(12.20 hodin)
(pokračuje Nacher)
Poslední velkou změnou je srovnávací kalkulačka, nezávislá, která by měla porovnávat ceny operátorů, tak aby ji zajišťovala nějaká nezávislá instituce, něco na způsob ČTÚ apod.
To je jeden komplexní pozměňovací návrh. K tomu jsou ty drobné změny, jak jsem vám o nich říkal. To je ten ověřovací kód, to posunutí, což mě velmi mrzí, z toho 1. 1. na 1. dubna 2020.
A koneckonců poslední pozměňovací návrh vychází z nařízení Evropského parlamentu a týká se sankcí. Protože pro operátory vznikla povinnost regulovat ceny SMS do zahraničí v rámci EU 15. 5. 2019, kde jsou nějaké dané ceny. Nebudu vás tady tím zdržovat. Za minutu volání, za SMS ta samotná povinnost má trvat pět let, stejně tak jako ty sankce, které my navrhujeme.
Ke všem těm pozměňovacím návrhům, jak k tomu komplexnímu, tak k těm třem drobnějším, které jsme dali s kolegou Martinem Jiránkem, se potom v podrobné rozpravě přihlásím přímo těmi čísly. Já už to nebudu opakovat ty obsahy. Další pozměňovací návrhy má kolega Jiránek sám. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní s přednostním právem pan zpravodaj pan poslanec Jiránek. Prosím, máte slovo. A připraví se pan poslanec Leo Luzar. Prosím.
Poslanec Martin Jiránek: Děkuji za slovo. Já vám teď představím své dva pozměňovací návrhy. Jeden, pod číslem 3108, řeší hodně specifické situace u využívání kmitočtů. Zákon o elektronických komunikacích v současné době totiž neumožňuje regulátorovi, Českému telekomunikačnímu úřadu, řešit situace, kdy operátoři působící na trhu elektronických komunikací uzavřou smlouvu, jejímž předmětem jsou kmitočty získané ve výběrovém řízení na příděl rádiových kmitočtů, a na základě této smlouvy jsou tyto kmitočty využívány způsobem, který obchází podmínky výběrového řízení. Například se může jednat o situaci, kdy službou pronájem okruhů na předmětných kmitočtech dojde k obcházení spektrálních limitů, které Český telekomunikační úřad stanovil v podmínkách výběrového řízení. Tedy touto navrhovanou změnou získá Český telekomunikační úřad nový nástroj, který může zabránit manipulaci a spekulaci s kmitočty. Je to důležité i vzhledem k připravované aukci, která má za úkol posílit konkurenci na trhu.
Tohle bylo hodně komplikované. Ono těch případů třeba nemusí být moc, možná nebude třeba vůbec žádný. Ale zjednodušeně, to, co chci, aby podmínky aukce, které nastaví ČTÚ, se obcházely co nejméně, ideálně vůbec neobcházely. A tato úprava rozšíří pravomoci ČTÚ, aby v případě zjištění, že se o to někdo pokouší, mohl regulátor aktivněji reagovat, což nyní nemůže. Tak to je první změna.
A druhý pozměňovací návrh, 3109, je, že tato změna, která byla předjednána s MPO a ČTÚ, je po vzoru právní úpravy pro energetické sítě, která byla provedena ze stejného důvodu již v minulém volebním období v roce 2017, kdyžtak je to sněmovní tisk 927, a umožňuje vyvlastnění služebnosti dle § 104 zákona č. 127 o elektronických komunikacích, na němž stojí existující a legálně zřízená veřejná komunikační síť. Podotýkám tedy, že navrhovaná právní úprava není v právním řádu ojedinělá. Možnost vyvlastnění práv pro zřizovanou či existující stavbu výslovně umožňuje také například zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Vyvlastnění služebností pro již existující stavby bude podle návrhu možné pouze za předpokladu, že vlastník veřejné komunikační sítě nezmaří svým jednáním zřízení služebnosti zákonem předpokládaným způsobem. Také trošičku komplikované. Zatím, co jsem zjišťoval, tak ti energetici zjišťují počty těch zkušeností, kdy se tohle dělo, a zatím nemám jediný případ. Je to jenom jistota, že to tam bude.
Navržená změna reaguje na skutečnost, že v současné době neexistuje právní možnost, aby se vlastník veřejné komunikační sítě, toho kabelu v zemi, mohl domáhat zřízení služebnosti v případech, kdy zanikne právní titul užívat pozemek pro umístění jeho veřejné sítě. V případě, kdy nedojde k dohodě vlastníka pozemku s vlastníkem veřejné komunikační sítě, pak existuje povinnost odstranit veřejnou komunikační síť z daného pozemku, čímž může dojít k odpojení většího množství zákazníků. Zjednodušeně - jde o to, aby nový vlastník, který má na svém pozemku třeba tři metry kabelu, na který je připojeno třeba deset tisíc lidí, tak aby v uvozovkách nemohl nutit bez dohody toho operátora k tomu, aby to vykopal a obkopal kolem tu jeho loučku, což řádově znásobuje samozřejmě náklady. Je to úplně běžné třeba u energetických sítí a vedla se tady kolem toho v roce 2017 už podrobná debata.
Tak to jsou mé dva pozměňováky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já přečtu omluvu. Pan doktor Jaroslav Dvořák, pan poslanec, se omlouvá od 12.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Leo Luzara, zatím poslední přihláška do obecné rozpravy. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolte, abych obhájil svůj pozměňovací návrh, který v podrobné rozpravě načtu a přihlásím se k němu.
Návrh, který je vám předkládán, je vcelku vítaným možným krokem k zatraktivnění a snížení toho základního požadavku občanů, to znamená ceny datových a telekomunikačních služeb v České republice. Mrzí mě, že tato Sněmovna musí přistupovat k tomuto trhu tímto stylem, aby donutila operátory, aby vyslyšeli volání občanů po levných datech a levném volání. Řekněme si na rovinu, je to problém. Jistě by nás nikoho nenapadlo hledat cesty v zákonech a vymýšlet kličky, abychom ten trh více otevřeli, abychom více ty operátory, jak se říká, hlídali, kdyby oni sami přišli s tou iniciativou a hledali cesty, jak ten trh zatraktivnit. Tolik k modelu, který je předložen. A musím říct, že ho vítám, protože zase se ukazuje, že prostě ten stát je nutný v rámci regulace, je nutný v rámci hledání cest, jak donutit soukromý kapitál k tomu, aby byl přívětivější k lidem.
Teď ke konkrétnímu návrhu. Ten není složitý, ale pouze se zabírá otázkou, která je v návrhu navržena, to znamená automatickým nebo organizovaným a zjednodušeným přesunem čísla. Zkusím to vysvětlit vcelku lidsky. Vy máte zájem změnit operátora. Již se nemusíte starat dle tohoto návrhu. Zadáte u nového operátora - já k vám chci - a on zařídí zbytek. Jednoduše řešeno, jak by to mělo probíhat. Já mám pouze obavu, aby se tady v tomto modelu neobjevilo něco podobného, co známe z energetiky a změn k dodavatele energie, kdy pod přesně podobným modelem, to znamená snížit ceny energií, jsme umožnili, aby si lehčeji mohli občané měnit svého energetického operátora, dodavatele energie, a v ten moment vznikly desítky firem, které pro ty dodavatele energie dělají tu službu. Teď velké uvozovky službu. Já jim říkám šmejdi. Ta služba spočívá v tom, že oni mají smlouvu s poskytovatelem té energie a obíhají lidi a nutí je, aby změnili operátora. Nutí, aby změnili dodavatele pod různými triky. Nebudu je tady vysvětlovat.
Tento návrh, který máme před sebou, v té analogii by mohl - mohl, zdůrazňuji - otevřít podobný systém byznysu. Jinými slovy se objeví podnikatelé, kteří pro operátory budou nahánět zákazníky s tím, že sice v návrhu zákona je vymezen okruh dat, která musí od toho zákazníka získat, aby ten automatický přesun mohl proběhnout, tak přesto tato data jsou na volném elektronickém trhu docela snadno dostupná. Jak jméno, datum narození, bydliště a tyto záležitosti jsou vcelku snadno dostupné. A vy ten pokyn, který vy dáváte, v těch úvahách předkladatelů bylo, že bude ověřován. Nějaké dvoufázové ověřování pomocí mobilního čísla atd.
Když jsme na tu debatu narazili, tak se ukázalo, že to ještě není dopracováno do tohoto stavu, aby okamžitě platností tohoto zákona nějaké dvoufázové ověřování přišlo. Aspoň jsem to tak pochopil z vyjadřování Českého telekomunikačního úřadu a dalších, že sice si to plánují zavést jako ověřování toho přesunu, ale ještě to nemají, jak se říká, na papíře přesně, jak to bude fungovat. ***