(17.10 hodin)
(pokračuje Bláha)
Takže já bych navrhoval, pojďme zvednout mateřský příspěvek nebo to, co jim chceme navýšit, až na 480 tisíc, ale pro ty, kteří budou doma dva roky. A těm, kteří chtějí být čtyři, nechme stávající částku, protože my jim přispějeme tím, že za ně platíme sociální a zdravotní. Uvědomme si, že za ty lidi, kteří nejsou v systému, platíme sociální a zdravotní a ještě navíc jim dáme odpovídající důchody. Takže zkuste nad tím přemýšlet a pojďme se o tom bavit. Já věřím, že dojdeme k nějakému závěru, který bude motivující pro ty, kteří chtějí pracovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. S faktickými poznámkami vystoupí pan poslanec Černohorský, paní ministryně Maláčová, paní poslankyně Pastuchová a paní poslankyně Nevludová. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Já se přiznám, prostřednictvím pana předsedajícího pane kolego, že v případě, že bych byl žena, která otěhotní a je třeba zdravotní sestrou někde v nějakém infekčním oddělení, tak okamžitě jdu na tu nemocenskou. To samé, jak jsem již v minulosti říkal, maminka třeba pracuje v zoologické zahradě, tak lidi, kteří fyzicky pracují nebo jsou případně v nějakém nebezpečnějším prostředí, tak okamžitě odejdou na nemocenskou, aby o to dítě případně nepřišli. A opravdu je realitou, že ty ženy můžou být na nemocenské, nebo nemocenské, na rodičovské až čtyři roky, ale tak jsme si to nastavili.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně Maláčová.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já jenom ve stručnosti budu reagovat na pana poslance Bláhu, co se týká mých osobních postojů, a těch jednotlivých výtek, které tady padly, tak na ty budu reagovat potom na konci diskuse.
Ale prosím vás, je vidět, že jste nevychovával, neporodil a nevychovával žádné dítě, protože říct o ženách, které pečují o jedno, dvě a více dětí, že ztrácejí pracovní návyky jako vstávání apod., to je opravdu... Nezlobte se na mě, pane poslanče, ale to je opravdu naprosto přestřelené. Já si myslím, že neexistuje náročnější poslání nebo povolání, než je právě péče o malé děti. Takže prosím, pokud nemáte osobní zkušenost s péčí o dítě, což je 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, tak to prosím nehodnoťte a nevykládejte nám tady, že ženy, které pečují o malé děti, ztrácejí základní návyky v práci. Možná ztrácejí kvalifikaci tím dlouhodobým pobytem, ale to je něco úplně jiného než pracovní návyky. Děkuji. (Potlesk z řad především přítomných žen.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní ministryni. Paní poslankyně Pastuchová.
Poslankyně Jana Pastuchová: Já se omlouvám, že budu reagovat na svého kolegu ze svého poslaneckého klubu, ale to jste fakt přehnal, pane kolego. Já nevím, jak jste přišel na to, že může být někdo doma pět let nebo čtyři roky. Pokud, tak je uznán lékařem a je to rizikové těhotenství. Můžu říct ze své osobní praxe, jako záchranář si nemůžu - teď už samozřejmě ne, ale mé kolegyně - do té sanitky sednout, protože když přijedeme k pacientovi, který ji kopne do břicha, prostě tak to nejde. Na dispečink jít nemůže, takže zůstává doma. Takže je i vinou lékařů možná trochu, že pak napíšou to rizikové těhotenství. To není věc té ženy. Já nevím, z jaké praxe vy to berete, jestli ze svých prodejen, z pekáren nebo z výroby, fakt nevím. A musím souhlasit s paní ministryní - návyky že ztrácí žena? Ona nekrmí, ona nekojí, ona nepřebaluje, ona nevaří, nestará se o svého manžela, nežehlí? Prostě já si myslím, že těch povinností při té mateřské - neříkám dovolené, dneska jsou to už i muži na mateřské dovolené... Ale říkat tady takováto prohlášení na úkor žen a matek mi přijde fakt nefér.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně Nevludová s faktickou poznámkou, připraví se pan poslanec Bláha. (Šum v sále.) Prosím, máte slovo. A poprosím klid v sále! Haló! Poprosím klid v sále. Děkuji.
Poslankyně Ivana Nevludová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se připojím tady k svým dvěma kolegyním, protože sama jsem vychovala dvě děti, mateřské mi na sebe navazovaly, s oběma jsem byla čtyři roky doma, takže to, co tady pan Bláha prohlásil, naštvalo i mě. Protože já jsem po mateřské naskočila do pracovního procesu úplně levou zadní a nedělalo mi problém vstávat v pět ráno a přijíždět v pět odpoledne. A myslím, že to, co teď řekl můj kolega Marian, že tolik lásky, kolik dítěti dáš, tolik se ti potom vrátí, je zcela pravdou. A není to o té délce čtyři roky s dítětem prostě na mateřské. To bylo fakt mimo mísu.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vidím, že faktická poznámka pana poslance Bláhy vzbudila jako obvykle emoce a pan poslanec Bláha má další dvě minuty. Prosím. (Šum i smích v sále.)
Poslanec Jiří Bláha: Vážené kolegyně, kolegové, věřte tomu, že rozhodně nechci zbrojit proti zodpovědným rodičům a matkám. Vážím si každé matky, která poctivě pracuje a stará se o děti, protože to je neuvěřitelná řehole. A věřte tomu, že moc dobře vím, co to je chodit do práce a u toho vychovávat děti. My jsme během podnikání vychovali dvě děti, obě děti úspěšně nastoupily do školky, nejdřív do jeslí ve dvou letech, teď to praktikujeme i na svých vnoučatech, protože moje obě děti podnikají s námi a nic jiného nám nezbývá.
Ale já chci hovořit o tom, že chceme být přece rozpočtově odpovědní. Tady všichni povídáme, jak myslíme na budoucnost. Tak na ni opravdu mysleme. Mysleme na ty rodiny, aby si opravdu mohly šáhnout na nějaké peníze, aby se udělal rozdíl právě mezi těmi, kteří to zneužívají, a těmi, kteří potřebují ty peníze, aby mohli jít dál, aby neztratili tu možnost normálně žít. Proto chci navrhnout to, abychom těm, kteří budou zodpovědní, dali klidně i víc, protože oni si to sami zaplatí. Oni si na to přispějí, že půjdou po dvou letech do práce. A tím pádem jim můžeme nedat jenom 300, můžeme jim dát klidně 480 tisíc a ještě na tom stát ušetří. A navíc neztratí právě ty pracovní návyky. Ono je to totiž trošku jinak, organizovat si rodinu, když jsem celý den doma, nebo organizovat si rodinu, když chodím do práce. Je to prostě jinak.
A vy chcete říct, že v zahraničí tedy nemají lásku k dětem? Že se chovají jinak? V Belgii, kam odjela moje asistentka, teď žijí trvale, jsou jenom čtyři měsíce. Tak tam jsou jako nezodpovědní? Tam jsou jinak na tom? Jsou ve stresu víc ty děti? Podívejte se, jak jsou sebevědomí zahraniční sportovci. A většina dětí tam vyrůstala, že chodila do těch zařízení předškolních už od roku. Takže to jako chcete říct, že ostatní země (předsedající upozorňuje na čas) jsou na tom hůř? (Předsedající upozorňuje na čas a děkuje.) Takže se jenom zamyslete. A opravdu jsem nechtěl tady působit na vás, na ženy, že si nevážím vaší práce.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, já jsem vám řekl, že váš čas vypršel, přesto vyvolal další čtyři faktické poznámky. Takže první je pan poslanec Sklenák, připraví se paní poslankyně Pekarová, pan poslanec Ferjenčík a paní poslankyně Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Roman Sklenák: Já jsem nechtěl vyvolat tolik faktických poznámek, bohužel se to stalo. Nechci v tom tedy ani teď pokračovat. Nicméně já musím reagovat na paní kolegyni Pekarovou Adamovou, která mě osočila ze lži. Já prostě trvám na tom, že za vašich vlád se změnil valorizační mechanismus výpočtu důchodů na jednu třetinu růstu reálných mezd a jednu třetinu růstu inflace a reálně ty důchody klesaly. Jenom pro srovnání, vláda sociální demokracie po návratu do vlády valorizační mechanismus změnila tak, že v dnešní době rostou důchody o celou inflaci a polovinu růstu reálných mezd. A právě díky tomu se zvyšují dneska o stokoruny a zvyšovaly by se i bez toho, kdybychom nepřijímali ten zákon, který jsme projednávali před tímto.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Paní poslankyně Pekarová, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak ani já jsem nechtěla vyvolat tuto smršť, které jsme svědky, a pana poslance Bláhu prostřednictvím předsedajícího prosím, aby si ty systémy nejdříve nastudoval, protože dost často míchá hrušky, jabka, mateřská - rodičovská také nejsou to samé atd. Ale já jsem přesně o tom mluvila, že to bude těžké, když se tady budeme jednou snad bavit o tom, jestli skutečně čtyři roky jsou ta správná délka. A jak vidíte, je to tak. Bude to opravdu velmi náročná debata.
A kolegovi Sklenákovi prostřednictvím předsedajícího ještě jednou. Ten poměr, když to bylo za vlád pravicových 42 % k průměrné mzdě, v tuto chvíli se dostáváte na nějakých 38 %. Takže toto je realita, takže si tady nemusíme nic nalhávat. ***