(12.10 hodin)
(pokračuje Okamura)
Láďa Jakl doplnil, že se domnívá, že ten sobotní útok měli uskutečnit dva pachatelé. A musím říci, že Láďa odešel z tohoto incidentu velmi potlučen. A já musím říci, že to, že Láďu Jakla zmlátili znovu, to je opravdu hnus. A za nás, za SPD, musím říct, že budeme bránit demokracii a svobodu všech občanů, i z takzvaného demokratického bloku i z takzvaných sluníčkářů, protože je dobré mít odlišné politické názory. Je to součást demokracie a je dobré mít odlišné politické názory a je to správné. Ale aniž by nás někdo dehonestoval, napadal či perzekvoval.
Já jsem chtěl říci, že jsem před chviličkou Láďovi volal, psal jako svému blízkému spolupracovníkovi. Není schopen dobře komunikovat, teď mu píchli opět injekce proti bolesti ve vojenské nemocnici. A já si myslím, že to je to téma, která nás tady upřímně řečeno teďka zajímá v tomto okamžiku. Protože aby šedesátiletý člověk, padesátidevítiletý, se bál chodit po ulici kvůli tomu, že jsme ho nominovali za SPD nebo že za nás kandidoval do Senátu, protože to takzvaní sluníčkáři nemůžou skousnout a dvakrát během několika dní ho zmlátí na ulici, vážení, k tomuhletomu byste se měli všichni postavit. A i takzvaný demokratický blok by měl vyzvat opravdu ta média, aby prostě přestala s tím rozeštváváním. Prostě všichni jsme tady zvoleni, každého z nás volily statisíce voličů, jsme všichni demokratickými stranami, protože jsme uznáni Ministerstvem vnitra, a měli bychom spolupracovat a opravdu se vyhnout takovýmto záležitostem.
Takže my v úterý navrhneme mimořádný bod. Já bych byl rád, abychom se na politickém grémiu, kde si od desíti hodin sedneme, shodli nad nějakým usnesením, a myslím, že se musíme proti tomuto postavit, protože se to může stát i každému z vás. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu místopředsedovi Tomio Okamurovi. Mám ještě čtyři přihlášky s přednostním právem. Konstatuji - Pavel Kováčik, Jan Chvojka, Jiří Mihola a paní ministryně financí Alena Schillerová. Jiří Mihola jako místopředseda klubu, protože pan předseda tady není. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, já mám intenzivní pocit, že jsme se opět dostali do situace, kdy má Poslanecká sněmovna uplatnit více svoji kontrolní funkci než svoji zákonodárnou funkci. Ale zase mám takový intenzivní pocit, že se to děje způsobem, který nepovede ke zlepšení kontroly a povede ke snížení funkce zákonodárné. Ale to je možná můj subjektivní pocit.
Připojuji se k panu kolegovi Okamurovi s tím, že bychom měli otevřít onu problematiku zostřujícího se, řekněme špatného prostředí vůči člověku s jiným názorem, proti zostřující se netoleranci, rozdělování společnosti, kterou ovšem nerozdělují ti, kteří jsou z toho osočování nejhlasitěji. Ale pojďme si to probrat. Pojďme se vzbudit, dokud je čas.
A já jenom připomínám, že to zdaleka nejsou první případy útoku pro jiný politický názor. Vzpomeňme, možná někteří už nebudete pamatovat, někteří jste ještě možná v tu dobu nebyli na světě, nebo jste byli dětmi, když došlo k útoku na našeho tehdejšího předsedu KSČM Jiřího Svobodu, k vražednému útoku nožem. Vzpomeňme, když došlo k útoku na již zesnulého ministra kultury Pavla Dostála zde nedaleko Poslanecké sněmovny. Vzpomeňme, když do Poslanecké sněmovny přišel náš kolega z poslaneckého klubu KSČM, tehdy notně zmlácený, Jiří Dolejš. Vzpomeňme situace, se kterými se mnozí z nás setkáváme velmi často na ulicích nebo kdekoliv jinde a kdy po nás různí lidé pokřikují: Ty seš ten hnusnej komunista, já tě asi zabiju! Není to jednou, dvakrát ani desetkrát. Já mu vždycky odvětím: Já vám taky přeji pěkný den. Ale dokdy to budeme muset snášet? A to nejsme jenom my, kteří jsme obětí takovýchto slovních útoků, ale to jste zažili mnozí z vás.
A atmosféra, která se vytváří, a musím říci, že to není samo sebou, mě opravňuje k tomu, abych se navzdory hlubokým názorovým rozdílům, opačnému postavení a politickému spektru připojil k oné myšlence pana předsedy Okamury, místopředsedy Poslanecké sněmovny, že bychom tento bod měli otevřít zde v Poslanecké sněmovně a probrat to se vší vážností.
Co se týká situace, která vznikla. No, Evropská komise ji nekomentuje, a pokud máme ty nejčerstvější zprávy, ani uniklé, ani neúplné materiály. Takže si myslím, že by bylo dobře - a to jsem se zúčastnil té porady předsedů a předsedů klubů politických stran v Poslanecké sněmovně, která probíhala na 106. A budu chtít tu záležitost probrat tak, aby se k tomu postavil celý poslanecký klub a nikoliv pouze my účastníci té schůzky.
Ale myslím si, že by bylo také dobře, kdyby ten bod přišel a kdybychom mohli tu diskuzi, ale s chladnou hlavou a s informacemi, které jsou po ruce a které jsou validní, které nejsou jenom nějakým dlouhotrvajícím mediálním tlakem, s informacemi, které jsou, ano budiž ano, ne budiž ne, černá budiž černá, bílá budiž bílá, nikoliv nějaké zašedlé dohady, které se posléze po čase ukážou jakože úplně zcela liché. Je to situace, kdy jsme vystaveni nejrůznějším tlakům médií, občanských sdružení, měst a obcí, kolegů v politických stranách a které nás - a věřte, že to někdy není lehké - osočují z kdečeho. Jako kdybychom mohli za úplně všechno. Zamysleme se i nad tou situací, jak tady už dneska někdo jednou řekl, že ten politik je až někde na kolikátémsi místě v žebříčku uznávání, popularity a tak podobně. Že jsme velmi nízko.
Není to mimo jiné také proto, že přestalo dané slovo býti daným slovem, anebo zůstalo jenom prázdným slovem a neplatí, anebo platí, jen když se to hodí? Že něco jiného slibujeme a něco jiného někteří z nás potom děláme? Že se vzájemně nedokážeme k sobě chovat alespoň s minimální povinnou úctou? Že to, co jsme před volbami někteří z nás slibovali občanům, se po volbách stává nedostižným cílem?
To jsou všechno věci, které v souvislostech, které tady v těchto dnech, týdnech a měsících probíhají, nás nutí k tomu, abychom se možná třeba nejen o tom, že dlouhé týdny a měsíce probíhá nějaká kampaň vůči dotacím pro některé podniky, nejde jenom o Agrofert, že bychom se měli usebrat. Popovídat si o těch věcech doopravdy vážně. Možná třeba dojde k pozdějšímu prohlasování některých zákonů. Ale věřme, dojde k tomu prohlasování. Protože od toho tady také jsme. Ale že možná dostaneme šanci se taky trochu vzpamatovat.
Kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že Komunistická strana Čech a Moravy je stranou kolektivního rozhodování, že obvykle nemáme ve zvyku střílet od boku jakákoliv rozhodnutí, dovolte mi, abych poté, co ještě vystoupí kolega Chvojka ze sociální demokracie, požádal o přestávku na poradu klubu KSČM v délce trvání půl hodiny. A současně poté, co domluví pan kolega Chvojka, pokud tu přestávku dostanu, svolal poslanecký klub KSČM do prostor klubu k jednání. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře. Jinak bych jenom chtěl ještě upozornit, že v pořadí je nejenom pan předseda Chvojka. Nicméně je to samozřejmě plně na rozhodnutí, na žádosti pana předsedy poslaneckého klubu KSČM Pavla Kováčika. Ale je tady ještě také pan poslanec Mihola a paní ministryně Schillerová. To znamená, pojedeme v pořadí, nicméně reflektuji ten váš návrh.
Takže nyní tedy předseda poslaneckého klubu ČSSD pan poslanec Chvojka.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Hezké už popoledne, kolegyně, kolegové. Já když se podívám na některé webové stránky, či do novin, na Facebook, na Twitter, tak je ČSSD kritizována neoprávněně. Neoprávněně za to, že k té věci, která se dnes objevila v mnoha médiích, to znamená to, že se nejspíše, říkám nejspíše jako právník, budou muset vracet nějaké peníze, že se k této věci ČSSD ještě nevyjádřila.
Já bych se chtěl tedy vyjádřit a říci několik základních stanovisek, která by občané České republiky, poslanci, vláda a premiér Babiš, která by tito dotčení měli vědět. ***