(15.20 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní tedy prosím pana poslance Chvojku.
Poslanec Jan Chvojka: Děkuji za slovo. Jenom krátce budu reagovat prostřednictvím vás, pane místopředsedo, na pana předsedu Stanjuru. Myslím si, že ten jeho pravicový, zbytečný výpad nebyl úplně v pořádku, protože já jsem přece neříkal nic, o čem tady mluvil pan předseda Stanjura. Já jsem mluvil přece jenom o tom, že my všichni, kteří jsme podepsali ten zákon, a bylo nás opravdu hodně napříč, nejsme žádnými pionýry, že doteď by to bylo tak, že všechno musí být na papíře, a odteď, když bude schválen tento zákon, který byl podepsán napříč, tak všechno už půjde tou digitální nebo elektronickou cestou. Prostě já jsem udělal jenom přehled toho, co se tady povedlo za ta poslední léta. Myslím si, že se toho povedlo dost, a jako příklad uvedu ještě jednou například elektronický podpis nebo elektronický občanský průkaz. Co to má co společného s byrokracií nebo nějakými nadbytečnými úkony veřejné správy? Naopak, to směřuje k tomu, aby ta komunikace byla jednodušší.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a nyní prosím pana poslance Kupku, po něm pan poslanec Blažek a paní poslankyně Kořanová s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.
Poslanec Martin Kupka: Já chci znovu jenom odpověď na slova předřečníka, pana kolegy Klause, zdůraznit, že ten obrat se tady odehrává. Většina zákonů, které jsme projednávali, přinášela nějaké povinnosti. Tady ten zákon přináší lidem práva. Právo na to, aby - pokud si to vyberou, a to tady bude zaznívat opakovaně, ten zákon opravdu nikoho, pro koho není digitální svět vlastní, nenutí, aby najednou začal se státem komunikovat elektronicky. Zachovává všem, kteří jsou pro tu tradiční cestu, jejich tradiční cestu. Ale pro ty a pro stát, který za to platíme, tak po něm chceme - a to ten zákon přináší - aby se přizpůsobil a aby začal tedy odpovídat elektronicky a sám tím vlastně šetřil.
A jak je to s tím reálným ušetřením byrokracie? Mě tedy rozčiluje, když musím znovu a znovu ztrácet čas vyplňováním údajů, které stát dávno má, a otravuje mě, když musím někam předkládat dokument výpis z rejstříku trestů, když ten úřad jedním ťuknutím se na to může podívat. A to, že ten zákon přináší zároveň to, abychom i při tom byli dostatečně chráněni před expanzí státu, to ten zákon mimochodem zahrnuje také; a zahrnují to i datové schránky, že v tu chvíli bude stát povinen ukázat, kam se díval a jaká data využíval. V tomto směru je to zákon, který tradičně kombinuje efektivitu státní správy, kombinuje bezpečí pro občany, kteří dávají svá data k dispozici, a v tomto směru je to opravdu zákon, který se správně vydává do 21. století a nabízí moderní fungování veřejné správy.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Blažka, připraví se paní poslankyně Kořanová, poté pan poslanec Klaus. Pan poslanec Blažek tu zřejmě není, tudíž jeho přihláška propadá. Prosím paní poslankyni Kořanovou.
Poslankyně Barbora Kořanová: Děkuji za slovo. Já nechci, aby z té debaty vznikl ping-pong mezi kolegy a panem kolegou Klausem. Reaguji vaším prostřednictvím jak na pana Klause, tak na pana Stanjuru. V podstatě doplním pana kolegu Kupku.
Ano, to zjednodušování tady je - nejenom byrokracie, ale řekněte mi, co není zjednodušení. Je to zjednodušení. Je to prostě to, že vy, když vás zastaví policista na silnici nebo na dálnici, mu nebudete muset ukazovat řidičský průkaz, protože ten policista si to může vyhledat v základních registrech. Vy nebudete muset předkládat vysokoškolský diplom. Vy v podstatě jakýkoliv formulář jednou vyplníte a poté v podstatě, když se přihlásíte například na Portál občana, stát ten formulář vyplní za vás. Co na tom není jednoduché? Já myslím, že to je zjednodušení obrovské. Nebo například podepisování pomocí elektronického podpisu nebo využití bankovní identity, a to nejenom v souvislosti nebo ve vztahu ke státu, ale také k soukromoprávním subjektům, což znamená, že vy v podstatě si budete moci vyplnit smlouvu elektronicky s vodárnou, teplárnou a s dalšími soukromoprávními subjekty. Takže opravdu je to zjednodušení. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Klause. Připraví se pan poslanec Kováčik.
Poslanec Václav Klaus: Já už nebudu déle zdržovat. Není mým cílem dělat obstrukci.
První bod. Já úplně nevěřím takovým těm poslanecko-vládně-politickým lidem, když hovoří, jak se něco zjednoduší, že už bude jenom jeden registr, kde se to všechno krásně slije, a tak dále. Já jsem to zažil ve školství tisíckrát. Výsledkem bylo, že těch registrů bylo tisíc a celou ředitelskou nástěnku jsem měl polepenou přihlašovacími hesly a dalšími věcmi. Je možné, že teď nastane ten okamžik, kdy se to skutečně sjednotí. Já tomu akorát nevěřím.
Druhá věc, která se týká pana Kupky. Jak se to vlastně jenom zjednoduší a že je to právo těch lidí. No to je hezké, já s tím souhlasím. Ale ti lidé, když budou mít právo komunikovat elektronicky, tak to bude stát docela dost peněz a to zaplatí daňový poplatník, třeba nějaký dřevorubec. Čili ty peníze tam budou vydány od řady občanů, pro které to třeba není priorita. Čili je zcela legitimní se o této věci bavit a já jsem jenom upozornil na takovou tu zvláštní atmosféru. Že je vždycky podezřelé, když Sněmovna je tak z 99 procent jednotná, tak v tom je vždycky nějaké čertovo kopýtko. To je všechno. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní v tuto chvíli s poslední faktickou poznámkou pan předseda Kováčik.
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji. Víte, co člověk, to názor. Každý si o tom myslí něco jiného. Každý má jiná očekávání od toho, co má tato věc přinést. Jenom jak probíhá rozprava - prostřednictvím pana předsedajícího paní kolegyni tady vedle bych rád sdělil, že řidič je povinen se sám prokázat, nebo prokázat totožnost na vyzvání orgánů policie a orgán policie si potom může následně ověřit v základních registrech, je-li to tak. Ale ten řidič je povinen na vyzvání prokázat, že je schopen, a měl by být i nadále, protože to je povinností řidiče. Ale může to být zjednodušeně. Není to o tom, že by si policista na základě jeho digitálního otisku nosu ověřil v základních registrech, že je to skutečně řidič Kováčik nebo kdokoliv jiný. Ale to nechci říct, to měl být jenom drobný pokus o bonmot. Ale já jsem to podepsal proto, že je to už několikátý pokus s dobrými očekáváními, že se konečně podaří prolomit to, co zatím je. Čím větší digitalizace, tím také větší administrativa, tím také větší povinnosti, tím také větší prokazování, a tak ve skutečnosti zatím začasté se stává to, že s postupující digitalizací se věci spíše zesložiťují, protože je třeba ještě prokazovat papírově a pro jistotu dvakrát nebo třikrát to mít ještě uloženo, aby při případné následné kontrole to bylo možné. Takže já prosím - a podepsal jsem to proto, že věřím, že se tentokrát podaří udělat ten zásadní zlom, a ne že to budeme chtít jako vždycky udělat dobře a dopadne to jako vždycky. To prosím pěkně ne. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. To byla v tuto chvíli poslední faktická poznámka, takže další by měl být na řadě pan poslanec Profant v obecné rozpravě. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkami. Omlouvá se nám z pracovních důvodů od 18.00 hodin pan poslanec Holík, svoji omluvu aktualizuje pan ministr Antonín Staněk od 14.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a omlouvá se nám ode dnešního dne do pátku 31. 5. z důvodu zahraniční cesty pan poslanec Pustějovský.
Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne všem. Já se vrátím k věcné debatě o zákonu po těchto extempore lidí, kteří ho viditelně příliš podrobně nečetli.
Já samozřejmě tento zákon podporuji, jelikož jsem se na jeho vzniku celých těch devět měsíců podílel. Tento zákon opravdu přináší změnu, změnu v tom paradigmatu. Většina zákonů, které tu schvalujeme, se zabývá vnitřními problémy veřejné správy a následně ty povinnosti přenáší na lidi. To znamená, když má problém daňová správa něco prokázat, tak dáme povinnost člověku, aby vyplnil o papír víc. Tady to je jinak. Tady my naopak zavazujeme veřejnou správu, aby využívala to, co už má, a neotravovala lidi, a dáváme to v opravdu srozumitelné formě, jak už řekla třeba paní Válková předtím prostřednictvím pana předsedajícího, což je velmi dobře, protože člověk se těžko může bránit zákonem, který ho sice k něčemu opravňuje, ale kterému de facto jako laik nemůže rozumět. A takových zákonů dneska už máme strašně moc. A toto paradigma je podle mě velmi důležité. Samozřejmě toto paradigma je velká změna, nicméně samozřejmě celý ten návrh je kompromis a z mého pohledu přichází poměrně pozdě.***