Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb.,
o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 435/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministr zemědělství Miroslav Toman, kterého prosím, aby se ujal slova poté, co v jednacím sále bude klidná atmosféra. Takže kdo má něco důležitého k řešení, nechť to prosím řeší v předsálí. Děkuji vám. Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych ve stručnosti uvedl vládní návrh novely zákona číslo 166/1999 Sb., o veterinární péči. Předkládaná novela adaptuje nařízení Evropské unie o úředních kontrolách, které zavádí novou právní úpravu úředních kontrol v oblasti veterinární péče.

Nad rámec adaptace tohoto nařízení je cílem návrhu upravit veterinární podmínky chovu hmyzu jako hospodářských zvířat, stanovit veterinárně-hygienické požadavky na podniky, které zpracovávají a uvádějí na trh produkty z hmyzu, zakotvit průkaz prohlížitelů zvěřiny a průkaz prohlížitelů včelstev, stanovuje povinnost dotčených subjektů strpět zveřejnění informací nezbytných k ochraně zdraví lidí a zakotvit zvláštní opatření úřední veterinární závěry k zajištění živočišných produktů.

Součástí návrhu zákona je novela zákona o správních poplatcích, která zejména doplňuje správní poplatek za vydání souhlasu k neškodnému odstranění kadáveru koně v zájmovém chovu chovatelem na jeho vlastním pozemku.

Tento návrh projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny na své 25. schůzi 4. září 2019 a doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. S pozměňovacími návrhy přijatými zemědělským výborem souhlasíme. Přispějí ke zkvalitnění vládního návrhu, a proto je podporujeme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 435/1 a 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj zemědělského výboru poslanec Pavel Kováčik a informoval nás o projednávání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, zemědělský výbor na svých jednáních k tomuto tisku přijal dvě usnesení: 435/1, kterým 30. dubna přerušil projednávání tohoto bodu v obecné rozpravě a stanovil termín pro podávání pozměňovacích návrhů do středy 21. srpna 2019 do 12 hodin, a potom usnesení zemědělského výboru číslo 435/2, kterým 4. září doporučil Poslanecké sněmovně vládní návrh zákona schválit ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Přijal řadu pozměňovacích návrhů, kterých bližší odůvodnění bude předneseno ve třetím čtení.

Já si dovolím ještě jako zpravodaj avizovat, že k dalšímu zkvalitnění vládního návrhu mám připravené dva pozměňovací návrhy, které tady ovšem přednesu, až bude čas v rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu zpravodaji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli přihlášené tři poslankyně a poslance. První vystoupí paní poslankyně Červíčková. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, novelizace zákona o veterinární péči je jednou z priorit Ministerstva zemědělství a dalo by se říci, že některé jeho části jsou i velkým tématem pro veřejnost, a to laickou i odbornou. Jsem přesvědčena, že takovou oblastí jsou například i útulky pro zvířata. Nejen ve společnosti, ale i zde ve Sněmovně rezonuje téma takzvaných množíren a domnívám se, že snahou nás všech je dát jasná pravidla pro provoz útulků pro zvířata, a to i s ohledem na potřeby měst a obcí.

Na základě spolupráce s odborníky v oboru jsem připravila pozměňovací zákon (návrh), který odráží praxi v zahraničí, zejména na Slovensku, v Polsku, v Británii a ve Francii. Pozměňovací zákon (návrh) je vložen do systému pod číslem 3280 a obsahuje pět bodů, z nichž pouze jeden je bodem takzvaně změnovým a byl zpracován v návaznosti na masivní kritiku laické i odborné veřejnosti týkající se efektivity postihu takzvaných množitelů a překupníků psů. Tento změnový bod po vzoru zahraničních úprav stanovuje povinnost začipování štěněte do určitého věku, konkrétně tři měsíců, nejpozději však před odchodem k novému majiteli.

Zbývající čtyři body obsažené v mém pozměňovacím návrhu pouze formulačně zpřesňují právní režim útulku. Pokud jde o péči o toulavá a opuštěná zvířata v souladu s doktrinálním vymezením útulku, deklaruji již platný stav s cílem odstranit výkladové nejasnosti, které se v praxi vyskytují a způsobují zejména obcím potíže. Navrhovaná formulační zpřesnění jsou tedy přímou reakcí na četné stížnosti místních samospráv a státních institucí. Z toho důvodu navrhuji formulačně zpřesnit legální definici pojmu útulek způsobem akcentujícím skutečnost, že útulky tradičně fungují v nezbytné spolupráci s obcemi. V rámci sjednocení pojmů rovněž navrhuji užívat pojem péče o zvíře i v ustanoveních, kde je nyní supluje pojem izolace.

Detailní odůvodnění najdete ve vloženém pozměňovacím návrhu. Předem vám děkuji za vaši pozornost věnovanou tomuto pozměňovacímu návrhu i děkuji za váš čas, který tomu budete věnovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní poslankyni. Dalším v obecné rozpravě je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník, kterému tímto dávám slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem se tímto zákonem zabýval již při jeho minulém předložení v minulém volebním období. Tehdy jsem se také snažil nějak zpřesnit definici a povinnosti útulků pro zvířata. Vracím se k tomuto tématu i v jeho dnešním projednávání ve druhém čtení, kdy jsem předložil pozměňovací návrh. Nejprve si dovolím trošku reminiscence toho, co se odehrálo.

Změna zákona z roku 2017 zavedla povinnost evidence, což tedy Státní veterinární správě umožnilo lépe kontrolovat a evidovat zařízení vznikající a sloužící jako útulky pro zvířata. Je zajímavé, že podíváme-li se na stránky Státní veterinární správy, vidíme tam, že těchto útulků je v současné době 292. Jinak v roce 1997 jich bylo zhruba 50. Čili dramatický nárůst těchto útulků.

Je zajímavé, že obce, které se starají o zatoulaná zvířata na svém území, stále mají potíže tato nalezená zvířata, o která se musí postarat, do útulku umístit. Čili je na tom něco zvláštního, něco podivného.

Paní kolegyně Červíčková zmínila množírny. Ta souvislost s útulky je těžko prokazatelná. Nechci tady stát v roli nějakého prokurátora. Ale jenom uvedu všeobecně známou věc, že chce-li si zájemce z útulku vzíti do své péče zvíře, o které se ten útulek stará, o které pečuje, tak zaplatí tzv. adopční poplatek a ten začasté bývá ve výši několika tisíc korun, tedy ve výši, která je v podstatě nějakým oceněním toho zvířete tak, jak by asi zhruba na trhu bylo očekávané za něj zaplatit, nikoliv však v té maximální reálné tržní ceně. Čili je to věc, kterou stojí za to se zabývat.

Já jsem navrhl celkem tři pozměňovací body, tři novelizační body. Jednak do § 42 odst. 7 jsem doplnil větu, že krajská veterinární správa neprovede registraci, pokud žadatel nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy vydanými k provozování útulku pro zvířata. Čili současný stav řeší registraci útulku, ovšem neříká nic o tom, jak veterinární správa prověří, zdali žadatel o registraci splňuje podmínky a požadavky, aby jeho útulek byl dobrý, a nebyla to nějaká jenom fiktivní věc.

Další návrh umožňuje veterinární správě zrušit registraci, pokud zjistí, že provozovatel útulku závažně či opětovně porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo prováděcími právními předpisy.

A konečně třetí pozměňovací návrh stanoví předkladateli, ministerstvu, povinnost stanovit podmínky pro provozování útulku, jeho uspořádání a minimální prostor pro zvířata prováděcím právním předpisem, tedy nějakou ministerskou vyhláškou.

Čili to jsou tři části mého návrhu. Já vím, že při projednávání na zemědělském výboru nebyly tyto návrhy schváleny, ministerstvo se k nim vyjádřilo negativně. Já se snažím porozumět jeho důvodům, ale přesto předkládám tento návrh, tak aby jednak tady na plénu zazněly důvody, proč byly ty návrhy předloženy, a také aby možná se moje vystoupení stalo třeba důvodem pro nějakou diskusi, která by případně mohla vést k zapracování těchto tezí do nějakého budoucího návrhu. Přesto ale se k návrhu v podrobné rozpravě přihlásím a pak ve třetím čtení vystoupím s prosbou o podporu mých návrhů a budu doufat, že některé z nich najdou u vás podporu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Polanský... Tak to byl omyl. Takže v obecné rozpravě pan poslanec Petr Bendl. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Hezký dobrý den, pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové. Já jsem vplul do projednávání veterinárního zákona už v průběhu, kdy Sněmovna projednala po prvním čtení, takže jsem neměl příliš příležitostí nebo příliš času se mu detailně věnovat. Nicméně na zemědělském výboru byl veterinární zákon projednán poměrně v klidu, až na jednu věc, které nerozumím a kterou oponovali představitelé veterinářů, neboť Ministerstvo zemědělství se v důsledku jednoho z pozměňovacích návrhů má stát jakýmsi ministerstvem zemědělsko-školským, má začít ingerovat do oblasti školství. A pochybuji, že to specialisté v Poslanecké sněmovně zabývající se školskou problematikou vůbec vědí. Proto jsem chtěl ještě před třetím čtením a v rámci debaty ve druhém čtení na to obrátit vaši pozornost.

Já přečtu krátké stanovisko Komory veterinárních lékařů k usnesení zemědělského výboru právě týkajícímu se toho postgraduálního vzdělávání veterinárních lékařů. 4. 9. byl usnesením zemědělského výboru schválen pozměňovací návrh poslance Kováčika ve znění, které máte ve svém materiálu - to já číst nebudu. Stručně řečeno, jsou tam tři odstavce, odstavec osmý rozepsán, odstavec devátý rozepsán a uvnitř toho další dva, kde je ukládáno zmocnění Ministerstvu zemědělství, aby podrobnosti v oblasti vzdělávání veterinárních lékařů stanovilo prováděcím právním předpisem. A toto je stanovisko Komory veterinárních lékařů:

"Komora veterinárních lékařů má za to, že pozměňovací návrh novely veterinárního zákona není formulován jednoznačně a srozumitelně a především je v rozporu s právními předpisy, zejména zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinární lékařů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pokud bylo cílem pozměňovacího návrhu zakotvit povinné vzdělávání zejména soukromých veterinárních lékařů, kteří v oblasti klinického veterinárního lékařství působí, nelze návrh akceptovat s ohledem na evropskou právní úpravu těchto podmínek stanovených pro výkon povolání veterinárního lékaře, když evropská právní úprava požadavky na další vzdělávání veterinárních lékařů nestanoví, a není tedy povinná (předkladatelem zmiňované požadavky pro humánní lékaře jsou povinně dané legislativou Evropské unie a jsou dány mnohem přísněji a šířeji než u veterinárních lékařů, a proto je uvedení tohoto příkladu nepřípadné).

V této souvislosti není rovněž zřejmý vztah předloženého návrhu k ustanovení § 60 veterinárního zákona, podle něhož je soukromý veterinární lékař oprávněn vykonávat léčebnou a preventivní činnost, pokud splňuje podmínku odborné způsobilosti podle § 59 a 59b a dále podmínku členství v Komoře veterinární lékařů České republiky.

V případě, že mělo být účelem návrhu stanovení podmínek pro nepovinné, systematické vzdělávání soukromých veterinárních lékařů, je třeba zdůraznit, že návrh nijak nesouvisí s předmětem úpravy veterinárního zákona, který stanovuje kvalifikační předpoklady, avšak vždy jako podmínku výkonu některé z odborných veterinárních činností. V takovém případě ale návrh nereflektuje požadavky § 60 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon o vysokých školách zejména. Pokud jde o možnost vysoké školy poskytovat bezplatně nebo za úplatu programy celoživotního vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově s tím, že bližší podmínky celoživotního vzdělávání lze stanovit vnitřním předpisem příslušné vysoké školy, nikoliv zákonem.

Ať již bylo úmyslem předkladatele pozměňovacího návrhu stanovit povinné, či nepovinné zvýšení kvalifikace především soukromých veterinárních lékařů, je třeba konstatovat, že návrh zcela opomíjí ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 381/1991 Sb., o Komoře veterinárních lékařů České republiky, podle kterého podmínky pro výkon veterinární léčebné a preventivní činnosti svých členů stanovuje Komora veterinárních lékařů České republiky. Nelze také pominout, že podle uvedeného ustanovení je Komora veterinární lékařů České republiky oprávněna vyjadřovat se k podmínkám a způsobu dalšího vzdělávání veterinárních lékařů a účastnit se provádění specializačních zkoušek.

Obdobné stanovisko zastává i Státní veterinární správa."

Říkám to zde proto, abyste všichni, kteří máte zájem, měli čas se o tuto záležitost zajímat, a pokud chcete vědět podrobnosti, abyste věděli, kam se obrátit, neboť si myslím, že by byla škoda, kdyby toto měl být důvod, abychom tento zákon - teď mluvím za sebe - abych tento zákon nemusel podporovat, neboť si myslím, že je zcela nesystémový a mělo by se o něm diskutovat mj. i se školským výborem.

A ještě poznámka. Veterinárních lékařů není dostatek, všichni víme, jaká situace na trhu s veterináři ve skutečnosti je. A má-li toto být jakýsi předvoj povinných atestací, které si budou muset veterinární lékaři povinně, v podstatě budou se muset dovzdělat, vzdělání si případně doplatit, a tím pádem bude vznikat zase díra na trhu nedostatku veterinárních lékařů specializovaných na některé obory, které budou postupně vyjmenovávány. Tato obava u veterinářů je a myslím, že je zbytečné, abychom je tomuto strachu vystavovali. Bude lépe, když s nimi budeme diskutovat o možnostech dalšího vzdělávání. K tomu jsou podle mne připraveni. Nicméně je potřeba také říci, že není úplně obvyklé, aby ve veterinárním nebo jiném zákoně se diskutovalo, byla zanášena pravidla fungování vysokých škol. Myslím, že by to mělo být v jiných zákonech.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji. V obecné rozpravě nemám nikoho dalšího přihlášeného. Podívám se do sálu, jestli se nehlásí někdo z místa, nikoho nevidím, tudíž obecnou rozpravu končím. Zahajuji podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. První přihlášená je paní poslankyně Červíčková. Prosím, máte slovo. Pan předseda Kováčik poté.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji. Přihlašuji se tímto ke svému pozměňovacímu návrhu, který je uveden v systému pod číslem 3280 a který jsem odůvodnila v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda Kováčik. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Pane předsedající, paní a pánové, dovolte, abych načetl dva pozměňovací návrhy, o kterých jsem hovořil ve své zprávě zpravodaje. Tím prvním návrhem je návrh, který má souvislost na i nedávno medializované kauzy velkých šelem a problémů způsobených jejich chovateli, případně i jejich chovatelům. Současně se týká i otázky přesunu a chovu primátů. A já bych si dovolil přednést prvně odůvodnění, abyste věděli, o co půjde, a následně potom onen návrh.

V současné době je obchod s těmito živočichy, tedy primáty a šelmami, povolen v rámci EU v souladu se směrnicí Rady 9265/EHS výhradně mezi tzv. schválenými zařízeními podle § 55 vyhlášky číslo 382/2003 Sb. Jedinou výjimkou je přesun opic od soukromé osoby do schváleného zařízení po odsouhlasení kompetentními autoritami členských států. Zvířata musejí být vždy doprovázena veterinárním osvědčením vystaveným úředním veterinárním lékařem, to znamená, že i v současné době je obchod s primáty v rámci Evropské unie omezen a vždy by měl být uskutečněn s vědomím příslušného dozorového orgánu. Nicméně se stále častěji vyskytují případy nelegálního obchodu s primáty v rámci České republiky, či dokonce odeslání do zahraničí s tzv. darovací listinou, přičemž takovou možnost legislativa nezná, a s tím související neznalosti chovatelů, pokud jde o právní předpisy a podmínky obchodování se zvířaty i nakládání s nimi. V rámci České republiky existují navíc různé typy chovatelských subjektů, od zájmových chovatelů, kteří v současné době nemají povinnost vést žádnou evidenci, přes obchodníky se zvířaty registrované podle § 28 odst. 4 veterinárního zákona, kteří dočasně zvířata nakoupí, drží v karanténě na různých místech v České republice a dále s nimi obchodují do Evropské unie i do třetích zemí, až po schválená zařízení podle § 55 vyhlášky číslo 382/2003 Sb. Z tohoto důvodu pak není možné zjistit, odkud které zvíře pochází, neboť jednotlivá zařízení si zvířata mohou přemisťovat, a o to jde, bez požadovaného dokladu a často i bez vědomí příslušné krajské veterinární správy.

Podobné podmínky obchodování jsou i u šelem, kde v rámci Evropské unie navíc platí ještě mírnější požadavky než u primátů pro přesun zvířat. Bez ohledu na status chovu v místě odeslání či určení stačí, že zvířata jsou doprovázena tzv. prohlášením chovatele, v němž majitel potvrzuje, že dotyčná zvířata v čase odeslání nevykazují žádný příznak choroby a že jeho hospodářství, tedy chov, nepodléhá žádným veterinárním omezením, aniž by toto prohlášení chovatele bylo doprovázeno jakýmkoli veterinárním vyjádřením. Je to tedy jenom vyjádření chovatele. Chovatel nemusí být vždy úplně kvalifikován, podotýkám.

V rámci České republiky jsou podmínky přemisťování primátů a šelem minimální. V zásadě není nutné kontaktovat ani místně příslušnou krajskou veterinární správu, ani vystavovat žádný doklad o přemístění do jiného chovu. Chovatelé i obchodníci této situace v některých případech zneužívají a přes Českou republiku je často přemisťováno velké množství těchto druhů zvířat, aniž by o tom byl veden nějaký záznam nebo evidence. V posledních letech Státní veterinární správa opakovaně zamítla několik žádostí o obchod s primáty, který by nebyl v souladu s evropskou legislativou, a rovněž zaznamenává snahy chovatelů uskutečnit přesun zvířat bez požadovaných dokumentů, např. pod záminkou darování, pouze na základě darovací smlouvy, bez kontaktování a schválení kompetentní autoritou členského státu i bez vystavení veterinárního osvědčení. Poslední zaznamenané případy jsou od 1. 1. 2017: dvakrát Česká republika do Slovenské republiky, jedenkrát Česká republika do Slovinska, jedenkrát z Německa do České republiky, z České republiky do Polska jedenkrát.

Jedná se o výnosný obchod, z pohledu veterinárního však zcela nežádoucí, a to z mnoha důvodů, zejména nákazových, z důvodu welfaru, tedy náročnost podmínek chovu a přepravy, a také z důvodů etických. I z pohledu na budoucí evropské legislativy, tedy nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2016/429 o nákazách zvířat a změně a zrušení některých aktů v oblasti zdravých zvířat, právní rámec pro zdraví zvířat, se s účinností od 21. dubna 2021 očekává další zpřísnění podmínek obchodování se zvířaty a harmonizace požadavků pro dosud neharmonizované druhy. V případě opic je ve finálním návrhu aktu Komise přenesené působnosti stanovující podmínky přesunu suchozemských zvířat a násadových vajec stanoven požadavek na souhlas kompetentní autority při přesunu nehumánních primátů z neschváleného do schváleného zařízení i v rámci jednoho členského státu. Podmínky přesunu mezi soukromými chovateli, tedy neschválenými zařízeními, však Evropská komise nadále ponechává na každém členském státu. V případě šelem vstupem nové legislativy v platnost přibude povinnost vystavení veterinárního osvědčení pro ostatní šelmy, tzn. šelmy jiné, než jsou psi, kočky a fretky, avšak pouze při přesunu do jiného členského státu.

Domníváme se, že podmínka vnitrostátního veterinárního osvědčení pro přesun primátů a šelem by přinesla větší přehled o přemisťování těchto druhů zvířat po České republice a jejich skutečném původu. Tento požadavek je důležitý z hlediska komplexního přehledu o pohybu zvířat v České republice a navrhuje se i z důvodu dosledovatelnosti pro případ jednak výskytu nemoci či nákazy či následném pobytu mimo Českou republiku, anebo pro případ úniku této takto chované často velké šelmy - tygra, lva, pumy - a při následném dohledávání v případě odchycení nebo odstřelu tohoto jedince.

Návrh tohoto požadavku také souvisí i s připravovanou novelou zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, která zpřísňuje mimo jiné i podmínky chovu vybraných druhů šelem a lidoopů. Novela zákona č. 246/1992 Sb. však podmínky obchodování s těmito druhy v rámci České republiky nijak neupravuje. Výše uvedený požadavek veterinárního osvědčení by se mohl vztahovat právě na vyjmenované druhy šelem v příloze novely zákona na ochranu zvířat proti týrání.

Evidované případy a snahy chovatelů v České republice o uskutečnění nelegálního obchodu s primáty mohou v současné době představovat další nebezpečí nelegálního obchodování jako nedávno odhalené případy týkající se šelem. Z výše uvedených důvodů navrhujeme zpřísnění podmínek pro přemísťování primátů a šelem v rámci České republiky, a to tak, že ten pozměňovací návrh by zněl:

"V části první, článek I za dosavadní novelizační bod 11 se vkládá nový novelizační bod, který zní:

(číslo bodu?) V § 6 se na konci odstavce 1 nahrazuje slovem nebo a doplňuje se písmeno d), které zní: d) zvířete z řádu šelmy, karnivora, uvedeného v příloze k zákonu č. 246/1992 Sb., a jejich kříženců nebo zvířete z řádů primáti, primates." To je první pozměňovací návrh.

Druhým pozměňovacím návrhem je potom návrh, který také stručně odůvodním, a to: navrhneme v bodě 1 a 2 tohoto návrhu nově stanovit povinnost chovatele hlásit Státní veterinární správě údaje, které budou upraveny prováděcím právním předpisem a budou se vztahovat k vedení evidence trvale označených psů a jejich chovatelů. A k bodu 3 je úprava navrhována s ohledem na přečíslování části vládního návrhu pozměňovacím návrhem, který byl přijat zemědělským výborem Poslanecké sněmovny. Tam se nahrazuje také odložená účinnost u novelizovaných ustanovení, a to dnem 1. ledna 2022. Jde o to, že před nedávnem byla stanovena povinnost, po které mnozí občané, obce, ale i odborná veřejnost, volali, a to je povinné označování psů, a v té době, když se ta věc projednávala, z ní vypadla i příslušně vedená evidence. Zajisté pochopíte, že u psa povinně označeného čipem, který je někde odchycen, například po ohňostroji, a jeho čip je přečten, tak potom nelze dohledat majitele, protože zatím neexistuje evidence. Tímto návrhem zavádíme právě tu velmi jednoduchou evidenci. Ten návrh zní:

1. V části první článku I se za dosavadní bod 10 vkládá nový novelizační bod, který zní:

X. V § 4 se na konci odstavce 7 doplňuje věta: Chovatel je povinen hlásit Ústřední veterinární správě Státní veterinární správy písemně nebo prostřednictvím informačního systému Státní veterinární správy údaje stanovené prováděcím právním předpisem.

Dosavadní novelizační body se přečíslují.

2. V části první článku I se za dosavadní bod 65 vkládá nový novelizační bod, který zní:

Y. V § 48 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní:

u) vede a aktualizuje evidenci trvale označených psů a jejich chovatelů podle § 4, odst. 7.

Dosavadní novelizační body se přečíslují.

3. Část pátá zní: Část pátá

Čl. VI Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 14. prosince 2019, s výjimkou bodů X a Y, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2022.

Děkuji vám za trpělivost a pozornost, se kterou jste mě sledovali, a prosím o kladné hlasování ve třetím čtení o těchto návrzích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je v podrobné rozpravě pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedající, já jsem tady představil svůj pozměňovací návrh v obecné rozpravě, a tak mi teď dovolte, abych se k němu teď přihlásil. Je v systému zaveden pod číslem 3316. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec David Pražák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobrý podvečer, já bych se také dovolil přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který je v systému pod číslem 3327. Jedná se o pozměňovací návrh, který má dva dokumenty, nebo dvě části. Víceméně ta první je, abychom minimalizovali možnost nelegálního uvádění hovězího masa na trh, tak se mění částečně možnost, počet poražených zvířat na domácí porážce a dochází k tomu, že číslo 12 jako 12 měsíců - 24 měsíců se nahrazuje číslem 12 měsíců.

Druhým dokumentem víceméně návrh reguluje přísnější činnost Státní veterinární správy, aby na jatkách nedocházelo k neodbornému rozhodování a zacházení se zvířaty, a zní: "Prohlídka před poražením a prohlídka po poražení nemocných, vyčerpaných nebo zraněných jatečních zvířat na jatkách musí být provedena úředním veterinárním lékařem." Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Tímto jsem vyčerpal všechny přihlášky v podrobné rozpravě. Končím podrobnou rozpravu. Zeptám se na případná závěrečná slova. Není zájem ani ze strany pana ministra, takže končím tímto druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji vám.

 

Dalším bodem je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.