(15.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Proč by tyto předběžné auditní zprávy měly zůstat neveřejné? Proč zpráva začíná upozorněním, že má být považována za důvěrnou do doby uzavření procesu a do doby vydání finálních zjištění? Proč se ke zprávě přes bezpochyby intenzivní naléhání českých médií Evropská komise vůbec nijak nevyjadřuje a opakovaně deklarovala, že do uzavření ani vyjadřovat nebude?
Asi nebudeme Evropskou komisi podezřívat z toho, že by chtěla tímto svým mlčením krýt českého premiéra. V tom se asi shodneme i s opozicí. Skutečný důvod je zřejmý. To nejhorší, co se může stát, co může narušit nestranný a nezávislý audit, je politický tlak a mediální tlak, dezinformace, dezinterpretace, předjímání, zkrátka vše, čeho jsme v případě již pátý den svědky.
Systém evropských dotací v České republice není postaven na politické vůli a politickém rozhodováním o jejich přidělení či nepřidělení, ale na systému jasně popsatelných právních vazeb, kontrolních mechanismů a jasně definovaných kompetencí. Tyto kompetence náležejí profesionálům, úředníkům státní správy, byly nastaveny - a teď pozor - v těsné koordinaci s evropskými institucemi a evropskými institucemi je také průběžně dozorován. Auditní řízení probíhají striktně podle nařízení o obecných ustanoveních číslo 1303/2013 v rámci lhůt, které jsou tímto nařízením stanoveny, případně v rámci příslušných zvyklostí, a jsou vykonávány věcně příslušnými útvary. Tyto útvary jsou auditovanou osobou. Státní úředníci, kteří jsou do procesu tvorby reakce zahrnuti, jsou navíc v současné době už několikátý rok vázáni ustanoveními zákona č. 234/2004 Sb., o státní službě, zejména povinnostmi státních zaměstnanců definovaných v § 77 a dále pak služebním předpisem náměstka ministra vnitra pro státní službu č. 13 z roku 2015, kterým se stanoví pravidla etiky státních zaměstnanců.
Uvést do reality úvahy, které tady zaznívají, že by snad vyjádření České republiky k návrhu auditní zprávy měl psát ten nebo onen ministr, a to v závislosti na jeho politické příslušnosti, by nebylo ničím jiným než naprosto nepřijatelným politickým vměšováním, které by vedlo k poškození České republiky. Kromě toho skutečně nevím, jak by mohl někdo, kdo vůbec nebyl auditován, fundovaně reagovat na jednotlivá zjištění auditorů.
V této souvislosti je namístě připomenout, že na vyjádření k návrhu auditní zprávy pro Evropskou komisi se budou podílet především jednotliví poskytovatelé, konkrétně řídicí orgány konkrétních programů, které jediné to mají v kompetenci.
Pokud hodláte předjímat, jaké závěry bude finální znění této zprávy obsahovat, nebo chcete znát kroky, které na jejich základě příslušné orgány přijmou, pouštíte se podle mého soudu na tenký led. A já jsem přesvědčena, že toto v zájmu České republiky rozhodně není.
Osobně nemám důvod pochybovat, že příslušní úředníci budou postupovat v rámci vypořádání auditu odborně, nestranně a v souladu s tím nejlepším vědomím a svědomím. A pokud by byla potvrzena nezpůsobilost nějakého výdaje, disponuje Česká republika nástroji k jeho vymožení od příjemce, pokud jsou na to splněny zákonné předpoklady, ať už je to řízení odnětí dotace, nebo daňové řízení před orgány Finanční správy.
Dámy a pánové, pokud vám jde skutečně o fiskální zájmy České republiky, vyzývám vás, abyste umožnili řádné dokončení auditního procesu, přestali zpochybňovat práci nezávislých expertních týmů a vyčkali výsledků. Ráda bych zdůraznila, že v tuto chvíli ještě ani nezačala běžet lhůta pro vyjádření České republiky, neboť tím okamžikem je až doručení auditní zprávy v českém jazyce.
Děkuji vám za pozornost. (Tleskají poslanci hnutí ANO a ministři za ANO.)
Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Slovo má paní ministryně Dostálová, poté pan předseda Bartoš. Prosím.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedo, vážené kolegyně poslankyně, vážení kolegové poslanci, musím říci, že mě skutečně trošičku děsí mediální prostředí, ale i vyjádření některých kolegů poslanců, a vede mě to k závěru, že skutečně se moc neví, jak v České republice celý proces přípravy a implementace programového období funguje. Pokud si tedy někdo dělá závěry, aniž by celé tyto procesy znal, tak je to opravdu zavádějící. Dovolte mi tedy, abych vám právě udělala takový malý exkurz, takové malé seznámení s tím, jak to u nás funguje. Je to i fér vůči veřejnosti, aby si sama mohla udělat některé závěry, pokud se dostane k takovýmto mediálním výstupům, jako je uniklý předběžný audit, a samozřejmě by měli vědět, o čem vlastně čtou.
Co se týká samotného vyjednávání a schvalování programů a metodického procesu, proces přípravy programů probíhal od začátku souběžně na úrovni Evropské unie i na národní úrovni. Přípravou a vyjednávání Dohody o partnerství usnesením vlády byl pověřen národní orgán pro koordinaci, rovněž přípravou budoucích programových období. Programové období začalo v roce 2014 a končí v roce 2020. Nové programové období pak začíná v roce 2021 a končí v roce 2027. Tento proces, to znamená ještě před rokem 2014, začal nejdříve neformální přípravou programových dokumentů a neformálním vyjednáváním s Evropskou komisí. Poté začalo formální vyjednávání s Evropskou komisí, kdy nejprve byla v dubnu 2014 schválena Dohoda o partnerství a následně pak v průběhu června 2014 všechny operační programy vládou České republiky. Souběžně pak započala příprava metodického prostředí, kdy jako první byla schválena koncepce jednotného metodického prostředí, která představovala dokument, který určil základní strategii přípravy metodického prostředí implementace programů a poskytování podpor z evropských strukturálních a investičních fondů na programové období 2014 až 2020.
V jednotlivých balíčcích pak byly schvalovány jednotlivé metodické pokyny a metodická doporučení, která nastavují pravidla pro zajištění řádné a efektivní implementace programů v programovém období 2014 až 2020. Pravidla jsou stanovena jak legislativou, tak i metodickými dokumenty a jsou přenášena řídicími orgány do jejich řídicí dokumentace, tedy operačního manuálu, který představuje základní rámec postupu řídicího orgánu, tak i příručky pro žadatele a příjemce, která stanoví základní pravidla pro implementace z úrovně žadatelů a příjemců.
Kompetence a povinnosti řídicích orgánů jsou dány tzv. evropským obecným nařízením Evropského parlamentu a Evropské rady, pokud si chcete zapsat číslo, tak je to 1303/2013, vydaného 17. 12. 2013. Pokud veřejnost neustále slyší v médiích řídicí orgán struktury, vůbec nemá asi povědomí, kolik vlastně těch operačních programů se strukturou řídicích orgánů máme. Tak tedy máme:
Operační program Podnikání, inovace, konkurenceschopnost, jehož řídicí orgán je na Ministerstvu průmyslu a obchodu;
Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání, řídicí orgán je na Ministerstvu školství;
Operační program Zaměstnanost, řídicí orgán na Ministerstvu práce a sociálních věcí;
Operační program Doprava, řídicí orgán na Ministerstvu dopravy;
Operační program Životní prostředí, řídicí orgán na Ministerstvu životního prostředí;
Integrovaný regionální operační program, řídicí orgán na Ministerstvu pro místní rozvoj;
Operační program Praha - pól růstu, řídicí orgán Magistrát hlavního města Prahy;
Operační program Technická pomoc, řídicí orgán Ministerstvo pro místní rozvoj;
Operační program Rybářství, Ministerstvo zemědělství
a Program rozvoje venkova, Ministerstvo zemědělství.
Tady sami vidíte, že skutečně operačních programů je hodně, a proto byla určena role národnímu orgánu pro koordinaci, tak aby se samozřejmě s řídicími orgány koordinovalo metodické prostředí. ***