Čtvrtek 11. července 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Tomáš Hanzel)

54.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše a poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance a interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Než předám slovo prvnímu poslanci vylosovanému v pořadí, panu poslanci Jakubu Michálkovi, přečtu došlé omluvy. Pan poslanec Jan Volný se omlouvá z jednání schůze mezi 14.30 až 18.00 z důvodů pracovních. Pan poslanec Karel Rais se omlouvá dnes mezi 16.00 a 18.00 z důvodů pracovních. Pan poslanec František Petrtýl se omlouvá z dnešního jednání Poslanecké sněmovny od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Miloslav Rozner se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednání z pracovních důvodů. Pan poslanec Rostislav Vyzula se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednacího dne a zítra, dne 12. 7., na celý den ze zdravotních důvodů. Paní poslankyně Andrea Brzobohatá se omlouvá dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Tomáš Kohoutek se omlouvá dnes mezi 15.30 a 18.00 z důvodů pracovních.

Nyní poprosím, předám slovo panu poslanci Jakubu Michálkovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Připraví se pan poslanec Vojtěch Pikal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane nepřítomný předsedo vlády, zase jste nedorazil na ústní interpelace. Nuže, já se chci zeptat na váš slib, který jste dal občanům, kdy jste slíbil, že budete bojovat proti korupci. Konkrétně jste do programového prohlášení napsali, že předložíte účinné právní nástroje k ochraně oznamovatelů korupce a zákon o regulaci lobbingu vycházející z mezinárodních doporučení. Lidi to samozřejmě štve. Podle průzkumu štve lidi nejvíc korupce a hospodářská kriminalita. Ptáme se, proč třeba chodí do Poslanecké sněmovny daňový podvodník pan Pitr. S kým se sem chodí radit? Proto nemáme zákon o lobbingu, takže to nevíme. Nemáme ochranu oznamovatelů. Vy jste slíbili, že to budete mít v roce 2018 hotové, že to je v legislativním plánu, a není nic. V březnu 2018 jste uvedl, že tady máme plno věcí samozřejmě, už v minulosti, já jsem navrhoval whistleblowing, to neprošlo, regulace lobbingu, to byl záměr na vládě, to připravuje pan Pelikán. Pak říkal pan Kněžínek, že to připravuje, zase není nic, a v červnu 2019 paní Benešová uvedla, že samozřejmě tam pracujeme také na návrhu zákona o lobbování, návrhu zákona o ochraně oznamovatelů.

Takže dva roky tady sedíte, máte Ministerstvo spravedlnosti pět let, a není nic. Žádný zákon jste nepředložili, sice na tom pracujete, ale nemá to žádné výsledky, ani do Poslanecké sněmovny se to nedostalo. Takže nás tady krmíte nesmysly jako vodňanská kuřata ve svém závodě. Toto se mi opravdu nelíbí. Lidi považují korupci a hospodářskou kriminalitu za závažný problém. Každý pátý případ hospodářské kriminality byl odhalen díky oznamovatelům, takže je logické, abychom tady měli právní prostředí. (Předsedající upozorňuje na čas.) A bohužel za dva roky v rozporu s legislativním plánem jste ho nepředložili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan premiér není přítomen, tak bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Dalším v pořadí je pan poslanec a místopředseda Vojtěch Pikal. Máte slovo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Vážená vládo, obracím se na vás ve věci nekončících podezření z korupčních jednání předsedy Úřadu ochrany hospodářské soutěže Ing. Petra Rafaje. Jedná se především o kauzu Brno-střed, ve které dnes již vazebně stíhaný politik Jiří Švachula byl v rozhodné době své trestné činnosti v oblasti veřejných zakázek členem rozkladové komise úřadu. Jmenován byl z vůle předsedy Rafaje, přestože nemá žádné odborné vzdělání. Policie v této kauze zabavila předsedovi hotovost schovávanou po kapsách a v šatníku v hodnotě 2 milionů korun. Do rozkladové komise úřadu navíc předseda Rafaj jmenoval i vlastní dceru Petru nebo svého zetě Petra Kubína.

Další kauzou předsedy úřadu je případ BusLine, kdy na útraty této společnosti předseda letěl na fotbalový zápis do Nizozemska s trestně stíhaným Miroslavem Peltou a bývalým vedoucím společnosti BusLine Jiřím Vařilem. Přitom úřad se opakovaně za BusLine postavil. V Libereckém kraji úřad zrušil dopravní tendry nebo v nich rozhodoval tak pozdě, že takovýto postup vždy nahrával této společnosti. Některé kraje dnes požadují přezkoumat tendry, které jim úřad zastavil. Podnět na vrchní státní zastupitelství již podal Liberecký kraj.

Věřím, že na půdě Poslanecké sněmovny již nemusím dál připomínat dobře známou kauzu Kapsch, v jejíž souvislosti předseda Rafaj bez udání důvodu odvolal svého místopředsedu dr. Josefa Chýleho, který tendr ministerstva bránil.

Kromě výše uvedených skandálů se z poslední výroční zprávy také ukazuje manažerské selhání předsedy Rafaje. Ačkoliv v roce 2012 byl zdvojnásoben rozpočet jeho úřadu, v posledních letech došlo k postupnému omezení jeho dozorové činnosti až na polovinu. Za rok 2018 vydal úřad rekordně nejnižší počet správních rozhodnutí, 507. Při počtu úředníků 71 v sekci veřejných zakázek dnes připadá na jednoho referenta půl případu měsíčně. Tohle rozhodně není efektivní činnost státního orgánu.

Ze všech výše uvedených důvodů se proto domnívám, že je pozice předsedy úřadu Petra Rafaje nadále neudržitelná. Proto se ptám, jaké kroky učiní vláda České republiky k ochraně nezávislosti a nestrannosti antimonopolního úřadu, jehož je předsedou, a zdali navrhne jeho odvolání prezidentu republiky. (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak jsem si říkal, jestli to stihnete do těch dvou minut, bylo to o pět vteřin přetaženo. Takže také - v souladu s jednacím řádem do 30 dnů bude odeslána odpověď.

Dalším v pořadí je pan poslanec Tomáš Martínek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážený nepřítomný pane premiére, interpeluji vás ve věci výstavby obchvatu České Lípy. O obchvatu se diskutuje již od 90. let, stavět se začalo v roce 2008 a hotový měl být v roce 2016. V roce 2010 byl však projekt z úsporných důvodů zastaven tehdejším ministrem dopravy Vítem Bártou.

Jak vy, tak pan exministr dopravy Ťok jste v březnu 2018 během návštěvy Libereckého kraje podepsali petici za zrychlení přípravy výstavby obchvatu České Lípy. Ministr dopravy zároveň prohlásil, že stavba dostane výjimku, což by mělo přípravu urychlit a zajistit financování. Vy jste hovořil o rozšíření poslaneckého návrhu zákona, který má urychlit výstavbu určených dopravních staveb, právě o tento obchvat. K tomu však nedošlo. Při druhé návštěvě Libereckého kraje ministra Ťoka v září 2018 prohlásil pan ministr, že střízlivý odhad plánovaného termínu zahájení první fáze stavby je rok 2020.

V materiálu vlády předkládaném Ministerstvem dopravy k 11. 9. 2018 nazvaném "Přehled přípravy staveb s plánovaným zahájením 2016 až 2018 a stavebními náklady nad 300 milionů Kč", byl u projektu "I/9 Dubice-Dolní Libchava (Sosnová-II/262), (původně I/9 Dubice-Dolní Libchava obchvat)" uveden termín předložení žádosti o stavební povolení září 2019. V novém materiálu vlády předkládaném Ministerstvem dopravy k 23. 3. 2019 nazvaném "Přehled přípravy staveb s plánovaným zahájením v nejbližších letech a stavebními náklady nad 300 milionů Kč" u projektu obchvatu České Lípy uveden termín předložení žádosti o stavební povolení prosinec 2019. Dle výše uvedených se tak posouvá předpoklad realizace z roku 2019 na rok 2020.

Na předvolební návštěvě Libereckého kraje v Novém Boru jste považoval tuto stavbu za prioritu vlády. Nyní to ovšem vypadá, že se naopak realizace oddaluje. Kdy tedy bude realizace projektu zahájena? Bude zahájena v roce 2019, či 2020? Jak pokračuje odkup pozemků a jaké je skutečné riziko, že se stavba obchvatu znovu odloží? (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Také bude odpovězeno písemně. Dalším v pořadí je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Připraví se pan poslanec Stanislav Blaha. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážený pane premiére, zajímalo by mě, kdy jste naposledy navštívil obec Olbramovice a pokusil jste se zde přejít přes silnici. Věděl jste, že obcí, kde musí přecházet silnici děti při cestě do školy, projede 30 tisíc aut denně? Předpokládám, že vzhledem k tomu, že tam jezdíte velice často určitě na Čapí hnízdo, tak to budeme tušit, minimálně.

Olbramovice čekají na silniční obchvat už řadu let. Teď to však vypadá, že se jej ještě řadu let nedočkají. Ministerstvo dopravy totiž minulý týden zrušilo stavební povolení. Námitku proti stavbě obchvatu podal vlastník Čapího hnízda, společnost IMOBA, patřící shodou okolností do vámi ovládaného svěřenského fondu. Kvůli Čapímu hnízdu jste ostatně trestně stíhán. Prý to bylo proto, že by hluk z obchvatu mohl obtěžovat hosty Čapího hnízda. Kladu si otázku, zda je správné, aby obyvatelé Olbramovic nadále roky snášeli neúměrnou dopravní zátěž, zatímco budou mít hosté rezortu Čapího hnízda klid na rekreaci.

Mimořádně zarážející kapitolou je pak prodej pozemků pod plánovaným obchvatem. Místní lidé dostali za své pozemky 60 korun za metr čtvereční, Agrofert ale prodal své pozemky až poté, co byla zvýšena výkupní cena, samozřejmě vaším ministerstvem, tedy Ministerstvem dopravy, a společnosti ve vámi ovládaném svěřenském fondu tak získaly zhruba osmkrát více peněz než občané z Olbramovic. Celkem 3,7 milionu.

Proto se vás ptám: Jak si mají obyvatelé Olbramovic vykládat, že vámi ovládané ministerstvo zdržuje stavbu tolik očekávaného obchvatu, proti kterému firmy z vašeho svěřenského fondu podávají námitku? A jak si mají občané nejen z Olbramovic, ale všichni vykládat, že firmy z holdingu Agrofert za pozemky od vámi ovládaného ministerstva inkasují osmkrát více peněz než obyčejní občané? Na tomhle by se, pane premiére, dal střet zájmů vysloveně učit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Opět bude odpovězeno písemně na tuto interpelaci.

Slovo dostane pan poslanec Stanislav Blaha a připraví se pan poslanec Martin Kupka.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére, chtěl bych se zeptat na jeden z vašich předvolebních slibů. Jde o slib, který jste nám dal před posledními sněmovními volbami přímo v Uherském Hradišti a který máme spolu s dalšími Hradišťáky téměř denně na očích. Ano, jedná se o rekonstrukci bývalé komunistické věznice, která chátrá uprostřed našeho města.

V roce 2016 jste před volbami přímo v budově bývalé věznice řekl: Peníze seženu. Jsem člověk, který nekecá, a s ministrem Hermanem uděláme maximum pro to, aby to zase nebyl jen slib. A jak je to tedy po volbách? I přesto, že jsme podepsali memorandum a připravili předpoklady k rekonstrukci, nic se neděje. Jediná další připomínka spojení ANO a věznice byl slogan hnutí ANO v Hradišti před loňskými komunálními volbami: Pro vás, pro Hradiště. Přitom na Ministerstvu financí jsou příslušné dokumenty minimálně od října loňského roku.

Chci se proto zeptat, zda stále máte v plánu vyčlenit na opravu věznice peníze a zda to bude v brzké době. Je totiž docela možné, že než se tomu začnete věnovat na maximum, jak jste slíbili, věznice nám v Hradišti spadne na hlavu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně na tuto interpelaci.

Pan poslanec Martin Kupka a pan poslanec Vít Rakušan stahují své interpelace z důvodu nepřítomnosti pana premiéra, tudíž slovo dostane paní poslankyně Olga Richterová a připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Já se v této interpelaci obracím na pana premiéra ve věci týkající se Číny a naší vládní politiky vůči Číně.

Obracím na vás, pane premiére, proto, že je to významná země, kde dochází k masivnímu porušování lidských práv. Věnoval se tomu náš Senát v březnu tohoto roku. Já odcituji z usnesení, které vyzývá naši vládu k jasné akci. Vyzývá tedy vaši vládu, pane premiére, aby jednala s Čínou, co se týče zastavení pronásledování občanů Číny na základě jejich víry nebo etnické příslušnosti. A vyzývá také k propuštění těch, kdo jsou vězněni na základě svého politického přesvědčení a víry nebo etnické příslušnosti, z vězení a z tzv. převýchovných pracovních táborů. Jinými slovy, v Čínské lidové republice jsou, řekněme, koncentráky.

A potom ještě dochází k věci, kvůli které je tato interpelace vysoce aktuální. Dochází k násilnému odebírání orgánů vězňům svědomí. V pondělí 17. června tohoto roku padl konečný rozsudek londýnského soudního tribunálu, jemuž předsedal soudce, který v minulosti vedl žalobu proti bývalému jugoslávskému prezidentovi Slobodanu Miloševičovi v rámci Mezinárodního soudního tribunálu a tam bylo jasně řečeno, že si členové tribunálu jsou jisti, že v Číně dochází k nucenému odebírání orgánů vězňům svědomí, a to po významné časové období. Je to dlouhodobá záležitost a se značným počtem obětí.

Této věci se také týká pirátský návrh zákona o transplantacích, k němuž vaše vláda, pane premiére, vyslovila nesouhlasné stanovisko. Proto se ptám: Jaké kroky podniknete ve vztahu k zahraniční politice s Čínou? (Upozornění na čas.) A zda nepřehodnotíte stanovisko k návrhu zákona o transplantacích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Opět bude odpovězeno do třiceti dnů.

Paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec František Navrkal. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, vládní krize už nějakou dobu plní novinové titulky, ale výsledek nikde. Přesvědčit prezidenta, aby plnil své ústavní povinnosti, se vám nedaří. Takže to teď u nás vypadá tak, že si prezident s Ústavou dělá, co chce. V přímém přenosu tak sledujeme nepřátelské převzetí vlády a to mě silně znepokojuje. Ne kvůli vám, ale kvůli institucím, kvůli naší Ústavě, ze které si prezident dělá trhací kalendář, a vy se neodvážíte ani ozvat. Je očividné, že jste jako premiér slabý. Slabší než váš předchůdce, ze kterého jste si tak rád utahoval.

Ukazuje se, že není důležité, jestli premiér mluví nebo nemluví čtyřmi nebo kolika cizími jazyky, ale jestli se ve správnou chvíli dovede ozvat doma česky. A to se vám bohužel nedaří. Vaše slabost se projevuje i na fungování vlády dovnitř i navenek. Vláda je zadřená. Když říkám dovnitř, tak mám na mysli třeba kvalitu návrhů. Řada věcí je nedostatečně prodiskutovaných, řada nedostatečně promyšlených. A za to často nemohou jednotlivé rezorty. Na vině je nedostatečná koordinace z Úřadu vlády.

Má to i rozměr navenek. Co třeba neschopnost domluvit se a navrhnout kandidáta na evropského komisaře, byť nás čas už tlačí? Nebo to už vláda vzdala, protože kvůli vašim evropským aférám nemáme šanci na zajímavé portfolium? Chápu, že řešíte svoje vlastní problémy. Chápu, že se přetahujete s prezidentem. Nezasloužila by si ale Česká republika lepšího premiéra, který bude moci odevzdávat v maximum? Vy to nestíháte.

Pane premiére, nebylo by čestnější podat demisi a vládu předat některému zdatnějšímu kolegovi nezatíženému aférami - ano, takoví ve vládě jsou, a to říkám jako opoziční poslankyně - a pak prostě odejít? Ulevilo by se všem. Nejvíc vám a České republice. Zvažte to.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přesné dodržení času na interpelaci, na kterou bude odpovězeno písemně.

Pan poslanec František Navrkal a připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Vážený pane předsedo vlády Babiši, nedávno jste tvrdil, že jste vyřešil problém zadlužené Lužické nemocnice v Rumburku. Nejdříve mě toto vaše vyjádření potěšilo, protože mě krize kvality a dostupnosti zdravotní péče ve Šluknovském výběžku velmi trápí. Ale nyní jsem zklamán, neboť se ukázalo, že se vám dojednat řešení ve skutečnosti nepovedlo a nemocnice dále směřuje k vyhlášení insolvence. Konkrétně zastupitelstvo Rumburku v úterý neodsouhlasilo úhradu loňské ztráty nemocnice, což byla podmínka pro její převzetí Krajskou zdravotní.

Velmi zvláštní je, že pro návrh nehlasoval starosta města ani žádný další člen hnutí ANO v zastupitelstvu. Proto se vás chci zeptat: To jste nevyjednal pro svůj plán podporu ani od členů vlastního politického hnutí v Rumburku? A hodláte nějak zabránit dalšímu prohloubení této krize a případně jak? Děkuji za věnovaný čas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek, připraví se paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak já začínám jedenáctou interpelaci na pana premiéra, který opět není přítomen. Myslím si, že to není uctivé k poslancům. Myslím, že my se taky nesnažíme obstruovat jednání Poslanecké sněmovny nad nějakou minimální žádoucí míru. Ale to, že pan premiér nechodí systematicky na interpelace, zejména na písemné, ale i na tyto ústní, je opravdu velký problém.

Můj dotaz směřuje k tomu, že jsem zjistil, že vláda má informační systém, ve kterém jsou uloženy informace o tom, jak plní programové prohlášení. Je to nějaký počítačový program, aplikace, kde je možné sledovat, jaké konkrétní úkoly byly uloženy ve vztahu ke konkrétnímu bodu programového prohlášení, kdo na nich pracuje, v jakém je to stavu a tak dále.

Já jsem chtěl prostřednictvím této interpelace požádat o informace o tomto informačním systému, to znamená, kým, kdy, jak byl vytvořen, a o výstupy z tohoto informačního systému, abychom my poslanci, kteří máme kontrolovat vládu, dostali informace o tom, v jakém stavu je plnění těch úkolů, které jsou v programovém prohlášení. Pokud budeme mít tyto informace k dispozici, jsem přesvědčen, že odpadne i spousta dotazů poslanců na to, jak jste pokročili s plněním toho či kterého bodu v programovém prohlášení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude rovněž odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Než dám slovo další v pořadí, paní poslankyni Pekarové, přečtu omluvy. Pan poslanec Marian Bojko se omlouvá dnes od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Nevludová dnes od 14.30 do 18 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Lukáš Černohorský dnes od 14.30 z pracovních důvodů, pan Ladislav Okleštěk dnes mezi 14.30 a 18. hodinou z důvodu návštěvy lékaře, pan poslanec Radek Zlesák dnes mezi 14.45 a 19. hodinou z důvodů pracovních a paní poslankyně Helena Válková dnes mezi 14.30 a 18 hodinami z důvodů pracovních.

Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já si dovolím navázat na interpelaci, kterou tady měl pan místopředseda Pikal. Protože on na to šel velice detailně, tak já už jenom doplním jednoduchou otázkou: Pane premiére, máte stále důvěru v šéfa antimonopolního úřadu? A považujete jej za člověka na správném místě? Jak dlouho podle vás ještě může tuto funkce vykonávat člověk, který má taková podezření z různých machinací? S jeho úlohou v kauze mýto bychom tady mohli strávit spoustu času. Ostatně už jsme to diskutovali mnohokrát. Takže zajímal by mě váš pohled na současnou udržitelnost pozice pana Rafaje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha, připraví se pan poslanec Jakub Michálek. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane premiére, opakovaně jste se vyjádřil, že za jeden z velkých úspěchů své vlády považujete přesoutěžení mýtného systému. Taky jste se opakovaně vyjádřil, že jsme jedinou zemí v Evropské unii, která výběr mýta úspěšně - zdůrazňuji úspěšně - přesoutěžila. Pomineme-li skutečnost, že se kvůli stejnému tendru zajímá policie o vašeho prvního místopředsedu a zároveň šéfa vašeho poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka, nemůžeme pominout dnešní rozsudek Krajského soudu v Brně, který nařizuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže smlouvu s CzechTollem znovu zkoumat. Předseda senátu ji dokonce označil za protiprávně uzavřenou.

Vzhledem k tomu, že se v minulých týdnech Ředitelství silnic a dálnic nepodařilo vysoutěžit ani nového správce mýtného systému, zajímá mě, a věřím, že nejen mě, co bude dál. Budete pokračovat ve stávající smlouvě s CzechTollem a dáte tak Kapschi dobrý důvod k mezinárodní arbitráži? Nebo ji na základě dnešního rozsudku vypovíte a dáte dobrý důvod k tomu samému společnosti CzechToll? Nemá už Česká republika v těchto dnech mezinárodní ostudy spojené s vaší osobou víc než dost? A není těch veřejných peněz ohrožených neumětelstvím vlády a vašich ministrů dopravy už přespříliš?

Takže jasná otázka na závěr: Jak a kdo bude v České republice vybírat mýto a na kterých úsecích silnic přesně? Požaduji prosím odpověď písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poslední z bloku interpelací na pana premiéra je pan poslanec Jakub Michálek, protože paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová tuhletu interpelaci stáhla. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Já jsem se chtěl vyjádřit k tomu, že podle našich výpočtů pan předseda vlády na 14 z 16 písemných interpelací konaných za poslední rok chyběl. To znamená, že má docházku nějakých 12 %, kdy chodí sem do Poslanecké sněmovny na jednání, kde má odpovídat na dotazy poslanců.

Když tady mluvil naposledy s paní poslankyní Kovářovou, tak se jí ptal, jestli má nějaký problém, jestli je nešťastná. Myslím si, že by měl spíš začít u sebe a zeptat se, jestli má nějaký problém s chozením do Sněmovny. Možná mu ho můžeme pomoci vyřešit tak, aby si zvládl udělat čas. Já si myslím, že když někdo není schopen si naplánovat ani svůj čas tak, aby chodil do Poslanecké sněmovny na čas, který je povinen si vyhradit podle zákona, a odpovídat na dotazy poslanců, kteří přednášejí dotazy občanů z krajů a z regionů a chtějí řešit problémy, které se jich týkají, tak takový člověk přece nemůže řídit vládu České republiky. Když není schopen si ani rozvrhnout vlastní čas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Konstatuji, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Vyzývám pana poslance Jakuba Michálka, aby přednesl interpelaci na paní ministryni spravedlnosti Marii Benešovou a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se pan poslanec Jan Zahradník. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Moje interpelace bude navazovat na předchozí interpelaci na předsedu vlády a týká se zákona o whistleblowingu, čili o ochraně oznamovatelů korupce, a zákona o regulaci lobbingu. Tyto dva zákony se vláda zavázala předložit ve svém programovém prohlášení a současně byly zařazeny do legislativního plánu vlády na rok 2018. Bohužel do dnešního dne nebyly v Poslanecké sněmovně předloženy, ačkoliv tedy měly být předloženy do konce roku 2018. Dokonce nebyly ani převedeny do roku 2019, takže se vznášejí někde ve vzduchoprázdnu.

A já bych se chtěl zeptat paní ministryně spravedlnosti Benešové, která má zodpovědnost za rezort spravedlnosti, v jakém stavu jsou tyto zákony a kdy budou předloženy. Už jsem se tu ptal několikrát. Naposledy jsem dostal odpověď od pana Kněžínka, že za pár týdnů, a přesto se za tu poměrně dlouhou dobu od té poslední interpelace, kdy jsem se na to ptal, vůbec nic nestalo. Takže se ptám: Co brání v tom, aby ty zákony mohly jít do Poslanecké sněmovny? Kdy budou předloženy, tak aby je Poslanecká sněmovna stihla schválit ještě v tomto volebním období?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za přednesenou interpelaci a požádám paní ministryni Marii Benišovou o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji. Vážený pane poslanče, kdybyste přišel na kafe, tak bych vám to všechno ukázala a nemusel jste mě interpelovat. Ale ráda vám odpovím na ten váš dotaz.

Pokud jde o návrh zákona o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon, byly sice oproti původním předpokladům předloženy vládě až 18. února tohoto roku, to, jak jistě víte, jsem ještě ve funkci nebyla, nicméně se tak stalo na základě nutnosti vypořádání množství obdržených zásadních připomínek, takže tam už to trošku nabralo zpoždění. Zároveň v té době probíhalo intenzivní vyjednávání o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie a bylo zřejmé, že vzhledem ke zvyšující se rychlosti procesu vyjednávání bude vhodné návrh zákona oproti původním předpokladům předložit již jako normu implementační. V tomto smyslu formulovala své připomínky i Legislativní rada vlády, která zmíněné návrhy zákonů projednala 18. dubna 2019 a která přerušila jejich projednávání s doporučením, aby nově předložený návrh zákona již transponoval zmíněnou směrnici.

Tento postup vnímám jako logický vzhledem k tomu, že v případě nezávislého přijetí původního návrhu zákona by bylo i tak následně nutné provést jeho změny za účelem plné transpozice. Nyní probíhají přípravné práce spočívající v komparaci současné podoby návrhu směrnice s návrhem zákona o ochraně oznamovatelů tak, aby mohlo dojít k urychlené transpozici poté, co bude směrnice ve druhé polovině roku 2019 schválena. Následně budou upravené návrhy znovu předloženy k projednání vládě. Osobně to hlídám a osobně se tím tedy zabývám.

Co se týče problematiky lobbingu, zde je situace poněkud odlišná, nicméně postup v rámci přípravy návrhu zákona o lobbování a souvisejícího změnového zákona byl rovněž logickými pohnutkami s cílem zajištění co nejlepší kvality předkládané legislativy. Návrh zákona o lobbování a souvisejícího změnového zákona byly v tomto případě včas, a to 27. prosince v loňském roce, předloženy vládě a následně byly projednány 7. března Legislativní radou vlády. Ta ta jednání přerušila, jejich tedy projednávání, vrátila je předkladateli k přepracování. V tomto období a rovněž následně ještě probíhala nezávazná jednání s připomínkovými místy s cílem vypořádat co nejvíce ze značného množství připomínek. Oba zákony byly následně upraveny na základě připomínek obsažených v návrzích stanovisek Legislativní rady vlády a ve zpravodajských zprávách předloženy vládě 15. dubna 2019. Dne 26. června tohoto roku se oběma návrhy měla zabývat Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí, nicméně její jednání muselo být vzhledem k mimořádnému jednání Poslanecké sněmovny zrušeno, a návrhem se proto bude zabývat v náhradním termínu, a ten jest 16. 7. tohoto roku. Takže za pár dnů. Následně se předpokládá zařazení obou návrhů na program jednání vlády.

V souvislosti s přípravou zákona o lobbování nemohu nezmínit, že se po celý čas jeho vytváření snažíme o dosažení maximálně možného konsenzu s co nejširším množstvím osob a institucí, které jeho působností do budoucna mohou být dotčeny. Chceme se vyvarovat následné potenciální možné nefunkčnosti, tak jako se to stalo například v Maďarsku. Jednotlivými fázemi vytváření návrhu se také celou dobu zabývala pracovní komise k lobbingu. Poslední jednání bylo 4. června 2019. (Předsedající: Váš čas, paní ministryně.) To je asi vše, co k tomu mohu sdělit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Ano, zájem o doplňující dotaz mám. A ten doplňující dotaz je velmi jednoduchý. Kdy to tedy dostaneme do Poslanecké sněmovny, oba dva ty návrhy? Protože na to jsem odpověď nedostal. Dostal jsem odpověď, že někdy na konci nebo v druhé polovině tohoto roku by měl být ten první návrh o whistleblowingu na vládě, takže předpokládám, že do konce roku 2020 bychom tady měli mít ten whistleblowing a zajímal by mě i ten lobbing.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, paní ministryně odpoví.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Tak konkrétní termín samozřejmě říci nemohu, protože tady jde hlavně o kvalitu, a jak jsem řekla, abychom se vyvarovali nějakých prostě nepříjemností, které zažívaly okolní země. Ale mám oba tyto zákony v takovém hledáčku, který tedy se je snaží dávat na prvé místo. Navíc to máme vlastně v programovém prohlášení. Takže já bych to viděla tak, že do konce roku vám podám o tom zprávu, a myslím si, že by nebylo od věci to do konce roku dostat do Sněmovny.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Zahradník, který přednese interpelaci na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce. Připraví se pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající za slovo. Vážený pane ministře, vy jste se nedávno v souvislosti se stabilizací klimatu a v boji se suchem vyjádřil o takzvané iniciativě Deset milionů stromů. Mají se zasadit do krajiny, ale také do měst. Právě přitom do měst by se stromy měly vysazovat co nejvíce, protože pomáhají ochlazovat místní mikroklima, čistí vzduch a vytvářejí příjemné prostředí pro obyvatele. Mohl byste nás, vážený pane ministře, informovat, zdali existuje nějaký harmonogram této iniciativy, kolik stromů se má v nejbližší době vysadit a kolik by se mělo vysadit ve velkých městech, například v Praze, Brně, Ostravě, třeba v Českých Budějovicích? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Požádám pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, děkuji moc za ten dotaz nebo za tu interpelaci, protože je to jedna z našich letošních vlajkových lodí. My tento projekt připravujeme spolu s Nadací Partnerství, kterou možná znáte, a bude tam skvělé rozdělení rolí. Nadace Partnerství bude mít na starosti řekněme tu grantovou soukromou strukturu, protože ono to bude znamenat i kombinaci se soukromými penězi, tedy penězi třeba soukromých donátorů, kteří budou ochotni do tohoto velkého projektu investovat. Ministerstvo životního prostředí tam má na starosti tu státní část, tedy Státní fond životního prostředí, možnosti využít dotačních fondů, ať už operačního programu Životní prostředí, národních programů a tak dále. Ten projekt má už dokonce i svoji první podobu webové stránky. Jmenuje se sazimebudoucnost.cz, takže si případně můžete ty údaje některé tam najít. A my už komunikujeme samozřejmě s desítkami našich partnerů, se kterými už jsme udělali několik schůzek. Je tam Svaz měst a obcí, je tam Asociace krajů, je tam Agentura ochrany přírody a krajiny, je tam Státní pozemkový úřad a mnoho dalších organizací, které se spojily dohromady s cílem - a teď prosím, berte to, jako že to jsou zatím opravdu předběžná čísla.

Těch deset milionů stromů - výsadba by měla zhruba být rozložena do pěti let. To znamená, že my bychom rádi začali s těmi výsadbami na podzim letošního roku, protože sázet ve velkém stromy v létě by samozřejmě nebylo efektivní, spousta by jich uschla. Zdůrazňuji, jedná se o vysazování stromů v nelesní krajině, protože v lesích bude vysazováno desítky milionů stromů v těch příštích letech, abychom nahradili stromy, které bohužel podlehly nebo podléhají tedy kůrovcové kalamitě. Tam to bude obnova, kterou budou zajišťovat Lesy České republiky nebo Vojenské lesy a statky nebo samozřejmě soukromí vlastníci lesů. Toto bude iniciativa, kdy budeme hledat kombinaci firem, úřadů, škol, soukromých osob, státu a budeme se snažit vlastně využít všechny vhodné pozemky - zdůrazňuji vhodné pozemky - na vysazování nových stromů. To znamená, zhruba kdybychom měli, je to ambiciózní scénář, ale kdybychom měli říct, že budeme zhruba vysazovat dva miliony stromů ročně, což znamená, že bychom zhruba zdvojnásobili momentální tempo vysazování stromů v České republice v nelesní krajině. Budou to především stromy listnaté, v ideální případě kombinace některých původních stromů v české krajině, ať už jsou to lípy, duby, buky, samozřejmě ovocné stromy. Budeme pro to využívat celou řadu našich existujících programů, obnovování remízů, a řadu projektů samozřejmě už financujeme teď v rámci operačního programu.

My bychom konkrétní parametry, protože na nich pracujeme s Nadací Partnerství, chtěli představit v srpnu, nebo nejpozději v září, ale už dnes se hlásí stovky zájemců, kteří by se rádi projektu účastnili, a právě se mohou hlásit přes tu webovou stránku. A samozřejmě, a to všichni chápeme, není jednoduché zajistit ani sazenice pro tyhle stromy, protože samozřejmě konkurujeme zároveň i zájemcům, kteří dneska sázejí listnáče právě v lesích, takže přirozeně na tom spolupracujeme i se školkami, se speciálními firmami, které ale jsou v projektu, jako je Arboeko a mnohé další nevládní organizace, ale i společnosti, které sázejí stromy a které samozřejmě budou svoji nabídku uzpůsobovat poptávce. Je možné, že na tom začátku bude potřeba nějakou část stromů dovézt ze zahraničí, což už dneska dělají i školkaři v lesích, ale postupem času, během, řekněme, maximálně jednoho dvou let, už budeme mít plnou kapacitu na to, abychom to pokryli sazenicemi z vlastních zdrojů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Je to samozřejmě chvályhodná akce, pane ministře, deset milionů stromů, každý občan jeden strom. Já jsem si popravdě myslel, že máte ještě nějaké další vlajkové lodě, třeba zákon o odpadech, například. To je vlajková loď. Ale tohle je v pořádku. I tím třeba vychováváme mladou generaci, která by se na tom mohla zúčastnit.

Měl jsem připravenou doplňující otázku na sazenice. Víme dobře, že v některých momentech, a moje minulá interpelace na vás byla v tom smyslu, že to není dobré, v národních parcích nemáme dostatek sazenic, tak věřím tomu, že když máte takhle ambiciózní plány, že si budete schopni, pokud možno z domácích zdrojů, sazenice na tuto akci obstarat a zajistit. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Ještě děkuji za doplnění. Další vlajkové lodě tady určitě uvidíte, rozhodně i v letošním roce zákon o odpadech. Chtěl bych tady, možná i s troškou patosu, říct, že si tento projekt ohromně považujeme i přesně z důvodu, o kterém jste hovořil. Nejenom že strom je nejlepší přírodní klimatizace a výroba kyslíku, zvlhčovač vzduchu, navíc je v jeho blízkosti lidem hezky, ale chceme do toho právě hodně zapojit a zapojujeme i školy. Nejenom aby děti sázely stromy na školních pozemcích, což možná může někomu v našem věku připomínat předmět pozemky, který jsme ještě zažili, ale tím to nechci zlehčovat, ale chceme hlavně, tak jako vytváříme lidem České republiky nově vztah k vodě, kteří vodu považovali za samozřejmost, a dneska mnohde vidíme, že to samozřejmost už není, tak bychom velmi rádi od té nejmladší generace, ale přes všechny generace, vytvořili taky vztah ke stromům, abychom je přestali brát jako něco samozřejmého, ale jako úžasné organismy, které nám pomáhají a vlastně nás zachraňují. A možná teď víte, nebo jste četli o, řekněme, jedné studii Univerzity v Curychu, která říká, že pokud by se na světě vysázelo zhruba 1,2 bilionu, tedy 1 200 miliard stromů, tak by to zastavilo klimatickou změnu. Tak tohle bude příspěvek České republiky, ale my bychom rádi, aby těch 10 milionů byla ta spodní hranice. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Než přijde, přečtu omluvu. Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík se omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovní cesty. A pan poslanec Marek Výborný dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové.

Vážený pane ministře, já bych vás chtěl interpelovat s problematikou krize v domácí zdravotní péči. Není žádným tajemstvím, a v mediálním prostoru je to už několik týdnů, možná měsíců, že sestřičky domácí zdravotní péče v tuto chvíli drží stávkovou pohotovost. Všichni víme, že segment domácí zdravotní péče, tedy terénní ošetřovatelské péče, péče o pacienty v domácím prostředí, je dlouhodobě podfinancovaný. To jistě nepadá na vaši hlavu, protože ten segment je podfinancovaný již dlouhodobě. Nicméně očekával jsem, že v rámci narovnání úhrad, ke kterým se dlouhodobě hlásíte, dojde i k narovnání úhrad právě v tomto tolik potřebném segmentu. Všichni také víme, že segment domácí zdravotní péče, nebo péče v terénních službách, o pacienty v domácím prostředí je výrazným způsobem levnější než péče v nemocničním prostředí. To znamená, že tady se i nabízí to, že pokud dokážeme lépe zafinancovat domácí zdravotní péči, ušetříme za péči v nemocničním prostředí. V tuto chvíli je velký problém, protože na trhu práce je nedostatek zdravotních sester, a jestliže jsou sestřičky v domácí zdravotní péči ještě více podfinancované, jejich platy, než v nemocnicích, tak lze očekávat, že to dlouhodobě nevydrží a dojde k omezení tohoto tolik potřebného segmentu.

Chci se vás zeptat, pane ministře, jak na to chcete reagovat. Už v tuto chvíli je známo, že v rámci dohodovacího řízení na rok 2020 došlo k nedohodě ohledně segmentu domácí zdravotní péče. Takže můj dotaz zní, jakým způsobem to chcete řešit a jakým způsobem chcete přispět k tomu, aby úhrady alespoň na rok 2020 byly již v lepším modu. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, určitě souhlasím s tím, že domácí péče je velmi důležitý segment v rámci zdravotnictví a je velmi efektivní a má jednoznačně podporu Ministerstva zdravotnictví. S čím ale nemohu souhlasit, že ten segment je v nějaké zásadní krizi. Ano, existují problémy, stejně jako ve všech segmentech. Problémy se řeší, ale není to tak, že by ten segment byl v krizi. Naopak, tento segment stabilně roste a v tomto roce roste ještě více a v příštím roce bude růst ještě více než v těch předchozích. Když se podíváme na růst úhrad od roku 2013 do roku 2018, tak úhrady tohoto segmentu stouply o 30 %, což je nejvíc ze všech ambulantních segmentů. Takže to je první věc - úhrady rostou nejvíce ze všech ambulantních segmentů pro rok 2019. V odbornosti 925 - domácí péče je nárůst někde kolem 160 milionů, plus ještě k tomu domácí mobilní paliativní péče, která se do toho vlastně také počítá, tam je další nárůst, celkově asi 200 milionů korun v odbornostech 925 a 926, což je nárůst, který zhruba odpovídá 8 % a opět je jeden z největších v posledních letech. K tomu jenom, že skutečně v tomto směru to není tak, že by ten segment trpěl nějakou zásadní podfinancovaností, že by byl nějak škrcen. Naopak roste, a roste mnohem více než v předchozích letech.

Pokud jde o ten příští rok, tak tam počítáme s ještě výraznějším nárůstem. Ten nárůst by měl být někde kolem 12 %, v tomto roce 8, celkově v příštím roce kolem 12 %. Celkový nárůst z hlediska nominálního růstu je 340 milionů: 250 milionů odbornost 925 a 90 milionů odbornost 926, to znamená mobilní specializovaná paliativní péče. To znamená ještě vyšší nárůst než opět v tomto roce. A to musím ještě říci, že skutečně i tento nárůst je vyšší než u ostatních segmentů. Když se podíváte na celkový nárůst, tak se pohybuje někde kolem 4 až 5 % u ostatních segmentů, domácí péče je 12 %.

Samozřejmě jsou tam i určitá bonifikační kritéria, která s tím souvisí, protože my chceme, aby nejvíce dostali ti, kteří poskytují nejvíce kvalitní péči, kteří se starají o pacienta nepřetržitě, kteří pracují o víkendech, kteří se starají o zvlášť nákladné pacienty, ti si dosáhnou také na nejvyšší úhradu, ale celkově ten segment zkrátka roste a bude růst. Kromě toho jsme na ministerstvu poprvé v historii založili pracovní skupinu pro koncepční řešení domácí péče, protože není možné jenom lít peníze, musí to mít nějaký smysl, nějakou koncepci. Ta skupina pracuje, pracuje velmi poctivě, má jasné výstupy, už i legislativní návrhy. Připravuje se aktualizace materiálových kódů, které jsou dneska podhodnoceny, tam předpokládáme, že dojde k narovnání, aby skutečně materiálové výkony odpovídaly realitě, jak je sestry v domácí péči potřebují. Toto bude do konce roku připraveno a počítáme s tím, že to bude zahrnuto do seznamu výkonů, to je zhruba dalších 150 milionů korun navíc, jak to zatím odhadujeme.

A ještě musím říct jednu věc o tom růstu, protože to není pouze růst úhradový, finanční v rámci toho segmentu, jak jsem o něm hovořil, ale ten segment roste celkově z hlediska počtu sester poskytujících domácí péči, stabilně se ten počet zvyšuje, meziročně mezi roky 2018 a 2019 poslední data ukazují 145 sester nárůst. A když se podívám na delší časovou řadu od roku 2011, kdy mám ta čísla, každý rok poste počet sester poskytujících domácí péči. Takže to také neukazuje na krizi. A poslední údaj - roste i počet poskytovatelů, kteří mají zájem o smlouvy. A VZP nemá ani takovou kapacitu, aby vlastně mohla naplnit ty požadavky. Takže opět faktor, který jednoznačně ukazuje na to, že je zájem poskytovat domácí péči. A tento segment není v krizi, byť mu výrazně pomáháme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Děkuji panu ministrovi za poměrně obsáhlou odpověď. Nicméně nemohu souhlasit s jeho slovy, že tento segment není v krizi. To, že roste počet sester, a to, že segment roste jako celek, je přece logické. Stárne nám populace, máme čím dál více starších lidí, kteří mají celou řadu onemocnění a vyžadují péči zdravotní sestry v domácím prostředí. To znamená, je to logické a bylo by špatně, kdyby ten segment nerostl.

Ale pokud se podíváme na platy zdravotních sester v domácí zdravotní péči oproti zdravotním sestřičkám, které jsou v nemocničních zařízeních, a ani ty nejsou rozhodně přeplacené, tak ten rozdíl je tam zhruba třetina. To znamená, pokud to bude dlouhodobě trvat, toto podfinancování platů zdravotních sester, tak nám ty sestry budou z tohoto segmentu utíkat. To znamená ano, já oceňuji i ty koncepční kroky, ty si myslím, že jsou velmi správné, protože do budoucna je tam potřeba udělat i některou revizi úhrad a výkonů. Nicméně minimálně je to hrozící krize, protože ty sestřičky to dlouhodobě nevydrží.

To znamená, já se ptám, co v tom uděláte v tomto směru, protože ty mzdy prostě nelze opomenout.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr odpoví. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Ale určitě ano. Říkám, ten segment není bez problémů, to jsem neřekl, jenom jsem řekl, že skutečně podle všech údajů, které mám, tak roste oproti třeba jiným segmentům, kde naopak třeba počet sester v čase spíše klesá. Takže souhlasím s tím, že počet pacientů, kteří vyžadují domácí péči, dlouhodobou péči, také roste, to je samozřejmě fakt, byť ten nárůst úhrad zejména v posledním roce a v tom příštím jednoznačně převyšuje produkci, jak ji vidíme, jak ji mapujeme. Takže si myslím, že ten 12% nárůst úhrad v příštím roce je velmi solidní v porovnání s ostatními segmenty a že samozřejmě tyto peníze mohou být využity na navýšení platů. S tím se samozřejmě počítá.

Je třeba si uvědomit, že samozřejmě domácí péče je segment, který my přímo z hlediska platů nemůžeme ovlivnit. Není to segment, aspoň pokud vím, který by se řídil tabulkami. Jsou to soukromí poskytovatelé, kteří sestry odměňují podle toho, jak si nastaví mzdovou politiku. Ale ty peníze, které tam půjdou navíc, jednoznačně předpokládáme, že půjdou na navýšení platů sester. Ale problém je, že někteří poskytovatelé i v rámci dohadovacího řízení měli skutečně požadavky, které jsme nemohli, a ani pojišťovny nemohly splnit. Požadavek na 40% nárůst meziročně by naprosto rozvrátil zdravotnictví jako celek, protože pokud bychom o 40 % navýšili domácí péči, tak přijdou další poskytovatelé těch dalších třinácti segmentů a řeknou, proč oni dostanou čtyřicet, proč my jenom pět, šest, deset. Takže musí ten nárůst odpovídat celkovému nárůstu všech segmentů. A i tak těch 12 % meziroční nárůst v příštím roce si myslím, že je velmi dobrý. Ale budeme na tom pracovat.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Profant s interpelací na ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážený pane ministře, dnes jsem se v médiích dočetl, že vaše ministerstvo připravuje zakázku za téměř 4,5 miliardy korun, která má na osm let zajistit dodání rádiového systému pro integrovaný záchranný systém. Tato zakázka je vypsaná bez veřejné soutěže, údajně z bezpečnostních důvodů, resp. v médiích se uvádějí dva důvody - bezpečnost a časová tíseň. U časové tísně je asi jasné, že vaše ministerstvo ví už velmi dlouho, přibližně od vynálezu rádia, že tyto sítě bude potřebovat, takže že je bude i potřeba pravidelně obměňovat a tak dále, proto si myslím, že tento argument je zcela lichý. Ve věci bezpečnosti, pokud jde o normální moderní technologie, musí být bezpečnost zajištěna kvalitními standardy podloženými matematikou, nikoli utajováním. Já vím, že vaše ministerstvo má utajování rádo, ono to má v gesci a rádo se vždycky schová za takovéto bezpečnostní důvody, stejně jako třeba u firmwaru ovládajícího elektronické občanské průkazy a podobně, ale v moderním IT toto nemá co dělat. Všechny třeba algoritmy, které zajišťují bezpečnost našeho bankovnictví a podobně, jsou zcela veřejné přesně z důvodů veřejné kontroly, protože prostě to musí být bezpečné, nesmí tam být chyba, která - je tak snadné odhalit, že jestli to někdo přečte, odhalí tam chybu. Takže se vás chci zeptat, co s tím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, v současné době funkci hromadné radiokomunikační sítě bezpečnostních a záchranných složek plní takzvaný systém Pegas, který je postaven na bázi technologie Tetrapol a byl vybudován Ministerstvem vnitra - a je ve vlastnictví České republiky, celá ta síť - v letech 1995 až 2003, byl částečně modernizován v letech 2014 až 2016. Když jsem nastoupil na Ministerstvo vnitra před rokem, tak jsem zdědil materiál, který se jmenuje Strategie zajištění a rozvoje mobilních komunikací bezpečnostních a záchranných složek s výhledem na deset let včetně identifikovaných požadavků na rádiové spektrum. Tento dokument je z důvodů možné nevýhodnosti případného vyhrazení obsažených komplexních informací utajen ve stupni vyhrazené.

Pokud to zjednoduším, tak dnes integrovaný záchranný systém, jak jsem řekl, funguje na bázi systému Tetrapol, ten zajišťuje hlasovou komunikaci na frekvenci 380 MHz a má velmi omezené schopnosti přenášení dat. To znamená, zvládne úzkopásmové datové přenosy, esemesky, statusy, GPS lokalizace nebo nahlížení do registrů. Ministerstvo vnitra v rámci té strategie - zkusím vám říci co nejvíce a prosím o pochopení - hledalo několik možností, jak zajistit do budoucna moderní způsob komunikace integrovaného záchranného systému, který kromě hlasu bude schopen zajistit i vysokorychlostní datové přenosy. Původní plán byl, že pro tento účel využijeme frekvence 700 MHz, což je frekvence, která je dnes plánována pro takzvaného čtvrtého operátora. A ministerstvo ustoupilo požadavku Českého telekomunikačního úřadu a odblokování části této frekvence. Pokud bychom na tom trvali, tak by to znamenalo do jisté míry znehodnocení frekvence pro případného čtvrtého operátora, tak jsme od této varianty ustoupili.

Poté jsme přišli s řešením, které zaprvé zajišťuje prodloužení fungování současné sítě a její drobnou modernizaci, protože podpora té sítě končí v roce 2021 ze strany výrobce, což je firma Airbus, takže jsme přistoupili k řešení, které po nezbytně nutnou dobu zajistí fungování současné sítě, a současně ministerstvo přijde s budováním nové sítě, nebo toho nového komunikačního systému, na jediné volné frekvenci, která tady je dnes k dispozici, a to je 425 nebo 450 MHz.

Tento materiál byl předložen již před tři čtvrtě rokem do Bezpečnostní rady státu, nicméně ani po tři čtvrtě roce diskuse mezi mnou jako ministrem vnitra a předsedou vlády jsme nedospěli k závěru, který by umožnil tento materiál předložit na vládu. To znamená, v situaci, kdy tady hrozilo riziko z prodlení, kdy není shoda v rámci vlády mezi ministrem vnitra a premiérem na tom, že to řešení na frekvenci 425 nebo 450 MHz je akceptovatelné, tak to jediné, co mi zbylo, bylo to, že jsem předložil tento materiál, který zajišťuje prodloužení funkčnosti toho současného režimu po nějakou nezbytnou dobu. A současně vláda uložila Ministerstvu vnitra, aby do konce října tohoto roku zpracovalo návrh konečného řešení té strategie, o které jsem hovořil. Jakkoliv to může být vykládáno jako komplikace, tak chci říci, že podobným způsobem postupují celé řady zemí v Evropě. Ony volí cestu udržení současného systému, ať to je Tetrapol nebo Tetra, a současně chystají budování systému nového na bázi LTE nebo 5G, ale ten přechod je možný až po ověření a akceptaci uživateli.

Takže z mého pohledu my dnes neděláme nic jiného, než že se snažíme garantovat integrovanému záchrannému systému, že se dovolá do doby, než bude vybudován systém nový, moderní, který bude schopen i vysokorychlostních dat. Ale znovu říkám, vybudování toho nového systému je možné ve chvíli, kdy na tom bude shoda v rámci vládní koalice, a zatím dohoda s panem premiérem není.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Pane ministře, vy sám říkáte, že původní výrobce firma Airbus tu technologii podporuje do roku 2021. Vy zadáváte zakázku na osm let, takže předpokládám do roku 2027. To se mi nezdá jako doba nezbytně nutná. Jsou to dvě volební období a to je prostě vyhrazení tomu jednomu dodavateli. Proběhly tržní konzultace, kde vlastně vám všichni mobilní operátoři řekli, že oni jsou připraveni na to upravit svoje sítě pro tuto potřebu, zápisy z nich jsou veřejné. Ale vypadá to, že vlastně vaše ministerstvo se v reálu nesnažilo o to, aby tam vznikla tržní soutěž, ale spíše se snažilo o to, aby to skončilo tak, jak to je právě předkládáno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr odpoví.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Pane poslanče, věřte mi, že my jsme se snažili velmi intenzivně. Problém je v tom, že já si nemohu dovolit riskovat ani vteřinu, kdy nebude fungovat základní systém spojení v rámci integrovaného záchranného systému. To znamená, pokud bychom měli budovat systém nový, a já s tím souhlasím a v debatách s panem předsedou vlády jsem to velmi silně prosazoval, tak se stejně nevyhneme nějaké době, po které poběží ten systém starý a systém budovaný. Protože přechod na nový systém je možný pouze v situaci, kdy bude vybudován, kdy bude adekvátní pokrytí České republiky a kdy bude migrace na nový systém stoprocentně zaručovat to, že se nestane, že se jednotky integrovaného záchranného systému nespojí. A v situaci, kdy máme dva roky do ukončení podpory současného systému, nám nezbývá nic jiného než současný systém modernizovat. Můžeme se bavit o tom, jestli osm let je hodně, nebo málo. Já jsem v původní strategii stál o to, aby to bylo na kratší dobu, ale znovu říkám, vláda se na tom nebyla schopna shodnout a ten materiál, tak jak jsem ho navrhoval, vládou neprošel.

To znamená, já jsem v situaci, kdy řeším problém, který jsem si nepřál, ale respektuji politickou realitu a dělám všechno pro to, abych pro jednotky integrovaného záchranného systému zajistil alespoň základní spojení. Komunikace na bázi komerčních operátorů možná není, protože současný systém stojí bokem od komerční sítě a já nemohu riskovat situaci, že například v případě hromadné havárie na dálnici D1, kdy dojde k přetížení komerčního operátora a ty BTS spadnou, se nám policie nebo hasiči nebudou schopni spojit, protože ta síť bude přetížená a spadne. To samé v případě nějakého útoku na sítě komerčních operátorů. Prostě ten systém státní musí být oddělen a tak také pracujeme. Mě ta situace netěší, nicméně je to realita, se kterou se musím popasovat, a věřte, že dělám maximum.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Karla Maříková s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, já jsem vás v loňském roce interpelovala ve věci rekonstrukce bazénové části hotelu Thermal. Areál, kterému vévodí bazén a kavárna, chátrá a tento stav je dlouhodobě nevyhovující. Letos stejně jako loni čekal návštěvníky filmového festivalu šok a město ostuda. Při interpelaci jste se zmiňovala, že rekonstrukce je jedna z vašich priorit, a měla začít koncem loňského roku.

Vážená paní ministryně, z jakého důvodu rekonstrukce nezačala dle plánu koncem loňského roku a v jakém stavu se nyní rekonstrukce nachází? A kdo je architektem plánované rekonstrukce? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, ohledně rekonstrukce hotelu Thermal v Karlových Varech mi v prvé řadě dovolte sdělit, že rekonstrukci hotelu rozhodně neberu na lehkou váhu. Proto jsem se v letošním roce zúčastnila i filmového festivalu, poprvé, a ubytovala se v hotelu Thermal, záměrně. I když mi nabízeli Pupp, já jsem říkala ne, ne, ne, do Thermalu půjdu - abych měla možnost se osobně přesvědčit o jeho současném stavu. Nebylo to úplně pěkné zjištění, ale myslím si, že tato zkušenost byla skutečně nepřenosná.

A teď vážně. Investiční plán počítá s celkovými náklady na rekonstrukci hotelu Thermal s částkou 580 milionů korun. Rekonstrukce hotelu Thermal byla zahájena v roce 2018. K dnešnímu dni byla provedena výměna trafostanic hotelu, vysokonapěťové rozvodny návazně na budoucí rekonstrukci technologií, výměna vzduchotechnických jednotek pro realizaci filmového festivalu v roce 2018. Provedeny průzkumné práce, vyvzorkování původních materiálů, a to jak v exteriéru, tak v interiéru. Provedena výběrová řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek na projektanty oprav, komplexního dodavatele obnovy technologií a dále řada poptávkových řízení v rámci zpracovávání projektů vybranými projektanty pro ověřování ceny a způsobu realizace. Dále byla realizována některá protipožární opatření podmiňující zachování provozu hotelu a byla dokončena oprava havarijního stavu střechy kongresové části. Byly také již zhotoveny čtyři vzorové pokoje - v těch jsem nebydlela, ani v jednom - podle kterých se bude následně rekonstruovat interiér ostatních. Projekty opravy a rekonstrukce objektu zpracovávají projekční kanceláře, které byly společností Thermal vybrány na základě výběrového řízení organizovaného v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Veškeré práce budou prováděny s ohledem na zachování charakteristických rysů původního díla. Maximální důraz se rovněž klade na obnovu původních interiérů.

Pokud se týká exteriérů budov, ty podléhají mj. zvláštnímu dohledu orgánů památkové péče. V souvislosti s rekonstrukcí hotelu probíhají pravidelné konzultace se zástupci Národního památkového ústavu. Obdobná jednání probíhají s odborem památkové péče Magistrátu města Karlovy Vary, jakož i ostatními dotčenými orgány státní správy, případně bezpečnostních složek, hasičský záchranný sbor, a právním zástupcem architektky paní Machoninové. V současné době je teprve zpracovávána projektová dokumentace, která je průběžně konzultována s příslušnými orgány státní správy.

Provedení realizace opravy a rekonstrukce hotelu Thermal bylo rozděleno do několika funkčních etap, a to s ohledem na jejich příslušný charakter, dále z důvodu jejich postupného provádění tak, aby byl zachován v maximální možné míře nepřerušený provoz hotelu a zároveň nebylo narušeno každoroční konání mezinárodního filmového festivalu, to je absolutně nepřekročitelná podmínka.

Pokud jde o venkovní bazén, tak vás mohu informovat, že byla již uzavřena smlouva o strategické spolupráci pro provoz bazénového relaxačního komplexu se společností Saunia, s. r. o. Tento vybraný nájemce bude zároveň partnerem při rekonstrukci bazénového centra a bude se podílet také na samotné přípravě projektové dokumentace. Projekční práce, které se týkají bazénu, budou zahájeny v nejbližších dnech a následně bude probíhat i samotná rekonstrukce. Konkrétní stavební firma pověřená rekonstrukcí bazénového a saunového komplexu vzejde z veřejného výběrového řízení a předpokládaná investice na rekonstrukci bazénu včetně přilehlého prostoru počítá s náklady ve výši 120 až 130 milionů korun. Včera tu smlouvu na rekonstrukci podepsali úplně všichni. Ještě zbývali vlastně zástupci představenstva a ti to podepsali včera. Takže smlouva je definitivně podepsána oběma zúčastněnými. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane přesedající. Mě by ještě, paní ministryně, zajímalo, jestli to není tajemství, které kanceláře ten projekt zpracovávaly. Vy jste říkala, že to zpracovávaly nějaké projekční kanceláře. Pak by mě zajímalo, jestli ten projekt pak bude zveřejněn k nahlédnutí a jak bude vůbec naloženo s tím autorským nábytkem, který v hotelu zůstal.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Teď vás zklamu. Já skutečně nevím název té projekční kanceláře, ale můžeme vám to dodat. To si myslím, že není nic tajného. Tam bylo veřejné výběrové řízení, které provádí orgány společnosti, takže já se o takovouto míru detailů nezajímám.

Co se týče zveřejnění, to samozřejmě ano, nevidím tam žádný problém projektu.

A ta třetí otázka, ještě mi připomeňte... (Poslankyně Maříková mimo mikrofon: Ten nábytek.) Nábytek. Tak to bude otázka dalšího... Ten Thermal, tak jak jsem vám říkala, jsou tam další jednání. Je to tam vlastně konzultováno průběžně s tím orgánem památkové péče, takže samozřejmě my máme na zřeteli maximální citlivost a maximálně citlivý přístup, ale samozřejmě s ohledem na finanční prostředky. Takže tam se nepředpokládá nějaká zásadní změna charakteru toho hotelu. Prosím? (Poslankyně Maříková mimo mikrofon: S tím původním majetkem.) Tak to skutečně, skutečně nevím, ale jsem schopna vám odpovědět písemně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, docela mě překvapila zpráva, podle které Ministerstvo průmyslu a obchodu stále proplácí dotace společnosti Agrofert. Je to s podivem, když ministerstva financí a zemědělství dokázala finanční toky k Agrofertu zastavit. Svůj krok odůvodňujete hrozícími soudy. U těch ostatních ministerstev spory nehrozí? Je to tedy zajímavé, že někde to jde a jinde to nejde a myslím, že to volá po tom, aby si jednotlivé resorty sladily noty. Tím spíš, že váš úřad vydal jako přílohu k operačnímu programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost dokument, který umožňuje MPO přestat dotace vyplácet. Podle článku 8 Pozastavení plateb se v šestém odstavci vysloveně píše, že "poskytovatel dotace je oprávněn pozastavit proplácení dotace, pokud je při zjištění nesrovnalostí, jako například porušení podmínek a ostatních povinností nebo jiných právních předpisů České republiky a Evropské unie ze strany příjemce, které může mít finanční dopad".

Vážený pane ministře, ptám se vás tedy, proč proplácení dotací společnosti Agrofert, na rozdíl od ostatních resortů, nezastavíte. Připomínám, že tyto peníze právě teď nejdou z Evropské unie, ale z kapes daňových poplatníků. A jaký je smysl ustanovení článku 8, který jsem tu citovala, když ho ve stávající situaci neuplatňujete? A co by se muselo stát, abyste ho aplikovali? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, mockrát děkuji za dotaz. Já jsem rád, že ten dotaz přišel, a svým způsobem bych ho mohl vyřídit během půl minuty prostým sdělením, že neproplácíme. Prostě se neproplácí, neproplácí se už od prosince minulého roku, neproplácelo se, a tím pádem tvrzení, že se proplácí, není pravdivé. Ale to by bylo nefér. Já to chci víc rozvést, protože mně se sice nelíbí, že se používají novinové titulky, aniž by se třeba prověřila ta situace, ale rozumím tomu, ten mediální svět je dneska takový, že se prostě jde, jde obrovskou zkratkou.

Co je podstatné? A tady bych to provázal možná i s tím, co jste říkala, s těmi ostatními resorty. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyplácí ex post. Vyplácí, to je hrozně důležité říct. S tím, že řízení o přidělení dotace - já to teď raději budu přesně číst, abych neudělal někde chybu - zahájené vyhlášením konkrétní výzvy, ve které jsou definovány podmínky poskytnutí dotace, které jsou následně promítnuty, se hovoří tak, že jsou závazné pro žádost i platbu. Přeloženo do češtiny, pro platbu je závazné to, co se ukonalo v době, kdy se žádalo a kdy se schvalovalo. A teď to má tu návaznost na to, co jsem říkal, že se vyplácí ex post. My vyplácíme v tuto chvíli přibližně tři roky staré projekty. To znamená, před třemi lety, dvěma a půl, třemi roky, se vlastně zažádalo o ten projekt, ministerstvo je před dvěma a třemi lety schválilo, a tím pádem se musí řídit těmi pravidly, která byla v době, kdy se schválilo. A teď, v momentu, kdy vlastně někdo zažádá, tak my se podíváme a posuzujeme ten projekt, s tím, že ta sporná věc, na kterou vy narážíte, je zákon č. 14/2017, a ten zákon vlastně je o střetu zájmů, s tím, že tento zákon o střetu zájmů - a teď se podívám úplně přesně - nabyl účinnosti 9. 2. 2017. Takže zjednodušeně řečeno, všechno to, co bylo zažádáno před rokem 2017 a později, po těch dvou až třech letech, se žádalo k proplacení, tak musí projít individuální posouzení. Tam i jiná možnost není. My skutečně musíme posoudit každý projekt, protože tak je to i v žádosti o poskytnutí dotace a samozřejmě v těch podmínkách, které jsou.

Teoreticky se dá udělat takzvaně plošné neproplácení, ale to je pouze v případě žádosti o platbu, kdyby - abych to teď přečetl úplně přesně: nelze plošně přestat proplácet případné žádosti o platbu, aniž by nedošlo k individuálnímu posouzení v každém jednotlivém případě. Prostě jednoduše musíme vzít individuálně každý případ. Takže my se věnujeme každému případu individuálně, s tím, že když už se podíváme tedy do těch projektů Agrofertu, tak tam to takzvané pochybení před rokem 2017 nemohlo být střetem zájmů, protože ten zákon byl přijat až později, ale jsou tam samozřejmě nějaká různá třeba další pochybení a ta jdou standardním způsobem. To znamená, podívá se, vrátí se, krátí se a tak dále, jako úplně všichni ostatní žadatelé. S tím, že - aby to bylo ještě trošku komplikovanější - tak po tom únoru 2017, kdy byl tedy ten český zákon, ještě Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo vyjádření Ministerstva spravedlnosti, že v tomto případě se nejedná o nesoulad. Tvrdší opatření přišlo v srpnu roku 2018, což byl takzvaný Omnibus, to bylo to evropské nařízení, a to už to specifikuje rázněji, jinými slovy, v tomto případě už někdo tvrdí, že bychom se měli řídit českým zákonem, někdo tvrdí, že už bychom se měli řídit tím evropským zákonem. Tady už si troufám tvrdit, že bychom měli víc podle toho evropského. I přesto, že si myslíme, že mezi tím rokem 2017 až 2018 bychom se měli řídit českým zákonem, tak i přesto se řídíme už raději tím, že nikoliv.

A teď to podstatné, co je, a to si myslím, že v tom je celé zakopané: Kolik přišlo žádostí o proplacení, které byly po roce 2017? Jedna. Jinak. Jedna byla schválena. A kolik přišlo o proplacení? Nula. Čili on si vůbec ještě nezažádal o to. Čili není co proplácet, není žádná žádost, zjednodušeně řečeno, ten projekt stále běží. Takže celá vlastně ta show, o které se mluví, kdy se říká, že se proplácí, tak a) neproplácí se, ale uznávám, že kdyby přišla žádost - a opětovně to řeknu - o projektu, k projektu, který byl schválen po únoru 2017, ať jsme raději na straně bezpečnosti a nečekáme až na srpen 2018, tak tam byl schválen jeden projekt.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Čas, pane ministře. Paní poslankyně vám určitě dá prostor ještě.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: A poslední věta. A ten projekt nebyl zažádán o platbu, jinými slovy, stále ještě běží.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Čili pochopila jsem to správně, pokud by bylo zažádáno, tak se bude postupovat podle toho tvrdšího opatření. Děkuji.

A když tedy vás tady mám, tak se zeptám. Dnes jsem zaznamenala zprávu o tom, že právě z tohoto operačního programu Podnikání a inovace kvůli velké chybovosti bylo zastaveno proplácení evropských peněz, tak se ptám, jestli to tak skutečně je, a že tedy přijeli evropští úředníci a zkoumali tento operační program. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Ano, toto je pravda. Prostě v důsledku chyb v minulosti, spojených zejména s takzvanou definicí malého a středního podnikání, kdy se zase musím trošku zastat tedy jaksi úředníků, protože ta definice byla tak komplikovaná a tak složitě se tam dohledávalo, kdo je či není malý a střední podnik, kdy se vlastně spoléhalo na to, že ta firma, která čerpá, tak musí dát prohlášení, že se jedná o malý a střední podnik. Následně přišla kontrola z Bruselu a začali párovat různé náležitosti dohromady, včetně takzvaných třeba příbuzenských poměrů lidí, kteří pracují v té firmě. Když řeknu třeba zjednodušeně příklad, firma byla zcela evidentně malá a střední podle veškerých definic, ale zjistilo se, že v té firmě je zaměstnán člověk, kterým je, tuším, že bratrem nebo prostě příbuzným majitele firmy, a ten má firmu velkou, tak podle evropských parametrů se to muselo vyřadit. A teď tyhle nesrovnatelnosti se začaly postupně vytahovat, z našeho pohledu tedy někdy až příliš úřednicky, nicméně faktem je to, že zejména z tohoto úhlu pohledu, a to už je skutečně dávná minulost, ale já se teď nezříkám odpovědnosti, já to jenom chci komentovat, tak z tohoto důvodu se pozastavil ten program a stojí už více jak rok.

Fakticky to tedy znamená, a to potvrzuji to, co jste řekla - všechny OPPIK, tzn. všechny žádosti, které jsou pod programem operační program pro podnikání, inovace a konkurenceschopnost, jsou hrazeny z národních prostředků. Nicméně je to pozastaveno, celkově to už dělá skoro 20 miliard korun s tím, že teď vlastně přišla kontrola, kontrola už byla na to, abychom dali do pořádku to, co bylo v minulosti, abychom prokázali, že už k tomu nebude docházet. A my jsme na to reagovali jediným možným způsobem, že se každý projekt dneska kontroluje a ti úředníci musí kontrolovat a jít do detailu každého projektu a zjišťovat přes různé vazby, je-li to malý a střední, nebo není-li to malý a střední podnik, a v momentě, kdy kontrola byla ukončená, my se domníváme, že to bylo celkem na seriózní bázi, tak do tří měsíců by mělo být finální rozhodnutí. Domníváme se, že na podzim by to mohlo být uvolněno. Je to nesmírně důležité i pro paní ministryni financí, protože nám tam dneska pro státní rozpočet se brzdí 20 miliard korun. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Zdeněk Podal s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Než mu dám slovo, přečtu omluvy. Pan poslanec Richter se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Jiří Strýček dnes od 15.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji za slovo. Vážení ministři, kolegyně a kolegové. Obracím se na vás, pane ministře, dovoluji si vás interpelovat ve věci finančního příspěvku na vyhotovení lesních hospodářských plánů pro potřeby státní správy lesů. Současný stav výše finančního prostředku na jeden hektar je maximálně 300 korun. Průměrná cena zpracování LHP u Lesů ČR byla v roce 2018 483 korun, v roce 2019 505, pro rok 2020 již 560 korun. Při výměře 4 tisíce hektarů, což je výměra akciové společnosti Lesy Hradec Králové, činil doplatek cca 1 040 tisíc korun pro rok 2020.

Jistě se shodneme, že je nutné vytvářet kvalitní LHP plány na vytvoření evidence lesů, hlavně s ohledem na postupující kůrovcovou kalamitu. Chci vás proto požádat, abyste se vyjádřil k trendu zvyšování doplatků na kvalitní LHP s ohledem na zřejmý nesoulad mezi příspěvkem a skutečnými náklady zpracování lesních hospodářských plánů pro budoucí léta, kdy by měl být kladen důraz na kvalitní LHP. Děkuji na odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr je omluven, bude na tuto interpelaci odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Jiránek s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Martin Jiránek: Děkuji mnohokrát. Takže vážený pane ministře, během posledního roku byla představena řada důkazů dokládajících střet zájmů pana premiéra Andreje Babiše, a tedy i porušování evropského a finančního nařízení ke střetu zájmů a českého zákona o střetu zájmů. Trošku zopakuji předchozí interpelaci. Po zveřejnění předběžné auditní zprávy Evropské komise dokonce nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman uvedl, že zjištění jsou závažná a mohlo by to zavdávat podezření z trestného činu. Minulý měsíc pod tíhou těchto důkazů zastavil proplácení dotací pro koncern Agrofert Státní zemědělský a intervenční fond. A jelikož se v posledních dnech trochu nejasně komunikuje povinnost MPO vyplácet dotace pro společnosti koncernu Agrofert, chci vás, pane ministře, požádat o zodpovězení následujících tří otázek:

Jaký je objem dotací, které MPO schválilo pro společnosti z koncernu Agrofert po 9. únoru 2017, kdy novela zákona o střetu zájmů vešla v účinnost? Pokud byly nějaké schváleny, zda již došlo u některých k proplacení a případně v jaké celkové výši. A za třetí, jelikož víme, že jste ve funkci teprve několik týdnů, a aby se vyjasnily ty mediální nejasnosti z posledních dnů, měly, nebo neměly by podle vás být propláceny dotace schválené po 9. únoru 2017 pro koncern Agrofert, dokud příslušné instituce nevynesou finální verdikt ohledně porušování zákona o střetu zájmů ve vztahu k českému premiérovi? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Než dám slovo panu ministrovi, přečtu jednu omluvu. Pan poslanec Radek Holomčík se omlouvá dnes od 15.15 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, děkuji za dotaz. Abych ho zodpověděl možná z trošku jiného úhlu pohledu než před chvílí paní poslankyni, a možná i to je dáno dneska těmi různými interpretacemi, protože já se snažím to interpretovat stále stejně, věc jiná je, jak to interpretují jednotlivá média. A troufám si tvrdit, že seriózní média se k tomu vyjadřují poměrně seriózně, slušně. Je pravda, že některá média z toho vždycky vytáhnou nějaký cílený headline, který poslední dobou letí v Česku krajinou, a ten je jasný - MPO proplácí dotace Agrofertu. Odpověď ještě jednou: MPO neproplácí dotace. Poslední byla proplacena v prosinci minulého roku a byla to dotace ze starých let, která nemají s dobou, kdy byl v platnost uveden zákon o střetu zájmů a implementován tento zákon do této problematiky, co společného. Takže neproplácí se.

Konkrétní ale odpověď na vás. Kolik projektů bylo po roce 2017, čili po té inkriminované době? Konkrétně po 9. 2. jeden projekt byl schválen, nebyl proplacen. Tento projekt je stále živý, což fakticky ale je úplně normální, protože tím, že proplácíme ex post, tak se u všech projektů, u všech žadatelů čeká, až ten projekt dojede. Obvykle to trvá tři roky, plus minus nějaká doba, takže tento projekt by mohl být na přetřesu někdy přibližně za jeden rok. A poté se jde standardním způsobem, tzn. my nemůžeme udělat tzv. plošné zastavení. My musíme naopak individuálně posuzovat každý případ, a teprve poté, co bychom zjistili, že je tam takové množství individuálních případů, které zavádí k tomu, že by se udělalo plošné zastavení, tak to udělat můžeme, ale to v tomhle případě nenastalo, protože - opakuji - jedná se zatím o jeden jediný projekt, o jehož proplacení navíc nebylo ještě zažádáno. Tak v momentě, kdy tento projekt - nevím, jestli jsem řekl tu sumu, ale jednalo se až do 50 milionů korun, čili to je ta horní hranice tohoto projektu. Tak pokud by o něj bylo třeba v tom příštím roce zažádáno, o proplacení, tak se musí jít standardní procedurou, tzn. my ho musíme posoudit, v tu chvíli bychom zjistili to, že se jedná už po roce 2017, a v tu chvíli by ten projekt byl zcela jednoznačně pozastaven s tím, že se prostě počká na dobu, než se vyjasní všechny náležitosti, které jsou. Takže opakuji, jedná se o jeden projekt.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Není. Takže dalším v pořadí je pan poslanec Leo Luzar s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, dovolím si vás požádat o drobnou osvětu jako neprávník, týkající se restitucí a probírané kauzy Walderode, která v české společnosti docela rezonuje. Otázka, která se nabízí a kterou mi občané kladou, je, dokdy vlastně tyto restituce ještě budou probíhat. Máme třicet let od revoluce a majetkové nepoměry a poměry jsou neustále na stole. Soudy se vlečou a svědci umírají, archivy se vyprazdňují, mizí dokumenty, které by mohly dokladovat. A cítím odvahu soudů se dokonce ponořit do toho, že by mohly prozkoumávat tehdejší rozhodnutí tehdejších soudů zodpovědných za vykonání Benešových dekretů a snažit se je pozměňovat.

Ptám se jako laik. Benešovy dekrety chápeme jako terminus technicus. Předpokládám, že je provázel nějaký prováděcí předpis, nějaký seznam, popř. záležitosti týkající se majetku, kde by byly vyčleněni ti, kteří mají o ten majetek přijít. Takže takovéto seznamy byly a na základě nich se potom postupovalo. Připadá mi, že z těchto jednotlivostí se z těch Benešových dekretů vytahují věci a říkají: to vlastně do nich nepatří, a z druhé strany se neustále tvrdí, že Benešovy dekrety jsou nepřekročitelné. A já si myslím, že již překročeny byly. Zajímalo by mě stanovisko Ministerstva spravedlnosti, popř. analýza, zda došlo k překročení Benešových dekretů v konkrétních jednotlivých případech, třeba tohoto rodu již v roce 2008: dostali malou část lesa vydanou, byť byla zabavena podle Benešových dekretů. Dnešní případ je už jenom reminiscence dalších soudních sporů, které v tomto případě běží.

A na závěr chci poukázat na jednu věc. Byly vydány majetky, které byly zabaveny podle Benešových dekretů, ale nestihly se do roku 1948 odejmout. Toto je přesně opačný případ. Do roku 1948 si nestihl ten majetek převzít, a přesto dostal. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď a předávám řízení.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, především předesílám, že gestorem základních restitučních předpisů, a to byl zákon o mimosoudních rehabilitacích a zákon o zmírnění následků některých majetkových křivd, tak to nebylo Ministerstvo spravedlnosti, ale Ministerstvo financí. Ministerstvo spravedlnosti bylo gestorem a realizuje agendu zákona o soudní rehabilitaci. Zde se však jedná o odškodnění osob, které byly v době nesvobody postiženy postupem při rozhodování tehdejších orgánů činných v trestním řízení. Podle ustanovení § 2 zákona č. 119/1990 Sb. tato norma dopadá na trestní rozhodnutí vydaná v době od 25. 2. 1948 do 1. 1.1990 a týkající se skutků spáchaných po 5. 5. 1945.

Ministerstva spravedlnosti se problematika restitucí týká zprostředkovaně, tím, že o restitučních žalobách rozhodují soudy. Soudy ovšem při rozhodování těchto sporů, stejně jako jakékoliv další spory, postupují nezávisle, jsou vázány zákonem a normami vyšší právní síly podle zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích. Ministerstvo spravedlnosti sleduje a hodnotí postup okresních, krajských, vrchních soudů v řízení rozhodování pouze, a to předesílám, z hlediska dodržování zásad důstojnosti jednání, soudcovské etiky, a zda v řízení nedochází k zbytečným průtahům. To by mohla být ta vaše jedna námitka, jak jsem pochopila.

Ministerstvo nemá pravomoc přezkoumávat věcnou stránku vydaných soudních rozhodnutí ani je měnit nebo rušit. Tam se musí využít řádné a případně mimořádné opravné prostředky, a musí se tedy dotyčný obrátit na ty vyšší soudy tak, jak je v poučení uvedeno. V případě pravomocného rozhodnutí a rozsudku je možné využít dovolání, případně žaloby na obnovu řízení, ale tam by musely být nějaké další, nové důkazy, anebo pro zmatečnost. Rovněž přichází v úvahu pak ústavní stížnost.

Já si jenom pamatuji ještě ze své praxe na Nejvyšším státním zastupitelství, že zesnulý ústavní soudce pan doktor Cepl takovouto stížnost rozhodoval a nepřiznal ten majetek. Bohužel teď se setkáváme s opačnými rozhodnutími. Takže je potřeba důsledně využívat tyto prostředky a samozřejmě jsme případně nápomocni radou a odkazem na příslušný soud.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Já jenom krátké doplnění. Byl bych velice rád, paní ministryně, pokud by Ministerstvo spravedlnosti provedlo analýzu, zda došlo k prolomení Benešových dekretů, nebo nedošlo. Protože to je alfa omega toho rozhodnutí o restitucích, které tady Sněmovna historicky přijala, že prostě nebudou tyto dekrety prolomeny. Pokud k tomu má dojít, nebo dochází, nebo došlo, stálo by za to připravit zákon, který by tomu zabránil. To znamená zákon, který tato Sněmovna může přijmout, aby k té činnosti nedocházelo, aby soudy, které se musí řídit zákonem, postupovaly tak, jak tato Sněmovna v 90. letech určila. To znamená, neprolomitelnost Benešových dekretů.

A druhá věc. Ten případ, který jsem zmínil, je možná k zamyšlení. Byl vydán majetek, protože v roce 1948, v tom rozhodném období, stát nestačil převzít ten majetek, který podle Benešových dekretů měl být zabaven, přijal ho až po 1948, a byl vydán, protože nebyl zabaven dřív. Toto je konkrétní případ toho, kdy... (Předsedající upozorňuje na čas.) Pardon, takže jsem to nestihl dokončit. Aspoň tu první část otázky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně bude mít zájem o doplnění? Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já to chci jenom doplnit. Pokud jde o tu analýzu, nemám zprávy, že by taková analýza byla k dispozici. Nicméně se podívám do archivů, jestli něco takového bylo vypracováno, a případně vám podám zprávu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A k další interpelaci prosím paní poslankyni Kozlovou, která bude interpelovat pana ministra Plagu ve věci sloučení NÚV a NIDV. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, chtěla bych tímto oslovit nepřítomného pana ministra Plagu a zeptat se ho na věci ohledně NÚV a NIDV. Nedávno se totiž v médiích objevila informace o záměru MŠMT sloučit Národní ústav pro vzdělávání a Národní institut pro další vzdělávání. V prvé řadě bych se chtěla zeptat na to, zda tomuto rozhodnutí předcházela detailní analýza nebo audit, který by identifikoval problémové oblasti či duplicity v činnosti obou institucí. A pokud ano, bylo by možné nás poslance s tímto materiálem seznámit?

Pak bych také chtěla vědět, jakým způsobem bude zachována agenda obou institucí. Jak budou konkrétně zajištěny činnosti v souvislosti s přípravami revizí rámcových vzdělávacích plánů a jak to bude s pracovními skupinami, které doposud tuto činnosti zajišťovaly. A naposledy, kdo bude mít v gesci agendu odborného a dalšího vzdělávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan ministr vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Nyní prosím pana poslance Třešňáka, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci hrozby nedostupnosti zdravotní péče ve Šluknovském výběžku. Připraví se pan poslanec Blaha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Třešňák: Děkuji. Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, dovolte mi, abych se vás zeptal na další postup ministerstva ve věci možného ukončení fungování nemocnice v Rumburku, což ovlivní životy 55 tisíc lidí ve Šluknovském výběžku. Nemocnice v Rumburku má, tuším dnes zrovna, rozhodovat o insolvenci a může tak následovat osud těch regionálních nemocnic z posledních deseti let, ve kterých došlo ke značné redukci zdravotní péče. Mohl bych zmínit například nemocnice v Mariánských Lázních, v Sušici, dnes už i diskuse o nemocnici v Litoměřicích a další.

Na sociálních sítích jsme se dozvěděli, že situaci máte pevně v rukou, a dokonce i pan premiér se na svém Facebooku vyjádřil, což zde zmiňoval již dnes kolega František Navrkal: my jsme problém vyřešili.

A opět, jak u mnoha dalších mých interpelací na obdobné téma, tak i zde, pane ministře, naprosto chápu, že městské a krajské nemocnice jsou primárně záležitostí daných samospráv a ministerstvo má jen minimum nástrojů, jak do jejich fungování zasahovat. Dokonce, a to mi určitě potvrdíte, za dostupnost zdravotní péče je přímo zodpovědná pojišťovna a právě dluh vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně tvoří údajně značnou část dluhu nemocnice. Nicméně když přihlédnu k těm předešlým výrokům, nedá mi to, abych nezmínil, že ve vedení města Rumburk, které na zastupitelstvu odmítlo uhradit dluhy, je hnutí ANO a značnou část správní rady tvoří také poslanci hnutí ANO. Takže by se zdálo, že komunikační bariéry zde nebudou a lze společnými silami postupně hledat uspokojivé řešení.

Vzhledem k tomu, že většina dluhu je vůči VZP, tak zde vzniká ohromný paradox, tedy že pojišťovna, která má být zodpovědná za dostupnou zdravotní péči svým klientům, vlastně vymáháním dluhů zároveň zlikviduje dostupnou zdravotní péči svým klientům. Nicméně ani VZP z této situace neviním a pravděpodobně to bylo nastaveno špatnými úhradami a zálohovými platbami. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Jenom doplním ten dotaz. Jaký je tedy postup ministerstva, pokud je prezentováno, že je problém vyřešen? (Předsedající upozorňuje na čas.) Kolik nemocnic v České republice je ohroženo možnými dluhovými pastmi podobného rozsahu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážený pane poslanče, děkuji za ten dotaz. Skutečně ta situace ve Šluknovském výběžku je velmi, velmi složitá, velmi komplikovaná. A věřte mi to nebo ne, věnuji se jí každý den v posledních týdnech, skutečně každý den mám na telefonu lidi, kteří to mají primárně na starosti, to znamená zástupce Rumburku, pojišťovny a další. Komunikujeme samozřejmě se zdravotní, Krajskou zdravotní jakožto hlavním poskytovatelem zdravotní péče v Ústeckém kraji. Psal jsem dopis, velmi apelační dopis na pana hejtmana Ústeckého kraje, na který jsem zatím nedostal žádnou odpověď. Takže snažíme se skutečně tlačit velmi intenzivně.

To, o čem hovoříte, o tom Facebooku nebo kde to bylo, tak to vycházelo ze schůzky, kterou jsme svolali, skutečně, kde byli pan premiér, kde jsem byl já, kde byli všichni zástupci Šluknovska, starosta i zástupci kraje a Krajské zdravotní i z VZP. A VZP dala jasný návrh na stůl, konkrétní papír, s tím, že nabízí velmi výhodný úhradový mechanismus, který vychází z nějaké zonace, protože zkrátka ze všech analýz vyplývá, že skutečně musíme zajistit péči v tom Šluknovském výběžku a že je nutné bonifikovat tu nemocnici třeba nad rámec ostatních, což je legitimní. Takže tento návrh byl na stole právě proto, aby se, řekněme, ulehčil ten proces převzetí, aby se Krajská zdravotní neobávala, že převezme nemocnici, která bude ztrátová atd. Takže tam skutečně jasný návrh zazněl. To je to, co jsme vyjednali, co jsem já vyjednal s VZP.

Bohužel problém je, že stále Ústecký kraj, Krajská zdravotní prostě nejsou schopny se k tomu aktivně postavit a jasně říct nějaké stanovisko. Je to velmi komplikované. A my máme jako ministerstvo poměrně složitou pozici, protože jak jste správně zmínil, je to městská nemocnice, je v Ústeckém kraji, ministerstvo nemá žádnou přímou možnost ovlivnit dění v té nemocnici. Takže pouze takto vlastně musíme tlačit na všechny subjekty, tak aby se ta situace někam posunula. To děláme. Ale ta vůle, mám pocit, není na straně zejména tedy kraje. A je to odpovědnost kraje. A pokud hejtman - ani mi neodpověděl zatím na dopis, tak pak ta situace je velmi komplikovaná. Já mám naplánováno jednání s Krajskou zdravotní po 20. červenci, protože Krajská zdravotní po našem tlaku opět řekla, že předloží audit rumburské nemocnice, který provádí už nějaké měsíce. Původně ho měla předložit 12. srpna. Teď řekli, že ho předloží 20. července.

Hned v tom týdnu po 20. červenci, protože to myslím, že to je neděle, máme naplánováno jednání s Krajskou zdravotní na Ministerstvu zdravotnictví, kde budeme chtít vidět ten audit a budeme chtít jasně slyšet kroky další, co s tím budou dělat a jak tedy se zajistí ta péče. Samozřejmě pojišťovna je v tom silným hráčem. Ale znovu říkám, pojišťovna dala jasný úhradový mechanismus, tak aby nemocnice dostala více peněz, aby nebyla ztrátová. Ale i tak se ta situace úplně neposunula žádným směrem, zatím. Já stále věřím tomu, že se podaří najít nějaké řešení. Ta péče musí být zajištěna. My teď aktuálně jednáme o zajištění přeshraniční péče s německou nemocnicí, která je velmi blízko. Jedná se o určité transformaci nemocnice ve Varnsdorfu, která vlastně dneska má následnou péči, ambulantní péči, že i tam by se třeba vytvořila lůžka akutní lůžkové péče, aby i Varnsdorf měl určitou kapacitu. Jednáme s okolními nemocnicemi - Děčín, Česká Lípa. Samozřejmě i Ústí částečně, aby třeba pokrylo péči o dětské pacienty.

To znamená, skutečně velmi intenzivně se tomu věnujeme, aby prostě nedošlo k tomu, že péče nebude zajištěna. Samozřejmě to je i posílení zdravotnické záchranné služby, která má výjezdové stanoviště v Rumburku, tak, aby pokud jde o nějaké akutní případy, aby zkrátka byla zajištěna i tato služba. Ale ta situace je velmi komplikovaná, velmi složitá. A já stále věřím - jsem optimista - že se podaří najít nějaké řešení, které bude dobré pro Šluknovský výběžek. Ale musí všichni ti partneři chtít. A zatím mám pocit, že úplně nechtějí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Panu ministrovi poděkuji za odpověď. A vlastně ono je to poměrně zatím docela živé, protože každých pár minut se objeví nějaká nová zpráva v médiích na toto téma. Například včetně toho termínu 20. července, kdy by měl být hotový ten audit.

Nicméně ještě bych se rád zeptal, krom toho, že VZP dala na stůl - on je to spíš dotaz na VZP - dala na stůl nějaký systém bonifikace té nemocnice, dala na stůl např. i nějaký splátkový kalendář na ty dluhy? Protože počítám, že to je asi ta největší zábrana, kvůli které se Ústecký kraj, resp. Krajská zdravotní brání převzetí té nemocnice. A to jsou právě dluhy vůči VZP.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Přiznám se, že neznám úplně přesnou strukturu hospodaření té nemocnice. Znovu opakuji, není to nemocnice, která by byla řízena ministerstvem, takže úplně nevidím do těch střev. Ostatně i proto si možná Krajská zdravotní nechala právě zpracovat ten audit, due diligence se tomu říká odborně, to hospodaření, aby se skutečně na to podívala a zmapovala to.

Pokud ale vím, tak ten dluh není tvořen pouze dluhem u VZP. Jsou tam dluhy za dalšími dodavateli služeb, dodavateli stravy atd. Takže ono to není úplně tak jednoduché, že když se vyřeší dluh s VZP, tak nemocnice bude fungovat. Myslím si, že to je skutečně hlavně o té úhradové straně, protože jakmile nemocnice samozřejmě má problém v úhradách, protože tam historicky prostě byl problém v produkci, nebyla skutečná produkce, tím pádem samozřejmě se to pak projeví na úhradách, tak už je to pak spirála. Takže si myslím, že je nutné vyřešit tu příjmovou otázku, tak aby se úhrady navýšily.

Ten návrh VZP je velmi dobrý. Velmi dobrý. Myslím, že to tak posoudili nejen zástupci Krajské zdravotní a další. Ale jak říkám, je to o tom, aby se ti, kteří za to nesou odpovědnost - a z mého pohledu v tomto směru skutečně za to nese odpovědnost kraj - rozhoupali a konečně řekli jasné stanovisko, jak si to představují. Protože doposud je to pouze takové neurčité sdělování, že jsou připraveni to převzít. Musí být audit. Uvidíme, a tak dále.

Ale já si myslím, že my jsme udělali skutečně maximum. A znovu říkám, po dvacátém mám jednání, kde budu jasně chtít konečné stanovisko, převezmeme nemocnici, nebo nepřevezmeme nemocnici, abychom i my se podle toho, a pojišťovna, mohli zachovat. Protože pokud řeknou, že nemocnici nepřevezmou, tak budeme řešit jinou situaci. Budeme řešit Varnsdorf, budeme řešit Německo, budeme řešit další situaci. (Upozornění na čas.) Ale zatím prostě nemáme to stanovisko. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana poslance Blahu, který bude interpelovat ministra Kremlíka ve věci soudních tahanic kolem mýta. Připraví se pan poslanec Vácha. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane ministře, od pana premiéra jsme několikrát slyšeli, jak obrovský úspěch to přesoutěžené mýto je. Také se opakovaně vyjádřil, že jsme jedinou zemí v EU, která výběr mýta úspěšně přesoutěžila. Ministerstvo dopravy má pod sebou ANO šest let. Vystřídali se tam Antonín Prachař, Dan Ťok, teď vy a mandát si stihl dát i pan Faltýnek. Sám si jej dal. Opět si vypůjčím slova vašeho pana premiéra. Určitě samí odborníci. A jaký je výsledek? Kvůli největšímu úspěchu této vlády, tedy přesoutěženému mýtu, se policie zajímá o předsedu vašeho poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka. A dnes přibyl i další rozsudek. Krajský soud v Brně nařizuje Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže tuto nově uzavřenou smlouvu s CzechTollem znovu zkoumat.

To, že se ŘSD v minulých týdnech nepodařilo vysoutěžit ani nového správce mýtného systému, je také velký úspěch? Zajímá mě, a nejen mě, co bude dál. Zajímá to i všechny daňové poplatníky. Zajímá to i řidiče kamionů a majitele dopravních firem. Zajímá to i starosty a hejtmany. Zbývá šibeničních pět a půl měsíce do spuštění té velké akce, a my nevíme nic.

Budete pokračovat ve stávající smlouvě s CzechTollem? A dáte tam Kapschi dobrý důvod k mezinárodní arbitráži? Nebo jej na základě dnešního rozsudku vypovíte a dáte dobrý důvod k tomu samému společnosti CzechToll?

Takže jasná otázka na závěr. Jak a kdo bude v České republice od 1. 1. příštího roku vybírat mýto? A prosím o stejně jasnou odpověď. (Upozornění na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Než pan ministr dorazí k mikrofonu, tak vás seznámím s omluvou. Pan poslanec Jelínek se nám omlouvá od 16.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane ministře.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi zrekapitulovat situaci, které se týká mýta a mýtného systému.

Dne 20. září 2018 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jednotlivá správní řízení vedená v souvislosti se zadávacím řízením na veřejnou zakázku s názvem Systém elektronického mýtného zastavil a jednotlivé návrhy navrhovatele zamítl. Téhož dne se zadavatel vzdal svého práva podat rozklad proti všem výrokům rozhodnutí a požádal v souladu se správním řádem Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o vyhotovení stejnopisu výroku spolu s vyznačením takzvané doložky právní moci. Vzdání se práva podat rozklad a s tím spojené nabytí právní moci tohoto rozhodnutí umožnilo téhož dne uzavřít smlouvu o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu systému elektronického mýtného s vybraným dodavatelem, a to se společnostmi CzechToll, s. r. o. a SkyToll, a. s. A na tom se nic nemění. Smlouva platí, je účinná.

Dne 21. září 2018 byla tato smlouva v souladu se zákonem o registru smluv uveřejněna v registru smluv. Tímto okamžikem nabyla tato smlouva účinnosti, což umožnilo, aby dodavatel zahájil práce na dodávce systému elektronického mýtného. Tyto práce nadále pokračují a příští týden se předpokládá takzvaný kontrolní den, kdy za účasti médií budeme zveřejňovat veřejnosti, jakým způsobem pokročily práce na zavádění mýta a jaké budou další kroky směrem k 1. prosinci a k 1. lednu 2020.

Následně dne 24. září 2018 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil řízení na základě návrhu z téhož dne na uložení zákazu plnění smlouvy o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu systému elektronického mýtného. Dne 10. prosince 2018 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl v tomto řízení o návrhu na uložení zákazu plnění smlouvy o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu systému elektronického mýtného tak, že tento návrh zamítl.

Dne 18. prosince 2018 navrhovatel podal rozklad do rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který dne 25. února 2019 předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl, a prvostupňové rozhodnutí tak potvrdil. Současně dne 14. prosince 2018 rozhodl předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu proti výrokům 2, 3, 4 a 6 rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 20. září 2018 tak, že jej zamítl.

Proti oběma rozhodnutím předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podala společnost Kapsch Telematic Services žalobu ke Krajskému soudu v Brně současně s návrhem předběžného opatření, kterým by soud zakázal plnění smlouvy o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu systému elektronického mýtného do dobu pravomocného skončení řízení o žalobě. Oba návrhy předběžných opatření byly Krajským soudem v Brně zamítnuty. V první žalované věci Krajský soud v Brně rozhodl tak, že rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušil a věc vrátil předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k dalšímu řízení. To jsou události teď roku 2019.

Ministerstvo dopravy zanalyzovalo tento stav, zkonstatovalo, že smlouva je platná a je účinná, a podalo kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Současně předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže přerušil řízení, jehož se rozhodnutí Krajského soudu v Brně týkalo, do doby rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. V této věci je tedy přerušeno řízení a čeká se na rozhodnutí před Nejvyšším správním soudem.

Pokud jde o dnešek, tak dnes Krajský soud v Brně rozhodl o druhé žalobě společnosti Kapsch tak, že žalobě vyhověl a rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušil. Ministerstvo dopravy také v tomto případě podá kasační stížnost Nejvyššímu správnímu soudu společně s návrhem na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti a s žádostí o přednostní projednání a rozhodnutí této věci. Takže to je, pokud jde o to dnešní rozhodnutí.

Vyjma podaných žalob ke Krajskému soudu v Brně podala však společnost Kapsch žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 o určení neexistence právního vztahu, a to v souvislosti s údajným neuveřejněním kompletní smlouvy v registru smluv. Zde se na rozsudek soudu teprve čeká.

Společnost Kapsch se tak všemi možnými prostředky a způsoby snaží zvrátit výsledek zadávacího řízení, ve kterém uspěla. Naopak Ministerstvo dopravy vázáno svými povinnostmi (upozornění na čas) dělá maximum pro to, aby účinně hájilo majetkové zájmy České republiky při výběru mýtného systému od 1. prosince 2019 a od 1. 1. 2020.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Já z úcty k panu ministrovi položím doplňující otázku, aby to mohl doříct. Protože má otázka zněla, jak, kdo a kde bude od 1. 1. příštího roku vybírat mýto. Mně v tom výčtu těch jednotlivých soudních sezení, respektive zasedání soudu, chybělo ještě i to policií zdokumentované jednání pana Faltýnka s ředitelem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Protože to taky proběhlo a on si vzal sám mandát, jak nám říkal, a v podstatě v době, kdy probíhal celý tendr, jednal s někým, kdo měl tendr nějakým způsobem řídit a regulovat, tak aby byl v souladu s právním systémem. To znamená podle mě, neoprávněný systém zástupce zadavatele do celého tendru, a tím pádem si myslím, že je to celé docela na hraně. Ale to ať posoudí jiní, to já teď posuzovat nebudu.

Já bych ovšem nezlehčoval to dnešní rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Ministerstvo zcela jistě podnikne nějaké kroky (upozornění na čas), ale myslím si, že výsledek zdaleka není předvídatelný.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra, jestli má zájem o odpověď na doplňující dotaz. Má, prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Jenom velmi krátce. Mně nikterak nepřísluší hodnotit kroky orgánů činných v trestním řízení. Trestní řízení je v zásadě neveřejné. K tomu se vyjadřovat jakkoliv nebudu. Pokud jde o to, kdo bude vybírat mýto, tak jak jsem zde řekl, je platná účinná smlouva mezi Českou republikou a společnostmi SkyToll a CzechToll. Ministerstvo dopravy činí všechny kroky k tomu, aby mýtný systém a mýto bylo vybíráno s tímto dodavatelem od 1. prosince 2019. A pokud jde o rozšířené zpoplatnění na jedničkách, tak to bude od 1. 1. 2020.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Váchu, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci náhrad přísedících. Připraví se pan poslanec Profant. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, já jsem se průběžně obracel na všechny vaše předchůdce, když jsem byl poslanec, ve věci navýšení paušální náhrady za den výkonu funkce přísedícího u soudu, která je v současné době pouhých 150 korun na den. Důležité je zmínit, že naposled byla zvýšena před 23 lety v roce 1996. Jako první jsem žádal o pomoc paní ministryni Válkovou, která odpověděla, že o navýšení neuvažuje. Potom jsem třikrát interpeloval pana ministra Pelikána a až počtvrté při ústní interpelaci mi slíbil, že by se, až bude vyjednávat další rozpočet, pokusil každému přísedícímu na tuto paušální náhradu přidat. Ten potom odstoupil a následně jsem tedy interpeloval vašeho předchůdce pana ministra Kněžínka, který rovněž slíbil, že pokud nezruší přísedící, tak by se pokusil navrhnout navýšení.

V současné době se jedná o státním rozpočtu a já bych vás tedy poprosil, jestli byste se nezaměřila právě na navýšení těchto paušálních náhrad. Já si uvědomuji, že v principu to je náhrada, že to není odměna, že se jedná o čestnou funkci. Nicméně ve většině případů už ta částka 150 korun za den není žádnou náhradou a může být mnohdy považována za nedostatečnou. Takže bych se vás rád zeptal na váš názor jak na institut přísedících, tak zda byste byla ochotna pokusit se ve spolupráci s právě přicházející paní ministryní financí najít v rozpočtu prostředky na navýšení těchto náhrad. Jak říkám, naposled byly navýšeny v roce 1996.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane poslanče, tak tato problematika, nedávno jsem ji řešila, a to tak, že přísedící se měli původně zrušit podle těch novel, co tam chystáme. Já jsem zastánce toho, že laický prvek do soudnictví patří. Víc hlav víc ví a mockrát jsem se v životě přesvědčila, že takový ten selský zdravý rozum je velmi dobrý v těchto případech. Prosadila jsem, a vlastně jsem to trošku zvrátila svým příchodem, protože se tam plédovalo na ministerstvu pro zrušení přísedících, a prosadila jsem, že tedy v těch těžkých zločinech a pracovněprávních vztazích, ve sporech o pracovněprávní věci, přísedící zůstanou.

Máte pravdu, že ty peníze, co dostávají, a to jsou paušální náhrady a náhrady hotových výdajů, už dneska neodpovídají vůbec potřebám doby, že kolikrát nemají ani na to jízdné. Ale musím vás ubezpečit, že ti lidé to nedělají pro peníze. Jsou to srdcaři a spíš jsou to prostě odborníci, kteří chtějí přijít mezi lidi a neztratit erudici. Takže jednala jsem nedávno s Unií přísedících, je to asi 14 dní. Ti to chápou jako především čestnou funkci. A samozřejmě navrhujeme do budoucna, že se jim ty peníze zvednou, ale bohužel, a to mi tady přítomná paní ministryně potvrdí, máme v současné době jaksi pokrácené rozpočty. Ministerstvo spravedlnosti tak jako ostatní máme minus deset procent a já mám sama co dělat s tím, abych udržela stav tak, jak tam mám. Takže nelze očekávat, že to bude v příštím roce, ale výhledově se plánuje, že ty peníze půjdou trochu nahoru. Máme tam i částky konkrétní, tak jak by se to tedy mělo vyplácet. Ale samozřejmě to musí projít tím dalším schvalovacím procesem, což jistě pochopíte, že dnes není možné, když máme tedy pokrácený rozpočet.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má, prosím.

 

Poslanec František Vácha: Já tedy děkuji za odpověď i za ten slib, že se pokusíte navýšit. Já bych tedy (řečník pokračoval v projevu otočený do vládních lavic), když máme přítomnou paní ministryni financí, ono by to opravdu nebylo moc peněz. Já mám pocit, že by to bylo nějakých jenom třeba deset, patnáct milionů korun, protože se jedná jenom o těch 150 korun pro ty důchodce a pro ty nevýdělečně činné. Já nemluvím o náhradách ušlého zisku. To znamená, pokud by se jednalo opravdu jenom o těch 150 korun, tak by to bylo řádově v desítkách milionů a věřím, že by tohle náš státní rozpočet unesl. A nebylo to zvyšováno od roku 1996. Takže věřím tomu, že i kdybyste přidali padesát, jenom symbolicky padesát, tak je to čestná funkce, ale ti lidé by vnímali, že i ten stát jako nějakým způsobem si té čestné funkce váží. Tak kdybyste to znovu zvážili. Já slibuji, že pokud k tomu letos nedojde, tak vás nenechám a budu vás otravovat každý rok, jako to dělám ostatně celou dobu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas, pane poslanče. A chtěl bych požádat, abychom mluvili na mikrofon. Já vím, že je těžké interpelovat někoho, kdo sedí za vámi. Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová No, já jenom krátce k tomu. Tak pro letošek je rozpočet uzavřen, tak letos to určitě nebude. To bych byla tady asi slibotechna, kdybych to slíbila. Ale příští rok se o to pokusíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji a prosím pana poslance Profanta, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci ARES 2.0 za 400 milionů korun. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Profant: Vážená paní ministryně, v plánu financování Digitálního Česka, který se nedávno objevil v informačním systému eKLEP, se objevil projekt ARES 2.0, který je naceněn na 400 milionů korun. Předchozí odhady byly 200 milionů korun. Mě by velmi zajímalo, kde vaše ministerstvo bere tato hausnumera. Mně to velmi připomíná například centrální registr administrativních budov, což je také jedna databázová tabulka za stamiliony, která se ještě navíc nepoužívá, jak konstatoval NKÚ, a podobně.

Takže připadá vám přiměřené, že takto relativně jednoduchý systém stojí takovéto peníze a že vaše ministerstvo neustále zvyšuje odhady jeho ceny?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, no, budeme se bavit tedy o ARESu, protože na ten se ptáte, ale protože teď trošku se mi zvedl tlak, když jste promluvil o systému CRAB, protože evidentně mluvíte o něčem, o čem nic nevíte, pane poslanče. Protože systém CRAB, když tedy začnu tím CRABem, mluvil jste o CRABu, že ano? - centrální - tak slouží k tomu, že se díky němu vlastně zjišťuje stav administrativních budov a máme v něm už dneska přes 60 % budov, kde jsme schopni zjišťovat, jestli je využívána, za kolik se pronajímá, kolik je tam metrů, kolik pracovníků, jaká je pasportizace, a díky němu vlastně jsme schopni i různě přesouvat úřady a šetřit nemalé peníze státu. NKÚ měl výhrady k tomuto, když kontroloval, ale měl výhrady, které někdy byly... se kterými jsem nemohla ani souhlasit, protože třeba měl názor, že by tam měly být i hrady a zámky, a to jsme se ohradili, že není administrativní budova. Tak jenom k tomu CRABu, protože si myslím, že to bylo velmi nefér od vás.

A teď k ARESu. ARES je administrativní registr ekonomických subjektů, je to informační systém, který umožňuje vyhledávání nad ekonomickými subjekty registrovanými v České republice a zprostředkovává, zobrazuje údaje vedené v jednotlivých registrech státní správy. Ta částka 400 milionů korun na informační systém ARES, která byla uvedena ve vládním programu Digitalizace České republiky 2018+, byla stanovena na základě kvalifikovaného odhadu varianty, která zahrnovala pořízení zcela nového informačního systému, takzvaně, kdybych to lidově řekla, na zelené louce, s umístěním do dvou datových center: Státní pokladny Centra sdílených služeb a datového centra Ministerstva financí. Následně byla však zpracována studie proveditelnosti, která obsahuje dvě reálné varianty řešení. První je varianta základní modernizace s maximální cenou 60 milionů a druhá varianta je zásadní modernizace s maximální cenou 212 milionů, která obsahuje pouze dvě datová centra. Vzhledem k finančním prostředkům je ale preferována varianta, která obsahuje tu základní modernizaci, pro kterou je alokována v letech 2020 až 2022 finanční částka ve výši 47,6 milionu korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Bude? (Poslanec Profant mimo mikrofon: Ne, děkuji.) Ne, nebude, dobře. V tom případě prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci Finanční správa u soudů. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, dostala se ke mně statistika úspěšnosti Finanční správy u soudů, co se týče vyhraných sporů s podnikateli a firmami. Finanční správa za loňský rok neuspěla až v 30 % případů. Co se týče statistiky přepočítané na hodnotu sporů, je výsledek ještě zajímavější. Zatímco v roce 2016 Finanční správa vyhrála spory v hodnotě 4,5 miliardy korun a prohrála v hodnotě 3 miliardy korun, tak v loňském roce byl poměr vyhraných a prohraných sporů pouze 3,4 ku 3,2 miliardy. Finanční správě se zjevně přestává dařit u soudů a začíná čím dál více prohrávat.

Vážená paní ministryně, jak to, že se Finanční správě přestává dařit vyhrávat spory u soudů? Říká nám to něco o fungování Finanční správy, například, že by se kvalita a efektivita úřadu razantně zhoršovala? Jaká opatření chystáte, aby tento nepříznivý trend nepokračoval? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, dotazujete se mě na narůstající počet soudních sporů daňové správy a nárůst počtu zahájených sporů i nárůst počtu sporů prohraných. Já jsem v médiích četla ten článek, ze kterého čerpáte. Finanční správa, jenom pro vaši informaci, na něj hned reagovala, myslím, že vyšel v pondělí, a je to i umístěno na stránkách Finanční správy, kde ta čísla uvedla na správnou míru. A já čerpám z této oficiální zprávy Finanční správy.

Jinak si ještě na doplnění dovoluji uvést, že Finanční správa pravidelně každý rok zveřejňuje údaje, které se týkají soudních sporů, v informacích o činnosti Finanční správy, které jdou na vládu. Zpráva byla vládou projednána, tuším, před čtrnácti dny. A rovněž tak Ministerstvo financí informuje veřejnost a zveřejňuje každý rok souhrnné informace i na toto téma ve zprávách o činnosti Finanční a Celní správy. Z těchto zdrojů tedy vycházím v odpovědi na vaši interpelaci. A musím říct, že se na základě těchto tvrdých čísel, která mám z Finanční správy - a vy si je můžete v těchto zdrojích dohledat, nebo vám je zprostředkovaně pošlu, když budete mít zájem - neztotožňuji s názorem, že by docházelo k nárůstu počtu daňových soudních sporů. Můžeme hovořit o tom, že se zvýšila rozhodovací činnost soudů, ale co do počtu žalob je aktuální stav v roce 2019 oproti roku 2018 prozatím stejný, respektive mírně klesající. Navíc, i kdyby k nárůstu soudních sporů došlo, tak je třeba si uvědomit, že samotný počet sporů nemůže být sám o sobě hodnocen jako kvalitativní ukazatel o činnosti Finanční správy. To, že daňové subjekty využívají práva na soudní obranu, je pozitivní a svědčí o fungování právního státu. A navíc nás to může potom posouvat i k různým výkladovým stanoviskům soudů, která jsou určitě zajímavá, a pokud se to týká Nejvyššího správního soudu, tak i závazná.

Počet ukončených soudních sporů zásadně nekolísá. Takže čísla: v roce 2018 bylo rozhodnuto 862 sporů, v roce 2017 to bylo 685 sporů a v roce 2016 bylo rozhodnuto 683 sporů, v roce 2019 bylo za první pololetí daňovými subjekty podáno 399 žalob, což je méně o 36 žalob než za první pololetí roku 2018.

A teď poměr sporů fiskálně mezi Finanční správou a daňovými subjekty. Vezmu to od roku 2016. Úspěšnost Finanční správy v roce 2016 byla fiskálně 4,6 mld., daňových subjektů 3 mld.; v roce 2017 byla úspěšnost Finanční správy 2,4 mld., úspěšnost subjektů 2 mld.; v roce 2018 byla úspěšnost 3,4 mld. a daňových subjektů 3,2 mld. Takže na první pohled se může zdát, že proti roku 2016 klesla v dalších letech úspěšnost Finanční správy, nelze však vždy jednoduše vycházet z čísel za celý rok, je také třeba znát jejich skladbu. Zrovna v tomto případě byla čísla zásadně ovlivněna, protože ve skutečnosti z částky 4,6 mld. korun připadalo 1,9 mld. na oblast zcela mimo podnikání. Jednalo se totiž o odvody za porušení rozpočtové kázně, tedy o porušení pravidel příjemcem dotací, takže ne o typické daňové spory. Pokud bychom tuto částku 4,6 mld. očistili o 1,9 mld. za tento zásadní případ porušené rozpočtové kázně, tak potom by se jednalo u Finanční správy o hodnotu 2,7 mld., a pak by ta číselná řada vypadala jinak, bylo by to 2,16, 2,7 mld., 2,4, 3,4, takže by vlastně byla fiskálně stoupající úspěšnost Finanční správy.

Pokud ta data posuzujeme opravdu komplexně a se znalostí celé agendy, kterou logicky z toho článku nemůžete mít, kterou Finanční správa řeší, tak vidíme, že nedošlo k zásadnímu fiskálnímu zhoršení v neprospěch Finanční správy.

Blíže potom jsou fiskální údaje o úspěšných žalobách a v rámci nich odvody za porušení rozpočtové kázně a DPH uvedeny v následující tabulce. Mám tady přesná data rok od roku 2016, 2017, 2018, kdy byly žaloby zamítnuty, z toho kolik byla rozpočtová kázeň, kolik to vychází procentuálně z DPH. Jsou to čísla, která hovoří, bych řekla, mohu vám ten materiál potom poskytnout, jestli máte zájem, ve prospěch Finanční správy.

Poměr DPH, která je fiskálně dominantní daň, se v žalobách daňových subjektů za poslední tři roky pohybuje kolem 30 % z celkově žalovaných částek, a jak je výše uvedeno, velký vliv se ukázal u odvodů za porušení rozpočtové kázně, kde v roce 2016 byl tento poměr 45 % a v dalších letech pak 24 %, respektive 20 % v roce 2018. (Předsedající upozorňuje na čas.) Jestli mi dáte šanci, tak vám to dopovím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní poslankyni, jestli má zájem o doplňující dotaz. Má zájem, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Budu ráda, když mi to dopovíte, popřípadě, když to nestihnete, můžete mi to ještě odříkat v lavici. Děkuji moc předem.

Říkáte, že to nemá fiskální dopad v neprospěch Finanční správy, nicméně v článku se uvádí, že Finanční správa je úspěšnější spíše v těch menších případech do 5 mil., kdežto daňové subjekty v těch větších kauzách s řádově 20, 30 mil. A očekává se tedy, že náhrada škody v případě prohry bude vysoká, a také tady ten dokument uvádí, že u soudů leží kauzy, ve kterých jde celkově o 24 mld. Takže budeme sledovat vývoj a za rok se můžeme poptat, jak to tedy dopadá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Já to ještě dopovím.

Poměr počtu úspěšných žalob z hlediska daňových subjektů - v roce 2016 bylo zamítnuto 479, vyhověno 204, takže poměr je 30 %, v roce 2017 to bylo 499, vyhověno 186, poměr je 27 % a v roce 2018 bylo zamítnuto 571, vyhověno 291, poměr je 33 %. Takže jak vyplývá z tabulky, poměr počtu úspěšných žalob z hlediska daňových subjektů osciluje kolem 30 %, takže tedy co do počtu žalob nejde o žádný zásadní pokles úspěšnosti.

Já vám samozřejmě ráda ten podklad poskytnu. Ono se to sleduje, zpráva vychází každý rok, je na stránkách Finanční správy, dohledáte ji i na stránkách Ministerstva financí, jde na vládu, takže tam jsou všechny přesné údaje - tabulky. A ono se nedá úplně paušalizovat, máte tam i informace o náhradách škody, protože náhrada škody je samozřejmě podle zákona o škodě způsobené nesprávným rozhodnutím orgánů veřejné správy, nebo nesprávným úředním postupem. Vždy musí jaksi subjekt prokázat to, kde vznikla škoda, takže těch případů nakonec ve finále není takové množství a nedá se paušalizovat z počtu sporů, že náhrada škody tomu bude přímo úměrná. Samozřejmě kromě náhrady škody podle tohoto speciálního zákona náleží, pokud je konstatováno a vracejí se peníze uhrazené daňovým subjektem, pak příslušný úrok, který se nazývá ze zaviněného přeplatku. Takže všechny tyto údaje o úroku, o náhradě škody, o počtech žalob najdete podrobně v roční zprávě Finanční správy, která je na stránkách jak Finanční správy, tak Ministerstva financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci sucha. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, Česko i celou Evropu sužuje sucho, které má dopady nejen na přírodu, která nedokáže odolávat škůdcům, ale také na životy nás všech. Sucho, teplo i povodně si však způsobujeme my lidé sami především drastickými zásahy do půdy a přírody.

V pondělí vláda schválila novelu vodního zákona, kterou vypracovala ministerstva zemědělství a životního prostředí. Stát plánuje zřízení komisí, které budou rozhodovat o opatření v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci v takovém případě zakázat povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Toto opatření mi nepřijde zrovna chvályhodné, jelikož stále řešíme pouze následky a ne příčinu. Krajina ztrácí vodu i povrchovým odtokem. Voda je dopravce tepla do zemského povrchu a do vyšších vrstev atmosféry, ale my jsme ji odvedli z měst a krajiny. Chceme-li řešit podstatu problému, pak musíme vrátit vodu do vodního cyklu a nechat ji stékat do zelených ploch.

Vážený pane ministře, počítá vaše vláda v potřebných opatřeních také se změnou zákonných podmínek hospodaření se zemědělskou a lesní půdou místo omezování spotřeby vody? Ptám se z toho důvodu, že za posledních osmnáct let bylo zabráno zástavbou více jak 338 km čtverečních půdy. Bohužel my dnes vynakládáme mnoho peněz na zadržování vody v krajině, ale neřešíme příčinu. A jaké konkrétní kompetence bude komise mít? Kdo bude vybírat členy a kdo ti členové v té komisi vlastně budou? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ještě zbývalo docela dost času. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za ten dotaz, nebo interpelaci. Děkuji i za to, že s námi zůstáváte v těchto odpoledních hodinách, protože tak jako pro zpěváky je kruté zpívat před prázdným sálem, tak ani my se úplně necítíme dobře, když vidíme tenhle bohužel mizející zájem a my, kteří vystupujeme po patnáctém místě, už jsme konfrontováni s krutým nezájmem publika. Ale i přes to přese všechno jsme motivováni vám odpovědět.

Tohleto je moje oblíbené téma, paní kolegyně, a vy to víte. Především bych chtěl říct, že vlastně ta příčina, ta se tady u toho stávajícího stavu, a to nesporně víte, vyvíjela sto let. Sto let jsme odváděli vodu z krajiny. Sto let jsme se snažili, aby voda odtékala rychleji. A musím říct, že jsme pro to dělali, a to nejenom po roce 1948, ale i před samozřejmě, protože těchhle těch sto let je možná od vzniku Československa. A možná už ty kroky začínaly ještě za Rakouska-Uherska, kdy prostě bylo přesvědčení, že vody budeme mít vždycky hodně a byla absolutní priorita zemědělské půdy, vysušování mokřadů, vysušování rybníků a přeměna té neprodukční plochy na plochu produkční, tak abychom obdělávali více zemědělské půdy. Samozřejmě tyhle trendy byly zvýrazněny potom v 50. letech v souvislosti s kolektivizací. Ale zdůrazňuji, začaly zhruba před těmi sto lety. A my jsme za těch sto let vysušili milion hektarů mokřadů. To je obrovské množství.

Suchem jsem se začal zabývat jako, troufám si říct, jeden z prvních ministrů v roce 2014 a od té doby jsme udělali doslova tisíce konkrétních projektů na zadržení vody v krajině. Takže je to tak trochu zkratka říct, že řešíme důsledky a ne příčiny. Ono totiž řešit důsledky je samozřejmě věc řekněme krizového managementu, protože dneska jsme konfrontováni se situací, kdy ve stovkách obcí, především menších obcí, začíná být problém s pitnou vodou, s dodávkami. To musíme řešit především prioritně. Ale samozřejmě souběžně řešíme i ty příčiny. Měníme krajinu. A budu rád, když si třeba někdy najdete čas a můžeme se podívat na mnoho konkrétních opatření, která jsme udělali v krajině.

Ministerstvo životního prostředí samozřejmě dlouhodobě podporuje krajinné prvky, to znamená vracení vody do krajiny ať už výstavbou stovek, nebo dokonce tisíců menších vodních nádrží. Ono se hovoří o těch přehradách, ale tady se zrekonstruovaly, nebo obnovily, nebo vytvořily stovky nových rybníků, tůní, krajinných prvků, remízů. A je to něco, co nám navíc pomáhá ještě z hlediska boje proti erozi. To jsou věci, které jsou samozřejmě spojené. To znamená, jsou tady opravdu konkrétní opatření, kterých je mnoho. Ale natvrdo musím říct, že setrvačnost je prostě velká. Je velká a není možné, a i odborníci řeknou, že změnit českou krajinu bude trvat desítky let, aby se do ní opravdu vrátila voda. Nicméně v konkrétních projektech v tom menším to děláme a myslím, že to děláme úspěšně. Minulý týden jsem byl dva dny, tak jako skoro každý týden někde na nějakém výjezdu, byl jsem na jižní Moravě. Tam jsme mohli nádherně vidět, jak rychle a dobře fungují ta opatření v krajině, která financujeme právě z operačního programu Životní prostředí nebo z národního programu.

V roce 2015 byla přijata novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Byla kolem toho obrovská debata v Parlamentu - nejenom ve Sněmovně, ale i v Senátu. A některá opatření, regulační opatření na zábory zemědělské půdy, která tam Ministerstvo životního prostředí navrhlo, byla zmírněna potom v rámci legislativního procesu ze strany obcí, měst, krajů atd., protože byl zájem na tom, aby mohla pokračovat určitým způsobem výstavba, aby tam byl zachován veřejný zájem. Z jejich pohledu je to logické. Našli jsme nějaký kompromis.

Shodou okolností jsem včera mluvil s největšími experty pedology v České republice, se kterými jsme řešili další průběh protierozní vyhlášky. Byli bychom rádi, kdyby do konce roku ta protierozní vyhláška byla na stole.

Mně se krátí čas. Když mi dáte možnost, tak já to rád dopovím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas. Prosím. Paní poslankyně bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Ještě bych vás, pane ministře, poprosila, jestli mi můžete zodpovědět tu otázku ohledně komisí. A dále by mě zajímalo, jestli dostaly třeba města a obce nějaký metodický pokyn, jak řešit aktuální situaci, protože si stěžují samozřejmě, že v letních měsících je sužuje vedro. Ale přijde mi, že si vůbec neuvědomují, že jeden strom odpovídá asi deseti klimatizacím a naopak za každý pokácený strom máme 280 kilowatthodin slunečního tepla, které místo ohřeje. A sluneční energie, která by se spotřebovala na opar, se mění naopak na teplo. A některá města prostě vesele sekají až na kořínky trávu, kácejí stromy a dláždí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o doplnění.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Máte pravdu. A samozřejmě metodických pokynů je celá řada. Jde jenom o to změnit to myšlení vedení měst. Ale dneska vidím, že se to mění poměrně rychle, protože nedávno jsme vydali jakýsi takový, řekněme, ani to nebyl oficiální metodický pokyn, spíš to bylo doporučení nesekat trávu úplně, jak říkáte, na hlínu. Vyvolalo to velké reakce v České republice. Začalo se o tom diskutovat. Desítky, doslova desítky starostů nám psaly nebo volaly a radí se, jakým způsobem to dělat. Takže to vyvolalo tu debatu. To samé máme se stromy, s kácením stromů. Dneska jsem tady odpovídal na interpelaci pana kolegy Zahradníka ohledně naší akce 10 milionů stromů. Prostě děláme, jak můžeme, nejenom legislativně, ale věcně, vyjíždíme do stovek obcí a snažíme se opravdu šířit osvětu ohledně toho, že voda a stromy je nejvyšší veřejný zájem. Není to jednoduché, ale vidím obrovskou změnu v hlavách lidí.

Ještě v rychlosti odpovím na ty komise. Novela vodního zákona, která brzo bude ve Sněmovně, předpokládám, že se sem dostane v září, předpokládá vznik 14 krajských komisí a jedné ústřední komise. Předsedat bude hejtman vždycky té komisi na úrovni kraje a dalšími členy potom... nebo hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců kraje, kteří tuto kompetenci mají, resp. kteří tyto věci mají na starosti. Budou tam příslušní správci povodí nebo jejich zástupci, zástupci Českého hydrometeorologického ústavu, policie, hasičského záchranného sboru, krajské hygienické stanice. Budou tam zástupci vodohospodářských společností, kterých se to týká jako významných uživatelů vody. Hejtman pak může ad hoc jmenovat další členy komise, kteří třeba už nebudou mít hlasovací právo, ale můžou pomoct nějakou radou. Komise... (Upozornění na čas.) Pardon. Tak zas někdy. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci naplněnosti rejstříku konečných vlastníků. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážená vládo, kolegyně, kolegové, chtěl bych se zeptat paní ministryně, jakým způsobem funguje rejstřík konečných vlastníků, což je jeden z protikorupčních nástrojů, který byl zaveden v několika posledních letech. Dostal jsem informaci, že pouze přibližně 16 % subjektů tam doložilo tu informaci, kdo je konečným vlastníkem právnické osoby. To vypovídá o tom, že ten nástroj prakticky vůbec nefunguje a že jeho vymahatelnost je nulová, přestože to je nástroj, který nám ukládá Evropská unie a který má být v rámci Evropské unie jednotný.

Takže můj první dotaz je na naplněnost a jaké kroky ministerstvo činí za účelem, aby rejstřík byl naplněný, dejme tomu, jakým způsobem koordinuje tuto svou aktivitu s příslušným správcem.

A zadruhé se chci zeptat, jakým způsobem jsou řešeny případy falešných informací, které jsou v tomto registru. Například si zkuste vyjet v tom registru, kdo je konečným vlastníkem společnosti UNILES, jestli je to společnost Agrofert, což nemůže, protože konečným vlastníkem je fyzická osoba, nebo jestli jsou to právníci Andreje Babiše, nebo kdo to vlastně je.

A zatřetí. Víme všichni, že na Slovensku už veřejný registr dávno funguje. Takže proč my dosud veřejný registr nemáme? Proč to vláda dosud nepředložila? Přece vláda musí respektovat, že je tady termín ze směrnice, z 5. AML směrnice, který je do ledna 2020. A na to, abychom schválili zákon do ledna 2020, tak to už opravdu nestíháme, pokud ho předloží Ministerstvo spravedlnosti až na podzim. To se zkrátka nemůže stihnout. Takže mě zajímá, v jakém stavu je ta implementace 5. AML směrnice a případně potom i 6. AML směrnice.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážení přítomní, vážený pane poslanče, ptal jste se na celou řadu věcí, tak si dovoluji uvést následující údaje.

Počet subjektů v obchodním rejstříku, na které dopadá povinnost zapsat skutečného majitele, je v současné době 522 491. Počet zapsaných osob v obchodním rejstříku, které zapsaly svého skutečného majitele, je 118 731. Míra naplněnosti evidence by se tedy mohla na první pohled jevit jako nedostatečná. Uváděné údaje však nelze interpretovat, aniž by k nim byly dodány některé podstatné skutečnosti.

Ministerstvo předně odhaduje, že přibližně 10 % právnických osob zapsaných do obchodního rejstříku tvoří tzv. neaktivní prázdné obchodní korporace. Z důvodu takto vysokého počtu neaktivních obchodních korporací proto vláda v současnosti navrhuje v rámci sněmovního tisku 207, novela zákona o obchodních korporacích, zavést zjednodušený postup pro jejich zrušení bez likvidace.

Zároveň je třeba si uvědomit, že nejvyšší počet, zhruba 466 000 osob zapsaných do obchodního rejstříku, tvoří společnosti s ručením omezeným. Z nich přitom zcela převažující počet tvoří společnosti s jedním či několika málo společníky. U těchto bez dalšího řetězení existuje malá pravděpodobnost, že by skutečný majitel mohl být někdo jiný než ten, kdo je jako společník zapsán do obchodního rejstříku. I proto, jak ještě dále uvedu, plánujeme pro tyto právnické osoby do budoucna zásadně snížit jejich administrativní zátěž a zároveň u nich zajistit zápis údaje o jejich skutečném majiteli. Dostupná data nelze vnímat izolovaně ani vzhledem k účelu a smyslu stávající evidence.

Problematika boje proti praní špinavých peněz nicméně spadá do gesce Ministerstva financí, a to konkrétně Finančního analytického úřadu. V podrobnostech se proto doporučuji obrátit na tyto instituce.

Právní stav by se měl podstatně změnit po přijetí nového zákona o evidenci skutečných majitelů, který ministerstvo rozeslalo 27. 6. t. r. do meziresortního připomínkového řízení. Ten již má reflektovat požadavky nové tzv. 5. AML směrnice z roku 2018. Ta předně nevnímá institut skutečného majitele jen v úzké vazbě na boj proti praní špinavých peněz. Má jít spíše již o atribut obecné transparentnosti právnických osob. Kupříkladu do evidence skutečných majitelů se jako skutečný majitel společnosti s ručením omezeným automaticky propíše fyzická osoba, která byla zapsána v rámci zápisu do obchodního rejstříku jako společník s podílem větším než 25 %. To by samozřejmě nemělo bránit tomu, aby zapsaná osoba samostatně provedla odchylný zápis v souladu se skutečným stavem. Neučiní-li tak, bude možné, nevyjde-li najevo něco jiného, vycházet ze stavu daného automatickým průpisem údajů z obchodního rejstříku.

Tak snad aspoň trochu jsem vám odpověděla tak, jak jste se ptal. A pokud budete chtít nějaké podrobnosti, můžu je samozřejmě dohledat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Bude. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo a děkuji paní ministryni za odpovědi na dotazy. Chtěl jsem se tedy zeptat, kdy se to plánuje zrealizovat, protože už takhle to vypadá, že Česká republika nesplní ten termín v lednu 2020. Protože pokud se bude předkládat ten návrh na podzim, tak vzhledem k tomu, jak dlouho trvá legislativní proces Poslanecké sněmovny, v Senátu atd., tak se obávám, že ministerstvo trošku zaspalo v přípravě tohoto návrhu.

A pokud jde o ty kroky k vynucování, tak tam považuji za neuspokojivou odpověď v tom smyslu, že je potřeba předložit nějaké opravdu mechanismy, které povedou k tomu, že budou nějaké mechanismy k zajištění, aby ty informace odpovídaly skutečnosti. Pokud jenom provedeme automatický průpis a nebude tam žádná reálná účinná motivace, tak to nebude odpovídat požadavkům té směrnice a zejména to nebude mít skutečný smysl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Já jenom k tomu, jestli to stihne ministerstvo - musíme to stihnout. Nezapomeňte, že byl měněn ministr, tím se to trošku zdrželo, ale zítra máme poradu a tam to budeme znovu kontrolovat, všechny tyhle prioritní projekty.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Blahu, který bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci zpoplatnění silnic prvních tříd. Připraví se paní poslankyně Kozlová. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane ministře, za necelých pět měsíců má začít výběr mýta s novým provozovatelem v čele. Od pana Ťoka, ale hlavně od pana premiéra Babiše jsme často slýchali, že jde o obrovský úspěch. Upřímně si to nemyslím. Doteď nemáme téměř žádné informace k tomu, jak to bude probíhat. Chci se proto zeptat za starosty, hejtmany a všechny další, kterých se to týká, na dost zásadní věc: Kde se bude mýto vybírat?

Jsem starostou Uherského Hradiště, města postiženého intenzivní dopravou, paralyzovaného nedostavěnými dálnicemi a obchvaty. Města, kterým prochází důležitá silnice mezi Brnem a Trenčínem. Úsek přes naše město se na mapě zpoplatnění střídavě objevuje a mizí. Chtěl bych vědět, a nejsem sám, jak to u nás vlastně bude. A nemluvím jen za Uherské Hradiště. Vědět to chtějí kolegové například z Plzeňského kraje, Královéhradeckého kraje. Naposledy v květnu, to jste tady zase nebyl, se vás ptal můj kolega Ivan Adamec. Všichni chtějí vědět, kde a jak se bude mýto vybírat.

Premiér Babiš i exministr Ťok slíbili hejtmanům, starostům a i panu prezidentovi nulový tarif na všech silnicích prvních tříd. Dokonce k tomu v říjnu loňského roku podepsali s kraji a obcemi memorandum. Od jara letošního roku se ale začaly objevovat nejrůznější kombinace a možnosti toho, kde se bude nebo nebude na těchto úsecích nově platit. Naposledy jste zprávu o nulových poplatcích popřeli. Cituji: "Rozšíření mýta na dalších silnicích první třídy se nevyhneme. Nulová sazba by zpochybnila tendr." A hned nato jste svolal pracovní skupinu (upozornění na čas), což lze interpretovat tak, že se o věci ještě bude diskutovat a nic není rozhodnuto. Připomínám šibeničních pět měsíců před spuštěním celé akce. (Upozornění na čas.) Takže pane ministře, jak to nakonec bude a kdo o tom rozhodne a hlavně kdy?

Omlouvám se za mírné přetažení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, pusťte pana ministra. Pane ministře, prosím o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane poslanče, děkuji za interpelaci. Vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, rád bych se vyjádřil. Již v předchozí odpovědi na interpelaci jsem popsal právní situaci, právní pozici Ministerstva dopravy, právní pozici Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. To jsou skutečnosti, které výrazným způsobem determinují další postup ve věci mýta. Já jsem řekl opakovaně, že nechci a neohrozím zájmy České republiky jakýmkoli způsobem, který by měl vést ke zpochybnění soutěže a ke zpochybnění uzavřené smlouvy, kterou Ministerstvo dopravy považuje za platnou a účinnou.

Takže rád bych k tomu uvedl: K 1. lednu 2020 dojde k rozšíření výkonného zpoplatnění silnic první třídy o cca 900 kilometrů. Toto rozšíření výkonově zpoplatněných silnic první třídy bude realizováno v souladu s usnesením vlády ČR č. 1 000 ze dne 7. listopadu 2016 ke koncepci zpoplatnění pozemních komunikací České republiky a smlouvou o dodávce a poskytování komplexních služeb provozu systému elektronického mýtného uzavřenou dne 20. září 2018 mezi Českou republikou, Ministerstvem dopravy a společnostmi CzechToll, s. r. o., SkyToll, a. s. Znovu zopakuji, že dnešní soudní rozhodnutí nic nemění na tom, že ta smlouva je platná a účinná a zavazuje obě smluvní strany.

Systém elektronického mýtného tak bude spuštěn dne 1. prosince 2019 na stávajícím rozsahu výkonově zpoplatněných pozemních komunikací - přibližně 1 242 kilometrů dálnic a 234 kilometrů silnic první třídy - a dne 1. ledna 2020 na rozšířeném rozsahu výkonově zpoplatněných pozemních komunikací, který tvoří oněch přibližně 900 kilometrů silnic první třídy. Musím konstatovat, že Ministerstvo dopravy se vždy řídilo usneseními vlády, jejichž výstupem je právě rozšíření výkonově zpoplatněných silnic první třídy o předmětných 900 kilometrů.

Výběr těchto silnic byl posouzen v souladu s uvedeným usnesením vlády, a to jednak stran intenzit těžkých nákladních vozidel a stran nákladovosti zavedení výkonového zpoplatnění na nich. Nově zpoplatněné silnice první třídy byly vybrány již v roce 2016 a současně jejich seznam byl součástí zadávacích podmínek zadávacího řízení na veřejnou zakázku, tudíž tyto informace jsou známy a jsou známy od roku 2016. Na jejím základě je nyní dodáván nový systém elektronického mýtného a od 1. prosince 2019 bude také provozován. Je nezpochybnitelné, že stát coby vlastník silnic první třídy má možnost rozhodnout o tom, které z jím vlastněných pozemních komunikací budou zpoplatněny mýtným. Seznam výkonově zpoplatněných pozemních komunikací, tedy dálnic a silnic první třídy, je obsahem přílohy číslo 1 a 2 vyhlášky o užívání pozemních komunikací, zpoplatněných mýtným, jejichž novela je v současné době v meziresortním připomínkovém řízení.

S ohledem na obavy obcí a krajů z objíždění nově zpoplatněných silnic první třídy jsem ustavil pracovní skupinu ke zpoplatnění silnic první třídy, jejíž první jednání proběhlo včera, ve středu dne 10. července 2019, ve které jsou zástupci Ministerstva dopravy, Ministerstva vnitra, Státního fondu dopravní infrastruktury, Ředitelství služby dopravní policie, Asociace krajů České republiky, Svazu měst a obcí České republiky, Sdružení místních samospráv a Svazu průmyslu a dopravy České republiky. V rámci prvního jednání pracovní skupiny byly prezentovány možnosti, jak předcházet či eliminovat případné objíždění stran tranzitní nákladní dopravy, a možnosti kompenzací ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Další jednání této pracovní skupiny v návaznosti na jednání v jednotlivých krajích bude v polovině měsíce srpna tohoto roku.

Já bych možná připomněl ještě jednu věc - to, co jsme v rámci této pracovní skupiny diskutovali. My jsme samozřejmě říkali, nebo jsme probírali jednotlivé body nebo témata. Jedním z nich bylo, jakým způsobem zakázat nebo omezit tranzitní nákladní dopravu na dvojkách a trojkách, spolu s dopravní policií jsme si detailně probrali harmonogramy, postupy a vzájemnou spolupráci mezi Ministerstvem vnitra, místopředsedou vlády panem Hamáčkem, dopravní policií, jednotlivými kraji. Domluvili jsme se na tom, že jednotlivé kraje vytipují do příštího jednání pracovní skupiny jednotlivé úseky, které by mohly být objížděny, a tam ve spolupráci s policií na úrovni krajů budou dávána dopravní omezení, dopravní značení.

Současně jsme potom řešili za účasti zástupců SFDI další možnosti, jakým způsobem by bylo možno kompenzovat situaci ve vztahu k obcím a krajům. Jedna z věcí, která byla diskutována, tak jsou programy výstavby vysokorychlostních kontrolních vah na dvojkách, na trojkách, samozřejmě potom programy výstavby či rekonstrukcí cyklostezek (upozornění na čas), jízdních pruhů.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance, jestli bude pokládat doplňující dotaz. Prosím rychle tentokrát.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Tentokrát budu asi kratší. Mně samozřejmě je jasné, že tady pan ministr sklízí plody práce svého předchůdce, ale co tedy bude s těmi přísliby krajům, obcím, co bude s těmi podepsanými memorandy? Vy se vracíte zpět k tomu zpoplatnění, které bylo součástí toho tendru. Mně je samozřejmě jasné, že nulové zpoplatnění by bylo zmaření toho rozsahu soutěženého, protože nelze vysoutěžit mýto na zpoplatnění silnic první třídy a následně to zpoplatnit nulovou sazbou. To je určitě mrhání prostředky. Ale co tedy bude s těmi sliby?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana ministra, jestli bude odpovídat na doplňující dotaz. Bude. Prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Já jenom velmi stručně. Já myslím, že podstatu věci vystihl sám pan poslanec Blaha, který konstatoval, že jsou problémy samozřejmě v tom, pokud by mělo dojít ke změně podmínek, které v současné době již změnit nelze. My jsme samozřejmě v rámci pracovní skupiny, když jsme se včera sešli, řešili situaci, zda bude možno rozšířit a zařadit do toho seznamu některé další komunikace, jedniček, právě paralelní, které by se objížděly. Dohodli jsme se na tom, že toto možné bude, ale chceme mít určitý čas. Chceme situaci vyhodnotit. Pokud by byly určité excesy, tak jsme samozřejmě připraveni za půl roku po spuštění od 1. ledna 2019 rozšířit tyto seznamy, ale chceme vidět jeden rok zkušebně, zkusmo, a zjistit, jestli skutečně ty intenzity dopravy vedou k objíždění.

My jako Ministerstvo dopravy si nemyslíme, že by mělo docházet k tak silnému objíždění, tak jak je prezentováno v médiích. Ono to vychází z průměrné sazby za kilometr, která vychází řádově kolem 2 korun - 1,96 koruny za kilometr, pokud jsou mé informace od mých kolegů správné. Takže my se připravujeme na spuštění. Děláme všechno pro to, abychom krajům, obcím situaci kompenzovali, abychom ji společně řešili, a proto se scházíme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní poprosím paní poslankyni Kozlovou, která bude interpelovat ministra Kremlíka ve věci obchvatu Olbramovic. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lenka Kozlová: Děkuji za slovo. Chci říct, vážený pane ministře, jako poslankyně Středočeského kraje, která dobře zná, jak vypadá provoz na průjezdu obcí Olbramovice, a tuší, jak by zde pomohl obchvat, se vás ptám, zda víte o tom, co se kolem této stavby odehrálo, a zajímala by mě vaše reakce na současnou situaci, kdy Ministerstvo povolení ke stavbě vrátilo krajskému úřadu k projednání.

Obchvat za téměř půl miliardy dostal stavební povolení v roce 2018 a odvolala se proti němu mimo jiné i společnost IMOBA ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše. Na tom by nemuselo být nic k dotazování, kdyby ovšem právě firma IMOBA tři roky předtím neprodala státu pozemky pro obchvat za zvýhodněných podmínek. Podle smlouvy inkasovala od Ředitelství silnic a dálnic 3,7 milionu korun a pozemky prodala pouhé čtyři měsíce poté, co vešel v platnost nový zákon, který prosadila tehdejší vláda s Andrejem Babišem coby ministrem financí.

Další část mého dotazu se týká součinnosti Ministerstva dopravy s krajem. Proč ve chvíli, kdy vy za ANO řídíte Ministerstvo dopravy a hejtmanská pozice v našem kraji též náleží hnutí ANO, nejsou schopny tyto instituce komunikovat tak, aby se neplýtvalo silami a časem úředníků i trpělivostí obyvatel, ale především penězi daňových poplatníků a ministerstvo nemuselo vracet záměr kraji kvůli procesním chybám? Mimo jiné mezi pochybeními krajského úřadu zmiňuje zpráva ministerstva například špatné doručení písemnosti anebo vedení spisu v rozporu se správním řádem. Vážený pane ministře (upozornění na čas), zasadíte se o nápravu?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, já bych se chtěl vyjádřit následovně. Pokud jde o obchvat Olbramovic, Ministerstvo dopravy dne 3. července 2019 na základě odvolání, na základě opravného prostředku zrušilo usnesení odboru dopravy Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 30. srpna 2018, kterým byla provedena oprava rozhodnutí Krajského úřadu z 30. ledna 2017 a kterým byla povolena stavba I/3 Olbramovice, přeložka. A současně toto rozhodnutí zrušilo a věc vrátilo krajskému úřadu k novému projednání. To je postup, který odpovídá zákonu. Ministerstvo dopravy, když zjistilo nezákonnosti, muselo rozhodnutí zrušit. Kdyby rozhodnutí nezrušilo a odvolatelům nevyhovělo, lze důvodně předpokládat, že by odvolatelé využili svých práv a šli by k soudu. A chcete, aby soudní řízení, které by trvalo třeba půl roku, třeba rok, vedlo ke stejnému výsledku jako teď? Určitě ne. Naši úředníci na Ministerstvu dopravy jsou vázáni zákonnými předpisy a podle nich postupují.

Ministerstvo dopravy v rámci svého postupu přezkoumalo více než šedesát námitek, šedesát námitek od sedmi různých subjektů, které podaly odvolání do rozhodnutí krajského úřadu, a to jak fyzických osob, tak právnických osob, které tvořily obec Olbramovice a dvě společnosti. Celkem dvacet čtyři námitek proti stavebnímu povolení podala společnost DAVO Corporation, a. s., další desítky námitek podaly fyzické osoby z řad obyvatel Olbramovic. Tři námitky podala samotná obec Olbramovice a pouze jednu námitku podala společnost, kterou vy jste tady zmínila a o které se v médiích hovoří, jako že ten subjekt, který měl vést k tomu, že došlo ke zrušení nepravomocného stavebního povolení. Takže pouze jednu námitku.

Ministerstvo dopravy shledalo v rozhodnutí krajského úřadu celou řadu nepřesností a procesních pochybení při vedení příslušného řízení. Muselo na to reagovat. Krajský úřad např. nedoložil splnění zákonné lhůty pro doručení veřejnou vyhláškou, nevedl příslušný spis v souladu se správním řádem. Dále účastníci nebyli seznámeni s doplněním spisu před vydáním rozhodnutí, případně jim příslušné dokumenty nebyly dodány vůbec. Myslíte, vážená paní poslankyně, že mohlo Ministerstvo dopravy postupovat jinak?

Důvody, proč bylo stavební povolení zrušeno, byly následující: Krajský úřad nedoručoval veškeré písemnosti všem účastníkům řízení. Například nedoručoval prostřednictvím úřední desky Městského úřadu Votice, byť se stavební záměr týká katastrálního území Votice. Krajský úřad doručoval písemnosti špatně resp. v rozporu se správním řádem. Například doručoval dodejkou namísto do vlastních rukou, což znamená, že bylo doručeno jiné osobě než účastníkovi řízení. Krajský úřad nedoložil splnění zákonných lhůt pro doručení prostřednictvím veřejné vyhlášky na úředních deskách krajského úřadu a Obecního úřadu Olbramovice. První oznámení o zahájení stavebního řízení bylo odlišné od žádostí stavebníka. Vydání druhého oznámení o zahájení téhož stavebního řízení nebylo nijak zdůvodněno, což s sebou nese značné nejasnosti stran stavebního záměru a vedení stavebního řízení. Stavební povolení se nedostatečným způsobem nebo vůbec nevypořádalo s námitkami. Vypořádání námitek je tak nepřezkoumatelné jako celé stavební povolení. Spis byl veden v rozporu se správním řádem a současně nebyl kompletní. Účastníci nebyli seznámeni s doplněním spisu před vydáním rozhodnutí. Zásadní pochybnosti jsou o verzi projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání rozhodnutí. Některé námitky nebylo možné vypořádat, neboť odkazovaly na písemnosti, které vůbec nebyly obsahem spisu, atd.

Na základě výše uvedených skutečností Ministerstvo dopravy dospělo k závěru, že stavební povolení vydal krajský úřad v rozporu se zákonem, a proto bylo v odvolacím řízení zrušeno a věc vrácena k novému projednání, v němž je krajský úřad povinen se řídit právním názorem Ministerstva dopravy. Ministerstvo dopravy tedy řeklo, jakým způsobem má krajský úřad postupovat, a to právním názorem, standardním postupem podle příslušného procesního předpisu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Bude paní poslankyně mít zájem o doplňující dotaz? Nebude. V tom případě se posuneme dál a já prosím pana poslance Zahradníka, který bude interpelovat pana ministra Tomana ve věci hrozící kůrovcové kalamity na Boubíně. Prosím.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane předsedající. Já si dovolím přečíst interpelaci na nepřítomného pana ministra zemědělství spíš jako výzvu, aby ministerstvo něco činilo.

V Lesním závodě Boubín, který spravují Lesy ČR, je k dnešnímu dni napadeno lýkožroutem zhruba 9,5 tisíce metrů krychlových dřeva. Tuto dřevní hmotu je nutné co nejdříve vytěžit a asanovat. Jedině tak je možné zabránit případné kůrovcové kalamitě v této části pohoří Šumavy. Brání tomu ale výběrové řízení a jeho způsob, který je velmi zdlouhavý a nebere v potaz možnost této kalamity. Čili nežli se tedy vůbec začne po absolvování všech procesních kroků v rámci výběru dodavatele, tak může vyletět kůrovec a napadnout další porosty v této velmi cenné části jižních Čech a Šumavy. Takže moje otázka zní, jak bude ministerstvo tuto situaci řešit, a zároveň dávám výzvu, aby ji řešilo co nejrychleji. A mám určitý námět, zdali by se pan ministr nezabýval myšlenkou iniciovat změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, aby k takovým situacím nemohlo nadále docházet.

Tady sedí pan ministr Brabec. Informace jsou ještě širší. Na lesnickém úseku Strážný v Národním parku Šumava je už zase 500 metrů krychlových napadených stromů, ze kterých se chystá vyletět lýkožrout. Je to tedy v přírodní zóně. Čili opět moje otázka by zněla, kdybych mohl, jak se s tím chtějí popasovat. Tu kůrovcovou kalamitu prostě musíme zastavovat a brzdit, kdykoli je to možné, kdykoli nám to dovolí naše možnosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a pan ministr v souladu s jednacím řádem odpoví na vaši interpelaci do třiceti dnů.

A nyní prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat pana ministra Petříčka ve věci sousedského sbližování s Bavorskem. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře zahraničních věcí, dovolte mi, abych vás požádal o to, abyste v rámci odpovědi, kterou jsem obdržel od kolegyně poslankyně europarlamentu Konečné, v které hovoříte o tom, že účast českého velvyslance na Sudetoněmeckém landsmanšaftu odpovídá dosavadní linii sousedského sbližování České republiky se Svobodným státem Bavorsko, abyste mi tuto sbližovací linii mohl poskytnout písemně.

Za druhé, abyste mohl definovat vztah České republiky a Sudetoněmeckého landsmanšaftu, to znamená, jak tuto organizaci vnímá Česká republika v rámci zahraniční politiky, jak se k ní staví a jaká je pozice české zahraniční politiky vůči Sudetoněmeckému landsmanšaftu jako organizaci, nemyslím teď ve vztahu k Bavorsku. Za druhé vás chci upozornit na to, že tolik citovaná změna stanov Sudetoněmeckého landsmanšaftu, která měla proběhnout v minulém roce a která měla z těchto stanov dostat pryč právo na vlast pro sudetské Němce odsunuté, není až tak úplně, jak je deklarováno mnohými řečníky, protože nebyla přijata všemi účastníky Sudetoněmeckého landsmanšaftu, jak jim ukládá § 33 tohoto sdružení. Například Witikobund, což je docela silně radikální až fašistická organizace založená bývalými důstojníky SS, která se tvrdě hlásí o práva Němců v České republice a vyžaduje zpátky právo na vlast a majetky, se k tomu jasně vyjádřila v roce 2018, kdy psali bavorskému ministerskému předsedovi výtku, že prostě to takto není učiněno a Sudetoněmecký landsmanšaft jako takový v tom uceleném svazu, kdy musí všichni rozhodnout, takovéto usnesení nepřijal a oni i nadále požadují jasné proklamace Bavorska... (Předsedající upozorňuje na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a pan ministr odpoví na váš dotaz písemně do třiceti dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci chrášťanské skládky, a připraví se pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, mezi obcí Chrášťany a obcí Chýně se nachází nelegální skládka zeminy. Navážení na tuto skládku nelegálně trvalo celých 25 let. Pikantností je, že firma, která navážela zeminu, navážela na pozemky cizích vlastníků. Tato firma vydělala stamiliony korun, vlastníci musí platit daň z nemovitosti. Navezly se opravdu stovky miliony tun. Viníci, kteří tuto skládku založili, rozšiřovali, byli postaveni po letech před soud a spravedlivě odsouzeni. Bohužel tato nelegální skládka zůstala majitelům pozemků na místě, je to jakýsi pomník, který tam zůstává, a odstranění té zeminy se vlastně nikdo nedomůže, protože to, co se navezlo za 25 let, není možné, aby se odvezlo někam, a stálo by to skutečně miliardy korun pravděpodobně.

Chtěla jsem se zeptat, zda by nebylo možné začít jednat s obcemi Chýně a Chrášťany, popř. s majiteli pozemků, a pokusit se pomocí státu nějakým způsobem sanovat tuto skládku, protože ta ohrožuje samozřejmě okolí a může dojít k nějaké katastrofě. A pak by odpovědnost za ty škody nesli ti vlastníci, kteří skutečně nemohou za to, že ta zemina tam byla navezena. Takže bych se ráda zeptala: Bylo by možné vstoupit v jednání, zda by se tato skládka nějakým způsobem sanovala? Myslím, že by to byl dobrý příklad, protože takovéto skládky jsou po celé České republice a obce, které je mají na území, si s tím nevědí rady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji i za interpelaci. Já tu situaci znám, já jsem původem Kladeňák, takže to do Chrášťan mám relativně blízko. Byl jsem se tam několikrát podívat, to je skutečně novodobá hora Říp, kterou se tam podařilo za tu dobu navršit, a je, musím říct, smutným odrazem bývalého fungování našeho práva. Teď možná by to bylo o něco lepší, o něco rychlejší, jak dlouho trvalo, než došlo k nějakému zásahu.

Já záměrně použiji - a nechci slovíčkařit, ale záměrně použiji pojem ne skládka, protože ona to právě skládka není, to je ten problém. Ono to je de iure vlastně zařízení pro využívání odpadů. Já ten legislativní pojem používám záměrně, abych objasnil podstatu toho zmiňovaného zařízení. Ono to je potom jaksi můstek na to vysvětlení, proč to je složité. Protože ačkoliv je ta chrášťanská skládka nazývaná často skládkou, tak ona opravdu ve smyslu zákona o odpadech skládkou není. To je důležité, protože pro tento typ zařízení platí v mnoha ohledech přísnější pravidla než pro skládky. Zejména není možné v nich využívat například nebezpečné nebo jinak rizikové odpady a platí zde také přísnější limity pro kontaminanty. Tato zařízení jsou převážně využívána právě pro výkopové zeminy a další odpady ze staveb a demolic.

Z hlediska legislativy na poli odpadů se tedy jednalo o legální zařízení, jehož provoz byl ohlášen krajskému úřadu, ale jak jste přesně řekla, tak v podstatě už někdy po roce 1988, kdy původně šlo o rekultivaci staré skládky komunálních odpadů, později došlo k tomu, že provozovatel zařízení začal zabírat i další pozemky, na které neměl právo je používat. Následně to bylo řešeno krajským soudem, zrušení nabylo právní moci v srpnu 2015. Vlastně od té doby bylo zařízení provozováno nelegálně. Česká inspekce životního prostředí, což možná také víte, vydávala opakovaně rozhodnutí o porušení zákona, která nakonec vyústila v udělení sankce ve výši 5 milionů korun. Zároveň Česká inspekce životního prostředí předala i podnět Policii ČR, ta následně zakázala provoz zařízení od dubna 2017 a vedená trestní stíhání následně tedy vedla, jak jste také uvedla, k udělení podmínečných trestů pro vedoucího stavebního úřadu v Hostivici a pro provozovatele zařízení.

A teď - ten současný stav zařízení a případná rekultivace je z pohledu Ministerstva životního prostředí obtížná právně řešit, protože tím, že se nejedná o skládku, tak my nemůžeme využít žádné ustanovení zákona o odpadech z hlediska rekultivace, tudíž je i komplikované použít vlastně jakékoliv finanční prostředky z evropského programu, tedy z evropského operačního programu Životní prostředí, tak i z národních peněz. Ale my jsme to konzultovali, protože to nebyl jediný případ, jak jste správně řekla, na území České republiky, bohužel takových případů se nám rozmnožila po celé republice celá řada a některé další jsou také ve středních Čechách. To znamená, z pohledu právníků se jedná o porušení legislativy v oblasti stavebního zákona a pro nápravu současného stavu by měly být použity prostředky, které tato legislativa poskytuje. Konkrétně se jedná o § 135 odst. 2 a 3 stavebního zákona, který říká, že stavební úřad nařídí vlastníku stavby provedení nutných zabezpečovacích prací, jestliže stavba svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob nebo zvířat nebo není-li nutné ji neodkladně odstranit.

V tomto případě se velmi pravděpodobně o takovou stavbu jedná, ale vlastníkem stavby je provozovatel zařízení. A samozřejmě provozovatel toho zařízení, je otázka, zda má dostatečné prostředky na to, aby stavbu zabezpečil. My v obecné rovině pracujeme na zpřísnění podmínek pro obdobný typ zařízení pro nakládání s odpady. Jedním z těch opatření, která byla již přijata, je zákaz využívání neupravených stavebních a demoličních odpadů v tomto typu zařízení. Druhým pak přísnější sledování podobných záměrů posuzování vlivu na životní prostředí, tedy EIA. A další opatření budou přijata v rámci schvalování nového návrhu zákona o odpadech, který se na podzim dostane do Sněmovny, a určitě se o tom budeme bavit. Ale teď - nebráníme se žádnému jednání - bychom neměli pro starosty obcí žádnou konkrétní nabídku z hlediska našich programů. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Jak sám víte, ta situace je skutečně neúnosná. Zavinil to někdo, od koho si ty obce a vlastníci skutečně nic nevezmou. Ta skládka byla, nebo ta zemina byla navážena na základě rozhodnutí z roku 1988 o terénních úpravách. Čili absolutní nesmysl. Nemůžeme využít ani paragraf stavebního zákona, protože to nebyla žádná stavba.

Já bych vás samozřejmě žádala o to, aby bylo možné se spojit se starosty a najít nějaké řešení, které nemusí být samozřejmě v horizontu roku, ale třeba dvouleté. Najít nějaké řešení, protože jinak dojde skutečně k nějakému neštěstí. A v tomto případě nemohou ani obce, ani ti majitelé sanovat takovéto území. Prostě to je neúnosné. Takže vás žádám ještě jednou o pomoc. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já se určitě nezříkám vůbec toho, abychom se snažili vyjít vstříc. Já jen teď nemůžu slíbit nějaké úplně světélko na konci tunelu u těch konkrétních financí. Ale znovu se o tom s kolegy ještě pobavíme. Protože znovu říkám, není to jediný případ v rámci České republiky a snažíme se to nějakým způsobem koncepčně uchopit i legislativně, protože toto byla nějaká díra, kterou samozřejmě někteří šikulové využili, a přirozeně to hodili na stát. A jsou to vlastně peníze daňových poplatníků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A nyní prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci zjednodušení zakládání účetních uzávěrek pro podnikatele. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážená vládo, já jsem se chtěl zeptat na aktuální stav projektu - já jsem byl začleněn do pracovní skupiny v rámci ministerstva, která měla na starosti přijít s nápadem, jak zjednodušit povinnosti podnikatelům, tak aby nemuseli zakládat účetní závěrku dvakrát, jednou orgánu správy daně a jednou na justici.cz, čili soudům. My jsme tedy dali dohromady nějaký materiál, bylo nějaké jednání k tomu, pak to nějak usnulo, dostalo se to do několika koncepčních dokumentů. Chtěl bych se zeptat, kdy to bude realizováno.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za krátký dotaz a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové. Co se týče vašeho dotazu, nebudu to opakovat, řekl jste to tady poměrně jasně. Takže za účelem zjednodušení odstranění duplicit pro zakládání účetní závěrky do obchodního rejstříku byla v loňském roce skutečně zřízena pracovní skupina pod vedením příslušného pracovníka MF ČR, byl to doktor Bauer z odboru 28. Tato pracovní skupina v prosinci 2018 předložila materiál, ve kterém uvedla, že zajištění realizace zveřejňování účetní závěrky bude od roku 2022, to znamená pro zdaňovací období 2021, realizováno prostřednictvím Finanční správy, ale pouze pro ty subjekty, které o to požádají a podají DAP včetně závěrky v elektronické podobě. Jeho následnou realizací se již bude zabývat nová pracovní skupina tedy na GFŘ, a teď vám řeknu ty základní předpoklady diskutované varianty.

Základní předpoklady diskutované varianty jsou tedy následující: Možnost zveřejnit účetní závěrku prostřednictvím Finanční správy se bude týkat pouze elektronických podání, která jsou podána v řádném strojově čitelném formátu a struktuře. Půjde o daňové subjekty, které účtují podle vyhlášky 500/2002 pro podnikatele. Za druhé, pro daňový subjekt nebude povinnost tuto službu využít, ale možnost na základě standardizované žádosti, která bude součástí přiznání daně z příjmů právnických osob. Účetní závěrka - za třetí - stále zůstane součástí daňového přiznání. Za čtvrté, ze zákona o účetnictví můžeme posílat ke zveřejnění už i sestavenou účetní závěrku, viz § 21a odst. 1 zákona o účetnictví ve spojení s § 21a odst. 3 zákona o účetnictví. U auditovaných účetních závěrek se ale musí vědět, zda jde o auditovanou účetní závěrku. A s rejstříkovým soudem bude nutno domluvit formu a strukturu předávaných dat, na čemž se pracuje.

Touto cestou nebude zajišťována naplněnost Sbírky listin na 100 %, protože je tam ta podmínka dobrovolnosti, ale lze očekávat, že bude pokrývat většinu případů, protože větší disciplínu účetních jednotek pro naplnění Sbírky by podpořila revize zveřejňovaných údajů v obchodním rejstříku, kterou je vhodné zařadit do společných jednání této pracovní skupiny.

Dovolím si říct plánovaný časový harmonogram. Časový rámec pro realizaci uvedeného byl stanoven pro rok 2022 pro účetní závěrky předpokládané s daňovým přiznáním za období 2021. A důvody pro definování tohoto časového rámce - bude to součástí projektu portál Moje daně, respektive modernizace daňového portálu. Časový harmonogram modernizace je stanoven pro první fázi na konci roku 2020. S ohledem na priority projektu modernizace portálu v první fázi je zřejmé, že zveřejňování účetní závěrky bude zahrnuto až do druhé fáze, to znamená, je určen pro roky 2021-2022. Předsunutí realizace by znamenalo neúčelné vynaložení finančních prostředků na úpravu stávajících formulářů.

Dále se předpokládají legislativní úpravy, které by měly zabezpečit kompetence pro Finanční správu pro zasílání těchto údajů do obchodního rejstříku včetně navrhovaných legislativních změn v souvislosti s revizí zveřejňovaných údajů, a na to potřebujeme určitý prostor. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pane poslanče, budete mít zájem o reakci, doplňující dotaz? Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Tak on to není dotaz, on je to spíš takový povzdech. V tom státě všechno strašně dlouho trvá. Že to tedy bude až v tom roce 2022, v příštím volebním období, to jsem si myslel, že v této oblasti zůstane po té pracovní skupině nějaký hmatatelný výsledek na konci volebního období. Takže předpokládám, když se to dostane do nějakého velkého balíčku, který bude souviset s legislativními změnami ohledně projektu Moje daně, tak za rok se zeptám, za dva roky, jestli se to někam posunulo. (Směje se.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně bude mít zájem o odpověď. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Až budete jednou v exekutivě, pane poslanče - já vám to hrozně přeji (úsměv) - tak zjistíte, zač je toho loket. A to teď je v dobrém, to vůbec na vás neútočím. A že prostě já budu šťastná, když do konce volebního období - a já už mám první funkci, když to bude v půlce roku 2020, budu mít tu první fázi. Na tom mně záleží mnohem víc. To elektronické vyplňování daňových přiznání, na tom mně také záleží, ale musím se rozhodnout o těch prioritách. Takže já se nevymlouvám, ale jednou to poznáte. A opravdu to nemyslím ve zlém. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci bezpečnosti na silnicích. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ohledně bezpečnosti na silnicích. Statistiky jsou bohužel neúprosné. Rok od roku nám počet dopravních nehod stoupá. Loni jich bylo více jak 104 tisíc. Za loňský rok se zvýšil rovněž počet nehod, které měly za následek úmrtí. K dnešnímu dni bylo evidováno více jak 52 tisíc nehod, a to nás ještě čeká rušný konec léta a samozřejmě také podzim, ve kterém bývá počet nehod rovněž vyšší. Příliš to tedy nevypadá, že by počet nehod se za rok 2019 snížil.

Vážený pane ministře, jak to, že nejsme schopni počet nehod snižovat? Můžeme tento trend nějakým způsobem zvrátit? Jaká opatření chystá Ministerstvo dopravy, aby se zvyšovala bezpečnost na silnicích, a tedy se snižoval počet nehod? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené zbylé paní poslankyně, vážená veřejnosti. Pokud jde o bezpečnost silničního provozu, tak konstatuji za Ministerstvo dopravy, že zcela nepochybně je prioritou vlády a je zároveň jednou z oblastí, na kterou jsem se zaměřil ihned po nástupu na ministerstvo.

Z dlouhodobé perspektivy se daří postupně snižovat počet obětí dopravních nehod. V roce 2017 jsme dosáhli historicky nejnižšího počtu obětí na silnicích. V roce 2018 byl nicméně trend negativní. 565 obětí - meziročně nárůst 163. Nejvýrazněji se na nárůstu počtu obětí podepsali zranitelní účastníci provozu, zejména motocyklisté.

Aktivita směřující ke snížení počtu obětí a těžkých zranění při dopravních nehodách se řídí vládou schválenou Národní strategií bezpečnosti silničního provozu, kterou má za úkol naplňovat nejen Ministerstvo dopravy, ale také další rezorty, kraje, města a další subjekty. V oblasti prevence Ministerstvo dopravy prostřednictvím krajských koordinátorů BESIP oslovilo na akcích v regionech více než 700 tis. lidí, což představuje zhruba 7 % populace. BESIP loni vedl s Českou asociací pojišťoven kampaň Nepozornost zabíjí, která varuje před používáním mobilního telefonu za volantem. Podle vyhodnocení kampaně 70 % populace zaznamenalo alespoň jeden z preventivních spotů. To je důkazem toho, že Ministerstvo dopravy koná.

Ministerstvo dopravy dále vloni vyrobilo kampaně na vytváření uličky pro záchranáře a rizikové situace na motocyklu. Možná řada z vás viděla tyto spoty. Spoty k uličce v hlavním zpravodajství nejsledovanějších televizí vidělo zhruba 5 mil. diváků. Rizikové situace na motocyklu ve zpravodajství a na sociálních sítích zaznamenaly zhruba 2 mil. lidí.

Letos, to znamená v roce 2019, BESIP vede v Praze kampaň Neskákej mi pod kola, varující před střetem chodce s tramvají. Financuje kurzy bezpečné jízdy v regionech. Tak jako každoročně BESIP zajišťuje dopravní soutěž Mladého cyklisty, které se účastní zhruba 30 tis. dětí ze základních škol. Od července běží na televizních stanicích spoty připomínající bezpečné chování v dopravním omezení. V srpnu se rozběhne kampaň bezpečnosti motocyklů a kampaň zaměřená na nepozornost chodců kvůli telefonu a sluchátkům v uších. V září pak kampaň upozorňující na rizika řízení se špatným zrakem. Tady jsou příklady kampaní, které připravujeme.

K dispozici je pak na webu i.besip průběžně aktualizovaná mapa dopravních omezení na cestě na Jaderské moře.

V oblasti legislativní Ministerstvo dopravy připravilo novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích, která reaguje právě na řadu rizikových faktorů na silnicích. Zpřísňují se sankce za držení telefonu, vysoká překročení rychlosti, řízení pod vlivem alkoholu a drog či za ujetí od nehody. Cílem je také zlepšit informovanost řidičů o stavu jejich bodového konta. Možná jste, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, byli na workshopu v této věci, který se konal přibližně před jedním měsíce na Ministerstvu dopravy, když jsem chtěl slyšet názory veřejnosti na takto připravenou změnu bodového systému.

Bezpečnost však silničního provozu ovlivňuje řada faktorů. Lidský činitel, stav vozového parku, kvalita infrastruktury, policejní dohled atd. Důležité je proto posílit koordinaci činností v oblasti bezpečnosti provozu. Proto jsem obnovil činnost Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu. Na jednání 27. června rada stanovila svým členům konkrétní úkoly, mimo jiné navrhnout opatření ke zlepšení situace ještě do konce roku 2020. Chtěl bych říct, že poslední zasedání této rady se konalo před čtyřmi lety. Původní rada měla 25 členů, na základě rozhodnutí vlády z 29. dubna 2019 patnáct členů. Chtěli jsme, aby rada byla skutečně funkční, aby se scházela, aby pracovala. Dále jsem otevřel přípravu nové strategie BESIP na dekádu 2021 až 2030 a zapojil jsem do přípravných kroků i všechny členy této rady. Je to málo? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Bude mít paní poslankyně zájem o doplňující dotaz? Bude. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Mám odpověď na vaši otázku. Samozřejmě že to není málo. Ale s tím souvisí asi samozřejmě další opatření. Myslím, že s tím souvisí právě obchvaty obcí a měst, které by se měly tedy stavět. Samozřejmě mířím tím na to, že Ministerstvo dopravy zrušilo stavební povolení na stavbu obchvatu kolem Olbramovic, na který občané čekají 30 let. Myslím, že ten dotaz tady dneska padl několikrát. Samozřejmě že nám, co máme informace tedy z médií, připadá neuvěřitelné, co se s tímto obchvatem děje. Že to trvá takto dlouho a navíc na pozadí toho, kdy ministerstvo vyhovělo stížnosti firem spadajících pod Agrofert - samozřejmě oni byli jedním ze stěžovatelů - které za zvýšenou cenu prodaly své pozemky na výstavbu obchvatu a pak si proti tomuto stěžují nebo protestují. To samozřejmě nechápu. Můžete jenom ještě zopakovat prosím (upozornění na čas) důvody toho zrušení? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana ministra, jestli má zájem reagovat. Má, tak prosím.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Tak jenom dvě poznámky. Ta první bude stručnější. Ano, výstavba infrastruktury včetně obchvatu je mou prioritou. Intenzivně s ŘSD komunikuji. Intenzivně dohlížím na to, že výstavba probíhá dle harmonogramu. Jezdím na místní šetření, jezdím s panem premiérem na výjezdy. Příští týden budeme ve středních a jižních Čechách. Pak jedeme do Ústeckého kraje. Tak to jenom, pokud jde o infrastrukturu.

Pokud jde o důvody, proč bylo stavební povolení zrušeno, tak k žádosti je tedy ještě jednou zopakuji. Krajský úřad nedoručil veškeré písemnosti všem účastníkům řízení. Nedoručil prostřednictvím úřední desky Městskému úřadu Votice, jak měl, byť se stavební záměr týkal katastrálního území Votice. Krajský úřad doručoval písemnosti špatně, respektive v rozporu se správním řádem. Doručoval dodejkou namísto do vlastních rukou. Krajský úřad nedoložil splnění zákonných lhůt pro doručení prostřednictvím veřejné vyhlášky na úředních deskách krajského úřadu a Obecního úřadu Olbramovice. První oznámení o zahájení stavebního řízení bylo odlišné od žádosti stavebníka. Vydání druhého oznámení o zahájení téhož stavebního řízení nebylo nijak zdůvodněno, což s sebou nese značné nejasnosti stran stavebního záměru. Stavební povolení se nedostatečným způsobem nebo vůbec nevypořádalo s námitkami. Vypořádání námitek je tak nepřezkoumatelné jako celé stavební řízení. Spis byl veden v rozporu se správním řádem a současně nebyl kompletní. Účastníci nebyli seznámeni s doplněním spisu před vydáním rozhodnutí. Zásadní pochybnosti jsou u verze projektové dokumentace, která byla podkladem pro vydání rozhodnutí. Některé námitky nebylo možné vypořádat, neboť odkazovaly na písemnosti, které nebyly obsahem spisu.

Mě jako ministra dopravy tato situace vůbec netěší. Já bych chtěl, aby Krajský úřad Středočeského kraje v co nejkratší době vydal znovu bezvadné stavební povolení, aby se mohla zahájit stavba. Za Ministerstvo dopravy a za jeho investorskou organizaci ŘSD konstatuji, my chceme stavět, ale potřebujeme pro to správná a bezvadná správní rozhodnutí. Tak to je vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a za odpověď a prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat ministra Staňka ve věci rizika nezákonnosti rozhodování ministra kultury. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, milá veřejnosti. Já jsem zaznamenal, že se dneska v médiích hodně mluví o kompetenční žalobě a o tom, jak by se sociální demokracie měla bránit. Ale já tedy vnímám ještě jedno poměrně velké riziko, které vyplývá z toho, že v Ústavě máme jasně napsáno, že prezident republiky odvolá... (Vyrušení z pléna.) To je, jako by tady měl někdo puštěnej nějakej záznam. Kdyžtak vám doporučuji použít sluchátka. Děkuji.

Takže je tady poměrně velké riziko z toho, že pan ministr Staněk nebyl odvolán, ačkoliv podle Ústavy odvolán být měl, a tudíž se nachází ve své funkci v rozporu s Ústavou. Tudíž veškerá rozhodnutí, která vydá, mohou být napadena a zpochybněna u správních soudů s odvoláním na to, že ve své funkci je nezákonně a že není splněna ta základní podmínka, aby rozhodnutí byla vydána osobou, která je k tomu kompetentní, která byla řádným zákonným způsobem ustanovena do své funkce a vykonává ji v souladu se zákonem.

Takže jsem se chtěl zeptat, jakým způsobem řeší pan ministr toto riziko. Jestli například změnou organizačního řádu přesunul vydávání těch formálních rozhodnutí na jiné osoby v případech, kde to je možné. Nebo jak se k tomu zkrátka postavil, tak aby minimalizoval riziko toho, že ta rozhodnutí budou soudem zpochybněna.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan ministr je nepřítomen, takže odpoví na vaši interpelaci písemně do třiceti dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Kremlíka ve věci mýtný průšvih na obzoru dvě. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, před několika málo hodinami rozhodl Krajský soud v Brně ve sporu ohledně tendru na systém výběru mýtného. Dle dostupných informací v médiích soud vyhověl žalobě firmy Kapsch a nařídil Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se opět zabývat smlouvami mezi novým provozovatelem systému výběru mýtného a Ministerstvem dopravy. Cílem podnětu firmy Kapsch u ÚOHSu byl zákaz plnění z uzavřené smlouvy mezi konsorciem CzechToll a SkyToll a Ministerstvem dopravy.

Ptám se vás tedy, vážený pane ministře, jak budete dále postupovat. Není přece jenom společnost Kapsch v právu a nehrozí nám zrušení smlouvy na nový systém výběru mýtného? Pokud by došlo ke zrušení této smlouvy, jak by stát postupoval a zajistil výběr mýtného? A neobáváte se dalších žalob a hrozícího zvýšení nákladů pro Ministerstvo dopravy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra opět o odpověď na tento dotaz.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, děkuji, že jste mi opět udělil slovo. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážené paní poslankyně, já jsem zde v té první části interpelací popsal proces, který je teď v současné době aktuální dnešním rozhodnutím Krajského soudu v Brně.

Vy všichni tady víte, že jsem profesí advokát. A jako advokát a současně ministr dopravy budu chtít udělat všechno pro to, abych hájil majetkové zájmy České republiky i s ohledem na výběr podle současné platné a účinné smlouvy. Já bych chtěl všem říci, že toto dnešní rozhodnutí krajského soudu neovlivňuje nijak stávající smluvní vztah. Ten je platný a je účinný. Ministerstvo dopravy bude podle platného a účinného smluvního vztahu nadále postupovat. To rozhodnutí, které bylo předmětem přezkumu ze strany krajského soudu, bylo rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ministerstvo dopravy a Česká republika zde jsou pouze jako osoby zúčastněné na řízení.

Jak budeme dále postupovat, jak jste se ptala, vážená paní poslankyně. Proti rozhodnutí podáme v co nejkratší době kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, požádáme o odložení vykonatelnosti. A pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže bude pokračovat ve správním řízení, tak se samozřejmě budeme k tomu správnímu řízení vyjadřovat. Současně, jak jsem zde již uvedl, konáme všechno pro to, abychom k 1. prosinci spustili mýtný systém s novým dodavatelem a k 1. lednu 2020 na těch rozšířených zpoplatněných komunikacích. Myslím si, že jsem takto osvětlil právní pozici Ministerstva dopravy a takto bude Ministerstvo dopravy postupovat v nejbližších týdnech a měsících.

Již v předchozí odpovědi na dotaz na interpelaci jsem také říkal, že příští týden, myslím, že to je v pátek, máme kontrolní den. V rámci kontrolních dní se budu chtít seznámit s aktuálním stavem připravenosti výběru mýta k 1. prosinci 2019. A samozřejmě z tohoto takzvaného kontrolního dne bude i mediální výstup. Takže pokud vás to bude zajímat dále, tak bych doporučoval sledovat média ke konci příštího týdne. Tam byste potom obdrželi další informaci. Protože mě samozřejmě zajímá, jaká je připravenost, kdy se začnou měnit OBU jednotky, kdy začne intenzivní komunikační kampaň a tak dále. To jsou věci, které budu chtít slyšet od nového dodavatele a samozřejmě od svých kolegů na Ministerstvu dopravy, kteří mají mýtný systém na starost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně nemá zájem o doplňující dotaz. Tím jsme tedy vyčerpali všechny dnešní interpelace. Já děkuji všem členům vlády a všem poslancům, kteří se zúčastnili. Dnešní jednání tím tedy končí. Budeme pokračovat v této schůzi zítra, a to v bloku třetích čtení, kde jsou na pořadu body 35, 36, 37, 38 a 39, a následovat budou pevně zařazené body zákonu o dráhách a o elektronických komunikacích, kde máme druhá čtení.

Já vám ještě jednou děkuji a přeji příjemný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.58 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.




Přihlásit/registrovat se do ISP