(16.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Vondráček, poté se připraví pan poslanec Zaorálek. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Nejsme ve sporu. Chtěl bych jenom opravdu uvést na pravou míru, já jsem neřekl, že se nejedná o vážnou věc. Myslím si, že to je vážná věc, že je dobře, když se ozveme. A jestli Ruská federace chce mít s námi kvalitní dialog a chce se - a já věřím, že ano - a chce si s námi vypořádat věci, které se týkají naší historie, tak musí respektovat v tomto bodě stanovisko České republiky, že se jednalo o okupaci. Považuji za vhodné, abych se obrátil přímo já jako předseda - to reaguji na ten další dotaz. Prosím vás, neřekl jsem, že to není vážné, jenom že doufám a jsem přesvědčen o tom, že to je iniciativa menšinová. A je zde i stanovisko vlády Ruské federace. Už to jednou proběhlo hlasováním, pokud vím, a tam 355 nehlasovalo vůbec, 2 se zdrželi a snad jenom 93 bylo pro. Takže já věřím, že tento návrh, který je pro nás, a my se oprávněně můžeme domlouvat, je provokativní, tak že je to pouze minoritní záležitost. A i ten kulatý stůl je věc, která se odehrála, ale nejedná se o oficiální stanovisko.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová, poté s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vy mě znepokojujete. Já zkrátka chci rozumět tomu, že očekáváte, že Ruská federace s námi povede kvalitní dialog. Prosím vás, rozhlídněte se. Rozhlídněte se, co se okolo nás děje! Od 90. let - zamrzlý konflikt v Podněstří. 2008 - obsazení Abcházie, Jižní Osetie. Následuje okupace Krymu. Následuje Doněcko a Luhaňská oblast.
Víte, já jsem byla společně s kolegy v posledních dnech ve Švédsku a na Islandu. První, co slyšíte od švédského Ministerstva zahraniční, od jejich ministra: Jsme ohroženi Ruskem. Rozdávají svým obyvatelům příručky, co dělat v případě krize a války. A když se jich zeptáte, kým se cítí ohroženi ti Švédové, nebo Islanďané, tak první, co vám řeknou, že je to Ruská federace. Podívejte se, jak jim zasahují do území. Švédové, Islanďané, Norové... A můžete jít zase obráceně. Můžete se podívat, co dělají v zemích západního Balkánu. Podívejte se, jak vypadají zásahy do všech voleb a referend.
Jako otevřete oči a uvědomte si, co se to okolo nás děje! To přece nemůžete myslet vážně tohleto, co říkáte? Jako nepodceňujte to, co se okolo nás odehrává! To jsou úplně reálné věci, reálné kroky. A když o těchto hrozbách mluví naše zpravodajské služby, nebo třeba generál Pavel, který dobře ví, o čem hovoří i z hlediska vedení NATO, tak prosím, prosím, nepodceňujte jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů ty hrozby, kterým čelíme, nejenom jako my Česká republika, ale i ostatní země Evropské unie a Severoatlantické aliance. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já rád vyslyším toho názoru paní kolegyně Miroslavy Němcové a mohu jí sdělit vaším prostřednictvím, že pokud tím budu pověřen, sdělím stanovisko českého parlamentu kolegům v ruské Dumě. Já neznám obsah toho jednání a už jsem udělal kroky k tomu, abych se dozvěděl o té schůzce u kulatého stolu, poslal jsem tedy dotaz na místopředsedu pro zahraniční politiku Komunistické strany Ruské federace.
Ale na druhou stranu musím říct, že jsme se tady nezabývali tím, naopak jsme chválili kolegu Petříčka, když pochválil, nebo neprotestoval proti zákonu o veteránech Ukrajiny. A mohl bych vám citovat to provolání, které mluví o postavení válečných veteránů a záruky jejich sociální ochrany, kterou přijal ukrajinský parlament. Problém je ten, že Ukrajina jak vůči Ruské federaci, tak vůči svým bývalým státům Společenství nezávislých států, tedy na území bývalého Sovětského svazu, mluví o veteránech, kteří se zúčastnili bojů od zemí a územních bojů Alžírsko 1962 až 1964 atd., ale je tam také, žel, Československo 20. srpna 1968 až 1. ledna 1969. To je v tom ukrajinském návrhu. Proto já jsem nehlasoval pro to, aby to bylo zařazeno na dnešek.
Vyhověl jsem kolegovi Jurečkovi, když za mnou přišel, abychom ten bod zařadili. Myslím si, že jsem se s ním nedohadoval, jestli to bude o půl hodiny po zahájení, nebo ne, a nechal jsem to proběhnout s tím, že respektuji, že bychom měli připravit to usnesení asi nejdříve ve výboru zahraničním a postarat se o to. Protože nejde o vztah k Ruské federaci, ten je dán smlouvou o přátelství z roku 1993. A já opravdu stojím o to, aby ta smlouva nebyla vypovězena, protože to by ohrožovalo poměrně dost věcí, které jsou tady. Máme složitý zákon o sociálním zabezpečení s Ruskou federací a ti, kteří tam pracovali nebo pracují jako experti na různých věcech, nebo jsou tam naše firmy, tak samozřejmě to má dopad do vztahů mezi oběma státy v té rovině individuálních práv občanů České republiky, případně občanů Ruské federace, kteří u nás pracují, ať už jakýmkoli způsobem. Tedy je potřeba asi, abychom tento text zvážili. Usnesení samozřejmě přijmeme.
A musím říct, že otázka našeho vztahu, myslím tím Komunistické strany Čech a Moravy, k srpnu 1968 je poměrně dobře známá. A když jsme před třiceti lety, a já jsem na to hrdý, že jsem tenkrát mohl se Zdeňkem Klanicou formulovat některá usnesení Komunistické strany Čech a Moravy, která se zabývala situací v roce 1968, a nešetřili jsme vedoucí politiky bývalé KSČ, kteří v té době selhali.
Takže jenom podotýkám, že s tímto bodem nemám žádný problém. Udělám, co mi Poslanecká sněmovna uloží, v případě, že to tak učiní usnesením, a seznámím je s naším usnesením. Ale připomínám, že i pro mě je důležité, abychom ten vztah, který je založen momentálně smlouvou z roku 1993, abychom ho udrželi a chovali se podle něj. Pokud jde o jiné návrhy, například o válečné reparace, nechť o nich mluví ti, kteří hlasovali pro jednání o válečných reparacích se Spolkovou republikou Německo. Protože tak učinilo Řecko, učinilo tak Polsko a my jsme tak na návrh našeho poslance Jiřího Valenty zatím neučinili. A podotýkám, že ta náhrada škody nám stále náleží. A je pravda, že o ní nehovoříme a také se většinou ohradíme tím, že tady je jakási dohoda, od které uplynulo dvacet let, a měli jsme k ní nějaké výhrady. Přesto se zatím tato otázka neotevřela. A myslím si, že ta škoda byla mnohem větší - materiální i na lidských životech.
Prosím tedy, pokud chceme něco řešit, tak bych prosil své kolegy a kolegyně, abychom byli konzistentní ve svých návrzích, protože potom to vypadá, že nemáme rovnoprávný vztah k naší minulosti.
Tolik tedy ode mne. A já jen připomínám a navrhnu tedy přerušení před hlasováním o pozměňovacích návrzích. A rád bych, aby ty návrhy posoudil zítra zahraniční výbor, abych se tedy nedostali do krize nikoli vůči Ruské federaci, ale abychom se nedostali do krizové situace vůči Ukrajině. Tam ten zákon takhle je. Podotýkám, že tam je opravdu v tom návrhu té Verchovné rady. Takže samozřejmě to je třeba zkoumat z pohledu ve vztahu k Německu, Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Jediný stát, který se toho nezúčastnil, bylo tehdy Rumunsko. ***