(17.20 hodin)
(pokračuje Luzar)

Ale chci se vrátit ještě k jedné věci. Hovořilo se tu o... chabého ducha, mám tady poznámku. Já si vzpomínám, a měl jsem tu možnost opětovně jako každý rok vidět návrhy na vyznamenání vrahů Mašínů. A je tady mnoho kolegů a kolegyň, kteří by se možná i rádi připodepsali k tomuto návrhu. Není to z podobného soudku? O snaze přepisování historie a o snaze otočit kola dějin a říci: oni to nebyli vrazi, oni to byly oběti, oni to byli hrdinové, protože měli vznešený cíl.

Já si myslím, že když se vrátíme k reálu, proběhla nějaká debata v cizím parlamentu, proběhl nějaký kulatý stůl, který přijal nějaké doporučení pro zákonodárný sbor. Jasně tady zaznělo, že vláda toto odmítla, myslím vláda Ruské federace toto odmítla, je tady jasné stanovisko velvyslance Ruské federace.

Pokud bychom k něčemu měli přispět, tak ano, řešme tam ty věci, které již nastaly, to znamená tu Ukrajinu. A jsem zvědav, kdo z vás, kolegové a kolegyně, najde tu odvahu a postaví se čelem k tomu, když v tom usnesení bude odsouzení Ukrajiny. Zda tento návrh zákona budeme požadovat stažení a vyjmutí těchto vojáků, protože samozřejmě o to také jde.

A proto se přimlouvám k tomu, aby tento návrh, který tady zazněl, a toto jednání bylo přerušeno a přeneseno na půdu zahraničního výboru, jak tady zaznělo, a zahraniční výbor k tomu se znalostí věcí a argumentů, jak to tam probíhalo a jaká jsou oficiální stanoviska, k tomu případně doporučil této Sněmovně přijmout usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ujišťuji se, že v tuto chvíli žádný návrh nepředkládáte. A mám tu s faktickou poznámkou pana poslance Lipavského, poté pan poslanec Benešík, poté pan poslanec Zaorálek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážené dámy, vážení pánové, projev pana poslance Luzara by se dal vzít do učebnice argumentačních faulů, protože o zlém Rusku tady jaksi moc hovořeno nebylo. Pan Filip ten si ve svém projevu vystavěl takzvaně slaměného panáka, to znamená falešný argument, který si vytvoříte, a pak do něj mlátíte místo do toho skutečného, že se má snad smlouva rušit. A takzvaný whataboutism, to znamená, že ukazujete na ty druhé, to nám předvedl pan Luzar, když jaksi mluvil o tom, kolik kulatých stolů se koná tady v Praze, to mě opravdu pobavilo.

Realita je taková, že okupace z roku 1968 prodloužila komunistickou hrůzovládu, co tady KSČ provozovala, o dalších 21 let. A myslím si, že není žádná ostuda, že Sněmovna zaujme k této problematice jasný postoj, že vyšle jasný signál, korektní, nehysterický, na tom se shodneme.

A samozřejmě další věci, které tady pan Luzar říká, to mi přišlo, že je z říše pohádek, protože my vůbec neřešíme, kdo má jaké důchody, to si opravdu vymyslel. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to možná budu číst donekonečna. Tady přece jasně zaznělo, že nemíníme nikomu zasahovat do jejich návrhů řešení sociálních systémů vysloužilých vojáků. V tom není problém. Ten problém je v tom zdůvodnění. A nevím o tom, že takové zdůvodnění měla i Ukrajina. My do toho nechceme kecat ani Ukrajině, ani Ruské federaci. Ale co Ruská federace v tom zdůvodnění používá, že ti vojáci plnili úkoly při potlačení pokusu o státní převrat, a tak dále, a tak dále, to je jádro problému. O to nám jde. Ne o to, že ukrajinská nebo ruská vláda přidá vysloužilým vojákům. To je skutečně jejich věc. Ale jde o to, jak se to zdůvodňuje. A já nevím o tom, že by na Ukrajině někdo říkal ve zdůvodnění výsluh nebo vylepšení důchodu, že to nebyla agrese a že to byla bratrská pomoc. Prostě minimálně část ruské politické scény toto tvrdí a ten návrh zákona tímto zdůvodňuje. A to nám vadí! A v tom je ten zásadní rozdíl! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Chtěl bych, a léta na to mám, podpořit prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Benešíka. Protože to, o čem se tady bavíme, že chceme nahlas říct, že pokus o revoluci a pokus dostat se ze spárů krvavých tyranů, kteří tady od roku 1948 do roku 1968 vraždili české spoluobčany, nebyla kontrarevoluce, nebylo potlačení kontrarevoluce, ale byl to pokus o získání opět svobody. Nic jiného! A toto tady chceme říct. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Valenta. Připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na úvod svého vystoupení bych si dovolil zareagovat na jinak velice váženého kolegu Benešíka. On se trochu plete, protože já tady v tom usnesení, které mi bylo předloženo ze strany lidovců, čtu bod 7 a tam je jasně napsáno, že Poslanecká sněmovna vyzývá nejvyšší ústavní činitele ke společnému prohlášení, kterým by vyjádřili svůj nesouhlas s takovými kroky, které by vedly k přijetí navrhované novely zákona o vojenských veteránech. Takže ono i v tom usnesení máte, že protestujete proti zákonu o vojenských veteránech, nikoliv o nějakých jiných konsekvencích ze strany Ruské federace. Tam možná také, ale v jiných bodech.

Ale dámy a pánové, dovolte mi, abych přičinil jednu velice krátkou poznámku k věci. Částečně o tom problému hovořil i místopředseda Filip a posléze i můj kolega Luzar. Za sebe předesílám, že osobně považuji obsazení naší země vojsky Varšavské smlouvy za zřejmý akt porušení mezinárodního práva. Dle mého názoru k němu nemělo dojít. Ostatně celá tato invaze dle mého názoru udělala celému socialismu jako takovému v podstatě medvědí službu a také narušila do té doby velice přátelské, a to podtrhuji, vztahy mezi Československem a Sovětským svazem, myšleno mezi prostými Čechy a občany Sovětského svazu ještě velice dobře pamatujícími si válečné události.

Jsem možná taky paradoxně rád, že se tato problematika dnes ve Sněmovně projednává, a dokonce i za to, že někteří zástupci politických stran dnes tak razantně vystupují se svými zásadními proklamacemi. Bohužel však jimi kromě jinak asi jejich spravedlivého hněvu prostupuje také vysoký stupeň pokrytectví a někteří předřečníci na to ve svých projevech narazili. Určitě si přece pamatujeme ten zmíněný zákon o válečných veteránech na Ukrajině. Místopředseda Filip o něm hovořil a já to jen částečně doplním a rozvedu. Bylo to obrovské téma, vyvolalo obrovský rozruch, a dokonce rozruch mezinárodní. A tento zákon, jistě víte, upravoval jen, v uvozovkách, benefity a přidělovaný status válečných veteránů banderovcům silně kolaborujícím s nacistickým režimem, který měl za následek mnoho desítek milionů mrtvých obětí jak civilních, tak vojenských.

A co na to ministr zahraničí Petříček? Ten po silné vlně kritiky k celé záležitosti dlouho mlčel a až později vydal nedlouhé prohlášení, v němž konstatoval - teď cituji - "že diskutovaný zákon je vnitřní záležitostí z doby minulé a že složité stránky dějin si každá země musí vyřešit sama". Ministerstvo zahraničních věcí České republiky k tomu ještě trapně tvrdilo, že problém banderovců je věcí zkoumání historiků.

Ptám se tedy. To má být i invaze v roce 1968 předmětem zkoumání historiků, nebo si ruská strana má tyto záležitosti spojené s invazí z roku 1968, tedy i zákon o vojenských veteránech, vyřešit sama? To snad ne. A jestli si myslíte, že ano, potom stáhněte všechny návrhy svých usnesení.

Jako ostudné strkání hlavy do písku nejen české vlády, ale nás jako Poslanecké sněmovny tento přístup zkritizoval i prezident republiky Miloš Zeman. Důrazně se proti zákonu o uznání banderovců za válečné veterány se všemi výhodami s tím spojenými ohrazovaly i židovské organizace z různých států Evropy i světa. Já osobně jsem interpeloval nejen pana ministra zahraničí Petříčka, ale i předsedu vlády Andreje Babiše. Přece každý z nás dobře víme, že banderovci masově vraždili volyňské Čechy, masově vraždili i Poláky, Židy, ženy, děti, dokonce i kojence. Prosím pěkně, znovu opakuji, jednalo se o Čechy a Slováky, čímž chci říci, že i tato věc se nás kromě okupace v roce 1968 bytostně týká a také týkala. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP