(16.40 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
Také vláda již schválila návrh, ten je teď ve Sněmovně, návrh zákona, který přináší zcela novou možnost odškodnit ty osoby, kterým vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování. To je také něco, co se v minulosti dlouho slibovalo, nebylo to nikdy přijato, nebylo to nikdy dotaženo do konce. Teď aktuálně je ten návrh již ve Sněmovně, již ho projednává zdravotní výbor. Myslím si, že to je určitý dluh, který nyní splácíme. A myslím si, že to pomůže také otupit hrany a přinést záruky těm, kteří se obávají očkování, a přispět i k větší míře proočkovanosti, která v tuto chvíli klesá.
Vůbec poprvé také prostřednictvím dotačních programů rozvíjíme paliativní péči jak v nemocnicích, tak v domácím prostředí pacienta. Dnes máme již hrazenu mobilní paliativní péči a rozvíjíme specializované paliativní týmy v nemocnicích. Ten projekt již běží, již se rozjel od 1. června. A myslím si, že to je opět výrazný kvalitativní posun, protože paliativa nebyla úplně atraktivní téma, nebylo to sexytéma v minulosti, nikdo se tomu moc nevěnoval. Spíše jsme řešili to, jak pacienta vyléčit, ale víme, že medicína není všemocná, že neumí zázraky a že potřebujeme kvalitní paliativní péči nabídnout pacientům. A to je právě cílem těch projektů, které jsme rozjeli a které již běží, myslím, že jsou velmi pozitivně vnímány, a mají zvýšit kvalitu dožití nevyléčitelně nemocných pacientů. Takže to si myslím, že je také velký krok dopředu.
Kromě celé řady dalších změn jsme také zareagovali na rozhodnutí Ústavního soudu. Vláda schválila právní úpravu týkající se způsobu obsazování orgánů zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven - ten návrh zde také bude brzy v prvním čtení - z důvodu nerovnosti mezi skupinami pojištěnců v rámci orgánů zdravotních pojišťoven, tak jak jsou dnes obsazovány. Tuto nerovnost odstraňujeme a otvíráme možnost, aby se na chodu zaměstnaneckých pojišťoven podílelo mnohem větší spektrum subjektů. Nikoliv již pouze velcí zaměstnavatelé jako dnes, ale právě i další menší zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné a další, skutečně dáváme v tomto směru možnost i menším plátcům dostat se do řízení zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven a stejně tak i pojištěncům, kteří budou všichni moci nově kandidovat bez rozdílu do správních a dozorčích rad.
Současně v tuto chvíli chystáme nový zákon o zdravotních pojišťovnách, zcela nový zákon, věcný záměr zákona bude hotov do konce tohoto roku. Ten zákon nastaví jasná pravidla pro zdravotní pojišťovny z hlediska jejich odpovědnosti, kontroly a myslím si, že z něj opět bude těžit zejména pacient.
Již dnes se na zdravotní pojišťovny také velmi výrazně soustředíme společně s Ministerstvem financí, kdy je pravidelně kontrolujeme. Aktuálně dobíhá největší kontrola, která kdy byla v oblasti zdravotních pojišťoven, týkající se vlastně bazální povinnosti zdravotních pojišťoven, která jim vyplývá ze zákona, a to je zajištění časově a místně dostupných zdravotních služeb. To je něco, proč vlastně pojišťovny máme z hlediska právě síťotvorby apod. Víme, že dnes to není úplně ideální. Že si pacienti stěžují na nedostupnost péče apod., že je nechtěl přijmout nějaký lékař, protože má plno atd. To je samozřejmě selhání zdravotních pojišťoven, proto jsme udělali kompletní kontrolu všech sedmi zdravotních pojišťoven z hlediska toho, jak zajišťují časovou a místní dostupnost zdravotních služeb pro své pojištěnce, pro své klienty. Ta kontrola bude hotová do konce léta a v září představíme její výstupy včetně konkrétních návrhů opatření, aby například pojišťovny skutečně sledovaly kapacity. Aby nesledovaly pouze to, že někde nějaký lékař je, nebo nějaký poskytovatel je, ale jestli skutečně bere nové pacienty, jestli neodmítá pacienty, jestli má kapacitu. Jestli skutečně ta kapacita nasmlouvaná pojišťovnou je dostatečná. A to budeme chtít, aby zdravotní pojišťovny skutečně nově sledovaly, tak abychom jasně tvořili síť, která je odpovídající právě pravidlům o časové a místní dostupnosti zdravotních služeb.
Jak říkám, věcí, na kterých pracujeme, je celá řada. V současné době, a to možná skoro na závěr, na velké strategii, kterou nazýváme Zdraví 2030. Také něco, co je do budoucna. Co je pro mé nástupce, nikoliv pro mě osobně. Ale myslím si, že zdravotnictví potřebuje mít strategii. Potřebuje vědět, kam se směřovat, na co zaměřit pozornost z hlediska úhrad, z hlediska podpory. A právě proto v současné době vzniká velký koncepční dokument Zdravotnictví 2030 s jasnými prioritami z hlediska financování, z hlediska i následujícího programovacího období evropských fondů, ze kterého budeme skutečně chtít čerpat např. na investice, do urgentních příjmů. My chceme, aby byla jasně stanovena síť urgentní péče, urgentních příjmů v rámci nemocnic. A to je právě součástí oné strategie, mimo jiné strategie Zdraví 2030, která teď vzniká a která určitě bude dána i do veřejné konzultace.
Úplně na závěr bych zakončil důležitým úkolem do budoucna, který je složitý, přiznávám, vyvolává často velké debaty, ale je nutný, a to je otázka měření kvality zdravotní péče. Kvalita je něco, co samozřejmě musí patřit ke zdravotnictví. Nejenom otázka dostupnosti, ale skutečně i otázka toho, jestli péče u daného poskytovatele je poskytována na odborné úrovni, na odpovídající úrovni, jaké jsou výstupy dané péče. A to je něco co určitě chceme řešit, už to řešíme v rámci měření kvality zdravotní péče, kdy se chceme podívat na jednotlivé ukazatele. Teď aktuálně oslovujeme odborné společnosti v tomto a tyto ukazatele samozřejmě půjdou i k veřejné oponentuře. Ale chceme, abychom skutečně byli schopni srovnávat kvalitu péče v rámci jednotlivých poskytovatelů, protože to si myslím, že je také to, co pacienti očekávají. Nikoliv pouze to, že mají za rohem nemocnici, ale také, jakou péči tam dostanou, v jaké kvalitě. A to si myslím, že je něco, co by také mělo být všeobecným konsenzem, že je nutné řešit.
Takže dámy a pánové, tolik ode mne všechno. Já myslím, že těch věcí, na kterých pracujeme ve zdravotnictví, je celá řada. Pracujeme na nich poctivě poslední rok a půl. Celá řada věcí, jak jsem říkal, je rozdělána a já budu moc rád, když je Sněmovna podpoří, protože spousty otázek, o kterých jsem hovořil, to myslím není o nějakém politickém rozdělení, pravo-levém, ale skutečně o snaze zlepšit české zdravotnictví pro české pacienty. Děkuji. (Potlesk zleva.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a nyní vyzývám k vystoupení ministra životního prostředí Richarda Brabce. A připraví se ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Jenom zopakuji pořadí, aby se stačili poslanci připravit. Po paní ministryni Maláčové mám přihlášeného předsedu poslaneckého klubu Pirátů pana poslance Michálka. Následně předsedu poslaneckého klubu SPD Radima Fialu. A tím končí zatím přednostní práva a následně bych zahájil rozpravu. Takže pane ministře, máte slovo. Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za něj, vážený pane předsedající. Kolegyně, kolegové, já vás asi nepřekvapím tím, čím začnu, a já s tím snad trochu i potom skončím nějakým takovým zvláštním okruhem, protože to, co teď momentálně zažíváme venku, a asi jste možná zaznamenali, že teď byla naměřena historicky nejvyšší teplota června vůbec v historii měření, jestli se nemýlím, od roku 1775, tak nejsou lepší kulisy, nemyslím teď tady ty klimatizované, ale kdyby se sem dostal vzduch zvenku, tak by to asi bylo o poznání kratší, to jednání naše. Ale nejsou lepší kulisy pro to, abychom si řekli, co je největší problém této země. A co nepochybně bude největší problém. A to je to, jakým způsobem dokážeme našim dětem a jejich dětem tu zemi připravit na změnu, která tady nepochybně je, která přichází.
Mě vždycky trochu zamrzí, když - ono to tady zaznělo dneska už několikrát a nepochybně to ve vašich vyjádřeních ještě zase zazní. Já chápu, že je to určité politické klišé, ale myslím si, že v tom reálném životě, a doufám, že se na tom s většinou z vás shodneme, a dost často se na tom shodujeme, když se bavíme mezi čtyřma očima a ne před kamerami, takže mně vždycky nejvíc vadí, když někdo řekne, že prostě vláda neudělala v této oblasti vůbec nic. A já říkám, kdyby ty vlády před námi udělaly to, co jsme udělali my, tak už dneska jsme mohli být úplně někde jinde. Protože setrvačnost těch kroků, aby začala fungovat opatření proti suchu, je prostě obrovská, je dlouhá i desítky let. ***