(17.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně má zájem odpovědět? Prosím.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já určitě nejsem, paní poslankyně, kompetentní k tomu, abych hodnotila rozhodnutí Nejvyššího soudu. A vlastně ten úzus vyšel z rozhodnutí Nejvyššího soudu, který už takto jednou rozhodoval a řekl, že pokud není možné dovodit tu legitimaci u toho konkrétního orgánu, tak je to prostě Ministerstvo financí. Tím pádem vytvořil tady nějakou legitimní praxi, kterou vlastně v dalších kauzách jsou soudy vázány, což se stalo i v tomto případě. Tím pádem není na mně, abych to posuzovala, já prostě respektuji nezávislou soudní moc v této zemi a plně se jí podvoluji. A myslím si, že tady není, co by daňový poplatník platil. Tady pokud to rozhodnutí soudu bude pravomocné, tak prostě Ministerstvo financí bude podle něho konat.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana.
Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pan ministr sice dnes je omluven, přesto mi dovolte, abych tady tu interpelaci načetla.
Vážený pane ministře, jistě je vám známo, že v Česku je 65 % zemědělské půdy obhospodařováno jen 7 % agropodniky. Vzhledem k vyplácení dotací na plochu končí u těchto 7 % většina zemědělských dotací. Přestože k nim míří většina peněz daňových poplatníků, nestarají se vhodně o krajinu a vodu, jak lze snadno vidět při cestách naší republikou, ale i ze zahraničního srovnání. Péče o půdu je v České republice zkrátka horší než v okolních státech. Podmínky čerpání dotací přitom nastavuje vláda a je to právě současné nastavení těchto podmínek, které špatnou péči umožňuje. V reakci na stav trvající už 14 let proto připravili odborníci na tuto problematiku společné prohlášení opatřené stanovisky, jak správně nastavit dotační zemědělskou politiku pro další roky. Cílem jejich snahy i cílem občanů České republiky je totiž změna přístupu k hospodaření s naší krajinou.
Vážený pane ministře, v této návaznosti si vás dovoluji zeptat, jak hodláte hájit zájem občanů na zdravé a funkční krajině před zájmy velkopodnikatelů. Kdy a jak dojde ke zveřejnění odborných stanovisek vašeho ministerstva k návrhům odborníků na péči o půdu a vodní zdroje? Děkuji za vaše odpovědi.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.
Poprosím pana poslance Jakuba Michálka, aby přednesl interpelaci na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane místopředsedo vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, předem mi dovolte, abych ocenil, že pan místopředseda vlády a ministr vnitra se připojil k iniciativě zákona o právu na digitální služby. Myslím si, že je to velmi přínosné, a oceňuji to, že se podařilo tento důležitý zákon projednat napříč stranami v Poslanecké sněmovně a dosáhnout toho, že prošel prvním čtením.
Tato interpelace bude věnována jednomu klíčovému institutu digitalizace našeho státu, a to je elektronická občanka neboli eObčanka.
Já jsem se chtěl zeptat v této interpelaci, proč je ten systém nastaven tak šíleně složitě. Nevím, jestli pan ministr vnitra tu elektronickou občanku má. Já jsem si ji pořídil, a abych vůbec dosáhl toho, že bude funkční a že bude pomocí elektronického podpisu na té občance možné podepisovat dokumenty, tak jsem tam musel vyplnit pět různých kódů, přičemž některé ty kódy nemohou mít čtyři znaky, jako má klasický PIN, ale je třeba tam pět znaků, takže si člověk musí vymýšlet další kódy. Jediné, k čemu to vede, je, že si to musí napsat na nějaký lísteček, protože neexistuje žádný racionální důvod, proč by si měl pamatovat nějakých pět kódů, pět čísel. Takže to mně přijde, že je nastaveno velmi složitě. Druhý problém je, že prakticky ten počet služeb, který je dostupný na současném Portálu občana, je velmi malý. A třetí dotaz, který jsem chtěl dát - jaké jsou náklady, a to jednak celkové na ten projekt elektronické občanky a jednak jednotkové náklady na jednoho aktivního uživatele (předsedající upozorňuje na čas) těch digitálních služeb.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče, elektronický občanský průkaz neboli eObčanka byl od počátku navrhován a realizován po procesní i technické stránce jako prostředek k prokázání totožnosti na úrovni vysoká ve smyslu Evropského parlamentu a Rady EU č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru, neboli eIDAS. Potvrzením tohoto záměru je, že ohlášení eObčanky a návazných procesních a technických prostředků je v závěrečné fázi v rámci Cooperation Network eIDAS. 6. 6. 2019 by měl být schválen odpovídající pre review report, který potvrzuje ohlášení eObčanky jako prostředku s vysokou úrovní důvěry, a to samozřejmě souvisí s tou vysokou mírou zabezpečení, o které jste hovořil. A ta přívětivost je do jisté míry ovlivněna právě požadavky na vysokou bezpečnost používání a ochrany eObčanky.
My eObčanku považujeme jako pilíř vzdáleného prokazování identity občanem, nikoliv však jediný prostředek prokazování identity. Očekáváme a vítáme připojení jakýchkoli dalších prostředků, které splní náležitosti zákona č. 252/2017 Sb. a budou občany využívány, takže v každé situaci nebude nutné používat eObčanku.
Pokud se ptáte na náklady, tak přesné vyčíslení je celkem složité, protože se jedná o platby Státní tiskárně cenin, která zajišťuje formou smlouvy dodávání všech osobních dokladů v gesci Ministerstva vnitra, a je to složeno ze dvou částí, z jednotkové ceny dokladů a z ceny infrastruktury, která je společná pro všechny typy dokladů. Nicméně se dá říci, že cena jednoho občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v rámci toho minimálního odebraného množství, které je půl milionu dokladů za rok, činí 199,88 korun včetně DPH, což je tedy 165,19 bez DPH. Cena jednoho občanského průkazu se strojově čitelnými údaji v rámci nadlimitního množství potom je 83,16 korun včetně DPH.
Pokud se ptáte na fungování Portálu občana, tak samozřejmě já bych také uvítal, kdyby těch služeb tam bylo více. Nicméně my postupujeme tak, že jakmile máme nějakou službu vyřešenou a zavedenou, a potřebujeme k tomu samozřejmě spolupráci i dalších resortů, tak je průběžně uvádíme v činnost a v život. Věřím, že se shodneme na tom, že postupně to portfolio služeb na Portálu občana přibývá. A samozřejmě naším cílem je, aby těch služeb bylo co nejvíce. Ale znovu říkám, musíme se také spolehnout na spolupráci s jinými resorty, než je Ministerstvo vnitra, a někde to prostě trvá.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.
Poslanec Jakub Michálek: Tak já považuji za velmi problematické, že Česká republika patří mezi slabší státy v zavádění eGovernmentu v Evropské unii, a obávám se, že těch pět kódů opravdu nezvyšuje bezpečnost, protože to vede zkrátka k tomu, že si je člověk někam napíše a část těch lidí si ty kódy začne nosit ve své peněžence, čímž tu bezpečnost prakticky likviduje. Nemyslím si, že by těch pět kódů bylo požadavkem, který vede k tomu, aby získal úroveň značná.
A pokud jde o doplňující dotaz, tak by mě zajímaly náklady na tu společnou infrastrukturu, jaký je počet aktivních uživatelů Portálu občana a teď v rozdělení na to, jaký prostředek identifikace používají, včetně té identifikace eObčanky.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tak pokud dovolíte, to je velmi konkrétní dotaz, na který teď nejsem schopen odpovědět, ale dodám v nejbližších dnech písemně, tzn. dostanete přehled, jak probíhá autorizace na Portálu občana, co je prostřednictvím eObčanky, co je např. prostřednictvím datové schránky, takže ten kompletní přehled jsme schopni v horizontu dní vám dodat. Děkuji. ***