Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

238.
Ústní interpelace

Ústní interpelace jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Olze Richterové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše. Připraví se poslankyně Věra Kovářová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážení páni ministři, děkuji za slovo. Vím, že tady dnes pan premiér nemůže být přítomen, nicméně ta věc je tak závažná, že se k tomu nelze nevyjádřit. My jsme se tady věnovali dofinancování sociálních služeb už mnoho hodin. Všichni víme, že je potřeba zajistit trvalé řešení pro příští roky, ale letos je zkrátka akutní ještě najít jednu miliardu zdrojů ze státního rozpočtu.

Já se obracím touto interpelací na pana premiéra, protože to je jeho vláda, v níž teď je tento palčivý problém, způsobený tím, že jste v prosinci schválili zvýšení platů a potom také příplatků v sociálních službách. Jde o to, že to je to jádro pudla. Vůbec není potřeba hovořit o nějakém takzvaném výpadku financování z individuálních plánů, protože to všichni poskytovatelé věděli, s tím počítali, dokdy peníze mají a nakdy si ty projekty mají posléze připravovat. Ale je potřeba neustále znovu opakovat, že se nám zkrátka zopakovalo to co i v minulých letech, že vláda učinila rozhodnutí, zvýšila náklady na poskytování sociálních služeb zvýšením platů, potažmo doporučením zvýšit mzdy, nicméně už to nezohlednila v původním návrhu rozpočtu. A tahle věc je nezpochybnitelná, o tohle jde a mě zajímá jediné: jak tu jednu miliardu, která stále ještě chybí, ze státního rozpočtu vyřešíte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan předseda vlády je omluven. Odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

Než dám slovo dalšímu v pořadí, budu číst omluvy. Je toho hodně. Pan Miroslav Kalousek se omlouvá dnes mezi 11.30 až 15 hodin z důvodů zdravotních, pan poslanec Petr Sadovský se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny dne 20. 6. od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Tomáš Kohoutek dnes mezi 14.30 a 18.00 z důvodu jednání ve volebním kraji, pan poslanec Jiří Strýček od 15 do 18 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Radka Maxová od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Stanislav Blaha dnes z odpolední schůze a z celého zítřejšího dne z rodinných důvodů, pan poslanec Mikuláš Ferjenčík dnes 20. června od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Ivana Nevludová dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Lukáš Černohorský z dnešního jednání Sněmovny od 14.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Lubomír Volný dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Miloslav Rozner dnes od 14 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Pavel Juříček dnes mezi 14.30 a 19.00 z důvodů pracovních, pan poslanec Karel Rais dnes mezi 14.30 a 16.00 z důvodů pracovních, pan ministr Antonín Staněk z dnešního jednání od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, pan poslanec Radek Koten od 14.30 do konce jednacího dne, pan poslanec Jaroslav Kytýr dnes mezi 14.30 a 19.00 z pracovních důvodů, pan předseda Radek Vondráček z dnešního jednání pléna od 15.30 do 16.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Martin Kolovratník dnes od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec David Kasal dnes mezi 14.30 a 19.00 z pracovních důvodů, pan místopředseda Vojtěch Pikal dnes v odpoledních hodinách z jednání Sněmovny z pracovních důvodů, pan poslanec Lukáš Bartoň od 14 hodin do konce jednacího dne z důvodů pracovní cesty, pan poslanec Ivan Bartoš dnes od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu pracovních jednání, paní poslankyně Helena Válková dnes mezi 14.30 a 18.00 z důvodů pracovních, pan místopředseda Filip dnes od 14.30 do konce jednacího dne, paní poslankyně Miloslava Vostrá dnes mezi 14.30 a 18.30 z důvodu jednání, pan poslanec Jáč dnes od 14.30 do konce jednání z pracovních důvodů, pan poslanec Radek Holomčík dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Andrea Brzobohatá dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

V tuto chvíli dávám slovo na interpelaci na pana premiéra paní poslankyni Kovářové. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, ještě před volbami jste odmítl prestižní možnost vystoupit na půdě Evropského parlamentu. Vaše odůvodnění zde nebudu opakovat. Slíbil jste nicméně, že vystoupíte až v nově zvoleném Evropském parlamentu. Chtěla bych se vás tedy zeptat, zdali tento slib splníte, kdy by k vašemu avizovanému vystoupení mělo dojít a jaký bude obsah vašeho sdělení.

Myslím, že je to důležité. Vzhledem k dění v posledních měsících jsou namístě obavy o postavení České republiky v Evropské unii. Důvody jsou zřejmé. Také je nebudu opakovat. Kauzy, které jsou s vámi spojeny, mohou ovlivnit výsledky vyjednávání o kohezní politice, o evropském rozpočtu, vlastně o čemkoliv. Cítím to tak, že pozice České republiky v Evropské unii oslabuje. Proto je, myslím, důležité vědět, s jakými tezemi na půdě Evropského parlamentu vystoupíte. Pokud by to měla být hesla, která používáte na domácím hřišti, o kampani nebo spiknutí všech a všeho proti vám, jsem přesvědčená, že narazíte a že Česká republika bude kvůli vám nejen v nemilosti, ale také k smíchu.

Prosím, uklidněte mě, že vaše vystoupení v Evropském parlamentu bude mít důstojný a věcný charakter. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na premiéra. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. V této své druhé interpelaci se chci věnovat otázce, proč se má přesunout protidrogová politika našeho státu pod Ministerstvo zdravotnictví. Vyšlo to najevo v úterý na jednání Rady pro koordinaci protidrogové politiky. V podstatě jde o nápad, který se periodicky vrací, ale vždy je zkritizován všemi odbornými společnostmi a také je prakticky neproveditelný, věcně nesmyslný. Naposledy to bylo v médiích loni, v roce 2018, kdy pan premiér potvrdil: nechám si tu agendu na Úřadu vlády a budu se jí osobně věnovat a podporovat ji.

Já bych ráda ocenila, že skutečně došlo tehdy k osobním návštěvám. A právě, pokud vím, tak i díky tomu, že je předseda vlády současně i zodpovědný za koordinaci národní protidrogové politiky, tak skutečně preventivní práce těch zařízení dostala podporu, kterou potřebuje, a dostala i ocenění za maximální efektivitu, kdy s velmi nízkým počtem zaměstnanců skutečně další náklady, třeba pro náš zdravotní systém, jsou minimální.

Teď ale hrozí, že opět dojde k tomu přesunu, a přitom není zřejmé proč, co se změnilo od toho minulého roku. Proč nebyla takto závažná věc široce diskutována? Proč nejsou k dispozici žádné analýzy, které by ji odůvodňovaly? A zkrátka, jak se zajistí ta nadrezortnost, komunikace se všemi rozmanitými ministerstvy, která je potřeba? A také, jak chcete, pane premiére, vyřešit pravděpodobný konflikt s kompetenčním zákonem? To jsou moje otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno do 30 dnů v souladu s jednacím řádem. Přečtu dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Aleš Juchelka od 14.40 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Radek Rozvoral dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Vyčerpali jsme interpelace učené na předsedu vlády, nyní budou pokračovat interpelace na členy vlády.

Vyzývám poslankyni paní Karlu Maříkovou, aby přednesla interpelaci na místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka a zahájila tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, na konci dubna schválila vláda zavedení nového pojmu do českého právního systému "předsudečná nenávist". Nesprávným chováním se jí může v podstatě dopustit každý, informoval o tom web Česká justice. Ústavní soud však připomíná, že působení na pudy není zatím v České republice zákonem regulováno. Nejde tedy náhodou o snahu obcházení současného právního systému vaším ministerstvem? Chcete opět po změně režimu v České republice zavádět policejní stát?

Ministerstvo vnitra přikládá definici rizik projevů "předsudečné nenávisti"; jsou podle vašeho ministerstva v řadě oblastí podobná s riziky, která představují extremisté. Znamená to, pane ministře, že když někdo řekne nebo napíše, že nemá rád třeba multikulturalismus, protože to je vykořenění národa a ztráta identity, bude za to trestán a je podle vás extremista? Kdo bude určovat, co je předsudečná nenávist? Vy? Nebo jsou na to vyčleněni nějací úředníci? Znamená to, že tímto takzvaným náhubkovým zákonem chcete regulovat chování a názory lidí a trestat je? Nerozporuje se náhodou tento zákon s Ústavou, kde je zaručena svoboda projevu a slova? A jakou další finanční zátěž tento výmysl představuje pro státní rozpočet? Jelikož někdo - jestli jsou na to vyčleněni nějací pracovníci a jaká personální zátěž to bude pro Policii České republiky, která už nyní trpí nedostatkem personálu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády a ministra vnitra pana Jana Hamáčka o odpověď. Prosím máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, pojem předsudečné nenávisti začalo Ministerstvo vnitra využívat v souvislosti s tím, jak se mění struktura scény, která se projevuje nenávistně vůči jiných skupinám obyvatel. Chci jasně říci, a tím odpovídám na některé z vašich otázek, že se nejedná o právní pojem a v rovině trestního práva nedošlo k žádným změnám, neboť postih trestných činů motivovaných nenávistnou pohnutkou je v našem trestním právu dostatečný a vychází i z mezinárodních závazků České republiky.

Důvodem této změny terminologie je skutečnost, že v současné době se tradiční extremisté z obavy z postihu už otevřeně nehlásí k neonacismu, nicméně jádro jejich ideologie, které spočívá v šíření nenávisti, zůstává stejné. Navíc jsme svědky toho, že k nenávistným projevům se uchylují i jiné osoby, které nelze spojovat s totalitními ideologiemi či extremismem. A úlohou státu je se těmto projevům věnovat a poskytovat ohroženým skupinám ochranu.

Takže kategorie předsudečná nenávist není konstruktem Ministerstva vnitra. Je to výsledek konsenzu všech relevantních rezortů - policie, zpravodajských služeb a Nejvyššího státního zastupitelství. A zavedení této terminologie nám doporučovali jak akademičtí odborníci, tak také lidskoprávní organizace. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano, takže prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane ministře, nenávist je dlouhodobá intenzivní emoce, stejně jako třeba mít rád. Předsudek je zakořeněný úsudek nebo názor. Je tedy emoce pohnutka nebo třeba trestný čin? Je úsudek podle vás tedy pohnutka? Je nenávist sama o sobě negativní jev? A zda ji jako emoci vůbec lze racionalizovat? Lze vědomě a cíleně nenávidět?

A až mi odpovíte na tyto otázky. Tak může být tedy ten, kdo vlastně nenávidí, trestán? Můžeme být tedy trestáni za emoce? Jste schopen vůbec konkrétně odpovědět na tyto otázky? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Tak já se vrátím ke své odpovědi. Člověk může být trestán za to, co je trestné. A co je trestné, říká trestní zákoník. A já jsem vám řekl, že my jsme z hlediska trestního zákoníku nic neměnili. Pouze jsme zavedli nový termín, který popisuje některé fenomény v naší společnosti, nic víc, nic míň.

To znamená, pokud se mě ptáte, zda někdo může být trestán za nenávist, pokud naplní skutkovou podstatu trestného činu, ano. Ale o tom, zda bude potrestán a jak bude potrestán, nerozhodne Ministerstvo vnitra ani já, ale rozhodne o tom nezávislý soud. A znovu říkám, na trestním zákoníku jsme nic neměnili. Pouze jsme po dohodě s dalšími rezorty zavedli tento nový termín jako popis určitého fenoménu ve společnosti.

Takže ještě jednou a naposledy. Trestán může být ten, kdo poruší zákon, a o tom jeho trestu rozhodne nezávislý soud.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministru vnitra a poprosíme paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla svou interpelaci na ministra životního prostředí Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, tento a příští týden probíhá vypořádání připomínek k odpadovým zákonům. Již je zřejmé, že k zákonům zůstane několik stovek rozporů. Tento fakt je o to více zarážející, že v celé řadě reakcí na připomínky je uvedeno, že současná podoba zákonů vychází z kompromisu z roku 2016. Tedy to se zřejmě nejednalo o kompromis.

Dále mě udivuje, že zákony jsou předloženy téměř po roce od doby, kdy začala běžet transpoziční lhůta, zvláště pokud se má jednat o zákony připravené v roce 2016. A musím upozornit, že tehdy tyto návrhy smetla ze stolu Legislativní rada vlády.

V této souvislosti jsem zaznamenala i řadu aktivit, které nabízely Ministerstvu životního prostředí pomocnou ruku a dialog nad připravovanými zákony, tak aby byl zajištěn co nejhladší legislativní proces v co největším možném konsenzu a aby byla připravena jednoduchá legislativa odpovídající právě odpadovým směrnicím. O to více je zarážející, že Ministerstvo životního prostředí veřejně prohlašuje, že jeho partnerem je pouze jeden připomínkový subjekt, a další povinná připomínková místa opomíjí.

Vážený pane ministře, z jakého důvodu Ministerstvo životního prostředí odmítlo opakované žádosti o dialog při přípravě odpadových zákonů a naopak zvolilo přístup, který může vést až k nesplnění transpozičního závazku? Nemohu se také nezeptat, proč jednáte pouze z úzkým kruhem připomínkových subjektů a další zcela opomíjíte. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Omlouvám pana předsedu poslaneckého klubu KDU-ČSL Jana Bartoška dnes od 14.30 do konce jednacího dne. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající a děkuji za ten dotaz, vážená paní kolegyně. Přichází skutečně v aktuální dobu. Protože máte pravdu, momentálně probíhá vypořádávání odpadových zákonů. Dovolte mi jenom kraťoučce se vrátit do historie.

My jsme tu první verzi nové legislativy - a je to několik odpadových zákonů, není to vlastně jenom zákon o odpadech, ale je to zákon o odpadech, o obalech, zákon o výrobcích s ukončenou životností a samozřejmě změnové zákony, protože tím bude měněna celá řada dalších zákonů - připravili původně v roce 2015. V roce 2016 to bylo projednáváno na úrovni mezirezortu a následně byly projednány zákony s Legislativní radou vlády. Ale mezitím se stalo několik věcí.

Za prvé, Legislativní rada vlády namítala, a tenkrát oprávněně, že existuje poměrně velké riziko, že by se vlastně do těch zákonů nepodařilo dopracovat připravenou evropskou legislativu, která v té chvíli vlastně se připravovala na úrovni tzv. evropského oběhového balíčku a která svou definitivní podobu doznala až v červnu 2018. Proto Legislativní rada vlády, ale i celá řada dalších subjektů, vládních, nevládních, asociací, svazů a dalších, poukazovala na potřebu zapracování nové právní evropské úpravy. Mezitím proběhly volby a my jsme se vrátili k tomu materiálu, k celé té legislativě v roce 2018, kdy mezitím tedy ten evropský balíček oběhového hospodářství zahrnul celkem šest odpadových směrnic, a jak jsem říkal, odpady, obaly a také zpětný odběr vybraných výrobků, a proto Ministerstvo životního prostředí během roku 2018 zapracovalo všechna povinná opatření z evropského balíčku a promítlo je do tří nových návrhů odpadových zákonů, které jsou momentálně v mezirezortu, a ten mezirezort je momentálně vypořádává. Jedná se tedy, jak jsem říkal, o zákon o odpadech, zákon o obalech a zcela nový zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností. Návrhy byly začátkem dubna letošního roku předloženy k mezirezortu, ke kterému tento a příští týden se uskuteční konferenční vypořádávání mezirezortního připomínkového řízení.

K vaší otázce připomínkových míst. Já si troufám říct, že ten zákon byl v tom mezidobí, vlastně už od roku 2016, diskutován s obrovskou skupinou vlastně připomínkových míst, historicky největší. A sami jsme si trošku na sebe upletli bič, protože jsme se bavili s tak širokou skupinou - a to musím říct zcela otevřeně, že vlastně už tam v té pracovní skupině, která měla patnáct, dvacet subjektů, docházelo logicky naprosto k antagonistickým sporům, protože prostě jak říká hezké české rčení, kapři si vlastní rybník nevypustí, tak samozřejmě jsme těžko mohli třeba čekat od zástupců skládkových společností, že budou nadšeně plédovat pro některé věci, které komplikují skládkování, nebo pro zvyšování třeba skládkovacího poplatku. A objevily se tam prostě klíčové skupiny, které pro mě dneska zahrnují - a teď bez priorit - Svaz měst a obcí určitě, Sdružení místních samospráv. Objevily se tam prostě samozřejmě Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Asociace krajů a pak celá řada dalších.

My máme, troufám si říct, snad to nezakřiknu, máme jakousi zásadní shodu s většinou těch subjektů, o kterých jsem hovořil, zásadní shodu z hlediska zákazu skládkování, z hlediska recyklačních nebo třídicích slev. Takových těch pilířů, na kterých ty zákony prostě stojí. Ale je logické, vzhledem k tomu, že původně přišlo asi tři tisíce připomínek k těm zákonům, že všechny rozpory nebudou moc být vypořádány. Je ale naší povinností, abychom do vlády potom dostali zákon, který nebude mít rozpor s povinnými připomínkovými místy, ale máte pravdu, že tam mohou být subjekty, které prostě nebudou uspokojeny tím finálním zněním, ovšem v řadě případů jsou to subjekty, které kdybychom vzali v úvahu jejich připomínky, tak se okamžitě dostaneme naopak do rozporu s povinnými připomínkovými místy. Takže to vyplývá prostě, řekněme, z velmi rozdílných priorit skupin recyklátorů, skládkařů, energetického využití odpadu, nevládních organizací, tam nelze dojít úplně k řešení, které bude pro všechny přijatelné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já jenom bych vám připomněla otevřený dopis, který vám byl adresován ve věci nabídky pomoci a podpory s přípravou nové odpadové legislativy, který napsalo devatenáct subjektů. A právě mezi těmi subjekty byly takové, např. Sdružení místních samospráv, to je sdružení více jak 1 600 menších obcí, nebo Sdružení komunálních služeb, Rada seniorů, Sdružení nájemníků České republiky, tedy těch, na které vlastně nový zákon může dopadnout.

Trošku je otázkou - zmiňoval jste Sdružení místních samospráv, ale já mám informace, že Sdružení místních samospráv nezapojujete. Právě proto, nechci tedy být úplně ošklivá, ale je tady takovýto subjekt nepohodlný, který by tedy mohl jaksi jít proti zájmům některých těch skupin, o kterých jste mluvil? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Určitě není. Já jsem o tom dokonce s panem předsedou Polčákem hovořil. On mi psal. Také teď jsem ještě ověřoval, zda Sdružení místních samospráv je přizváno k tomu. A on mi potvrdil, moji kolegové z odboru odpadů, že jsou přizváni, a určitě Sdružení místních samospráv je subjekt díky tomu, že zahrnuje především ty menší obce, které samozřejmě mají jiné problémy z hlediska odpadového hospodářství než ty velké obce, které jsou zase třeba ve SMOČR. Tak nás určitě zajímá jejich názor.

Jenom říkám, že ne vždy jsme tam schopni se prostě shodnout, protože jestli se nemýlím, tak tyhle subjekty zrovna, které jmenujete, včetně Sdružení místních samospráv, třeba měly představu, že skládkování skončí až v roce 2035, což pro nás určitě není přijatelná hranice; už to prodloužení, posunutí, je dneska samozřejmě předmětem velkých diskusí. Ale určitě to není o tom, že by dneska byl pro nás někdo nepohodlný, anebo že by někomu nahrával nebo naopak by mu nevyhovoval. My už proto, že ta legislativní norma samozřejmě bude tady v Parlamentu, v Poslanecké sněmovně, v Senátu, kde nepochybně do toho kolegyně, kolegové vnesou celou řadu dalších námětů, tak jsme otevřeni jakýmkoliv debatám, tak abychom v ideálním případě zjednodušili průběh projednávání v Poslanecké sněmovně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadím je pan poslanec František Navrkal s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji. Vážená paní ministryně Dostálová, tímto vás interpeluji ve věci plánované výstavby kontejnerového bydlení v Chanově, které by se dle vyjádření představitelů Rady města Mostu mělo financovat z dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj.

Modulové neboli kontejnerové bydlení, či tzv. čunkodomky, chce rada města instalovat do poloviny roku 2020 a město by to mělo stát cca 22 milionů korun. Kontejnerové bydlení by mělo sloužit pro 18 rodin. Jde tedy přibližně o 1 200 000 korun na rodinu. Už na začátku rozhodovacího procesu vzbuzuje tento návrh řadu pochyb.

Rozhodnutí o koupi kontejneru rada města prosazuje pomocí tzv. pracovní skupiny pro budoucnost Chanova, kterou zřídil primátor Jan Paparega. Diskuse o jiném řešení než o tom radou prosazovaném není na schůzkách pracovní skupiny připouštěna. Ze schůze pracovní skupiny navíc neexistují žádné oficiální zápisy a výstupy.

Zkušenost ze Vsetína ukázala, že kontejnerové stavby jsou naprosto nevhodné a nekvalitní bydlení. Bydlení v kontejnerech ničí lidskou důstojnost jejich obyvatel. Hrozí, že v kontejnerech vyroste nová generace, která si už ani nedokáže představit, jak může vypadat bydlení ve standardních bytech. Tyto stavby mají být vytápěny přímotopy a nejsou energeticky úsporné.

Proto bych se vás, paní ministryně, rád zeptal: Umožní podmínky dotačních titulů Ministerstva pro místní rozvoj získat od státu dotace na kontejnerové bydlení? Tedy umožní tyto podmínky prohlubování sociálního vyloučení a stigmatizaci sociálně slabých rodin? Jaký je váš názor na kontejnerové bydlení? Uvažujete o udělení dotace na toto bydlení? Děkuji za věnovaný čas.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů. Přečtu omluvu. Pan poslanec Jan Richter se omlouvá dnes mezi 14.30 a 18.00 z pracovních důvodů.

Další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, tuto interpelaci jsem měl vlastně zpracovanou již na 6. 6., avšak v pořadí se na ní nedostalo a od té doby, tuším, v této kauze i k drobnému posunu došlo.

Nicméně v posledních týdnech veřejností otřásla kauza pardubické nemocnice, kde došlo k fatálnímu selhání zdravotnického personálu, kde po banální operaci mandlí osmiletého chlapce v květnu 2017 došlo čtvrtý den po zákroku ke krvácení a kvůli nečinnosti zdravotnického personálu skončil ve vigilním kómatu. Zmíněnou kauzu velmi osobně prožívá řada rodičů, protože obdobnou operaci podstupují i tisíce dětí. Je však smutné, že taková individuální selhání pak vrhají špatné světlo na české zdravotnictví.

Vy sám, pane ministře, jste se k tomu již několikrát v médiích i v tomto duchu také vyjadřoval. Ale právě před dvěma týdny se ke kauze vyjadřoval i pan náměstek Prymula, tuším, že to bylo v DVTV a Televizi Seznam, a právě tam označil původní reportáž České televize za tendenční a konstatoval, že pracovníci ORL zasáhli adekvátně, což je například v rozporu s tvrzením soudního znalce, který jasně říká, že problém je v organizaci nemocnice, tedy že pacient v akutním stavu musel někam jít, v tomto případě na ambulanci, která navíc byla zavřená, namísto toho, aby byl převezen přímo na ARO.

Proč to vše zmiňuji? Nepřipadá vám to jako přílišná bagatelizace, pokud si uvědomíme, že za dva roky nedošlo k potrestání viníků a odškodnění rodiny, natož oficiální omluvě ze strany nemocnice?

Samozřejmě chápu, že ministerstvo není zřizovatelem nemocnice, přesto mi dovolte se ještě zeptat, zda je v kontaktu s Pardubickým krajem a zda byl tento případ společně řešen. Za druhé, ke kolika zdokumentovaným pochybením v posledních letech v této nemocnici došlo? Zda byla tato kauza prošetřena s nějakým jasným výsledkem a jaká systémová opatření nemocnice po takto alarmujících případech obecně přijímá? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Vypadá to, že bude i v jednacím sále klid. Pane ministře, můžete.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Třešňáku, samozřejmě musím potvrdit to, že ten případ je velmi závažný a určitě je to nešťastná tragédie, která se stala v pardubické nemocnici. Zjevně tam došlo skutečně k nějakému pochybení v oblasti, zejména bych řekl organizace péče, nikoliv pravděpodobně, pokud jde o samotný výkon, ale spíše následek, který nebyl řešen adekvátně.

Pokud jde o slova pana náměstka, já se s nimi úplně neztotožňuji, myslím si, že to od něj také nebylo úplně šťastné vyjádření, byť to asi myslel v tom směru, že skutečně je nutné věci ještě prošetřit a nedělat možná úplně jasné a unáhlené soudy pouze na základě tohoto dokumentu. Ale i tak ten dokument ukazuje na problémy, které v daném případě byly.

Pokud jde o to, co jsme udělali, já se skutečně tomuto případu věnuji velmi intenzivně. Využil jsem vlastně veškeré možnosti, které mám jakožto ministr. Někdo má představu, že ministr může všechno sám, abych tam přijel a ideálně zbavil funkce ředitele a lékaře a tak dále. Není to možné, samozřejmě jsou nějaká pravidla. Ministerstvo v tomto směru nemá přímou možnost toto ovlivnit, tím spíše, že nejde o přímo řízenou nemocnici, takže samozřejmě postupujeme v souladu s možnostmi, které máme, byť přiznávám, že se snažím v tomto směru přímo komunikovat i s nemocnicí a tlačit nemocnici do nějakých kroků, které jsou adekvátní.

Ale každopádně jsme teď podali podněty na krajský úřad - za prvé, kraj nemocnici zřizuje a samozřejmě podle zákona o zdravotních službách ji kontroluje - a také na Českou lékařskou komoru, protože tam je podezření, že tam došlo i k pochybení lékařů, kteří byli tu noc v dané nemocnici. Kraj odpověděl v zásadě před okamžikem, skutečně dnes jsem dostal vyjádření, Česká lékařská komora zatím nikoliv. Krajský úřad v zásadě na základě svého prověření neshledal nějaká zásadní pochybení. Takto je jeho odpověď, byť přiznává, že učinil určitá opatření.

Za prvé tedy pardubické nemocnici a ORL klinice doporučil, aby se napříště vyvarovávali výkonu seřezávání krčních mandlí, což je výkon, který může být spojen se zvýšenou krvácivostí. Podle odborných názorů až ve 40 % případů může docházet k tomuto krvácení, více či méně intenzivnímu. Takže pravděpodobně by asi tento výkon měl být prováděn možná ještě na nějakých pracovištích vyššího typu. Tato ORL klinika pardubické nemocnice vyhověla danému doporučení a nebude tedy tento výkon nadále provádět.

A pokud jde o organizační opatření, tam byl právě ten problém, že matka malého Adámka se dostala nějakým způsobem do ORL ambulance, nezůstala na lůžkovém oddělení, kde právě měla zůstat a kde skutečně za pacientem měla přijít péče: anesteziolog, ORL lékař, a nikoliv že se dostal do ORL ambulance. To je právě předmětem vyšetřování, jak se to mohlo stát. Ale každopádně se to nemělo stát, i kdyby to bylo z vůle matky, tak zkrátka neměli dovolit, aby se synem odešla. I v tomto směru krajský úřad doporučil, aby tomuto bylo do budoucna předejito, aby samozřejmě bez nějaké nutnosti omezení osobní svobody nebylo umožněno takového přenesení pacienta s doprovodem nebo bez doprovodu z lůžkového oddělení na jiné oddělení. Takže v tomto směru byla také učiněna doporučení, aby se toto z hlediska organizační otázky již neopakovalo. Na druhou stranu je třeba připomenout, že to šetří policie a uvidíme, jaký nakonec výsledek bude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Pan poslanec má zájem. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pouze poděkuji panu ministrovi a zeptám se. V té mé sadě otázek byla jedna taková spíš kvantifikující, jestli víte, ke kolika pochybením v této nemocnici za nějaký poslední časový úsek došlo.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za doplňující otázku. Bohužel to nevím. Nemáme ani tyto statistiky počtu pochybení. Ministerstvo v tomto směru nemá tyto údaje, ale samozřejmě je to něco, co určitě stojí za zvážení i z hlediska systémového, protože bych chtěl, abychom byli schopni, řekněme, měřit kvalitu poskytované péče v České republice. To je něco, co mám pocit, že tady trošku zatím schází, že otázce kvality poskytované péče obecně není věnována taková pozornost z hlediska měření kvality, sledování počtu výkonů v nemocnicích, počtu reoperací a tak dále. To je něco, co bychom určitě do budoucna chtěli více sledovat a zaměřit se na to, protože pravdou je, a to si tady nemusíme nic nalhávat, že jsou nemocnice dobré a jsou nemocnice horší, s horšími výsledky třeba v určitých oborech. A pokud je zkrátka někde nějaký problém opakovaně, tak je to na jednání s pojišťovnami, že taková nemocnice určitý typ péče nebude do budoucna třeba poskytovat. To je prostě jednoznačné. Není možné jenom držet někde každou silou, abychom tam měli nemocnici, pokud tam nebude třeba poskytována kvalitní péče. To neříkám, že je případ této nemocnice, ale obecně.

My se ze systémového hlediska chceme zaměřit na měření kvality péče, chceme toto sledovat, už jsme pro to učinili nějaké kroky, bavíme se v tomto směru i s pojišťovnami, které jsou tím subjektem, který se na to může také zaměřit. A je možné, že to třeba povede k nějaké restrukturalizaci nemocnic do budoucna, abychom skutečně řešili nejenom dostupnost, ale i kvalitu. Ale pokud jde o tuto konkrétní nemocnici, tak nějakou statistiku počtu problémů, pochybení bohužel nemám. Děkuj.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministrovi. Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chci mluvit o účtu za elektrárnu Varna v Bulharsku, do které investovala společnost ČEZ, a. s., ve které vykonává akcionářská práva za 70% podíl Ministerstvo financí České republiky. My už jsme se obrátili na vládu s interpelací, dali jsme tam nějaké otázky k hospodaření. A nyní, protože jsme nedostali dostatečné odpovědi, chceme, aby se o věci znovu diskutovalo.

Tady to paní ministryni ukážu, ať na to dobře vidí. (Poslanec názorně ukazuje příslušný materiál.) Protože jsme dali dohromady, jak si na tom investice stojí. My jsme nakoupili elektrárnu Varna v Bulharsku za 5,8 mld. korun v roce 2006, když začaly investice v Bulharsku za pana Romana. Dali jsme do ní dalších 2,8 mld. korun na investice, když se zvyšoval základní kapitál, a celková kumulovaná ztráta z hospodaření za léta 2006 až 2016 činí 1,2 mld. korun. Teď jsme ji v roce 2017 prodali za 1,2 mld. korun, takže čistá ztráta z investice je 8,5 mld. korun. Z velké části na to tedy doplatí daňoví poplatníci.

Já bych se chtěl zeptat, jakým způsobem stát vykonával akcionářská práva a kdo vlastně nese odpovědnost za tuto situaci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, jsem ráda, že to tady padlo objektivně i se jmény konkrétních lidí, kteří v té době stáli v čele té společnosti. Ale já mohu v podstatě vám odpovědět pouze z veřejně dostupných zdrojů. V tomto případě z výročních zpráv skupiny ČEZ lze dohledat, že ztráta z prodeje elektrárny Varna činila cca 94 milionů eur. Lze předpokládat, že tato ztráta bude kompenzována prodejem dalších aktiv skupiny ČEZ v Bulharsku. Celkový odchod skupiny ČEZ z Bulharska skončí kladným saldem - předpokládá se. A elektrárna Varna byla od počátku roku 2015 v neprovozovaném stavu. Případné opětovné uvedení do provozu vyžadovalo výrazné ekologizační investice, které nebyly v platném regulačním rámci vůbec návratné.

Přístup bulharských autorit k elektrárně Varna a s tím spojené neuspokojivé hospodářské výsledky jsou mimo jiné předmětem běžícího arbitrážního sporu skupiny ČEZ proti Bulharsku. Společnost ČEZ proto stála před rozhodnutím, zda za a) buď nadále držet neprovozovanou elektrárnu a každý rok generovat s tím spojenou ztrátu v řádu jednotek milionů eur, nebo za b) elektrárnu prodat nejvyšší nabídce v rámci výběrového řízení. Vítězem tohoto výběrového řízení se stala společnost SIGDA OOD, nevím, jestli to čtu správně, která nabídla nejvyšší cenu ve výši 48 milionů eur. Tato cena je výrazně vyšší než generovaná ztráta spojená s neprovozováním elektrárny.

Z médií je známo, že nový vlastník začal elektrárnu Varna znovu provozovat a poskytovat služby spojené se stabilitou bulharské energetické soustavy. Poskytování těchto služeb bez uskutečnění relevantních investic naznačuje rozdílný přístup bulharských autorit k tuzemským a zahraničním investorům v bulharském energetickém sektoru. O tom mimo jiné svědčí včerejší zpráva bulharského serveru ww.banker.bg, podle které bulharská nadace Antikorupční fond podala bulharské kontrarozvědce, finanční inspekci, Ministerstvu energetiky a Energetické regulační komisi podnět k prošetření nových majitelů elektrárny Varna, zda při schválení smlouvy o poskytování studené rezervy elektrárnou Varna nedošlo ke korupci s ohledem na technický stav elektrárny.

Toť vše, co v tuto chvíli k tomu mohu říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan předseda má zájem? Má. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo a děkuji za to vysvětlení, paní ministryně. Nicméně mě překvapuje, že tu věc řeší bulharská neziskovka, že ji neřeší orgány ČEZu, které by se měly starat o to, aby ty peníze byly zhodnoceny, protože ta čistá ztráta, jak jste uvedla, nebo jak my jsme spočítali, je 8,5 miliardy korun, tak tam zkrátka je. A mě zajímá, jestli to tedy bude platit český daňový poplatník prostřednictvím toho, že se sníží dividenda ČEZu, který je ze 70 % vlastněn, tak kdo za to ponese odpovědnost, a jaké jste učinila za Českou republiku kroky k tomu, abychom nahradili tuto ztrátu od těch, kteří za to zodpovídají. Protože ten prodej, kdy se ta elektrárna prodala jako šrot, ten byl uskutečněn, když byl ministrem financí pan Babiš. Následně se divíme, že ta elektrárna najednou začíná zázračně fungovat poté, co se prodala dětem bulharského ministra dopravy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně, prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Věřte, že v rámci svých kompetencí, které nejsou neomezené, se o to zajímám. Ono je otázkou, prostě jaký byl přístup bulharských autorit k zahraniční investici a jaký teď je. Sám jste naznačil tady nějaké vazby, které já samozřejmě nevím a nechci je předjímat. Vyčkáme. Bude tam probíhat nějaké šetření. Každopádně se sníženou dividendou nepočítáme. A já se prostřednictvím svých zákonných kompetencí, které nikdy nepřekročím, budu o tu věc zajímat dál. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem velmi ráda, že je tu pan ministr přítomen, a ráda bych se optala na věc, která mi přijde velmi nesystémová, a sice škrtání 9 milionů korun, které by měly jít na prevenci, na služby adiktologické, které ve finále šetří naší společnosti mnohem větší náklady, mnohem větší zátěž třeba ve veřejném zdravotnictví jako takovém, a také ve vězeňském systému. Ráda bych připomněla premiérova slova z loňského roku, kdy vlastně po návštěvě kontaktních center, terapeutických komunit a doléčovacích center pro matky s dětmi sám uvedl, že je díky takovýmto činnostem, díky tomu, že vlastně podporujeme výměnu jehel, že podporuje návrat lidí do normálního života, naše společnost jaksi ochráněna před šířením určitých chorob a že je to pro nás vlastně i ekonomicky výhodné.

Proč tedy, když tohle všechno víme, podle informací z tisku, ale i z terénu se plánuje škrtnutí těch 9 milionů organizacím, které přesně tyto služby poskytují? Jde o peníze z Ministerstva zdravotnictví - zdůrazňuji - na výměnu stříkaček a na substituční léčbu, přičemž nemusíme si nic nalhávat, lidé, kteří využívají substituční léčbu, zejména metadonovou, ze dne na den závislými být nepřestanou a zkrátka si budou opatřovat, a asi ne úplně prací, tisíce a tisíce na ty potřebné dávky. Ale to potom povede jenom ke zvýšené kriminalitě. Čili kdy tento výpadek budete sanovat, pane ministře? A jaká při tom, pokud naroste počet nemocných HIV a vzroste nárůst kriminality, jaká chystáte rozpočtová opatření v rámci celé vlády? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosil bych, abyste si hlídali čas dvě minuty na položení otázky. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážená paní poslankyně, v úvodu se musím ohradit, že by se Ministerstvo rozhodlo škrtnout 9 milionů na výměnu stříkaček a pro oblast substituční léčby. Je to tak, že pro rok 2019 byly pro dotační titul protidrogové politiky vyčleněny určité finanční prostředky v celkové výši 30,5 milionu korun. Je pravdou, že oproti roku 2018 došlo k ponížení, ale to u všech titulů Ministerstva zdravotnictví. Na druhou stranu je třeba si uvědomit, když se podíváme na nějakou časovou řadu, že rok 2018 byl z hlediska objemu finančních prostředků výjimečný. Tam byl ten celkový objem asi 42 milionů korun, pro rok 2019 tedy 30,5. Když se podíváme, ještě v roce 2016 to bylo 20 milionů, předtím 15. Takže my v zásadě se vracíme na úroveň někdy roku 2017, to znamená, není tam nějaký razantní škrt, pouze skutečně v roce 2018 byl ten objem tehdy výjimečný, ale v porovnání s těmi předchozími léty skutečně 30,5 milionu není žádný zásadní propad.

Je třeba připomenout, pokud jde o ten dotační program protidrogové politiky, tak žádaly na Ministerstvu zdravotnictví organizace, a celkový požadavek byl 64,4 milionu korun, což oproti roku 2018 byl nárůst téměř o 10 milionů. Z tohoto důvodu to také může vypadat, že krácení finančních prostředků bylo opticky poměrně výrazné. Proto vlastně Ministerstvo zdravotnictví muselo do jisté míry upravit dotace jednotlivým projektům, vlastně u většiny projektů, a přerozdělit tyto projekty v rámci standardního dotačního řízení, kdy samotným organizacím bylo přiděleno cca 22 milionů a pak přímo řízeným organizacím ministerstva dalších 8,3. To znamená, byly vyčerpány všechny prostředky, které jsme měli v tomto směru k dispozici, tedy 30,5 milionu korun pro ten dotační program protidrogové politiky.

My jsme v tuto chvíli oslovili všechny organizace, kterým byly přiděleny finanční prostředky, aby své rozpočty upravily tak, aby požadovaná výše dotace byla shodná s přidělenou částkou od Ministerstva zdravotnictví. To znamená, každá organizace má nyní možnost přefinancovat svůj rozpočet a položky, které budou z této částky financovány, např. jehly, zdravotnický materiál, mzdy a podobně, a to tak, aby byla tato změna v souladu s předloženým projektem a metodikou pro poskytování finančních prostředků.

Dále je třeba zdůraznit, že financování této oblasti je vícezdrojové. To znamená, není to tak, že by ty peníze šly pouze z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Pokud jde o přímo řízené organizace, tak ty jsou dále ještě financovány samozřejmě z rozpočtu ministerstva jakožto příspěvky přímo řízeným organizacím. Poskytované služby jsou dále hrazeny ze zdravotního pojištění a ty organizace také mohou získat, pokud předloží kvalitní projekt, dotační podporu i u jiných resortů, které disponují zřetelně vyšším rozpočtem. To znamená, ty organizace by neměly být finančně a existenčně závislé pouze na finančních prostředcích obdržených od Ministerstva zdravotnictví. Když se podívám např. na Úřad vlády, který má největší penzum finančních prostředků, tak ten v tomto roce rozdělil 205 milionů korun, což je o 30 milionů korun více než loni. To znamená, když se na to podíváme v součtu za ty dotační programy na protidrogovou politiku, tak k žádným škrtům v oblasti protidrogové politiky nedošlo. Protože pokud na Ministerstvu zdravotnictví tedy se ten objem snížil, tak naopak na Úřadu vlády se o 30 milionů korun meziročně navýšil.

Na druhou stranu přiznávám, že to řešíme. My jsme byli teď na posledním jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky. A ty asociace zaštiťující (nesroz.) neziskové organizace byly vyzvány, aby ve spolupráci s dotčenými resorty vypracovaly přesné analýzy možných dopadů souvisejících s nižšími přidělenými dotačními programy. Na měsíc červenec je naplánováno jednání v této záležitosti. To znamená, nevylučuji, že můžeme dojít k nějakému konsenzu, že by třeba došlo ještě k nějakému dofinancování. Ale v tuto chvíli potřebujeme přesné analýzy, jaké budou dopady. A pokud třeba ty organizace požádaly i jinde, tak možná, že skutečně to nebude nikterak fatální, protože získaly třeba prostředky z jiných resortů. Takže potřebujeme to vidět skutečně v celém kontextu (upozornění na čas) všech dotací na protidrogovou politiku v České republice.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za tu podrobnou odpověď, nicméně jsme zkrátka svědky toho, že v minulém roce právě díky zájmu pana premiéra byly ty preventivní a komunitní služby posíleny. Není to o tom, že by tam bylo mimořádné financování. Jde o to, že se zasanovala oblast, která je dlouhodobě obrovsky podfinancovaná. A právě je to o tom, že to je ta prevence. Že to jsou ty věci, které - vždyť se tady bavíme o několika desítkách milionů - které potom ve finále šetří stamiliony a možná i víc. A o tom já mluvím. Nemůžeme přeci v situaci, kdy vláda navyšuje platy a mzdy těchto pracovníků, říkat, že stačí ta částka z roku 2017, když právě v tom mezidobí tak obrovsky narostly mzdové náklady organizací. A právě proto se domnívám, že je naprosto nezbytné, abyste velmi pečlivě naslouchali tomu, co na tom jednání bude zaznívat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji. Tak já znovu říkám, pracuji s prostředky, které máme k dispozici, ty jsme v maximální možné míře rozdělili, to znamená, my jsme nic v tomto směru neškrtali svévolně. Na druhou stranu ale musím říct, že si myslím, že do budoucna, a už o tom byla debata, by tyto dotace měly být poskytovány z jednoho místa. Myslím, že není správně, pokud Ministerstvo zdravotnictví poskytuje nějaké dotace, Úřad vlády poskytuje nějaké dotace, a znovu upozorňuji, že na Úřadu vlády se to zvýšilo v tomto roce o 30 milionů korun, takže tam došlo k navýšení. Ministerstvo práce a sociálních věcí také poskytuje atd. To znamená, je tady několik resortů, které poskytují dotace na protidrogovou politiku v rámci České republiky, a to si myslím, že není úplně systémové. Proto my jsme přesvědčeni o tom, že by to mělo - a ve velmi brzké budoucnosti, už jsme skutečně o tom diskutovali - být poskytováno z jednoho místa a nikoliv takto roztříštěně, protože to není úplně systémové, pak jsou s tím takovéto problémy, protože někde se poníží, někde se navýší a nemyslím si, že to je zkrátka správně. Takže touto cestou určitě budeme chtít jít.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Skopeček s interpelací na paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Dobrý den, děkuji pěkně. Vážení členové vlády, kolegové, já začnu citátem, který pronesl premiér vaší vlády na akademické půdě, konkrétně to bylo na Vysoké škole ekonomické v Praze v listopadu roku 2011. Tehdy ještě nebyl premiérem, ale před početným publikem sdělil - cituji: "Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím," nechal se slyšet Andrej Babiš. Já bych se chtěl zeptat paní ministryně financí, kdy očekává své odvolání, protože jak jsem zaznamenal včera z médií, a chci se proto paní ministryně zeptat, jestli je to pravda: Očekává se v následujících letech, že Ministerstvo financí a paní ministryně sem předloží Poslanecké sněmovně rozpočet s deficitem ve výši 40 mld. korun v následujících třech letech, přestože ještě jsou prognózy, které nehovoří o tom, že by se česká ekonomika měla dostat do záporných čísel, do recese.

Chci se zeptat paní ministryně, co ji vede k tomu, že porušuje slib Andreje Babiše, který uskutečnil v Otázkách Václava Moravce v roce 2014, kdy řekl, že bychom měli mít vyrovnaný rozpočet do roku 2017. Chci se zeptat, jestli to znamenalo vyrovnaný rozpočet jenom pro tento rok a pro následující roky již nikoliv, přestože v nich zažíváme rekordně nízkou nezaměstnanost a poměrně slušný růst. Čili chci se zeptat, je-li to pravda, proč plánujete předložit rozpočty s deficitem 40 mld. korun přes opakované sliby pana premiéra, navzdory volebnímu programu hnutí ANO, kde jste vždycky deklarovali odpovědné hospodaření, což s tímto plánem nemá společného vůbec nic.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, bylo tam položeno mnoho otázek, mnoho různých samozřejmě dezinformací. Já se budu držet faktů.

Ano, první návrh rozpočtu jsem předložila teď do konce dubna se 40miliardovým deficitem, tak jak schválila ve střednědobých plánech tato Poslanecká sněmovna. Chtěla bych připomenout, že se tady směšuje - já mám samozřejmě nachystané, já jsem nevěděla, kam bude směřovat vaše interpelace, tak mám nachystané základní atributy návrhu rozpočtu, ale tam se dívám, že jste nesměřoval. Vy jste tady smíchal dohromady několik různých věcí. Citát pana premiéra z roku 2011, který koluje různě po sítích. Já jsem u něho nebyla a nevím, jak byl řečen, ale vím, jak se umí vytrhávat z kontextu. Každopádně máme plán, máme výsledek, víte, že už po několikátý rok se ten výsledek míjí s plánem. Ty důvody jsem vysvětlovala několikrát. Teď mám velice krátký čas na to, abych je vysvětlila. Samozřejmě ráda je vysvětlím znovu. A ano, předkládám rozpočet s 40miliardovým deficitem, státní rozpočet. Je to 0,7 % HDP. Ale díky tomuto rozpočtu, který je základním politickým nástrojem této vlády, současně realizujeme velice důležité priority. A to bych chtěla, aby se na to nezapomínalo.

A chtěla bych říct, že pořád nevytrhávejme jenom státní rozpočet. Všímejme si hlavně základních věcí, které sleduje Evropská komise, a to jsou veřejné finance i v příštím roce podle konvergenčního programu. I když došlo ke zpomalení ekonomiky, i když došlo k určitému meziročnímu plánovanému menšímu nárůstu příjmů, než jsme byli zvyklí v minulých letech, tak i přesto budou veřejné finance hospodařit jako vyrovnané. Čili to jsou všechno důležité věci, které je potřeba sledovat.

Já bych chtěla říct, že my v plánovaném rozpočtu, mám tady spoustu čísel, nebudu mít asi čas, abych je tady sdělila, ale chtěla bych říct, že realizujeme především to, že opětovně navyšujeme průměrný důchod o částku 900 korun. Nechci připomínat, jak moc splácíme dluhy minulosti. Navyšujeme po šesti letech, pokud se nemýlím, rodičovský příspěvek, jak je důležité starat se o naše mladé rodiny. Také jste mladý, tak to určitě chápete. Pokračujeme v obrovském deficitu školství, kdy platíme regionální reformu školství a zejména dáváme obrovské částky do růstu platu pedagogů, protože skutečně ty platy pedagogů v minulosti byly tristní. Samozřejmě mám tady přesná čísla. A přes to všechno nerezignujeme na investice, které zvyšujeme na částku něco přes 85 miliard jenom z národních zdrojů. Stejně tak posilujeme vývoj, inovace a tyto důležité věci.

Samozřejmě na výdajové straně jsem do rozpočtu promítla celou řadu úspor - úspor v provozních výdajích. Všechny kapitoly budou šetřit 10 %. Mám tam nastavený mechanismus snižování úředníků, kdy pokračuji v tom principu neobsazených míst, rušení neobsazených míst, se kterým jsem začala v loňském roce, a letos jsem ho promítla dokonce do novely rozpočtových pravidel, která teď míří na vládu. Čili je tam celá řada úsporných programů, díky kterým budeme šetřit jako vláda několik miliard. A to si myslím, že je také důležité.

Ekonomika je v růstu. To máte pravdu, ale také je pravda to, že zpomalila na dlouhodobý průměr České republiky 2,4 %. V příštím roce počítáme s daňovými příjmy navíc asi o 44,4 miliardy, s pojistným 63,3 miliardy a dohromady všechny příjmy asi o 100 miliard. A do tohoto kontextu jsme zasadili všechny priority. Takže to je ten důvod. A je potřeba si uvědomit, že státní rozpočet je důležitý politický nástroj v rukou vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Ano, děkuji. Já to budu jenom komentovat. Myslím, že tu odpověď slyšeli všichni. Rozpočet této vlády je pro vládu politickým nástrojem, kterým si má kupovat voliče před volbami, aniž by respektovala základní ekonomické zákonitosti, protože rozpočet vedle toho, že to je politikum, je to zejména ekonomický nástroj, který ovlivňuje jak aktuální hospodaření státu, jak aktuální ekonomickou kondici, tak především kondici v nadcházejících letech.

To, co já vám vyčítám, paní ministryně, a nejenom vám, protože vy nejste zase tolik let ve vládě jako ministryně financí, je to, že dlouhá léta nadprůměrné ekonomické prosperity, která jsme tu prožívali, hnutí ANO prohospodařilo a v době, kdy se ekonomice dařilo, s tím rozpočtem nedělalo nic. A ukázka té neambice s rozpočtem cokoliv dělat je vidět i v těch plánech na nadcházející tři roky. Kdybych tam alespoň viděl jakousi snahu a ambici, že ty rozpočty a deficity budou klesat k nule v nadcházejících letech, ještě bych pro to měl nějaké nepochopení, ale ta neambice toho, že každý rok chcete 40 miliard - vůbec nechápu, proč máme dva ekonomické vicepremiéry. (Předsedající upozorňuje na čas.) Pro takové hospodaření by stačil na Ministerstvu financí úřednický náměstek.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně má zájem? Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já se nebudu schovávat za své předchůdce. Já si naopak myslím, že mí předchůdci hospodařili velmi dobře. Je to jenom důkaz o tom, že tři rozpočty za sebou skončily buď vyrovnané, nebo v přebytku. To je velice důležité. To si myslím, že málokteré vládě v předchozím období, pokud si vzpomínám, já si ty grafy samozřejmě zase donesu do Poslanecké sněmovny, až budeme projednávat rozpočet, přinesu - nepovedlo.

Já bych chtěla říct, že měla tato vláda co vracet lidem. Měla co jim vracet. To není žádné projídání a není to žádné kupování si voličů. Kdyžtak jim to řekněte, prosím, pane poslanče, až s nimi budete mluvit. Jestli to je kupování voličů či nikoliv. Investovali jsme a já opakuji, veřejné finance jsou zdravé. Potvrdila to většina ratingových agentur, potvrdila to minulý týden Evropská komise, která ohodnotila, že dodržujeme strukturální saldo, dodržujeme střednědobý rozpočtový cíl. To znamená, že naše veřejné finance jsou zdravé. Státní rozpočet plánujeme s deficitem 40 miliard. Zdůrazňuji, že to je 0,7 % HDP, ale jako celek veřejné finance plánujeme vyrovnané. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar, opět na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně, nejdříve chtěla vaše vláda snižovat daně. Nakonec některé daně dokonce zvyšuje. A proč v době tak extrémního růstu cen nemovitostí, kdy vlastní bydlení přestává být dokonce pro střední třídu de facto dostupné, dále vytváříte větší náklady za pořízení nemovitosti? To je pro mě nepochopitelné. Ta skrytá vyšší daň se jmenuje poplatek za vklad do katastru nemovitostí, který plánujete zvýšit na dvojnásobek. Argumentujete tím, že kvůli inflaci je potřeba k tomu zvednout tento poplatek. Je to nefér v situaci, kdy vláda zároveň trvá na zachování absurdní daně z nabytí nemovitosti. Od kupujících tak vybírá 4 % z ceny nemovitostí. U třímilionového bytu tak kupující pošle státu 120 tisíc korun prakticky za nic. V poměru k ceně bytů, domů a pozemků je sice správní poplatek malou položkou, ale vadí mi ten princip dalšího skrytého zdaňování. A toto navrhujete v poslední verzi daňového balíčku, který posíláte do Sněmovny. Původní plán na začátku dubna o tom ještě vůbec nepojednával.

Takže se chci zeptat, proč ta změna a proč házíte další klacky po nohy těm, kteří se chtějí zodpovědně postarat o vlastní bydlení? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, protože jsem z toho obsahu interpelace nedokázala přesně dovodit, co a kam budete směřovat, tak jsem se připravila spíš na zdražování pořízení vlastního bydlení. Mám tady celou řadu ekonomických faktorů a mám tady celou řadu opatření, která připravuje zejména Ministerstvo pro místní rozvoj, jako je program na podporu bydlení celkem a tak dále, ale vy míříte na ten vyšší poplatek za vklad od katastru. To je návrh, který předložil na vládě ministr zemědělství, on tady bohužel teď není, respektive požádal o jeho předložení a já jsem to tam zprocesovala, ty důvody. Nemám to tady teď konkrétně. Pokud budete chtít, odpovím vám i písemně, přesně co do čísel.

Myslím, že pan ministr to i publikoval. Má to v tiskové zprávě, kterou vydal minulý pátek, pokud si dobře vzpomínám, a je to dlouhodobý požadavek Českého katastrálního a zeměměřického úřadu. Zhruba od - já teď nevím, teď to možná řeknu nepřesně, protože skutečně nemám to v podkladech, takže budu teď těžit ze svých vědomostí. Ten poplatek se nezvedl snad patnáct, dvacet let, prostě obrovsky dlouhou dobu. Dokonce byly požadavky i na ještě vyšší částku. Strašně se zkomplikovala po přijetí nového občanského zákoníku celá řada úkonů. Český katastrální úřad vlastně dnes musí oslovovat mnohem větší množství účastníků toho řízení. Prostě řízení kompletně je komplikovanější, náročnější a samozřejmě i dražší. A ten poplatek strašně dlouhou dobu zvednutý nebyl. Tam dokonce byly požadavky z Českého katastrálního úřadu, aby to zvýšení bylo i vyšší.

Čili já vás odkazuji v podrobnostech, nemám to teď tady, na tiskovou zprávu ministra zemědělství, kterou vydal v pátek minulého týdne, případně vám ji zašlu písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, paní ministryně. Interpeloval jsem vás, protože daňový balíček předkládá jako sněmovní tisk Ministerstvo financí. Vy jste tady říkala, že se nezvýšil mnoho let, ale opravdu vám přijde fér tahle argumentace, kdy za poslední roky se zvýšily tolik ceny nemovitostí a stát, vláda, vybírá daň z nabytí nemovitosti?

My jsme několikrát předkládali návrh. Zítra budeme hlasovat o vratce Senátu o zrušení této daně. Já myslím, že ta diskuse o tom, kolik stojí administrativní náročnost na vklad do katastru nemovitostí, může probíhat v případě zrušení této daně. Ale v případě, že tato (nesroz.) nemá, tak myslím, že stát získává neuvěřitelné množství financí, nekřesťanské peníze, do státního rozpočtu od lidí, kteří si jdou koupit nemovitost, jak jsem říkal, de facto za nic, a na druhou stranu tady argumentuje tím, že se mnoho let nezvyšoval správní poplatek. Ten poplatek není jenom jeden. Není to jenom na kupní smlouvu, jsou to na zástavní smlouvy a podobně. Takže mně ta argumentace nepřijde fér od státu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Pane poslanče, když už jsme u těch "fér", teď tady padlo několik faulů. Já to nedělám ráda, ale musím taky faulovat, ale budu věcně, argumentačně, nebudou to žádné nepravdy, to nikdy nedělám.

Za prvé, srovnáváte neporovnatelné. Zrušení daně z nabytí - daně z nabytí, správně - je výpadek státního rozpočtu minus 13 miliard. Když vy to děláte opakovaně, a pak mě druhým dechem - teď už odešel pan poslanec Skopeček - vyzýváte k vyrovnanému rozpočtu. Víte, to je takové, když nejste u moci, tak vlastně nemáte tu exekutivní zodpovědnost. Já tomu rozumím. Nevzpomínám si, a byli jste u moci dlouho, já to teď úplně neumím spočítat, možná byste mně pomohl - a nikdy jste tu daň nezrušili. Nikdy jste ji nezrušili. Takže to si jenom řekněme na rovinu. Můžeme se o takové věci bavit. Já netvrdím, že ta daň prostě má určité prvky, které jsou na úvahu k diskusi, ale pojďme to tedy zasadit, a to tady teď asi nevyřešíme, pojďme to zasadit do kompletní změny a koncepce majetkových daní. I z pohledu třeba různých osvobození, která máme na dani z příjmu atd. To by bylo fér. Ale vytrhnout toto minus 13 miliard a vyčítat nám poplatek, který notabene dlouhá léta nebyl změněn, a ty úkony tam diametrálně narostly, přibyl počet účastníků, kterými stát získá pár desítek milionů, to je prostě naprosto nepoměrné.

A ještě chci zdůraznit, že v dani z nabytí právě ty první převody jsou osvobozeny u novostaveb.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Monika Jarošová s interpelací na místopředsedu vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v úterý dne 18. června došlo v Ústeckém kraji na poli u obce Lukavec u Lovosic ke znásilnění 16leté dívky pocházející z Terezína. Tuto informaci přinesly noviny Ústecký deník a potvrdil ji i policejní mluvčí Daniel Vítek. Tohoto činu se měl dopustit Afričan z Německa, kterého údajně propustili téhož dne ráno z drážďanského vězení a vyhostili z Německa. Ráno vyhoštěn z Drážďan, v poledne znásilní českou dívku nedaleko Lovosic na poli v mém volebním kraji, shodou okolností v blízkosti mého domova. Pachatel skončil v cele.

Pane ministře, opravdu si i nadále myslíte, že Česko je stále tou bezpečnou zemí, o které tak často mluvíte? Jak je možné, že delikvent vyhoštěný z Německa skončí jako násilník na poli kdesi v České republice, a ne v zemi svého původu? To má být ona repatriační politika Evropské unie v praxi? Měly české orgány o tomto člověku nějaké informace z německé strany? A pokud ano, jaké přijaly opatření? Jak chcete, pane ministře, eliminovat do budoucna to, aby k podobným nebo nedej bože k ještě horším tragédiím již nadále nedocházelo? Máme se připravit na to, že podobné tragédie budou bohužel nutnou daní za naši politiku otevřené náruče, se kterou se Evropská unie rozhodla vyřešit problémy celého světa?

Na tomto odporném činu jasně vidíme, kam vede bagatelizace a zlehčování nutnosti ostrahy vlastních hranic. Naše hnutí SPD často varovalo, že se to jednou může stát i u nás. A odpovědí bylo obelhávání občanů, že tu žádné migranty nemáme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane místopředsedo, vážená paní poslankyně, já mohu potvrdit, že od úterý 18. června Policie České republiky vyšetřuje znásilnění dívky v Lukavci na Litoměřicku a muž, který je podezřelý ze znásilnění, byl kriminalisty zadržen, obviněn a podle poslední informace byl poslán do vazby. Tento čin je samozřejmě potřeba odsoudit, nicméně se tady chci jasně ohradit proti některým dezinformacím nebo nepřesným informacím, které jste ve svém vystoupení uvedla.

Není pravdou, že ten člověk byl z Německa vyhoštěn. Ten člověk byl v Německu od nějaké doby, požádal o azyl, ten azyl mu byl zamítnut, bylo mu z německé strany vystaveno tzv. vízum ke strpění, předtím než bude vyřešen jeho status, což, předpokládám, z německé strany znamenalo deportaci do země původu. A podle informací, které uvedla státní zástupkyně, k té deportaci nedošlo proto, že německé orgány nebyly schopny zatím zjistit, ze které země pochází. Takže není pravda, že ten člověk byl z Německa vyhoštěn. Tím samozřejmě není možné, aby české orgány měly jakékoli informace z německé strany o tom, že ten člověk je na našem území. On se sem dostal velmi pravděpodobně na základě volného pohybu osob, to znamená, když to zjednoduším, pravděpodobně v Drážďanech nastoupil do vlaku, zakoupil si jízdenku někam do České republiky, dokonce se na internetu spekuluje, že byl z toho vlaku vysazen, protože přejel nějakou tu cílovou stanici, takže česká strana o tom jeho pohybu sem nemohla mít žádné informace. A ve chvíli, kdy byl ten skutek nahlášen na policii, policie velmi rychle zasáhla, toho pachatele zajistila a posadila do cely. Takže naše bezpečnostní orgány, jakkoli ta událost je odsouzeníhodná a politováníhodná, ve chvíli, kdy se o tom trestném činu dozvěděly, zareagovaly velmi profesionálně a v řádu minut či hodin ten pachatel byl zadržen. Já předpokládám, že bude postaven před soud a že si samozřejmě odpyká příslušný trest.

Já bych jenom chtěl upozornit, abychom takovéto tragédie nezneužívali k tomu, že budeme rozdmýchávat obavy a nenávist ve společnosti. Já bych velmi varoval před tím, co např. udělal kolega Okamura na svém facebookovém účtu, kdy vystavil mediálnímu lynči novinářku, která pouze dělala svoji práci a kladla mu možná nepříjemné, ale stejně dotazy. A pokud máte žaludek ty věci číst, tak si ten Facebook otevřete a přečtěte si, co příznivci vašeho předsedy píšou, co té redaktorce přejí, aby se jí stalo. A věřte, je to podstatně horší osud, než o kterém jste tady mluvila. Takže takovéto věci je třeba také odsoudit. A já bych chtěl apelovat na všechny rozumné politiky, aby nesurfovali na vlně nenávisti, aby nestrašili veřejnost a aby nezneužívali takovéto tragédie k nějakým nízkým politickým cílům.

Česká republika samozřejmě je bezpečná země, jsme stále jednou z nejbezpečnějších zemí světa. Naše bezpečnostní složky dělají maximum pro to, aby to tak zůstalo. Pokud tady mluvíte o kontrole hranic, tak věřte, že jediný způsob, jak v tomto případě zabránit, aby se ten člověk do České republiky nedostal, je zavést kompletní kontrolu hranic, zrušit schengenský systém a každému, kdo bude překračovat českou hranici, kontrolovat občanky či pasy. Je evidentní, že to je věc, která v současné době není možná a není ve schopnostech našich bezpečnostních složek a není to ani v zájmu České republiky, protože škody, které by z toho vznikly, by byly obrovské.

A když už mluvíme o tom rozdmýchávání nenávisti, já jsem si už tady, sice s těžkým srdcem, ale přečetl Facebook pana předsedy Okamury. Víte, tam je o dva statusy níže zase útok na Ministerstvo vnitra, na mě osobně, jak nejsme schopni zajistit bezpečnost, a zase se tam operuje s pojmem - cizinci někoho zmlátili v metru, nejsme bezpečná země. Já jsem si ten případ nechal dohledat. Byli jsme vyzýváni, abychom zase zajistili kontrolu hranic. Tam se jednalo o dva občany Slovenské republiky, kteří zaútočili v metru na občana České republiky. Velmi promptně zasáhli strážníci městské policie, věc vyřešili. Ale zase jsem byl vyzýván k tomu, abych přijal opatření a zabránil vstupu cizinců do České republiky. Já opravdu nevím, zda to znamená, že máme postavit dráty na česko-slovenských hranicích...

Takže já bych prosil, abychom ty věci posuzovali střízlivě, abychom nezneužívali lidských tragédií k vyvolávání chaosu a nenávisti. Znovu říkám, naše bezpečnostní orgány udělaly všechno to, co se od nich očekávalo, toho pachatele zajistily, dopravily ho do cely, soud ho poslal do vazby a bude stát před soudem, ale... (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Já vám děkuji, pane ministře, za vaši odpověď a nechám na posouzení našich občanů, zda je normální, aby zločinci trestaní v jedné ze zemí Unie mohli bez větších problémů překračovat hranice a znásilňovat ženy dle své vůle. Sice jste na otázky částečně odpověděl, hlavně jste tady zmínil Facebook pana Okamury, ale na to jsem se vás neptala. Stále by mě ještě zajímalo, jak do budoucna chcete eliminovat to, aby se to už nestávalo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Paní poslankyně, já jsem vám odpověděl. Já jsem řekl, že ten člověk nebyl vyhoštěn, on byl propuštěn z německého vězení s tzv. vízem ke strpění. A na základě volného pohybu osob po Evropské unii se dostal do České republiky. Pokud chcete úplně otevřeně řešení, které by tomuto absolutně zabránilo, znamená to vystoupit z schengenského prostoru, zavést znovu pohraniční stráž, zavést kompletní kontroly hranic, tzn. se všemi důsledky, i hospodářskými, pro Českou republiku a to je věc, která je z mého pohledu ekonomicky nereálná.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Stanislav Blaha s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou, ale já ho tady nevidím, jeho interpelace propadá. A další v pořadí je paní poslankyně Věra Procházková s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne všem. Vážená paní nepřítomná ministryně, moje interpelace je reakcí na článek na Seznam zprávy z 12. 6. 2019, který se jmenuje Dům s bazénem jako sociální bydlení za dotace. Peníze pro vyloučené lokality proudily i kousek za Prahu. Přečtu z toho článku pár vět:

Další nejasný případ dotace na sociální byty pro lidi v nouzi. Spolek za veřejné peníze pořídil domek s bazénem za Prahou. Reportér zjistil, že tam bydlí manželka bývalého majitele, která jezdí autem s poznávací značkou na přání. Bohulibě znějící projekt Domov pomoci svatého Medarda získal dotaci více než 5,5 milionu korun. Za tuto částku měly vzniknout 3 sociální byty pro pestrou škálu lidí v nouzi se zvýhodněným nájmem. Peníze mířily do domu ve vilové čtvrti v Řevnicích u Prahy. Jde o úhlednou klidnou část města kousek od náměstí a od školy. K výbavě většiny domů patří velká zahrada a bazén. V domě reportér zastihl pouze manželku bývalého majitele. Před domem parkuje s autem s poznávací značkou na přání, přitom je tato drobnost vyjde na 10 tisíc korun. Jde o další nejasný případ příjemce peněz z dotační výzvy na sociální byty.

Ráda bych zmínila doporučení cílové skupiny pro sociální bydlení: bez střechy nad hlavou, bez domova, to jsou například i vězni propuštění, v nejistém bydlení, krizové stavy, v nevyhovujícím bydlení, například plíseň. Jak se vypořádáte s nedostatečnou provázaností mezi nástroji státních a municipálních veřejných politik a s nedostatečným vymezením povinností jednotlivých aktérů v oblasti sociálního bydlení? Co uděláte, aby tyto dotace nebyly zneužívány? Máte přehled o tom, zda tyto peníze jdou správným cílovým skupinám? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, moje interpelace se týká výroků paní ministryně Marie Benešové z neděle 2. června v Partii na Primě. Tam paní ministryně pronesla ve vztahu k demonstracím občanů v ulicích, kteří se vyjadřují proti vládě Andreje Babiše a proti její osobě: A je zajímavé také, kdo ty demonstrace platí, protože jsou tam plazmové obrazovky, je tam ozvučení, pořádají se tam koncerty, ty taky něco stojí, takže dělá to na mě takový nepříjemný dojem.

Pan místopředseda vlády Hamáček tady mluvil o tom, jak je potřeba nešířit dezinformace. Takže já jsem se chtěl zeptat paní ministryně, co přesně je na financování té iniciativy Milion chvilek podle ní zajímavého a co z toho na ni dělá nepříjemný dojem. Protože já jsem si tedy zobrazil financování té iniciativy, nebylo to nic složitého, je tam transparentní účet na internetu, takže je možné si to dohledat. Tam jsem zjistil, že na tom účtu je teď přes 5 milionů korun od tisíců dárců, z toho počet darů za poslední týden 1 212, celkový obnos darů za poslední týden 1 108 889 korun, 97 % těch darů je do 5 tisíc korun. Takže myslím, že není možné tvrdit, že to jsou nějaké peníze od miliardářů nebo něco podobného. A ve vztahu k tomu, že tady se šíří nějaké dezinformační zprávy, které rozkryl deník Seznam zprávy, podle kterých jsou ti občané za demonstrace placeni, je tam dokonce vyjádření. Slyšel jsem toho autora těch dezinformací, slyšel jsem to. Může to být pravda a nemusí. Byla to spekulace a řadu věcí jsem si v tom e-mailu vymyslel a tipoval jsem. Takže mě by zajímalo, jestli to tedy není hoax a jestli paní ministryně těmito svými vyjádřeními ty hoaxy nepodporuje.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, dámy a pánové, vážený pane poslanče, dost se divím, že se na mě obracíte s touto otázkou vy, který jste tady za Piráty, kteří za každou cenu chtějí být transparentní a kteří tu transparentnost tak zdůrazňují. Já si myslím, že i do demokracie patří tato otázka, kdo to financuje, a v době, kdy jsem ty výroky řekla, to nebylo zcela jasné. Ten účet vznikl později, já jsem si ho také nahledala, tak ještě šikovná jsem, nebojte se, a skutečně tam ty dary přicházejí. Myslím si, že to je legitimní otázka, a skutečně kdybych se nemohla jako občanka a ministryně zeptat, tak bychom na tom byli s demokracií špatně.

A pokud jde o ten další výrok, který vás tak zajímá, ten nepříjemný pocit. Mám z toho nepříjemný pocit, protože jestliže tam demonstranti chodí s transparenty rudá Marie a já jsem v životě ve straně nebyla a dvakrát jsem to dokonce odmítla, a vy jste tu dobu nezažil, ale já ji zažila, bylo nás pouze devět z celé prokuratury, kdo jsme si dovolili odmítnout vstup do strany, a určitě by bylo pro mě daleko příjemnější, kdybych ten vstup neodmítla. Ale prostě učinila jsem to, protože jsem měla určitý zásadový postoj, a když pak vidím na těch transparentech tyto nepravdivé a neseriózní údaje, tak se nedivte, že ten nepříjemný pocit mám. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane poslanče, je zájem o doplňující otázku?

 

Poslanec Jakub Michálek: Já určitě nechci komentovat jednotlivé transparenty na demonstraci, na to jsem se vůbec neptal. Podle toho, co jsem si vyjel teď z internetu, tak ty transakce tam byly už v květnu, a vy jste to pronesla 2. června v Partii na Primě, takže jsem poměrně překvapen tím, co jste tady uvedla. A vzhledem k tomu, že už jste si to tedy rozklikla, tak bych se chtěl zeptat, jestli ta vaše podezření ohledně financování těch občanských protestů, které jsou v ulici, jestli už považuje za rozptýlená, nebo máte nějaké konkrétní informace, které by to podezření podložily.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně má zájem o odpověď. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane poslanče, já to vůbec nebudu dál komentovat, jestli to považuji za rozptýlené, nebo nerozptýlené. Já mám jinou práci, než abych se zajímala o to, kdo co financuje. Já se spíš zajímám o to, abych splnila úkoly, které jsem si zadala, a jak jste si jistě všiml, tak dneska jsme dneska dali do připomínkového řízení zákon o státním zastupitelství, zákon o soudech a soudcích. A to jsou pro mě důležitější věci, než se hrabat v něčem, co prostě pro mě nemá takovouto cenu. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Monika Jarošová s interpelací na pana ministra vnitra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v roce 2015 jste u příležitosti 92. výročí vzniku Turecké republiky prohlásil na turecké ambasádě - cituji: "Islám už v minulosti prokázal a prokazuje nadále, že má nezastupitelnou a nevyčíslitelnou roli ve vývoji lidské společnosti." Nechápu, jak může vrcholný politik v konfrontaci se staletou snahou o expanzi islámu vyřknout tato slova. Možná jste se chtěl zalíbit tureckým představitelům, nevím. Budu citovat, co na adresu islámu pronesl zakladatel Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk. Cituji: "Islám, tato absurdní teologie nemorálního beduína, je mršinou, která otravuje naše životy." A právě pro toto své přesvědčení důsledně oddělil islám od státu. Použiji slova jiného Turka, a to prezidenta Erdogana. Ten totiž prohlásil - cituji: "Neexistuje umírněný a neumírněný islám. Islám je jen jeden." A myslím si, že tato slova, pane ministře, zazněla z povolanějších úst, než jsou ta vaše.

Pane ministře, jak by vaše slova vnímali naši předkové, kteří se zbraní v ruce umírali na hradbách u Vídně? Co by na vaše slova řekly muslimské dívky, které díky islámu musejí podstoupit něco tak strašlivého, jako je ženská obřízka? A co by na vaše slova řekli všichni ti, které popravoval džihádista John takřka v přímém přenosu? Ráda bych, abyste nám blíže vysvětlil vaše slova, protože já, ať pátrám, jak pátrám, vidím jen utrpení, expanzi, zotročování a v neposlední řadě bezprecedentní ničení všeho neislámského. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Ještě jednou dobrý den. Mně přijde trošku pikantní být interpelován za něco, co proběhlo v roce 2015 a o čem jsem x-krát hovořil v rozhovorech a tu věc jsem několikrát vysvětloval. Ale pokud nemáme nic důležitějšího na práci, tak se můžeme vrátit do roku 2015 a k recepci na turecké ambasádě. Já předpokládám, že jste tam nebyla, protože kdybyste tam byla, tak byste ten projev slyšela celý a možná byste z něj nevytrhovala jednu větu, která je mi od té doby otloukána o hlavu.

Já jsem v tom projevu zmínil samozřejmě odkaz Mustafy Kemala Atatürka, zakladatele moderního Turecka. Hovořil jsem o tom, jak Turecko může přispět k řešení tehdy se blížící migrační krize. Upozorňoval jsem tehdy, protože to bylo bezprostředně poté, co jsem hovořil s prezidentem Erdoganem v Ankaře, a v době, kdy to v Evropě ještě nikoho nezajímalo, protože jsme řešili řeckou finanční krizi, tak jsem upozorňoval, že Turecko je pod obrovským tlakem, že má na svém území miliony běženců, a že pokud se světové společenství a Evropská unie nevzpamatují a neposkytnou jak Turecku, tak nadnárodním organizacím, jako je UNHCR, dostatečné prostředky, tak že je možné, že ta vlna se pohne. No a světe div se, ona se skutečně pohnula. Takže možná, kdybyste ten projev slyšela celý, tak mě teď s ním nebijete po hlavě.

Co se týká té jedné inkriminované věty o přínosu islámu, tak já nevím, jestli se máme vracet do hodin dějepisu na základní škole. Vy jste tady mluvila o tom, že politikou islámu je pouze ničit všechno neislámské. Já jsem přesvědčen, že kdyby nebylo islámských učenců, tak dneska nevíme vůbec nic o řecké filozofii, protože jestli někdo zachránil - v překladu samozřejmě - dědictví řeckých filozofů, tak to byli islámští učenci.

Zcela jistě nalezneme celou řadu dalších paralel. Já prostě zastávám názor, že pokud islám patří k jedněm z hlavních světových náboženství, tak je potřeba to vzít v potaz a nevyvolávat konflikty a nesnažit se to napětí eskalovat. To koneckonců není pouze můj přístup. Pokud se podíváte na vyjádření papeže Františka, kterého já jako pokřtěný křesťan pokládám za autoritu, tak on také volá k mezikulturnímu a mezicírkevnímu dialogu a volá po míru.

A když už se bavíme o tom násilí, tak samozřejmě každá ideologie, každé náboženství, pokud je dovedeno do extrému, může plodit násilí. Není to specifikou pouze jednoho náboženství. Věřím, že v každém náboženství bychom našli excesy, které potom měly za svůj důsledek spousty mrtvých.

Pokud se bavíme o tom, kdo je dneska největší obětí toho extrémního islámu, tak to jsou muslimové sami. Pokud se podíváte na dennodenní statistiky z těch teroristických útoků, které probíhají, ať je to v Iráku, ať je to v Sýrii, tak největší oběti přinášejí muslimové sami, protože jsou obětí extrémní verze toho svého náboženství. A tím já neříkám, že je špatné náboženství celé. Extrémy jsou špatné, s extrémy je potřeba bojovat, ale není z mého pohledu možné odsoudit jednu z největších světových věr jako celek a prohlašovat, že kdokoliv vyznává nějaké náboženství, tak je špatný, jenom proto, že úzká skupina lidí to náboženství vykládá extrémně. S těmi je potřeba bojovat, ale není možné paušálně odsuzovat tu obrovskou masu lidí, kteří chtějí žít v míru, chtějí žít v pokoji, pouze věří něčemu jinému než my, ale ve svém důsledku věří ve stejného Boha.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není, takže postoupíme dál. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Zdravím všechny zde přítomné a současně se vracím k tématu, které už jsem dnes jaksi adresovala, ovšem je stále aktuální a palčivé. Jde o dofinancování sociálních služeb o chybějící jednu miliardu korun. Nyní vznesu dotazy týkající se konkrétně Ministerstva práce a sociálních věcí a současně upozorním na něco, co považuji za velmi překvapivé z tvrzení paní ministryně Maláčové předneseného zde na půdě Sněmovny.

Úvodem chci jen zdůraznit, že je opravdu klíčové, aby poskytovatelé sociálních služeb, služeb sociální péče, se přestali obávat, že se této vládě nepodaří problém vyřešit. Byli už svědky příliš mnoha slibů na to, aby věřili jen slovům. Už chtějí vidět skutečně výsledek.

Já nyní přitáhnu vaši pozornost k tomu, že zde bylo řečeno, že ta 1,5 miliardy se našla díky náročné realokaci zdrojů vlastně z evropských fondů, že to je cesta. Jenže k této realokaci došlo v lednu 2019, dávno předtím, než jsme zde řešili dofinancování. A já se proto ptám Ministerstva práce, jak je to doopravdy. Z dotčených výzev totiž nelze pokrýt ten výpadek zdrojů na platy pracovníků v sociálních službách. Výzvy jsou velice omezené zejména na služby prevence a služby terénní. Situace zůstává nevyřešená. Co s tím budete dělat? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Taktéž bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno na tuto interpelaci písemně do třiceti dnů.

Další v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Ještě jednou pěkné odpoledne, vážený pane ministře. O víkendu jsme se ze sociálních sítí spravovaných Státním ústavem pro kontrolu léčiv dozvěděli spoustu zajímavých věcí a informací o tom, jak se dá komunikovat. Uvedu jeden příklad té komunikace, kde SÚKL odpovídal: "Samozřejmě disponujeme nabíječkami na veškeré typy mobilních telefonů, které bezplatně zapůjčujeme, a za všechno včetně sklerózy, že si někdo zapomene nabít mobil, jsme zodpovědní." Hned vzápětí, tedy v pondělí, se k tomuto stylu komunikace sice SÚKL vyjádřil, avšak stylem, že zkoušel jakýsi experiment, jak nastavit uživatelům sociálních sítí pomyslné zrcadlo.

Byť jsem si vědom, že vy osobně jste se v tomto konkrétním případě také vyslovil proti tomuto stylu, přesto bych se rád zeptal, zda ministerstvo dalo SÚKLu nějaká konkrétní doporučení týkající se alespoň základního minima pravidel a standardů komunikace pro správce sociálních sítí v takových organizacích. A pokud ano, mohl byste s nějakými pravidly a doporučeními pro SÚKL seznámit Sněmovnu? A pokud ne, zda uvažujete o jejich zavedení.

Ač vím, že sociální sítě nejsou oficiálním komunikačním kanálem resortu ani podřízených organizací, přesto se zeptám, jak vy osobně vnímáte využití sociálních sítí a zda komunikace jejich prostřednictvím se může diametrálně odlišovat od té oficiální. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra zdravotnictví o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pokud jde o tuto interpelaci, musím na začátek říci, že skutečně ten způsob nedávné komunikace Státního ústavu pro kontrolu léčiv na jeho twitterovém účtu určitě nebyl standardní a byl velice nešťastný. Já jsem zadal SÚKLu, aby okamžitě provedl nápravu a také celkově přehodnotil systém publikace twitterových příspěvků a přijal opatření, aby se podobné případy již nemohly opakovat. Vedení SÚKLu to učinilo, přijalo ty kroky, takže já věřím tomu, že se toto již nebude opakovat.

Byl bych nerad, aby takováto internetová komunikace na twitterovém účtu - já samozřejmě k twitteru také mám své výhrady a určitě tam ne vždy komunikace ze strany některých přispěvatelů je úplně korektní, tak samozřejmě státní instituce takto nemůže komunikovat. Byl bych nerad, aby ta komunikace zastínila dobrou práci SÚKLu, která bezesporu je, i v rámci ochrany zdraví pacientů, z hlediska zajištění dostupných léků, jakosti atd. Myslím si, že SÚKL dělá dobrou práci a toto je tak trošku kaňka na ní, takže určitě se mi to nelíbí.

Pokud jde o pravidla správy sociálních sítí, pokud jde o Ministerstvo zdravotnictví, tak tam každá komunikace má svá jasná pravidla, má odpovědné osoby, které za ni zodpovídají. Schvalování příspěvků na sociálních sítích, všech sociálních sítích Ministerstva zdravotnictví, prochází několikastupňovým schvalováním, a je tedy konzultováno v široké skupině lidí a ty základní příspěvky, zásadní příspěvky, schvaluji přímo já osobně. Takže tady ta pravidla existují.

Musím říct, že jsme ani nezaznamenali doposud žádný podobný případ, jako právě byl ten víkendový případ v rámci SÚKLu, takže bych neřekl, že je to nějaký systémový problém. Zkrátka to bylo nějaké individuální pochybení a já doufám, že se to nebude opakovat a že to bude i určité ponaučení pro všechny. Obecně komunikace s veřejností je určitě základ a snažíme se využívat všechny možné způsoby. A samozřejmě to, jak chceme tu informaci k lidem dostat, tak sociální sítě jsou jednoznačně účinným nástrojem a jsou velmi přínosné. Jde pouze o to je skutečně užívat uvážlivě a nezpůsobovat nějaké takovéto komunikační disharmonie, když to tak řeknu. Beru to jako individuální selhání, ale učinil jsem všechna opatření, aby se to skutečně již do budoucna neopakovalo, a je třeba se za to omluvit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, není zájem. Takže můžeme přikročit dál. Paní poslankyně Věra Kovářová vystoupí s interpelací na paní ministryni financí Alenu Schillerovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, současný premiér několikrát hlasitě deklaroval, že v žádném případě nebude zvyšovat daně. To byla slova, činy vypadají jinak. Přicházejí nové a nové návrhy, týkají se daní, tu poplatků. Letmým výčtem se jedná o zvyšování spotřebních daní, současný návrh na zdanění rezerv pojišťoven, návrh na zavedení bankovní daně, zvýšení poplatku za vklad do katastru nemovitostí. Podobný postup, který oproti svým dřívějším slibům volí vláda, radíte i samosprávám. Když obce a města nemají dostatek financí, mají zvýšit daň z nemovitostí.

Zdá se, že vláda hledá peníze, kde se dá. Je to proto, že EET nepřináší výběr, který si od něj vláda slibovala? Nebo je důvodem to, že se utrácí více, než si naše veřejné rozpočty mohou dovolit? Myslím, že si to zaslouží vysvětlení. Už proto, že utahováním daňových opasků porušujete své sliby o nezvyšování daní. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, no, tato a minulá vláda byly právě vlády, které extrémně snížily daně o víc než 100 miliard. A my v tom pokračujeme. Zavedly se - já budu brát letošní rok, protože tu tabulku od roku 2014 do roku 2019, to snížení o 100 miliard, jsem samozřejmě několikrát publikovala a mám ji k dispozici.

Co se chystá pro tenhle rok. Snižování DPH v souvislosti s EET - 3,4 miliardy. Vyšší výdajové paušály schválila tato Poslanecká sněmovna pro malé podnikatele, zůstane jim v kapsách 1,5 miliardy. Jsme rádi. Vyšší sleva na dani za dítě ve školce. Oproti roku 2018 se pro rok 2019 navyšuje z 12 200 na 13 350. Zásadní zjednodušení u daňových odpočtů na výzkum a vývoj, což se samozřejmě také projeví na snížení.

To všechno samozřejmě včetně těch 100 miliard, které snížila vláda minulá - mám tady tu tabulku, mohu vám ji poskytnout dokonce, vzala jsem si ji - jsme si mohli dovolit proto, že se vybralo asi o 454 miliard daní více. A věřte, že převážně to bylo díky opatřením z dílny Ministerstva financí, jako je kontrolní hlášení a EET. To se projevilo jednoznačně.

Co se týče sazbového balíčku, já vám mohu poskytnout, protože nevím, jestli to stihnu v časovém limitu, který mám, když tak doplním - sedí tady i ministr zdravotnictví. My jsme byli opakovaně žádáni Ministerstvem zdravotnictví, ať zvýšíme spotřební daň na tvrdý alkohol a cigarety, a to zejména ze zdravotních důvodů. Mám tady podrobnou prezentaci z tiskové konference, ráda vám ji věnuji, kterou jsme měli, je to asi dva měsíce, když jsem prezentovala sazbový balíček spolu s ministrem zdravotnictví na adiktologické klinice tady v Praze. Byl tam pan přednosta, byla tam paní profesorka Králíková, specialistka na závislosti spojené s kouřením, byla tam vládní zmocněnkyně pro závislosti. A mělo to obrovskou podporu.

Vezměte si, že v naší - a to fascinovalo i ty přítomné novináře - v naší České republice se na jednu osobu spotřebuje 12 litrů čistého lihu ročně, včetně kojenců. To není normální. Průměrná mzda vzrostla za posledních pět let o více, než 40 %. Tím se vlastně zvýšila dostupnost těchto závislostí, těchto produktů, které vyvolávají závislost. Celospolečenské náklady - dívám se na ministra zdravotnictví, jestli to říkám dobře - celospolečenské náklady spojené s kouřením jsou 100 miliard ročně. Náklady spojené s požíváním tvrdého alkoholu 60 miliard a s hazardem 15 miliard. To, co získá státní rozpočet, což je něco přes 10 miliard, asi 11, je kapka v moři.

Takže to prostě má tyto důvody a mělo to obrovskou podporu. Já věřím, že to bude mít i vaší podporu. A ty statistiky tady máme a budeme je prezentovat společně s ministrem zdravotnictví. Ten sazbový balíček bude v červenci na pořadu schůze.

Co se týče rezerv pojišťoven, to není zdanění, to je regulace, jak pojišťovny mají rezervy rozpouštět. Máme to ve vládním prohlášení, což je velice fér. Takže pojišťovny už skoro dva roky vědí, že to uděláme. A řekli jsme, budeme chtít, aby rezervy se tvořily u pojišťoven podle evropské směrnice, takzvané Solvency II. To byl ten důvod. Protože pojišťovny platí takový velký - řekla bych, na trhu máme poměrně silné pojišťovny a platí nám ročně asi 2,6 miliardy na dani. Tyto rezervy samozřejmě dlouhodobě používají k optimalizaci daňového základu a daně. A vědí to dva roky, to není nic nového, že si to najednou vláda vymyslela. To by bylo u bankovní daně, to byste měla pravdu. To nemáme ve vládním prohlášení. Toto máme. Oni to skoro dva roky vědí, mluvíme s nimi, nedali jsme to v tom prvním roce do daňového balíčku, protože jsme neměli vládu s důvěrou a nevěděla jsem prostě, jak by se nám to vlastně podařilo prosadit.

A ne, beru zpět. My jsme to neměli ani jako ta první menšinová vláda ve vládním prohlášení. To jsme tam dali vlastně na žádost koaličního partnera. Takže to máme ve vládním prohlášení té nové vlády, takže to beru zpět. Proto jsem to ani do daňového balíčku pro rok 2019 dát nemohla. To znamená, proto je to vlastně až teď v sazbovém balíčku.

A na závěr ještě ta douška - (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak já to dopovím, jestli mi paní poslankyně dá ještě slovo, tak to ráda dopovím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Určitě. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Řekla jste si tedy sama o to, že byste ráda pokračovala. A já bych vás ještě poprosila o reakci na to, že obce by měly vlastně zvýšit daň z nemovitosti. Obce, pokud mají velké investice, tak to činí. A vězte, že to je velmi těžké rozhodnutí, protože je to samozřejmě rozhodnutí, které není populární. Proto také starostové musí, většinou je to nejlepší na začátku volebního období, musí skutečně výborným způsobem komunikovat, proč tak činí. A pokud to dokážou, tak se to nesetká s tak velkým odporem jako třeba v případě zvyšování jiných daní ze strany státu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně, vaše dvě minuty.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Budu rychlá. Já děkuji za šanci to vysvětlit, protože už jsem to nestihla. On ten článek, který se objevil na serveru Seznam, tak ten headline, ten titulek, nebyl příliš seriózní. Ale když ho rozkliknete, tak ten obsah seriózní je. Já jsem byla na konferenci lídrů veřejné správy. A tak jezdím všude. Jezdím na Svaz měst a obcí, prostě kam mě pozvou. Pokud nejsem třeba v zahraničí, třeba na radě Ecofin, tak tam jedu a vysvětluji tyto věci. A vždy a znova se otevře téma RUDu - rozpočtového určení daní. Navyšte rozpočtové určení daní ve prospěch obcí a krajů.

A já vysvětluji už dnes. Vybere stát balík peněz a třetina z nich jde krajům a obcím. A vždycky tam mám grafy a říkám, kolik, o kolik víc šlo atd. A říkám, když budete tlačit na RUD, já samozřejmě se budu bránit, pokud budu ministryně financí, tak k čemu dojde? Budou se ty nůžky čím dál více rozevírat a některá z vlád - ta naše to zatím nedovolí, není o tom debata, maximálně o vnitřním složení. Ale k čemu dojde? Když to ty vlády některé další udělají, rozevřou se nůžky a ten stát to neufinancuje a začne tlak na zvyšování daní ostatních. Já jsem v tomto kontextu řekla: máte... kdysi zákonodárce, tato některá Poslanecká sněmovna dala tuto kompetenci obcím. A řekla: můžete si až pětinásobně zvyšovat koeficient, a tím si ovlivňovat vlastní příjem, protože to je příjem obcí, koeficient je v rukou obce. A řekla jsem, že je to o politické odvaze.

Já tu zkušenost mám. Byla jsem několik let ředitelkou velkého finančního úřadu a měli jsme tam asi 120 obcí. Takže já jsem jednala se starosty dnes a denně. Počítali jsme jim ty tabulky. Řekla jsem: obraťte se kdyžtak na Generální finanční ředitelství, ten program vznikl v Brně, oni vám to spočítají, jsou schopni vám říct, když to bude tolik, tak to bude tolik, kolik vaše obec vydělá. A chápu, že to je velice silné politické rozhodnutí. A ta odvaha, kdy ta obec se musí postavit před občany, ti zastupitelé, rada, a musí říct: tady budeme dělat kanalizaci, tady budeme dělat chodníky, potřebujeme víc peněz (upozornění na čas). O tom byla tato legitimní debata a tato nabídka i spolupráce s těmi obcemi, která samozřejmě, ten titulek to trošku, jak bývá novinářským zvykem, prostě to trošku otočil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák, protože pan poslanec Vojtěch Munzar stáhl svoji interpelaci. Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážený pane ministře, není to tak dávno, kdy jsme zde schválili protipadělkový systém, který má chránit občana před falzifikáty léčiv. Jistě jste byl informován ze strany lékárníků o tom, že spousta ověření skončí technickou chybou. Jsem si vědom, že ministerstvo tento systém neprovozuje, takže za ně ani nenese přímou odpovědnost. Přesto se zeptám, jaká technická opatření byla provozovatelem přijata a jaký je nyní stav systému ověřování léčiv. A dále, jaký počet hlášení již SÚKL obdržel ohledně dlouhé odezvy případně dalších technických chyb v systému. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče. Pravdou je, že skutečně tento systém nabyl účinnosti, nebo v zásadě to nařízení 9. 2. 2019 ohledně oněch ochranných prvků. Pravdou je, že ty ochranné prvky opatřují... nebo obal vlastně těmi ochrannými prvky opatřuje výrobce a nahrání dat o tom jedinečném identifikátoru do systému úložišť zajišťují držitelé rozhodnutí o registraci.

Je to vlastně systém, který skutečně celoevropsky je nastaven tak, že ho neprovozují státy nebo vlády, ale je regulován a provozován tedy samotnými výrobci, kteří ostatně vlastně žádali i tu regulaci ve smyslu toho protipadělkového nařízení, protože si stěžovali na to, že padělky se pohybují na evropském trhu. Takže v tomto směru to skutečně oni spravují. U nás je to tedy to národní úložiště. Existuje samozřejmě centrální, evropské. U nás národní v rámci tedy NOOL - Národní organizace pro ověřování pravosti léčiv, kdy se tedy distributoři a lékárny pro účely ověřování či vyřazování těch jedinečných identifikátorů připojují k českému národnímu úložišti.

Co se týká zapojení držitelů rozhodnutí o registraci do systému ověřování, tak k dnešnímu dni je ze 446 držitelů rozhodnutí o registraci evidovaných SÚKLem u NOOL registrováno 344 držitelů rozhodnutí o registraci, to znamená 77 %, a smlouva je uzavřena s 300 držiteli rozhodnutí o registraci. SÚKL vytvořil systém pro hlášení těch neúspěšných ověření ochranných prvků, tzv. alertů, které umožňují dotčeným subjektům zaslat hlášení vzdáleně pomocí webového rozhraní API, resp. z informačního systému dané lékárny, distributora, případně výrobce a také alternativně pomocí webového formuláře. Pokud mám správné informace, tak se jedná o jedinečný systém v rámci celé EU. To znamená, v tomto směru skutečně si myslím, že to nebylo nikterak podceněno.

Od šestého měsíce 2018, to znamená skutečně před rokem, SÚKL organizoval pravidelné schůzky se zástupci zřizovatele národního úložiště, se zástupci stakeholderů a zajišťuje pravidelné vzdělávání, semináře pro všechny dotčené subjekty. Jen minulý týden byly dva takové semináře. V plánu jsou další na podzim 2019. Takže v rámci možností SÚKL skutečně se tomu věnuje velmi intenzivně. Aktuálně SÚKL obeslal 9 držitelů registrace s počtem dosavadních alertů přes 5 tisíc. To znamená, to jsou skutečně ti, kde těch alertů je nejvíce, přes 5 tisíc. Takže víme, že skutečně... Ale to jsou v řádů tisíců.

Pokud jde o ty nejčastější uváděné příčiny alertů, tak jsou to technické, jiné problémy spojené s nahráváním dat do úložiště. Pak formát doby použitelnosti, případně že nejsou nahrána data v úložišti u přípravků, které byly vyrobeny před účinností nařízení a jsou opatřeny ochrannými prvky, tam může dojít k problému. A také, že jde o 2D kódy podle právních předpisů třetí země, zejména tedy indické 2D kódy.

Pokud jde o řešení těch alertu a jeho příčin, tak řešení pro vyráběné šarže je jednak tedy odstranění těch technických příčin, zavedení kontroly nahraných dat a ověřování těch identifikátorů již u výrobce léčivého přípravku. A jednotný formát doby použitelnosti v úložišti a na obale léčivého přípravku umožňující i manuální zadání údajů uvedených a jejich ověření. Takže pracuje se na tom. Těch alertů je skutečně v řádu tisíců.

Aktuálně tedy na základě rozhodnutí Sněmovny je bezsankční období, to znamená, nejsou uděleny žádné sankce, a je dokonce umožněno vydat skutečně ten přípravek, pokud není možnost tedy ho z technických důvodů ověřit. Dokonce může být vydána vlastně celá šarže, pokud je požádán Státní ústav pro kontrolu léčiv. Zatím se vydalo 18 těchto povolení pro 29 druhů léčivých přípravků na základě žádosti 16 držitelů. To znamená, není to tak, že by pacienti nedostali svůj kód, nejsme s tím spokojeni a řešíme to. A pokud dojde tedy na to, že se to nebude řešit ze strany výrobců, pak bezesporu SÚKL bude uplatňovat sankce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Nemá. Tudíž požádám další v pořadí paní poslankyni Věru Kovářovou s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, mýtný průšvih na obzoru je zcela vystihujícím názvem této interpelace. To, co se děje v souvislosti s mýtným tendrem, skutečně průšvih je. Současné patálie kolem mýta vás totiž staví do pozice, kdy jak jedno, tak druhé rozhodnutí znamená cestu do pekel. A musím poznamenat, že váš předchůdce zřejmě moc dobře věděl, proč odchází.

To dilema je jasné. Pokud dodržíte memorandum dohodnuté právě ministrem Ťokem s kraji a na silnicích I. třídy se bude vybírat nulové mýto, pak Českou republiku čeká s největší pravděpodobností oprávněná stížnost ze strany společnosti. A co by se stalo, kdyby pak soud tendr zrušil? Tak to by mělo zcela jistě nedozírné následky, třeba i na státní kasu, kdyby např. nebylo možné miliardy z mýta vybírat. V opačném případě, kdyby se mýto na silnicích I. tříd vybíralo, pak můžeme očekávat silnou nevoli našich krajů. Toto zavedení mýta by navíc mohlo způsobit odklon velké části nákladní dopravy na silnice nižších tříd, na cesty, které na tuto zátěž nejsou stavěny, a bude docházet k jejich většímu poškozování, do menších obcí, kde se zvýší provoz a sníží se bezpečnost.

Vážený pane ministře, jak hodláte tento problém řešit? Myslíte, že založením pracovní skupiny pro mýto tento problém vyřešíte? Jakou variantu z těchto dvou preferujete? A jaký je prosím harmonogram očekávaných kroků? Jak bude informována Poslanecká sněmovna? A na závěr ještě jedna otázka. Jak velká je pravděpodobnost, že od přelomu roku nebude mýtné kvůli nepodařeným tendrům vůbec vybíráno? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana ministra dopravy o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, já si dovolím zareagovat na vaši interpelaci. Pokud jde o současnou situaci, Ministerstvo dopravy předpokládá, že k 1. prosinci 2019 bude zahájen provoz nového mýtného systému na stávajícím rozsahu výkonově zpoplatněných dálnic a silnic I. třídy, který předpokládá přibližně 1 242 km dálnic a 234 km silnic I. třídy. Následně se předpokládá k 1. lednu 2020 v souladu se zadávacími podmínkami, že bude zahájen provoz tohoto systému na rozšířeném rozsahu výkonově zpoplatněných dálnic a silnic I. třídy, který tvoří nově zprovozněné dálnice v tomto roce a přibližně 900 km silnic I. třídy.

Právní situace týkající se mýtných tendrů není jednoduchá. Já tu situaci vnímám. Několikrát jsem o tom hovořil i do médií. Nechci činit žádné kroky, které by z mé pozice měly ohrozit stávající tendr, jak je v současné době za stávajících podmínek realizován. To znamená, že se snažím být uvážlivý, zdrženlivý a příliš tuto situaci nekomentovat. Ministerstvo dopravy v současné době čelí několika správním řízením, soudním řízením a možná ještě dalším jiným řízením, jak je z médií známo. Čili v tomto ohledu jsem si vědom složité situace, nicméně ve spolupráci se Svazem měst a obcí a Asociací krajů se snažíme situaci určitým způsobem řešit.

Znovu bych zopakoval, jakákoliv moje mediální prohlášení, veřejná prohlášení mohou ztížit pozici České republiky. Já jsem pracoval několik let na Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a z praxe jsem i advokát, takže vím, pokud jsou řízení otevřená, že jakákoliv komentování mohou být na úkor a v neprospěch České republiky. Proto také asi bude i další dotaz na otázku mé neúčasti v Otázkách Václava Moravce. Musím reflektovat to, že musím postupovat svědomitě a skutečně postupovat tak, abych neohrozil majetkové zájmy České republiky a abych neohrozil výběr mýta po 1. lednu 2020. Je to jedna z priorit, kterou jsem si při vstupu do funkce také předsevzal, to znamená bezproblémový přechod na mýtný tendr.

Ano, ukazuje se, že na této cestě k bezproblémovému přechodu jsou určité procesní překážky, když krajský soud zrušil jedno rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v červenci nás čeká další rozhodnutí krajského soudu v jednom ze správních řízení, Ministerstvo dopravy, pokud jde o to první řízení, podalo kasační stížnost a požádalo o odložení vykonatelnosti rozhodnutí, zatím rozhodnuto nebylo. Nechci veřejně komentovat procesní a právní postup Ministerstva dopravy. To si skutečně myslím, že by nebylo úplně vhodné z hlediska ochrany majetkových zájmů státu.

Pokud jde o pracovní skupinu, kterou jste, vážená paní poslankyně, zmínila, ano je to tak. Sešli jsme se s paní předsedkyní asociace hejtmanů, paní hejtmankou Vildumetzovou, a s panem Luklem. Situaci vnímáme, já jsem vysvětlil právní pozici a budeme hledat cestu tak, aby nedošlo jednak k újmě České republiky, ale samozřejmě i k tomu, aby se na dvojkách, trojkách neproháněly nákladní vozy, neohrožovaly děti, neohrožovaly cyklisty. Situace není jednoduchá, ale jsem připraven ji ve spolupráci s hejtmany řešit.

Takže to je velmi stručně, co jsem chtěl říci. Samozřejmě jsem zmínil jednu věc, že pokud by skutečně došlo a dojde k rozšíření mýtného na ty komunikace, tak jak to předkládají zadávací podmínky, tak diskutujeme i takovou variantu, že budeme chtít v rámci novely bodového systému výrazným způsobem zpřísnit, a říkám zpřísnit, postih za porušení zákazu vjezdu pro tranzitní dopravu. Chtěli bychom dát sankci ve výši 10 až 20 tisíc korun, aby se prostě nevyplatilo na tyto komunikace nedůvodně, neoprávněně vjíždět. Ale jsou to věci, které budeme aktivně řešit v rámci pracovní skupiny. Diskutuji tuto situaci i s panem místopředsedou vlády Hamáčkem, jehož lidé budou také součástí této pracovní skupiny, a součástí této pracovní skupiny budou i zástupci z jednotlivých krajů.

Já vás všechny chci ujistit, že udělám jako ministr dopravy všechno pro to, aby se mýtné vybíralo, ale současně chci minimalizovat rizika, kdy vůči České republice půjdou žaloby na náhradu škod ze strany dalších a jiných subjektů. To jsem si dovolil takhle velmi stručně zareagovat na dotaz, vážená paní poslankyně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Chápu, že téma mýto je skutečně tématem citlivým. Jen mě zarazilo, že jste ve svém rozhovoru zmínil, že žádný krizový plán zatím nemáte, takže předpokládám, že po tom 11. červenci budete mít případně nějaký připravený.

Ještě se zmíním o mýtu na silnicích I. třídy. Pokud by k tomu skutečně došlo a začalo by se vybírat, je potřeba skutečně komunikovat s obcemi, umožnit, aby byly instalovány, a povolovat značky pro zákaz průjezdů kamionů a samozřejmě to souvisí i s obchvaty. To jsou dvě velmi důležité věci, protože když se projedeme ne po dálnici, ale po silnicích nižších tříd, tak to skutečně je někdy velmi nebezpečné, drahé, protože komunikace se pak musí opravovat, nejsou na to stavěny. A samozřejmě máte pravdu, že by zde měla konat i policie.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr má zájem o odpověď. Prosím, je to vaše.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Jenom stručně, aby nevzniklo nedorozumění. Já jsem nehovořil, zda Ministerstvo dopravy má či nemá krizový scénář. My máme situaci pevně právně zanalyzovanou, víme, jaké varianty řešení přicházejí v úvahu, ale znovu říkám, že nechci nic říkat o krizových scénářích. V okamžiku, kdy začnu připouštět jakékoliv krizové scénáře, tak by tím Ministerstvo dopravy dávalo najevo, že si není jisté, tudíž jsem v těchto věcech, jakkoliv jsem řekl, obecně velmi zdrženlivý. A pokud jde o komunikaci s územními samosprávnými celky, jak jsem předestřel, předpokládám velmi intenzivní, protože jsme v červnu, v podstatě v polovině měsíce června, máme do konce roku šest měsíců a něco.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážené poslankyně, vážení poslanci, vážená paní nepřítomná ministryně, rád bych se zeptal, v jaké fázi je projekt Návrh optimalizace identifikovaných procesů oběhu dokumentů ve vašem rezortu. Vím, že na realizaci uvedeného projektu byla vypsána zakázka. Ta je dohledatelná v systému E-ZAK, která však byla posléze zrušena. Proto bych se rád zeptal, jak v této věci hodláte dále postupovat, aby byl zajištěn kvalitní oběh dokumentů ve vašem rezortu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

Poslední interpelaci přednese paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, když jste jmenoval nového generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, řekl jste, že jedním z jeho hlavních úkolů je, aby se zaměřil na zlepšení komunikace a informovanosti veřejnosti. Myslím, že to je chvályhodné. Má to však jeden háček. To, co požadujete od pana ředitele, ne úplně naplňujete. Vy jste sám tedy svoji neúčast v Otázkách Václava Moravce odůvodnil, ale myslím si, že u pana Moravce se neřešilo jenom mýto, ale řešily se i jiné problémy, které s dopravní problematikou souvisí. Vy jste tedy odmítl vystoupit a z mé interpelace se stává spíše naléhavá prosba. Komunikujte prosím o dopravě a jejích problémech lépe. Rezort má zjevně mnoho problémů a mlčením se to rozhodně nevyřeší a předejdete určitě řadě nedorozumění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Než předám slovo panu ministrovi, přečtu dvě omluvy. Pan poslanec Hnilička se omlouvá od 16.30 do 18.00 z pracovních důvodů a pan poslanec Pavel Pustějovský dnes od 15.45 do 19 hodin z pracovních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Vážený pane předsedající, vážená paní poslankyně, vy jste tady nastínila moji neúčast. Ano, je to pravda, odmítl jsem účast v Otázkách Václava Moravce. Vedly mě k tomu především dva důvody. Především citovaná situace kolem mýta, kde by tam zcela nepochybně padala řada otázek, ode mě by se chtěla řada věcí, které bych nechtěl jako ministr dopravy a profesí právník veřejně komentovat v Otázkách Václava Moravce, a to z důvodů, které jsem předestřel. Takže to byla první skupina věcí, kde by se mě zcela nepochybně všichni účastníci, včetně pana Václava Moravce, ptali.

Druhá skupina důvodů, která se toho týkala, se týkala opět řešené aktuální situace v Českých dráhách, kdy došlo k tomu, že dozorčí rada odvolala na základě informací, které Ministerstvo dopravy získalo v režimu ochrany utajovaných informací, pana předsedu Kupce. Opět bych se nemohl jinak vyjádřit než prostě říci: já vám na to odpovědět nemůžu. Dostával bych se do situace, že bych ve studiu seděl a opakoval odpovědi na otázky, které bych nebyl schopen a ani nemohl jako svědomitý ministr dopravy jakýmkoli způsobem zodpovídat.

Pokud jde o komunikaci s veřejností, tu určitě uvítám. Já se ji snažím komunikovat různými komunikačními kanály, především jsou to odpovědi na dotazy novinářů, České televize, Českého rozhlasu a dalších médií. Pokud jde o konkrétní diskusní pořady, tak předpokládám, že se těchto diskusí budu účastnit. A s paní poslankyní se určitě potkám. I s panem Stanjurou. Předpokládám po prázdninách, protože studio přes prázdniny nefunguje. Takže určitě diskusi uvítám. Ale zase musíte respektovat jednu věc, že nebudu chtít komunikovat o věcech, které jsou buď režimové, nebo které by ohrozily zájmy České republiky, tady v tom uvedeném případě na výběru mýta. A děkuji za pochopení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem ještě o doplňující otázky, takže prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. Vy jste zmínil, že byly důvody, a to téma jste otevřel, odvolání generálního ředitele Českých drah. Ono totiž potom byste mohl reagovat na naše výtky, protože vy jste zmínil, že České dráhy, to je běh na dlouhou trať. Ovšem pana ředitele jste odvolali po devíti měsících s tím, že nemá výsledky. Ovšem po devíti měsících těžko nějaké výsledky může právě s odvoláním na tu dlouhou trať dokázat. Teprve poté se objevily ty informace od zpravodajských služeb, které samozřejmě nezpochybňuji. A následně nato zaznělo jaksi jméno nového případného generálního ředitele a teprve poté také zaznělo - myslím, že z vašich úst nebo z úst pana premiéra - že bude uděláno výběrové řízení. Takže důvody, proč jsem reagovala na Otázky Václava Moravce, jsou, že vy byste nám to mohl vysvětlit a objasnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pan ministr chce odpovědět.

 

Ministr dopravy ČR Vladimír Kremlík Jenom jednu věc, že pokud jde o vedení Českých drah, bude probíhat výběrové řízení, tak jak bylo oznámeno jak panem premiérem, tak mnou. Takže to jenom pro vyloučení jakýchkoli pochybností. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tímto konstatuji, že jsme pro dnešní den ukončili projednávání ústních interpelací. Končím dnešní jednací den a budeme pokračovat zítra v 9 hodin ráno body z bloku třetích čtení. Přeji vám pěkný zbytek dne a večera a budu se těšit zítra ráno na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 16.42 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.