Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní
v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů
/sněmovní tisk 509/ - druhé čtení

Projednávání tohoto bodu jsme přerušili dnes před polední přestávkou v obecné rozpravě. Takže prosím, aby u stolku zpravodajů opět zaujala místo místopředsedkyně vlády, ministryně financí Alena Schillerová a zastupující zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Milan Feranec.

Připomínám, že tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu a usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 509/2.

Nyní budeme pokračovat v přerušené obecné rozpravě, do které se přihlásili poslanci. Jako prvního vyzývám k vystoupení poslance Jana Skopečka a připraví se poslanec Mikuláš Ferjenčík. Pane poslanče, máte slovo. Pane poslanče Skopečku, máte slovo. Tak prosím.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Vážené dámy, vážení kolegové, rád bych představil své pozměňovací návrhy k tomuto zákonu, nicméně dovolte mi i pár obecných poznámek, které se opakují v průběhu toho projednávání včetně jednání výboru. Nicméně neodpustím si, abych neupozornil na dva paradoxy toho, o čem jednáme.

První paradox je, že jednáme o zákonu, který zvyšuje daně, a předkládá ho vláda, která se chlubila tím, že je to vláda, která nebude zvyšovat daně. To je ten paradox první.

Druhý paradox, který je s tímto zákonem spojen, je, že když se otvírá kdykoliv diskuse, ať už na plénu, nebo na výborech, o tomto zákoně, tak se nejčastěji mluví o tom, že je to zákon, který má za cíl bojovat se závislostmi na hazardu, tabáku a alkoholu, přičemž už v samotném návrhu zákona je vepsáno, že je to zákon, který mění zákony v oblasti daní v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. A to je také ten hlavní smysl toho zákona. Nikoliv boj se závislostmi, ale zvýšení daňových příjmů tak, aby vláda mohla dál a více přerozdělovat peníze daňových poplatníků.

Pro ten argument mluví i to, když se podíváme na strukturu toho zákona, tak zjistíme, že ze zvýšené spotřební daně na alkohol, tabák či na hazard, tak to není ten dominantní příjem, nebo dominantní část uvažovaného navýšení příjmu do státního rozpočtu. Hlavním příjmem státního rozpočtu ze změny, ze schválení tohoto zákona je příjem ze zdanění takzvaných technických rezerv pojišťoven. A určitě se můžeme shodnout na tom, že ať už technické rezervy pojišťoven zdaníme, nebo nezdaníme, tak to nebude mít žádný vliv na to, jestli lidé budou v České republice více pít, více hrát nějaké hazardní hry nebo více kouřit. Čili ten zákon má jedinou ambici - navýšit příjmy státního rozpočtu, jenom se to muselo marketingově zabalit do trošičku přijatelnějšího obalu, tak aby to tolik nekřičelo pro voliče vládních stran.

Myslím si, že ten zákon je samozřejmě chyba. Považuji za chybu zvyšovat v současné době daně. Souhlasím s tím, souhlasím s ekonomy, kteří říkají, že nemáme mluvit o krizi, protože když o ní budeme často mluvit a skloňovat ji, že přijde. S tím já naprosto souhlasím. Nedělejme to. Na straně druhé si ale přiznejme, a to určitě přizná i paní ministryně, že zkrátka tu vrcholnou fázi hospodářského cyklu zkrátka za sebou máme, že vidíme v zahraničí poměrně velká rizika, ať už se to týká tvrdého brexitu, nebo pro nás ještě horšího zpomalování německé ekonomiky, a shodneme se, že ty nejlepší časy má česká ekonomika za sebou. V takové fázi přicházet se zákonem, který bude zvyšovat daně, není úplně nejlepší nápad. A pokračujeme v té tradici, kdy české vlády provádějí procyklickou fiskální politiku.

Myslím, že bychom se mohli inspirovat na Slovensku, kde rovněž cítí oslabování, kde rovněž vidí, že ta čísla hospodářského růstu budou slabší. Jaká je reakce našich slovenských kolegů na tuto novu hospodářskou situaci? Reakce slovenských kolegů je taková, že přichází s balíčkem, který snižuje daně tak, aby v té složité chvíli, v tom zpomalování, ekonomice pomohli. My děláme pravý opak. My chceme daně tímto zákonem zvyšovat. Čili děláme pravý opak toho, co bychom měli v nadcházející fázi hospodářského cyklu dělat. Navíc to děláme ve chvíli, zvyšujeme daně, kdy už díky této vládě je složená daňová kvóta na historicky téměř nejvyšší úrovni. I podle materiálů Ministerstva financí se předpokládá, že složená daňová kvóta bude atakovat hranici 36 % v nadcházejícím roce, alespoň podle materiálů Ministerstva financí, čili máme jedno z největších daňových zatížení v historii České republiky. A v takové chvíli přichází vláda s dalším návrhem zvýšení daní. S tím samozřejmě my a priori nemůžeme souhlasit. My si přejeme zemi, kde se daně budou snižovat a zjednodušovat, a nikoliv kde budeme daně zvyšovat tak, jako se to děje prostřednictvím tohoto zákona.

Ten ekonomický růst, který jsme, poměrně slušný, v posledních letech zažívali a který zažíváme stále, naznačuje, a zase se odkazuji na materiály Ministerstva financí, respektive na návrh rozpočtu na příští rok, že vláda počítá s tím, že meziročně do toho rozpočtu díky vysokému nebo slušnému ekonomickému růstu přiteče o více jak 100 mld. korun navíc. Meziročně bude mít tato vláda o více jak 100 mld. korun navíc pro svoji politiku, pro svoje přerozdělování. V okamžiku, kdy bychom od toho odečetli peníze, se kterými vláda předem počítá, které má přinést tato novela, tak bychom si odčetli 20 mld. Myslím si, že za cenu toho, že se skutečně nacházíme v té sestupné fázi hospodářského cyklu, že můžeme čekat potíže ze zahraničí, tak si myslím, že by si vláda těch 20 mld. korun mohla odpustit, a přesto by měla téměř 90 mld. korun navíc na své priority a na svoje přerozdělování.

Nesouhlasím, nebo mám velké pochybnosti i s tím bojem se závislostmi. Dobře víme, a ekonomové tomu říkají elasticita poptávky, a u zboží, jako je hazard, jako je alkohol, jako jsou cigarety, tak dobře víme, že ta elasticita poptávky je velmi nízká. Když to přeložím, tak to znamená, že když, paní ministryně, tato Sněmovna, vláda zvýší spotřební daň a zdraží tyto produkty koncovým spotřebitelům, tak tito koncoví spotřebitelé na to zvýšení daní, na to zdražení tohoto produktu nebudou reagovat stejně velkým snížením spotřeby. Co to znamená? Že budou spotřebovávat jenom o trochu méně, ale díky tomu zdražení na tyto statky, které chceme regulovat, u kterých nevidíme dobře, že se spotřebovávají, tak za tyto statky budou vynakládat ze svého disponibilního příjmu více peněžních prostředků, než vydávali předtím, než se ta daň zvýšila.

Co to může způsobit? V těch nejohroženějších skupinách to může způsobit to, že ti lidé si zkrátka neodpustí ten alkohol, neodpustí si ty cigarety, zaplatí za ně na dani více peněz ze svého disponibilního příjmu a o to méně jim zbude například na obědy pro své děti ve školních jídelnách. Takže tento zákon, byť v uvozovkách tady ministr zdravotnictví a ministryně financí se ho snaží obhájit tím, že bojuje proti závislostem, tak naopak situaci v těch nejrizikovějších sociálních skupinách může paradoxně zhoršit. Když jsem o tom mluvil na podvýboru, když jsme o tom debatovali, tak žádná taková analýza, která by tuto tezi vyvrátila, neexistuje. A samozřejmě už mnohokrát v minulosti bylo potvrzeno, že spotřebitelé reagují na zdražení u těchto produktů zkrátka jinak než u produktů, které si mohou odpustit.

Mohl bych se bavit o jednotlivých těch typech daní a o jednotlivých typech návrhů a vyjadřovat s nimi větší či menší nesouhlas. Zmíním ten nejvážnější bod, který považuji skutečně za nebezpečný, a to je zdanění technických rezerv pojišťoven, kde vláda říká, že pojišťovny, které si vytvářely rezervy nad rámec evropské regulace, nebo finanční regulace, Solvency II, dělaly něco špatně, a jako trest vláda přichází, zdaní jednorázově během velmi krátkého období velký objem peněžních prostředků. A peněžních prostředků, které, řekněme si, komu patří.

Ty peněžní prostředky, které tvoří rezervy pojišťoven, jsou prostředky, které zaplatili pojišťovnám klienti těchto pojišťoven, a zejména u životního pojištění tyto rezervy slouží jako budoucí plnění případných pojistných událostí. Už to tu bylo omílané tisíckrát, ale negativně se vůči tomu vyjádřila i Česká národní banka jako regulátor na finančním trhu, a skutečně, když si uvědomíme, že to je jednorázový příjem státního rozpočtu, který tato marnotratná vláda utratí např. ve slevách za jízdné žákům a seniorům nebo na jiné populistické sliby, tak si myslím, že to je vysoká cena za to, že budeme snižovat stabilitu našeho finančního sektoru.

Velmi důležitým argumentem, kterým Ministerstvo financí odůvodňuje, proč by měly stoupnout sazby spotřebních daní na produkty typu alkohol, cigarety a hazard, ale třeba i to navrhované zvýšení správních poplatků, silným argumentem vlády a paní ministryně je, že probíhala poslední léta inflace, probíhal růst mezd a sazby daně neodpovídají tomu vývoji a měly by se inflaci a růstu reálných mezd přizpůsobit. Když jsem ale tento argument použil ve svém pozměňujícím návrhu, ve kterém jsem se snažil navýšit základní slevu poplatníka u daně z příjmu fyzických osob, která se od roku 2008 neměnila, přestože inflace i reálný růst mezd zaznamenal poměrně velká procentní čísla - a třeba s kolegou Ferjenčíkem z Pirátů jsme se snažili tuto základní slevu podle výpočtu inflace za poslední roky od toho roku 2008 podle výpočtu růstu reálných mezd aktualizovat tak, aby odpovídala své původní výši v tom roce 2008 a znovu hrála roli, že bude snižovat daňové břemeno stejně relativně silně jako v tom roce 2008, tak paní ministryně tento návrh odmítla. Odmítla ho jak v minulosti před pár měsíci, kdy jsme ho s kolegou předkládali, odmítla ho i při projednávání rozpočtového výboru, protože jsme samozřejmě tento návrh načetli znovu.

Takže já se ptám paní ministryně, jak je možné, že v jednom případě může argumentovat inflací a vede ji to k tomu, že navrhuje zvýšení sazeb spotřebních daní u vybraných produktů, a u základní daňové slevy, která se od roku 2008 nezměnila a kde vývoj inflace a reálných mezd měl se stejnou logikou vést ke zvýšení této základní odečitatelné slevy, aby zůstala na relativně stejné úrovni jako v roce 2008, tak paní ministryně dala nesouhlasné stanovisko. Takže když se to hodí, tak růst inflace i růst mezd je dobrým argumentem pro to, abychom mohli zvyšovat daně, když se to nehodí v případě základní slevy, tak aby kleslo daňové břemeno daňových poplatníků, tak se tento argument zamlčí, tak se tento argument nepoužije. Myslím si, že je to pokrytecké, že když zkrátka člověk argumentuje inflací a růstem reálných mezd, tak má tento argument používat vždycky, a nejenom když se mu to hodí jako v případě paní ministryně u zvýšení daní. Ten argument je trošku srandovní i v případě, když se bavíme o plánovaném navýšení správních poplatků, kde se předpokládá stoprocentní nárůst. Inflace ani reálné mzdy skutečně nenarostly o sto procent oproti době, kdy ty správní poplatky byly upraveny.

Teď k těm pozměňujícím návrhům. Já samozřejmě podpořím celou řadu pozměňujících návrhů i vás kolegů, zejména těch, které povedou ke snížení daňového břemene. Určitě podpořím, aby se z tohoto zákona vypustilo právě zdanění technických rezerv pojišťoven, protože si nepřeji, abychom snižovali finanční stabilitu našeho pojistného, resp. finančního systému.

Já jsem načetl jako pozměňující návrh jednak opětovné zvýšení základní slevy daňového poplatníka tak, aby paní ministryně mohla být konzistentní, když už používá inflaci a růst reálných mezd u navýšení daní, tak aby mohla být konzistentní a měla šanci znovu podpořit ten náš návrh, který dříve odmítala.

Navrhuji i u spotřební daně z lihu nižší nárůst této daně, než naplánovalo Ministerstvo financí, z mnoha důvodů. Jeden ten důvod je, že to podle mého názoru může mít skutečně negativní dopady na ty nejohroženější sociální skupiny, ale i z toho důvodu, že když se podíváme na daňové zatížení jednotlivých typů alkoholu - víno, pivo, lihoviny -, tak už dneska je to zatížení velmi nespravedlivě rozložené právě na úkor lihovin a ve prospěch piva a vína, což má nějaké kulturní historické konsekvence, tomu rozumím, ale nezdá se mi rozumné ještě více zatěžovat lihoviny v okamžiku, kdy už dneska jsou oproti těm ostatním dvěma typům alkoholu zatíženy nadprůměrně.

A třetí pozměňující návrh se snaží osvobodit od daně z přidané hodnoty jazykové kurzy pro naše děti a snaží se osvobodit od DPH platby za závěrečné zkoušky, které uznává Ministerstvo školství jako závěrečnou zkoušku jazykových kurzů. Myslím si, že jazykové vzdělání je v České republice stále věc, na kterou bychom se zaměřit měli, kterou bychom podporovat měli. Měli bychom zvyšovat schopnost našich dětí a studentů mluvit více jazyky, a jakýkoli návrh v tomto, který by zlevnil nebo usnadnil studium cizích jazyků, je v dnešní době jedině dobře.

Tak to jsou mé tři pozměňující návrhy. Ale ten hlavní message, ta hlavní myšlenka toho zákona je velmi jednoduchá - buď chcete zvyšovat v současné době daně, v době, kdy daňová kvóta je na rekordní úrovni a kdy se naše ekonomika nachází na sestupné fázi ekonomického cyklu, nebo nechcete zvyšovat daně. O tom budete rozhodovat. Já nabádám k tomu, abychom už tak vysoké daně v České republice nezvyšovali, a proto nepodpořili ani tento zákon. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já vás, pane poslanče, požádám, abyste se ke svým pozměňujícím návrhům potom přihlásil ještě v podrobné rozpravě.

A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Mikuláše Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Tomáš Martínek. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, jsme ve druhém čtení, tak já se primárně budu věnovat svým pozměňovacím návrhům. Nicméně velmi stručně k té obecné rozpravě. Piráti by neměli problém se zvýšením spotřebních daní za předpokladu, že by bylo doprovázeno snížením zdanění práce. To se bohužel nestalo. Proto my se to pokoušíme napravit v rámci pozměňovacích návrhů.

Z toho důvodu já stejně jako kolega Skopeček navrhuji zvýšení slevy na poplatníka na 30 tisíc korun. Zatímco inflace rostla, reálné mzdy rostly, tak sleva na poplatníka nepochopitelně neroste, což vede k tomu, že procentuálně lidi platí např. z průměrné mzdy čím dál vyšší daně. Piráti nesouhlasí s tím, že zdanění práce roste, proto navrhujeme tuto slevu zvýšit tak, aby všichni zaměstnanci a živnostníci zaplatili na daních o 5 tisíc korun za rok méně. Zvýšení slev jsem navrhl i v kompromisní variantě na 27 tisíc korun, tzn. něco přes 2 tisíce korun, na všechny zaměstnance a živnostníky. Chtěl jsem vyjít vstříc, protože s tím návrhem na 30 tisíc korun jsme několikrát neuspěli, tak jsem navrhl i kompromisní variantu, o kterou mě požádalo několik kolegů. Takže navrhujeme zvýšení slev na poplatníka, a snížit tak zdanění práce, což by mělo kompenzovat zvýšení spotřebních daní.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který ruší daňové změny v hazardu. Primárně mi jde o to, aby zůstal vyvážený systém daní z hazardu. Dneska se výrazně zvedají sazby především u živých her, což je mj. poker, s čímž nesouhlasíme, stoupají daně u kurzových sázek, s čímž mám také problém ve chvíli, kdy dochází k masivnímu odlivu z kamenných poboček na internet. Myslím si, že tady bude dokonce negativní dopad na státní rozpočet, protože lidé začnou sázet na zahraničních webech. A pokud se nepodaří najít nějaký vyvážený kompromis v rámci Sněmovny, tak proto načítám pozměňovací návrh, který změny v sazbách hazardních daní úplně ruší.

Dále navrhuji vypustit z toho zákona zdanění technických rezerv pojišťoven. Velmi stručně - v čem je problém? Problém je v tom, že Česká národní banka, tedy regulátor, nařizuje pojišťovnám držet určité množství technických rezerv. Ty rezervy, které pojišťovny musejí držet, jsou vyšší než 100 % rezerv podle Solvency II. To znamená, vláda na jedné straně říká, že pokud bude mít pojišťovna rezervy vyšší než 100 % rezerv podle Solvency II, tak jí ten rozdíl zdaní, a současně Česká národní banka jako regulátor říká: musíte mít víc než 100 % Solvency II. Takže ty minimální rezervy, které ČNB uznává, aby pojišťovnám nesebrala licenci a nezakázala těm ředitelům vůbec řídit pojišťovnu a nedala tam nějakou nucenou správu, tak ten limit je vyšší než ten limit, který chce vláda pro to zdanění. Takže i pojišťovna, která drží rezervy na minimu toho, co po ní požaduje Česká národní banka, bude platit nějakou daň, která se navíc platí fakticky dopředu.

My jsme otevřeni debatě o větším zdanění finančního sektoru, i když si myslím, že u bank je ten problém výrazně větší než u pojišťoven. Nicméně to technické provedení, které vláda zvolila, je extrémně nešťastné. Ve skutečnosti trestá ty pojišťovny, které se připravovaly třeba na povodně nebo byly obecně obezřetnější v tom, jak si dělaly rezervy na vyplácení pojistného, a vydělají na něm ti, kteří to naopak šponovali na maximum a vyváděli největší objem zisku do ciziny. Proto navrhuji toto opatření z tohoto zákona vypustit.

Dále navrhuji, abychom sladili zvyšování cen cigaret s Polskem. Proto navrhuji rozložit zdražení do dvou kroků, kde jeden by byl v lednu a jeden v červenci příštího roku. Rozpočtové dopady budou podle našich propočtů naprosto minimální, spíše čekáme, jak se říká, kladnou nulu, protože klesne předzásobení a současně bude menší odliv prodeje cigaret do Polska a na Slovensko. Proč říkám sladit s Polskem? V červenci se chystá zvýšit tuto daň Polsko. Takže ve chvíli, kdy my máme v tuhle chvíli vyšší cenu cigaret než v Polsku a ještě ji zvýšíme, tak když počkáme na zvýšení na polské straně, tak odliv zákazníků do Polska bude menší a naše daňová správa na tom vydělá. Takže je to taková drobná racionalizace tohoto opatření, a priori se zvýšením spotřební daně na cigarety nemáme vůbec žádný problém.

A abych nezůstal jen u výdajové stránky, resp. o navyšování zdrojů státního rozpočtu, o omezování zvyšování daní, tak navrhuji zrušit i jednu daňovou výjimku, a to výjimku z daně z příjmu. Zdůrazňuji pouze u příjmu nad 20 milionů korun při prodeji cenných papírů. Mám za to, že podobně jako v Rakousku bychom měli redukovat počet daňových výjimek. Nevidím důvod pro to, aby byly prodeje cenných papírů nad 20 milionů korun osvobozeny od daně z příjmu. Ve chvíli, kdy člověk z práce platí zhruba 45 % daní a odvodů, nevidím důvod, proč z prodeje cenných papírů po třech až pěti letech by měl platit nula, když je to také příjem. Proto navrhuji, aby se na tento typ příjmů vztahovala daň jako na všechny ostatní.

Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu jednu omluvu. Omlouvá se předseda výboru pro evropské záležitosti Ondřej Benešík dnes od 14.30 do 15.30 hodin z pracovních důvodů.

A nyní požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka, zatím poslední v obecné rozpravě. Prosím.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, rád bych taky okomentoval pár svých pozměňovacích návrhů, které budu načítat. Týkají se jednak zavádění omezení osvobození výher, které podle návrhu vlády má být srážkou daní nad 100 tisíc. Na rozpočtovém výboru byl přijat jakýsi přijatelný kompromis, kdy se navyšuje částka na milion a nejedná se přímo o srážkovou daň. Každopádně kdyby nedošlo k racionalizaci původního vládního návrhu, tak i proto budu rád, aby byly přijaty některé pozměňovací návrhy, které řeší současnou problematiku vládního návrhu. Především se jedná o zdanění pouze čisté výhry, protože současný návrh je napsán tak, že pokud člověk vsadí 90 tisíc, vyhraje 110 tisíc, tak by danil celých 110 tisíc, a ne pouze 20, což je čistá výhra.

Dále se jedná o pozměňovací návrh, který zavádí daň pouze z hodnoty převyšující daný limit, tedy 100 tisíc. Dále úprava na zvýšení daného limitu tak, aby se to týkalo především větších výherců, a ne drobných hráčů. Kromě toho navrhuji i v případě, že nebude přijat žádný kompromisní, nebo racionalizační návrh, zrušení daného návrhu na změnu osvobození výher.

Kromě toho předkládám ještě další pozměňovací návrhy. Jeden z nich se věnuje zrušení § 59 zákona o hazardních hrách, který dopadá na turnaje, které mají přesně stanovený čas začátku, a není stanoven počet účastníků turnaje, tzv. scheduled turnaje. Naprostá většina těchto turnajů je garantovaných, takže jejich pořádání omezuje § 59 zákona o hazardních hrách, a to často tak, že je takový turnaj přímo nemožné uspořádat. Při tvorbě tohoto ustanovení byla opomenuta existence fáze pozdní registrace, stejně jako skutečnost, že některé turnaje mají více startovních dní. Pokud platí výklad § 59 zákona o hazardních hrách v tom smyslu, že předem stanovená minimální výše výhry znamená garantovaný cenový fond turnaje, pak se těžko hledá způsob, jak takový turnaj zcela korektně pořádat v kamenných kasinech, a částečné řešení u online turnajů, které dovoluje českým hráčů vstoupit do turnaje až po vybrání 50 % garance, může být považováno za jejich znevýhodnění oproti hráčům z jiných zemí.

Druhá část zákona o hazardních hrách stanovující maximální procentní výši všech vkladů na vyplacené výhry se v rámci vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, vyhlášeného v březnu 2019, zavádí i do zákona o dani z hazardních her. Z tohoto důvodu považujeme druhou část § 59 o hazardních hrách za nadbytečnou.

Takže to je jeden pozměňovací návrh, který určitě bude stát o vaši pozornost, protože nemá negativní rozpočtové dopady a de facto pomáhá řešit současnou diskriminující situaci hráčů především v online.

Dále předkládám pozměňovací návrh, který se týká změny sazby u živých her, kde se navrhuje zakotvit nižší daňovou sazbu pro ty živé karetní hry, u kterých hráči hrají proti sobě, nikoliv proti kasinu, a výsledek hry je ovlivněn též dovednostmi a zkušenostmi jednotlivých hráčů, tedy nezávisí pouze na náhodě. Například poker. Hráč při takových hrách může počítat kombinace a pravděpodobnosti, a to jak své, tak protihráčů. Dle toho se následně může rozhodovat o postupu v dané hře. Například, zda je vhodné vsadit více, či méně, či svou účast v živé hře zcela ukončit. Hráč dále může pozorovat hru soupeře a hledat vhodnou strategii, případně též blufovat. Takové hry vykazují nižší míru společenské nebezpečnosti, a z toho důvodu pro ně navrhuji pozměňovací návrhy zavádějící nižší, nebo zařazující je do nižší sazby, konkrétně buď do vládou navržených 25 %, případně stávajících 23 %. Pozměňovací návrh je napsán tak, že buď se týká všech živých her, anebo je vyčleněn pouze poker a další karetní hry, které splňují to, co jsem právě říkal.

Ve všech případech budu rád za vaši podporu pozměňovacích návrhů. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu, zdali mám ještě nějakou přihlášku do obecné rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě. Bude ještě podrobná rozprava. Paní ministryně? Ne. Pan zpravodaj? Také ne.

Takže zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásilo 15 poslanců. Takže jako první vyzývám paní poslankyni Věru Kovářovou a připraví se pan poslanec Václav Votava. Takže paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Já bych si tedy dovolila odůvodnit svoje pozměňovací návrhy, respektive ten první není jenom můj pozměňovací návrh, ale také kolegy Ferjenčíka a Bartoška. To z toho důvodu, že na rozpočtovém výboru jsme předložili v podstatě tři podobné pozměňovacími návrhy, neprošly, takže jsme to sloučili do pozměňovacího návrhu jednoho. Podstatou toho pozměňovacího návrhu je, že se zrušuje plánované zvýšení poplatků za vklad do katastru nemovitostí na dvojnásobek, tedy ponecháváme tisíc korun, rušíme tedy to navýšení na 2 tisíce korun, a to platí i pro obce a jiné subjekty, které měly stanovenou maximální částku, kterou musí při mnohonásobném vkladu do katastru platit, kde se ta částka zvyšovala na 20 tisíc z deseti. Tak to se také vyjímá. Nemůžeme se zvýšením správního poplatku za vklad do katastru souhlasit, neboť hlavní argument pro navýšení je nutnost započítání inflace od poslední korekce poplatku za vklad do katastru nemovitostí. I z laického pohledu je zřejmé, že za několik posledních let nedosáhla inflace celkové výše sto procent, tak jak je poplatek navyšován.

Vláda také argumentuje navýšením nákladů spojených s řízením o vkladu, ale toto navýšení není nijak vyčísleno. Je tedy možné pouze spekulovat o pravé podstatě a účelu předložené novely... Pardon, kolegové prostřednictvím pana předsedajícího, já vím, že je vám to k smíchu, ale mně to je spíš k pláči, ale doufám, že aspoň podpoříte ten pozměňovací návrh. Děkuji.

Dále se také neočekává nárůst komfortu spojeného se zvýšením poplatku na dvojnásobek atd. Samozřejmě digitalizace by měla spíše vést k úspoře nákladů než k jejímu navýšení na katastr nemovitostí, tak jak bylo zde argumentováno.

Proto tedy, z těchto důvodů, navrhujeme předmětnou změnu, tedy navýšení poplatku, z novely vyjmout. A zároveň, pokud se chcete podívat na konkrétní znění tohoto pozměňovacího návrhu, tak ho najdete pod sněmovním dokumentem číslo 3430. Tímto se tedy k tomu společnému pozměňovacího návrhu přihlašuji.

Druhý pozměňovací návrh se týká technického zdanění, respektive vyloučení rezerv na životní pojištění z vládního návrhu zákona. Vládní návrh novely zákona o daních z příjmů a zákona o rezervách pro stanovení základu daně z příjmů vede k extrémnímu, jednorázovému dopadu na rezervy pojišťoven na životní pojištění klientů, jimiž jsou zejména občané České republiky, často i vyššího věku, kteří dlouhodobě spoří v systému životního pojištění, a to v důvěře v jeho stabilitu a bezpečnost. Dále vede ke zdanění budoucích zisků pojišťoven, a tím až k ohrožení budoucích výplat dávek klientů u životního pojištění, tedy například dávek pro případ zhoršení zdravotního stavu, invalidity či úmrtí. Tímto pozměňovacím návrhem se odstraňují nejzávažnější dopady vad vládního návrhu zákona, a to až ohrožení výplat dávek ze životního pojištění klientů, zdanění větší části budoucích zisků pojišťoven předem a dvojí zdanění vybraných položek.

Předkladatelé vládního návrhu odůvodňují svůj záměr, a hlavním důvodem, proč se tak děje, myslím ty důvody, které jsem zmiňovala výše, je záměna a koncepční nesouměřitelnost. Myslím, že to tady bylo již několikrát zmiňováno, a to nesouměřitelnost účetních rezerv podle českých právních předpisů upravujících účetnictví a rezerv podle pravidel směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. listopadu 2009, takzvaná Solvency II. V zájmu kompromisu je rezignováno na odstranění všech technických nedostatků vládního zákona a dále pak navrhováno, aby ke zdanění rozdílu při přechodu na novou metodiku zdanění došlo již hned za první zdaňovací období po účinnosti zákona.

Pozměňovací návrh v § 6 zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů přináší změnu v uznatelnosti technických rezerv v pojišťovnictví v základu daně poplatníka u neživotního pojištění. V tomto směru je nutné provést i úpravu navazujících ustanovení zákona o daních z příjmů. Podle dosavadní úpravy byla pro pojišťovny a zajišťovny jako výdaj snižující základ daně z příjmů uznatelná tvorba technické rezervy, s výjimkou jiných technických rezerv podle právních předpisů upravujících účetnictví, a to ve výši, ve které byla podle těchto předpisů zaúčtována, a to jak pro účely životního, tak pro účely neživotního pojištění.

Podle našeho pozměňovacího návrhu již nebudou pro oblast neživotního pojištění v základu daně uznatelné technické rezervy podle právních předpisů upravujících účetnictví, ale technické rezervy vytvořené podle zákona o pojišťovnictví. Technické rezervy jsou upraveny v § 52 a následujících zákona o pojišťovnictví, přičemž tato úprava vychází ze směrnice Evropského parlamentu, tedy z takzvané Solvency II. Rezervy v oblasti životního pojištění tak podle pozměňovacího návrhu budou i nadále daňově uznatelné ve výši dle předpisů upravujících účetnictví, to je, zde nedochází k žádné změně oproti stávajícímu stavu.

Tímto se tedy přihlašuji ke sněmovnímu dokumentu číslo 3431 a k tomuto pozměňovacího návrhu.

A pak zde máme třetí pozměňovací návrh, který podrobným (podobným?) způsobem, kompromisním způsobem tedy odstraňuje a zmírňuje určité vady, které jsem zmínila již při čtení toho předcházejícího pozměňovacího návrhu. Lze tedy konstatovat, kromě jiných důvodů, že tímto pozměňovacím návrhem se nejzávažnější dopady těchto vad zmírňují, a to ponecháním účetní rezervy na nezasloužené pojistné jako daňově uznatelné. Za druhé, ponecháním účetní rezervy na závazky České kanceláře pojistitelů jako daňově uznatelné a dále zpřesněním definice pro časové rozlišení počátečních výdajů. A za další, vyloučením dvojího zdanění zahraničních stálých provozoven při využití metody zápočtu daně zaplacené v zahraničí.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, mohla bych asi dále podrobněji rozebírat tento pozměňovací návrh, nicméně tak neučiním a odvolám se na sněmovní dokument číslo 3432. Tímto se přihlašuji k tomuto pozměňovacímu návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a nyní požádám o vystoupení pana poslance Václava Votavu a připraví se pan poslanec Radek Koten. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, já bych se nejprve přihlásil ke dvěma pozměňovacím návrhům, které byly vloženy do systému. První pozměňovací návrh byl vložen pod číslem 3414, týká se zdanění výher, a druhý pozměňovací návrh byl vložen do systému pod číslem 3415 a týká se sazeb daně z hazardních her. Já bych teď v krátkosti jednotlivé pozměňovací návrhy odůvodnil.

Co se týká zdanění výher, tak návrh, který předkládám, odstraňuje z návrhu zákona body, které zavádějí zdanění výher z hazardních her nad 100 tisíc korun srážkovou daní. Chtěl bych připomenout, že v roce 2015 Ministerstvo financí předkládalo návrh zákona o dani z hazardních her a součástí důvodové zprávy byla závěrečná zpráva, zhodnocení dopadů regulace RIA. V této zprávě se uvádí, že zdanění výhry výherce formou srážkové daně naráží na řadu bariér a zakládá předpoklad nesystémových výjimek narušujících snahu o zachování základních principů daňového práva. Při zdanění výher není možné aplikovat princip založený na zdaňování rozdílu mezi náklady, to je sázkami, a výnosy, to jest výhrami. Není tedy možné započítat ztráty z hraní vůči základu pro výpočet daně v období, kdy došlo k vytvoření zisku, tedy výhry, čímž by bylo zabráněno snížení daňové povinnosti právě o tyto náklady. Je třeba také říci, že tento způsob srážkového zdanění pro všechny hazardní hry neaplikuje žádná ze zemí Evropské unie, alespoň o tom nevím. Návrh na zdanění výher tedy není podložen analýzou dopadu na hráče nebo na hazardní hry jako na celek.

Možná by stála za připomenutí ještě jedna věc, že se to týká v podstatě i takzvané Účtenkovky. Asi dobře víme, proč ta Účtenkovka byla tedy vytvořena - aby posílila schopnost lidí, možnost, aby se lidé více zajímali o to, zdali je jim vydán doklad o prodeji zboží, a pak samozřejmě mohli tu účtenku uplatnit do Účtenkovky a soutěžit tak, aby se tedy podpořil zájem lidí o vydávání účtenek v rámci EET. Mně trošku vadí, že se neustále říká, že Účtenkovka je hazard, který je provozován státem, což je podle mě, s prominutím, naprostá pitomost. Jaký to může být hazard pro člověka, který nakoupí nějaké zboží a pak uplatní Účtenkovku? Já si myslím, že nikdo kvůli tomu, aby mohl uplatňovat stvrzenky, zbytečně nenakupuje. To by byl asi blázen. To si myslím, že je, s prominutím, jak jsem řekl, naprostá pitomost tvrdit, že Účtenkovka je hazard. Toliko ke zdanění výher.

Co se týká druhého pozměňovacího návrhu, v systému je pod číslem 3415. Vládní návrh uvažuje se zvýšením daně ze živých her z 23 na 30 %. Můj pozměňovací návrh to mění z 23 na 25 %.

Chtěl bych říci, že živá hra dosahuje ziskovosti pouze 11 %, a je to i na základě analýzy Ministerstva financí, takže to neříkám, že bych si to vymyslel. Nejvyšší výnos - zisk - pak dosahují hazardní hry, které pracují s vysokou marží a mají významný objem sázek. Takovými hrami jsou jednoznačně technické hry neboli bedny. Všichni, kteří mají co do činění se zastupitelstvy měst a obcí, vědí určitě, o čem mluvím, protože v řadě případů je to problém, a to především někdy dopad do lidských osudů. Takže tam jsem jednoznačně pro to, aby u technických her, u beden, byly sazby co největší. Něco jiného je živá hra, která má podíl na odvodu v řádu jednotek procent. Tedy s ohledem na uvedené a s ohledem na skutečnost, že jediným účelem předloženého návrhu zákona je zabezpečení vyšších příjmů do veřejných rozpočtů, si myslím, že není vhodné, ba je přímo likvidační zvyšovat daně legálním provozovatelům živých her v kasinech. Navrhuji proto, aby tedy nedošlo u těchto her ke zvýšení daní o 7 procentních bodů, ale pouze o 2 procentní body. Řada předřečníků tady již také hovořila o tom, že pokud zvedneme pro určité hry necitlivě daně, pak se ta určitá hra přesouvá z toho segmentu, ten určitý herní systém, do šedé zóny. To je pravda, to tak prostě funguje.

Toliko k mým dvěma pozměňovacím návrhům a děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní dám jenom krátký prostor, než přijde pan poslanec Radek Koten, ještě paní poslankyni Kovářové, protože mě požádala, že by ještě řekla čísla svých pozměňovacích návrhů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Ještě pro jistotu - přihlašuji se ke svým pozměňovacím návrhům pod sněmovními dokumenty 3430, 3431 a 3432. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Radka Kotena. Připraví se poslanec Jan Hrnčíř. Ale ještě moment, přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Antonín Staněk se omlouvá z dnešní schůze od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Jiří Kohoutek se omlouvá dnes od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, dovolte mi, abych odůvodnil svůj pozměňovací návrh, který je veden pod č. 3435. Odůvodnění je, že se zvyšuje limit definující samostatné hmotné movité věci jako hmotný majetek, a to ze stávajících 40 tisíc korun nově na 100 tisíc korun. V praxi to tedy bude znamenat, že drobný majetek v pořizovací ceně do 100 tisíc korun bude moci být poplatníkem jednorázově uplatněn jako daňově účinný výdaj. Současně se tento limit rozšiřuje i na stavby, neboť v praxi docházelo k situacím, kdy poplatník vybuduje například plot za 35 tisíc, ale daňově jej odpisuje po dobu dvaceti let, takže se neúměrně zatěžuje účetnictví.

Návrh obdobně zvyšuje limit i pro definici zvířat jako hmotného majetku, který je účinný od roku 2009, dále tvorby jiného majetku na straně uživatele v případě finančního leasingu, který je účinný také od roku 1999, dále hmotného majetku vyloučeného z odpisování, který je bezúplatně převeden podle smlouvy o finančním leasingu, jestliže výdaje související s jeho pořízením tento limit nepřevýší, a dále technického zhodnocení hmotného majetku.

Návrh nového limitu pro definici samostatných hmotných movitých věcí jako hmotného majetku má primárně umožnit účetním jednotkám integrovaného záchranného systému, například hasičského záchranného sboru, Policie České republiky a dalších složek, rychleji amortizovat finančně náročnější přístroje a vybavení. Dále současně významně pomůže podnikatelskému sektoru především z hlediska budování své infrastruktury a dále i státu v budování digitálního státu. Sjednocení daňového režimu u těchto kategorií majetku pak přispěje k přehlednosti a spravedlnosti daně z příjmů. Tato valorizace je navrhována po celých 21 letech, neboť stávají výše platí od roku 1998. Návrh nového limitu ve výši 100 tisíc je stanoven poměrně přiměřeně, pokud jej srovnáme nyní s vládou navrhovaným stoprocentním zvýšením poplatků za návrh do vkladu nemovitostí, které přichází již po sedmi letech, a je tedy odůvodňováno inflací. To by k tomu bylo vše. Doufám, že vláda, která podporuje, nebo aspoň hlásí podporu podnikatelskému sektoru a zjednodušování účetnictví a tak dále, a podporu podnikání, tak doufejme, že tento návrh také podpoří.

Takže tímto se hlásím k svému pozměňovacímu návrhu, který je veden pod sněmovním dokumentem 3435. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Jana Hrnčíře. Připraví se paní poslankyně Jana Krutáková. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Hrnčíř: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, chtěl bych se tímto přihlásit ke třem pozměňovacím návrhům, o kterých jsem mluvil už v obecné rozpravě.

Jedná se o pozměňovací návrh, který je veden v systému pod č. 3388. Jedná se o navýšení základní slevy na poplatníka a slevy na manžela podle zákona o daních z příjmů, a to na 27 400 ze současných 24 840 korun.

Dále je to pozměňovací návrh, který je v systému pod č. 3428. Jedná se o snížení daně z příjmů pro malé firmy podobně jako na Slovensku, to znamená firmy s příjmy do 3 milionů za zdaňovací období - pokles daňové sazby z 19 na 16 %.

A třetí návrh, který je v systému veden pod číslem 3429. Jedná se o navýšení částky pro osvobození příležitostných příjmů z 30 tisíc korun ročně na 36 tisíc korun.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Janu Krutákovou a připraví se pan poslanec Ondřej Veselý. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Dámy a pánové, já bych se chtěla přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, se kterým jsem vás detailněji seznámila v obecné rozpravě a který je v systému zaveden pod číslem sněmovního dokumentu 3436. Jenom krátce připomenu, že pozměňovací návrh doplňuje výčet pozemků v kategorii ostatní plocha, které tvoří krajinné prvky a jsou od daní osvobozeny. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení pana poslance Ondřeje Veselého. Připraví se pan poslanec Radek Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hlásím se k pozměňovacímu návrhu, který je nahrán jako sněmovní dokument 3454. Je to jednoduchá úprava, kde se v části sedmé článku 12 mění novelizační body jednak tak, že nově se mění číslo 23 na 35, a v části sedmé článku 12 se zrušují novelizační body 2 až 7.

Jenom jednoduché odůvodnění. To zvýšení sazby je dáno tím, že my jsme přesvědčeni o tom, že by víc zdaněny měly být ty výnosovější hry. U těch ostatních necháváme to původní znění, které v zákoně je. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem předseda klubu KDU-ČSL pan poslanec Bartošek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Zde v podrobné rozpravě bych se chtěl přihlásit k několika pozměňovacím návrhům.

První je pod číslem 3416. V podstatě se jedná o to, že chci zvýšit sazbu pro dílčí základ daně z technických her na 40 %, a současně tento pozměňovací návrh řeší zajišťování financování boje proti závislostem tak, aby se nezvyšovala společenská škodlivost a dopady závislostí. Za tímto účelem by se měly primárně využít prostředky přímo generované předmětnou regulovanou oblastí, a použít prostředky z daně z hazardních her nabízí stabilní finanční tok pro program protidrogové politiky. Toto je pro pořádek v systému pod číslem 3416.

Dále je pozměňovací návrh pod číslem 3417, který v podstatě zachovává 30% zdanění technických her, ale opět navrhuje 1 % účelově vyjmout na realizaci protidrogové politiky. V podstatě je to řešení situace v oblasti prevence a léčby.

Pozměňovací návrh 3418. Jak jsem v obecné rozpravě uvedl, vzhledem k tomu, jak byl zákon připraven, tak není možné tímto způsobem zdaňovat pojišťovny, protože nevíme, co to udělá, takže jsem přesvědčen, že jsou ohroženy tím, co předkládá vláda, budoucí výplaty dávek klientům u životního prostředí (pojištění), a to například v případě zhoršení zdravotního stavu, invalidity nebo úmrtí. Tento pozměňovací návrh vypuštěním navrhované úpravy tyto závažné dopady odstraňuje.

Dále je to pozměňovací návrh pod číslem 3419. Jsem přesvědčen, že když člověk vyhraje, tak by mu stát neměl brát peníze z této výhry. Vláda navrhuje zdanit výhry nad 100 000. Již v předchozím volebním období bylo jasně řečeno, že danit výhry je obtížně technicky proveditelné, nebo takřka nemožné, nebo tam, kde se o to pokoušeli, tak se to nedařilo. A z toho důvodu... například je nutno vést evidenci výher, je to obtížně proveditelné. A jak říkám, když už člověk něco vyhraje, tak nevidím důvod, proč by mu to stát měl ještě danit. To znamená, přicházím s návrhem, aby se výhry lidem nedanily.

Dále mám v systému pozměňovací návrh pod číslem 3420, ale k tomu se nehlásím, protože stejnou problematiku řeší pozměňovací návrh 3430, který jsme podali společně s kolegyní Kovářovou a s panem poslancem Ferjenčíkem.

A poslední pozměňovací návrh je 3426. Týká se domovních kotelen. Byť rozpočtový výbor si osvojil tento návrh, nevím, jakým způsobem se bude hlasovat o celku těchto pozměňovacích návrhů. Z toho důvodu zde načítám samostatně návrh, který ponechává daňovou sazbu v domovních kotelnách v původní výši. Je to z toho důvodu, že lidé, kteří bydlí v bytových domech a topí si tímto způsobem, netvoří zisk, nemohou být považováni za konkurenci teplárenským společnostem. Jsem přesvědčen, že tento návrh nesplňuje ekologický rozměr, odrazuje od investice na přechod majitelů kotelen na tuhá paliva a čistší vytápění. Je to v podstatě finanční zátěž pro občany, kteří investovali do ekologického řešení právě ve formě domovní kotelny na plyn. A jak jsem uvedl v obecné rozpravě, v dnešní době drahého bydlení je to situace, kdy chce zase vláda lidem zdražit bydlení. Za lidovce můžu říct, že s tím zásadně nesouhlasíme. Naopak bychom měli lidem, kteří chtějí bydlet, tuto situaci zjednodušit a umožnit i v ekonomicky přijatelných podmínkách, a ne jim život zdražovat.

Tolik mé pozměňovací návrhy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní jedna omluva. Z pracovních důvodů se omlouvá od 17 do 19 hodin dnes poslanec Jaroslav Holík.

Nyní požádám o vystoupení poslance Radka Holomčíka a připraví se poslanec Martin Kupka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, rád bych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu, který je vedený v systému jako sněmovní dokument 3440. Odůvodnění je jak součástí toho dokumentu, tak jsem jej pronesl i v obecné rozpravě. Týká se liberalizace přístupu k domácímu vaření piva. V obecné rozpravě jsem také avizoval, že budu navrhovat doprovodné usnesení, které jsem odůvodnil, a dovolím si ho načíst.

"Poslanecká sněmovna

I. konstatuje, že pěstitelské pálení je tradičním způsobem výroby alkoholu v České republice a že realistický daňový režim pro tento způsob výroby je součástí racionální protidrogové politiky, který vede ke snižování celkového množství nelegální a nekontrolované výroby alkoholu;

II. upozorňuje, že současná konstrukce sazeb spotřebních daní určená evropským právem postrádá dostačující flexibilitu;

III. vyzývá vládu, aby se problematikou sazeb a spotřebních daní zabývala na úrovni Evropské unie a do 1. prosince 2020 seznámila Poslaneckou sněmovnu s kroky, které v této věci učinila."

K tomuto návrhu bych se tímto rád také přihlásil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vyzývám k vystoupení pana poslance Martina Kupku a s přednostním právem se připraví předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající, milé kolegyně, milí kolegové, dovolím si tímto se přihlásit ke sněmovnímu dokumentu číslo 3451, tedy ke svému pozměňovacímu návrhu, který je velmi jednoduchý. Zachovává současnou míru zdanění jak u loterií, u kurzových sázek, totalizátorových her, tak také u živých her. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní s přednostním právem předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Omlouvám se kolegům, které jsem předběhl, ale tím, že ten bod byl neočekávaně zařazen na odpoledne, tak jsem měl obavu, že bych to do sedmi nestihl, tak abych nebyl osočen z obstrukce, tak jsem se radši přihlásil zhruba v 16 hodin k mikrofonu.

Nejdřív mi dovolte pár obecných poznámek, možná jich bude víc než pár, a potom dva konkrétní pozměňovací návrhy včetně odůvodnění.

Málokdy souhlasím s paní ministryní Maláčovou, ale dneska, když ráno vystupovala, tak říkala mimo jiné větu, kterou bych podepsal, že opakování je matka moudrosti. Takže zopakuji některé argumenty, které uvedli mí předřečníci.

První téma, které já považuji opravdu za nejzávažnější v tomto návrhu zákona, nejvíce škodlivé, je sektorová daň pro pojišťovny.

Ráno, když jsem měl puštěnou televizi, tak tam promluvila z nějakého staršího záznamu paní ministryně financí, paní ministryně Schillerová, a já jsem si tu větu zapamatoval. Ona tam říkala: Ty pojišťovny si mohou ty technické rezervy dělat, jak chtějí, jak uznají za vhodné. (Min. Schillerová: Daňově uznatelné.) To jste už neřekla. Ale i kdyby, není to pravda. Nepoužívám záměrně silnější výraz, který bychom v českém jazyce našli, bezesporu. Není to pravda a já nevím, jestli to paní ministryně říkala úmyslně, nebo neúmyslně.

Technické rezervy, pokud je chce pojišťovna uplatnit, tak jejich uplatnění podléhá několikanásobné kontrole. Není to tak, že si ředitel pojišťovny řekne: zvýším technické rezervy daňově uznatelné, a je to. Existuje externí audit, který audituje pojišťovny, který to velmi pečlivě zkoumá. Existuje interní auditor, který je nezávislý na managementu, který to pečlivě zkoumá. Existuje úctyhodné povolání, a podle mých informací tato společnost, která sdružuje tyto experty, oslavila přednedávnem sto let, a to jsou pojistní matematici. To jsou experti, kteří počítají pojistné plány a budoucí rizika a budoucí možné výnosy pojišťoven, a jejich výsledky nemůžeme (nesroz.). Dokonce jejich odměňování kontroluje regulátor, Česká národní banka, takže nemohou být odměňováni a motivováni k vyšší mzdě díky tomu, že napíšou pojistný plán podle přání managementu či vlastníků pojišťovny. A samozřejmě existuje dohled České národní banky. Takže věta, že pojišťovny si mohou určit výši technických rezerv, jak se jim hodí, ať tam je to daňově uznatelné, nebo ne, není pravdivá a neodpovídá realitě a je to úmyslné zkreslení a zakrývá to pravý stav věci.

Návrh, který máme na stole, bych nazval, co se týče pojišťoven, úplně jednoduše: jedná se o znárodnění peněz klientů pojišťoven. Já jsem nebyl na jednání podvýboru, které proběhlo snad minulý nebo předminulý týden, kde podle mých informací padl dotaz na zástupce České národní banky, jak by se regulátor, Česká národní banka, choval, pokud by pojišťovny zareagovaly očekávatelným způsobem na návrh zákona, to znamená, že technické rezervy by měly v té minimální výši, o kterých mluví evropská směrnice Solvency II, o které tak ráda mluví paní ministryně Schillerová. Víte, co odpověděl zástupce České národní banky? Paní ministryně to určitě ví, ale nevím, jestli to víte vy všichni. "Zahájili bychom s vámi správní řízení, na jehož konci by mohlo být odebrání licence." Jinými slovy, pokud by naše pojišťovny, které podléhají dozoru České národní banky, měly technické rezervy pouze ve výši, kterou předepisuje Solvency II, tj. v minimální výši, měly by problém s regulátorem, mohly by přijít o licenci a mohlo by to směrovat k tomu, že by musely ukončit svou činnost na území ČR. Důvod je jednoduchý. Minimální rezerva z hlediska obezřetnosti a stability tohoto trhu není pro regulátora v ČR dostatečná. Já tomu rozumím a myslím, že to je správný přístup.

Obzvlášť pikantní je návrh na zdanění rezerv v oblasti životního pojištění. Podle slov paní ministryně dochází k daňové optimalizaci a firmy, resp. pojišťovny se vyhýbají placení daní. Ale tady Ministerstvo financí a vláda jako celek navrhují zdanit budoucí zisky, o kterých nikdo neví, jestli budou, nebo nebudou. Ale už je zdaníme! Já tomu vůbec nerozumím. Já nevím, jak zněl úkol pro paní ministryni. Vyškrábat všechno, co se dá? Zdanit, co se hýbe? Zdanit všechno, co nás napadne? Nebo nevím, jaké bylo zadání. Jeden z předřečníků tady říkal, že ten nápad opakovaně vzniká v útrobách této ctihodné budovy, Ministerstva financí, opakovaně to ti úředníci navrhují ministrům a všichni ministři kromě paní ministryně Schillerové to odmítli.

Poctivě přiznám, na tom není nic špatného, že jsem se setkal se zástupci pojišťoven, kterým vadí nejvíc, oni to řekli mnohem kulantněji, já bych možná použil silnější slovo, arogance Ministerstva financí. Bylo jim slibováno jednání s tím, že budou návrhy konzultovány, a to jednání se neuskutečnilo na úrovni paní ministryně. Dodnes. Hlavně jsem to slyšel předtím, než vláda ten návrh schválila. Jestli to někdo vydává za korektní jednání se zástupci odvětví, které podle mých informací za 30 let působení v České republice, nebo 28 v České republice a dva roky ještě ve federaci, nechtělo ani korunu ze státního rozpočtu. Nepamatuji si případ, že by státní rozpočet, a tudíž daňoví poplatníci museli sanovat ze svých daní, a tím pádem cestou státního rozpočtu, nějaké zkrachovalé pojišťovny. Ano, byly tady pojišťovny, které nedostály svým závazkům vůči svým klientům, zejména při katastrofických povodních v roce 1997 a 2002. Ale ty závazky převzaly jiné pojišťovny v České republice a každému klientovi vyplatily pojistné plnění bez náhrady a bez žádosti o participaci státního rozpočtu, což se o jiných částech finančního trhu prostě říct nedá, tam byla situace jiná.

Navržené zdanění je vlastně ve výši jednoho ročního zisku celého sektoru. Prý je to spravedlivé. No, pro klienty pojišťoven to spravedlivé není! Porovnávat to s rezervami, které mohou vytvářet jiné podnikatelské subjekty, není fér, protože to je úplně jiný režim. Jsme jediná země v Evropě, v Evropské unii, která chce daňovou uznatelnost technických rezerv řešit podle Solvency II. Opakovaně jsem žádal na rozpočtovém výboru náměstka paní ministryně, aby mi uvedl případ z jiné evropské země, a neuvedl, protože nemohl. Nikde jinde takový nápad neměli. Vůbec nikde.

Takže já vlastně neznám tu motivaci, kromě toho, že si někdo nakreslí 10 mld. do rozpočtu, protože si vezme částku rezerv, vynásobí to krát 0,19, trojčlenka dá výsledek. Jako vstřícný krok se uvádí to, že se to rozloží do dvou let. Je to přesně krok pro zvýšení motivace na odvod zisků z České republiky. Podle mých informací, a paní ministryně je může potvrdit, nebo vyvrátit, jsou pojišťovny jako sektor možná největší držitel státních dluhopisů a mnohé z nich říkají, že pokud ten zákon projde, tak se budou muset odinvestovat a nebudou dále investovat do státních dluhopisů. A vlastníci? Velmi pravděpodobně zareagují tím, že buď zřídí pobočku zahraniční firmy, tudíž nezaplatí na daních vůbec nic, ani z technických rezerv, ani daně z příjmů, nezaplatí vůbec nic, anebo budou odvádět vydělané peníze mimo ČR. Velmi často slyším Andreje Babiše říkat slova o tom, že je potřeba buď zabránit, nebo motivovat vlastníky, aby zisk neodváděli z ČR, aby ho investovali v ČR, a to je správný názor. Ale toto opatření jde přesně proti tomuto plánu.

Já jsem měl řečnickou otázku na rozpočtovém výboru, a proto říkám řečnickou - kdo bude příště na řadě, když teď projdou pojišťovny? Budou to zdravotní pojišťovny? Také mají rezervy. Možná by to také mohlo přinést něco do rozpočtu s nějakým zdůvodněním, například že se bude o zdraví lidu stát starat lépe než zdravotní pojišťovny, jak tady slyšíme to falešné zdůvodňování návrhů na zvýšení spotřební daně. Ale k tomu se teprve dostanu.

Takže nejvíce nebezpečný pro klienty, pro občany, pro stabilitu finančního trhu je návrh na zavedení sektorové daně pro pojišťovny, která se jmenuje tak hezky technicky, aby tomu nikdo nerozuměl, zdanění technických rezerv pojišťoven. Když se podíváte na hospodářské výsledky například pojišťoven a bank, tak zjistíte, že bankovní sektor má mnohonásobně vyšší zisky v součtu než sektor pojišťovnictví. Na rozdíl od například kolegů z pirátské strany jsme slyšeli na rozpočtovém výboru, my nenavrhujeme sektorovou daň dani pro banky, ani pro pojišťovny, a já to respektuji jako regulérní politický názor, s kterým nesouhlasím.

Nicméně to je ještě horší než sektorová daň, to, co navrhují paní ministryně a vláda jako celek. Nicméně banky členové vlády zřejmě k něčemu potřebují a pojišťovny ne. Jiné vysvětlení nemám. Chápal bych názor vlády, která by chtěla... chápal - rozuměl bych politickému názoru vlády, že chce zavést sektorovou daň ve vybraných odvětvích ekonomiky. My bychom byli politicky proti, protože si myslíme, že to nakonec zaplatí klienti těch takzvaně postižených odvětví. Ale tady vidíme metodu, že v některém sektoru se to zavádí, v některém ne, ale přitom se to maskuje jiným názvem.

My jsme hlasovali na rozpočtovém výboru několik pozměňovacích návrhů k tomuto bodu. Podle mě oba, pokud přijdou - a já myslím, že je kolegové načetli na plénu v rámci druhého čtení -, si zaslouží naši podporu. Samozřejmě nejlepší je to zrušit úplně. To je pozměňovací návrh, který občanští demokraté budou podporovat. Taky bychom ho podali, ale nemá cenu soutěžit, kdo ten návrh podá, kdo byl první, kdo druhý. Důležité je sehnat pro to podporu v Poslanecké sněmovně.

V této chvíli chci nabídnout paní ministryni politický kompromis, protože si myslím, že jeden z pozměňovacích návrhů představuje politický kompromis, který částečně daní ty technické rezervy, ale současně neohrožuje tu nejcitlivější oblast, kterou jsou peníze klientů a budoucí výplatu klientům.

Myslím si, že kdybychom se v Poslanecké sněmovně usnesli a dohodli, že ten přijatelný kompromis - a podle mě je to horší, než řešení to tam nemít vůbec - je takový, že vyndáme oblast životního pojištění ze zdanění. Mimochodem oblast životního pojištění byla vždy mimo zdanění bez ohledu na to, jestli byl načten a schválen nějaký pozměňovací návrh, nebo nebyl. Vždy v České republice byla vyňata z potenciálního zdanění. A ten kompromis spočívá v tom, že ta druhá část, po pravdě řečeno, je to ta menší, by zdaněna být mohla. Ne s naším souhlasem, ale řekl bych, že ten souboj by pak nebyl tak urputný. Jako že ještě očekávám urputný souboj o finální znění tohoto návrhu.

Jako obvykle ten zákon projednáváme pozdě. Jsme teprve v druhém čtení v dolní komoře. Až to projde do třetího čtení a schválíme ho ve třetím čtení, tak to půjde do horní komory. Myslím, že i vláda si všimla, že horní komora má jiné politické složení, že zdejší opozice má většinu v horní komoře, a naopak. Takže je vysoce pravděpodobné, pokud nedojde k nějakým kompromisním řešením v těch nesložitějších otázkách, že ten zákon bude buď zamítnut, nebo vrácen s některými pozměňovacími návrhy. A 1. 1. 2020 se blíží. I v neoptimističtějším scénáři ten návrh zákona vyjde kolem Vánoc. V méně optimistickém, já bych řekl realistickém, scénáři vyjde ve Sbírce zákonů po Novém roce.

Uznávám početní poměry v Poslanecké sněmovně. Je mi jasné, že vládní většina zafunguje a že nakonec zákon bude schválen, o tom není sporu. Otázka je, v jaké podobě. A oblast pojišťovnictví je opravdu v podobě, která je nebezpečná.

Paní ministryně říká, že to není pro její vládu, že to je pro ty budoucí vlády. Tak já vám říkám za budoucí vládu, že my ty peníze nechceme. Nechte je těm klientům, nechte je těm pojišťovnám. My si se státním rozpočtem poradíme i bez těch peněz. Takže netvrďte, že děláte dobrý skutek pro naši vládu, že vy nám tam přinesete nějaké dodatečné daňové zdroje. A pokud ano, mysleli jste to hezky, děkujeme pěkně, tento dárek odmítáme, protože je to na úkor občanů, klientů a pojišťoven.

Anebo jste to nemysleli vážně a těšíte se, jak ty peníze utratíte vy. I za tu cenu, že bude nižší stabilita segmentu pojišťovnictví, i za tu cenu, že bude hrozit odliv financí, zisku, dividend. Ale taky hrozí odliv těch mozků, těch špičkových odborníků, těch pojistných matematiků. Protože to je opravdu speciální profese a těch odborníků neběhají tisíce ani v České republice, ani v jiných státech. A když nebudou mít podmínky pro svou práci v České republice, no tak budou pracovat v jiné členské zemi Evropské unie a nebudeme mít ani odvody z jejich mezd a nebudeme mít ani daň ze závislé činnosti z jejich mezd. To znamená, já tomu ani fiskálně nerozumím, tomuto řešení.

Na první pohled vypadá 10 miliard jako částka, která je pro státní rozpočet zásadní. Nicméně - a teď nevím, jestli to už máme jako sněmovní tisk, jestli už návrh rozpočtu dorazil, nebo ne. Ale z toho, co naposled projednávala vláda, tak máme 1 610 miliard výdajů na příští rok. To znamená, jedno procento je 16 miliard, takže 10 miliard je méně než jedno procento, rozvinuto do dvou let je to méně než půl procenta. Není to nic, co by ten rozpočet ohrožovalo, naopak to ohrožuje ten sektor.

Takže za občanské demokraty říkám, že budeme podporovat jak úplné vypuštění této části zákona, tak i ten kompromis, to znamená vyjmutí oblasti životního pojištění. I tak by to bylo složité pro ten sektor, ale je to částka, která je necelé čtyři miliardy oproti těm deseti. To znamená, oblast životního pojištění by ohrožena nebyla a nebyly by ohroženy budoucí výnosy klientů, to znamená našich pojištěných občanů. A říkat, že se to neprojeví na klientech, na ceně, na budoucích výnosech, prostě není realistické a není poctivé. Dodatečné daňové zatížení se samozřejmě projeví v cenách produktů a ve snížených výnosech peněz, které si tam ukládají naši občané. A naši voliči, abych to řekl úplně přesně.

Několik kolegů tady mluvilo o dani z hazardu. My jsme na rozpočtovém výboru přijali pozměňovací návrh, poměrně těsným hlasováním, to je třeba říct, kdy vlastně všichni hlasovali proti hnutí ANO, pokud si dobře vzpomínám. Jako ten kůl v plotě, pověstný kůl v plotě Milouše Jakeše, zůstali členové hnutí ANO v rozpočtovém výboru. Argumentace pro to zvýšení je poměrně chabá. Paní ministryně říkala, že bingo má střední riziko závislosti (nesroz.). Já to nijak nezpochybňuji.

Nicméně klíčovou věc tady řekl pan poslanec Bartošek. Kdo z vás tady seděl v minulém volebním období a pamatuje si projednání nového, moderního, evropsky srovnatelného zákona o hazardu - a teď to nemyslím ironicky - tak ví, že část opozice, například občanští demokraté, ten zákon podpořili, protože na něm ocenili zejména jeden prvek. A to je registr hráčů, který měl zamezit přístupu k hazardu problematickým skupinám. Mimo jiné těm, kteří zneužívají sociální dávky. My jsme dokonce byli pro širší zamezení, aby ti, kteří dostávají dávky od společnosti, je nemohli utratit v hazardu. Do dnešního dne ten registr nefunguje.

Já chci říct, paní ministryně, kdybychom to věděli, tak jsme ten zákon nepodpořili. To jste nás doběhli. To jsme vám skočili na vějičku. Protože to je opravdu dobrá věc. (Ministryně namítá, že to bude spuštěno do půl roku.) No, do půl roku. To bude 2020. No spouštíte to, paní ministryně, jak říkáte, do půl roku. Takže vezmu paní ministryni za slovo. Prvního dubna 2020 bude spuštěn zkušební provoz. To chce nějakou dobu, než to bude v ostrém provozu. Tomu naprosto rozumím. Všemu tomu rozumím, (nesroz.).

Kdy byl schválen ten zákon? 2015 nebo 2016, nevím to z hlavy. Ale kdyby to bylo 2016. Čtyři roky bude trvat Ministerstvu financí, aby dobrou věc v zákoně uvedla do provozu. Čtyři roky tito lidé mohli nadále holdovat hazardu. Já pro to nemám žádnou omluvu. Čtyři roky zpoždění u dobré věci, kterou podpořila i opozice. Takže není pravda, že automaticky kritizujeme vládu za všechno, s čím přijde. Tehdy vznikl nějaký politický kompromis na daňových sazbách. Paní ministryně opakovaně zdůrazňovala, proti vůli tehdejší vlády, ale to není důležité. Není důležité, co je na začátku legislativního procesu. Je důležité, co je na konci.

Máme čísla za první roky 2017, 2018. Nejrozumnější v této chvíli je zachovat status quo. Trh se s ním nějak vypořádal. Myslím, že ten trend - můžeme říkat bohužel, může se nám to nelíbit, ale je jasný. Čím dál víc hazardu bude na internetu, čím dál méně hazardu bude v těch klasických hernách. To je prostě technologický vývoj, s tím se už nic nenadělá. A myslím si, že velký boom - já z toho nemám žádnou radost - prodělává kurzové sázení apod. Také se sází na nás, na volby, kdo je vyhraje, kdo je prohraje. Na kolegy, kteří kandidují do senátních voleb, se vypisují kurzy. Někteří mí kolegové si vsadili před minulými volbami a vyhráli, protože věřili své politické straně. A vyhráli v tom kurzu, protože jsme dosáhli výsledku, kterým sázkaři nevěřili. Nebo ti, kteří vypisují sázkové kurzy.

Ten argument po dvou letech měnit systém, který si ještě pořádně nesedl, mně připadá slabý. A navíc se zvyšuje riziko, že ten výnos nakonec bude nižší. Pokud zachováme status quo, a myslím, že takové pozměňovací návrhy padly jak v rozpočtovém výboru, tak tady na plénu v druhém čtení, tak si myslím, že se dá zodpovědně plánovat výnos z hazardních her.

Můžeme říkat, jestli to je, jak říkala paní ministryně, úctyhodné povolání, nebo ne. Ale je to legální. A když je nějaké podnikání legální, tak má mít normální podmínky. A když není legální, tak na to jsou orgány činné v trestním řízení, aby potíraly nelegální podnikání nebo obcházení zákona v daňové oblasti. Takže co se týče zvýšení sazeb, my určitě budeme podporovat jako občanští demokraté zachování stávajících sazeb, tak aby se mohlo realisticky plánovat. Aby se mohly realisticky plánovat výnosy do státního rozpočtu z těchto tří druhů hazardu.

Úplně komické, ale opravdu komické je navržené zdanění výher. A ještě komičtější je po tzv. vylepšujícím návrhu, který připravilo Ministerstvo financí - omlouvám se, nevím, který z kolegů z rozpočtového výboru se k němu přihlásí. Myslím, že rozpočtový výbor ho přijal.

Pokud vezmeme vážně, co je v tom textu napsáno, tak tady jasně nepřímou novelou zákona o hazardu zavádíme novou živnost, úplně volnou, ke které se nemusíte ani registrovat, která se jmenuje hazardní hráč. Protože ministerstvo řeklo, že se nakonec nebudou danit ty výhry tak nesmyslně, protože někdy byste danili více, než by byla ta výhra, zejména u kurzového sázení, uznalo tyto námitky a vybruslilo z toho s tím, že se budou danit případné výhry proti tomu, co ten člověk vsadil za účetní období, což je dvanáct let. Dvanáct měsíců, omlouvám se.

Tak si představuji, jak finanční úřad bude takovou možnou daň z výhry předepisovat. Tak zaklepe někde a řekne: Chodíte hrát do herny? Člověk se možná přizná. Mnohdy tam jsou kamery, někdy tam musí být ze zákona kamery. On říká: Chodím. Tak mi ukažte potvrzení, každý den, když jste tam byl, kolik jste vsadil a kolik jste vyhrál. Vedete si účetní deník, nebo aspoň pokladní deník? Sečtěte mi, co jste vsadil. Sečtěte mi, co jste vyhrál. Pokud ta částka bude v plusu a bude vyšší než milion, jak zmínil rozpočtový výbor návrh Ministerstva financí, tak to patnáctiprocentní srážkovou daní, mám pocit, že je navrženo to zdanit. Dovedete si to představit reálně, že se to bude dít? No, nebude se to dít. Nikdo to nebude dělat. Stát to není schopen zkontrolovat. Tak proč máme přijímat takovou - teď abych nebyl volán k pořádku, jak bych to řekl? Takovou nelogičnost, když sami víme, že se to zkontrolovat nedá.

Je to tam ze štěstí? Nebo jak bych to nazval? Asi je šťastný ten výherce. A na tom je ten byznys založený, že on je šťastný z toho, že to vyhraje, a neuvědomuje si, že nakonec stejně prohraje. Jinak by ty firmy nevydělávaly. Takže nakonec ti, kteří hrají, víc prohrají, než vydělají. Víc vsadí, než dostanou zpátky. Ano, jednotlivě někdo na tom může vydělat, ale ty nejsme schopni zdanit. Tak nevím, proč ten návrh je vůbec v tom návrhu obsažen. A myslím, že je nejlepší ho prostě odmítnout.

Já jsem v prvním čtení, a nebudu to opakovat, přesně citoval ze zprávy RIA z Ministerstva financí z roku 2015. Ti to odborně posoudili a došli k závěru, že ta daň se nedá vymáhat, nedá se spravovat, není efektivní ji zavést, aniž by se udělala nová analýza. Například s politickým zadáním by to vyšlo naopak. Tak prostě už to tak bude. Když se ptám kolegů z hnutí ANO - paní ministryně, neformálně, já je neudám na mikrofon - proč to tak je, jestli je jim třeba divné, víte, jaká je jejich odpověď? Paní ministryně, víte, jaká je jejich odpověď? Protože to chce paní ministryně. To je ale argument, co? To hned zahodíte RIA! Všechny věcné argumenty, a hned to pochopíte. Politicky možná, věcně určitě ne.

Takže paní ministryně, můj dotaz je, proč to chcete? Když to nejsme schopni ani spočítat, ani vymoci, ani předepsat? Možná jednotlivě na udání ano. Ale takhle by Finanční správa prostě fungovat neměla. A nechci zpochybňovat různé posudky, ale dávat proti sobě tzv. tvrdý a měkčí hazard, takovou tu Sportku, kterou generace mých rodičů prostě roky sázela stejná čísla apod., a dělat z nich patologické hráče, kteří jsou jako na stejné úrovni toho, jak chodí někdo do heren a tam hází - já nevím, jestli se tam hází peníze, asi se tam hází peníze - tak to myslím, že prostě není správné. A možná na to někdo kulaté razítko dá, ale podle mě jste schopni sehnat posudek s jiným kulatým razítkem, že to tak nebezpečné není.

Takže když takto půjdeme kus po kusu daňového balíčku, jejichž cílem je zvýšit příjem státního rozpočtu - paní ministryně tomu říká sazbový balíček, a nevím proč, sazby daně z příjmu se nemění, sazby daně DPH se nemění, sazby DPH se nemění, přesto je to sazbový balíček -, tak zjistíme, že opravdu jediným cílem je zdanit úplně všechno.

Já se pak dostanu ještě k návrhu spotřebních daní. Tam si myslím, nemůžu to nějak dokázat, že ve skutečnosti aparát Ministerstva financí nevěří těm číslům, která tam jsou namalována, o zvýšení příjmu státního rozpočtu. Myslíme si, že jsou příliš optimistická. A jediným důvodem, proč jsou tam tak namalovaná, proč jsou tak vysoká, je ten letní folklorní festival, kde ti ministři chodí na Ministerstvo financí, a paní ministryně tam letos našla 20 miliard, někde v budově Ministerstva financí, a ti šťastní ministři pak odbíhají na ten mikrofon a říkají: Já jsem hrozně spokojený. Například abych dal pokoj i ministrům za hnutí ANO, tak pamatuji si ministra zahraničí: Když nedostanu dvě miliardy, můžeme skončit se zahraniční politikou. Dobrý den, máme problém s paní ministryní, dostanu 400 milionů, jsem velmi spokojený. - Dvě stě, vidíte. Ještě méně, a stejně byl spokojený.

Já tomu říkám fenomén Mečiar. To jsem tehdy sledoval politiku jenom doma u televize. A pamatuji si, že Vladimír Mečiar říkal: Já mám takovou vyjednávací taktiku. Když potřebuji sto, tak řeknu tisíc. A mám kam ustupovat. Tak takhle se podle mě seriózní muž... Možná se takto dá vyjednávat v pozadí, ale na kamery. Dvě miliardy, bez toho nic. Pamatujete si Jana Hamáčka? Ctěného kolegu, se kterým mám opravdu dobré vztahy? Pokud nedostanou rezorty ministerstev, která řídí naše sociální demokracie, 20 miliard, nemůžeme podpořit vládu. Je to devastující, zničující. Ta ministerstva se zastaví. Život v České republice se zastaví. - A dostali jsme 9,5 miliardy, jsme velmi spokojeni. Vidím, že funguje koaliční kompromis.

Kde byla pravda? V první větě, nebo v druhé? Jsem přesvědčený, že v druhé větě byla pravda. Ani bych jim tolik nedal, paní ministryně. Protože kdybychom brali vážně slova, a já beru vážně slova pana ministra vnitra, tak prostě ten stát skončí. Protože pořád mu chybí 10 miliard. To znamená, neříkal veřejnosti pravdu, když ohlašoval, že bez 20 miliard je ten rozpočet naprosto katastrofický. 20 miliard dalších výdajů. O 113 miliard má paní ministryně a vláda více pro příští rok než letos. 113 miliard! A víte co? Nestačí to. Pořád málo. A to už tam máme započtené ty zvýšené daně a výnosy nebudou tak vysoké, jak tam jsou nalajnované.

Nejvíc plní státní kasu odvody. Žádné překvapení. Není to zásluha vlády. Ani této, ani jiné vlády. Pokud máme někomu poděkovat, tak našim zaměstnavatelům, našim podnikatelům. Protože ti platí ty vysoké odvody za své zaměstnance. I ti malí živnostníci, kteří mají zaměstnance, platí odvody za své zaměstnance. Ti zvyšují příjmy. Je to procentuálně nejvyšší navyšující příjem státního rozpočtu minimálně do konce srpna, což byla poslední čísla, která paní ministryně publikuje.

Když jsem byl na radnici v roce 2002, tak jsem si založil excellovský soubor, mám tam jednotlivé typy daní a já si ho vlastně plním už těch 17 let. Takže dá se celkem dobře odhadovat prognóza, protože to plnění v čase bývá velmi podobné. Samozřejmě pokud jsou razantní změny daní, tak je to něco jiného. A opravdu minimálně v posledních dvou letech je to klíčový tahoun zvýšených příjmů státního rozpočtu. Ne DPH kvůli EET, ne daň z příjmů od živnostníků kvůli EET, ale díky tomu, že naši zaměstnavatelé vytvářejí tolik pracovních míst a zvyšují mzdy, nejen ve státním sektoru, ale i v privátním sektoru. Podle mého názoru, podle debat, které vedu se zaměstnavateli v těchto týdnech a měsících, se nedá očekávat stejně razantní navýšení platů příští rok a udržení např. stejného počtu pracovních míst. Přesto je tam namalováno to číslo opět velmi vysoko, jako by německá ekonomika nechladla, možná stagnovala, uvidíme, jaké budou výsledky německé ekonomiky za třetí kvartál. Ale pokud budou nula nebo minus, tak už to podle ekonomické definice bude stagnace, že už budou dva kvartály za sebou, kdy ekonomika buď stagnuje, nebo klesá.

Jako by nehrozil divoký brexit. My jako občanští demokraté, a můžete si vzpomenout, jsme opakovaně vyzývali pana premiéra a vládu jako celek, aby se pokusili přesvědčit naše partnery v EU, abychom byli vstřícnější k Velké Británii. My nemáme radost z toho, jak britští občané rozhodli, protože ztrácíme přirozeného spojence v Evropské unii, který spolu s námi prosazoval pravidla volného trhu. Chci jenom připomenout, že to byla země, která nám otevřela pracovní trh hned po našem vstupu do EU na rozdíl od těch, kteří jsou nejvíc eurooptimističtí, a ti nám ty trhy pro naše lidi na sedm let zavřeli. Ale přesto, že nemáme radost, tak plně respektujeme rozhodnutí. A myslím si, že nikoho nemůže těšit, že pět týdnů před ohlášeným odchodem Velké Británie z Evropské unie nemáme dohodu. Já netvrdím, že to je vina jenom české vlády, nebo české vlády, ale prostě těch 27 partnerů podle mě využilo sílu a nezvládlo např. tak férovou dohodu, jakou jsme udělali my s našimi přáteli ze Slovenské republiky, když se dělilo Československo. Taky to nebylo jednoduché a myslím si, že nakonec to naši předchůdci v těch funkcích zvládli a že ta dohoda přispěla k tomu, že dneska máme se Slovenskou republikou skvělé vztahy. A taky mohla jedna strana dělat problémy a vymýšlet si další a další podmínky a tu druhou stranu hnát někam a naši předchůdci to zvládli a je třeba jim za to poděkovat. Bereme to jako samozřejmost. Není to vůbec samozřejmost v rámci Evropy, že takhle klidně, spořádaně se rozdělí stát a ty státy spolu nadále skvěle spolupracují.

Velmi často na to zapomínáme, když mluvíme - nebo mnozí z vás, my ne, mnozí z vás tak pohrdlivě říkají: ty devadesáté roky, to bylo hrozné. No nebylo to hrozné. Nebylo to hrozné, nás nepřesvědčíte. My jsme vítězové roku 1989 a my víme, že to nebylo hrozné. (Poznámky ze sálu.) Já věřím, že vy jste byli taky vítězové. Nebo jste byli komunisté? Vy se tak smějete, pane zpravodaji. Vy se necítíte jako vítěz roku 1989, kdy jsme ty komunisty vyhnali od moci? Tak se tomu nesmějte. My, kteří ty komunisty nemáme rádi, se cítíme za vítěze roku 1989, oni se cítí jako poražení. Já tomu rozumím, to není nic osobního. A dneska se část vlády a část vládních politiků tváří spolu s nimi, že to málem bylo špatně. Jak to bylo dobře. No tak se nesmějte tomu, když říkám, že jsme vyhráli rok 1989 a že se cítíme jako vítězové roku 1989. My všichni, kteří jsme nepodporovali komunisty, vůbec nemyslím stranicky, to jste špatně pochopili, takže žádné úšklebky. Máme letos třicet roků svobody a nenechme si to vzít. Omlouvám se za to, ale fakt, fakt na to jsem háklivý, musím říct. Pokud se někomu stýská, jsou země, kde si můžete socialismus či komunismus užít. Máme svobodu cestování, tak tam vycestujte, žijte tam a posílejte nám pohledy, pokud seženete známku. (Pobavení vpravo.)

V těchto dnech probíhá, a to je na vážné téma, summit OSN, nebo Valné shromáždění OSN. Náš pan premiér tam nevystoupil se zdůvodněním, že nechce dávat prázdné sliby a že se spíš chce soustředit na racionální návrhy. Musím říct, že s ním souhlasím. Možná jste čekali kritiku, já s ním souhlasím. Myslím si, že v zájmu České republiky je dělat rozumnou politiku ochrany životního prostředí. Přestože nás mnozí naši političtí soupeři nálepkují úplně jinak, tak ochrana přírody a krajiny je přirozená konzervativní hodnota a sluší každé pravicové straně. A bezesporu je třeba v této oblasti dělat rozumné kroky, to je na jedné straně zajistit konkurenceschopnost české ekonomiky a našich podniků a současně zlepšit životní prostředí pro naše občany. Myslím, že se to nevylučuje, že se to dá dělat ruku v ruce, jenom nesmíme přijímat extrémní přístupy. To si myslím, že je opravdu špatně.

Připravil jsem jeden pozměňovací návrh, který bych nazval součástí zelené ekonomiky, a nemyslím to nijak pejorativně, myslím to v pořádku. Česká republika je oblastí automobilového průmyslu, velmoc minimálně evropská, možná světová. A díky rozhodnutím a mezinárodním závazkům, které Česká republika prostě má - může se nám to nelíbit, můžeme to kritizovat, ale je to fakt - jsou naše automobilky v ohrožení. A pokud včas nevytvoříme legislativní prostředí, které by jim mohlo pomoci - tu hlavní změnu technologickou a jinou musí provést automobilky, ale my tomu můžeme aspoň trošku pomoci, a ne cestou přímých dotací, jak dělají nějaké evropské země. Mluvím o osobních automobilech poháněných hybridním nebo elektrickým motorem. Nechal jsem si zpracovat statistiku, nebo přehled, jak podporují nákup těchto vozidel naši partneři v Evropské unii. Je to různé. Nejhorší přístup je - a jsou takové země - přímá dotace na pořízení vozu, buď procentuální, nebo přímo v částce, v tisících eurech. Jiný přístup je dávat daňové úlevy, někde je to osvobození od silniční daně, někde od registrační daně, každá to má trošku jinak. U nás jsme zatím zrušili dálniční známku, 1 500 korun ročně ušetří majitelé elektromobilů. Myslím, že to není příliš motivující.

Nevím, jestli to všichni víte, ale - nebudu vás zahrnovat čísly, ale mám je k dispozici, kdybyste je chtěli, od našeho automobilového průmyslu. Pokud nebudou naše automobilky za jedenáct let prodávat určitý počet elektromobilů, budou penalizovány za každé jiné vyrobené auto. Budou penalizovány nemalou částkou a budou mít konkurenční nevýhodu. A to už se stalo, to už je rozhodnuto, to už se nezmění. Když to řeknu úplně pragmaticky, Německo se už rozhodlo. A víte, nejenom kolik automobilek, ale kolik strojírenských firem dodává pro automobilový průmysl, a nejenom pro české automobilky, resp. automobilky vyrábějící v České republice, abych byl přesný, ale taky zejména pro automobilový průmysl v Německu.

A já přicházím jménem našeho klubu občanských demokratů s třemi návrhy, které nejsou nijak radikální, které by mohly pomoci. Podle statistik, které mám z veřejných zdrojů, se ročně prodá v České republice elektromobilů méně než tisíc, řádově stovky. To zdaleka nestačí na plnění těch cílů, ke kterým jsme zavázáni. Nerozhodli jsme se samovolně, nebo sami. Po debatě s odborníky jsme dostali k dispozici číslo, že zhruba potřebujete jednu dobíjecí stanici na deset elektromobilů. Jediná šance, jak tento problém vyřešit, realistická šance, je, ne že budeme vymýšlet, jak přijedu elektromobilem z Ostravy přes Brno do Prahy po D1, ale jak zvýšit motivaci firem, aby ty elektromobily pořizovaly.

Vidíme dva hlavní limitující faktory - pořizovací cena a nedostatečná infrastruktura. Myslím, že realistická představa o tom, kde může vznikat tento segment a kde může posílit, je, že to bude možná druhé auto v rodině, že to bude auto, kterým budete dojíždět do zaměstnání a během toho, kdy pracujete, si dobijete v dobíjecí stanici v té firmě auto a můžete odjet. Ne že odjedete 500 km nebo 360 - tady vidím pana hejtmana, jsme ze stejného kraje. My elektromobilem nebudeme jezdit po D1, my pojedeme vlakem, že, ale to je realistický přístup.

A já navrhuji, paní ministryně, jménem našeho klubu tři změny v zákoně o dani z příjmů.

První je převést elektromobily, resp. osobní vozidla s motorem poháněným... s hybridním (nesrozumitelné) elektromobilem z druhé do první odpisové skupiny, to znamená zkrátit odpisy z pěti na tři roky.

Druhý návrh je zkrátit odpisovou dobu u dobíjecích stanic na deset let.

A třetí je... Dneska, když zaměstnavatel poskytne zaměstnanci firemní vozidlo k soukromým účelům na základě smlouvy, tak ten zaměstnanec platí každý měsíc, za každý započatý měsíc, kdy tu službu využívá, 1 % z pořizovací ceny jako příjem a to platí jako daň z příjmu, nebo daň ze závislé činnosti, abych byl přesný. Já tady navrhuji jménem našeho klubu, abychom to u elektromobilů snížili na 0,5 %.

Mimochodem toto opatření v minulých týdnech schválil Bundestag. Sousedé v Německu měli taky 1 % a u hybridů a elektromobilů je to nula. Proč to vlastně navrhujeme? Myslím si, že tím jsou často motivováni kvalitní zaměstnanci, manažeři. A pokud bude platit 1 % ze 400 tisíc za Octavii nebo z 800 tisíc za elektromobil, tak co si vybere? Já myslím, že si logicky vybere to první. Pokud ten daňový odvod bude stejný, tak tím můžeme motivovat zaměstnavatele k tomu, aby pomohli plnit cíle, které stojí před našimi automobilkami.

Věřím, že ty návrhy mohou získat podporu, že jsou realistické přesně v duchu toho, co říkal pan premiér, nejsou nijak revoluční, nejsou to žádné dotace. Je to jenom zvýšení motivace. Jestli automobil odepíšu z pěti na tři roky, může to jenom pomoci investiční aktivitě. Bude záležet na těch podnikatelích, zaměstnavatelích, ale i veřejné správě, zda tu šanci využijí, nebo ne.

Je bezesporu správné tyto typy vozidel používat ve veřejné dopravě, ale to nestačí ani k naplnění těch cílů.

Takže to je pozměňovací návrh, který je uveden ve sněmovním dokumentu pod číslem 3460, a já se k němu v této chvíli oficiálně hlásím. Možná si i poslanec Juříček pak pořídí elektromobil, když k tomu bude motivován správně ekologicky. (Mpř. Pikal: Prosím oslovujte ostatní poslance mým prostřednictvím.) Pane místopředsedo, já jsem nikoho neoslovil. Já jsem použil větu v českém jazyce. Možná si pan poslanec něco koupí. Můžete mi říct, kde v této větě je oslovení? (Mpř. Pikal: Není.) Děkuji. Pane místopředsedo, vaším prostřednictvím, děkuji vám. (Lehké pobavení v sále.) Myslím, že musíme vyžadovat přesnost a přísnost. Buďme přísní i na pana místopředsedu, už je tam skoro dva roky. Kdyby tam byl dva dny, tak to spolknu, tu svoji připomínku.

Snažím se pomoci těmito návrhy, nebo my se snažíme pomoci těmito návrhy našemu průmyslu. Já říkám, my jsme to nerozhodli. A možná to i pan poslanec zná ze své praxe. Nám to přijde jako rozumný návrh, jak motivovat firmy a zaměstnavatele, aby tento typ vozidel pořizovali. Protože když nebude infrastruktura, když to bude spíš drahé, tak kdo na to nakonec doplatí? Naše podniky. Říkám, Německo se už rozhodlo. Německo to i zaplatí. Asi jste zaznamenali jejich klimatický balíček, 50 miliard eur na tři roky? Myslím, že tento týden to schválili, že k tomu byla tisková konference.

Paní ministryně, představte si, 50 miliard, a oni mají přebytkový rozpočet. Fakt. Přebytkový rozpočet. A my ne. My toho nejsme schopni, a tam nedáváme nic, což je dobře. (Poznámka z pléna.) Máme přebytkové rozpočty, protože ti starostové, kteří mají moc velké platy, (nesroz.) dobře, to se taky počítá do těch rozpočtů, a tím dělají tu bilanci. To je pravda a je to dobře. A taky hejtmani a kraje přispívají k plusu ve veřejných financích. Jsou na tom stejně, to znamená výborně, na rozdíl od státu. To je prostě pravda. Ale já nekritizuji veřejné finance jako celek, ale tu část, která patří státu, kterou zastupujeme my, protože horní komora neschvaluje rozpočet, jenom dolní komora. Tam se nám to prostě nedaří. A já si myslím, že kdybychom se trošku snažili, že by se nám to mohlo dařit. To jsme trošku odbočili.

Kdyby ten 40miliardový rozpočet - schodek, omlouvám se, schodek, jak je navržený, měl strukturu, že na dopravu nepůjde 80 miliard, ale 120 miliard, tak bychom ho podpořili, protože to je investice, to je částka, nebo oblast, do které si umím představit, že stát investuje v budoucnosti, a tudíž v tom konkrétním roce je v deficitu. Já už jsem vám říkal na rozpočtovém výboru nebo v prvním čtení: udělejte si ten čas, zkuste si pohovořit s šéfy těch hlavních investorských organizací.

Podle mých informací jste dostala dopis z Ministerstva dopravy, že sebrali odvahu, nakonec vám ho poslali a chtějí peníze navíc, protože... Kolik si myslíte, že se příští rok zahájí akcí, nových akcí na silnicích a dálnicích podle návrhu rozpočtu, který přijde do pěti dnů do Poslanecké sněmovny? Já to číslo znám, ono není těžké. Nula! Ani jedna nová akce se nezahájí. Takže jestli se někdo z vás těší, že u vás v kraji se začne stavět nová stavba, nezačne, pokud s tím rozpočtem něco neuděláme. A už vidím, jak skončí naše návrhy. Jsem realista. Takže dokonce bude problém udržet financování už nasmlouvaných akcí. Takže trošku jsme odbočili k tomu, tak neformálně tady s paní ministryní debatujeme, k tomu schodku. Tam to bohužel není, ale to si nechme na debatu o státním rozpočtu.

Takže ten pozměňovací návrh, a tady skutečně žádám paní ministryni a členy vládní koalice, aby to posoudili nepoliticky, ale věcně, je to konzultováno s lidmi, kteří pracují v automobilovém průmyslu. Myslím, že to má jejich podporu. Slyšel jsem vyjádření Ministerstva průmyslu, které je proti. Já nerozumím, proč je proti. Buď s tím neuděláme nic, to by bylo chybné. Dotace - to se shodujeme - jsou horší cesta, to mně připadá věc, která může (nesroz.). Za dva roky se k tomu můžeme vrátit a zjistit, zda to mělo ten motivační efekt a nějakým skokovým způsobem se začal zvyšovat počet prodaných osobních vozidel s hybridním či elektrickým motorem, nebo ne. Já to samozřejmě nevím, jestli to povede k té vyšší motivaci. Ale mohlo by to napomoci díky motivačním odpisům eliminovat ten omezující faktor vysoké vstupní ceny a díky motivaci stavět dobíjecí stanice, ten faktor nedostatečné infrastruktury pro dobíjení. A tu infrastrukturu potřebujeme ve městech, potřebujeme ji v podnicích, nepotřebujeme ji kolem dálnic. Taky nevíme, jak bychom tu potřebnou energii na tu dálnici dostali.

Takže tohle bych poprosil, abyste nebrali politicky, ale věcně. A věřím, že tento návrh má šanci, protože pomáhá zejména automobilovému průmyslu a jeho dodavatelům. A není to tak neobvyklé opatření. Jak jsem říkal, v Německu ho přijali, a nebudu tady jmenovat všechny země, ale některých zemích jsou i kratší odpisové doby než ty tři roky. Mně by přišly nejlepší dva roky jako doba odpisů, jenomže to je složité zavádět novou odpisovou kategorii, to si myslím, že je lepší použít ty stávající, jenom to o jednu přehodit, pět nebo tři není tolik, ale mohlo by to zvýšit motivaci.

Teď se vyjádřím ke svému druhému pozměňovacímu návrhu, ten je ve sněmovním dokumentu číslo 3459 a týká se zdanění tabáku.

My dlouhodobě zastáváme názor, že v oblasti této spotřební daně je dobré mít víceleté daňové plány, tak aby ten sektor a ten trh se na to mohl připravit a aby se také dal predikovat solidním způsobem příjem do státního rozpočtu. Když to zjednoduším a trošku zaokrouhlím, tak tento návrh řeší pouze rok 2020 a zhruba 12 korun na krabičku s tím, že to má platit od 1. března příštího roku a k tomu je napočítaný nějaký výnos (do?) státního rozpočtu, který je podle mého názoru příliš optimistický. Ale o tom se přít nechci. Dneska už je velký rozdíl mezi cenou krabičky v Polsku, na Slovensku a v České republice. Pokud projde to skokové navýšení, tak si myslím, že ten rozdíl se zvýší a konzumenti, zákazníci, se chovají ekonomicky, a když to mají pět kilometrů někam, kde ta krabička je o kus levnější, tak ty náklady na pořízení jsou pořád výhodné.

Na druhé straně je pravda to, co říká paní ministryně ve své důvodové zprávě, že v roce 2018, že je to částečně harmonizovaná daň, Česká republika přestala plnit závazky, respektive ty parametry, které v té harmonizované dani před ní stojí, a ke zvýšení se přistoupit musí.

Náš návrh, paní ministryně, představuje podle našeho názoru lepší variantu, řeší příští čtyři roky, nejenom rok 2020. Navržená účinnost je od 1. února, ne od prvního března. To zvýšení ceny, první rok je o něco nižší, zhruba 9,70 či 9,80, to znamená, když to zaokrouhlím, 10 korun proti 12 plus další roky se přidává 5, 4, 4 koruny. Myslím si, že je to realistické, že to zvyšuje přínos do státního rozpočtu předvídatelným způsobem, snižuje to riziko výpadku trhu v tom příhraničí těch velkých přesahů a nákupů přes hranice a současně to zvyšuje cenu krabičky, takže to může mít i odrazující efekt, o kterém ministři vlády velmi často mluví.

Takže nenavrhujeme status quo, nenavrhujeme žádné symbolické zvýšení. Myslíme si, že je to návrh k debatě a k podpoře, že je dobře jak pro ten trh, pro eliminaci rizika pašovaných cigaret, přeshraničních nákupů, a tím pádem snížení výnosů, a věřím, že odhady toho výnosu jsou poměrně přesné. Samozřejmě nejpřesnější odhady má Ministerstvo financí, to se nijak nepřu, ale opozice prostě nemá k dispozici tak odborný aparát. Ale zjednodušeně je to 9, 5, 4, 4, tzn. pro rok 2020 je to 9 korun na krabičku proti stávajícímu stavu nebo 10 korun, pro rok 2021 15 korun za krabičku, když to sečtu, pro rok 2022 19 korun a pro rok 2023 je to už dohromady 23 korun na krabičku. Takže podle mě je to citelné, nicméně skokové a předvídatelné. Věřím, že se k tomu návrhu opět postavíte pragmaticky a že o tom povedeme debatu. Není to žádná ochrana tabákové lobby, je to spíš návrh, který by měl směřovat ke stabilitě výnosů této spotřební daně do státního rozpočtu.

A řeknu asi něco z toho hazardu. Je to škodlivé, myslím, že to nikdo nezpochybňuje, máme velmi přísný protikuřácký zákon, ale je to legální. A když je to legální a je to legální v zemích kolem nás, tak si musíme vytvořit taková pravidla, aby ty daně končily v našem rozpočtu a nekončily v rozpočtu sousedních zemí, abychom současně snížili riziko těch pašovaných cigaret. Četl jsem v odborných statích, že procento pašovaných cigaret, nebo nelegálních, nekolkovaných, se zjišťuje sběrem zahozených prázdných krabiček. (Ministryně má poznámku mimo mikrofon od stolku zpravodajů.) Já vím, že to dělají, ale nedovedu si představit reálně, jak tu práci dělají. Určitě bych ji dělat nechtěl a nemám informaci, kolik těch krabiček posbírají a jak identifikují procento. Nicméně je to číslo, se kterým pracují všechny země. Je to nějaká metoda, která se osvědčila, která je zavedená.

Teď nevím, pane místopředsedo, jestli jsem to řekl, ale pro jistotu se přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 3459, který tento pozměňující návrh obsahuje.

O domovních kotelnách tady mluvili kolegové. Pokud Sněmovna potvrdí doporučení rozpočtového výboru, tak je to vyřešeno. Rozpočtový výbor - nevím, jestli to dneska na mikrofon někdo říkal - bylo nás tam 21, 20 členů rozpočtového výboru to podpořilo. To byli zástupci všech politických stran, takže předpokládám, že ten problém je vyřešen, že podržíme ten názor na plénu a nemusíme se v debatě k tomu vracet a vzájemně přesvědčovat. Už jsme se vzájemně všichni přesvědčili, že to není rozumný nápad.

Ještě jsme se nepřesvědčili, že je rozumný nápad zvýšit o 100 % poplatek na katastru. My to považujeme za neudržitelné, nesprávné, chybné a budeme se vás snažit přesvědčovat, aby to tak nebylo. My jsme ten pozměňovací návrh nedali, protože ho podal někdo z našich kolegů, tak opět říkám, že nebudeme suplovat.

Mí kolegové představili řadu pozměňovacích návrhů, ještě se k nim někteří přihlásí, které do daňového balíčku zavádějí věci, které tam nejsou, jako promarněná příležitost. A chtěl bych, abychom pár vět a pár minut věnovali úvaze o té inflaci a o těch vzrůstajících průměrných platech. Paní ministryně to zná, ale jak říkala paní ministryně Maláčová, už je tady, jsem ji chválil, podtrhuji její ranní větu - opakování je matka moudrosti, takže to zopakuji.

Když vláda chce zvýšit spotřební daň z alkoholu, tak kromě té škodlivosti používá argument, že už se to dlouho nezvedlo, že byla inflace za ty roky, že rostla průměrná mzda. Což je všechno pravda, byla inflace, rostla průměrná mzda, tudíž relativně ta láhev alkoholu je procentuálně nižší částka než před lety - levnější, tím pádem dostupnější. Tudíž je třeba to zvednout. Když se stejnou argumentací kolegové, pan poslanec Skopeček a pan poslanec Ferjenčík, minule to podali společně, dneska myslím každý zvlášť, ale oba měli stejný nápad, nechci nikoho z nich upřednostňovat, použili stejnou argumentaci u základní odpočitatelné položky, tak najednou to neplatí. Nebyla asi inflace, nezvyšovaly se mzdy, tudíž není potřeba zvýšit základní odčitatelnou položku. A to je opatření, které jde proti těm nižším příjmovým skupinám, protože pro ně je to relativně důležitější, zvýšit základní odčitatelnou položku. Těm to skutečně pomůže, že si toho i všimnou. Ty nejvyšší příjmové skupiny si toho asi nevšimnou, jestli mají o 6 tisíc nižší daň, ale ty nízkopříjmové skupiny si toho všimnou. Levicová vláda je proti. Já tomu úplně nerozumím, ale popírá své argumenty. Buď ta inflace a průměrná mzda rostla a obojí je pravda, použiju to ke zvýšení daní, ale ke zvýšení odpočitatelné položky už ne. A vysvětlení je jednoduché. Ona to není levná věc. Když to řekneme poctivě, kolegové to počítali, to není částka v jednotkách miliard. Ale když paní ministryně tak velmi často a velmi ráda používá slovo spravedlivá daň - to bychom mohli udělat někdy seminář na téma, co to je spravedlivá daň - tak zvýšit spotřební daň je spravedlivé, protože máte víc peněz, ale zvýšit základní položku je nespravedlivé, protože byste mohli mít ještě víc peněz. Já tomu fakt nerozumím. Tady je jasně vidět, že ta argumentace pokulhává. Pokud by byla argumentace u spotřební daně "chceme víc peněz", tak je to pravda, těžko se proti tomu hledá argument, návrh směřuje k tomu, aby stát dostal víc peněz. A když se k tomu používají podpůrné argumenty typu inflace a zvyšující se průměrná mzda, tak to pak narazí na srovnání s jinými položkami.

Opět vám předkládáme k hlasování a k rozhodnutí návrh na zvýšení povinné hranice pro registraci k DPH. Žádná novinka, my vám s tím nedáme pokoj, dokud to neprosadíme. Už slyším ten protiargument - to musíme vyjednat v Bruselu. To je pravda, tak to vyjednejte. My vás v tom podpoříme. Naši europoslanci vás v tom podpoří. Jsme připraveni přijmout silné usnesení Poslanecké sněmovny - my podporujeme naši vládu, my chceme, abyste nám tu výjimku dali, protože my nejlépe víme, jaká má být minimální hranice při povinné registraci k DPH. A jsou země, kde to mají ve srovnatelné částce, kde to mají vyjednané, nebyli bychom první v rámci už sedmadvacítky, když ne osmadvacítky, kteří by si to vyjednali.

Takže když to shrneme. Chci pochválit vládu, že správným způsobem nazvala tento zákon. Já bych ho spíš ještě trošku přejmenoval, já bych napsal, že jde o zvyšování daní, ale i to za účelem zvýšení příjmů je dostatečně jasné, každý, kdo rozumí češtině, pochopí, že se jedná o zvyšování daní. Za to chci vládu pochválit, protože to neskrývá a nemaskuje jinými názvy. A to myslím opravdu bez ironie. Už jsem v první rozpravě, v prvním čtení říkal, že pokud by se to týkalo úpravy daně z nemovitostí, v této oblasti bych taky vládu a paní ministryni pochválil, to jsou rozumné návrhy, které bezesporu podpoříme.

Takže pokud stojíte i o podporu opozice, tak to řešení není příliš složité. Stačí vyhodit nesmyslné zdanění pojišťoven, rozumně se domluvit na spotřební dani z tabáku, rozumně se domluvit na sazbách z hazardu, vyhodit nesmyslné navržení zdanění výher, kotelny už jsme vyhodili, to máme za sebou, opustit nápad na zvýšení poplatku katastrálnímu úřadu z tisíce na dva tisíce korun, a máte tak 170 hlasů v Poslanecké sněmovně a skoro jistotu, že to Senát nevrátí a ani nezamítne. Není to tak složité, nebude to bolet. Stačí trochu politické vůle. Politické vůle ke kompromisu a může to projít k datu účinnosti velmi hladce. Pokud to tak nebude, tak nás čeká ještě lítý souboj o jednotlivé paragrafy a jednotlivé sazby, a abychom pokračovali v názvu, který si vybrala paní ministryně, tak budeme bojovat o sazby v sazbovém balíčku.

Děkuji za pozornost, moc mě to mrzí, měl jsem toho na srdci mnohem méně - mnohem více, omlouvám se, mnohem více, ale díky tomu, že překvapivě jednám i odpoledne, tak už musím jít na jiná jednání v Poslanecké sněmovně, tak možná ve třetím čtení se k tomu podrobněji vrátíme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji, děkuji za ty dva návrhy. Jsou zde dvě faktické poznámky. Jako první paní poslankyně Langšádlová, která se přihlásila elektronicky, poté pan poslanec Juříček, který se přihlašoval z místa. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem si velmi s potěšením poslechla opět excelentní projev pana kolegy předsedy klubu ODS. A opravdu to říkám vážně. Zbyněk Stanjura je znám svým analytickým myšlením, logickým myšlením a je radost ho poslouchat. Ale o to více - jsme v podrobné rozpravě u daňového balíčku. Ale já naprosto nechápu, kde se tam zase sebral brexit. A ještě s takovým pohledem, který s analytikou a logickou nemá vůbec nic společného. Bylo tady řečeno, my jsme se rozešli se Slovenskou republikou, na to asi nikdo nejsme hrdí, že k tomu došlo. Ale to, jak k tomu došlo, s velkou úctou. A teď ta Evropská unie, no ona zkrátka nechce se rozejít takhle pěkně. Proč se nechce rozejít tak pěkně jako my? Proč jim to tak hezky nejde? Vždyť to je analogicky ta samá situace! No není, pane kolego! Tam je ta situace jiná v tom, že zkrátka tam budou pravděpodobně dva celní a obchodní režimy, a tudíž těžko lze garantovat, že tam zkrátka nebude hranice. V této situaci opravdu je potřeba hájit členský stát Irsko, protože Evropská unie je založena na solidaritě.

Víte, ten váš přístup je takový - my jsme vlastně tak trošku proevropští, ale žádnou příležitost, abychom si do té Evropské unie kopli, nepropásneme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Tato poznámka reagovala na předchozí rozpravu. Než pozvu dalšího řečníka, elektronicky se přihlásil pan předseda Stanjura. Elektronické přihlášky mají podle usnesení Sněmovny přednost, pane poslanče (Juříčku). Nicméně tak vás seznámím s omluvenkami, které se tady zatím nakupily. Takže chápu, že pan poslanec Juříček dostává přednost (od poslance Stanjury), nicméně předtím omluvenky. Omlouvá se nám paní poslankyně Nevludová, a to od 17 hodin do konce jednacího dne. Omlouvá se pan poslanec Španěl mezi 17.30 a 23.45 z důvodu jednání. Omlouvá se paní poslankyně Kozlová mezi 16.30 a 19. hodinou. Omlouvá se pan poslanec Staněk mezi 17. a 21. hodinou z rodinných důvodů. Omlouvá se pan poslanec Hrnčíř mezi 17.30 a 19.00 z důvodu jednání a omlouvá se pan místopředseda Okamura mezi 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se pan poslanec Svoboda od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Levová od 17.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím pana poslance Juříčka.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Dámy a pánové, kolega Zbyněk Stanjura prostřednictvím předsedajícího má částečně pravdu. Ale tak jak to někdy bývá, protože není technik, je ajťák původem a dneska je více ekonom a politik, tak neví některé souvislosti. Já už jsem o nich tady několikrát hovořil. A určitě si elektroauto nekoupím, protože se právě chovám ekologicky. Nicméně neříkám, že elektroauta nemají budoucnost. Možná jenom částečnou, protože mají svá omezení. Takže to omezení musíme vidět právě v tom, že především v molekule lithioiontové a těch nejmodernějších magneziokřemíkových bateriích je 24krát méně energie než v molekule dieselu. A za předpokladu, že budeme akceptovat poslední laboratorní výsledky německých laboratoří, které říkají, že EURO6 s AdBlue má NOXy nula a 80 gramů CO2 max., tak pak se budeme chovat ekologicky, když budeme jezdit na diesel. Elektromobilita má ještě řadu různých dalších nevýhod, protože např. potřebuje sedmkrát víc energie na výrobu samotného elektromobilního auta. Nikdo neví, co budeme dělat s těmi karcinogenními prvky v těch bateriích, což je především stroncium, kadmium. A jenom jsem to chtěl doplnit, protože když už tedy mě tady kolega Zbyněk Stanjura prostřednictvím předsedajícího oslovil, tak abychom si říkali ne polopravdy, ale abychom si říkali pravdy.

A to, co on říká z hlediska možnosti řekněme podpory České republiky anebo vlády ohledně těch tří roků - (upozornění na čas). Tři roky odpis aut, co se týká deseti let prodloužený odpis stanic, já vím samozřejmě, z jaké dílny to existuje -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, vypršel vám čas. Bohužel vám musím odejmout slovo.

 

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji. Nicméně (smích v sále) nemá to vazbu do státního rozpočtu teď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Nyní pan předseda Stanjura s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem dal přednost panu poslanci Juříčkovi, protože jsem tušil, že budu na něj reagovat. My jsme si asi špatně rozuměli. Já s tím, co říkal pan poslanec Juříček, kromě komentářů k mým pozměňujícím návrhům vlastně souhlasím. Nejsem žádný fanoušek elektromobility. Jenom popisuji realitu. Už to bylo rozhodnuto. Nerozhodneme to sami v České republice, kolik jich musí naše automobilky prodat. To je taky pravda, to si musíme říct. A já jsem říkal, že Německo se už rozhodlo. Tak buď se budeme tvářit, že to máme v rukou, a nebudeme žít v reálném světě, a pak ty naše podniky budou penalizovány, anebo ne. Souhlasím s tím, že to má dopad na státní rozpočet. Ale neznám státní podporu bez dopadu na státní rozpočet. Jedině jako je pochvala před nastoupenou jednotkou nebo fotka s premiérem do alba. Ale to plnění těch cílů nijak nepomůže.

K paní poslankyni Langšádlové. Já jsem (nesroz.) brexitu, když jsem hodnotil návrh vlády zvýšit daně, aby byl rozpočet s deficitem 40 miliard. Že když se nezvýší, nebudou. A říkal jsem, že v návrhu rozpočtu podle mne nejsou zohledněna rizika, v tomto případě ne vnitrostátní, ale evropská, a to je ochlazující se ekonomika a riziko divokého brexitu s dopadem na evropskou, ale i českou ekonomiku a s rizikem snížených příjmů. No a pak jsem si neodpustil komentář, a to není analýza, to byl komentář k tomu, jak já hodnotím vyjednávání sedmadvacítky s Velkou Británií. Může mít na to jiný pohled, ale já si na tom svém komentáři trvám. To nebyla analýza, to byl komentář.

Ale podstatou té poznámky bylo, že podle mého návrh státního rozpočtu nezohledňuje možná rizika, která jsou mimo Českou republiku, abych popravdě řekl. Tak jsem se k tomu v tom svém vystoupení dostal. A já jsem i říkal otevřeně, že jsem o tom debatoval se zástupci automobilového průmyslu, pro pana poslance Juříčka prostřednictvím pana místopředsedy. Já myslím, že to je legitimní, pokud s nimi debatuji. Oni mi ty návrhy představili, nám připadaly sympatické, my jsme debatovali dva měsíce (nesroz.). (Upozornění na čas.) Rozhodli jsme se, že ty pozměňující návrhy podáme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Ferjenčík, poté paní poslankyně Langšádlová. Prosím, dvě minuty.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl stručně v reakci na kolegu Juříčka zeptat, jestli by tedy nebylo lepší, aby hnutí ANO místo zvyšování daní splnilo svůj volební slib a doručilo těch 2 000 miliard korun z lithia pro naše lidi. Protože to vy jste měli na billboardech, slibovali jste 2 000 miliard z lithia pro naše lidi, a místo toho, abychom dostali byť jen jednu miliardu z lithia, tak tady zvyšujete daně.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Langšádlovou s faktickou poznámkou, která je v tuto chvíli poslední. Prosím.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Já už opravdu jenom velice krátce. I v tom komentáři zkrátka ta analogie naprosto neodpovídá, ta situace je jiná. My bychom měli být rádi, že Evropská unie se zastává malých zemí, jako je Irsko, protože i my patříme ke středně velkým zemím. A je to důkazem toho, že EU se nezastává jenom těch největších, ale opravdu i malých a středních zemí.

A k té elektromobilitě. Dovolte mi jenom krátkou poznámku. Evropská unie nikde nehovoří o žádných elektromobilech. Tam jsou stanovena jenom snížení emisí pro celé flotily, tam se nejedná o to, že by EU říkala, kolik elektromobilů má nebo nemá která automobilka vyrábět. Jakým cílem k tomu dojde, to je opravdu na ní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní se vrátíme do podrobné rozpravy a já prosím pana poslance Luzara, který je přihlášen. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Po dlouhé rozpravě objasňující mnoho věcí politických, ekonomických, ale i mezinárodních, se dostáváme k jádru věci. Jenom si dovolím jednu drobnou poznámku vůči výčitce, že tento náš rozpočet, popř. daňový balíček, nezohledňuje rizika brexitu. Ale když to slyším od euroskeptické strany, tak by měla říkat, že naopak příjmová stránka našeho rozpočtu nereaguje optimisticky na brexit, protože to je přece výzva pro ty státy, které opouštějí Evropskou unii, aby se chopily ekonomické výhodnosti takového osamostatnění se.

Ale to jsem si dovolil takový malý exkurz na opačnou stranu.

Dovolte mi, abych se nyní přihlásil k sněmovním dokumentům, k tisku 509, který dneska projednáváme. Podal jsem čtyři pozměňovací návrhy, ale přihlásím se pouze k třem z nich, a to k číslu 3437, k tisku 3455 a k tisku 3439. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Jenom pro pořádek, ty návrhy, předpokládám, byly zdůvodněny v obecné rozpravě. (Hluk v sále.) Ano, děkuji.

A nyní prosím pana poslance Skopečka, který je přihlášen jako další do rozpravy, připraví se pan poslanec Ferjenčík. A požádám kolegy o klid v sále. Roste nám tu hladina hluku. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně. Já jsem vystupoval v obecné rozpravě déle, tak teď jenom krátce. Dovolím si přihlásit se ke třem pozměňovacím návrhům.

První, pod číslem 3411, to jsou, jak jsem říkal v té obecné rozpravě, snaha osvobodit od DPH jazykové kurzy pro děti a snaha osvobodit od DPH ty zkoušky, které po těch jazykových kurzech následují obecně.

3412 je další pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím, to je ta základní sleva na dani, také jsem o tom v obecné rozpravě hovořil.

A poslední pozměňovací návrh, ke kterému se hlásím prostřednictvím tohoto vystoupení, je návrh vložený pod číslem 3458, návrh na nižší sazbu daně z lihu, než jak navrhovala vláda v tom původním návrhu.

Děkuji pěkně za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Ferjenčíka a připraví se pan poslanec Martínek.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající, já se hlásím k následujícím pozměňovacím návrhům.

Předně potvrzuji, že podávám spolu s kolegyní Kovářovou a kolegou Bartoškem návrh na zachování stávajícího poplatku za vklad do katastru nemovitostí na tisíci korunách.

Stejně tak se hlásím k návrhu rozpočtového výboru, samozřejmě to není potřeba, jenom upozorňuji, proč tento návrh dále nepodávám, protože rozpočtový výbor podpořil zachování osvobození u platby za plyn, tak z tohoto důvodu už tento návrh podruhé nenačítám.

A dále načítám návrhy 3446, což je zvýšení slevy na poplatníka na 30 tisíc korun, stejně tak kompromisní návrh v této stejné věci, a to pozměňovací návrh číslo 3456, který zvedá slevu na poplatníka na 27 tisíc korun. Jak jsem říkal, pokud vláda zvyšuje daně ze spotřeby, měla by adekvátně snížit zdanění práce. K tomuto směřují tyto dva návrhy, které by všem daňovým poplatníkům nechaly v peněženkách 5, respektive 2 tisíce korun ročně.

Dále se hlásím k návrhu číslo 3448, který zachovává zdanění hazardu na stávající úrovni, abychom nezavírali ty nůžky mezi tím nejtvrdším hazardem, to znamená, výherními automaty, a například kurzovými sázkami nebo pokerem.

Dále se hlásím k návrhu číslo 3445, to je zrušení celého toho balíku, který se týká pojišťoven. To opatření je jednoduše špatně technicky zpracované a ve skutečnosti trestá ty odpovědné pojišťovny a zvyšuje odliv kapitálu z České republiky.

Dále se hlásím k pozměňovacímu návrhu pod číslem 3442, což je zrušení osvobození od daně z příjmů v případě prodejů cenných papírů nad 20 milionů korun ročně. Nevidím důvod pro tuto daňovou výjimku, když z práce platíme, včetně odvodů, cca 45 procent, proč bychom z prodeje cenných papírů nad 20 milionů, proč by to nemělo být daněné vůbec v případě uplynutí časového testu.

A poslední pozměňovací návrh, který předkládám, je pod číslem 3441, a to rozložení toho zvýšení spotřební daně na cigarety na dvě fáze, jedna od ledna, jedna od července, aby to probíhalo paralelně s Polskem, kde v červenci zvednou spotřební daň, a nedošlo k odlivu zákazníků do Polska nebo na Slovensko.

Děkuji za podporu těchto návrhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Ještě vás seznámím s omluvenkou. Omlouvám se nám pan poslanec Pojezný dnes od 17.30 hodin z pracovních důvodů do konce jednání. A prosím pana poslance Martínka.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, já se chci tedy přihlásit, jak jsem deklaroval v obecné rozpravě, k několika pozměňovacím návrhům.

Prvně se jedná o zrušení změny osvobození výher i kvůli tomu, že není obsažena dostatečná studie dopadů dané změny, a současně de facto jde návrh proti své původní RIA z roku 2015. Tento pozměňovací návrh jako sněmovní dokument 3342, ke kterému se hlásím, tak samozřejmě bych o něm poté nechal hlasovat až v případě, že nebude tedy přijato žádné racionalizační upravení toho původního vládního návrhu, o což se snaží některé pozměňovací návrhy. Doufám, že k tomu dojde. Pokud ne, tak proto předkládám tento pozměňovací návrh.

Kromě toho předkládám další úpravy daného osvobození výher, které právě mají případně zlepšit současný vládní návrh.

Konkrétně se jedná o zdanění čistých výher pod sněmovním dokumentem 3343.

Dále změna zdanění pouze hodnoty nad 100 tisíc korun, sněmovní dokument 3425.

Dále zvýšení limitu jako sněmovní dokument 3347.

Kromě toho, jak jsem již říkal v obecné rozpravě, se hlásím ke sněmovnímu dokumentu 3345, který se týká zrušení paragrafu 59.

A dále se jedná o úpravy sazeb živých her, případně karetních her hraných proti protihráči, myšleno například poker, které jsou pod sněmovním dokumentem 3427 a 3462. To zrušení paragrafu 59 je sněmovní dokument 3345.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Munzara, připraví se paní poslankyně Langšádlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já už jsem tady vystupoval v obecné rozpravě, proto budu velmi stručný.

Dovolte mi, abych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu, který je veden v systému pod číselným označením 3374, je to zrušení daně z nabytí nemovitosti a cílem je naše snaha o okamžité snížení nákladů na pořízení vlastnického bydlení, které se poslední roky zvyšuje.

Druhý pozměňovací návrh je veden pod označením 3372, je to návrh na zvýšení limitu pro povinnou registraci DPH na 2 miliony korun a cílem je de facto snížit administrativní zátěž podnikatelů, za posledních 15 let se tato úroveň nezdvihla. K tomu jsem vám slíbil v obecné rozpravě, že načtu - a bohužel musím načíst - doprovodné usnesení, které zní následujícím způsobem:

"Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby s ohledem na směrnici Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, a zejména na článek 395 odstavce 1 uvedené směrnice, do konce roku 2019 požádala o povolení zavést zvláštní opatření odchylující se od článku 287 směrnice 2006/112/ES, které České republice umožní osvobodit od daně z přidané hodnoty osoby povinné k dani, jejichž roční obrat je nejvýše roven částce 2 miliony korun."

To by bylo doprovodné usnesení. Vrátím se k pozměňovacím návrhům.

Třetí pozměňovací návrh je veden v systému pod číselným označením 3373, je to návrh na prodloužení lhůty pro podání opravného kontrolního hlášení z 5 na 15 dnů. Naším cílem je konformnější podnikatelské prostředí, zejména pro malé podnikatele a pro malé firmy.

Další pozměňovací návrh je veden pod číselným označením 3343, je to návrh, kterým se mění podávání přiznání k dani z nemovitosti. De facto ten návrh umožňuje fyzickým osobám nepodávat přiznání k dani z nemovitosti a daň by se pak vypočítala z údajů, které má stát již dnes k dispozici.

Další návrh je veden pod označením 3344. Je to zrušení navýšení správních poplatků typu návrh na vklad a podobně. Odůvodnění tohoto návrhu jsem říkal i v obecné rozpravě.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji za tyto návrhy. Prosím paní poslankyni Langšádlovou.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já se stručně přihlásím k pozměňovacím návrhům, které předložil kolega Kalousek, a to pod č. 3407, což je odstranění superhrubé mzdy. Víme, že to obsahoval již zákon o jednotném inkasním místě. Před nabytím účinnosti tento návrh (zákon) byl zrušen v roce 2013. A je to i součástí programového prohlášení vlády, takže věřím, že tento návrh získá podporu.

A další návrh je pod č. 3408. Jedná se o návrh, který by šel proti zdanění technických rezerv pojišťoven. Proč se i my domníváme, že je to špatný krok, to tady zaznělo i od kolegů, takže to již nebudu blíže odůvodňovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. To byli všichni přihlášení do rozpravy. Pokud se nikdo další do podrobné rozpravy nehlásí, tuto rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova ze strany navrhovatelky nebo ze strany zpravodaje? Prosím zpravodaje o závěrečné slovo.

 

Poslanec Milan Feranec: Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, skutečně jenom krátká rekapitulace, co se dneska událo. Takže máme tady návrh na zamítnutí pana Kalouska - zákona ve třetím čtení, pokud budeme hlasovat ve třetím čtení. Potom tady máme dva návrhy na doprovodné usnesení, byly tady předloženy. Je to pan poslanec Holomčík z Pirátů a pan poslanec Munzar. Jinak všichni poslanci představili své pozměňovací návrhy, přihlásili se k nim. Nejsem si jen úplně jist, protože pan Stanjura přednášel dva pozměňovací návrhy, výslovně číselně se ale přihlásil k jednomu, předpokládám, že si s tím legislativa poradí. (Hlasy ze sálu.) Dvakrát k jednomu - 3459. Ale předpokládám, že tím, že řekl obsah, tak je to i 3460. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Poprosím tedy legislativu o krátkou konzultaci, případně si dáme na minutu pauzu, aby se to vyjasnilo. (Probíhá porada zpravodaje s legislativou.) Prosím, pane zpravodaji, jestli máme nějaký závěr.

 

Poslanec Milan Feranec: Je to v pořádku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Všechno je v pořádku, návrhy jsou načtené. Dobře, děkuji. Bylo to všechno v pořádku, v tom případě vás seznámím s omluvenkou. Omlouvá se nám z pracovních důvodů paní poslankyně Procházková mezi 17.30 a 22.45. Mám za to, že nezazněly žádné návrhy, o kterých bychom měli hlasovat v tuto chvíli, takže končím druhé čtení tohoto návrhu a posuneme se dál. Děkuji zpravodaji, děkuji paní navrhovatelce.

 

A nyní se vrátíme k přerušenému bodu

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.