(14.20 hodin)
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás požádala o zařazení nového bodu na program této schůze, totiž bod, který by se jmenoval Financování projektů z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Zařadit jej budu žádat na čtvrtek v příštím týdnu, 6. 6. na 11. hodinu, tedy jako pevně zařazený bod, aby zde mohli být přítomni všichni, kteří k tomu mají co říct.
Dovolte, abych zahájila vysvětlení, proč se chci za tento bod tady přimluvit, tím, že se ohlédnu trochu do minulosti, a to konkrétně téměř na den přesně o čtyři roky zpátky na 25. květen 2015. Tehdy totiž proběhla schůzka, která se uskutečnila v prostorách vyhrazených hnutí ANO v českém Parlamentu, a právě na ní se podle zjištění serveru neovlivní.cz odehrála debata ohledně čerpání peněz z dotačního programu operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, a to ve výši 120 miliard korun. Místopředseda představenstva Agrofertu Petr Cingr následně napsal dopis náměstkovi ministra průmyslu Tomáši Novotnému a intervenoval za zvýšení hranice čerpání eurodotací pro velké firmy, a to na 40 % alokace první výzvy místo původně Bruselem požadovaných 20 %. Ministerstvo průmyslu potvrdilo, že náměstek Novotný tento návrh následně skutečně prosadil. Cingr dopis nepodepsal jako manažér Agrofertu, který bude z dotací těžit, ale zaštítil se funkcí prezidenta Svazu chemického průmyslu.
Dopis se stal klíčovým dokumentem pro OLAF, který začal podezřelé dotace pro Agrofert prošetřovat začátkem roku 2016. Právě z dotačního programu, operační program PIK, čerpaly například Kostelecké uzeniny a především Penam, který získal dotaci ve výši 100 milionů korun na inovační linku na výrobu toustového chleba. (Velký hluk v sále.) Ministerstvo financí tento projekt spolu s dalšími 11 nepředložilo Evropské komisi k proplacení. Jedná se o projekty v celkové hodnotě přes 161 milionů korun. Namátkou, například se jedná o těch 100 milionů pro pekárnu Zelenou louku, to už jsem zmiňovala, ale je tady hned několik projektů pro Výzkumný ústav organických syntéz, například na centrum výzkumu chemických reakcí nebo na moderní metody syntézy pro budoucí generika a nově vyvíjená léčiva. Dále se jedná o projekt pro Cereu, a. s., například výměna sušárny zrnin Havlíčkův Brod za energeticky úspornější technologii, nebo Kostelecké uzeniny, Kostelecké uzeniny - komplexní projekt úspor energie v Plané za necelé 3 miliony, ale dohromady, jak říkám, těchto 12 projektů dává 161 milionů 265 tisíc 796 korun přesně. Reálně hrozí, že Česká republika tyto peníze nedostane a dotace pro Agrofert a firmy tohoto holdingu zaplatí daňoví poplatníci. (Velký hluk v sále.)
Evropská komise nyní šetří, zda český premiér neporušuje nová evropská pravidla o střetu zájmu, která platí od 2. srpna loňského roku. Z kraje roku kvůli tomu na řadě českých úřadů proběhla auditní mise. Původně měly být závěry poslané do Česka už v polovině května. Kontroloři z Bruselu si ale vyžádali dodatečné doklady ze Státního fondu životního prostředí. Proto došlo k prodloužení lhůty. Konec lhůty pro zpracování návrhů zprávy nyní připadá na 14. června tohoto roku.
Pokud si tedy Evropská komise vyžádá další podklady, bude běh lhůty opět přerušen a já si myslím, že přesto bychom neměli otálet a čekat, protože je to i výsostně politická otázka. Ve chvíli, kdy dojde k proplácení, nebo dochází k proplácení dotací nikoliv z evropských fondů, ale ze státního rozpočtu, tak už si myslím, že bychom se tím zabývat měli a měli bychom jasně přijmout usnesení, které uloží vládě, aby zastavila takovéto proplácení dotací, případně abychom si vyžádali analýzu, na základě čeho jsou tyto finanční prostředky propláceny a jakým způsobem se může následně zachovat Ministerstvo zemědělství, ale třeba i celá vláda v tom smyslu, aby požadovala tyto peníze zpět od těch firem, které na tyto projekty už peníze dostaly proplaceny. Myslím si, že to není malá částka, a že pokud chceme podporovat podnikání v České republice, tak to máme směřovat zejména pro ty zranitelnější, menší a střední podniky, nikoliv velké korporace, a v tuto chvíli vás žádám o to, abychom aspoň dali tento bod na program této schůze, abychom se k tomu mohli vyjádřit všichni, abychom se tomu mohli důsledně věnovat a přijmout následně jasné usnesení.
Ještě jednou tedy opakuji, že žádost je ohledně tohoto bodu na čtvrtek až v příštím týdnu, 6. 6., aby se mohli všichni dostatečně připravit, a to konkrétně v 11 hodin dopoledne. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Pekarové Adamové. Další je pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Já bych vás chtěl požádat o pevné zařazení bodu číslo 34, což je sněmovní tisk 267, konkrétně se jedná o novelu zákona číslo 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, a rád bych vás požádal o pevné zařazení na středu 5. 6. odpoledne jako první pevně zařazený bod po již schválených bodech.
Jenom bych k tomu chtěl uvést, že na minulé schůzi jsme už velkou většinou této Sněmovny ten bod pevně zařadili, bohužel vzhledem k diskusím o EET a některých dalších bodech už na něj nedošlo. Proto si vás opětovně dovolím požádat o pevné zařazení. Jde o druhé čtení tohoto zákona. Jsou tam avizovány pouze, tuším, tři pozměňovací návrhy. Nemělo by se jednat o dlouhou diskusi a bylo by dobře tento zákon posunout dál. Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane kolego, číslo tisku, jestli mohu poprosit. (267) 267. Ano. Děkuji. Nyní pan kolega Ferjenčík z místa. Máte slovo.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl navrhnout vyřazení bodu, tuším, 148, sněmovní tisk 205, zákon o elektronické evidenci tržeb, z pořadu této schůze. Myslím si, že by byla škoda, kdybychom kvůli němu nestihli zákon o místních poplatcích, který je velmi důležitý pro samosprávy. Takže bych chtěl navrhnout vyřazení EET z pořadu této schůze. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Balcarová. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, ráda bych požádala o pevné zařazení bodu číslo 235 návrhu pořadu - Informace vlády o ochraně klimatu. My jsme tento bod vzali na grémium a chtěli jsme, aby byl zařazen na středu ve variabilním týdnu, ale protože na tu dobu už bylo dohodnuto, že budou projednány opoziční návrhy, tak žádáme, aby byl zařazen tento bod do variabilního týdne na úterý 18. června, kde by měl být zařazen po pevně zařazeném bodu zpráva České národní banky. My jsme tento bod naposledy projednávali, nebo jsme ho otevřeli 27. 3. Jsou to dneska už přes dva měsíce, takže já vás prosím o to, abyste hlasovali pro zařazení tohoto bodu, abychom v tomto tématu pokročili. Děkuji moc.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Balcarové. To byla poslední přihlášená do rozpravy. Kdo ještě se hlásí? Ano, pan předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Dobrý den. Děkuji za slovo. Na poslední schůzi, to jsme byli před volbami, tak jsme se předháněli, kdo dřív zařadí výroční zprávy o činnosti hospodaření České televize, tak mám pocit, že jsme na to trošku zapomněli. Je po volbách, přesto bych to navrhl, abychom tento čtvrtek od 11 hodin pevně zařadili body 193, 194, 195, 196, což jsou sněmovní tisky 113, 114, 143, 251 a jsou to Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2016, Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2016, Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2017 a výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2017. Jenom připomínám, že jsme na konci května roku 2019. ***