Kosovo a že bychom měli vzít zpátky jeho uznání. Podle mých informací jste o tomto výroku prezidenta nebyl informován ani vy, ani pan premiér, tudíž je jasné, že jste s těmito kroky nemohl vyjádřit souhlas.

Vážený pane ministře, není to poprvé, co se na vás obracím s dotazem na koordinaci české zahraniční politiky. Minule jste mi odpověděl, že vy a vaše ministerstvo chce hrát koordinační a konsenzuální roli napříč ústavními činiteli ve věci společné zahraniční politiky. A tak se tedy ptám, vážený pane ministře - daří se to? Asi někdy ne. Co uděláte pro to, aby česká zahraniční politika nepůsobila jako orchestr bez dirigenta? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, poslanci, poslankyně, já jsem opakovaně říkal, že jsem rád, že se podařilo znovu zahájit pravidelné schůzky ústavních činitelů jakožto nástroje koordinace české zahraniční politiky.

Jsem přesvědčen, a opakovaně to zdůrazňuji, že za zahraniční politiku naší země odpovídá vláda, a to jako kolektiv, ale také jako jednotlivé resorty, a to především Ministerstvo zahraničních věcí. A bohužel se musím přiznat, že se obávám, že některými vyjádřeními z posledních dnů jsme se i dostali do situace, kdy se stává naše zahraniční politika pro svět nečitelná, a to přesto, že naši partneři vědí, že oficiální pozici za Česko stanoví a vykonává právě vláda České republiky.

Je známo, že pro českou vládu, ať už to byla vláda Miloše Zemana v roce 1999, bylo nejednoduché rozhodnutí o podpoře aliančního bombardování, útoku proti Miloševičovu režimu v Jugoslávii, když měli za cíl zabránit dalšímu krveprolití v Kosovu. Stejně tak bylo i nejednoduché rozhodnutí vlády Miroslava Topolánka v roce 2008 o uznání kosovské samostatnosti. A v tomto směru bych rád doplnil, že se jednalo o uznání de iure a to má také jisté právní důsledky.

V této souvislosti - jenom abych možná uvedl na pravou míru právě otázku oduznání, o kterém Česká republika, česká vláda neuvažuje. Toto odvolání uznání státu de iure je v mezinárodním právu zcela výjimečným krokem, krokem, který nastává v případě, kdy na straně předtím uznaného státu došlo ke ztrátě některého z konstitutivních prvků státnosti, což u Kosova v tuto chvíli nenastalo.

Já jsem přesvědčen, že naši prioritou v oblasti západního Balkánu by mělo být především pomoci zemím k rychlejší integraci, ať už do Evropské unie, či - pokud se k tomu rozhodnou - do Severoatlantické aliance. Je to i zájem České republiky z toho hlediska, abychom přispěli ke stabilitě a bezpečnosti celého regionu, a myslím, že bychom neměli sehrávat neproduktivní roli v tom, že bychom zpochybňovali některé základní principy, na kterých právě vztahy Evropské unie se zeměmi západního Balkánu stály doposud. Pojďme se soustředit skutečně na to, jak jim pomoci, aby se staly součástí naší Unie, tak abychom zajistili pro celý region, pro všechny země bezpečnost a prosperitu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, moc děkuji za vaši odpověď. Já osobně sleduji vaše vyjádření a jsem ráda, jakým směrem Ministerstvo zahraničí a vy podáváte informace o vašich postojích. Jen mě mrzí, a myslím si, že vyjádření pana prezidenta dost často komplikují práci Ministerstvu zahraničí a určitě i práci nejenom v té diplomatické, ale i v ekonomické diplomacii. Neočekávám nějakou dlouhou odpověď, ale myslím, že tomu tak skutečně je, a jenom konstatuji, že mě to mrzí. A ještě jednou opakuji, že si vážím vašich postojů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nevím, jestli pan ministr bude chtít reagovat. Bude chtít reagovat. Prosím. Možnost k odpovědi na doplňující dotaz.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Já jenom znovu zdůrazním, že naši zahraniční partneři jsou si vědomi, že za zahraniční politiku naší země zodpovídá vláda, že oficiální stanoviska, co se týče klíčových zahraničněpolitických otázek, má na starosti právě vláda, potažmo Ministerstvo zahraničních věcí. A já bych jenom možná doplnil - žijeme v demokracii, kde je také svoboda slova, nicméně pro mě je důležité, samozřejmě, našim partnerům vysvětlovat to, co my chceme v našem okolí dělat, to, jaké jsou naše priority a jak se k tomu staví právě vláda České republiky, ať už prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí, ale ono to je také záležitost třeba i pro pana premiéra. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Podala, který bude interpelovat nepřítomného ministra Plagu ve věci uznání vzdělání včelařských lektorů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, obracím se na vás se svojí interpelací ve věci uznání úrovně vzdělání pro lektory, kteří získali včelařské vzdělání na dvouleté Ústřední včelařské škole Českého svazu včelařů v letech 1977 až 1991, pro možnost přednášet a čerpat prostředky z dotace dle nařízení vlády č. 148/2019 Sb.

Současná právní úprava umožňuje hradit odměny lektorům vzdělávacích akcí, kteří buď mají vysokoškolské vzdělání, nebo vyučují odborný výcvik oboru včelař, nebo mají střední vzdělání s výučním listem v oboru včelař. Ti, kteří absolvovali dvouletou ÚVŠ, neměli možnost vyučit se včelařem ve formě dálkového studia ve školském zařízení a získat výuční list, protože takové školské zařízení tehdy prostě nebylo. Proto v tomto směru převzal iniciativu Český svaz včelařů. Nyní by měli být naši učitelé včelařství právní úpravou potrestáni tím, že jejich přednášky nelze hradit z dotace, což znamená, že organizátor si je nepozve. Přitom jejich vzdělání a hlavně zkušenosti jsou srovnatelné s absolventy dálkového studia oboru včelař.

Proto prosím o vaši podporu této žádosti, aby absolventi ÚVŠ při Českém svazu včelařů v Praze, která vyvíjela činnost v letech 1977 až 1991, splňovali podmínku vzdělání dle paragrafu 5 odstavec 3a) nařízení vlády č. 148/2019 Sb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan ministr odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

Nyní prosím pana poslance Ferjenčíka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci přechodu z příležitostného přivýdělku do podnikání na plný úvazek. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, děkuji, že tu na rozdíl od řady kolegů jste.

Já se na vás primárně obracím kvůli tomu, že věc, ve které se obracím, má i rozpočtové dopady a že vy jste ta, kdo tedy zavádí EET, což živnostníkům komplikuje život. Mám pro vás podnět, jak jim zase život zjednodušit. Prosím vás, abyste předala tuto interpelaci i kolegovi Havlíčkovi, který na to má také významný vliv.

Jde mi o následující věc. V České republice je extrémně obtížný přechod z příležitostného přivýdělku do profesionálního podnikání. Jeden příklad. Teď třeba živnostenské úřady, možná to bylo MPO, přidaly kolonku Provozovna do žádosti o živnostenský list, v důsledku čehož třeba švadleny, které chtějí začít podnikat naplno, najednou potřebují splnit celou řadu norem ohledně hygienických předpisů, bezpečnosti a tak dále, náklady jsou třeba 70 tisíc, aby mohly vůbec začít. Třeba v Anglii je to řešeno daleko lépe, že se normy plní až zpětně, když se člověk v uvozovkách na trhu chytne. A podobný problém jako s tím přechodem je i třeba u výrobců domácích marmelád, kteří najednou musí strašně rychle začít plnit normy, které jsou tak složité, že je nezvládnou, nebo podobná věc, třeba domácí kováři, co mají dílnu, když si ji chtějí upgradovat, aby splnila všechny normy, tak je to třeba investice za miliony.

Takže bych vás chtěl upozornit na tento problém, který byste měla určitě řešit ve spolupráci s kolegou Havlíčkem, který by výrazně mohl zvýšit příjmy rozpočtu právě tím, že by řada lidí začala podnikat a třeba i nezůstávala jenom u melouchů, které se typicky nedaní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem přesně nevěděla, kam bude cílit váš dotaz, teď to chápu. Já to samozřejmě panu kolegovi ministrovi průmyslu a obchodu předám.

Zaměřila jsem se ale spíš na ten problém z pohledu daňového. Když už to slovo mám, tak vám odpovím. Z hlediska daně z příjmů, což je především gesce Ministerstva financí, zda poplatník dosahuje příjmu z příležitostné činnosti, nebo zda dosahuje příjmu z činnosti, která naplní už definici podnikání, to je z hlediska činnosti vykonávané, tak to přece jenom rozdíl je. Příjmy z příležitostné činnosti včetně příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství vykonávané nepodnikatelem a z příležitostného pronájmu nemovitých věcí jsou od daně z příjmu osvobozeny, pokud v úhrnu u poplatníka za rok nepřesáhnou 30 tisíc korun. To vy určitě víte. A u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství vykonávaného nepodnikatelem může navíc ještě poplatník použít paušální výdaje ve výši 80 % příjmu, maximálně však do výše 1 600 tis. korun. Základ daně je standardně konstruován jako rozdíl mezi příjmy a výdaji, ale jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu, například z té příležitostné činnosti, vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží, takže nelze v tomto režimu vytvořit daňovou ztrátu - v režimu příležitostného podnikání.

Pokud výkon činnosti naplní definici podnikání, může se jednat o živnostenské podnikání, tam jste zřejmě cílil, nebo o jinou činnost, která není živnostenským podnikáním, pak se příjmy obecně zdaňují v režimu § 7 a tak dále, základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji. Je tam možné uplatnit paušál, který je samozřejmě teď nově zastropován částkou 2 miliony. A je možné, aby takovéto podnikání skončilo ve ztrátě. To je taková základní věc, která se potom rozpouští a uplatňuje - rozpouští je neodborný výraz, takový lidový -, která se může uplatnit v následujících pěti letech.

Fakt, že určitá osoba přejde od přivýdělku v rámci nahodilé činnosti k profesionálnímu podnikání, s sebou nese, a to si musíme říct, nárůst počtu povinností. Týká se to průřezově v podstatě celé státní správy, přičemž důvody jsou různé: ochrana spotřebitelů, zaměstnanců, hospodářské soutěže, životního prostředí, také registrační povinnost daní, bude-li poplatník zaměstnávat zaměstnance, vznikají povinnosti plátce a tak podobně. Další povinnosti potom vznikají z jiných právních předpisů, jako v oblasti veřejných pojistných a tak dále.

Znovu opakuji, že se nedá přímo říct, že by tento váš dotaz cílil, a navíc, když jste ho vysvětlil, tak jsem pochopila podstatu, na Ministerstvo financí, nicméně víte, že jsme předložili takzvaný živnostenský balíček, kde je celá řada deseti bodů, na kterých pracuje jak Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak Ministerstvo financí. Za Ministerstvem obchodu jde právě to zjednodušování, omezení počtu formulářů, formuláře na jedno místo, úprava dvakrát ročně a tak dále. Máme to na webových stránkách, i jsem to tento týden zase připomínala na svém facebooku. Dělali jsme k tomu před třemi týdny společnou tiskovou konferenci.

Já to samozřejmě panu ministrovi předám, ale myslím si, že to z velké části bude řešit živnostenský balíček, ale určitě se zamyslíme nad vaším podnětem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo i za odpověď. Myslím, že hlavní podnět je, aby povinnosti, které člověk získá tím, že začne podnikat, nenabíhaly skokově okamžikem, kdy si zřídí živnostenský list, ale aby nabíhaly postupně. Problematické je do značné míry i to, že člověk, který začne podnikat, okamžitě musí platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění v minimální výši, což pro člověka, který právě začal a nemá často žádné příjmy, je poměrně výrazná zátěž. Ale hlavní věc jsou asi normy v oblasti hygieny, bezpečnosti práce a takových věcí, což je spíše na Ministerstvo průmyslu a obchodu, nicméně se na vás v tomto obracím i jako na vicepremiérku vlády.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude reagovat. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Rozumím tomu, pochopila jsem to. A myslím si, že povinností je skutečně mnoho a hlavně jsou různé. Je to nekomfortní, obíhání úřadů a tak dále, takže to je jedno z témat, které souvisí s živnostenským balíčkem, a beru to na vědomí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Posuneme se k další interpelaci. Prosím pana poslance Juchelku, který bude interpelovat nepřítomnou ministryni Maláčovou ve věci spravedlivého dočerpání rodičovského příspěvku. Prosím.

 

Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Vážená paní ministryně, Česká republika se dlouhodobě potýká s úbytkem dětí. V prvním pololetí tohoto roku se narodilo o 1 800 dětí méně než ve stejném srovnávacím období v minulém roce. Demografické potřeby našeho státu nejsou v současné době naplňovány dostatečným způsobem. V roce 2035 bude v České republice 2,5 milionu důchodců a v roce 2060 budou zhruba 3 miliony českých občanů v důchodovém věku. Vnímám, že prorodinná politika Ministerstva práce a sociálních věcí zahrnuje celou řadu drobných opatření na podporu rodin, ale koncepčně to nějakým způsobem kulhá. Potýkáme se se situací, kdy rodiny odkládají početí druhých a dalších dětí tak, aby narození dalšího potomka přišlo až v době, kdy vyčerpají celý rodičovský příspěvek právě na dítě předchozí. To je v drtivé většině doba, kdy matkám je již 30 a více let. Z ekonomických důvodů odkládají těhotenství. To bohužel dokládají statistiky. A dočerpání rodičovského příspěvku na předcházejícího potomka v tom bohužel hraje zásadní roli.

Pojďme nastavit systém tak, aby rodičovský příspěvek byl doplacen i v případě narození dalšího dítěte před jeho dočerpáním. Bude to podaná ruka státu rodinám na důkaz toho, že to skutečně myslíme s prorodinnou politikou vážně. Za rok 2017 nedočerpalo rodičák necelých 9 tisíc rodin a za rok 2018 jich bylo 7,5 tisíce.

Vážená paní ministryně, nepovažujete za krátkozraké, že nevyjdeme vstříc rodičům, kteří chtějí mít víc než jedno dítě, a to dříve, než dočerpají rodičovský příspěvek? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Paní ministryně odpoví na vaši interpelaci do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Elfmarka, který bude interpelovat nepřítomného ministra Brabce ve věci dodržování zákona o střetu zájmů ze strany SFŽP. Prosím.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, dovolím si vás interpelovat v souvislosti s dodržováním § 4b až 4c zákona č. 152/2006 Sb., o střetu zájmů, ze strany Státního fondu životního prostředí a Ministerstva životního prostředí. Celá řada podkladů totiž dokládá, že premiér Andrej Babiš má i nadále rozhodující vliv na koncern Agrofert, a nachází se tak ve střetu zájmů.

Mám na vás jako člen SFŽP tři otázky.

První. Souhlasíte s tvrzením, že za současné situace by SFŽP měl pozastavit vyplácení všech evropských i národních dotací společnostem z koncernu Agrofert minimálně do doby, než bude známo finální stanovisko k možnému porušování zákona o střetu zájmů, tak jak je to u dotačních programů zcela běžné v případě zjištění podezření na porušení zákona?

Druhá otázka. Souhlasíte s tvrzením, že přidělování veřejných zakázek ze strany Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí společnostem z koncernu Agrofert je porušením zákona o střetu zájmů?

A v poslední řadě otázka: Nedávný ředitel sekce národních programů SFŽP pan Leo Steiner zaslal dne 4. července 2019 dotaz právnímu oddělení Státního fondu životního prostředí, aby posoudilo soulad se zákonem o střetu zájmů v případě proplácení národních dotací pro společnost z koncernu Agrofert. Bohužel ani přes urgenci nedostal po dvou měsících odpověď. A můj dotaz zní: Považujete tento postup ze strany SFŽP za standardní? Je možné, abyste právní stanoviska, o která pan Steiner žádal, zveřejnil?

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Na tuto interpelaci bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Marek Novák s interpelací na nepřítomnou paní ministryni Janu Maláčovou ve věci podmínky operačního programu Zaměstnanost. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená nepřítomná paní ministryně Maláčová, v rámci operačního programu Zaměstnanost, dále jen OPZ, byla vypsána výzva 097 na dotaci na podnikové vzdělávání zaměstnanců. Jejím specifickým cílem je zvýšit adaptabilitu starších pracovníků a zvýšit odbornou úroveň znalostí, dovedností a kompetence pracovníků a soulad kvalifikační úrovně pracovní síly a požadavky trhu práce.

Dle podmínek výzvy 097 jsou oprávněnými žadateli mj. obce a obchodní korporace. Vyloučenými z okruhu žadatelů jsou naopak mj. školy a školská zařízení zapsaná ve školském rejstříku dle zákona č. 561/2004 Sb. Existují však obchodní korporace, jejichž hlavní činností je například výroba nebo služby a vedle toho jako vedlejší činnost na podporu rodin svých zaměstnanců provozují firemní školku, a jsou tudíž zapsány ve školském rejstříku. Takové obchodní korporace příjemcem dotace na vzdělávání dle restriktivního výkladu podmínek být nemohou a dle mých informací jsou také žádosti takových korporací vyřazovány. Při zralé úvaze je přitom jasné, že například továrna, kde je zaměstnáno 500 osob ve výrobě a 10 ve firemní školce, není školou. V důsledku špatného nastavení podmínek OPZ, nebo výzvy, v důsledku formalistního výkladu při posouzení žádostí je v konečném důsledku postižen žadatel - obchodní korporace, která chce vzdělávat zaměstnance a zvyšovat adaptabilitu starších pracovníků a zároveň pro své zaměstnance chce provozovat firemní školku.

Vážená paní ministryně, z výše uvedených důvodů považuji stávající nastavení podmínek OPZ a uplatňované postupy při hodnocení žádostí za diskriminační. (Předsedající: Váš čas.) Obchodní korporace, které zároveň podporují rodinu - věta - politiku i adaptabilitu starších zaměstnanců, jsou v dotační podpoře diskriminovány proti obchodním korporacím, které podporují jeden z uvedených cílů. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Já vám děkuji za dodržování času k položení otázky. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Dalším v pořadí je pan poslanec Dominik Feri, který není přítomen v sále, tudíž jeho interpelace propadá, a připraví se paní Olga Richterová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha ve věci podpory kojení. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Jsem velmi ráda, že je pan ministr přítomen. Stejně tak mě těšilo, když bylo zastoupeno Ministerstvo zdravotnictví na veřejném slyšení na podporu kojení, které se konalo v Senátu v květnu tohoto roku. Vlastně bylo tam jasně řečeno, všechny strany uznávaly, že kojení velice významně pozitivně ovlivňuje veřejné zdraví. O tom není sporu.

Co mě zajímá? Jak se Ministerstvo zdravotnictví aktivně zasazuje o realizaci některých i poměrně jednoduchých doporučení, která právě na základě té akce v Senátu byla opět připomenuta, opět zaslána ministerstvu.

Já dám jenom takový příklad, aby si to každý uměl představit. Vezměte si třeba, že máte první dítě, podaří se hezky nastartovat kojení a potom dojde k zánětu prsu. V takové situaci je ideální mít dostatečnou síť laktačních poradkyň, které okamžitě pomůžou, a vlastně nemusí dojít do rozvinutí zánětu, návštěvy lékaře, nasazení antibiotik a často i konce kojení. Je to přesně ta otázka praktické dostupnosti té první podpory, kde může ministerstvo sehrát obrovskou metodickou, ale i finanční podpůrnou roli. Stejně tak jsou důležité sběry dat.

Takže jak pokračuje doporučená změna toho, jak vypadá třeba zpráva o novorozenci nebo zpráva o výživě malých dětí, kojenců po propuštění z porodnice? Stejně tak je strašně důležité dodržovat mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka, protože to zase má obrovský vliv - to, jak vypadá reklama - na to, zda ženy při prvních potížích vzdají kojení, anebo zda cítí i dostatečnou podporu společnosti v tom, že je důležité to zkusit a že je podpora a kde ji najít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. A poprosím, je nás tady hrozně málo a právě proto, že nás je tady tak málo, tak jde slyšet všechno, co si tady říkáme. Takže prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Ano. Teď bude důležité téma určitě a moc děkuji, vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za tu interpelaci, protože ono někdy některé věci vypadají marginálně nebo běžně, že bychom jim neměli věnovat nějakou zvláštní pozornost, ale myslím si, že v případě kojení je to přesně naopak. Já jsem se v tom angažoval, ještě než jsem přišel na Ministerstvo zdravotnictví, kdy jsem pracoval na Ministerstvu financí, protože jsem studoval různé studie o dopadech kojení v rámci i různých jiných států, a my skutečně teď chceme chránit, propagovat a podporovat kojení jakožto přirozený proces, který ale skutečně má obrovské dopady do veřejného zdraví populace z hlediska prevence diabetu, dětské obezity, karcinomu prsu u žen atd. Skutečně těch výhod, které kojení poskytuje matkám i dětem, je obrovské množství a my určitě tomuto tématu se budeme a chceme věnovat.

Ministerstvo zdravotnictví zastává mezinárodně uznaný názor OSN i WHO, že by mělo být podporováno výlučné kojení do věku šesti měsíců a poté pokračovat v kojení spolu s příkrmem dva roky i déle, samozřejmě podle potřeb matky a dítěte, a také chceme přijmout a právně ošetřit mezinárodní kodex marketingu náhrad mateřského mléka. Já jsem nechal ustanovit před relativně krátkou dobou - 27. 8. jsme schválili ustanovení pracovní skupiny, kterou jsme nazvali Národní komise pro kojení, kde jsou skutečně zástupci všech stakeholderů, kteří k tomu mají co říct, ať jsou to odborníci, nebo zástupci pojišťoven atd. Tato komise bude skutečně pracovat na tom, aby každá matka dostala podporu a kvalitní péči v porodnici a také samozřejmě kvalitní poradenství ohledně kojení, výživy kojenců a malých dětí i v rámci poporodní péče po propuštění z porodnice v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy, tak abychom skutečně ten model nastavili co nejoptimálněji, abychom zkrátka všechny ty benefity kojení, které jsem tady říkal, a to byla jenom pouze část z nich, skutečně aplikovali a viděli je v reálné praxi. Ta komise bude svolavatelem jednání, koordinátorem spolupráce samozřejmě především s Ministerstvem práce a sociálních věcí, poskytovateli péče a samozřejmě odbornými společnostmi a bude také garantovat, že potřebné výstupy týkající se podpory kojení a definované standardy se budou tedy aplikovat v souladu s nejnovějšími poznatky lékařské vědy. Pokud jde o nejbližší úkoly této komise, tak jednak to bude implementace a koordinace strategií kojení podle zásad WHO. Je to ten takzvaný status Baby-friendly Hospital Initiative.**

Pokud jde o nejbližší úkoly této komise, tak jednak to bude implementace a koordinace strategií kojení podle zásad WHO. Je to ten takzvaný status Baby-friendly Hospital Initiative. Je to vlastně deset kroků, které vedou k úspěšnému kojení a zajišťují, že ten doporučený metodický postup bude aplikován ve všech porodnicích, nikoliv pouze v těch, které jsou sdružené v síti Baby-friendly Hospital. Také chceme šířit relevantní informace o výživě založené na důkazech bez komerčních zájmů prostřednictvím Národního zdravotnického informační portálu Ministerstva zdravotnictví, který se teď vyvíjí, který by měl být skutečně informačním zdrojem pro všechny občany s garantovanými odbornými informacemi bez právě různých postranních komerčních zájmů.

A také co je důležité, o tom hovořila paní poslankyně - zlepšit návaznost péče mezi porodnicí a terénem po propuštění z porodnice ve spolupráci s Odbornou společností praktických lékařů pro děti a dorost, kteří jsou klíčovými partnery, Laktační ligou a dalšími partnery. Což určitě bude vyžadovat i určitou restrukturalizaci zdravotního systému. A rovněž, co potřebujeme - nastavit změnu sběru dat o kojení a zpřesnění monitoringu prostřednictvím ÚZIS, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, tak abychom skutečně měli relevantní data, ze kterých můžeme vycházet.

Takže i to doporučení výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu ze dne 23. 7. 2019 určitě bude předmětem ustanovené komise. První jednání je naplánováno na 10. 10. 2019 a určitě tam toto budeme probírat bod po bodu, abychom se skutečně v té věci posouvali.

Udělali jsme si určitý průzkum veřejného mínění ohledně otázek kojení. Ten nevyšel zdaleka tak špatně, jak by třeba někdo mohl čekat. Skutečně si myslím, že kojení je téma a budeme se mu věnovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku? Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Je to příjemné, když jsou někdy ty interpelace i v souladném duchu. Já bych se ale ráda doptala, kdo tedy je členem té pracovní skupiny, případně mohu-li seznam členů obdržet. A zejména mě zajímá, jsou-li členem i samotné ženy, matky, příjemkyně péče. Protože i tento pohled je vždy důležité zohledňovat.

Druhá otázka. Jaké finance budou tedy na podporu této pracovní skupiny k dispozici? Zda například ministerstvo chystá nějaký dotační program nebo zkrátka podporu i prostřednictvím rozpočtu.

Dále mám otázku, jak chcete realizovat tu podporu směrem k informacím u pediatrů. Tam je to zase často velmi rozporné třeba i s těmi doporučeními WHO.

A ještě se chci jednou optat, zda u té Baby-friendly Hospital Initiative, u těch 10 kroků k úspěšnému kojení, zavedete i ta celosvětově uznávaná hodnoticí kritéria. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Přiznám se, že úplně všechny tyto detaily teď nemám u sebe. Takže vám je určitě rád dodám. Pokud jde o členy komise, jak říkám, jsou tam zástupci jak právě klíčových partnerů, což jsou praktičtí lékaři pro děti a dorost, kde bezesporu souhlasím, že musíme určitě ještě zapracovat na té spolupráci, ale je tam ochota, tak i jiných skupin, jako jsou samozřejmě odborné společnosti, Laktační liga, jsou tam samozřejmě zástupci zdravotních pojišťoven a tak dále. Takže ten přesný seznam teď nemám. Určitě tam jsou i ženy a další. Ale skutečně přesný seznam vám s dovolením dodám, nemám ho teď u sebe.

Pokud jde o ty finance, tak určitě ano. My máme dotační program týkající se podpory prevence, což bezesporu kojení je prevence. Kojení je skutečně základ prevence dětské obezity, diabetu prvního a druhého typu, karcinomu prsu u žen a tak dále. Ale to jsou jasné vědecké poznatky. Takže určitě v rámci tohoto programu jsme připraveni, pokud se shodneme na tom, jak by měly třeba vypadat nějaké podpory finančního rázu, rozvoj kojení podpořit. Určitě, v tom nevidím žádný problém. Ale skutečně to je na té komisi, která by o tomto všem měla jednat. I o té otázce Baby-friendly Hospital Initiative podle těch mezinárodních zásad WHO, jak o tom hovoříte.

Takže si myslím, že tady jsme skutečně ve shodě, ale zatím ta komise nezačala pracovat, 10. 10. má první jednání a určitě jsem připraven vás informovat o průběhu. Pro mě je to důležité, byť, jak říkám, někdy to může vypadat jako běžná věc. Ale skutečně je třeba vyzvat všechny, aby se tím zabývali, aby kojili, protože je to obrovsky důležitá oblast v péči o matku a děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Přistoupíme k další interpelaci a to je interpelace paní poslankyně Věry Kovářové. Opět na ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha ve věci chybějících dárců kostní dřeně. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací, která se týká závažné problematiky, a to nedostatku dárců kostní dřeně. Je jich u nás stále velmi málo, což má jednu klíčovou souvislost. Šance na nalezení shody je 0,5 až 1 % a navíc současní dárci stárnou a počet nově příchozích je nedostatečný.

Vážený pane ministře, chtěla bych se vás zeptat, zdali se Ministerstvo zdravotnictví chystá udělat nějaké kroky k větší motivaci lidí, aby se zapsali do registrů dárců, ať už kostní dřeně, nebo krve. Jakou cestou se ministerstvo vydá? Například jestli nejít cestou zvýšení benefitů pro dárce. Například mi v této věci loni prošel návrh na zvýšení daňového zvýhodnění dárců, či v současnosti jsem podala pozměňovací návrh, který přispívá k větší motivaci zaměstnavatelů pouštět své zaměstnance darovat krev. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, opět velmi důležité téma. Děkuji ze připomenutí této oblasti, která je skutečně velmi důležitá. Je třeba říci, že u nás vlastně existují dva registry dárců krvetvorných buněk. Sám jsem zaregistrován v jednom z nich. Jeden, Český národní registr dárců dřeně, je v Plzni a druhý, Český registr dárců krvetvorných buněk, v rámci IKEMu.

Já vím, že byly nějaké mediální výstupy ohledně toho, že není dostatek dárců. Na druhou stranu, tak jak máme informace - žádné oficiální informace o tom, že by bylo těchto dárců nějaký zásadní nedostatek. Dnes je tam zhruba sto tisíc dárců. Je to asi jedno procento populace. A když jsme se na to dívali s kolegy, tak ani vyspělé evropské státy nemají více. Není to nějaký úplně zásadní rozdíl.

Důležité je také říci, že když se hledá vhodný dárce, je to samozřejmě složité. Není to jako v případě darování krve nebo podobně. Skutečně to procento úspěšnosti najití vhodného dárce je velmi nízké. Proto se třeba často obrací i do zahraničí, pokud nenajdou vhodného dárce v rámci českých registrů. Takže tady funguje i mezinárodní spolupráce. A pravdou je, že počet dárců v čase narůstá, byť třeba ne nějak zásadně. My se snažíme o tomto informovat. Jak říkám, sám jsem se zapsal do toho registru v IKEMu a snažíme se k tomu vyzývat i ostatní.

Pokud jde o otázku zvýšení počtu dárců, tak k tomu by mohl vést i krok, který učinil Český registr dárců krvetvorných buněk v letošním roce, kdy zvýšil věkovou hranici pro vstup dárců do registru ze 35 na 40 let. Což by mělo vést, a doufejme, že to povede, k tomu, že zkrátka zase budeme mít vícero dárců a větší šanci na najití toho vhodného dárce.

Je zřejmé, že čím více dárců bude zařazeno v registrech, tím větší šance bude pro konkrétního příjemce nalézt vhodného dárce. Avšak nelze dosáhnout toho, aby byl v registru pro každého příjemce evidován vhodný dárce, protože skutečně ta šance je velmi nízká, a proto potřebujeme samozřejmě těch dárců vícero. Pozitivní je, že současná praxe ukazuje, že nyní ten počet dárců je relativně dostatečný, a jak říkám, je tam i ta otázka mezinárodní spolupráce.

My jsme v rámci Ministerstva zdravotnictví, v rámci dotačního programu Podpora zdraví, zvyšování efektivity a kvality zdravotní péče pro rok 2020, pro účely dotačního řízení vytvořili podmínky pro přidělování finančních prostředků ze státního rozpočtu a jako jednu z priorit v rámci tohoto dotačního programu jsme stanovili právě podporu dárcovství krve, orgánů a tkání. I to by mělo konkrétně vést ke zvýšení počtu dárců krvetvorných buněk. Počítáme i s tím v rámci tohoto dotačního programu pro příští rok, abychom znovu pracovali na větší osvětě a získali více dárců.

Takže myslím, že děláme poměrně hodně v této věci, a snažíme se ten počet dárců zvyšovat, byť skutečně v mezinárodním srovnání na tom nejsme zdaleka nikterak špatně. Problém také spočívá v tom, že je poměrně velké množství překážek pro vstup do toho registru týkajících se prodělaných onemocnění a tak dále, takže ne každý se může stát dárcem a zaregistrovat se v rámci těch registrů. Tady zrovna před sebou mám veškeré limitace, které jsou pro vstup do Českého registru dárců krvetvorných buněk, a je jich poměrně hodně. To znamená, i v tomto směru s tím musíme pracovat. Ale jak říkám, myslím si, že ta situace není, aspoň nemám ty oficiální informace, nikterak zásadně špatná. Pracujeme na tom nárůstu a doufám, že to bude mít své ovoce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak já vám děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku, takže prosím, je to vaše.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Mám doplňující otázku a ta se týká úbytku dárců krve, se kterými se potýkají nemocnice. Já jsem zaznamenala článek o tom, že Česko je velmoc přes krevní plazmu, za peníze ji dává tolik lidí, že zásobujeme i Evropskou unii. Také jsem zaznamenala úvahu, že za jejich nedostatečný počet, těch dárců krve, mohou komerční dárci plazmy. A platí prý, že čím více dárců krevní plazmy, tím méně dobrovolných dárců krve. Ztotožňuje se Ministerstvo zdravotnictví s tímto názorem a je nějaké řešení, jak tento problém řešit? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Tak to je další téma, otázka dárcovství krve. Také to není úplně nějak zásadní problém. Tak jak mám informace od České společnosti pro transfuze, tak si myslím, že ten počet dárců u nás není nijak zásadně nízký, byť pravdou je, že samozřejmě potřebujeme stále nové prvodárce, protože problém je, že samozřejmě dárcovství krve je možné pouze do určitého věku, myslím do 65 let, a samozřejmě ti dárci stárnou. Aktuálně, teď nemám úplně ta čísla, protože je to skutečně jiné téma, je počet dárců celkově asi 270 tisíc a... (Upozornění z pléna: 250 tisíc.) 250, pardon. A podle doporučení odborné společnosti by jich mělo být zhruba 300 tisíc, abychom to zkrátka měli zasaturováno, a těch prvodárců je myslím si nějakých 20 tisíc ročně.

Takže neříkám, že ta situace je úplně ideální, není nijak zásadně tragická. Pravdou je, že samozřejmě v případě té krevní plazmy počet dárců převyšuje potřeby, které máme. Pokud vím, tak celkově potřeba pro Českou republiku by byla asi někde kolem 40 tisíc dárců a reálně jich je asi 120 tisíc, jestli si to tedy pamatuji, plus minus. To znamená, tam to výrazně převyšuje. Je to samozřejmě i tou ekonomickou motivací, ona ta krevní plazma není nic, co bychom nemohli využít ve prospěch pacientů. Z té krevní plazmy se vyrábějí i léky, léčivé přípravky, to znamená, v zásadě je to také pozitivní materiál, který můžeme využít ve prospěch. Ale samozřejmě ta komerční otázka (pozornění na čas), to, že za to mají peníze, je otázkou, která vlastně hraje roli hodně velkou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Dalším v pořadí je pan poslanec Pavel Jelínek s interpelací na nepřítomného ministra školství Roberta Plagu ve věci priority resortu školství. Prosím vás, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Jelínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vážená vládo. Vážený pane ministře, před rokem začala platit jednotná evropská pravidla o ochraně osobních údajů. Neustále se ukazuje, že s nimi lidé stále neumějí pracovat. Nesmyslná řešení vzniklá na základě strachu z GDPR lze chápat pouze jako absenci jasných pokynů v jednotlivých oblastech aplikování. V oblasti školství je to celkem pochopitelné. Školství, paralyzované aplikací inkluze, přetížené výkazy, zprávami pro poradny, které jsou ve většině případů poradnami opsány jako diplomky v Plzni, a administrativou individuálních studijních plánů pro inkludované žáky, pro nadané žáky a snad i pro ty v uvozovkách průměrné, reaguje hystericky i na GDPR. Nemluvě o formě akce Z při aplikaci GDPR na školách z důvodu nedostatku finančních prostředků na externí spolupráci.

Omluvenky, žabičky a domečky jsou jen vrcholem absurdity. Také absence adaptačního zákona na tento stav silně působila. Jak řekl ředitel správní sekce Úřadu pro ochranu osobních údajů Josef Prokeš v médiích - bez adaptačního zákona nemohl úřad plně fungovat v nové podobě, my jsme stále postupovali podle starého zákona o ochraně osobních údajů a ten museli kombinovat s GDPR. Nicméně Poslanecká sněmovna 12. 3. 2019 schválila zákon o zpracování osobních údajů, takzvaně adaptační zákon ve znění, v jakém byl vrácen Senátem. Situaci okolo GDPR, kterou ostatně potvrdil i březnový výzkum společnosti Cisco, který ukázal, že požadavky vyplývající z nařízení splňuje úplně nebo jen zčásti pouze 59 procent podniků, a podobně vyznívá i čerstvý průzkum poradenské KPMG.

Má otázka má resort školství stanoveny priority pro svoji činnost? Má zajištěny prostředky pro opětovné navrácení se z pasti administrativy k základům své činnosti, a to je výuka? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosil bych všechny, aby si pokusili hlídat čas na položení interpelace. V souladu s jednacím řádem na tuhletu interpelaci bude odpovězeno písemně.

Další v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek, který stahuje svou interpelaci. Dalším v pořadí je pan poslanec Marek Výborný s interpelací na pana nepřítomného ministra Roberta Plagu ve věci podpory sportovních klubů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já musím konstatovat své zklamání z přístupu vlády, a teď tedy nehovořím k tady přítomným ministrům, třem, ale očekával bych, že na interpelace, které se týkají právě možnosti položit otázky ze strany nás poslanců právě vládě, tady skutečně budou přítomni. Ten stav je nedůstojný a bohužel to svědčí o naprosto nulovém respektu ze strany vlády vůči Poslanecké sněmovně. Nicméně k té interpelaci.

Vážený pane nepřítomný ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci hrozících výrazných problémů bezmála 400 sportovních klubů a dalších organizací, které se po celé České republice věnují převážně práci s mládeží a dětmi v rámci sportovních aktivit. Namátkou mohu uvést například atletický klub AC Pardubice nebo Orelskou jednotu Uherský Brod. Těmto organizacím bylo v průběhu letních měsíců sděleno, že jim nebude přiznána dotace v rámci programu Můj klub 2019 na podporu sportovních aktivit dětí a mládeže do 23 let. Důvodem je nedodání jedné, podle selského rozumu a mého domnění zcela zbytečné nebo zbytkové, zbytné, excelové tabulky o vyúčtování dotace za rok předchozí. Na tuto skutečnost dle informací nebyli žadatelé úředníky MŠMT nijak upozorněni v průběhu vyúčtování roku 2018 a až v polovině roku 2019 bylo tímto opomenutím zdůvodněno nepřiznání dotace. Tento postup mi přijde nepřiměřeně tvrdý a vzhledem k dopadům - tady si pomohu slovy ústavních soudců - až rdousivý. Rád bych znovu připomněl, že se jedná o podporu klubů a oddílů, kde se pracuje s dětmi a mládeží. Pro malé spolky a kluby může být tento postup, pane ministře, skutečně likvidační.

Vážený pane ministře, rád bych se vás zeptal, zda jste schopen nalézt právně možné řešení, které by tuto situaci dokázalo ze strany MŠMT vyřešit. A současně se ptám, zda připravujete zjednodušení celého procesu žádostí a vyúčtování dotací, tak aby byly transparentní, ale zároveň aby došlo k odbourání zcela zbytečných příloh, které vedou k podobným situacím, jako v tomto roce. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji a znovu upozorňuji na to, že bych byl rád, abychom dodržovali čas vyměřený na položení interpelace. Dneska, jelikož tady celá řada ministrů není, ty interpelace jdou docela rychle, ale přece jenom, kdybychom měli každou interpelaci protahovat o půl minuty, tak bychom nikam nedošli.

V souladu s jednacím řádem bude odpovězeno písemně. A v tuto chvíli se připraví poslanec Kolovratník s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Pane předsedající, děkuji. Můj předřečník Marek Výborný coby kantor občas nesleduje tu stopáž, já, coby pracovník médií stopáž sledovat budu a pokusím se ji dodržet. Omlouvám se, to bylo zlehčení situace. Nyní vážně k tématu, na které bych se rád zeptal paní ministryně Maláčové, respektive budu se těšit na její písemnou odpověď.

Mé téma se týká systému, respektive dodavatele systému pro vyplácení dávek. Jako většina z vás jsem koncem srpna četl ve zpravodajství zprávy o tom, že MPSV nakonec neuzavře smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek s vítězným dodavatelem, nebo s tím, kdo vyhrál tendr, který byl vypsán v loňském roce. Přitom ono výběrové řízení na dodavatele systému se konalo už dvakrát. Myslím, že také tady ve Sněmovně to při řadě debat o výkonnosti Ministerstva práce a sociálních věcí bylo diskutováno. Ten druhý tendr byl vyhlášen v roce 2017. Zakázku se zadávací cenou 270 milionů korun bez DPH se nakonec ministerstvo rozhodlo přidělit firmě DXC Technology, s kterou tedy letos tu smlouvu neuzavřelo, a odmítlo námitky neúspěšného uchazeče, firmy OKsystem, který nabídl cenu - pozor - skoro čtyřikrát vyšší, 829 milionů. A tato firma se v březnu obracela na antimonopolní úřad, ten rozhodnutí zrušil a nařídil ho přezkoumat.

Paní ministryně, moje otázky jsou tři. Zaprvé, jestli mně a nám můžete garantovat, že ministerstvo práce vámi vedené opravdu správně vypsalo podmínky zadávacího řízení. Pokud ano, tak čím nám vysvětlíte ten extrémní cenový rozdíl mezi dvěma nabídkami. Zadruhé. Proč jste nepodali rozklad proti rozhodnutí antimonopolního úřadu? A do třetice se ptám, jestli neohrozí vypsání nové soutěže na dodavatele původní harmonogram, podle kterého měl být systém plně v provozu od roku 2021. Tedy jak budete konat.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Přesně, pane poslanče, přesně jak jste řekl, tak jste vykonal. V souladu s jednacím řádem bude odpovězeno písemně.

Poslanec Marek Výborný stahuje svou interpelaci na paní Maláčovou, poslanec Dominik Feri stahuje svou interpelaci na paní Marii Benešovou, takže se připraví paní Věra Kovářová s interpelací na nepřítomného ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, téma, o kterém chci hovořit, je citlivé. Za Českou poštu jsem se vždycky bila, šlo mi o to, aby její služby byly dostupné na celém území republiky, aby venkov o ně nezůstal ochuzen. A když hovořím o ochuzení o služby v souvislosti s Českou poštou, v poslední době se to bohužel mění v ironii. Těch stížností, co jsme se na její adresu dozvěděli, je mnoho. A to se paradoxně dotace, kterou ze státního rozpočtu dostává, postupně navyšuje a přiznávám se, že jsem pro toto navýšení hlasovala.

Klasický příklad. Česká pošta si nechá zaplatit za službu dodání balíku až do ruky příjemce, přičemž se zdá být zcela běžnou praxí, že se doručovatelé o dodání ani nepokusí, pouze nechají ve schránce lísteček se zprávou o údajném nezastižení adresáta. Balíček si pak lidé, kteří na doručení balíku do ruky čekali ve svém domově, musí vyzvednout na nejbližší pobočce, ačkoliv si zaplatili za službu dodání do vlastních rukou. Takovýchto případů znám mnoho a nejen ze svého okolí. Nedávno si na tuto praxi České pošty stěžovaly e-shopy.

Vážený pane ministře, co s tím Ministerstvo vnitra, které je zakladatelem tohoto státního podniku, udělá? Existují nějaké možnosti, jak můžete ovlivnit zlepšení této služby? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Dalším v pořadí je poslanec Martin Kolovratník na paní ministryni Janu Maláčovou ve věci negativních dopadů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Kolovratník: Děkuji. Ještě jednou se dnes obrátím na paní ministryni práce a sociálních věcí a je to ve věci zavedení karenční doby. Dovolím si připomenout tento příběh, jak se mě osobně dotýká, nebo proč se na něj ptám. Ono to je plus minus několik dnů přesně rok, kdy jsme tento návrh diskutovali na hospodářském výboru. Hospodářský výbor byl tehdy proti onomu zrušení, protože bojoval a byl na straně Hospodářské komory, firem a zaměstnavatelů a vysílal řadu varovných signálů, kde jsme se s kolegy z hospodářského výboru odvolávali na jasná tvrdá data, jak klesla nemocnost, když ta karenční doba v předchozím čase byla zavedena, a tak dále, a tak dále.

Před pár dny jsem se v médiích dozvěděl článek, před kterým jsme právě varovali na hospodářském výboru, respektive před jehož obsahem jsme varovali. A děje se přesně to, co jsme před rokem předpokládali. Firmy říkají, že aby mohly garantovat, a mít tedy rozpočet na ono proplácení těch prvních tří dnů, budou rušit firemní benefity. Budou omezovat stravenky, někteří z velkých zaměstnavatelů uvažují o tom, že zruší ony takzvané sick days, které jsou velmi moderním nástrojem zaměstnavatelským a nástrojem v oblasti human resources. Takže zkrátka takovou věc zruší, protože si musí vytvářet ve svém rozpočtu fondy právě na proplácení oné znovzavedené doby v rámci nemocenské.

Chci se vás tedy zeptat, kdy nám dáte první fakta, první data, a pokud už je máte, jestli můžete odpovědět, jestli vedlo ono zrušení karenční doby k nárůstu nemocnosti. Pokud ano, o jakou sumu poklesly příjmy do státní kasy z odvodů na sociálním a zdravotním pojištění. A moje druhá otázka, jestli došlo snížením sazby nemocenských odvodů z těch 2,3 % na 2,1 % k dorovnání výdajů při proplacení náhrad v prvních třech dnech nemoci.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tentokrát to asi o pět vteřin nevyšlo. Bude taky odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Poslanec Dominik Feri stáhl svoji interpelaci, tudíž se připraví poslanec Marek Výborný s interpelací na ministra Tomáše Petříčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Musím ocenit pana ministra Petříčka, že tady je. Konečně jsem se dočkal přítomného pana ministra.

Vážený pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci přípravy České republiky na předsednictví v Radě Evropské unie v druhém pololetí roku 2022, za což nese minimálně spoluodpovědnost i gesční Ministerstvo zahraničních věcí.

Dle informací z jednotlivých resortů vyplývá, že vláda, respektive premiér vaší vlády má v úmyslu výrazně snížit rozpočet našeho předsednictví Radě EU, a to až o jednu čtvrtinu. K plánu financování vznesla ministerstva celkem 137 připomínek, které do dnešního dne zůstaly nevypořádány. Tímto přístupem, jsem přesvědčen, vážně hrozí mezinárodní ostuda, kdy Česká republika nebude schopna dostát povinnosti členského státu Evropské unie, a to v situaci, kdy budeme předsedat Radě přibližně v polovině mandátu Evropské komise a bude probíhat již řada jednání v rámci trialogů s Evropským parlamentem a Komisí, kterým bude muset Česká republika předsedat a bude je muset vést. Hrozí, že nebudeme mít dostatek zástupců ve vedení klíčových jednání v rámci Rady EU. Dle indicií s tím souvisí i to, že má dojít pouze k minimálnímu posílení pozice Ministerstva zahraničních věcí v Bruselu a své zastoupení tam nebudou mít ani další resorty. K tomu je třeba také ještě připomenout a uvést, že pro jednotlivá ministerstva z předsednictví vyplývají povinnosti směrem k jednáním v České republice, v regionech, a souvisí to samozřejmě i s prezentací a propagací České republiky.

Pane ministře, ptám se vás, zda vy a vaše ministerstvo souhlasíte s postoji pana premiéra, který tvrdí, že předsednictví nemá žádnou roli v Evropské unii, že nám nic nepřináší a nic nám neumožňuje. Je pro vaši vládu předsednictví České republiky v Radě EU prioritou, nebo je pro vás za horizontem rozpočtového plánování i za horizontem politického plánování s odůvodněním, že to bude věcí až příští vlády? Vážený pane ministře, nevnímáte tyto postoje jako hazardování s pověstí České republiky u našich partnerů v Evropské unii? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za tuto interpelaci. Já jsem přesvědčen, že ta jednání o přípravě českého předsednictví se ještě budou odvíjet, a z mého pohledu je důležité, abychom především usilovali o to, aby naše předsednictví naplnilo očekávání naší vlády a také naší země, co se týče priorit, které chceme v Evropské unii prosazovat. Já osobně vnímám předsednictví jako právě příležitost, jak ovlivnit dění v Evropské unii a jak posílit prezentaci České republiky jako aktivního člena EU a země, která má také svoje představy o tom, co v Evropě se má dít. A také tím může využít i příležitost k tomu prosadit dobré jméno a také novou marketingovou strategii Česká republika - země pro budoucnost. Já a Ministerstvo zahraničních věcí jsme přesvědčeni, že v té podobě, jak je navrhován rozpočet předsednictví, nejsme schopni naplnit některé ambice. I proto věřím, že vláda o této záležitosti bude brzo jednat.

Já bych jenom doplnil, že v případě stálého zastoupení v Bruselu, což se nejedná pouze o Ministerstvo zahraničních věcí, jedná se o zastoupení, které bude po dobu českého předsednictví v druhé polovině roku 2022 zajišťovat zázemí pro všechny resorty, pro všechna jednání na úrovni rad a vyjednávání evropské legislativy v té podobě, jak je navrhováno, tak já nemohu s tím souhlasit. Protože jenom když porovnám, tak srovnatelně velké země, které v době předsednictví měly personální obsazení svých stálých zastoupení na úrovni 230 až 250 lidí, jedná se o země jako Rakousko, Slovensko, Rumunsko či Estonsko, tak v současné době ten návrh předpokládá navýšení personálního obsazení stálého zastoupení na pouhých 156 osob, tudíž výrazně pod to, co zajišťuje, aby role stálého zastoupení byla efektivní. Abychom byli schopni vést ty pracovní skupiny, abychom byli schopni vést i zasedání Rady a vyjednávat v rámci trialogů o evropské legislativě. Nicméně tato vláda předsednictví bere vážně a bere jej jako příležitost a já věřím, že se ještě skutečně dohodneme na tom, abychom měli personální a rozpočtové zajištění předsednictví odpovídající také ambicím, které od něho očekáváme.

Na závěr jenom zdůrazním, že já skutečně vnímám, že předsednictví je příležitost. Zároveň nikdo nechce nakládat s veřejnými prostředky nehospodárně. Pojďme šetřit, ale pojďme šetřit tam, kde to nemá dopad na kvalitu a na dobré jméno České republiky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku je, takže poprosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane ministře, děkuji za vaše slova. Myslím, že jsme v tomto smyslu na jedné lodi. V této věci bychom skutečně neměli stát proti sobě, vláda versus opozice nebo něco podobného. Jsem rád, že vnímáte předsednictví jako naši prioritu, jako možnost skutečně prezentovat dobré jméno České republiky, naše postavení v rámci Evropské unie. V tomto jsme jednoznačně ve shodě. Jsem rád, že z vašich úst zazněla i konkrétní čísla dotýkající se počtu našich zástupců. A já věřím, že v tomto smyslu ještě dojde k jednání na úrovni vaší vlády a skutečně k navýšení toho rozpočtu, a to samozřejmě s vědomím, že nelze jít cestou plýtvání veřejných financí, ale tak, aby to byly finance účelně vynaložené právě ve prospěch České republiky a našeho předsednictví. Máte v tomto jednoznačně moji podporu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr chce reagovat. Prosím.

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Já jenom doplním, že já vnímám otázku předsednictví, že se jedná o předsednictví České republiky, nikoliv pouze předsednictví vlády. A i s tímto ohledem takto Ministerstvo zahraničních věcí k této záležitosti přistupuje, tak abychom jednak se nedostali do zpoždění, co se týče příprav, a já samozřejmě také budu za Ministerstvo zahraničních věcí rád, když začneme připravovat právě ty priority poté, co bude znám pracovní program Evropské komise, a ve vládě se s tímto počítá. Bude se o tom samozřejmě jednat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na ministra Lubomíra Zaorálka ve věci financování kulturních památek. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s prosbou ohledně financování kulturních památek a živého umění, které jsou dlouhodobě podfinancované. Příznivějšímu vývoji se do cesty postavily vládní a prezidentské hrátky ohledně obsazení postu ministra kultury, kdy jste na rozdíl od svých kolegů neměl výraznější šanci do rozpočtu resortu na příští rok promluvit.

Vážený pane ministře, chápu, že jako ministr kultury tak trochu naskakujete do rozjetého vlaku, přesto bych vás chtěla vyzvat, abyste zabojoval a zkusil v novém rozpočtu vyjednat navýšení prostředků na obnovu kulturních památek, jakkoliv, jak se říká, nemají volební právo, ale třeba i na živé umění. Zkusíte to? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Ano, vlastně jsem vděčen za tu interpelaci, která se týká toho, čemu se teď věnuji úplně nejvíc. Boj probíhá na několika frontách. To se vlastně i trošku ozývá v té interpelaci. Ta jedna jsou platy, o kterých se v těchto chvílích vyjednává, a tahle jednání se samozřejmě velice týkají právě toho resortu kultury, kde situace těch platů je velmi nedobrá a neutěšená. Další oblast je oblast živého umění, která je tedy významným bojištěm zejména proto, že v těch ukazatelích člověk vidí, že tak jak léta jdou, tak vlastně ty prostředky spíš klesají než naopak, což je samozřejmě velmi, velmi podivné, protože to je dokonce v nesouladu i s programovým prohlášením vlády. A třetí oblast vlastně, o kterou se jedná, to je ta oblast kulturního dědictví, kulturních památek, obnovy kulturních památek.

Takže co se týče platů, tak to jsou jednání, která, řekněme, probíhají právě nyní a budou probíhat zítra. A tam bych samozřejmě já si velice přál, aby výsledek byl takový, že se podaří zásadně změnit tu situaci platů nejenom pro zaměstnance kulturních, tedy příspěvkových zařízení Ministerstva kultury, ale že ty kroky půjdou a budou mít dopad také na platy v oblastních divadlech, orchestrech a zařízeních regionálních. Takže to je to, co mě tam velice zajímá, aby se ty kroky netýkaly tedy těch příspěvkových organizací, ale aby se to také podepsalo na tom, že se zlepší situace v oblastních kulturních zařízeních. Takže to je věc, kterou teď nesmírně sleduji a která se bude odehrávat ještě do toho pondělka, kdy se bude projednávat rozpočet.

Přiznám se, že mně osobně připadá nejvážnější ta situace v oblasti živého umění, právě pro ten klesající trend, když se ptáte na to, kde tedy si myslím, že bude třeba zabojovat v tom poměrně velmi omezeném čase. Protože vy víte stejně jako já, že teď je to tak, že vlastně rozpočet byl poslaný z Ministerstva financí na vládu, kde bude projednáván v pondělí, a nakonec tedy můj vstup do toho je i fyzicky jakoby dost obtížný vzhledem k tomu, že jakoby obálka byla zapečetěna. Přesto samozřejmě se snažím jednat a hledám. A rozhodně tu otázku zvednu také na vládě, vlastně poslední instanci, která mi skoro zbývá, abych řekl, kde vidím největší problémy.

Já vám jenom řeknu to, co možná víte. Připomenu, že v aktuální podobě návrhu pro dotační tituly živého umění je zajištěno 760 milionů korun. Dotační tituly směřující do kulturního dědictví jsou 761 milionů korun. Je to o něco lepší, než to vypadalo ještě před časem, protože mě docela děsilo, že v tom původním, v únoru diskutovaném návrhu to bylo ještě o 2,2 miliardy nižší, což je neuvěřitelné. Ten původní návrh byl neuvěřitelně špatný. To bylo potom upravováno až k tomu stavu, který říkám dnes, který je přece jenom tedy jako výrazně lepší než to, s čím se vlastně začínalo. Pro mě bylo až nepochopitelné tedy to, co se uvažovalo v tom únoru.

Lze říci, že oblast investování do obnovy kulturních památek je na bodu přes 4 miliardy korun, což si myslím, že je přece jenom v porovnání s těmi minulými určitý pozitivní vývoj, takže tam došlo k určitým navýšením. Takže si myslím, že v téhle oblasti se asi budeme moci bavit poměrně racionálně o tom způsobu nebo o tom, že tady určité možnosti jsou. A jakkoli památky by byly schopny vstřebat ještě větší sumu, tak tady mi to připadá, že ten trend není tak katastrofální jako v oblasti živého umění.

A říkám, pozornost nyní soustřeďuji především na platy a na zvýšení v oblasti živého umění. A o kulturních památkách se ještě pojďme bavit. Myslím si, že tady ty ztráty, nebo ten trend je přece jenom o něco lepší než v těch dalších oblastech.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Jsem ráda, že ještě budete bojovat za památky a za živé umění. Myslím, že co se týče památek, tak ten trend, jak jsem zaznamenala, je pravděpodobně do kulturních památek, které nejsou ve vlastnictví státu, klesající. Těch kulturních památek je 40 tisíc. A jak jste říkal sám, je tam asi 760 milionů, což je poměrně málo. A je jasné, že průzkumy ukázaly, že na těchto kulturních památkách je vnitřní dluh 318 miliard korun. A když se bude prodlužovat jejich oprava, jednak bude dražší, anebo ty památky samozřejmě - nechci říci spadnou, ale zkrátka můžeme o ně přijít.

Jenom jak mluvíte o těch čtyřech miliardách, tak to jste pravděpodobně mluvil právě o památkách státních, ale já jsem měla na mysli ty památky nestátní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď? Nemá. Takže další interpelace - opět paní poslankyně Věra Kovářová na nepřítomného pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, téma je jasné. Jihomoravská dálnice D52. Včera jsme se dozvěděli, že Rakušané otevřeli poslední část dálničního tahu A5 z Vídně k Mikulovu. Rakušané jsou také nachystáni a připraveni stavět poslední devítikilometrový úsek až ke státní hranici. Já se tedy ptám, jak jsme na tom my Češi. Zřejmě jsme pořád na stejném místě, jako jsme byli v roce 1996, a to v Pohořelicích. Ptám se tedy, kdy se dostaví česká strana dálnice. Ta je tedy podle informací ŘSD pravděpodobně v nedohlednu, což mě velmi mrzí. Trošku jsem se zastyděla, když jsem četla tuto zprávu. A v porovnání s Rakušany to vychází poměrně špatně.

Zeptám se tedy vás, pane ministře, i když vím, že nejste ve své funkci příliš dlouho, kde to tedy vázne, co uděláte pro to, aby se celá věc urychlila, a kdy bychom se asi mohli dočkat výsledku v podobě nové dálnice, tak abychom se mohli alespoň o trochu méně stydět. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem. Další a poslední interpelace na pana ministra Lubomíra Metnara. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, v poslední době se hodně hovoří o maršálu Koněvovi, resp. o jeho soše. Mně na té kauze, do které vstupuje ruské velvyslanectví, ba dokonce ruský ministr kultury, a pronášejí na adresu samosprávy na Praze 6 silné výroky, zaujalo to, že tentýž stát, tedy Rusko, nerespektuje ustanovení mezinárodní smlouvy s Československem, podle které by měl pečovat o hroby našich legionářů. Nechci ty situace srovnávat, vidím v nich odlišnosti, ale působí to jako situace, kdy kdosi káže vodu a sám pije víno.

Pojďme k věci. Před časem se Ministerstvo obrany rozhodlo neposlat ruské straně 1,5 milionu korun na obnovu těchto válečných hrobů. Důvod byl ten, že Rusko podle Ministerstva obrany zanedbává péči o tato pietní místa. Rusko pak minulý měsíc podalo žalobu na Českou republiku a brání se tak údajnému nařčení z rozkrádání peněz na opravy hrobů padlých československých vojáků. Můžete tyto skutečnosti potvrdit? Existuje naděje na zlepšení situace? Nebo Rusko nehodlá v péči o hroby pokračovat? Případně pokračovat v nepéči? Jaká částka měla podle odhadu české strany být zpronevěřena? Bude ji Česká republika vymáhat zpět?

Na závěr mi dovolte tuto poznámku. Je paradoxní, že tu máme skupinu lidí, která pořádá demonstrace kvůli soše Stalinova krvavého maršála, a zanedbávání hrobů našich legionářů a rozkrádání peněz určených na jejich údržbu jim zřejmě vůbec nevadí. Aspoň jsem si nevšimla, že by kvůli tomu před ruskou ambasádou pořádali demonstrace. Pokud se k tomu vzchopí, půjdu tam ráda s nimi. Chování k památce našich legionářů z ruské strany je totiž ostudné.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně. Tím jsme se vypořádali se všemi interpelacemi. Končím dnešní jednací den. Pokračovat budeme zítra v 9 hodin ráno dle schváleného programu na pořadu schůze. Přeji vám pěkný večer a na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 16.56 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.