(9.40 hodin)
Poslanec Patrik Nacher: Dámy a pánové, pěkné dopoledne. Stručně nejdřív k té samotné novele. Probíral ji i podvýbor pro ochranu spotřebitele, kde také získal podporu, včetně toho zrychleného projednávání. Já to dám ještě do nějakého kontextu.
My se tady o těch dětských dluzích bavíme v několika rovinách a na několika úrovních - na úrovni celostátní i komunální, pokud jde o zastavování dětských exekucí třeba dopravními podniky, a z hlediska času do minulosti a do budoucnosti. Pokud jde o tu budoucnost, tak tam to řešíme tím návrhem, který je poněkud komplikovanější, a tam ta shoda taková není - to je ten tisk 456. Nicméně směrem do minulosti je to 493, to je to, co teď schvalujeme, já vám děkuji za tu podporu, a jde tam v zásadě o to, že mladý člověk, který si často - to nevím, jestli tady bylo řečeno - ten dluh nezavinil, vlastně vstupuje do dospělého věku a už má nějakou zátěž. To znamená, my mu umožňujeme ho zařadit mezi ty zvlášť zranitelné osoby, kde jsou dneska senioři a lidi se zdravotním postižením.
Tím jsem chtěl původně skončit, nicméně musím... Nemůžu nereagovat na kolegu Farského, který sem najednou přimotal ty neplatné exekuce nebo protiprávní exekuce. Já bych chtěl připomenout, že i v tomto se koná - za prvé - mají, tak jak bylo řečeno, z úřední povinnosti ex officio rozhodovat soudy. Ony tak nečiní, takže vláda udělala několik kroků. Za prvé, ministr spravedlnosti poslal na soudy dopis. To bylo v dubnu. Premiér na začátku minulého měsíce poslal zase dopis všem významným zaměstnavatelům státním, jako je Česká pošta, České dráhy a tak dále, aby se podívali ti zaměstnavatelé, účetní, kteří strhávají exekuce těm zaměstnancům, aby se podívali v tom exekučním titulu, na základě čeho, a pokud by identifikovali, že by šlo o tu neplatnou exekuci, tak aby požádali o zastavení. Takže v tomto - vůbec to sem nepatří, nicméně aby tady nezaznělo, že se v tom nic nedělá. Dělá, upozorňuje se na to a já doufám, že se to pohne. Nicméně musím zde připomenout, že o tom musí rozhodovat - a měly by automaticky, nečiní tak - soudy. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní paní poslankyně Fialová se hlásila z místa, poté pan poslanec Benda.
Poslankyně Eva Fialová: Děkuji za slovo. Hezké dopoledne všem. Já jsem chtěla poděkovat zpracovatelům za předložení této novely, protože jsem z Ústeckého kraje, kde problém s dětskými exekucemi řešíme dennodenně, máme jeden z nejvyšších počtů vůbec exekucí na hlavu a myslím si, že tato novela přispěje k mnohem rychlejšímu startu dětí do života, náctiletým, kteří vycházejí z dětských domovů u nás velice často a jsou zatíženi téměř všichni dětskými exekucemi, neodpovědným chováním svých rodičů, a tyto děti si to rozhodně nezaslouží. Já jsem velice ráda za zpracování a za podporu napříč politickým spektrem. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní pan poslanec Benda do obecné rozpravy.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedo, vážený pane předsedo vlády, paní ministryně, páni ministři, dámy a pánové, já ten návrh samozřejmě podporuji, protože jsem pod ním podepsán, ale když trochu sleduji tu debatu, tak přece jenom mám pocit, že některé věci by tady měly zaznít.
Za prvé mě mrzí, že tady není ministryně spravedlnosti u takhle... já vím, že to nevěděla. Každý ministr tady má být celou dobu jednání schůze Poslanecké sněmovny, to myslím, že je jeho základní povinnost, a mrzí mě, že tady není, protože se ukazuje v průběhu toho jednání, které probíhá zejména kolem toho tisku novely občanského zákoníku, že ten problém leží hodně v oblasti soudnictví. Ty normy jsou v podstatě napsané relativně správně, jenom by musely být správně aplikovány a vykládány.
A jestli jsme dneska v situaci, že Úmluva o právech dítěte říká, že dítě musí být v každém případě, který se ho týká, slyšeno, a děje se tak v nesporných řízeních, zejména rozvodových, tam už se to soudy naučily, ale v těchhle sporných řízeních, kdy se přikazuje nějaký dluh, dítě téměř nikdy slyšeno není, nemá žádné zastoupení, a to dokonce i v těch problematických případech, kdy je zjevně ve střetu se svými rodiči, respektive zákonnými zástupci a nemá žádné právní zastoupení.
To je prostě jeden z klíčových problémů a myslím si, že to je problém více osvěty v oblasti soudnictví, více opravdu toho, že se pokusíme i ty soudce, kteří dělají běžné dluhové věci, přesvědčit o tom, že pokud se týká dítěte, mají posuzovat jeho schopnost se takovým způsobem zavazovat. Mají posuzovat, jestli je to opravdu tak, jak říká občanský zákoník, jestli to odpovídá jeho věku a mentálnímu vybavení, anebo jestli je to fakt vina těch rodičů. A jestli mi dneska říkají případy, kdy sedmileté dítě je odsuzováno samo za sebe, že nezaplatilo jízdenku, ještě když jede s maminkou, tak si připadám absurdně a myslím, že chyba není v zákonodárství, ale je opravdu v té aplikaci. Tak to je první poznámka.
Druhá poznámka k dětským dluhům, která je zase trochu smutná. 99 procent těch dětských dluhů vzniká fakticky z působení orgánů veřejné moci, pokud do nich započítáme i dopravní podniky. Téměř nikdy to nejsou žádné soukromoprávní smlouvy, téměř nikdy to nejsou žádné, jako že si někde někdo něco půjčil, což by asi bylo problematické, ale tak to ve skutečnosti není. Jsou to prostě poplatky obecního charakteru, zdravotnického charakteru, právě jízdné a další věci. A nevím, jestli by se tady veřejná moc, když ji vezmu jako ten úplný globál, neměla sama nad sebou trochu zamyslet a trochu zvážit, jestli je rozumné v tomto případě vymáhat a jestli dává smysl, abychom pak museli přijímat takovéto výjimečné novely insolvenčního zákona. Ale já tu novelu jinak samozřejmě podporuji, jenom upozorňuji na ty souvislosti, o kterých se budeme bavit zejména posléze, až přijde občanský zákoník.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Příspěvek pana poslance Bendy vyvolal faktickou poznámku paní poslankyně Válkové. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, milí kolegové, je to faktická, tak se nemusíte obávat nějakého delšího projevu. K té poznámce číslo jedna. Já souzním s tím, co tady říkal pan předseda ústavněprávního výboru na jedné straně, na druhé straně on velmi dobře ví, že dneska odpoledne se sejdeme s paní ministryní spravedlnosti na neformálním posezení, kde budeme právě řešit otázku, kterou my legislativou těžko ošetříme, a to je právě třeba fungování našich soudů. Tam to je i na Nejvyšším soudu, aby sjednotil judikaturu, aby zajistil školení těch soudců, kteří v současné době rozhodují rozdílně, jak víme, regionálně velmi rozdílně, není to úplně v pořádku. S tím tedy paní ministryně těžko něco udělá jiného než edukací a určitým tlakem na Justiční akademii. Jinak je to tedy v kompetenci Nejvyššího soudu. Ale ona počítá s tím, že se s námi sejde, takže zase po pravdě řečeno nevidím důvod, proč by sem měla jezdit a být tady, když může pracovat užitečněji na Ministerstvu spravedlnosti a přijede sem - to je můj názor, byla jsem ministryní spravedlnosti - a přijede sem na ty tisky, které jsou naplánované. A v poledne jí určitě řekneme obsah toho, co se tady odehrávalo, takže si myslím, že v tomto případě nic nepromeškala. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím. Končím obecnou rozpravu. Ptám se, zda je zájem o závěrečná slova. Paní navrhovatelka ne, paní zpravodajka také ne. Nyní rozhodneme, protože nebyla vznesena námitka, nebylo vzneseno procedurální veto, rozhodneme podle § 90 odst. 5 o pokračování projednávání toho návrhu. Přednesu návrh usnesení. Přivolám kolegy z předsálí.
"Poslanecká sněmovna souhlasí s pokračováním jednání o sněmovním tisku 493 tak, aby s ním mohl být vysloven souhlas již v prvním čtení."
Je zde žádost o odhlášení, které jsem právě vyhověl, a poprosím, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami. (Ruch v sále.) Stále ještě přicházejí kolegové, ještě vyčkáme chvilku před hlasováním. ***