(16.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce. A otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli přihlášeno šest poslankyň a poslanců. První je paní poslankyně Richterová, připraví se paní poslankyně Pekarová. A konstatuji, že v tuto chvíli je sedm přihlášek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, jsem velmi ráda, že můžeme probírat i něco pozitivního. Piráti rozhodně vítají návrh na zvýšení rodičovského příspěvku, podporují ho. Jsme rádi, že to konečně přišlo na řadu. Bývali bychom si přáli, aby to už bylo rozhodnuté dávno, aby ty desítky tisíc rodičů nemusely být v nejistotě. Současně bych ale byla velmi ráda, kdyby ta diskuze, kterou nevyhnutelně tato novela zákona rozpoutá, umožnila i debatu o dlouhodobém řešení.
Ještě jednou chci zdůraznit, to, že nyní má být ten dlouho stagnující příspěvek navýšen, to je pro nás bez debat. Ovšem právě to dohadování, to handrkování, jehož jsme byli v posledních měsících svědky, je pro nás důvodem, proč představit řešení, které by bylo dlouhodobé. Pravidelnou valorizaci obdobnou té důchodové, založenou na ekonomickém stavu země, tedy na tom, jak rostou ceny, jaká je inflace, a zároveň založenou na jistém podílu i z růstu mezd. Valorizaci, která by znamenala pouze to, že by reálná výše rodičovského příspěvku zůstávala stejná. Je totiž potřeba si říct, že tím, jak jsme zvyklí do našich zákonů dávat pevné částky, tak se ta reálná hodnota těch pevných částek samozřejmě neustále každým rokem snižuje.
Já chci pouze stručně nastínit parametry, které budou samozřejmě předmětem další diskuze. Jsem ráda za to, že řadě dalších kolegyň a kolegů návrh pravidelné automatické valorizace rodičovského příspěvku připadá smysluplný, a samozřejmě jako Piráti jsme otevřeni nějakým úpravám toho návrhu. Ale přece jen mi dovolte velmi stručně představit, co je podstatou toho našeho návrhu.
Podstata je v tom, že vlastně by došlo k postupnému náběhu, poněvadž by se ta valorizace týkala nových příjemců příspěvku, nedocházelo by už k valorizování zpětně, v žádném případě. A to by byla i podstata věci. Aby člověk věděl tu celkovou částku na začátku pobírání rodičovského příspěvku. Pouze by tedy docházelo každý měsíc k navýšení té celkové částky, a to na základě těch zmíněných ekonomických údajů z předchozího roku. V zásadě by to tak bylo.
A pro představu, jak by to mohlo právě v praxi za předpokladu, že se bude ekonomika vyvíjet podobným způsobem, jako se vyvíjela v posledních letech, tak jak by to mohlo vypadat. Valorizovalo by se zhruba o 10 tisíc v roce 2021 pro tu jednu celkovou částku, zhruba o 11 tisíc v roce 2022, zhruba o 12 tisíc v roce 2023. Čili že by se postupně o takovéto částky mohl rodičovský příspěvek zvyšovat. A to je ta pointa, že by to nebyly částky nijak závratné pro jedince, ale znamenalo by to, že by pak už nedocházelo k takovým skokovým velikým rozdílům, které nastanou v lednu tohoto roku poté, co, jak předpokládáme, bude navýšení rodičovského příspěvku schváleno.
Vedle tohoto zásadního návrhu k té postupné valorizaci předkládáme ještě dva o něco méně zásadní pozměňovací návrhy, kdy bychom opět zase byli rádi za diskuzi, za názory ostatních. Ale současně si myslíme, že je velmi důležité se o tom bavit. A sice, v tom předloženém návrhu z pera vlády, z pera ministerstva, není nijak řešeno to, že se zvyšuje celková částka, ale není vlastně současně navrženo i navýšení spodního limitu čerpání. Jde dnes o částku 7 600 korun měsíčně. A když budete se mnou chviličku počítat, tak je to úplně jednoduché. Dnes při celkové částce 220 tisíc korun na rodičovský příspěvek a tomto spodním limitu čerpání 7 600 je vlastně ta doba, kdy člověk, třeba žena, která otěhotněla na vysoké škole a nebyla zaměstnaná, takže nemá ten denní vyměřovací základ počítaný z platu či mzdy, může pobírat rodičovský příspěvek 29 měsíců. Dvacet devět měsíců se dá potom prodloužit, rozložit, ale tohle je ta minimální doba, po kterou ho musí pobírat. A pokud se tahle spodní hranice nezvýší, tak vlastně když budeme dělit 300 tisíc těmi sedmi a půl tisíci, nebo 7 600 korunami, tak jsme na 39,5 měsících. Čili budeme vlastně motivovat lidi, aby na té rodičovské byli minimálně tři a půl roku. To nám přijde nerozumné. Rádi bychom, aby ta hranice zkrátka zůstala na těch zhruba 30 měsících. A přijde nám to právě podstatné, aby se i v zákoně zakotvil ten podíl, ta třicetina částky. Ne konkrétní číslo.
Ještě si dovolím poznámku. Pokud by někdo měl obavu, že to může vést k nějakým neblahým životním strategiím u lidí bez toho denního vyměřovacího základu, tak si myslím, že je skutečně důležité si říci, že se o částku rodičovského příspěvku, o tento příjem, snižuje zase nárok na jiné dávky, třeba o příspěvky na bydlení. Čili dá se říci, že tam, kde by byly obavy, tak pouze dojde k navýšení toho rodičovského příspěvku, ale ke snížení případně jiných dávek.
A třetí věc, kterou bych ráda zmínila. Už to bylo zmíněno například ve zprávě paní ministryně i ve zprávě paní zpravodajky. Ty velké neshody, pocit velké nespravedlnosti v té skupině rodičů, kteří mají malé děti, ale vrátili se zpátky do práce. Po sociálních sítích už samozřejmě kolují jasné návody na to, jak vlastně si zajistit nárok na to navýšení rodičovského příspěvku, jak si prodloužit pobírání nyní třeba tím, že se rozloží vyplácení a člověk má pouze třeba padesátikorunu, stokorunu, měsíčně. Navyšuje se tak významně ta skupina rodičů, kteří zkrátka k 1. lednu budou mít nárok, ale současně zůstává ta velká nespravedlnost, že kdo se vrátil do práce, ten tohle udělat už nemůže, ten už dočerpal. ***