(15.40 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátoru Jaroslavu Malému. Ještě jednou se mu omlouvám, pana kolegu Žaloudka znám a jenom jsem využil předepsaný zápis o přítomnosti senátorů, ale prosím, přijměte moji omluvu.
Chtějí se k předloženým pozměňovacím návrhům Senátu vyjádřit zpravodajové jednotlivých výborů? Požádám kolegu Ondřeje Profanta, jestli má zájem. Není tomu tak. Stanislav Fridrich - výbor ústavněprávní? Není tomu tak. Leo Luzar za petiční výbor? Není tomu tak. Jan Bartošek za výbor pro bezpečnost? Není tomu tak. Marian Jurečka za hospodářský výbor? Není tomu tak. Radovan Vích za výbor pro obranu? Také ne.
Takže v tom případě mohu otevřít rozpravu. A mám přihlášeného pana poslance Adama Kalouse. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Adam Kalous: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážená vládo, dámy a pánové, na úvod bych chtěl připomenout, jakým způsobem byla přijata ta první verze zákona o registru smluv, který se tady řešil v roce 2015.
Za prvé ten zákon vstoupil v platnost 1. července 2016 a jeho přijetí bylo jedním z hlavních předvolebních slibů, který jsme jako hnutí ANO občanům dali a který jsme jako velmi rychle splnili.
Za druhé. Bez hnutí ANO by ten zákon nikdy nemohl být přijat. To je prostě fakt a je potřeba si to tady připomenout.
Za třetí. Není pravda to, co dnes tvrdil pan předseda Michálek, že blokujeme přijetí novely tohoto zákona, že to zdržujeme. Je to nesmysl. Je to přesně naopak. A to, že byl dnes tento bod předřazen panem předsedou Faltýnkem, je toho jasným důkazem.
Nyní tedy projednáváme novelu vrácenou Senátem. Já jsem k té části novely, která se týká registru smluv, podal komplexní pozměňovací návrh, který ruší výjimky ze zveřejňování smluv pro společnosti, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu. To znamená, že firmy typu ČEZ, České dráhy, ČD Cargo, ČEPS a další, budou muset nově zveřejňovat smlouvy v registru, ale bude se to týkat pouze těch smluv, které nejsou smlouvami z běžného obchodního styku. To znamená, budou zveřejňovány smlouvy typu marketingových smluv, smlouvy na právní služby, na nákup vozidel apod. Ale ty smlouvy, které by mohla konkurence využít v rámci obchodní soutěže, se zveřejňovat nebudou, tak jak to již v praxi aplikuje národní podnik Budvar a není s tím žádný problém. Totéž se týká vojenských podniků. O tom tady již byla také řeč. Nebudou se tedy zveřejňovat smlouvy, které souvisejí s obranou státu nebo kritickou infrastrukturou. To je podstata mého pozměňovacího návrhu, který již byl Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení schválen. To znamená, že dnes existuje téměř 1 400 firem, které jsou majoritně vlastněny státem či územními správními celky. Z toho téměř 27 % představují akciové společnosti, které mohou teoreticky vydat dluhopisy v jakékoliv hodnotě, a vymanit se tedy z povinnosti vkládat smlouvy do registru smluv. A právě tuto výjimku můj pozměňovací návrh a tato novela odstraňuje.
Co se týká pozměňovacího návrhu Senátu, tak tady se ztotožňuji s negativním stanoviskem Ministerstva zdravotnictví, krom toho, že jednotkové ceny patentovaných léčiv již nyní výrobci nezveřejňují s odkazem na obchodní tajemství, by došlo začleněním této výjimky k situaci, kdy nebudou zveřejňovány ani ceny běžných nepatentovaných léků, jejichž postavení je totožné s jakýmkoliv zbožím na trhu.
Děkuji všem tady za podporu původní sněmovní verze a děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Adamu Kalousovi. Nyní pan ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v rozpravě. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte, abych se i já vyjádřil k návrhu zákona ve verzi schválené Senátem, který, jak bylo řečeno, obsahuje poupravený pozměňovací návrh pana senátora Jaroslava Malého týkající se problematiky zveřejňování jednotkových cen léčivých přípravků.
V obecné rovině musím říct, že považuji maximální transparentnost za velmi důležitý a účinný nástroj veřejné kontroly nad výdaji veřejných subjektů, mezi které rozhodně státní nemocnice patří. Ministerstvo zdravotnictví proto nepokládá zavedení plošné výjimky ze zveřejňování jednotkových cen léčivých přípravků za žádoucí, naopak máme za to, že bude-li to možné, je vhodné, aby se zveřejňovaly. Na základě posouzení zmíněného pozměňovacího návrhu mám za to, že zařazení nové výjimky ze zveřejňování v registru smluv není důvodné. Její schválení může naopak přispět ke zvýšené nepřehlednosti dotčené právní úpravy.
V ustanovení zákona o registru, kam má být diskutovaná nová výjimka přidána, jsou totiž zařazeny tzv. výjimky fakultativní povahy. To znamená, že tyto položky lze, obecně řečeno, na základě dobrovolného rozhodnutí příslušných subjektů uveřejnit, aniž by byla ovlivněna jejich účinnost. Mohl by tak vzniknout mylný dojem, že o tyto informace lze žádat podle zákona číslo 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Přitom již nyní jsou jednotkové ceny léčivých přípravků zpravidla označovány za předmět obchodního tajemství, a tedy se jedná o údaje, které se podle zákona o svobodném přístupu k informacím neposkytují. Pokud bude tedy informace o jednotkové ceně léčivého přípravku označena jednou ze smluvních stran jako obchodní tajemství, nemůže se poskytnout podle zákona o svobodném přístupu k informacím, a tedy se podle výjimky uvedené v ustanovení § 3 odst. 1 zákona o registru smluv neuveřejní ani v registru smluv.
Je pravdou, že v mnoha situacích, především v oblasti originálních nenahraditelných léčivých přípravků, mají nemocnice jen velmi malou manévrovací oblast. Pokud jsou jednotkové ceny léků označeny za obchodní tajemství a splní jeho zákonné znaky, jsou z povinnosti zveřejnění již nyní vyňaty. To znamená, skutečně lze použít institut obchodního tajemství a v takovém případě tyto informace nezveřejnit. Plošnou výjimku ze zveřejňování i pro léčivé přípravky, kde neexistuje právní důvod utajování jednotkové ceny, kterým je právě odkaz na obchodní tajemství, nepovažuji za vhodnou. Takovou jednotkovou cenu, která parametry obchodního tajemství nesplňuje, skutečně není důvod před veřejností tajit.
Proto se domnívám, že dotčená právní úprava je v tomto směru již nyní zcela dostačující a Senátem přijatý pozměňovací návrh není potřebný, naopak může aplikační praxi ještě více zkomplikovat a znepřehlednit. Problém, který má senátní pozměňovací návrh řešit, vzniká podle mého názoru pouze špatnou aplikací dotčených zákonných ustanovení některými poskytovateli zdravotních služeb, což by ovšem samo o sobě nemělo být důvodem pro změnu zákona, a proto za Ministerstvo zdravotnictví podporuji verzi přijatou Poslaneckou sněmovnou.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu ministrovi zdravotnictví. Ptám se, kdo se dále hlásí do rozpravy, protože jinou písemnou přihlášku nemám. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím a přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, pokud není zájem o závěrečné slovo. Není tomu tak.
K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců, tedy pro schválení senátní verze.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 50/13, ve znění schváleném Senátem, tedy podle sněmovního tisku 50/14."
Všechny vás odhlásím, požádám vás o novou registraci, prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
A budeme hlasovat, rozhodovat v hlasování číslo 947, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro senátní verzi. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování číslo 947 z přítomných 162 pro 41 poslanec, proti 81. Návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění, schváleném Senátem, nepřijali. ***