(16.30 hodin)
(pokračuje Vojtěch)
eRecept je jedním z příkladů jakožto velmi úspěšný projekt. V roce 2018 bylo asi 58 milionů vydaných receptů a ten systém, byť se ho všichni obávali, tak skutečně funguje a všichni si na něj velmi dobře zvykli. A já věřím tomu, že si zvyknou i na onen sdílený lékový záznam pacienta, který výrazně pomůže k bezpečnosti a kvalitě péče o pacienty, kteří jsou třeba ošetřováni zdravotnickou záchrannou službou nebo samozřejmě lékaři a kteří berou celou řadu léků a sami bohužel nevědí často, jaké ty léky mají nežádoucí účinky, nežádoucí interakce a podobně.
Obecně se snažíme pracovat na zdravotnictví, které je koncentrováno kolem pacienta. I proto jsme také přijali novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění týkající se jenom vyhrazených zdravotnických prostředků. Tady patří dík samozřejmě celé Sněmovně, která tento návrh podpořila v minulém volebním období jednomyslně. Tento návrh výrazně zvyšuje portfolio zdravotnických prostředků, které budou nově hrazeny pacientům. Celkově se úhrada za zdravotnické pomůcky zvýší asi o půl miliardy korun. A především počet těch zdravotnických prostředků bude skutečně mnohem vyšší a cílíme skutečně na pacienty, kteří jsou chronicky nemocní, diabetici, dětští pacienti, kteří v tuto chvíli často platí za zdravotnické prostředky i desítky tisíc korun bez jakékoliv úhrady, a pak musí někde sbírat víčka a podobně. Což si myslím, že je velmi nesprávné. Takže jsem rád, že se podařilo tento zákon přijmout a že skutečně z něj budou těžit pacienti.
Také prošla otázka úhrady léčebného konopí. Něco, po čem se také dlouhodobě volalo. Minulý týden tedy v třetím čtení Sněmovna toto podpořila. Myslím si, že to je posun pro řadu pacientů s chronickou bolestí, s roztroušenou sklerózou a podobně, kdy jim to výrazně může ulevit a hlavně třeba snížit podíl opiátů, které užívají.
Také aktivně řešíme nedostupnost léků. Já si nepamatuji, že by v minulosti toto téma bylo nějak systematicky řešeno. My se snažíme skutečně najít mechanismus, aby léky byly dostupné jak v centru Prahy, tak někde na periferii, protože to je často problém. Proto jsme připravili takzvaný emergentní objednávkový systém, novelu zákona, která teď je v mezirezortním připomínkovém řízení. Zanedlouho půjde na vládu a pak samozřejmě do Sněmovny. Cílem je, aby pacient získal svůj lék, pokud není dostupný standardní distribuční cestou, na základě odpovědnosti výrobce, který bude povinen maximálně do dvou dnů dodat daný lék do jakékoliv lékárny v České republice pod výraznou sankcí.
Rovněž v tomto návrhu řešíme otázku větší regulace reexportu léčiv. Protože víme, že je to stále velmi zajímavý byznys v řádu mnoha miliard, kdy distributoři vezmou léky a místo toho, aby je dali českým pacientům do lékáren, tak je vyvezou někam do zahraničí a tam získají marži, nějaký rozdíl mezi tou nákupní cenou v České republice a prodejní cenou někde v Německu nebo v Dánsku. Jsou to velmi lehce vydělané peníze. Na druhou stranu na úkor českých pacientů, kteří pak ty léky nemají. To znamená, v tomto směru chceme jít cestou vyšší regulace.
Také chceme zajistit, abychom v případě výpadku léku, třeba výpadku ve výrobě, což je něco, co se bohužel stává, může stát do budoucna, mohli snadněji zajistit náhradu, náhradní léčivý přípravek, za stejný doplatek pro pacienty třeba ze zahraničí v rámci jako mimořádného dovozu a podobně. To si myslím, že je také velmi důležité, protože víme, že nedostupnost léčiv je skutečně téma, které se objevuje čím dál častěji. A tato komplexní novela myslím si, že velmi dobře cílí na to, abychom to řešili, a velmi brzy tedy dojde do Poslanecké sněmovny.
Další velkou kapitolou jsou drahé a inovativní léky. Všichni známe medializované případy pacientů, kdy pojišťovna těmto pacientům zamítne hradit léčbu, nějakou velmi drahou inovativní léčbu. Skrze onen § 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění jsme přistoupili k velké revizi celého tohoto procesu a vstupu inovativních léčiv do úhrad z veřejného zdravotního pojištění tak, aby se tyto nové léky k pacientům dostaly co nejdříve. Aby nebyli nuceni žádat skrze § 16, protože to je proces, který je složitý, často s nejasným výsledkem. Proto je už nyní v připomínkovém řízení novela zákona o veřejném zdravotním pojištění, která rozšíří dostupnost nejmodernějších léčiv hrazených z veřejného zdravotního pojištění, vysoce inovativních léčivých přípravků a zejména také léků na vzácná onemocnění, orphanů, super-orphanů, které jsou dnes naprosto nedostupné, maximálně skrze žádost podle § 16, což jak říkám, je proces velmi složitý.
Zároveň tato novela zavádí poprvé v historii transparentní, konzistentní a předvídatelný proces pro rozhodování pojišťoven o nároku pacienta včetně odvolacího řízení. Mluvím o rozhodování revizních lékařů pojišťoven, které také často podléhá kritice. My nastavujeme jasná pravidla tak, aby toto bylo sjednoceno v rámci zdravotních pojišťoven, aby byla možnost pro pacienta se odvolat a zkrátka pacient se ke svému nároku, pokud na něj skutečně nárok má, na danou léčbu, na úhradu dané léčby, dostal transparentně a bez větších obtíží. S tím souvisí i vznik center pro vzácná onemocnění, která v současné době vznikají tak, abychom těmto pacientům nabídli co nejvíce specializovanou péči těmi, kteří jim skutečně pomohou.
Výrazně se také posouváme kupředu, pokud jde o reformu péče o duševní zdraví. Tady si myslím, že i kritici ministerstva musí uznat, že se v tomto skutečně udělalo velké množství práce, že se nám úspěšně daří přesouvat pacienty z těch velkých psychiatrických nemocnic do komunitní péče. Takto už dnes vlastně v rámci oněch center duševních zdraví, která jsme začali otevírat od minulého roku - celkově jich do konce tohoto roku bude otevřeno třicet - tak aktuálně už 400 pacientů z psychiatrických nemocnic je v péči komunitních center. A budeme dále pokračovat. Myslím, že to je něco, co dlužíme těmto pacientům, kdy tito pacienti se budou nově, nebo už dnes můžou pohybovat v přirozeném prostředí, ve svém domácím prostředí, a starají se o ně terénní pracovníci, multidisciplinární týmy zdravotníků, sociálních pracovníků, kdy ta péče chodí za nimi, a nikoli aby pacienti tu péči vyhledávali. A to je skutečně revoluční. Ta centra už dnes fungují. Jak říkám, do konce roku jich bude celkem třicet, do budoucna až sto.
Je to samozřejmě proces také na dlouhou dobu. Ve státech, kde to proběhlo, ty reformy trvaly většinou dvacet let. Ale my jsme začali. A znova, je to něco, co není možná nějak populární, nezískávají se na tom politické body, ale je to nezbytně nutné, abychom těmto pacientům s duševní chorobou pomohli. Podporuje nás v tom i Světová zdravotnická organizace, Evropská komise a další.
Na základě mého apelu a důrazu na kvalitu péče pacienti také letos významně těží, a v příštím roce budou těžit, z dohod poskytovatelů a zdravotních pojišťoven v rámci dohadovacího řízení. V minulém roce historický úspěch nejvíce dohod v historii a v tomto roce v zásadě je ten úspěch podobný. Skutečně velmi úspěšné dohadovací řízení, kdy ty dohody obsahují celou řadu pozitivních změn, zejména v oblasti dostupnosti stomatologické péče, kdy my jsme přesvědčeni o tom, že od příštího roku se výrazně sníží počet stížností pacientů, kteří si stěžují na to, že je zubař nechtěl ošetřit takzvaně na pojišťovnu, pouze na cash. Že stomatologická péče je nedostupná. To by se již v příštím roce nemělo stávat. I třeba v případě dětských pacientů, kdy nově budou hrazeny výkony právě zaměřené na dětské pacienty, aby zubní lékaři byli ochotni se o ně postarat.
Stejně tak dochází k řadě změn v oblasti praktických lékařů pro děti a dorost. To souvisí právě s onou reformou primární péče, kdy se pacienti dočkají celé řady nových výkonů v péči o prediabetiky, obézní děti, konzultace v oblasti očkování, a tak dále. Těch věcí je tam celá řada. ***