Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

215.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/1995 Sb.,
o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 408/ - třetí čtení

Požádám, aby místo u stolku zpravodajů zaujali ministr zemědělství České republiky Miroslav Toman a zpravodaj garančního zemědělského výboru pan poslanec Karel Tureček. (V sále je silný hluk.) Oba už se chystají. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 408/5, který byl doručen 19. července 2019, tedy dostatečně včas. Usnesení garančního výboru vám bylo doručeno jako sněmovní tisk 408/6.

Ptám se navrhovatele, pana ministra zemědělství, jestli chce vystoupit před zahájením rozpravy. Ano, je tomu tak. Pane ministře, udělím vám slovo, až se situace zklidní a bude tady dostatečný klid pro projednání zákona ve třetím čtení. Budeme rozhodovat o jeho konečné podobě, tak bych prosil, aby tomu všichni věnovali pozornost, a kdo má jiné téma, tak zásadně v předsálí. Máte slovo, pane ministře.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych pokud možno ve stručnosti uvedl vládní návrh novely zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem novely je řešit akutní problémy složité situace lesního hospodářství a vytvořit podmínky pro její lepší zvládnutí.

Vládní návrh zákona a přijaté pozměňovací návrhy projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny na své 25. schůzi 4. 9. letošního roku a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. S návrhem zákona, tak jak jej odsouhlasil zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, souhlasím. Přijaté pozměňovací návrhy k lesnímu zákonu systémově doplňují a rozšiřují novelu v jejím duchu a jde především o ponechání mrtvého dřeva zetlením v lesních porostech, snížení obmýtí pro nízký les, zpřesnění povinnosti odborného lesního hospodáře, uzákonění výjimek z pravidel pro použití reprodukčního materiálu, poskytování lesních hospodářských plánů České inspekci životního prostředí v elektronické podobě, posílení nezcizitelnosti státního lesa. Dále se jedná o rozšíření finančních příspěvků vlastníkům nestátních lesů k řešení dopadů kůrovcové kalamity v lesích a zpřesnění postupu jejich administrace.

Zároveň, vzhledem k potřebě souběžně řešit objektivní potřebu co nejrychlejšího vytvoření podmínek pro snižování stavu zvěře s ohledem na škody v lesích, akceptuji pozměňovací návrhy k zákonu o myslivosti v částech, které vycházejí z novely zákona o myslivosti, která byla schválena vládou v roce 2017. Jedná se o možnosti zásahu státní správy myslivosti do ustanovení výše lovu, o kontrolu plnění plánu lovu a sankce za nesplnění plánu lovu. V té souvislosti však zároveň musím konstatovat, že Ministerstvo zemědělství připravuje vlastní vládní novelu zákona o myslivosti, která bude pracovat s hodnocením stavu ekosystémů pro stanovení plánu lovu podle osvědčeného, takzvaného - pracovně řečeno - saského modelu, to znamená způsobem vhodnějším, než je pozměňovací návrh, který je navržen cestou znaleckých posudků a rozhodnutím státní správy myslivosti.

Jsem si vědom toho, že s ohledem na měnící se přírodní i společenské podmínky jsou potřeby komplexní revize stávajícího lesního zákona. V současnosti Ministerstvo zemědělství připravuje přípravu koncepce lesního hospodářství České republiky, na kterém se podílí široké spektrum organizací a odborníků od lesnických fakult přes státní správu, výzkumné instituce, vlastníky lesa i ekology. Tato koncepce na základě průřezové shody a za současného využití přijatých dokumentů vytvoří zadání pro zásadnější změnu lesnické legislativy, která nepochybně bude v souvislostech řešit i ty oblasti zákona, do kterých se pozměňovací návrhy, které nebyly v rámci tohoto sněmovního tisku přijaty, dostanou.

Pevně věřím, že Poslanecká sněmovna, a chci vás o to požádat a poprosit, přijme navrženou novelu tak, jak ji schválil zemědělský výbor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministru zemědělství Miroslavu Tomanovi a otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášená paní poslankyně Pekarová. Paní poslankyně, jste přihlášená. Připraví se pan kolega Bendl. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, málokterá témata ve Sněmovně se dotýkají skutečně úplně všech občanů a s takovou naléhavostí, jako je právě stav českých lesů. Přes dvacet let upozorňuje odborná veřejnost na koncepčně špatné zacházení s lesy. Stejnověké lesy, které jsou doposud lesním zákonem upřednostněny, pomalu umírají, monokultury jehličnanů padají za oběť kůrovci a v rozsáhlých holosečích najdeme jen vyčerpanou půdu bez vody a života. Ostatně každé tři minuty u nás zmizí les velikosti fotbalového hřiště, a to je skutečně alarmující.

Novela lesního zákona, tak jak byla připravena, bohužel neřeší tento stav dostatečně. Naše pozměňovací návrhy komplexně přistupují k jednotlivým neduhům českých lesů způsobeným špatným hospodařením. Návrhy vycházejí z roky vedených odborných diskuzí, z Národního lesnického programu z roku 2008, Zásad státní lesnické politiky z roku 2012, z loňského Akčního plánu adaptace na změnu klimatu i z letošního doporučení Evropského lesnického institutu. Stojí za nimi stovky vědců a odborných pracovníků a přes 60 tisíc petentů z řad veřejnosti. Ve vzácné shodě jej tak podporuje nejen odborná a laická veřejnost, ale i lesníci spolu s ekology. Apely od občanů na podporu komplexní obnovy českých lesů jistě mezi svou korespondencí našel úplně každý z nás.

Ve stručnosti se zde pokusím shrnout význam a důležitost každého z jednotlivých pozměňovacích návrhů, které předkládám spolu s dalšími kolegy.

První návrh G1 se týká rizikových dřevin a umožňuje ustoupit od doposud praktikovaného většinového sázení smrků i tam, kde se jim nedaří. Zavádí naopak maximální podíl ekologicky a klimaticky rizikových dřevin, například právě smrků, který nesmí být při obnově porostu překročen.

Druhý pozměňovací návrh G2 zabraňuje rozsáhlým holosečím, v jejichž důsledku není půda chráněna před sluncem a nedokáže zadržet vodu, eroduje a je odplavována deštěm. Návrh určuje, že při plánované těžbě nesmí velikost holoseče překročit půl hektaru. Výjimkou je těžba kalamitní a lesy s převážně ekologicky či klimaticky rizikovými stromy.

Návrh G3 prodlužuje lhůtu pro zalesnění tak, aby mýtiny dostaly delší čas na přirozenou obnovu a zalesnění až deset let. Lesy tak budou moci růst z přirozeného zmlazení a směřovat k různověkosti a druhové pestrosti, protože jen takové lesy jsou odolné, a to nejen vůči klimatické změně. Návrh nebrání vlastníkovi lesa, aby provedl výsadbu dříve, protože mu umožňuje tedy se zachovat podle svého přístupu, ale umožňuje nechat přirozenému porostu delší čas.

Návrh G4 má narovnat zákonem povinná ochranná opatření tak, aby byla úměrná možnostem vlastníků. V lesích chybí při těžbě technika i lidé, přesto vlastníkům lesů hrozí pokuty za nedodržení povinné těžby, ačkoliv ji objektivně nejsou schopni splnit.

Pátý návrh, tedy G5, narovnává vztah mezi lesním zákonem a zákonem o ochraně přírody tak, aby nebyly v konfliktu. Stávající úprava ukládá absolutní povinnost zasahovat proti škůdcům, což je vhodné v hospodářských lesích, ne už však v chráněných územích. V některých totiž plán péče stanovuje ponechání samovolnému vývoji, což však není definováno v zákoně na ochranu přírody, a tím se dostává do konfliktu. Pozměňovací návrh tam definici doplňuje.

Návrh G6 k ochraně půdy a biodiverzity zamezuje ztrátě živin z lesní půdy. Nadměrné odnímání živin z lesních ekosystémů, včetně odvozu větví, kůry, špiček stromů i veškerých kmenů, je jednou z podstatných příčin špatného zdravotního stavu lesů. Tento návrh umožňuje zejména ekonomicky nezhodnotitelné části vytěžených stromů ponechat v lese k přirozenému rozkladu a vyživení půdy.

A konečně pozměňovací návrh G7 se dotýká současné kritické nerovnováhy mezi stavem a kondicí lesních ekosystémů a vysokými počty spárkaté zvěře, které lesy v řadě oblastí nedokážou uživit. Škody způsobené na nové výsadbě zvěří čítají ročně až sedm miliard korun a ve čtvrtině případů zvěř zničí nový porost ze sta procent. Stavy spárkaté zvěře přitom od druhé světové války neustále rostou a v loňském roce byl dosažen absolutní rekord v jejich odlovech, dle kterých lze reálné počty odvozovat. Bez efektivního řešení těchto neúnosných škod působených býložravou zvěří v lesních ekosystémech není možné obnovit druhově pestré a stabilní lesy. Cílem návrhu je, aby myslivci lovili zvěř v takových počtech a tam, kde to odpovídá stavu lesního ekosystému a kde les tuto často zmiňovanou náhradu velkých šelem potřebuje. V praxi se tedy tam, kde je zvěř s lesem v rovnováze či je jí méně, bude možná střílet dokonce méně než doposud.

Vzhledem k tomu, že tento pozměňovací návrh ve výboru pro zemědělství prošel jenom v některých svých částech, chci velice apelovat na to, abychom hlasovali o tomto návrhu jako celku. Byl připraven tak, aby dával opravdový význam a smysl a pomohl řešit tento problém právě ve své komplexní podobě, a pokud jej budeme schvalovat jenom po určitých částech, může dojít k tomu, že paradoxně v praxi se neprojeví jako přínosný a že naopak bude způsobovat vlastníkům lesů problémy. Proto na vás chci apelovat, abychom v rámci procedury následně, já to budu navrhovat ještě v podrobné rozpravě, tento pozměňovací návrh hlasovali jako celek, a nikoliv po jednotlivých částech.

Vzhledem k naléhavosti situace jsem ráda, že jsme se na nezbytnosti komplexních pozměňovacích návrhů k lesnímu zákonu shodli i s kolegy jak z pirátské strany, tak i z hnutí ANO, s některými z vás. Věřím, že pro tyto pozměňovacími návrhy, za nimiž ve shodě stojí jak lesníci, ekologové, tak tedy samozřejmě veřejnost ve velkém počtu, najdeme i u vás, a že tím tedy návrh novely ještě vylepšíme, aby mohl skutečně pomoci českým lesům. Nechceme spoléhat na to, že ministerstvo přijde s vlastní novelou, protože to je opravdu v nedohlednu, a je opravdu otázkou, zda bychom k ní dospěli vůbec ještě v tomto volebním období. Celý ten problém bychom jenom odkládali do budoucna. Proto vás chci požádat, abychom tyto odborně připravené pozměňovacími návrhy podpořili a zároveň tedy abychom v některých případech neřešili jejich jednotlivosti, každé zvlášť, ale jako celek, protože tak dávají smysl, a tak mohou pomoci.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Markétě Pekarové. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Ondřeje Veselého a přednostní právo pana předsedy klubu ANO Jaroslava Faltýnka, poté je řádně přihlášen pan kolega Bendl. Nyní tedy pan kolega Veselý. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Moje faktická poznámka je faktický dotaz na paní poslankyni Pekarovou vaším prostřednictvím. Ona mě teď neposlouchá. Markéta Pekarová - už mě poslouchá, výborně! Samozřejmě jsme všichni dostali řadu podnětů k té věci, řadu stanovisek, řadu vyjádření. Musím se přiznat, že k řadě těch pozměňovacích návrhů, které předkládala paní poslankyně Pekarová, jsem měl pozitivní náhled, nicméně dneska pro mě bylo poměrně zásadní stanovisko, které jsem obdržel buď večer, nebo dneska ráno, já jsem ho dneska četl, a to bylo Akademie věd, tuším, a to některá ta ustanovení rozporovalo. Například druhovou pestrost lesa rozporovala, myslivostí také nebyla úplně nadšená, a řeknu, mám spíš osobní obavy nad odborností těch návrhů.

Vy jste, paní kolegyně říkala, že to je odborně zpracováno, na druhou stranu pokud odborníci se vyjadřují tak, že to úplně odborně zpracováno není, resp. že to takto nelze, tak mám prostě pochybnosti. A teď úplně nevím, třeba mi pomůžete mé dilema vyřešit. Já samozřejmě jsem jednoznačně pro druhovou pestrost lesa, víme, co nám monokultury udělaly, to je jasné, ale na druhou stranu abychom přijali něco, co potom nebude v praxi možné takřka realizovat, tak to také nepovažuji za úplně šťastné. Takže to je můj dotaz na vás, jak z toho ven. Určitě předpokládám, že se všichni shodneme na tom, že potřebujeme druhově pestřejší les, ale také způsobem tak, aby to bylo realizovatelné.

Děkuji předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě další dvě faktické poznámky - pana poslance Holomčíka a potom paní poslankyně Pekarové. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, já bych chtěl jenom zareagovat na pana kolegu Veselého. Pro úplnost, to stanovisko, o kterém hovořil, nebyla Akademie věd, ale Česká akademie zemědělských věd. Akademie věd, resp. ta odborná pracoviště, která nějakým způsobem řeší krajinu, lesy a tyto obory, tak naopak naše návrhy podporuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Pekarové s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já už vlastně nemám moc co dodat, protože odpověděl pan předřečník. Kolega totiž zmínil přesně to, co jsem chtěla říci. Minulý týden v pátek právě Akademie věd, skutečně Akademie věd, tedy slovy svých zástupců a konkrétně tedy podpisy zhruba 350 vědců, mezi nimi je několik desítek docentů a profesorů, kteří se věnují této problematice, tedy podpořila právě ty pozměňovacími návrhy. Takže to je skutečný názor této instituce, kterou jste jmenoval, a tady se jedná tedy i o zástupce lesnických fakult atd. Takže opravdu je to ve shodě s těmito odborníky. Já jsem se nikdy nepasovala a nehodlám se pasovat na odborníka na tuto problematiku. Já jsem vždycky říkala a říkám, že jsem jenom prodlouženou rukou těch, kteří tomu skutečně dobře rozumějí a kteří s námi vypracovávali pozměňovacími návrhy tak, aby právě pomohli co nejvíce řešit situaci v lesích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jaroslav Faltýnek s přednostním právem, připraví se pan kolega Petr Bendl. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji, pane místopředsedo. Hezké dopoledne, kolegyně, kolegové. Já jenom pár nějakých svých poznámek a postřehů k tomuto zákonu z pohledu zemědělského výboru, který byl garančním výborem a této problematice se věnoval poměrně podrobně. Já bych začal možná tím, že jsem se potkal s panem Bláhou. To je nějaký funkcionář z hnutí DUHA. A my jsme spolu ještě s dalšími kolegy s ním dlouho diskutovali a on mně položil jednu základní otázku.

Nacházíme se v situaci, a hovořila o tom kolegyně Pekarová Adamová, kdy je krizová situace v našich lesích způsobená kalamitou kůrovce, a ať už ta kalamita vznikla z různých důvodů, a těch důvodů je mnoho, a je to kombinace sucha, nějaké historické práce v tom lese a dalších věcí, tak prostě je to fakt. A my, nebo stát - Ministerstvo zemědělství chce, a je připraveno, a my všichni asi, investovat nemalé prostředky do obnovy lesa pro příští generace. Je naše povinnost tam, kde se to vykácí, to rychle znovu zasadit a udělat všechno pro to, aby ty sazenice jedlí, listnáčů a dalších dřevin, přežily. A ten pan Bláha mně položil otázku, jestli má smysl vyhazovat státní peníze v řádu stovek milionů, možná miliard na tyto výsadby, když nám to spárkatá zvěř hned sežere.

Já vím, že je to velmi citlivé téma. Na zemědělském výboru jsme to diskutovali, tak seděli tři ministři zemědělství. Tři. Pan ministr Toman, několikanásobný ministr zemědělství v minulosti, seděl tam ministr Bendl a seděl tam pan ministr Jurečka. A ani jeden z nich, přátelé, pardon, kolegyně, kolegové... (Ohlas v sále.) Ani jeden z nich neměl odvahu otevřít myslivecký zákon, který by nějakým způsobem řešil regulaci zvěře.

Já jsem také dostal mnoho mailů a analýz atd. Ale nestačí nám na to se řídit v tomto rozhodování selským rozumem? To, co říká ten Bláha - a já přece, víte všichni, že nejsem žádný ekoterorista. Ale prostě za mě, a já teď říkám svůj osobní názor - a nebyla lehká debata s Ministerstvem zemědělství, kdy jejich původní stanoviska byla negativní k těmto pozměňovacím návrhům. Debatovali jsme s Patrikem Mlynářem, s panem ministrem. A pan ministr je také myslivec! Je také myslivec. Na rozdíl ode mě.

Tady vlastně paní kolegyně Markéta Pekarová Adamová přišla v jedné části toho svého pozměňovací návrhu s tím, že by bylo dobře prostě otevřít lesní zákon, kterému se mnoho sněmoven před námi bránilo z různých důvodů. Nemá smysl tady ty důvody opakovat. A když dneska je to v té poloze, podle stávající platné legislativy, že regulace zvěře je na vlastníkovi honitby a myslivcích, kteří tam hospodaří a mají to pronajato, a je to na jejich dohodě, ale máme tady nějaký stav, který je kritický, tak by ta dohoda o regulaci stavu zvěře měla respektovat ten stav kritický, který dneska máme. A proto se domníváme, že je určitým kompromisem otevřít ten myslivecký zákon pouze v této záležitosti, aby stát měl možnost se na to podívat, jestli ta dohoda opravdu odpovídá stavu, v kterém ten les je.

A to vyvolává samozřejmě ty vlny. Budou tady diskutovat další mí kolegové, kteří to podpoří, anebo nepodpoří. Nicméně já bych v této souvislosti chtěl moc poprosit, abychom podpořili ty pozměňovací návrhy, které odsouhlasil garanční výbor po dlouhé debatě s Ministerstvem zemědělství. Protože já rozumím té kritice myslivců, kteří říkají, a navrhují to i v tom dopise, abychom to řešili formou veřejné odborné debaty. To určitě ano. Nicméně ta spárkatá zvěř nepočká, než si to vydiskutujeme, že? Oni tam chodí a ty sazenice sežerou.

Takže je tady z mé strany na vás na všechny, na celou Poslaneckou sněmovnu, prosba, abychom prostě šli na ten kompromis. Vím, že v tuto chvilku samozřejmě mluvím i proti některým pozměňovacím návrhům, které jsou z dílny Ministerstva životního prostředí. Jsem si toho vědom. Diskutovali jsme o tom s panem ministrem. A nějak to dopadne to hlasování. Nicméně zatím za činnost v lese odpovídá Ministerstvo zemědělství ze zákona. Až to bude jinak, pokud ta doba nastane, tak potom možná některé ty návrhy budou mít šanci na úspěch.

Takže tolik velmi stručně z mého pohledu jako předsedy zemědělského výboru. Vím, že je to do určité míry revoluční změna, že otvíráme zákon o myslivosti, novelu zákona o lesích, ale myslím si, že teď je šance vzhledem k tomu, že ta situace je opravdu kritická a složitá, a hlavně snažíme se ten les, ať už jsou to Vojenské lesy, Lesy ČR, ale i samozřejmě soukromí vlastníci, obnovit pro naše budoucí generace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Faltýnkovi. Ještě jednou požádám pana kolegu Petra Bendla o strpení, s faktickými poznámkami se přihlásili pan poslanec Pavel Bělobrádek a Vlastimil Válek. Tak nyní pan kolega Bělobrádek s faktickou poznámkou, pak kolega Válek následuje. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, za prvé ministr Jurečka měl odvahu otevřít zákon o myslivosti. Jenom to nedoputovalo na jednání pléna. Já osobně to nepovažuji za příliš šťastné, že to chtěl otevřít, to se přiznávám. Já jsem ve střetu zájmů, jsem vlastník honebních pozemků jak lesních, tak nelesních a zároveň jsem myslivec. Takže já bych chtěl říct, že považuji za velmi nešťastné, že tyto věci nebyly prodiskutovány s mysliveckými organizacemi. Já myslím, že to plánování je velmi složité. Mám také obavy z některých konkrétních věcí. Nevím, jak se budou ty markanty, které už jsou tam zmíněny, co to bude. Jestli to budou slecha, tedy uši, nebo v některých krajích to byla u zástřelného čelist od divočáka. A praxe ukázala, že to není úplně tak snadné.

Další věc je, že spárkatá zvěř přemnožená bezpochyby je. Ale já jsem zvědav, jestli mnohá sdružení - a upozorňuji, že jak uživatel, tak držitel honitby se často překrývají, že to je to samé, že provozují myslivost ve vlastní režii, tak já jsem zvědav, co s tím budou dělat ti, kteří mají pronajaté honitby a řeknou, že se na to můžou vykašlat, protože věkový průměr třeba těch myslivců tam je takový, že prostě nejsou ani fyzicky schopni zvýšit obrovským způsobem potom ten odstřel. Tak co se s tím bude dělat, co s tím budou dělat ti držitelé honiteb? To si budou najímat nějaké lovce? Já nevím. Myslím si, že k té diskusi by bylo určitě vhodné prodiskutovat to i s mysliveckými organizacemi. Protože praxe pak může ukázat, že se to bude obcházet. A všichni víme, že je potřeba redukovat spárkatou zvěř. Všichni víme, že musíme změnit skladbu lesa. To všechno s tím souvisí. Já také nemám zájem, aby mi zvěř sežrala les. To je samozřejmé. To znamená, jde jen o to, jestli všechny ty detaily jsou domyšlené.

A poslední poznámka. Ten dopis, který nám přišel včera večer, byl podepsán, pokud se nepletu, děkanem Turčánim z lesnické fakulty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bělobrádkovi. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek, také s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem nikdy netušil, že si budu muset o něčem, čemu jsem do té doby nerozuměl, nastudovat tolik jako o lesnictví a jako o tomto zákonu. Opravdu tolik času jsem s ničím nestrávil za poslední dva měsíce ve svém životě jako tady s touto problematikou.

Já děkuji prostřednictvím pana předsedajícího za velmi korektní a rozumná slova pana předsedy Faltýnka. A dovolím si parafrázovat: Zdravý rozum je úžasná věc. Kdyby fungoval, neřešíme v Poslanecké sněmovně D1. A bohužel to takhle platí i pro tyto regulace, které tento zákon definuje. Já - a bude to asi v diskuzích - si úplně nemyslím, že by bylo výhodnější vysekat některé paragrafy a neschválit celek, ale jistěže to bude otázka diskuze, která tady proběhne.

Já si nesmírně vážím myslivců, nesmírně si vážím hajných a nerad bych - a to prostřednictvím pana předsedajícího ke kolegům lidovcům a svému předřečníkovi - aby tady tento souboj byl tím biblickým soubojem nimroda s Abrahámem. To bych byl velmi nerad, protože těchto nimrodů si moc nevážím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Vlastimilu Válkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní je řádně přihlášený pan kolega Petr Bendl a připraví se pan kolega Holomčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, pane předsedající. Pane ministře, kolegyně, kolegové, já se pokusím nepřilévat oleje do ohně, neboť tohle téma je opravdu citlivé. I když neplatí, že bych neměl nikdy odvahu zvednout myslivecký zákon, Ministerstvo zemědělství ho tehdy připravilo. Tu odvahu neměli poslanci Poslanecké sněmovny, neboť byli postupně všichni masírováni napříč politických spektrem těmi, jichž se ten zákon týká.

Nicméně si myslím, že i vlastně projednávání lesního zákona nám ukázalo, že doba na otevření mysliveckého zákona tady je, a že byť to asi nebude úplně jednoduchá debata, protože těch konfliktů uvnitř myslivecké činnosti, hospodaření v lesích, hospodaření na loukách a polích, konfliktů vlastníků a mysliveckých spolků je poměrně hodně a najít v nich rovnováhu nebude vůbec jednoduché... ochránců životního prostředí i pseudoochránců životního prostředí. Prostě ta debata bude složitá, ale myslím si, že myslivecký zákon má být otevřen. Mám trochu strach, že to nakonec Poslanecká sněmovna neudělá. Odvozuji to od toho, že se všichni shodneme na tom, jaký máme problém s vodou v České republice, s jejím nedostatkem, a když jsem tady navrhoval na jednání Poslanecké sněmovny, abychom se zabývali vodním zákonem, tak ho vládní koalice odmítla projednat. Takže je otázka, jestli bude odvaha projednávat myslivecký zákon, byť ho potřebujeme, z hlediska všech těch parametrů, o kterých tady mluvili pan ministr i mí předřečníci.

Já bych chtěl k tomu přílepku, a nebojím se říct, že to přílepek je, protože se bavíme o zákoně o lesích a řešíme tam paragrafy mysliveckého zákona - já za sebe říkám, že ty paragrafy týkající se regulace spárkaté zvěře podpořím a podpořil jsem je i na zemědělském výboru. I když, když si nalijeme čistého vína, všichni, kteří jsme se v tom pohybovali nebo pohybujeme, tak si musíme být vědomi toho, že to není deset nula.

Ten problém je daleko širší a fakt, že jsme jej nediskutovali, koneckonců zmiňuje i Ministerstvo zemědělství ve svém stanovisku, které původně k některým částem toho návrhu zákona dalo. Já to tady jenom zopakuji pro ty z vás, kteří jste neměli tu příležitost. Čímž to neberu jako kritiku, protože Ministerstvo zemědělství změnilo svůj původní názor s tím, že tedy spárkatou zvěř řešit chce.

Pro mě, když se tento paragraf v zákoně objeví, tak to bude taková jakoby větší naděje, že stoupne tlak na vyřešení a otevření mysliveckého zákona a případně i upravení některých těch věcí, které s sebou nesou některé ty návrhy, které navrhuje paní kolegyně v těch bodech G7.3.1, 3.8, navrhuje případně změnit. Protože ministerstvo tady upozorňuje, že by takový zásah, pokud bude přijat, znamenal podstatné zvýšení nákladů na výkon státní správy a myslivosti a zřejmě i nutnost personálního posílení orgánů státní správy myslivosti, zejména na prvním stupni. Takže je si vědomo toho, že to není úplně jednoznačné a že to je velmi citlivé. Umím si představit, že to nakonec někdo vůbec nepodpoří. Já jsem přesvědčený, že podpořením tohoto paragrafu podpořím i větší snahu otevřít už odbornou debatu na téma hospodaření v lesích a na téma myslivost jako takovou.

Pan předseda Faltýnek tady mluvil o potřebě finančních prostředků. Tento návrh zákona to mimo jiné také podporuje, pomáhá řešit nestátním vlastníkům lesa situaci spojenou s kůrovcem. Pan ministr to zmiňoval. To je věc, která je potřebná, neboť se dostávají do finančně i organizačně neřešitelných situací a tady je šance jim pomoci. Proto s tímto souhlasím a podporuji to. Jenom bych chtěl připomenout, nevím, jak moc to víte, když se konstruovaly finančně kraje v České republice, tak dostaly ze státního rozpočtu položku, která se týkala právě podpory nestátních vlastníků lesa. Některé kraje, pokud vím, se k tomu postavily čelem a dodnes tu finanční částku tam drží, byť není zamašličkovaná, a snaží se hledat a poskytovat podpory vysazování, obnovování lesa a podobně. Některé kraje tak nečiní. Já určitě budu interpelovat pana ministra zemědělství v této věci, aby jenom předložil nějakou rešerši, jak to kraje vlastně vnímají, neboť nejenom stát, ale i kraje by měly dokonce pomáhat, neboť na to finanční prostředky dostaly.

Myslím, že to snad stačí, že jsem snad příliš nepřiléval oleje do ohně. Těch souvislostí má ten zákon ještě spoustu. Já věřím, že v nějaké rozumné podobě projde, a budu se těšit na myslivecký zákon. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi. Než budeme pokračovat s řádně přihlášeným panem poslancem Holomčíkem, s faktickou poznámkou Jan Čižinský. Prosím máte slovo, pane poslanče, s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych možná jenom na předřečníka. Asi bych nepoužíval ten pojem přílepek, protože přílepek je něco, co věcně nesouvisí, co se vloží do zákona a nemá to žádnou souvislost, kdežto tady ta souvislost je. Ta zvěř prostě požírá ty stromky. Takže se skutečně domnívám, že o žádný přílepek nejde, protože to věcně souvisí.

Jenom ještě dovolte k tomu jednání. Českomoravská myslivecká jednota byla přítomna jednání o tom původním zákonu o myslivosti, který nakonec tedy nebyl projednán, a současně v červnu, červenci na výborech, jak zemědělském, tak na výboru pro životní prostředí, bylo o těchto návrzích jednáno. Určitě se nejedná o žádný zákon proti myslivcům. Jedná se prostě o zákon pro lesy.

A já bych ještě jenom jedno číslo. Národní inventarizace lesů uvádí, že je poškozeno asi 10,5 % stromů, co jsou ale všechny stromy, včetně těch starších, které už zvěř nepoškozuje. Ale z dat roku 2015 vyplývá, že celkové poškození mladých stromků je přes 55 %. A pokud vezmeme třeba listnáče a jedle, tak se to blíží až k 90 %. To znamená, já skutečně také podporuji rozumný přístup, který umožní těm mladým stromkům, aby vyrostly. Jak říkám, není to hrocení proti někomu, je to skutečně jenom pro ty lesy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času. A nyní s přednostním právem paní kolegyně Jana Černochová. Pan kolega Holomčík je stále v pořadí. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. Když tady můj předřečník zmiňoval Českomoravskou mysliveckou jednotu, tak bych si s ním dovolila polemizovat o tom, jaké informace oni měli a neměli. O tom, že to přílepek je, bych také nediskutovala. Je to přílepek. Co jiného může být návrh, který je předkládán až v rámci třetího čtení za zavřenými dveřmi tak, že se o něm nedozví odborná veřejnost, pane kolego prostřednictvím pana místopředsedy? To je nejkrystaličtější přílepek, jaký tato Sněmovna měla. A nijak nezpochybňuji právo některých kolegů hlasovat pro tyto přílepky, nijak nezpochybňuji to, co tady říkal i pan předseda Faltýnek.

Nejsem myslivec, nejsem držitelkou oprávnění, ani céčka, tedy oprávnění k tomu - když jsem si já dělala zbrojní průkaz, tak jsem se rozhodla, že se tomuto věnovat nechci, že se chci věnovat pouze sportovní střelbě, takže nejsem ve střetu zájmů, nemluvím tady za sebe. Ale dovolte mi přesto, abych po tom všem, co tady zaznělo, co tady bude zaznívat, co jsme dostávali za maily, a samozřejmě víme, jakým způsobem se zaplnily naše e-mailové stránky 20 tisíci e-maily, které víceméně byly stejného obsahu, takže ten nátlak na členy a členky této Sněmovny byl obrovský, myslím si, že by bylo fér, aby tady zazněla i druhá strana. Vy se rozhodnete stejně jako já, který z těch návrhů podpoříte. Není to vůbec o tom, že bych tady někomu já chtěla vnucovat svůj názor, ale myslím si, že je férové, aby tento názor tady také zazněl.

Dovolte mi tedy přečíst tiskovou zprávu Českomoravské myslivecké jednoty, která je největší mysliveckou organizací v České republice, která sdružuje 58 000 držitelů loveckých lístků. Nesdružuje tedy mě, jak už jsem tady řekla, takže nejsem ve střetu zájmů. Je to odborný spolek, aktivně se zapojuje do činností podporujících rozumné hospodaření se zvěří a ochranu jejího životního prostředí, má pověření od Ministerstva zemědělství organizovat zkoušky z myslivosti, pořádá kynologické, střelecké soutěže a školení, a je tedy i podporována Ministerstvem zemědělství.

Tisková zpráva. V Praze 9. září 2019. "Úředníci mají od stolu rozhodovat o množství zvěře v lesích, myslivci se bouří" - název. "V průběhu projednávání novely lesního zákona předložila skupina poslanců až do třetího čtení pozměňovací návrh zákona o myslivosti, který nechvalně známou formou tzv. přílepku mění princip fungování myslivosti, který v Česku existuje téměř 20 let, vytváří stamilionové náklady pro stát a nepřijatelně omezuje práva vlastníků pozemků a osob vykonávajících na nich myslivost. O chovech zvěře nemají rozhodovat vlastníci pozemků a myslivci, ale státní úředníci takzvaně od stolu. Poslanecká sněmovna o něm bez jakékoli veřejné diskuse bude rozhodovat ve středu 11. září 2019." Dále tisková zpráva praví: "Pozměňovací návrh poslanců Markéty Pekarové Adamové, Vlastimila Válka (oba TOP 09), Dany Balcarové a Radka Holomčíka (oba Piráti) k lesnímu zákonu je významným zásahem nejen do způsobu hospodaření se zvěří v České republice, ale rovněž do soukromého vlastnictví. Povinnost plánovat hospodaření se zvěří totiž přenáší z uživatelů honiteb na stát. Pokud bude tento pozměňovací návrh přijat, vlastníci pozemků ztratí právo rozhodovat o nakládání se zvěří na svých pozemcích a uživatelé honiteb, myslivci, přijdou o možnost se zvěří s ohledem na místní podmínky hospodařit, za niž obvykle vlastníkům pozemků platí. Plány hospodaření se zvěří budou nově od stolu určovat státní úředníci."

Dále v tiskové zprávě stojí: "Jedná se o nejvýznamnější změnu pojetí myslivosti v Česku za posledních téměř 20 let. Změnu uspěchanou, nepromyšlenou, neprodiskutovanou, protlačenou formou přílepku pouhý týden před posledním třetím čtením jiného zákona."

To je ta transparentnost, pane poslanče Čižinský prostřednictvím pana místopředsedy?

"Čeští myslivci si jsou vědomi lokálně zvýšených stavů zvěře, které neprospívají obnově kůrovcem postižených lesů, i slabin stávajícího systému sčítání zvěře. Tyto problémy však nelze řešit přílepkem bez jakékoli veřejné či odborné diskuse. Státní úředníci by podle návrhu měli připravovat tzv. plány mysliveckého hospodaření, které určují mimo jiné, kolik a jaké zvěře se smí v každé honitbě vyskytovat, a tudíž také, kolik se jí smí a musí ulovit. Dnes tyto plány připravují uživatelé honiteb, myslivci, v součinnosti s držiteli honiteb, vlastníky pozemků. Zohledňují přitom zájmy vlastníků, zemědělců, společnosti i zvěře samotné, a to při znalosti krajiny, zvěře, jejího chování a v souladu s vlastními chovatelskými záměry. Myslivci za možnost péče o zvěř a následně možnost využití zvěřiny vlastníkům pozemků obvykle platí nezanedbatelné nájemné ve výši stovek tisíc korun za honitbu ročně i kompenzaci případných zvěří způsobených škod. Myslivost je však pro myslivce koníčkem, který stojí značné prostředky i čas a za nějž ve společnosti neexistuje náhrada."

"Stát chce rozhodovat a myslivci mají platit." - Další pasáž tiskové zprávy Českomoravské myslivecké jednoty. - 'Pokud pozměňovací návrh vstoupí v platnost, budou si uživatelé kupovat příslovečného zajíce v pytli. Budou vlastníkům pozemků platit za výkon práva myslivosti. Co ale bude jeho obsahem? Jak přesně bude vypadat? Kolik bude zvěře a kolik se jí bude lovit? To sami neovlivní, to bude rozhodovat stát. Stát by tak chtěl vlastně, aby myslivci platili za jeho rozhodnutí. Vlastníky pozemků od rozhodování odstaví zcela,' vysvětluje princip pozměňovacího návrhu Jiří Janota, předseda Českomoravské myslivecké jednoty, a dodává: 'Pokud stát má nést rozhodovací pravomoc při stanovování plánů hospodaření se zvěří, musí také nést odpovědnost za případné neúspěchy. Pokud myslivci plán dodrží, neměli by nadále vlastníkům lesa a zemědělcům nahrazovat škody způsobené zvěří. S mocí rozhodovat je spojena i odpovědnost za toto rozhodnutí.' Konec citace.

Podobně nedomyšlená je i nemožnost odvolání proti stanovému plánu péče o zvěř. Ten bude státní správa připravovat na základě vlastního posudku, který však půjde revidovat nejdříve po třech letech platnosti, a to na náklady uživatele honitby. Pokud tedy orgán státní správy nastaví plán péče o zvěř nevhodně, uživatel honitby bude muset nejméně tři roky platit nájem honitby, v honitbě na své náklady hospodařit, přestože to třeba musí dělat způsobem, čili s cíli, s nimiž sám nesouhlasí. S tím souvisí i dopad na už teď křehkou ekonomiku uživatelů honiteb, mysliveckých spolků, kdy se může snadno stát, že po ztrátě vlivu na plánování vlastního hospodaření náklady převýší výnosy, spolky se dostanou do ztráty a svou společensky přínosnou roli pro zvěř, přírodu a krajinu přestanou vykonávat zcela.

Omezení práv vlastníků pozemků i nová administrativa. Návrh nejen uživatele honiteb zavalí množstvím nové administrativy, ale také jim dá povinnost odevzdávat státní správě důkaz o ulovení zvěře." - O tom tady mluvil pan kolega Bělobrádek.

Cituji dále: "Údajně má jít o slecho. Jen nerad si představuji fronty myslivců každé ráno před úřadem a radost úředníka a z kanceláře plné zahnívajících uší zvěře včetně parazitů," poukazuje na zjevně uspěchanou přípravu návrhu Janota. "Předkladatelé návrhu údajně vycházejí ze saského modelu mysliveckého hospodaření. Ten nejen překrucují, ale rovněž se snaží do českého prostředí zkopírovat něco, co zkopírovat nelze. V Sasku totiž vlastníci honitby nepronajímají, ale sami rozhodují o tom, jak se na nich bude hospodařit se zvěří. V České republice do hry vstupují nájemci - uživatelé honiteb - a rozhodování o hospodaření se zvěří se předkladatelé návrhu snaží vlastníkům i nájemcům vyvlastnit ve prospěch státu. O to paradoxnější situace pak nastane tam, kde vlastník pozemku je zároveň uživatelem honitby -"

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vás, paní kolegyně, přeruším a požádám sněmovnu o klid. Já věřím, že někteří nemaji zájem o fakta, ale myslím, že je potřeba, aby každý měl klid na přednesení své připomínky k textu zákona. Můžete pokračovat.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.

"- v níž hospodaří se zvěří dle své vlastní vůle. I jemu totiž bude stát nařizovat, jak má na soukromých pozemcích se zvěří hospodařit bez ohledu na to, jaký má sám postoj k lesu či zvěři.

Argumenty předkladatelů vzbuzují jen málo důvěry," stojí dále v tiskové zprávě. "Důležitým argumentem předkladatelů je údajná výše škod páchaných volně žijící zvěří na lesních porostech, která má dosahovat 7 miliard korun ročně. 'Pokud vím, je toto číslo' - opět citace - 'odhadem pobočného spolku České lesnické společnosti Pro Silva Bohemica, který jej prezentuje jako součást nátlakové kampaně za zvýšení lovu zvěře. Nevím však, z čeho tento odhad vychází. Rozhodně na něm předkladatelé zákona neměli stavět svou iniciativu v takto závažné věci,' podivuje se Janota. Státní podniky Lesy České republiky, který pečuje o téměř polovinu tuzemských lesů, vyčíslil škodu v mysliveckém roce 2017/2018 na pouhých 19 milionů korun.

S tím kontrastují předpokládané náklady. Odhad předkladatelů - 1,4 až 2,6 milionu korun - považujeme za velmi podhodnocený. Zpracovatel posudku bude muset vyhodnotit úživnost honitby a chování zvěře. Průměrná rozloha honitby je přibližně tisíc hektarů, je to přibližně 1 500 fotbalových hřišť. Jen projít a vyhodnotit takovou plochu zabere hned několik dní. Podle odhadu expertů budou náklady na každý posudek honitby činit přibližně 50 tisíc korun. Tyto náklady přitom ponese stát. 'Při 5 800 honitbách v zemi se jedná více než o čtvrt miliardy korun, které se každých pět let s kapes daňových poplatníků přesunou k hrstce zpracovatelů posudků,' vypočítává Janota.

Pozměňovací návrh je takzvaným přílepkem, protože je podáván jako součást novely jen okrajově souvisejícího zákona, přičemž dosáhnout stejného účelu lze i jinými prostředky, a to bez omezení práv vlastníků pozemků a myslivců a bez nárůstu byrokracie. Přílepky označil za neústavní Ústavní soud již v roce 2007.

Opět citace pana Janoty: 'Bohužel si motivaci tohoto přílepku nedovedu vysvětlit jinak než potřebou vyloučit k němu veřejnou diskuzi. Návrh, který formou nenápadného přílepku do třetího čtení významně mění dosavadní pojetí myslivosti a omezuje vlastnická práva stylem o nás bez nás, však Českomoravská myslivecká jednota musí jednoznačně odmítnout,' pokračuje Janota.

Českomoravská myslivecká jednota si je vědoma, že stavy zvěře jsou lokálně zvýšené a způsob sčítání zvěře není ideální. Existují však i jiné možnosti řešení nápravy následků kůrovcové kalamity, bez nutnosti omezování práv a navyšování byrokracie ze strany státu," stojí v tiskové zprávě.

Další citace, a už jdeme do finále: "'Rádi budeme o možnostech příspěvku myslivosti k obnově lesů diskutovat. Na mnoha místech myslivci přikládají ruku k dílu, na obnově lesa se sami podílejí. Jakákoliv změna zákona však musí projít standardní veřejnou a odbornou diskuzí v připomínkových řízeních. S omezováním práv nejen myslivců touto ukvapenou a nestandardní cestou nemůžeme souhlasit,'" uzavírá Jiří Janota.

Závěr tiskové zprávy: "Českomoravská myslivecká jednota vyzývá poslance Parlamentu České republiky, aby nedopustili omezení části vlastnických práv majitelů pozemků, svobody stanovování soukromoprávních vztahů mezi držiteli a uživateli honiteb ani zaplevelování právního řádu dalším přílepky a odmítli tento pozměňovací návrh označený jako G7. Vyvlastnění a přenesení rozhodování na stát nemůže bez širší společenské diskuze být řešením problémů českých lesů." Konec citace z tiskové zprávy Českomoravské myslivecké jednoty.

Já bych k tomu jenom doplnila, že jestli se nemýlím, pane ministře, tak v připomínkovém řízení myslivecký zákon je, takže možná by bylo fajn, kdybychom se tady dozvěděli od pana ministra, kdy předpokládá, kdy bude předložen myslivecký zákon, protože řada z nás je skutečně na pochybách, jak se má dnes zachovat a jak má hlasovat. Pokud budeme ujištěni, že tato legislativní norma, která by i věci řešila komplexně, bude záhy předložena, tak pak si myslím, že jsme v trošku jiné situaci než pod jistou mírou nátlaku, tak, že si tady říkáme, že všichni chceme bojovat za naše zdravé lesy. Chceme za ně bojovat, ale ne pod nátlakem v podobě přílepku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Černochové. Vyvolala pět faktických poznámek. První je pana kolegy Bělobrádka, pokračuje paní poslankyně Pekarová, místopředseda Pikal, Vlastimil Válek a Jan Čižinský. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Já jsem omluven, takže už se nebudu moci dále účastnit, tak jenom bleskově.

S tím odpisem ČMMJ je potřeba si říct, že to není jediná myslivecká organizace, to znamená, myslivců je daleko více.

Druhá věc. Dneska vlastníci právě s těmi uživateli honiteb se můžou na tom domlouvat, to znamená, mají-li tam škody, mají vliv na to, jaký se udělá plán. Plán mysliveckého hospodaření jistě není dokonalý. Spárkatá zvěř je přemnožená, poškozuje lesy. To je všechno pravda. Tohle, co je nabízeno, není saský model. A chtěl bych zdůraznit praktický dopad. Vy, kteří jste starostové, nebo vy, kteří jste zastupitelé, tak si představte, že za prvé budete muset možná navýšit úředníky, že na tom úřadu - jsem zvědav, pan ministr by určitě na to mohl odpovědět, protože to je samozřejmě vedlejší živočišný produkt, to znamená, budou tam mít nějaký kafilerní box, kam ty uši, co se budou dávat, budou dávat, budou za to platit - nebo kdo za to bude platit, až to bude odvážet kafilerie?

Další věc, která je. Vezměte si, teď je červenec, parno, najdou padlinu, je zahnívající, takže uříznou ucho, dají si ho doma do ledničky, protože je pátek, to znamená, v pondělí to můžou přinést na úřad. Manželka je nadšená, protože zahnívající ucho dáme do ledničky mezi jídlo, nebo do mrazáku, nebo to necháme venku, aby to ještě hnilo, nevím, jak to bude vypadat. Přinesou to na ten úřad. Oni řeknou - výborně. Udělají si čárku, dají to do kafilerního boxu. A můžu takhle pokračovat.

To znamená, já jsem určitě pro to, ať se redukuje zvěř. Jsem pro to, ať se zavede nějaká adaptace, nebo nějaká verze saského modelu. Určitě musíme redukovat zvěř, tak jak se plánuje, myslivectví není dokonalé, početní stav zvěře je, ale jde o ty vlastníky. Za prvé by neměli být vyloučeni z toho, aby do toho mohli mluvit, protože to jsou vlastníci. A za druhé, já jsem velmi zvědav, jak to bude vypadat, když právě myslivci řeknou, že se na to můžou vykašlat, a ti uživatelé odejdou, a jak to bude ten držitel dělat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, skončil čas pro vaši faktickou poznámku. Pokračujeme faktickou poznámkou paní posĺankyní Markéty Pekarové, připraví se kolega Vojtěch Pikal. Máte slovo k faktické poznámce, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji. Bylo toho řečeno mnoho, takže se budu snažit reagovat aspoň na to nejzásadnější. Prostřednictvím předsedajícího paní kolegyně Černochová, nemáte pravdu, že je to nějaký teď najednou se objevený pozměňovací návrh, který se objevil až teď před třetím čtením. Já jsem členkou výboru pro životní prostředí. Kolegové jsou členové výboru pro zemědělství. A my jsme předkládali tyto věci v řádném termínu na těchto výborech, to znamená, že to bylo už před prázdninami. Představovali jsme tyto návrhy a ten, který tady diskutujeme teď nejvíce, byl představován už v květnu tohoto roku. Takže rozhodně čas na seznámení se s jeho obsahem tady byl dlouhý a prodiskutování na výborech taktéž proběhlo. Takže to, že se k němu na výborech nepřiklonila většina, alespoň tedy ne ze začátku, vedlo k tomu, že jsme ho předložili i na druhém čtení tady na plénu. Není pravdou, že se jedná o něco naprosto nového, co se objevilo až teď.

Stejně tak se nejedná o přílepek, protože jestliže se něco bytostně dotýká lesů a i hospodaření v nich, tak je to právě stav zvěře, její množství, a tím pádem samozřejmě i to, jak je možné ji regulovat, což řeší právě zákon o myslivosti.

Dále tedy předkladatelé rozhodně nezbavují vlastníka pozemků ani uživatele honitby práva rozhodovat o plánování lovu. To je prosím nepravda. V návrhu je stanoveno, že nejprve předloží uživatel, tedy myslivci, podklady k vypracování plánů k odsouhlasení držiteli, tedy vlastníky, a následně bude státní správou s přihlédnutím k nezávisle zpracovanému posudku s hodnocením stavu ekosystému rozhodnuto o výši plánu lovu. Jsou tam samozřejmě opravné mechanismy v případě, že s tím někdo nebude souhlasit. Ani stávající právní úprava nedává možnost rozhodovat o stavech zvěře jednotlivým vlastníkům zejména menších pozemků, které musí být přičleněné k některé z honiteb, a tak dále.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, i vám skončil čas pro faktickou poznámku. Nyní pan místopředseda Vojtěch Pikal s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za slovo. Už to zde bylo částečně vysvětleno mou předřečnicí, nicméně přesto se musím zeptat na ta bombastická tvrzení, která tu zazněla, že je to přílepek a že je načítán do třetího čtení, protože do třetího čtení nic předložit nelze. To tady musí být jasné. Stejně tak že neprobíhá debata veřejná. Toto je veřejná debata. Já zdravím veřejnost.

Nicméně bych se chtěl obrátit na zpravodaje vaším prostřednictvím, pane předsedající, aby tedy uvedl, kdy tento návrh byl v rámci legislativního procesu poprvé představen, abychom se vyhnuli tvrzení, že na to byl jenom týden se s ním seznámit, což mi přijde jako absurdní tvrzení.

A pak bych se chtěl ještě vyjádřit k tomu, že by snad ta materie nějak vzájemně nesouvisela a že by to byl přílepek po věcné stránce. S tím prostě nemůžu souhlasit. Je to naprosto zřejmé, že pokud se staráte o lesní sazenice takovým způsobem, aby vám je nežrala zvěř, s čímž mám osobní zkušenost, tak prostě nemůžete tvrdit, že otázka odlovu a regulace stavu zvěře nesouvisí s lesním zákonem a pěstováním lesa. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Vlastimil Válek. Připraví se kolega Čižinský, poté kolega Marian Jurečka a paní kolegyně Černochová. Všichni s faktickými poznámkami. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Mnohokrát děkuji. Přihlásím se pak do řádné diskuse, ale jenom bych chtěl reagovat. Já prostřednictvím pana předsedajícího paní poslankyni moc děkuju. Já jsem samozřejmě taky četl ten text a teď jsem to ještě slyšel z druhé dobré krásným přednesem. A naprosto rozumím tomu, co myslivci říkají, protože prostě hájí svoje zájmy. To je logické. Každý hájí svoje zájmy. To je vcelku legitimní. Je to logické. Prostě myslivci nevidí les, nevidí houby, nevidí nic, vidí tu zvěř, kterou chtějí střílet tak, jak jim to vyhovuje. A připouštějí, že té zvěře je hodně. Připouštějí, že ta zvěř likviduje mladé stromky. Připouštějí, že dělá škody. Nemají žádný návrh řešení, ale používají všechny legitimní nástroje pro to, aby se jakékoli řešení, co nejdál oddálilo. A to všechno je naprosto v pořádku a nevidím v tom vůbec žádný problém, protože takhle by postupoval každý, kdo hájí zájmy určitého sdružení, určité skupiny. Tak se ta hra hraje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Čižinský, také s faktickou poznámkou. Připraví se kolega Jurečka. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Čižinský: Také děkuji za slovo. Situace je celkem jasná. Prostě lesy trpí tím, že je zvěře moc. Vlastníci lesů jsou mnohdy skutečně zoufalí, protože z dat z roku 2015 podle poslední inventarizace škod zvěří na lesním hospodářství České republiky prostě z toho vyplývá, že na čtvrtině území naší země jsou zvěří poškozené skoro všechny mladé listnáče a jedle, přes 90 % jich je poškozeno. Takže není rozumné nad tím rozhodit rukama a neudělat vůbec nic. To skutečně není rozumná situace.

Když tady vlastně cituji ten údaj 90 % na čtvrtině území, na polovině území je to více než 75 %, tak samozřejmě i to číslo, pokud tady padlo číslo, že škoda je 19 milionů, tak všichni cítíme, že to není možné, protože jedna věc je přímo ta škoda, kterou pozorujeme na těch stromcích, které ale nejsou sežrané, protože strašně moc sazenic je sežraných ještě předtím, než je vůbec možné nějakým způsobem konstatovat, že byly ožrané, ale musíme si také uvědomit, kolik stojí všechny oplocenky, všechna individuální ochrana, aby vůbec něco vyrostlo.

A také je potřeba říci, a skutečně to nechci hrotit, není to opatření proti někomu, je to opatření pro ty lesy. Ale skutečně si musíme uvědomit, že mnoha vlastníků lesů se nikdo na nic neptá a oni vlastně jenom trpí tou situací, která je. Ta teorie, že vlastník lesa skutečně má vliv na to, co se v lese děje - on má nějaké povinnosti, ty se snaží plnit, ale nedaří se mu je plnit prostě proto, že té zvěře je moc.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Mariana Jurečky. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Milé kolegyně, kolegové, vážený pane předsedající, pane ministře, myslím si, že toto je jeden z nejdůležitějších zákonů, které vůbec v Poslanecké sněmovně v tomto volebním období projednáváme. Na rozdíl od všech daňových zákonů a jiných, které můžeme za rok za dva změnit bez nějakých větších dopadů pro budoucnost, tento zákon má dopad na budoucnost příštích šesti osmi generací, na příštích 80 až 120 let. V tomhle období podle toho, jak se začnou tito lesníci chovat, tak to budeme ovlivňovat.

Nicméně teď k debatě, která se tady vede. Kromě toho, že ten zákon vlastně dává vůbec šanci pro to, abychom mohli vyplácet odškodnění především drobným vlastníkům lesa, především region Vysočiny je tím obrovským způsobem postižen, tak se dneska tady bavíme také o tom cíli, to znamená řešit kalamitní stav v návaznosti na klimatickou změnu. A s tím také samozřejmě souvisí i oblast škod páchaných zvěří, které tady vznikají a jsou obrovské, a ta čísla tady padla.

A teď si troufnu říct, že nesouhlasím s tím, že by to byl přílepek. Děkuji i Ministerstvu zemědělství, které po těch debatách, které se tady vedly poslední čtyři měsíce, alespoň u části pozměňovacího návrhu paní poslankyně Pekarové Adamové změnilo své stanovisko, protože zoufalí lidé dělají zoufalé činy. A dneska mnoho vlastníků lesa je v zoufalé situaci, kdy obnovují les, a škody jsou neúměrné. U většiny uživatel honitby, kteří se chovají férově a zodpovědně jako řádní hospodáři, vůbec tento problém neřešíme. Jich se nebude týkat tady tento mechanismus, který dává nějakou šanci vlastníku lesa v situaci, kdy se není schopen domluvit s uživatelem, aby se úředník na obci s rozšířenou působnosti mohl na ty škody páchané zvěří podívat, kvantifikovat je, upravit do budoucna plán lovu a vést to k tomu, aby se stav zvěře v té lokalitě snížil.

Samozřejmě pokud tady bude za půl roku, za rok komplexní novela mysliveckého zákona, může ty věci docizelovat, může je zlepšit. Ale prosím vás pěkně, neodkládejme to. Protože já jsem zažil situaci, dva roky jsem tu novelu připravoval jako ministr, donesl jsem ji sem, rok se tady neposunula k vyjednávání. Nebyla vůle poslanců dát ji na program. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka paní kolegyně Černochové. A přihlášený do rozpravy je pan kolega Holomčík. Máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuju, pane místopředsedo. Myslím si, že by v nikom nevyvolávala tato norma nějaký pocit přílepku tehdy, pokud by zároveň - zároveň - nebyl v připomínkovém řízení myslivecký zákon. Tak by to nikoho ani napadnout nemohlo. Vy jste zbytečně myslivcům dali tento argument do ruky. Oni tady věnují svoji energii, svůj čas, svůj odborný vhled do tohoto zákona, který je v připomínkovém řízení. Ale někde v červenci, v letních prázdninách byl tedy vložen do systému tento návrh. Asi nikoho nenapadlo, když měl jistotu, že se ten zákon projednává v připomínkovém řízení jako myslivecký zákon, že zároveň někdo z Poslanecké sněmovny ve stejnou chvíli bude toto řešit tímto nestandardním způsobem. To je to, co vadí mně.

A jinak to, co jsem vám tady přečetla, citovala jsem slovo od slova z tiskové zprávy. Takže teď jakoby ty své připomínky k obsahu toho textu neadresujte na mě, ale adresujte na toho, kdo je autorem. Mně se jenom zdálo fér, když tady zaznívají jiné názory, aby tady někdo přečetl i názor této početné skupiny obyvatel. A jak říkám, v nikom by to nevyvolávalo žádné otazníky, pokud by tady zároveň neprobíhalo připomínkové řízení k mysliveckému zákonu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Kolega Holomčík ještě posečká, protože se přihlásila s faktickou poznámkou paní poslankyně Markéta Pekarová. Máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Paní kolegyně, já s vámi mám velmi dobrý vztah prostřednictvím předsedajícího, budu vám sice vykat, ale normálně si tykáme. Každopádně nejste tady první rok, takže moc dobře víte, jak funguje předkládání pozměňovacích návrhů. A vím, že nejste členkou ani jednoho z výborů, který tuto problematiku řeší, ani pro životní prostředí, ani zemědělského. Takže si vám dovolím říci, že my, kteří jsme v těchto výborech, já tedy v tom životním prostředí, kolega Válek v zemědělském, jsme řádně při projednávání po prvním čtení tady na plénu, když se ta věc dostala do výborů, předkládali pozměňovací návrhy a tento byl už tehdy toho součástí. Tak tady prosím nepřekrucujme, že to bylo až někdy v průběhu letních prázdnin. My jsme, ještě jednou opakuji, to, že tento záměr máme a že to předložíme včetně tady této změny, avizovali už v květnu tohoto roku, takže to byla veřejně známá informace. A teď tady prosím nevytvářejme dojem, že se jedná o nějaký nestandardní postup a něco takového. Chápu, že některá sdružení se tímto takto snaží manipulovat, a já se proti tomu důrazně ohrazuji. Není to tak. Je to prostě standardní postup, který jsme zvolili. A tady v tomto případě máme na to stejné právo jako každý z 200 poslanců, takže jsme tak učinili.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Faktickou poznámkou bude reagovat paní poslankyně Černochová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já můžu potvrdit naše velmi korektní vztahy s paní kolegyní, ale omlouvám se, jenom potřebuji skutečně si tady asi dovysvětlit tu věc, kdy to bylo vložené do systému. Ono my tady možná žijeme všichni v nějaké bublině, že si myslíme, že někdo sleduje to, co projednáváme někde v nějakých podvýborech, to, o čem si povídáme tady. Ne všechno. Něco veřejnost sleduje, něco veřejnost nezajímá. Pokud ten návrh byl vložen do systému 12. 7., tak nelžu, říkám pravdu, že to bylo v období letních prázdnin, když zároveň tady běží připomínkové řízení. 12. 7. se s tímto návrhem mohla seznámit veřejnost tak, že byl tento návrh zveřejněn standardním způsobem na stránkách Poslanecké sněmovny.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Následovat bude faktická poznámka paní poslankyně Pekarové, potom s faktickou poznámkou vystoupí pan místopředseda Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Tak já ještě připomenu pro ty, kteří to nevědí třeba, kteří sledují tento přenos. Jednání výborů jsou veřejná. Jednání výboru pro životní prostředí, kterého jsem členkou, pravidelně navštěvují zástupci různých skupin včetně těch, o kterých tady dnes hovoříme. Stejně tak, a určitě mi to potvrdí i členové výboru pro zemědělství, i vy jako poslankyně, která jste ve výboru pro obranu a bezpečnost, máte samozřejmě možnost se účastnit těchto jednání, žel neviděla jsem, že byste se účastnila.

Takže já jenom chci tady deklarovat, že skutečně neděláme nic, co by bylo nějak pokoutní, nestandardní a o čem by se veřejnost dozvídala až v průběhu letních prázdnin. Prostě to tak není. Ale nechci tuto debatu extendovat, protože je opravdu o technikálii a máme se bavit o tom zákoně a máme se bavit o těch jeho věcných věcech.

Vy jste tady citovala, řekněme, nějaké vyjádření, nějaké stanovisko. Mohla bych tady donekonečna citovat stanoviska, která jsou opačná, a také to nedělám, protože opravdu v tomto směru nám jde o tu věc jako takovou. Akorát se tady krásně ukazuje to, co jsem říkala už ve své úvodní řeči, že ten pozměňovací návrh, který se týká myslivosti, tedy G7, je dobré, když prohlasujeme společně, a nikoliv jenom po jednotlivých částech, protože pak nebudou moci vznikat takováto nedorozumění a takovéto různé výklady toho, co tam skutečně je, protože právě jenom to určité okleštění toho návrhu pak vytváří tady celou řadu pochybností a dezinformací.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Budeme pokračovat ve faktických poznámkách. Pan místopředseda Pikal, potom paní místopředsedkyně Černochová a pan poslanec Jurečka. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já bych chtěl jenom poděkovat za uznání toho, že v té citované tiskové zprávě byla nepravda, protože ten návrh tedy nebyl předložen týden před třetím čtením, ale 12. 7. nejpozději. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Černochová s faktickou poznámkou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji. Já ještě musím zareagovat na paní poslankyni Pekarovou Adamovou. Všechny její pozměňovací návrhy byly vloženy do systému 12. 7. Ten den se konalo druhé čtení. Paní poslankyně Pekarová Adamová prostřednictvím pana místopředsedy, to jako ti lidé, kteří tam přišli, jak vy říkáte, si to poslechnout, tak jak se k těm informacím měli dostat? Měli číhat na to, až vy to vložíte do systému? Ano. Jsem ve dvou výborech a tam to tedy probíhá tak, že my před druhým čtením, pokud se jedná o závažný zákon, vedeme o tomto návrhu diskusi. A teprve když je nějaká většinová shoda, tak potom se dohodneme, jestli půjdeme tou cestou zákona, jako jdete touhle tou cestou vy, anebo počkáme na otevření toho příslušného návrhu zákona. Tady skutečně na základě toho, co já teď říkám, že všechny vaše pozměňovací návrhy byly vloženy do systému 12. 7., ale ten den se konalo druhé čtení a ti lidé nemohli už reagovat, tak tady je iluzorní se domnívat, že někdo mohl na tom něco změnit. Nemohl na tom nic změnit, protože vy jste to udělala ve stejný den. Kdybyste to tam dala předem, pak bych vám dala za pravdu.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jurečka, po něm pan poslanec Koten a poté pan poslanec Kott, všechno faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych se to pokusil z té debaty, která se tady vede o těch termínech, vrátit trošku racionálně k podstatě problému. Jenom připomenu, že na zemědělském výboru jsme o tom návrhu diskutovali dokonce i před prázdninami. Už tehdy se prvně vedla debata. Debata k tomu návrhu se vede přes tři měsíce. A i ten odraz postupu Ministerstva zemědělství, které vlastně napřed říkalo, že tuto úvahu by nechtělo připustit, mělo negativní stanovisko, a následně po těch diskusích se nakonec přiklonilo aspoň k části toho pozměňujícího návrhu dát kladné stanovisko, svědčí o tom, že ta debata tady byla poměrně intenzivní.

A jenom chci ještě připomenout, uvědomme si, že tento princip právě vychází z té připravené novely mysliveckého zákona, která byla připravovaná v minulém období, která se skoro dva roky diskutovala ve veřejných kruzích, prošla vládou, došla do Sněmovny a tento pozměňující návrh vlastně, ta jeho konstrukce, stojí na principu, který v tom mysliveckém zákoně byl obsažen. A mimochodem jenom si troufnu říct takovou věc: na základě osobní zkušenosti nečekejme, že někdy tady předložíme nějakou úpravu mysliveckého zákona, na které se absolutně stoprocentně shodne veškerá zemědělská a lesnická veřejnost. Takový vzácný okamžik bohužel nikdy nenastane.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Koten, faktická poznámka. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající. Já bych tu diskusi rád vrátil také do nějaké věcné roviny a musím se tady ve všem, co říkala, kolegyně z ODS zastat. Jen by mě zajímalo, kdo z vás poslanců, kteří zde sedíte, ten návrh měl fyzicky v ruce. Já si tedy úplně nemyslím sám za sebe ani Českomoravská myslivecká jednota, že je cesta pro zachránění našich lesů právě v tom, že vystřílíme veškerou zvěř v těch lesích. To si tedy nemyslím. Naopak si myslím, že možná sto, možná více let tady funguje takové opatření, kterému se říká oplocenka. Ta oplocenka slouží právě pro ochranu menších porostů, aby právě zvěř je nelikvidovala. A v tom si myslím, že je celkem dobré řešení.

Na druhou stranu musím konstatovat další celkem zajímavý jev. Já jsem dostal několik mailů, mj. tedy od myslivců u nás na Vysočině i z Českomoravské myslivecké jednoty, ale musím se zeptat i vás: Kolik jste dostali spamových mailů na podporu právě těchto pozměňovacích návrhů? Já musím říct, že tady IT oddělení mělo celý víkend plné ruce práce, protože těchto spamových zpráv přišlo 200 tisíc a složilo to málem e-mailový server Poslanecké sněmovny. A to si nemyslím, že je správné používat takové nátlakové akce na naše zákonodárce. Kdo tedy tyto spamové útoky zařídil? Nebo kdo je zaplatil? Já se můžu pouze ptát. Já na nikoho neukazuji. Jenom se ptám, komu to prospělo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Kott, po něm pan poslanec Válek, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedající. Milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl trošku uklidnit situaci, protože obě předřečnice, které tady řeší, kdy a kým to bylo vloženo do systému, tak určitě paní kolegyně z výboru pro životní prostředí dobře ví to, že se to projednávalo na životním prostředí a projednávalo se to skutečně v květnu. A to, že to tam neprošlo, je druhá záležitost. A bylo to vloženo do systému těsně před druhým čtením. Tak to je jenom na vysvětlenou, abychom se tady navzájem nějak nemátli, že to bylo na poslední chvíli, skutečně bylo to zařazeno předně.

A druhá záležitost je ta, samozřejmě myslivecká jednota tady dlouhodobě zastupuje nějaký svůj názor a určitě ho nemůže takhle rychle měnit.

A to, co bylo přijato, jak tady řekl pan Faltýnek, kompromisem, tak děláme to přece proto, abychom zachránili to, co tam do budoucna chceme osázet. Takže já si myslím, že debata na téhle úrovni by asi měla skončit, a posuňme se, prosím, dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Válek, po něm pan poslanec Pražák. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Já jsem se po cestě sám sebe lekl, ale řeknu to: Já jsem fyzicky ten návrh v podstatě, i když jsem ho předkládal, nikdy v ruce neměl. Já to mám vždycky elektronicky. Tak teď úplně nevím, co je přesně fyzicky, ale pokud je to, kdy to bylo elektronicky k dispozici, tak to bylo elektronicky k dispozici, když to bylo načteno, to je jasné.

A druhá věc je ta, když si vezmete, kolik přišlo mailů, zase definice spamu neumím, ale já na ně odpovídal a kupodivu jsem dostával zpátky odpovědi s podpisy. Tak si úplně nemyslím, že je to spam. Protože když dostanu spam a náhodou na něj odpovím, tak většinou dostanu odpověď. To znamená, předpokládám, že to byli lidi, kteří ten mail psali, texty těch mailů byly hodně podobné, já jsem odpověděl třeba na 60, 70 těch mailů, protože ze začátku jsem pravidelně odpovídal. A upřímně řeknu, proč jsem odpovídal - protože tam figurovalo Pekarová, Filipová, Holomčík a ne Válek a mně to vadilo. Můžete se smát. Tak jsem odpovídal a Válek byl jeden z předkladatelů, tak to byl ten důvod, proč jsem odpovídal, a oni mně pak odpovídali všichni. Evidentně to ty lidi trápilo. Kupodivu se o tom nějak dozvěděli, a nedozvěděli se o tom myslivci. Já rozumím tomu, že zřejmě nepředpokládali, že se něco takového odváží Poslanecká sněmovna řešit. A ona se odvážila.

Mám ještě 45 vteřin, tak stručně - vrátím se k tomu zdravému rozumu. Furt s ním pracuji. Poslanecká sněmovna, to je, dřív jsem si to myslel, než jsem tady seděl, bych řekl přímo kvintesence zdravého rozumu. A vždycky když jsem o tom přesvědčený, tak jdu ven na chodbu k těm košům, kde je to třídění, a je tam ještě na nich napsáno, co se do kterého má házet - a v tom prvním je všechno a v těch dalších čtyřech nic. To začnu o tom zdravém rozumu lehce pochybovat vždycky, i o schopnostech číst. Tak já děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále vystoupí pan poslanec Pražák, po něm pan poslanec Jurečka, Čižinský, Pikal, Holomčík, faktické poznámky. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Pražák: Dobré poledne. Nechci vůbec zpochybňovat názor Českomoravské myslivecké jednoty. Já mám myslivců kolem sebe mraky, vážím si jejich práce, všechno. Ale jenom dvě věci.

Co se týče oplocenek, které jsme tady prve slyšeli, myslím si, že pokud někdo si myslí, že oplotíme celý les, a tím to vyřešíme, tak asi kam ta zvěř potom půjde? Samozřejmě půjde do zemědělských pozemků, které budou okolo, anebo do těch, které nebudou tímto zabezpečeny. Takže ty oplocenky, které jsou v dnešní době, sice plní nějakou úlohu ochrany, ale určitě to není řešení, které by nám pomohlo. Nám zemědělcům, když to řeknu takhle.

A druhá věc. Jenom bych se chtěl vrátit k předkládání těch markantů. Já chápu, že samozřejmě je dobré slyšet a vyhrožovat tím, že budou někde s prominutím páchnoucí markanty v kancelářích atd. Ale já si myslím, že pokud to je dneska tak, že střelená zvěř je víceméně do poslední chvíle v majetku uživatele honitby, potažmo myslivce, tak nevím, proč by ten myslivec, pokud by předkládal ten markant, měl nechávat něco na tom úřadě. Měl by si to odnést zpátky, znehodnocené, třeba proskřípnuté slechy, odnést zpátky a zlikvidovat to úplně stejným způsobem, jako to likvidují dneska, ty kůže. Takže tam není o tom, že to musejí nechávat v té kanceláři. Jediný problém, věřím, by mohl být u toho, když je zvěř nalezena dejme tomu uhynulá. Ale určitě ne u klasicky zastřelených zvířat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Jurečka, po něm pan poslanec Čižinský. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já tady musím reagovat na pana poslance Kotena z poslaneckého klubu SPD, protože jeho úvaha o oplocenkách je bohužel úplně mimo běžnou realitu. Jednak oplocenka je vždycky náklad. Oplocenku má smysl dělat opravdu u malých ploch, kdy obnovu lesa dělám, někde efektivní je to do půl hektaru. Ale jestli se byl pan kolega, kterého tady teď nevidím, podívat, jak vypadají lesy po kalamitní těžbě v České republice v posledních třech čtyřech letech, tak jsou to bohužel plochy jednotek i třeba v případě vojenského prostoru Libavá desítek hektarů. Neumím si představit, jak by se z hlediska těch finančních nákladů v praxi takto obrovské oploceny realizovaly. Teď kolega Pražák tady zmínil problém faktický - kde ta zvěř tedy potom v tom případě bude. Prostě to není cesta. Toto není řešení.

A teď k paní poslankyni Černochové prostřednictvím pana předsedajícího. Prosím pěkně, uvědomme si, že tento princip, který je tady navrhován, vlastně nejvíce pomůže nejdrobnějším vlastníkům lesa. Protože ti mají největší problém ty škody ustát, když zvládnou vytěžit, zvládnou už vysadit, tak dělat ty následné výsadby poté, co tam zvěř poškodí sazenice, je pro ně enormně náročné. Já mám spoustu reakcí z České republiky, kde několik let po sobě se tito drobní vlastníci, ať jsou to lesních pozemků, nebo i polních, domáhají nějakého řešení na obci s rozšířenou působností, ale bohužel ti úředníci v mnoha případech ignorují, protože prostě nemají tento mechanismus, který se teď snažíme zavést, který by jasně dával metodiku, jaká ta škoda je, jak se posuzuje a jak následně se to má promítnout do dalšího roku v rámci plánu lovu.

Takže chápu, že někdo může být trošku rozčarován, že neměl víc času třeba tyto věci diskutovat ještě třeba půl roku, rok, ale situace je tak vážná, že si myslíme, že teď alespoň přijmeme tento mezikrok a následně na to klidně naváže, jestli pan ministr řekne do roka, do roka a půl, velká novela mysliveckého zákona, tak zaplať pánbůh za to.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a právě pan poslanec Maria Jurečka se omlouvá dnes od 13 hodin do konce pracovního dne a ve čtvrtek 12. září, tedy zítra, z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Pan poslanec Čižinský má slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Jan Čižinský: Díky za slovo. No tak pan poslanec Koten řekl silný názor a odešel. Něco vyvrátili mí předřečníci. Já bych chtěl ještě dvě informace. Zaznělo od něj, že někdo chce vybít zvěř. To je samozřejmě nesmysl. Jedná se o nalezení rovnováhy, nikdo nechce zvěř vybít. Takže to byla skutečně manipulativní informace.

A potom ještě se vyjádřit k tomu, že se lidé zajímají. Tak to je přece dobře, že se lidé zajímají. Pan poslanec Jurečka měl pravdu v tom, že říkal, že to je velmi důležitý zákon, jeden vůbec z nejdůležitějších za celé čtyři roky, co tady budeme schvalovat. A je dobře, že se lidé zajímají. A my jsme přece jako poslanci placeni za to, že s lidmi komunikujeme. Jestli se někdo cítí být obtěžován e-maily od lidí, kterým záleží na našich lesích, nebo cítí být obtěžován vůbec komunikací s občany, tak nemá být poslanec.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan místopředseda Pikal s faktickou poznámkou. Po něm s faktickou poznámkou pan poslanec Holomčík. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Většinu předchozích tvrzení již vyvrátili mí předřečníci. Já se obrátím na jednu informaci, která zazněla, a to že 200 tisíc je nějaký brutální spamový útok a že to muselo být zaplaceno. Tak prosím vás, 200 tisíc, když je nás tady 200, to je zhruba tisíc občanů, kteří se zajímají - mně to nepřijde jako nějaké překvapivé číslo. Jestli každý občan obeslal pomocí aplikace, kterou je velice jednoduché napsat, všech nás 200, tak to mi nepřijde něco šíleného a není na to potřeba nějaká složitá technika a nějaké vysoce placené a sofistikované nástroje. Nástroje "Napište jim" a podobně jsou provozovány veskrze zdarma. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Holomčík, který je přihlášen s faktickou poznámkou jako jediný a současně je přihlášen v rozpravě, takže pokud chcete nevyužít faktickou poznámku a rovnou vystoupit v rozpravě, tak můžete.

 

Poslanec Radek Holomčík: Děkuji za slovo. Já to tedy využiji a vystoupím konečně v řádné rozpravě. Já jsem měl nachystanou takovou pozitivní řeč, kde jsem chtěl vyzývat, ať myslíme na tu budoucnost, ale tedy to, co se tady odehrálo, mi přijde úplně děsivé. A chtěl bych zareagovat na jednu věc. Chtěl bych tady říct, že by možná bylo fajn, kdybychom konečně veřejnosti začali říkat pravdu. Jestliže se tady objeví nějaký dopis, který píše, že je něco přílepek, beru. Kolegové už řekli, že prostě tvrdit o tomhle návrhu, který se věcně týká novely, a dokonce lesní zákon má v sobě dílčí ustanovení, kterým se novelizují body v zákoně o myslivosti, že to je přílepek, je prostě prachsprostá lež. Já si nemyslím, že to je nevědomá nepravda. Je to prostě prachsprostá lež.

Co se týče toho, že to nebylo s nikým projednáno, že jsme to někde pokoutně ušili, někde v nějakém sídle ekoteroristické organizace, abychom rozvrátili tuto zemi. Tak tady zaznělo, jak ten návrh byl podáván. Ale prosím vás, ono to jde ještě dále do historie, že ten návrh věcně a v některých částech i textově vychází z některých ustanovení mysliveckého zákona, tak jak byl předložený v minulém období. Ten zákon, prosím pěkně, byl v meziresortním připomínkovém řízení jeden rok. A hádejte, kdo byl jeden z účastníků toho meziresortního připomínkového řízení? Autoři toho dopisu. Takže to, že se to nediskutovalo, je prostě lež. Další.

A když budu chtít ještě dále do historie a vzpomenu na národní lesnický plán a na další dokumenty, které nějakým způsobem platí od roku 2008 a byly přijímané potom později, tak ten princip, který my ve svém pozměňovacím návrhu uplatňujeme, prostě vychází z těchto - v jednom případě jedenáct let starého, ale z celé řady strategických dokumentů. Tak jak dlouho chceme odborně diskutovat? Jedenáct let nestačí? (Zvýšeným hlasem.) Sakra už. Pardon, omlouvám se za to. Mně to ujelo, ale jsem opravdu rozčilený.

A ještě je tady v tom dopise jedna věc. Já úplně nechci zabředávat do těch odborných věcí, protože skutečnost není černobílá, nikdo netvrdí, že prostě nové skutečnosti nepřinesou nové problémy, ale mně se tedy krajně nelíbí ta bagatelizace škod způsobených okusem přemnožené zvěře. Tady si jenom dovolím přečíst krátký odstaveček.

Podle poslední inventarizace škod uvedené Ústavem hospodářské úpravy lesů je zvěří na obnovovaných plochách průměrně poškozeno 64 procent mladých listnáčů a jedlí, na polovině území České republiky je to více než 75 procent a na čtvrtině území České republiky je to 100 procent.

Výše uvedené finanční vyčíslení škod zvěří je sice správně uvedeno, ale je poplatné stávající, dnes již nevyhovující metodice, která nezohledňuje celou řadu faktorů. Vyčíslování škod je neefektivní a nedostatečně zohledňující všechny vzniklé škody. Jen Lesy České republiky měly v nákladech na pěstební činnost v roce 2018 vyčleněnou částku téměř 800 milionů korun na opatření proti škodám zvěří - nátěry, ochrany, oplocení, vylepšování a tak dále, což je cca 40 procent ze všech vynaložených nákladů. Takže ta uváděná částka sedmi miliard může být reálná při započtení všech nákladů a i v tom je psáno, že to je prostě odhad.

Totiž ve skutečnosti tohle není reakce na nějaký pozměňující návrh, na to, že se někdo někde dozvěděl z nějakých tajných žurnálů, že tady něco s paní kolegyní Pekarovou a dalšími chystáme. Ve skutečnosti je to reakce na změnu stanoviska Ministerstva zemědělství, protože dokud to vypadalo, že to bude návrh, pro který bude hlasovat dvacet třicet poslanců, tak nebyl důvod se proti tomu vůbec nějak vymezovat. V okamžiku, kdy ministerstvo změnilo názor, kdy to prošlo přes zemědělský výbor, najednou se prostě objeví takováto zpráva. A já jsem zklamaný z toho, že tahle šaškárna, která se tady odehrála, blokuje přijetí - a v tomto souhlasím s panem kolegou Jurečkou - jednoho z nejdůležitějších zákonů, jaké tato Sněmovna v tomto volebním období vůbec bude projednávat.

Závěrem bych se chtěl vrátit do té pozitivní roviny. Nebudu vůbec zmiňovat minulost, ale k té budoucnosti. To, co je předmětem jak našich návrhů - které jsme podávali ve spolupráci s TOP 09, nebo TOP 09 ve spolupráci s námi, také je i řada návrhů, které podávali kolegové z hnutí ANO -, má jeden hlavní cíl: vrátit lesy a lesní hospodaření a péči o lesy a jejich obnovu do rukou lesníkům, odstranit bariéry, které teď v té současné podobě toho zákona jsou a které je vlastně omezují v tom svobodně využívat přirozené přístupy obnovy a vlastně využívat tvořivé síly přírody. Tohle chceme změnit. Chceme v minimální míře někomu něco nakazovat, zakazovat, spíše naopak - drtivá většina těch návrhů je o nějakém rozvolnění a o tom, aby lesníci mohli využívat svých znalostí, zkušeností, ale i se třeba inspirovat v zahraničí tím, jak se to dělá jinde.

Poslední věc, kterou bych chtěl říct, je to, že tímhle naše práce nekončí. Tam je celá řada dalších výzev, ať už je to koncepce fungování podniku Lesy České republiky po roce 2020, ať už je to vlastně celkově debata o nějakém systému státní správy lesů, ochrany lesů, ale i státní správy myslivosti, tak aby ta legislativa, ať už bude jakákoliv, ať už bude ta stará, nebo projde nějaká nová, tak abychom měli reálné nástroje, tak aby ty zákony byly skutečně dodržovány. Protože jeden z klíčových problémů, které současný lesní zákon má - z mého pohledu je to největší problém, který ten zákon má - není až o tom, že byl zkostnatělý. On je, ale největší problém je v tom, že ten zákon se prostě nedodržuje. Takže to je jedna z těch klíčových výzev: podívat se na ten systém fungování státní správy tak, abychom byli schopni lesní zákon v jakékoliv podobě dodržovat. A to je všechno. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Dále v rozpravě vystoupí paní poslankyně Fialová. Jenom připomínám, že za necelé čtyři minuty budeme muset přerušit projednávání tohoto bodu, protože máme napevno zařazený jiný bod, nicméně paní poslankyně má teď slovo. (Poslankyně Fialová mimo mikrofon: Je možné dát pauzu? Protože já to nestihnu.) Kdyžtak začněte, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo a možnost vyjádřit se také k lesnímu zákonu. Předestírám dopředu, že opravdu tři minuty mi nebudou stačit k tomu, abych představila své pozměňovací návrhy a vysvětlila, co mě k tomu vedlo.

Já to vrátím malinko zpátky po této debatě o myslivosti, ač se jedním tím pozměňovacím návrhem, který právě reflektuje myslivost, budu taky zaobírat, ale vzala bych to postupně.

Já jsem velice uvítala, když Ministerstvo zemědělství přišlo s novelou lesního zákona. S nadějí jsem otvírala, že najdu luxusní Mercedes, vymazlenej, a konečně budeme moct dát našim lesům nějakou naději a postavit je tak, aby naše budoucí generace měly z čeho do budoucna těžit. Bohužel, po přečtení jsem zjistila, že máme Škodu Octavii. Já proti ní nic nemám, taky dobrý, ale pouze v základní výbavě. Naše pozměňovací návrhy, nebo mé a současně i kolegů, které tady vznikly, jasně deklarují, že chceme mít Octavii aspoň ve výbavě exclusive. A jsem moc ráda, že Ministerstvo zemědělství k některým pozměňovacím návrhům přistoupilo kladně, ať už v průběhu času změnili stanoviska, a podívali se na věc z logického měřítka.

Já teď vezmu některé ty pozměňovací návrhy postupně, nebudu se vyjadřovat tam, kde Ministerstvo zemědělství má pozitivum, ale ráda bych třeba otevřela i samotné návrhy, které byly přijaty na Ministerstvu životního prostředí, konkrétně pozměňovací návrhy pod bodem B3, které uvolňují ruce našim lesníkům. A ptám se ministerstva, úplně čistě z pragmatického hlediska, proč nedáme možnost odkladu nebo doby prodloužení na zalesnění, když nemáme dostatek semenáčků? Jak to budeme řešit? Já bych ráda na tyto otázky dostala odpovědi.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní poslankyně, teď je asi vhodná chvíle, abych vás s omluvou přerušil. Samozřejmě ve chvíli, kdy znovu budeme pokračovat v tomto bodě, bude na řadě pokračování ve vašem vystoupení.

 

Přerušil jsem nejenom paní poslankyni, ale přerušuji i projednávání tohoto bodu, protože Poslanecká sněmovna rozhodla o tom, že ve 12.30 se budeme zabývat jiným bodem. Jde o bod číslo

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.