(17.30 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Kupka s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Vážený pane předsedající. Vážený pane ministře, dovolím si obrátit se na vás s dotazem ohledně chystaného projektu vysokorychlostní trati Praha - Drážďany. Zaznamenal jsem opakovaně prohlášení premiéra ohledně jasné priority směřující právě do výstavby vysokorychlostních tratí. Zároveň jsem ale zaznamenal, že původní odhad realizace projektu se posouvá z roku 2030 na rok 2035.
Chtěl jsem se tedy zeptat na to, jaká je vaše reálná představa či plán, kdy by mohlo dojít k realizaci tohoto projektu. Chtěl jsem se zároveň zeptat, jak se vyvíjí ona příprava, protože jsem měl možnost zaznamenat už základní zjišťovací studie, které v některých případech, některých variantách vystupovaly významně z koridoru chráněného územními plány, a to jak velkých územních celků Prahy a Středočeského kraje, tak z územních plánů jednotlivých měst a obcí. A zároveň jsem se tedy chtěl zeptat, jak plánujete v případě reálné přípravy tohoto projektu komunikaci s jednotlivými samosprávami, protože železnice je nepochybně ekologicky nejšetrnější způsob dopravy, nicméně při současné praxi bránění zejména jakémukoliv projektu bude komunikace se samosprávami nepochybně významnou podmínkou toho, aby se projekt v dohledné době vůbec realizoval.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.
Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, vámi zmiňovaná vysokorychlostní trať je v úseku Praha - Lovosice součástí hlavní TNT sítě pro osobní dopravu. Pro vysokorychlostní trať probíhá zpracování studie proveditelnosti s předpokladem jejího dokončení v první polovině roku 2019, to znamená, měla by být dokončena do konce června letošního roku. Současně jsou úseky Praha - Lovosice, Litoměřice a Ústí nad Labem - státní hranice se Spolkovou republikou Německo zařazeny mezi pilotní úseky se zrychleným režimem projektové přípravy, tedy s možností přípravy dokumentace pro územní rozhodnutí před schválením studie proveditelnosti. Zaústění pilotního úseku v Praze je navrženo do stanice Praha-Vysočany s následným vedením letňanským tunelem. Tento postup je vyvolán vedením v souladu se zásadami územního rozvoje v Praze a Středočeském kraji a intenzivní spoluprací mezi českou a německou stranou v přeshraničním úseku.
Předběžné investiční náklady české strany projektu včetně odbočující trati do Loun a Mostu jsou přibližně 137 mld. korun. Dle současného stavu projektové přípravy lze předpokládat zahájení realizace pilotního úseku v roce 2028 s ohledem na potřebu dokončení hlavní TNT sítě do konce roku 2030. Zahájení realizace přeshraničního úseku Ústí nad Labem - Drážďany s přeshraničním krušnohorským úpatním tunelem je předpokládáno rovněž do roku 2030, a to v návaznosti na spolupráci s německou stranou. Vzhledem k dlouhému tunelovému úseku - tunel délky asi přibližně 26 km - je předpokládáno zahájení provozu tohoto úseku v roce 2037. Termín realizace úseku Lovosice - Litoměřice - Ústí nad Labem bude pak upřesněn v návaznosti na výsledky studie proveditelnosti. Rovněž bude v návaznosti na dokončení studie proveditelnosti upřesněn termín realizace odbočující trati do Loun a Mostu, která je také součástí zpracovávané předmětné studie proveditelnosti.
V případě vysokorychlostní trati probíhá intenzivní spolupráce mezi zástupci české strany, Ministerstvem dopravy, Správou železniční dopravní cesty, Státním fondem dopravní infrastruktury, a z německé strany saským zemským ministerstvem práce, hospodářství a dopravy a tak dále. V rámci přeshraničního úpatního tunelu je řešen společný proces přípravy s předpokládaným dělením nákladů v poměru 57:43, to je 43 % nákladů na české straně. Probíhají současně dílčí upřesnění pro řešení mezistátní smlouvy. Intenzivní spolupráce na přípravě tunelových úseků probíhá rovněž s geologickou službou obou zúčastněných zemí v zájmu řešení průchodu přes Krušné hory i České středohoří v geologicky příznivých podmínkách.
Cílové parametry vysokorychlostní trati budou umožňovat obsluhu relace Praha - Ústí nad Labem do třiceti minut a Praha - Drážďany do šedesáti minut. Realizace vysokorychlostní tratě tak přispěje k výraznému zlepšení dostupnosti Ústeckého kraje a umožní tak jeho další rozvoj.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Martin Kupka: Chci jenom připomenout tu část otázky, která se týkala spolupráce se samosprávami na přípravě samotného projektu, a rád bych ještě doplnil otázku, která se týká případného doplnění odboček pro lepší zajištění příměstské pražské dopravy, tedy regionálních odboček, které by významně zjednodušily dopravu v okolí hlavního města Prahy.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.
Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Děkuji. Z mého pohledu je samozřejmostí, aby státní správa, potažmo Ministerstvo dopravy, Správa železniční dopravní cesty komunikovaly s územními samosprávnými celky, tudíž až budu mít jednání s kolegy z podřízených organizací, teď konkrétně zítra se SFDI, tak požádám, aby intenzivně komunikovali se samosprávami, a následně požádám Správu železniční cesty a rezort Ministerstva dopravy jako celek.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážená paní ministryně, interpeluji vás ve věci plánu vlády, jakým způsobem chce reagovat na úbytek venkovských obchodů. Kolega Kupka dnes interpeloval v této věci pana premiéra. Bohužel pan premiér reagoval jako obvykle, neodpověděl a místo toho se uchýlil k útokům, takže věřím, že od vás obdržím písemnou odpověď s konkrétními odpověďmi.
Podle Asociace českého tradičního obchodu v roce 2016 zaniklo v České republice 396 prodejen s potravinami a smíšeným zbožím, a to těch o velikosti do 50 metrů čtverečních. V roce 2017 skončilo 1 082 venkovských prodejen a loni jich zavřelo 513. Ke každé obci vždy patřila hospoda a obchod. Je to základní věc pro zásobování obyvatelstva. EET, kterou vláda zavedla, byla takzvaným pověstným posledním hřebíčkem do rakve těchto obchodů. To nutí jezdit obyvatele nakupovat do měst, což jim způsobuje velké problémy, a to zejména těm dříve narozeným. Zároveň to přispívá k vylidňování venkovských obcí, a to zejména těch více vzdálených od center regionů.
Takže mé otázky zní: Jaký je plán vlády, konkrétně jak na uzavírání venkovských obchodů reagovat? Co chce vláda dělat, když odmítla například zmírnění EET pro neplátce DPH a i jiným způsobem komplikuje podmínky pro podnikání? Jak chce vláda zabezpečit rozvoj i venkovských oblastí? Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.
Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, tato moje interpelace se týká dodržování povinností zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Stručně jde o to, že povinné subjekty, kterými jsou stoprocentně vlastněné společnosti, přičemž Ministerstvo financí vykonává majetková práva k řadě akciových společností a je takovým obecným gestorem problematiky správy majetkových účastí, tak jsem zjistil, že řada společností, které jsou povinnými subjekty podle zákona č. 106 ve světle judikatury Ústavního soudu, neplní povinnost, kterou jim ukládá § 18 odst. 2 zákona č. 106, to znamená zveřejňovat výroční zprávu o poskytování informací v rámci své výroční zprávy o činnosti.
Myslím si, že to je stav, který je poměrně nežádoucí, protože zákon o účetnictví spojuje s porušením povinnosti zveřejňovat tyto informace sankce, a to až do výše pokuty 6 % aktiv. Myslím si, že by bylo velmi nežádoucí, aby naše společnosti, které porušují tuto povinnost, byly vystaveny hrozbě uložení pokuty až do výše 6 % aktiv, což může dosáhnout stovek milionů korun. Konkrétně, abych tu strukturu popsal, tak podle § 18 odst. 2 má zveřejňovat výroční zprávu o poskytování informací v rámci své výroční zprávy. Výroční zprávu tyto společnosti zveřejňují podle § 21 odst. 2 písm. g) zákona o účetnictví. A pokud poruší tuto povinnost, tak jim hrozí sankce podle § 37a odst. 1 písm. d) zákona o účetnictví, jejíž výše je podle odst. 4 písm. a) 6 % aktiv.
Takže bych chtěl požádat paní ministryni, aby tento problém řešila. ***