(12.30 hodin)
(pokračuje Šafránková)
Předložený pozměňovací návrh, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě, by měl být prvním krokem k nápravě poměrů, kdy starobní důchodci s nejnižšími příjmy a zejména takzvaní starodůchodci nebo osamělí důchodci žijící v jednočlenných domácnostech nemají ve společnosti důstojné postavení a žijí mnohdy v existenční i existenciální tísni, s čímž se nelze smířit. Proto navrhuji u osob, u kterých bude činit součet jejich měsíčních příjmů ze starobního a pozůstalostního důchodu, pokud ho pobírají, i po vládou navrhovaném navýšení méně než 10 tisíc korun, navýšení základní složky starobního důchodu k 1. lednu 2020 o dalších 900 korun, přičemž jsme si vědomi i obtížné situace mnoha invalidních důchodců, zejména těch s těžším stupněm poškození zdraví, resp. těch, pro které je jejich invalidní důchod jediným zdrojem příjmů. Tuto záležitost též chceme co nejdříve systémově řešit, ovšem za vhodnější považujeme jiný postup než její zahrnutí do novely tohoto zákonného předpisu.
Co se týče rozpočtových nákladů navrhovaného opatření, nejde v úhrnu a v celkových dopadech a důsledcích tohoto kroku jen o nárůst na straně veřejných výdajů. Naopak, návrh může jednak stimulovat koupěschopnou poptávku u inkriminované skupiny starobních důchodců a může tedy znamenat zvýšení daňových příjmů veřejných rozpočtů, zejména v segmentu daně z přidané hodnoty či spotřební daně, a zároveň bude znamenat snížení objemu některých sociálních transferů, například v oblasti státní sociální pomoci či státní sociální podpory. Navrhovaným opatřením dojde vlivem k jednorázovému navýšení ročních výdajů státního rozpočtu na dávky důchodového pojištění v řádu maximálně 2 miliardy oproti vládou navrhované úpravě. Na straně druhé, jak již bylo řečeno, lze v důsledku tohoto opatření očekávat i postupné zvýšení daňových příjmů a snížení výdajových položek státního rozpočtu v oblasti některých sociálních transferů, například v oblasti státní sociální pomoci či státní sociální podpory. Proto vás prosím o podporu tohoto mého pozměňovacího návrhu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přečtu omluvy. Od 15 hodin do konce jednacího dne se omlouvá pan poslanec Josef Kott. Z dnešního dopoledního jednání se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Jan Skopeček. A mezi 15. a 19. hodinou z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Radek Zlesák. A když už jsem u toho, tak tady přistála ještě jedna omluva a je to pan poslanec Rostislav Vyzula, který se omlouvá od 12.45 do konce jednacího dne z rodinných důvodů.
A nyní tedy požádám o vystoupení pana poslance Tomáše Martínka a připraví se pan poslanec Jan Bauer. Máte slovo, pane poslanče. Prosím.
Poslanec Tomáš Martínek: Vážené dámy, vážení pánové, rád bych využil této příležitosti, abych odůvodnil dva své pozměňovací návrhy, které jsem nyní nahrál do systému. První pozměňovací návrh vrací možnost započítat částečně dobu studia. Nově by nebylo prezenční studium na vysoké škole omezeno věkem studenta, ale byla by omezena celková délka studia dle standardní doby prezenčního studia daného programu studia. Obdobně jako tomu je u ubytovacích stipendií, zavádí se také omezení uznatelnosti pouze na první studium daného stupně studia. Tento pozměňovací návrh podporuje celoživotní vzdělávání. Staví podmínku uznatelnosti více férovou i pro osoby, které se rozhodnou studovat prezenčně v pozdějším věku.
Informace k tomuto nastavení jsou zpracovávány v rámci údajů předávaných informačními systémy škol například do sdružené informace matrik studentů. Propojení s informačními systémy MPSV by tak neměl být větší problém. Na implementaci je dostatek času, protože žadatelé o důchod, kterých se bude tato úprava týkat, začnou podávat žádosti o důchod až za delší dobu. Z tohoto důvodu by toto ustanovení v blízké době nemělo mít větší rozpočtové dopady, vyjma jeho budoucí implementace. Započtení doby studia jako náhradní doby platí i dnes, avšak pouze pro studium do 31. prosince 2009. Osoby, které studovaly i zčásti od roku 2010, náhradní dobu využít nemohou. Navrhuje se tedy vrátit osobám možnost uplatnit náhradní dobu při výpočtu základního procenta výpočtového základu procentní výměry na dobu studia.
Druhý pozměňovací návrh obsahuje: navrhuje se prodloužení možnosti uplatnění vyloučené doby pro rodiče pečující o dítě do 9 let věku. Možnost vyloučení období péče o dítě do věku 9 let bude mít jeden z rodičů. Věk 9 let je zvolen proto, že do tohoto věku dochází k největším rozdílům v příjmech mezi osobami pečujícími o děti a ostatními. Rodič tak bude mít možnost pracovat na částečný úvazek po delší dobu a pečovat o dítě, aniž by to negativně ovlivnilo výši důchodu při výpočtu procentní výměry. V současnosti se příjmy rodičů pečujících o jedno dítě po jeho čtvrtém roku života započítávají do jejich průměrného celoživotního příjmu, což se pak negativně projeví ve výši důchodu pečujících. Návrh není diskriminační, vyloučenou dobu budou moci uplatnit muži i ženy. Podmínkou však zůstává, že vyloučenou dobu může uplatnit pouze jeden z rodičů.
Rozpočtové dopady návrhu budou v prvních letech omezené, protože možnost delší vyloučené doby při péči o dítě se bude týkat nově přiznávaných důchodů. V materiálu Komise pro spravedlivé důchody jsou výdaje spojené s tímto opatřením odhadnuty v řádu maximálně stovek milionů ročně v prvních letech od zavedení. Postupně je odhadován trend zvyšování těchto výdajů a plné rozpočtové dopady lze dle tohoto materiálu očekávat za cca třicet let. Na této úpravě důchodového systému, která podporuje částečné úvazky i snížení rozdílu ve výši důchodů u osob pečujících o děti a ostatními, panovala většinová shoda i na Komisi pro spravedlivé důchody MPSV.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Jako poslední je přihlášen pan poslanec Jan Bauer. Pane poslanče, máte slovo. A prosím Poslaneckou sněmovnu o klid. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, já vím, že to je pořád stejná písnička, protože se potkáváme jak na plénu Poslanecké sněmovny, tak na půdě výboru pro sociální politiku, ale dovolte mi, abych opravdu jenom zkráceně vyslovil nebo zopakoval v minulosti již mnohokrát vyslovené a řečené.
Na to, aby si člověk uvědomil, nebo aby možná pochopil celý náš důchodový systém, který je nesporně složitý, tak si myslím, že není nutné znát dopodrobna celý systém, ale je dobré znát nějaké vstupní informace.
Já bych chtěl, ještě než vyslovím tu otázku na závěr, říci, že pokud se podíváte na kapitolu 313 Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu, tak zjistíte, že tato kapitola ve velice krátké době bude znamenat téměř polovinu státního rozpočtu, a ty výdaje neustále rostou. Také zjistíte, že přibližně 94 % této kapitoly jsou takzvané mandatorní výdaje a ty tímto rozhodnutím, pokud bude schváleno, také rostou. Na druhé straně je jasné, že v České republice máme v současné době pouze průběžný systém, který je doplněný takzvaným třetím pilířem. A česká populace stárne. Je pravděpodobné, pokud do důchodového věku přijde takzvaná Husákova generace, tak se dostane do opravdu velkých ztrát v řádech desítek miliard. A my stále nevíme, co se s tímto systémem stane.
Jsem si vědom, že nás v poslední době Evropská komise obtěžuje permanentně nějakými zprávami, ale skutečně, pokud se do zprávy Evropské komise podrobně začtete, tak je tam vyslovena jedna klíčová a důležitá věta. A ta zní: "Váš důchodový systém v České republice je neudržitelný."
Z toho důvodu bych se chtěl opravdu férově zeptat i na půdě této Sněmovny, jakým způsobem, vážená paní ministryně, chcete tento neudržitelný systém do budoucna udržovat. Protože je neudržitelný. V tom se nesporně shodneme. A pokud skutečně do budoucna něco neuděláme, a já zatím žádné kroky nevidím, tak se dostane mimo těch dvou posledních let, kdy byl na důchodovém účtu částečný přebytek, do opravdu fatálních deficitů, které se pravděpodobně budou hradit na úkor investic, na úkor jiných věcí, které jsou součástí státního rozpočtu. Takže možná opakovaně, my se o to přeme neustále, vznáším otázku, jak chcete tento neudržitelný systém, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího, do budoucna udržovat.
V neposlední řadě bych chtěl říct i stanovisko poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. My jsme mnohokrát deklarovali, že v době ekonomického růstu si zaslouží i čeští senioři, aby se podíleli na tomto růstu, proto nezpochybňujeme tento návrh. Samozřejmě je k diskusi, jestli to zvýšení by mělo být nad rámec zákonné valorizace, nebo být nemělo, ale i prostřednictvím našeho hlasování na výboru pro sociální politiku jsme podpořili tento návrh. Na druhou stranu vždy využíváme příležitost, abychom se ptali, protože i tento návrh, jak jste si přečetli v důvodové zprávě, znamená nemalé zatížení státního rozpočtu v řádech miliard korun. Vždy se ptáme, jakým způsobem chcete tento návrh zvyšování důchodů, ale hlavně celý důchodový systém udržovat a hlavně financovat. Děkuji dopředu za odpověď. ***