(1.10 hodin)
(pokračuje Hamáček)
A k těm výhradám, co tu zazněly. Pokud se nepletu, abych zase někoho neurazil, tak tady padaly výroky z řad opozičních poslanců, že tady ministři defilují jako na orloji, že tím tady natahují čas, že těmi vystoupeními zakrývají tu pravou podstatu dnešní schůze, a teď je mi vyčítáno, že jsem to neudělal. Tak já jsem pokládal za důležité být přítomen a v případě, že padnou dotazy a výroky k Ministerstvu vnitra, na ně odpovědět. To za prvé.
Já nevím, jak došla paní poslankyně Černochová k tomu, že jsem se někde schovával před novináři. Když jsem se podíval na svoje dnešní mediální skóre, tak si myslím, že budu tak druhý nebo třetí, protože jsem tady dával rozhovory jak na běžícím pásu, ale fajn, možná jsem měl ještě přidat a ještě udělat dvě tiskové konference. Ale rozhodně jsem se neschovával.
A to poslední, co chci říct panu poslanci Žáčkovi. Vy jste řekl, že ty otázky nebyly odpovězeno. Tak já vám tady říkám na mikrofon a na záznam, ani v případě generála Trojánka, ani v případě plukovníka Ptáčka, ani v případě plukovníka Mazánka a ani v případě pana generálporučíka Tuhého ta jejich personální změna neměla žádnou souvislost s kauzou Čapí hnízdo. To vám tady říkám jako ministr vnitra a věřím, že mám v Poslanecké sněmovně aspoň nějaké zbytky kreditu, tak to říkám s tím, že za to ručím. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Černochová. (Nepřeje si.) Už ne? Dobře. Tak v tom případě pan poslanec Skopeček do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo. Já jsem měl na dnešek připraven osmistránkový projev. Chtěl jsem se tady utkat s paní ministryní financí, nicméně něco už jsme odehráli během faktických poznámek, tak se to budu snažit velmi, velmi zkrátit. Vezmu si k srdci ta slova z rána nebo z dopoledne od paní ministryně, že by bylo dobré se držet faktů a diskutovat na základě faktů a spolupracovat atd. To já velmi rád budu spolupracovat, paní ministryně. Tady mi říká, že by bylo dobré spolupracovat, tak já odpovídám, že budu spolupracovat velmi rád, až budete chtít snižovat a zjednodušovat daně, až budete chtít snižovat státní přerozdělování, tak ta spolupráce, a já jsem k ní otevřen maximálně, a jakékoliv snížení daní nebo zrušení daní podpořím. Ale vážně.
Já jsem chtěl aspoň shrnout v nějakých základních bodech, proč z mé strany vláda nedostane důvěru vedle toho, co se dneska diskutuje, střet zájmů pana premiéra, tak i to, co se děje na Ministerstvu financí jak během roku této vlády, tak během těch předchozích let předešlé vlády, kdy hnutí ANO mělo Ministerstvo financí ve své gesci.
Můj první problém, proč nemůžu podpořit tuto vládu, je, že zvyšuje státní přerozdělování, zvyšuje tím vliv státu na úkor svobodných občanů. Když se na to podíváme čísly, a paní ministryně, jsou to čísla z vašeho Ministerstva financí, tak zatímco v roce 2014, což beru za takový start hnutí ANO na Ministerstvu financí, činily veřejné výdaje 1,2 bil. Kč, tak v roce 2020 už to bylo téměř 1,6 bil. Kč. Čili za těch několik let, co hnutí ANO ve vládě spravuje Ministerstvo financí, tak utrácí o více jak 380 mld. korun více, než když vstoupilo do vlády. Byť samozřejmě to je výsledkem i jiných rezortů atd., ale máte na starosti rozpočet, ten bobtná a to státní přerozdělování roste, a protože se zvyšuje role státu a vliv státu a ubírá se soukromému sektoru, tak mně to vadí.
To bobtnání státu lze vyjádřit i jiným číslem, je to počet zaměstnanců. V roce 2014, zase to beru jako jakýsi startovací rok hnutí ANO ve vládě, tak pro stát pracovalo 424 306 zaměstnanců. Když se podíváme do aktuálního státního rozpočtu, tak je to už 469 737 zaměstnanců. Čili za těch pár let od roku 2014 je ze státního rozpočtu, z veřejných zdrojů placeno o více jak 45 431 lidí více. Jenom pro ilustraci, 45 tisíc je velikost ve Středočeském kraji třeba města Mladá Boleslav. Takže zhruba jednu Mladou Boleslav jsme vzali z efektivního soukromého sektoru a začal ji platit stát.
Samozřejmě to bobtnání státu, ať už díky většímu přerozdělování, větší byrokracii, více regulace, a tedy i více státním zaměstnancům, i když korektně dodávám, že tam jsou i učitelé, policisté a armáda, to je potřeba říct, ale shodneme se na tom, že rostly i počty úředníků na ministerstvech, tak samozřejmě toto bobtnání státu vede i k tomu, že roste daňové zatížení našich spoluobčanů. Zatímco v roce 2014 stát vybral 1,1 bil. Kč, tak v roce 2020 už je to více jak 1,5 bil. Kč, čili během těch šesti let se vám podařilo vytahat z kapes daňových poplatníků 420 mld. Kč navíc.
Abychom byli korektní a nesrovnávali absolutní čísla, protože tam není započtena inflace a růst HDP, tak to srovnejme i tím poměrovým ukazatelem. Složená daňová kvóta je za vaší vlády rekordně vysoká. V letošním roce se očekává, a zase jsou to data z vašeho Ministerstva financí, že se vyšplhá na úroveň 35,7 %. To je úroveň, na které složená daňová kvóta v historii ČR ještě nikdy nebyla a oproti předchozím letům vzrostla o několik procentních bodů. Od toho roku 2014 vzrostla zhruba o tři procentní body. Čili poměrně vyšší daňové břemeno uvalujete na naše spoluobčany a to je také důvod pro mě jako liberálního politika a ekonoma, že takovou vládu, která si přeje stále více a více tahat z kapes daňových poplatníků, tak ji samozřejmě já nemůžu podpořit.
Jenom mě trošku překvapuje, že i když ta data jsou poměrně jasná, že jste tady dopoledne bez uzardění mluvila o tom, že snižujete daně, a přitom realita jsou rekordní výběry a rekordní složená daňová kvóta, a navíc v tom ještě ani nechcete přestat. Když se podíváme na poslední týdny a měsíce, tak to je armagedon, to je prostě bomba, která vybuchla, a ty jednotlivé šrapnely přinášejí nové a nové nápady, jaké daně zavést a jaké daně zvýšit, tak jenom za těch pár měsíců daňový poplatník se třese, že v uvozovkách buď bude zavedena sektorová daň, kterou zaplatí ve větších poplatcích, nebo v nižší dostupnosti úvěrů. Bavíme se o zavedení digitální daně, připravuje se návrh na zvýšení sazby spotřebních daní na alkohol a na tabák, uvažuje se o zvýšení zdanění hazardu, je tu návrh zdanění technických rezerv pojišťoven, čili potrestat pojišťovny za to, že si šetří a připravují se na nějaké nenadálé události. Ale jsou to i takové drobné věci, jako je zdvojnásobení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Kolega Kolovratník navrhl zdražení dálničních známek. Čili týden co týden přichází od této vlády další a další nápad na to, jaké daně zvýšit nebo jaké daně zavést, a to, říkám znovu, ve chvíli, kdy tato vláda vybírá rekordní daně. Vy se za to chválíte, OK, to je politický postoj, chcete vybírat víc peněz a víc jich přes ten stát přerozdělovat. Já bych se za to nechválil, já bych se za to kritizoval. Já bych se pochválil jedině za to, kdybych daně dokázal snižovat a zjednodušovat a nechávat lidem více peněz v peněženkách, protože jsem bytostně přesvědčen, že ti lidé je utratí lépe než stát.
O státním dluhu už jsme se bavili, to byl další můj příspěvek. Znovu říkám, je trošku nefér porovnávat výši státního dluhu k HDP s pravicovou vládou ve chvíli, kdy tu byl prostě ekonomický propad, kdy tu byla recese. Na jedné straně klesaly daňové příjmy, na straně druhé rostly nároky na výdajové straně, klesal k tomu ještě hrubý domácí produkt, tak jak jsme si vysvětlili ten zlomek, tak bylo jasné a logické, že i kdyby vláda já nevím co udělala, tak prostě to zadlužení bude růst. Už jenom z důvodu toho, že klesal ten jmenovatel zlomku, který vyjadřuje poměr státního dluhu k HDP. A zase naopak je hloupé se chválit za to, že tento poměr klesá ve chvíli, kdy hlavní část toho klesajícího trendu dělá rostoucí HDP, s čímž tato vláda nemá příliš mnoho společného.
Proč této vládě nedám důvěru, je ta neexistence reforem, která ve svém důsledku znamená zranitelnější veřejné finance v budoucnu ve chvíli, kdy nějaká ekonomická krize, za kterou nebude moct vláda, ať už bude jakákoliv ve Strakově akademii, tak díky tomu, že jsme prostě prohospodařili to šestileté poměrně ekonomicky úspěšné období k tomu, že jsme neudělali nic a) s penzijním systémem, a znovu, tady jsme o tom dlouho debatovali, neudělali jsme ani nic se zdravotním systémem, tak nám samozřejmě v tom rozpočtu, který stále bobtná, jak jsem o tom hovořil, tak nám ty mandatorní výdaje jsou stále na úrovni přes 50 % HDP a nerostou jenom díky tomu, že zase poměrově jim pomáhá ten růst HDP. Ale ve chvíli, kdy ekonomika půjde dolů, tak samozřejmě objem i v relativních vyjádření mandatorních výdajů poroste a bude se snižovat jakýkoliv fiskální prostor vlády pro to dělat něco s fiskální politikou, protože bude muset zaplatit mandatorní. Kdybych k tomu přidal kvazimandatorní výdaje, se kterými také ta vláda toho příliš mnoho udělat nemůže, tak ta vláda bude ještě ve složitější situaci.
Takže vy po těch šesti letech, kdy tu byl poměrně slušný ekonomický růst, předáte veřejné finance v mnohem zranitelnějším stavu, než jste je získali, a pro vládu, která přijde, a přijde krize, tak to pro tu vládu bude problém. ***