(9.30 hodin)
Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, vážená vládo, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych chtěl jednak zde sdělit stanovisko podvýboru pro problematiku exekucí, insolvencí a oddlužení, který se zabýval předmětným tiskem číslo 493, touto stručnou novelou insolvenčního zákona, tak jak tady byla představena předkladatelkou kolegyní Kateřinou Valachovou. Podvýbor jednoznačně podpořil to, aby plénum Poslanecké sněmovny tuto novelu schválilo, aby ji schválilo podle režimu § 90 jednacího řádu, protože ji považujeme za nutný a poměrně rychlý krok, který souvisí s celým balíkem řešení dětských dluhů.
Já tady chci zdůraznit to, že toto není jediné řešení. My tady samozřejmě v tuto chvíli řešíme to, aby mladý člověk na startu svého samostatného ekonomického života v 18 letech, resp. po dosažení 18. roku života, měl přiměřené podmínky k tomu, aby nebyl zatížen dluhy, které často bohužel nejdou na vrub jeho samotného, ale jdou na vrub nezodpovědného chování jeho rodičů, resp. zákonných zástupců. Protože skutečně ty dluhy často vznikaly právě nezodpovědným chováním rodičů v dětství tohoto mladého člověka. Toto břímě, které si ten mladý člověk nese, ho samozřejmě ovlivňuje na začátku jeho profesní kariéry, jeho pracovní kariéry. A my tady nenavrhujeme nic jiného a opět se snažíme jít, tak jako jsme to činili i při debatě okolo insolvenčního zákona, snažíme se jít nějakou vyrovnanou variantou. Proto navrhujeme nikoli absolutní odpuštění, ale hovoříme o tom, že v případě, že alespoň dvě třetiny dluhu vznikly před dosažením 18. roku života, tak potom umožníme tomu mladému člověku - a já chci upozornit, že to se dnes týká nejenom 18letých, ale to se týká 20letých, 25letých, pokud mají skutečně ty dluhy, které ze dvou třetin vznikly před dosažením zletilosti, před dosažením 18. roku života, tak budou mít nárok nikoli na okamžité oddlužení, ale budou mít nárok na to zrychlené, tzn. budou ve stejném režimu jako osoby pobírající starobní důchod a budou ve stejném režimu jako osoby s postižením ve třetím a ve čtvrtém stupni. Čili budou mít nárok na to rychlejší tříleté oddlužení, a tím jim alespoň částečně zjednodušíme start do samostatného života.
Chtěl bych velmi poprosit Sněmovnu, aby nejenom na doporučení podvýboru, ale i na základě domluvy všech devíti poslaneckých klubů tento zákon podpořila ve zrychleném projednávání v rámci režimu § 90. Děkuji pěkně.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Přečtu omluvy: pan poslanec Jiří Kohoutek se omlouvá z dnešního jednání z rodinných důvodů. Pan poslanec Bohuslav Svoboda se omlouvá mezi 9. a 13. hodinou bez udání důvodu. Nyní pan poslanec Kolářík.
Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Dobrý den, dámy a pánové, já budu velice stručný. Chtěl bych jenom říct, že Piráti samozřejmě podporují tento návrh. Chtěl bych vám všem poděkovat za to, že jste umožnili jeho projednávání v tzv. devadesátce, tzn. ve zrychleném režimu, a můžeme tak napravit to, co jsme opomněli při projednávání velké novely insolvenčního zákona, a tedy zařadíme ty děti do kategorie zvláště zranitelných osob mezi seniory a zdravotně postižené. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. S přednostním právem pan předseda Farský. Poté pan poslanec Nacher.
Poslanec Jan Farský: Dobrý den, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Za poslanecký klub Starostové a nezávislí jsme se s chutí k této rychlé novele připojili také, protože si myslíme, že ukazuje na jeden z problémů, který tady prostě s exekucemi spojen je, a to že některé naše občany, mladé lidi, posíláme do života tak trochu se zlámanýma nohama a ještě s komplikací, za kterou mnohdy nenesou úplně odpovědnost. Je to doběh toho, jak probíhala výchova, jak probíhala výchova v rodině, jak probíhalo samozřejmě vzdělávání, a děcka pak jsou ale v situaci, kdy na tom startu, který by je měl pustit do svobodného života, kdy se můžou realizovat a dosáhnout nějakého úspěchu a uskutečnit svoje sny, tak prostě jim to hned na začátku znemožníme. Já si myslím, že je to dobře. Když jsme se o tom s paní kolegyní Valachovou bavili, já osobně jsem si říkal, že v 18 letech, resp. v těch letech začátku, kdy si člověk hledá svoji cestu, jsou tři roky až dost dlouhá doba. Já bych se přikláněl spíše k roku, protože si myslím, že zastavit někoho v tomto období na tři roky znamená vytvořit hendikep, který se s ním stejně potáhne až do dlouhých dalších desetiletí. Ale prostě politika je otázkou kompromisu a umění dosáhnout výsledku a tady chápu, že pokud to mělo mít podporu všech klubů, tak bylo potřeba najít kompromisní řešení, které toho dosáhne.
Nemyslím si, že je úplně dobrou vizitkou vlády, že s takovýmito řešeními musí přicházet poslanci. Stejně tak u insolvenčního zákona ten tah na branku byl nahrazen ve finále poslanci, a řekl bych přímo tady kolegou Markem Výborným jako předsedou podvýboru, který v určité fázi tu energii převzal. A jsem rád, že byť ne úplně v té ideální verzi z mého pohledu, tak insolvenční zákon v lednu byl schválen a od června je v účinnosti. Myslím si, že se k němu ještě budeme vracet, ale tento zákon k tomu využívat nebudeme.
Já bych chtěl upozornit ještě na jeden problém exekucí a připomenout ho, protože to je problém, který i pan premiér Babiš pojmenoval na konci března, a to je problém nezákonných exekucí. Tady se bavíme o desítkách tisíc případů, ale u nezákonných exekucí jsou to statisíce případů. V České republice pořád, i když už od roku 2011 je jasně judikováno Nejvyšším soudem, že exekuce, které jsou na základě neplatných rozhodčích doložek, neplatných příkazů, jsou nezákonné a takovým způsobem se nesmějí vymáhat. Přesto běží, ať už je to na České správě sociálního zabezpečení, na soudech, běží dále a několik set tisíc lidí v České republice platí dluhy, které by platit správně neměli. Tady nejde, abych to upřesnil, o tu velkou částku, tady jde o ten základ. Ten základ zůstává. Samozřejmě dluh je dluhem. Problémem jsou ta příslušenství, která jsou mnohdy mnohonásobkem původního dluhu, která z dlužníka dělají nevolníka, který splácí už jenom úroky a příslušenství a k jistině tak nějak nemá šanci, k jejímu splacení, se vůbec dostat, protože věřitel si ho drží tak v kleštích, že si z něj udělal svého nevolníka, kterému posílá všechny peníze, které může a které z něj exekutor dostane.
Ve chvíli, kdy to provádí na základě nezákonného exekučního příkazu, tak si myslím, že je to naprosto neakceptovatelné. A to je situace, kdy už v březnu pan premiér se k tomu přihlásil. Řekl původně, že už těch 200 tisíc nezákonných exekucí zrušil. Pak jsme si ve velice krátké době vyjasnili, že nezrušil a že jich tady pořád ještě několik set tisíc je. Bylo přislíbeno, že k tomu budou provedeny aktivní kroky, ale ty aktivní kroky zatím příliš rychlé nejsou. Já obesílám soudy po České republice desítkami návrhů a tyto soudy rozhodují různě. Některé zastavují, některé odmítají mě, že nejsem účastníkem řízení, a některé odmítají, ale zastavují ex officio, tak jak mají povinnost podle rozhodnutí, podle několikrát potvrzené judikatury.
V tomto bych chtěl požádat vládu, protože to není věcí legislativního řešení, ale chtěl bych tady požádat vládu, aby těchto 200 tisíc a více případů, protože samozřejmě je to 200 tisíc případů, které ale ovlivňují další statisíce lidí, což je, řekl bych, dokonce v součtu násobně větší problém s větším dosahem, než je problém dětských exekucí, tak aby se vláda tomuto problému těchto novodobých nevolníků, kteří jsou nezákonnými exekucemi drženi v koutě, co možná aktivně věnovala. Každý měsíc je škoda, když nám ta aktivita ubíhá.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane předsedo. Nyní pan poslanec Nacher. ***