Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

315.
Kontrola plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 416
ze dne 7. 12. 2018 ve věci valorizace příspěvku na péči

Prosím, aby se slova nejprve ujala navrhovatelka tohoto bodu, paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová, která, bude-li souhlasit, se stane zároveň i jeho zpravodajkou. Poté jsem zaznamenal s přednostním právem paní ministryni práce a sociálních věcí. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dobré ráno. Já bych vám chtěla nejdříve poděkovat, a to za to, že jsme vůbec tento bod zařadili na program našeho jednání. Chci také poděkovat za to, že jste tehdy, když jsme o tom hlasovali v minulém roce, v tomto usnesení mu dali tak širokou podporu, protože tehdy opravdu tady kromě pár zdržení nikdo nebyl proti tomu, abychom tedy zavázali vládu k tomu, aby připravila jasný, konkrétní valorizační mechanismus pro dávku příspěvku na péči.

Jedná se o sociální dávku, kterou u nás pobírají statisíce lidí, ať už jsou to osoby pečující o lidi, kteří jsou nezletilí, tedy o děti, které mají nějaké vážné zdravotní problémy, většinou jsou tedy těžce zdravotně postižení, hendikepovaní, nebo jsou to lidé, kteří pečují o seniora. Samozřejmě příjemce té dávky je právě přímo ten klient, který si pak sám může určit, jestli tou pečující osobou bude někdo z blízké rodiny, pokud je to u nich možné, anebo jestli si za ně nakoupí nějakou službu.

Myslím si, že v případě sociálních dávek, jako je tato, je ideální nastavit valorizační mechanismus, který je předem jasně daný, uzákoněný a který počítá s navázáním na konkrétní ekonomické ukazatele, a proto jsem, už když jsme projednávali novelu zákona o sociálních službách, navrhovala pozměňovacím návrhem takovýto mechanismus zavést. Já jsem navrhovala tehdy to, abychom navázali výši příspěvku na péči procentuálně na minimální mzdu, protože se domnívám, že to je ukazatel, který velmi dobře odpovídá tomu, jakým způsobem ta péče může být ohodnocována. Přece jenom je to adekvátní mzdě, kterou ten člověk během péče nemůže většinou pobírat, nebo může pobírat jenom třeba v omezeném rozsahu, protože sám nemůže být plně zaměstnán.

Pokud chcete pečovat o zvláště těžce postiženého člena rodiny, tak většinou to znamená, že vaše pracovní kariéra končí a musíte se věnovat čistě jenom té péči. A protože se domnívám, že pokud je někdo zcela závislý na takovéto pomoci, tak by měl mít šanci vědět dopředu, že opravdu jeho příjem nebo jeho tady tento způsob pomoci poroste a bude to předvídatelné, tak jsem chtěla, abychom to tímto způsobem upravili, protože sociální dávky tohoto typu nejsou zase tak časté. Je jich spíše menšina. V tomto případě třeba se dá velmi snadno použít srovnání s důchody. A důchody nikdo nezpochybňujeme, že se valorizují právě zákonem daným mechanismem. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já jsem právě zvažoval také, že vás přeruším. Já opravdu poprosím o klid v sále, abychom slyšeli a rozuměli tomu, co nám tady paní poslankyně říká. Děkuji.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Já si myslím, že to je natolik závažné téma, natolik se týká opravdu velkého množství lidí, že bychom tomu opravdu měli věnovat pozornost. Takže děkuji těm, kteří ji věnujete.

Můj návrh tehdy byl odmítán ministerstvem z toho důvodu, že paní ministryně, myslím tehdy na výboru pro sociální politiku, říkala, že je tedy podle ní nesystémově připravený, že není tak kvalitní, aby jej mohla podpořit. Ale už tehdy říkala, že se nebrání diskuzi nad tím, jak takovouto automatickou valorizaci uzákonit, tak aby se tedy zvyšování příspěvku na péči dělo pravidelně, předvídatelně, a nikoliv jen když se na tom usnese Parlament. (V sále je stále značný hluk.)

Současný stav je takový, že zhruba jednou za volební období zvyšujeme tuto dávku.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ještě jednou bych vás chtěl upozornit, že skutečně už začala schůze a není důstojné, když kolegyni nutíte, aby vás překřikovala.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: A pokud se tedy týká právě toho zvýšení, tak jak si všichni vzpomeneme určitě i z minulého volebního období, tak to provázejí rozsáhlé debaty, které jsou většinou vedeny i v úrovni takových licitací, proč přidáváme zrovna o tolik, proč ne o víc, nebo proč ne méně. A já si myslím, že právě ve chvíli, kdy bychom se zbavili tady tohoto politického rozhodování a přenechali jej zákonnému mechanismu, který by byl jasně dán, tak bychom pomohli příjemcům úplně nejvíc, protože by měli jasno v tom, že každý rok, byť by to třeba nebylo o příliš vysokou částku, ale prostě alespoň nějakou by jim ta dávka vzrostla, což by zohledňovalo určitě i to, že ceny rostou, také inflace se nějakým způsobem projeví samozřejmě v ekonomické situaci i těchto rodin.

Proto jsme tedy přijali právě to usnesení, o kterém tady dnes jednáme, číslo 416, které tedy do 1. září tohoto roku ukládalo vládě připravit takovýto valorizační mechanismus tak, aby nemohl být zpochybňován těmi slovy, jak jsme je slyšeli při projednávání toho mého návrhu, totiž že není systémový nebo že je špatně připravený a že je neproveditelný. Já jsem přivítala to, že ministerstvo o tom chce dále jednat, že to považuje za důležité, a ještě více jsem přivítala to, že vy sami jste to považovali za tak důležité, že jste tomu dali takhle širokou podporu.

Proto myslím, že je teď ten nejvyšší čas, abychom se dověděli, jak si s tím paní ministryně a její ministerstvo poradily, jakým způsobem se k tomu postavily, a vyslechli si její návrh, který samozřejmě teď určitě není ještě v podobě legislativní, která by tady mohla být projednána velice brzy, toho jsem si vědoma, ale myslím si, že už bychom měli být schopni vyslechnout, nebo paní ministryně by nám naopak měla být schopna představit, jakým způsobem si tedy představuje, že by se automatická valorizace pro příspěvek na péči dala zavést.

Já jsem příznivcem toho, abychom ty dávky, které jsou takto důležité pro jejich příjemce, na nichž jsou často životně závislí, opravdu valorizovali častěji než jenom jednou za volební období tím, že změníme zákon. Je to podobné u důchodů. Myslím si, že je velmi namístě, abychom to zaváděli právě i u příspěvku na péči, a jak asi dneska zřejmě ještě budeme jednat, tak i u rodičovského příspěvku, který je taktéž často hlavním zdrojem příjmů osoby pečující zase o malé dítě. Takže tady v tom případě si myslím, že tu logiku tady ty tři dávky, proč u nich požadovat tento mechanismus, mají velikou, jsou si velmi podobné v určitém slova smyslu a je to namístě. Určitě bych nenavrhovala, abychom tímto způsobem valorizovali jiné sociální dávky, ať už je to, dám příklad, porodné nebo peněžitá pomoc v mateřství, to je ostatně úplně jiný typ dávek a vůbec se tady v tom takovýto mechanismus nedá využít. Ten se ostatně už využívá zase jinak. Takže proto bych byla ráda, abychom tu diskusi dneska vedli skutečně nad příspěvkem na péči, kterého se to má týkat.

Já jenom bych pro ilustraci toho, kdyby mi tehdy ten pozměňovací návrh v minulém roce prošel, tak už od července roku 2019 by tedy byla navázána výše právě na ten ukazatel, který jsem zmiňovala, totiž určitý násobek minimální mzdy, samozřejmě v každém tom stupni, protože jsou čtyři stupně, tak v každém tom stupni jiný. A dám příklad toho, jak by třeba dnes vypadala tato dávka v případě, že by to tehdy bylo schváleno. Například příspěvek na péči pro osoby do 18 let věku by činil v tom prvním stupni místo současných 3 300 korun 4 005 korun, takže vidíme, že ten nárůst 705 korun, to už určitě je zaznamenáníhodné i pro ty příjemce. Nebo např. u toho nejvyššího stupně závislosti, u těch tedy nejzávažnějších, kde je stupeň číslo čtyři a závislost úplná, tak tam by se jednalo o místo současných 13 200 v případě pobytových služeb už o 14 685 korun a u těch, kteří nevyužívají pobytové sociální služby, by se místo současných 19 200 jednalo už o 20 025 korun, což je opět víc než 800 korun nárůst oproti současnému stavu, a to si myslím, že ty rodiny už určitě ocení a určitě je to pro ně zásadní změna.

Přístup k sociálním dávkám samozřejmě můžeme mít napříč politickým spektrem různý, ale myslím si, že zrovna v tomto případě, kde se jedná o dávku, která se týká často velmi těžce postižených lidí nebo lidí, kteří jsou velmi závislí na potřebách péče od dalších lidí, tak by měla být pro nás naprostou prioritou. To jsou lidé, kteří si často sami opravdu pomoci nemohou, nemohou si pomoci v případě třeba té nejvyšší závislosti, že by ještě nějak pracovali. Naopak třeba u závislosti ve třetím stupni, resp. ten třetí stupeň jsou často lidé, kteří třeba jsou sice odkázáni na asistenční pomoc, ale díky ní se právě třeba mohou zapojit do studia, do práce, a těm bychom také určitě měli pomoci v tom, aby měli možnost se realizovat, aby nebyli zcela odkázáni na službu a aby se naopak jejich stav třeba díky tomu, že právě jsou i takto zapojitelní, zlepšoval.

Proto prosím věnujme této dávce větší pozornost a věnujme větší pozornost těm, pro které je určena, protože to jsou přesně ti potřební, kteří pomoc od nás potřebují, a tím způsobem, který navrhujeme, by se jim určitě pomohlo zejména. Děkuji vám za pozornost a moc se těším na představení plnění tohoto usnesení od paní ministryně. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně chtěla vystoupit ještě před otevřením rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za možnost diskutovat dnes tento bod.

Příspěvek na péči, který byl zaveden v roce 2006, byl ve své historii navyšován celkem dvakrát, pokaždé pod vedením sociálně demokratické ministryně. To je dobré připomenout.

Asi víte, že příspěvek na péči se poskytuje těm, kteří jsou závislí na pomoci jiných. V současnosti tuhle dávku pobírá každý měsíc zhruba 360 000 lidí. Dlouhodobě přitom převládají starší lidé, lidé starší 65 let tvoří zhruba 70 % všech pobírajících, což je přibližně 248 000 lidí. Příspěvek na péči může získat už od jednoho roku života každý, kdo kvůli dlouhodobým zdravotním obtížím potřebuje pomoc jiné osoby při zvládání základních životních potřeb. Zatímco v prvním stupni závislosti činí příspěvek na péči 880 korun a 3 300 u dětí, v nejvyšším, čtvrtém stupni činí dnes až 19 200 korun. Tato částka je poskytována těm nejvíce postiženým osobám, které současně nevyužívají pobytové sociální služby. Rodinám, které mají děti a nízké příjmy, se navíc zvyšuje příspěvek o dalších 2 000 korun. Počty příjemců příspěvku rostou od té doby, co byl zaveden, a to poměrně razantně.

Nicméně já bych se zaměřila pouze na roky 2014 až 2018, což je pro otázku valorizace dostačující období. Jak jsem zmínila, je to poprvé, kdy se za dobu těch 13 let příspěvek na péči zvyšoval. Za toto období vzrostl počet příjemců ze zhruba 330 (000) na 360 000. Stejně tak rostly samozřejmě i náklady. Konkrétně za toto období stouply náklady na příspěvek za péči o 5,6 mld. korun, tedy zhruba o 28 %. Jen loni státní rozpočet vydal na příspěvek na péči 26 mld. korun. Už z těchto čísel je jasné, že jakýkoli zásah do této dávky včetně valorizace musíme prohlížet s ohledem na několik věcí. Je to zdravotní stav příjemce, věk příjemce, sociálně-ekonomická situace příjemce i forma poskytované podpory, pomoci a péče.

Co se týče valorizace, tak je logické, že výše příspěvku na péči se musí v čase měnit, aby zachoval svou reálnou hodnotu. Toho lze docílit buď jednorázovým a opakovaným zvyšováním příspěvku, nebo automatickou valorizací. V průběhu let, jak už jsem zmínila, jsme tento příspěvek zvyšovali. Deset procent navýšení příspěvku ve všech stupních z roku 2016 jsem už uvedla, tento rok se jedná o skokové navýšení ve třetím a ve čtvrtém stupni. Bylo prosazeno právě pro ty, kteří nevyužívají pobytové sociální služby.

V průběhu let zaznívaly požadavky na zavedení valorizačního mechanismu, i když byl někdy pojem valorizace a zvýšení dávky zaměňován. Valorizační mechanismus, a to je důležité připomenout, byl obsažen v prvotním znění zákona o sociálních službách, kdy částky na příspěvek na péči měly být valorizovány v návaznosti na růst spotřebitelských cen sociální péče. Podle tohoto mechanismu měla vláda příspěvek zvyšovat vždy k 1. lednu, pokud spotřebitelské ceny sociální péče vzrostly alespoň o 5 %. Vláda měla navíc možnost zvýšit příspěvek i v mimořádném termínu. Tento mechanismus, a to je důležité podotknout, byl zrušen v roce 2008. Ještě jednou opakuji, tento mechanismus byl zrušen roce 2008 zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů, a vlastně tím pádem nebyl nikdy využit vzhledem k tomu, kdy byl příspěvek na péči zaveden. V rámci přípravy změny zákona o sociálních službách v roce 2015 se opět důkladně posuzovala vhodnost zavedení nového valorizačního mechanismu. Po zhodnocení různých modelů ale nakonec ani tehdy nedošlo k zavedení valorizace a přistoupilo se k již zmíněnému 10% ad hoc navýšení příspěvku na péči ve všech stupních závislosti. To bylo v roce 2016.

A nyní k možnostem valorizace. Oba způsoby zvyšování příspěvku mají své klady a zápory. Myslím tím valorizaci a navyšování. Ráda bych připomněla, že valorizační mechanismus není u nepojistných dávek pravidlem. Pokud ho zavedeme u příspěvku na péči, můžeme očekávat požadavky na jeho zavedení i u dalších dávek. Připomínám poslanecký pozměňovací návrh k tisku 460, to znamená k rodičovskému příspěvku.

Pokud ale chceme najít správný valorizační mechanismus, musíme nejprve najít racionální valorizační veličinu, která má vztah k účelu příspěvku na péči. Tato veličina musí být vyčíslitelná, statistikou dlouhodobě sledovaná a ze spolehlivého zdroje dat. Jedině pak ji lze považovat za předvídatelnou, jak žádá tato Sněmovna. Chci upozornit, že při změně této veličiny se může výše dávky pohybovat obousměrně, to je důležité podotknout - tedy zvyšovat i snižovat. A ještě jednou upozorňuji na toto riziko.

Nicméně Ministerstvo práce a sociálních věcí v tuto chvíli pracuje se šesti variantami, jak příspěvek na péči případně valorizovat. V podstatě se jedná o šest ekonomických veličin.

První varianta váže valorizaci na vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy.

Druhá varianta navrhuje využít vývoj průměrné měsíční výše starobního důchodu, a jak jsem zmiňovala, největší počet příjemců příspěvku na péči je starší 65 let.

Třetí varianta - využít vývoje nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dle spotřebitelských cen za domácnosti celkem.

Čtvrtá varianta se vrací k původnímu valorizačnímu mechanismu, který byl zrušen v roce 2008, tedy valorizace příspěvku na péči podle vývoje cen sociální péče za domácnosti celkem.

Pátá varianta - ta využívá modelu valorizace důchodů, tedy kombinaci vývoje cen a reálných mezd.

A šestá varianta vlastně spojuje valorizaci příspěvku na péči s minimální mzdou.

Jak už tato paleta popisuje, nebo vlastně vystihuje, tak všech šest variant má své opodstatnění a dává z různých důvodů smysl.

Závěrem bych chtěla podotknout, že valorizační mechanismus je ve srovnání s ad hoc navyšováním příspěvku na péči spravedlivější. Opravdu spravedlivější. Každá varianta valorizace při růstu dané ekonomické veličiny přinese posílení rozpočtů rodin. Dopady jednotlivých variant na státní rozpočet se mohou lišit. Každá z veličin se může měnit vlastním tempem a směrem. Náklady můžeme odhadovat jen velmi hrubě a pohybují se, to bych ráda zdůraznila, ve výši... ve výši půl miliardy až tři miliardy korun každoročně.

Musíme se shodnout, zda má být valorizace dobrovolná, nebo povinná. A jen zase připomínám, že povinně jsou dnes valorizovány například důchody, nepovinně je například valorizováno životní a existenční minimum.

Abych to shrnula: Příspěvek na péči se navyšoval v roce 2016 a 2019. My jsme té otázce valorizace příspěvku na péči na ministerstvu věnovali opravdu zevrubnou, velkou pozornost. Všech šest variant je potřeba důkladně zvážit a vydiskutovat. My o nich v tuto chvíli jednáme v rámci pracovní skupiny, která byla zřízena se všemi relevantními aktéry v rámci novely zákona o sociálních službách. Připomínám, že dnes máme k novele zákona o sociálních službách zde v Poslanecké sněmovně seminář s vámi, zákonodárci. Nicméně vybrat tu variantu, která by měla být podrobněji rozpracována do návrhu změny zákona o sociálních službách, to proběhne v příštích týdnech. Důležité je pak ale vést v patrnosti i možné velmi vysoké náklady na státní rozpočet. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní ministryně. Zahajuji všeobecnou rozpravu. Ještě chci na stenozáznam uvést, že poslankyně Richterová hlasuje s náhradní kartou 16 a poslanec Špičák hlasuje s náhradní kartou číslo 18.

A poslankyně Richterová je přihlášena do diskuse. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážení přítomní členové vlády, kolegyně, kolegové, ráda bych velice stručně připomněla, v jaké době žijeme. Proč je tohle téma relevantní. Žijeme v době inflační. V době, kdy prostě je to tak, že každý rok se o pár procent všechno trošku zdraží. Přijde mi, že se u zákonů chováme, jako kdyby tohle neexistovalo. Schvalujeme v zákonech pevné částky, a přitom reálně víme, že i na daních stát vždycky vybere o něco více, protože prostě ta dvě, dvě a půl procenta jsou jasný trend mnoha, mnoha let. A tahle skutečnost je zohledněna právě i v zákoně o starobních důchodech, o penzích. Tahle skutečnost je mimochodem zohledněna, a to mi přijde docela podstatné, i v našich platech, platy politiků se také valorizují, postupně zvyšují, ale naopak je ignorovaná v řadě důležitých výdajů státu. A jeden takový dnes diskutujeme, příspěvek na péči.

Samozřejmě jsem pečlivě poslouchala paní ministryni. Samozřejmě že potřebujeme spolehlivé zdroje dat, že teoreticky je možný obousměrný vývoj, i pokles, ale prakticky je to zkrátka a jednoduše tak, že když zohledníme růst cen, růst životních nákladů, to, že je zkrátka nevyhnutelné, že máslo, které jedno desetiletí stojí 35 korun, potom v dalším desetiletí bude stát 60, a pak se to patrně posune k 80 korunám, že takto ta postupná hladina cen roste, tak když toto akceptujeme, tak vidíme, že toho obousměrného možného snižování se vlastně nemusíme obávat, že tady je vlastně jistota, že k nějakému mírnému nárůstu patrně docházet bude. Co je otázkou, je pak ta výše růstu mezd a platů a samotné inflace.

Ale úplně věcně. Tak, jako je to u těch důchodů, jako se zohledňuje růst reálných mezd a inflace a přitom se to navyšování drží právě pod rychlostí výběru daní proto, aby stát měl nějaký manévrovací prostor, tak tento mechanismus by se nabízel k prověření i u příspěvku na péči. Jedna věc je tedy přijmout tuto skutečnost, tento fakt, že žijeme v době inflační, druhá věc je nevymlouvat se na to, co by mohly být různé zádrhele. Protože jsou třeba ty důchody, u nichž to umíme.

A potom poslední věc. Je důležité si říct, že my jako zákonodárný sbor věnujeme strašný počet hodin - a když si vynásobíte ten počet hodin projednaných na zvyšování čísel tím, kolik nás tady je, a že bychom měli být v podstatě vrcholní manažeři... (Odmlka pro silný hluk v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Omlouvám se, paní poslankyně. Prosím o klid. Děkuji.

 

Poslankyně Olga Richterová: Ta myšlenka je opravdu prostá. Když vynásobíte náš počet - sedí nás tu většinou 180, 190 - krát ty hodiny, které diskutujeme o zvyšování konkrétních částek, tak zjistíte, že to jsou obrovská čísla hodin, tisíce hodin v podstatě vrcholných manažerů, vnímáme-li tak náš zákonodárný sbor, tisíce hodin diskuzí věnovaných čísílkům, handrkování opravdu o cifry v zákonech, a přitom alespoň část těchto diskuzí bychom si mohli ušetřit tím mechanismem pravidelného mírného zvyšování.

Ještě jednou zdůrazním, naše doba je zkrátka doba inflační, doba, kdy se rok od roku ceny o něco navyšují. A s tím bychom měli počítat i v zákonech, ne to řešit vždy zpětně. Naše země to umí, prokázala to na důchodech, prokazuje to na platech politiků. Takže je namístě chtít se relevantně bavit i o možnosti tímto mechanismem, tímto poníženým, jaksi umírněným navyšováním řešit i příspěvek na péči.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní zpravodajka se hlásí do rozpravy. Ještě jednou bych vás poprosil, abychom zachovali klid v sále. Děkuji.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já děkuji i paní ministryni za představení všech těch šesti variant, respektive jejich velmi hrubých obrysů. Zároveň i toho, jakým způsobem k tomu přistoupili. Mám tam přece jen ještě pár otazníků. My jsme usnesení o tom, že žádáme vládu, aby do 1. září tohoto roku připravila ten předvídatelný valorizační mechanismus, zavázali hlasováním, které proběhlo 7. prosince minulého roku. Už z toho je patrné, že tedy přímo ministerstvo, když pominu, dobře, že začalo třeba pracovat až začátkem roku 2019 na tomto, tak na to měli skoro devět měsíců, osm měsíců určitě. A to jenom, když jsme takoví velkorysí, řekněme. A přijde mi trošičku málo, že po tolika měsících tady slyšíme, že ve hře je tolik variant a jaké jsou jejich hrubé obrysy. Já si myslím, že pokud by k tomu ministerstvo přistoupilo skutečně tak zodpovědně, jak paní ministryně říká, tak už tady dnes před námi stojí nikoliv s šesti variantami, ale třeba jenom zúženě se dvěma, které bude považovat, obě, třeba za realizovatelné, představí nám jejich úskalí, ale i jejich výhody a řekne nám, jaká je tedy ještě další cesta, jaký je harmonogram, termín, dokdy bude opravdu rozhodnuto, nikoliv jenom takové vágní, neurčité "někdy v rámci pracovní skupiny nad tím ještě budeme jednat a uvidí se, kdy a jak to uděláme".

My jsme si samozřejmě, paní ministryně, všichni vědomi toho, že se jedná o nemalé rozpočtové nároky. Ostatně když ten pozměňovací návrh byl předkládán, tak jsem tam i toto zohledňovala a samozřejmě jsem tam měla spočítané, kolik by ten můj konkrétní návrh valorizace stál státní rozpočet. Ale tady v tom případě mi přijde už dnes, po tolika měsících, které na to ministerstvo mělo, trošku nedostatečné, abychom se bavili takto vágně.

Takže se chci zeptat na váš názor na to. Za prvé kdy budete mít opravdu jasno, do kterého termínu byste byli schopni nám přestavit výsledek, a také, jaké varianta je pro vás ta, kterou třeba upřednostňujete, která vám přijde ta nejlepší možná.

Co se týče té minulosti, kterou jste zmiňovala, a to je právě podle mého názoru velmi ilustrativní - zvyšovalo se za celou tu dobu jenom dvakrát. A to je opravdu velmi málo na to, že se jedná o takto pro mnoho lidí životně důležitou dávku. A samozřejmě mi vyčtete, já to očekávám, že to byly vaše vlády, které k tomu zvýšení přistoupily. Já bych chtěla poupravit, že za vlády Nečasovy tam došlo sice u jednoho stupně ke snižování, ale u dalších stupňů ke zvyšování. Takže to nelze považovat tak, že tehdy tam to bylo - tam prostě docházelo k takovým změnám, které nebyly čistě jenom, řekněme, do minusu pro některé, ale jednalo se o vyváženost.

Samozřejmě také chápu, že se do toho velmi promítá ekonomická situace, a nezastírám, a nezastírejme to prosím opravdu ani lidem, kteří tu dávku potřebují, přijímají, že ve chvíli, kdy se naváže dávka na nějaký konkrétní valorizační mechanismus, tak bude vždy jenom muset růst. Opravdu, a to s vámi naprosto souhlasím, může přijít taková ekonomická situace, která se prostě projeví tak, že podle toho vzorce dojde naopak ke snížení té dávky. Je to klidně možné. Nicméně v tomto případě samozřejmě velice záleží na to, jaká konkrétní varianta bude vybrána a jakým způsobem se to pak bude promítat v té budoucnosti. Do toho nikdo nevidíme, křišťálovou kouli určitě nikdo nemáme. Ale můžeme říci, že je to pak mnohem spravedlivější, což je opět věc, ve které s vámi naprosto souhlasím. Protože pokud je daný valorizační mechanismus, je pro všechny předvídatelné, jestli tedy ta dávka spíše bude růst, nebo třeba stagnovat po nějakou dobu, nebo nedej bože dokonce klesat. Ale k tomu by mělo stejně docházet jen velmi výjimečně.

Takže podle mě to splnění usnesení je takové trošku polovičaté. Protože opravdu jste měli dostatek času na to už přijít s výsledkem. Máme polovinu volebního období. Když teprve teď začnete přemýšlet na tím, jakým způsobem se ke které té variantě postavíte kladně, tak se dá zhruba očekávat, že někdy začátkem příštího roku bychom se mohli tady ve Sněmovně dostat k projednání konkrétní podoby zákona. A jak to známe už z těch projednávání této věci v minulosti, tak ta debata k tomu určitě nebude úplně jednoduchá, bude košatá, a tím pádem si troufnu tvrdit, že se tady bavíme o dopadu do reality, tedy opravdu do praxe těch lidí, nejdříve tak někdy začátkem roku 2021. A to si myslím, že je docela dlouhý horizont.

Takže prosím, abychom se dozvěděli odpovědi na ty konkrétní úvahy a termíny. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Na průběh rozpravy chce faktickou poznámkou reagovat pan poslanec Juříček, poté paní poslankyně Richterová.

 

Poslanec Pavel Juříček: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem se zařekl, že nebudu reagovat na různá moudra, která ve Sněmovně tady projevujete, ale tentokrát to moudro, které jsem tady slyšel od Pirátů, mi nedá. Je potřeba si uvědomit, že žijeme spíš v době, která je cyklická. A teď jak se vyvíjí celosvětový trh - a je tady asi málo poslanců, kteří to umí posoudit tak jako já - tak ten trh významně padá. Jsem zvědavý, jakým způsobem pak ustojíme státní rozpočet. A určitě by stálo spíš za úvahu, aby myšlenka, jestli budeme furt do nekonečna dorozdávat další a další sociální balíčky, tak jestli by neměly být navázány na růst nebo pokles hrubého domácího produktu. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka, paní poslankyně Richterová. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jenom opravdu velmi stručně. Já jsem zvědavá na odpovědi, které položila prostřednictvím předsedajícího paní poslankyně Pekarová. Jsem zvědavá na ty termíny, jak to ministerstvo vidí, zda to chce dát k ledu, anebo přece jen je to myšlenka, o které budeme diskutovat.

Co se týče vývoje celosvětové ekonomiky, tak samozřejmě i to velmi pečlivě sledujeme, že určitě přichází zpomalení hospodářského růstu, ale přesně o tom je ta pointa, že i při zpomalení hospodářského růstu dochází ke zvyšování cen. To je příznak doby, v níž žijeme. Že mírný růst cen je velice důležitý ukazatel, který je potřeba sledovat. A na to se snažím neustále poukazovat, že proto je problém, když jsou v zákonech pevné částky. To je ten dlouhodobý trend. Dlouhodobé trendy jsou něco jiného než mírná kolísání.

Ale ještě jedna věc je provázání příspěvku na péči s naším celým systémem sociálních služeb. Chtěla jsem připomenout, že ty velké diskuse, co tady byly o financování sociálních služeb, ve skutečnosti s tímto úzce souvisí, my jsme navrhovali jiný poměr, ale že ten veliký rozdíl mezi příspěvkem, co jde na klienta do pobytových služeb versus do té terénní péče, také způsobuje nerovnováhu, že zkrátka ten systém potřebuje zásah, není možné to nechat běžet dál samospádem. Celý náš systém péče o osoby se zdravotním postižením a vůbec i péče o neformální pečující. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní do rozpravy s přednostním právem paní ministryně, připraví se paní poslankyně Aulická Jírovcová, poté pan poslanec Jan Bauer.

Dovolte mi přečíst několik omluv. Omlouvá se pan poslanec Antonín Staněk z dnešního jednání od 9.30 do 11.00 z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jiří Běhounek dnes od 13 do 17 hodin z pracovních důvodů, omlouvá se pan poslanec Jan Birke od 14 hodin a ve čtvrtek se omlouvá po celý den, v pátek opět po celý den.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych ráda zodpověděla několik dotazů, které padly. Ale ještě předtím - my jsme valorizační mechanismus příspěvku na péči měli. Ten byl zrušen v roce 2008, kdy ministrem práce a sociálních věcí byl Petr Nečas a ministrem financí pan Kalousek. Takže to je potřeba připomenout. Deset let poté vzniklo usnesení Poslanecké sněmovny, že je potřeba zavést valorizační mechanismus. To znamená, že pevně doufám, že pokud se rozhodneme valorizační mechanismus... (Odmlčuje se pro hluk v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, máte-li co k řešení, prosím, běžte do předsálí a nerušte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová ... že pokud se rozhodneme valorizační mechanismus zavést, protože to velmi vážně zvažujeme, tak ho pravice dva roky poté opět nezruší, jak to udělala naposledy. Protože tak to skutečně bylo. My jsme ho zavedli, vy jste ho zrušili, teď ho chcete zavést po deseti letech.

Co se týká mých osobních preferencí. Já si v tuto chvíli myslím - a říkala jsem to předtím, protože jsem byla dotázána na svůj osobní názor, ráda to zopakuji, protože opakování je matka moudrosti. Já si myslím, že jakákoli změna příspěvku na péči musí být velmi úzce provázána s novelou zákona o sociálních službách. Nemá smysl dělat žádné systémové změny, pokud tam nebude provazba na sociální služby. Jak asi víte, my v tuto chvíli velmi intenzivně, a také už jsem to říkala, pracujeme na novele zákona o sociálních službách, každé úterý se k tomu schází pracovní uskupení. Dnes máme v Poslanecké sněmovně seminář k našemu pokroku, na který jste všichni zváni. A podle legislativního plánu prací má být novela zákona o sociálních službách předložena do konce tohoto roku vládě. To znamená, ten jízdní řád včetně harmonogramu je velmi jasný.

A já ještě jednou opakuji, jakákoli změna příspěvku na péči musí jít ruku v ruce s novelou zákona 108, bez toho, si myslím, že ty zásahy do systému by byly kontraproduktivní.

Co se týká mých osobních preferencí, tak já mám dvě varianty, které si myslím, že by dávaly smysl, nicméně to bude právě záviset na systému financování v sociálních službách, proto je nebudu uvádět. V každém případě mohu ale říci, že by ten valorizační mechanismus neměl být povinný, protože u nepojistných sociálních dávek nemáme povinný valorizační mechanismus, ten máme pouze u těch pojistných. Velmi děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další je do rozpravy přihlášená paní poslankyně Aulická Jírovcová, připraví se pan poslanec Bauer.

Ještě stihneme jednu omluvu. Omlouvá se paní poslankyně Alena Gajdůšková z dnešního jednání od 11.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Já děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já musím říct, že mě velice mrzí, že k usnesení, které tady dneska probíráme, ke kterému máme bod, se víceméně samotná paní ministryně nepřihlásila a ten požadavek, jak by se měla interpretovat informace o možné valorizaci nebo přípravě příspěvku na péči, tak to musely být poslanecké iniciativy. A musím říci, že i ten dnešní kulatý stůl k novele o sociálních službách, kterou tady několikrát zmínila paní ministryně, je především také díky usnesení výboru pro sociální politiku a Poslanecké sněmovny, že se k tomu zákonodárci spolu s Ministerstvem práce a sociálních věcí sejdou. To znamená, že my jsme si ani nemuseli být jisti, jestli paní ministryně by s námi chtěla přípravu té novely probírat na takové úrovni, jakou jsme zajistili v této podobě.

Každopádně se chci vyjádřit k té valorizaci příspěvku na péči. Nám by se také líbilo, kdyby byl nějaký přirozený valorizační mechanismus tohoto příspěvku. Ale chtěla bych říci, že to není jenom o samotném příspěvku na péči. KSČM se dlouhodobě nelíbí, tak jak je pojat příspěvek na péči, protože si zase musíme na druhou stranu říci otevřeně, že i příspěvek na péči, který dneska už má podobu 31 miliard korun za rok, opravdu můžeme otevřeně hovořit, že dostál velké nesystémovosti, a to především v té podobě, že ke zvýšení došlo jenom v té domácí péči a víceméně v té pobytové, nechci říct ústavní, péči se zachoval v takové podobě, v jaké je, a v praxi to opravdu přináší značné problémy.

Také se nám nelíbí, že neustále u tohoto příspěvku dochází k částečnému zneužívání, to je otevřeně nutné říci. A bohužel k tomu nedochází až tak u pobírání dospělých osob, jako třeba u těch dětí. A já jsem přesvědčená, že je nutné příspěvek na péči, především v té péči doma, nějakým mechanismem kontrolovat. Nehledě na to, že u příspěvku na péči se nám ukazuje, jaký je velký problém, že je to vlastně jediná částka, kterou ta rodina resp. ten klient a pečující osoba pobírá. Často když potom ten klient odjede třeba i na dva, na tři měsíce na lázeňský pobyt, tím pádem samozřejmě rodina je bez této částky a v tu chvíli jsou absolutně bez jakýchkoli dalších financí. A jsem přesvědčená, že je opravdu nutné neřešit jenom valorizaci příspěvku na péči, ale celý mechanismus. Myslím si, že pečující osoby by měly být striktně odděleny od příspěvku na péči a že by měly být financovány naopak zcela jinou částkou - můžeme to nazývat třeba i sociální dávkou, protože příspěvek na péči je sociální dávka. Ale myslím si, že tito dva lidé by opravdu měli být financováni zcela jinak. A pak se můžeme opravdu bavit o té samotné valorizaci příspěvku na péči. A já musím říci, že mě opravdu velice mrzí, že se tady bavíme neustále jenom o tom navýšení. Opravdu se musíme bavit i o té komplexnosti a nesystémovosti, kterou ten mechanismus, který je teď nastaven, přináší.

My dneska máme kulatý stůl, my jsme opravdu ve většině případů s kolegyněmi a kolegy zvědavi, co nám paní ministryně a zástupci Ministerstva práce řeknou. Sama jsem zvědavá, protože včera jsem si přečetla i podklady, které jsme dostali, a otevřeně říkám, že z novely zákona o sociálních službách mám spíše strach. Děkuji moc.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Mám zde jednu faktickou poznámku. Ráda by reagovala paní poslankyně Gajdůšková. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážené členky, členové vlády, paní poslankyně, páni poslanci, jenom rychle. Já se musím zastat paní ministryně. Práce na Ministerstvu práce a sociálních věcí běží. Včetně příprav, analýz, sbírání podkladů a návrhů na to, jak udělat systém nejenom sociálního zabezpečení, ale všechno, co s agendou Ministerstva práce a sociálních věcí souvisí. Chci se ohradit proti tomu, že to vypadá, jako kdyby paní ministryně nepracovala, pokud by poslanci netlačili. Není to pravda! Skutečně to není pravda. Legislativní proces je naprosto zřejmý. Ministerstvo práce a sociálních věcí jako každý resort má povinnost věci připravovat, dělat a poslanci se k nim vyjadřují až ve chvíli, kdy dojde návrh do Poslanecké sněmovny. Já oceňuji kolegyně a kolegy ze sociálního výboru, kteří se zajímají a chtějí být účastni už toho procesu, kdy se věci připravují. Je to správně. Nakonec jsou to poslankyně a poslanci, kteří potom musejí návrhy schválit. Ale nicméně nemůžeme si jako poslanci tady říkat, že bez nás by ty věci nebyly. Ony se dějí, ministryně pracuje, ministerstvo pracuje. Byly by, možná ne v tom čase, který vy si představujete, možná o chvilku později, ale jsou, připravují se, dějí se.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka paní poslankyně Pekarová.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já chápu, že samozřejmě budete, paní kolegyně prostřednictvím předsedajícího, hájit svoji ministryni a budete ji podporovat. Ale buďme v tomhle případě velmi spravedliví vůči tomu, jak se to má zrovna s touto dávkou. Protože my tady neřešíme samozřejmě jenom její výši, ale my velmi často, a to právě díky poslancům, a tady úplně nad úroveň stranickosti, poslancům i vládní koalice, jsme se dostávali k tématu jejího vůbec přiznávání a ohromného problému, který tady v této oblasti je. Já jsem to tady vůbec nechtěla dneska zmiňovat v rámci toho tématu. Myslím si, že by to sem sice i patřilo k tomu, ale že přece jenom jednejme věcně o valorizaci, jednejme věcně o tom, co jsme schválili v prosinci minulého roku, ale buďme féroví k tomu, že kdyby nebylo poslanců a jejich ohromného tlaku, a to už od minulého volebního období, tak to, jakým způsobem se tedy dnes čeká dlouho na vůbec posouzení nároku na příspěvek na péči, to by zdaleka nebylo tak častým tématem, jako to bylo díky právě tlaku výboru pro sociální politiku. Tehdy ještě jeho předsedkyně paní Radka Maxová se tomu věnovala každého čtvrt roku, zařazovala ten bod velmi pravidelně a myslím si, že to bude neustále muset pokračovat, protože situace se v tom samozřejmě lepší jenom velmi pomalu, pokud vůbec. Takže buďme spravedliví, že tady v tomto případě opravdu jenom díky tlaku poslanců se něco dělo. A není to jediný případ.

Musím připomenout, když tady zmiňujeme novelu zákona o sociálních službách, že v minulém volebním období, kdy sociální demokracie měla Ministerstvo práce a sociálních věcí také samozřejmě na celou dobu, tak to bylo jedno velké fiasko, protože ten návrh zákona se tady ani pořádně nedoprojednal.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, paní poslankyně Gajdůšková.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji opět za slovo, nebudu zdržovat, jenom rychle. Paní Adamové Pekarové prostřednictvím pana předsedy: Že jsou problémy při přiznávání dávek, při zařazování občanů žadatelů do těch jednotlivých stupňů, samozřejmě víme. Ale to není věcí zákona. To je záležitost toho, jak to běží v terénu. A tak si myslím, že bychom spíš měli poděkovat současné ministryni práce a sociálních věcí paní Maláčové, že se pustila do věcí týkajících se lékařské posudkové služby. Že se pustila do věcí týkajících se Úřadu práce a celého toho velmi složitého systému, s jehož výsledky se lidé potýkají. A tam samozřejmě to není úplně ideální, mohla bych sama vykládat příběhy.

Ale znovu říkám, děkuji paní ministryni, že se do těch věcí pustila, a step by step, krok za krokem, se je snaží zlepšovat.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka, paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Opravdu fakticky k upřesnění té debaty, jak tady zaznělo, že je třeba i tento příspěvek důsledně kontrolovat. S tím v Pirátech samozřejmě souhlasíme. Akorát vidíme, že ten úřad, který to má dělat, dneska Úřad práce, na to vlastně často nemá kapacity, nemá na to reálnou možnost. Takže to je vlastně reakce, že náš stát ty možnosti potom důsledně nevymáhá. A stejně tak nedává tu podporu neformálním pečujícím, tu podporu, aby mohli dobře zvládat. Já rozumím slovům paní ministryně, že to je úzce napojené na novelu zákona o sociálních službách.

Ale ještě jednu faktickou poznámku musím říct. Lékařská posudková služba selhává kvůli nedostatečnému řízení v minulosti. Jde o to, že to, že u nás lidé čekají půl roku na posudky, není normální. Jsou země, kde je to vyhotovené v řádu týdnů. U nás je to 180 dní jen to fikne. Přerušuje se správní řízení.

V oblasti péče o osoby se zdravotním postižením zkrátka máme obrovské rezervy, je potřeba o tom nemlčet a řešit to. A je i otázka, kolik lidí se na samotném ministerstvu této problematice věnuje, kde jsou priority ministerstva a jestli právě celá problematika péče o lidi se zdravotním postižením, péče o lidi ve vážných nemocech a podobně je dostatečně prioritizovaná vaším ministerstvem.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji i za dodržení času. Pan poslanec Bauer ještě chvilku posečká, s přednostním právem paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji za připomenutí tématu lékařské posudkové služby. Paní poslankyně Richterová to pravděpodobně připomíná, protože za ní byli v pondělí mí kolegové, aby s ní konzultovali velkou novelu lékařské posudkové služby a velkých změn, které chystáme. Takže je velmi dobře v obraze, co chystáme. Myslím si, že nás za tyto návrhy pochválila, a my je v příštích týdnech představíme. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Jan Bauer s řádnou přihláškou do rozpravy.

 

Poslanec Jan Bauer: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, milé dámy a pánové, opravdu jenom krátce. Já se omluvím, na začátku hned jenom odbočím od tohoto tématu, ale chtěl bych říci několik slov obecně ke kapitole 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Já mám dlouhodobě tu čest být jak zpravodajem při schvalování návrhu rozpočtu, tak při schvalování závěrečného účtu, a chtěl bych říci, že na tuto kapitolu se dlouhodobě dívám nejenom jako člen výboru pro sociální politiku, ale i jako člen hospodářského výboru. A chtěl bych jenom říci, a tady paní ministryně asi se mnou bude souhlasit, pro vaši informaci: přibližně 670 nebo 680 miliard v rámci státního rozpočtu a přibližně 44 % v rámci celkového rozpočtu, většina z těch peněz, asi 94 %, jsou mandatorní výdaje. A já bych chtěl férově, ještě než se vyjádřím k příspěvku na péči, říci, že pokud něco nenastane, tak mám obavy, že kapitolu 313, kde je schováno úplně všechno, dlouhodobě tento stát bude velmi složitě financovat. Velmi složitě. Ty výdaje narůstají.

Já tady slyším hlasy, že bychom měli ze všech těch příspěvků a dávek udělat jakýsi dávkový automat. Je to legitimní. Je to legitimní požadavek, dokonce v některých věcech je to oprávněné. Já jenom upozorňuji - a tady to je prostě na gros toho, co třeba řekl pan kolega Pavel Juříček - dlouhodobě tato kapitola bude velmi složitě ufinancovatelná. Já nechci říkat, že nebude možná financovat, bude možná financovat, protože se na to vezmou peníze z jiných částí státního rozpočtu, ale dlouhodobě velmi složitě ufinancovatelná. A pokud něco nenastane - my jsme mimo jiné volali po tom, aby nastala takzvaná revize sociálních dávek, aby se na to někdo podíval. Je tady paní ministryně financí, ano, i paní ministryně financí volala a vyzývala paní ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, aby skutečně provedla seriózní revizi sociálních dávek ještě předtím, než se bude diskutovat o návrhu státního rozpočtu na rok 2020.

Tady bych chtěl říci, a to byl můj přímý dotaz na výboru pro sociální politiku - jakým způsobem proběhla revize sociálních dávek. Tak i pro paní ministryni financí jenom sděluji - revize proběhla. Výsledek byl vyvěšen na stránky Ministerstva práce přesně na svatého Valentýna a výsledkem je, že žádná revize se konat nebude mimo diskuse o příspěvku na bydlení nebo na doplatku bydlení. Takže to jenom pro paní ministryni práce (financí?) informace, že toto proběhlo, máme to za sebou, visí to od svatého Valentýna na webových stránkách a nic se dít nebude.

Takže chtěl jsem jenom upozornit, že jak to dofinancovat, celou tu kapitolu, na to je několik modelů. Někdo chce zvyšovat daně, někdo chce zavádět sektorovou nebo digitální daň nebo obecně zvyšovat daně. My se mimo jiné kloníme k tomu, že skutečně musí proběhnout seriózní debata nad revizí sociálních dávek, aby z toho nevznikl dávkový automat a aby se skutečně ty peníze vyplácely těm, kteří si to ve finále zaslouží.

Teď nazpátek k tomu příspěvku na péči. Já bych chtěl říci, že je férové tady přiznat, že to byla především iniciativa našeho Senátu, ti přišli s tímto návrhem a nakonec se rozhodlo, že se bude zvyšovat o ty známé peníze ve třetím a čtvrtém stupni. Bohužel, my jsme navrhovali, aby to bylo bez rozdílu, zda ti uživatelé využívají pobytové služby, což bohužel nebylo vyhověno, ale kritizovali jsme, že ta hranice mezi třetím a čtvrtým stupněm je velmi tenká a že by se systémově Ministerstvo práce a sociálních věcí mělo obecně podívat nejenom na třetí, čtvrtý, ale i na první a druhý stupeň.

Tady zase na druhou stranu musím pochválit paní ministryni, protože skutečně platí, že dnes od 13.00 hodin v Konírně proběhne kulatý stůl v rámci novely o sociálních službách, a tam by mimo jiné měla proběhnout diskuse, pravděpodobně nad těmi šesti variantami, co vlastně s tímto příspěvkem dlouhodobě systémově udělat, což je věc, za kterou já tedy musím paní ministryni pochválit. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Reagovat chce s faktickou poznámkou paní poslankyně Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den. Vím, že už toho bylo řečeno mnoho. Nechci tu debatu prodlužovat, ale chci zdůraznit, že o lékařskou posudkovou službu jsem se začala zajímat právě poté, co nikam extra nevedly diskuse na sociálním výboru. Podala jsem obšírnou písemnou interpelaci v létě, obdržela jsem na ni neuspokojivou odpověď, opravdu velmi neúplnou odpověď, že jsem podala rozpor na tu písemnou interpelaci a až poté, co začalo být jasné, že se tedy spolu potkáme, vážená paní ministryně, na odpovídání, bylo možné se setkat s vašimi lidmi a pobavit se o tom, jak to funguje. Skutečně chci říct, ta iniciativa vzchází od nás poslanců a můžete si tu písemnou interpelaci samozřejmě najít. Tak to je jedna věc.

A druhá věc je - prosím vás, co se týče těch možností financování, tak jediné, co tady ještě nezaznělo, je to, že zkrátka, tak jak se vyvíjí ekonomika, v současných letech vzrůstal každý rok o desítky miliard výběr, státu rostly příjmy na daních, ale právě zůstávají ty fixní částky, třeba u příspěvku na péči. My si dobře uvědomujeme, že stát se musí chovat jako odpovědný hospodář, ale není odpovědné mlčet o tom, že když vám rostou průběžně příjmy, tak jsou kapitoly, kde mohou průběžně růst i výdaje. Samozřejmě o něco a uvážlivě. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. V tuto chvíli nikoho nevidím, takže končím všeobecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečné slovo. Paní navrhovatelka a zpravodajka v jedné osobě má zájem. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já děkuji za debatu, která tady probíhala. Myslím si, že už jenom tím, že tehdy, když jsme v prosinci minulého roku hlasovali o tomto usnesení, tak jej podpořilo 156 poslanců, tak jsme tím dali dostatečně najevo to, že to považujeme za velmi důležité téma a že považujeme za důležité, aby ministerstvo na této věci pracovalo.

Já navrhnu v podrobné rozpravě usnesení, které bychom přijali k té proběhlé rozpravě a k informacím, které jsme se dozvěděli od paní ministryně, protože si myslím, že tedy skutečně byl dostatek času na to připravit už konkrétnější řešení, a tak si dovolím tedy v tom usnesení kromě toho, že vezmeme na vědomí to, co jsme se tady dnes dozvěděli, také konstatovat, že to považuji za nedostatečné. (Hluk v sále.)

Z hlediska toho, jakým způsobem k tomu Ministerstvo práce a sociálních věcí přistoupilo, jsem se dozvěděla, že je na to vyčleněn asi jenom jeden člověk, tak to si myslím, že opravdu ta pozornost tomu přílišná věnována není, navíc, když vezmeme v potaz, kolik zaměstnanců toto ministerstvo má, jak raketově jejich počet za vlády ČSSD vzrostl, ale to je taková poznámka na okraj.

Z hlediska toho, že se chystá novela zákona číslo 108 o sociálních službách, což je věc, kterou určitě -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším na vteřinku a požádám o klid. Máte-li co k řešení, prosím, do předsálí.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: - což je věc, kterou všichni určitě, dá se říct téměř asi všichni napříč politickým spektrem, kvitujeme, protože víme, že je potřeba změnit financování sociálních služeb, všichni víme, že tady v tom směru ten problém se rok co rok opakuje, ostatně na jaře jsme tady řešili dofinancovávání sociálních služeb mnohokrát, a stále se dá říci, že to je problém, který už i na příští rok můžeme znova očekávat - tak prostě dokud tady ta novela opravdu nebude a nebudeme ji moci projednávat, tak se nezmění nic zásadního ani v příspěvku na péči, protože takto to podmiňuje ministerstvo. A opravdu zkušenosti z minulého volebního období, kdy novela sice taktéž byla jednou z hlavních priorit ministryně práce a sociálních věcí paní Marksové, tak si myslím, že všichni si umíme vzpomenout snadno na to, jak to tedy dopadlo, a že to nedopadlo tak, jak bychom potřebovali, jak by bylo potřeba právě pro všechny ty, kterých se tady ta problematika týká. A že se jedná opravdu o statisíce lidí v České republice, to snad ani nemusím zdůrazňovat.

Takže já si dovolím teď, když už tady stojím, ten návrh usnesení přednést a pak už se v podobné rozpravě k němu jenom přihlásit.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já bych, s dovolením, tedy otevřel podrobnou rozpravu, paní zpravodajko, a můžete přednést návrh usnesení.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak už je to vyřešeno správně podle jednacího řádu. Prosím o vaši pozornost směrem k usnesení, které by bylo dvoubodové, a rovnou navrhuji hlasovat o každém bodu zvlášť, protože jsem si vědoma toho, že by pro někoho mohlo být problematické hlasovat pro celek.

Za prvé: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové o plnění usnesení Poslanecké sněmovny číslo 416 ve věci valorizace příspěvku na péči."

A bod číslo dvě: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že považuje plnění usnesení číslo 416 za nedostatečné, a žádá ministryni práce a sociálních věcí o urychlení debaty nad zavedením valorizace v rámci ministerstva."

Myslím si, že to je korektní, že to není nijak příliš v tomto případě ani útočné. Myslím si, že se v tom i odráží ta debata, která se tady velmi kultivovaně odvíjela. Za to vám děkuji. Děkuji vám předem za podporu obou dvou bodů tohoto usnesení.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S faktickou poznámkou v rámci podrobné rozpravy pan poslanec Dolínek.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobrý den. Nevím, jestli je to faktická, nebo jak se v tomto případě postupuje, ale chci požádat o rozdělené hlasování o těchto dvou bodech. (Hlasy ze sálu: Už bylo navrženo.) Ono to v tom šumu tady nebylo slyšet. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, stejný procedurální návrh zazněl už od paní zpravodajky. Budeme hlasovat každý bod usnesení zvlášť. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě. Jestliže tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečné slovo, paní poslankyně? Není zájem o závěrečné slovo. (Předsedající gonguje.)

Budeme tedy hlasovat o návrhu usnesení. Přivolám kolegy z předsálí. Současně vás všechny odhlásím a požádám o opětovné přihlášení.

 

Nejprve budeme hlasovat o bodu č. 1, který zní: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí zprávu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové o plnění usnesení Poslanecké sněmovny č. 416 ve věci valorizace příspěvku na péči."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro toto usnesení. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 191 přihlášeno 174, pro 170, proti nikdo. Tato část usnesení byla přijata.

 

Dále budeme hlasovat o bodu 2, který zní: "Poslanecká sněmovna konstatuje, že považuje plnění usnesení č. 416 za nedostatečné, a žádá ministryni práce a sociálních věcí o urychlení debaty nad zavedením valorizace v rámci ministerstva."

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

V hlasování pořadové číslo 192 přihlášeno 176, pro 80, proti 10. Tento návrh přijat nebyl.

 

Já tedy konstatuji, že návrh usnesení byl v bodě č. 1 přijat. Děkuji a končím tento bod.

 

Otevírám další bod a tím je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.