Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

238.
Ústní interpelace

Dávám slovo poslankyni Ivě Kalátové, která byla vylosovaná na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, a připraví se poslanec a předseda ODS Petr Fiala. Paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne vám všem přítomným.

Já se obracím na vás, pane premiére. Mohl byste nám představit základní parametry návrhu státního rozpočtu, který by v červnu měla schválit vláda? Již několik měsíců můžeme ve veřejných diskusích pozorovat poměrně bouřlivé debaty na nejrůznější témata. Proto bych vás chtěla požádat o informaci, jakým způsobem chce vláda naplňovat své priority, k nimž se zavázala v programovém prohlášení představeném této Sněmovně prostřednictvím státního rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, vašich pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Dobrý den všem. Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, Ministerstvo financí předložilo vládě předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu na rok 2020 i střednědobého rozpočtového výhledu na léta 2021 až 2022 a v navrhovaném státním rozpočtu pro rok 2020 se počítá s celkovými příjmy v částce 1558,1 mld. Kč a výdaji ve výši 1598,1 mld. Kč, to znamená saldo minus 40.

Já mám tady ten slavný graf (ukazuje graf ). A já vždy zdůrazňuji, že důležitý je výsledek. Takže tady na tom grafu je vidět, že my trvale sice plánujeme schodky, ale my je snižujeme, to znamená, že mezi rokem 2018 a 2019 došlo ke snížení schodku na 40 mld., ale výsledek rozpočtu 2018 byl plusový, takže plán byl minus 50 a výsledek byl plus 2,1. Co je strašně důležité, je, že Česká republika neustále snižuje státní dluh. Tady je to vidět, s nástupem naší první koaliční vlády v roce 2013 byl poměr státního dluhu vůči HDP 41,1 % a za minulý rok to kleslo na 30,6 a tento rok je plán 29,8 a příští rok 29,3.

Víceméně tím, že roste HDP a absolutní dluh je stejný, proto patříme mezi nejlepší země v Evropě, posunuli jsme se na čtvrté místo, ale před námi jsou malinké země jako Lucembursko a myslím, že Estonsko, takže z těch středně velkých zemí my skutečně máme jedny z nejlepších veřejných rozpočtu, a i když navyšujeme výdaje, důležité je, že vývoj státního dluhu vůči HDP je pozitivní tím, že se snižuje.

Možná jste zaznamenali, že teď Evropská komise zahájila řízení s Itálií o tom, že oni ten rozpočet nedrží v rámci maastrichtských kritérií.

Jedna z největších položek jsou důchody. Ty rostou o 36,9 mld. na celkových 509,4 mld., a to především v důsledku zvýšení průměrného starobního důchodu o 900 Kč od 1. ledna 2020. Tady můžete vidět (opět ukazuje své podklady), jak jsme začínali v roce 2014, ještě důsledek pravicových vlád 45 Kč a tento rok je to 900 a ještě důchodci nad 85 let mají tisíc korun navíc. To znamená, že jenom za tento rok jsme dali navýšení důchodů jako za šest let pravicových vlád a příští rok je to znovu 900 Kč. Takže já myslím, že se snažíme navýšit životní úroveň našich důchodcům a platí ten cíl - průměrný důchod v roce 2021 15 tisíc - a také plníme to, co jsme měli v plánu, v programovém prohlášení vlády, že jsme zavedli slevy na jízdné na železnici i v autobusech nejen pro důchodce, ale i pro studenty.

Co se týká kapitálových výdajů, tak to jsou investice, ty de facto také navyšujeme, a to společně s penězi z evropských fondů. Příští rok je to 135 mld. a je to navýšení... (Listuje ve svých podkladech.) Já se podívám, tady to můžeme vidět - navýšení na 135 mld. z rozpočtu 2019 122, takže navýšení téměř o 13 mld.

Jak je známo, my stále pracujeme na návrhu národního investičního plánu, a samozřejmě -

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas, pane premiére. Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně Ivy Kalátové, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Máte zájem, paní poslankyně? Tak prosím. Vaše jedna minuta.

 

Poslankyně Iva Kalátová: Děkuji za slovo. Já bych přece jenom ještě, pane premiére, jestli bychom se mohli zastavit u těch priorit a trochu je konkretizovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pan premiér si přeje reagovat. Takže pane premiére, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak jednu z těch priorit jsem řekl. To jsou důchody, investice... máme tam ten rodičák - rodičovský příspěvek. Tady vidíte ten skok o 8,6 miliardy. A samozřejmě věda a výzkum. Když porovnáte 2014 a 2020 - 10 mld. navíc. Plníme závazky v rámci NATO. Včera jsem mluvil s panem prezidentem Trumpem o našich výdajích na zbrojení, že chceme dosáhnout 2 %.

A samozřejmě, co je důležité, jsou platy učitelů. To znamená, tady se můžete podívat na platy, jak to bylo za naší pravice - de facto téměř žádný nárůst. (Ukazuje graf.) A od roku 2015 to jde nahoru a platí to, co jsme řekli. V roce 2021 dosáhneme 50 % průměrného platu učitelů z roku 2017, takže 45 tisíc. A tady je polemika, jestli příští rok bude 10 %, nebo ten další rok 9 %. Zkrátka držíme to, co jsme řekli. Důchody 15 tisíc (nebylo rozumět: průměr 2021?), učitelé 45 tisíc v roce 2021.

Samozřejmě je nárůst platů. Tam nás čeká těžké jednání, kde první návrh ministra financí je samozřejmě vázán na úspory počtu zaměstnanců na jednotlivých ministerstvech. Takže tam samozřejmě zatím jsme to měli na tripartitě. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já tedy, než dám prostor s další interpelací předsedovi ODS a poslanci Petru Fialovi, který byl vylosován na druhém místě, tak jenom přečtu ještě omluvy. Takže pan ministr Antonín Staněk se omlouvá od 14.30 do 15 hodin z pracovních důvodů. Dále pan poslanec Julius Špičák se omlouvá mezi 14.30 a 18 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Věra Adámková se omlouvá od 14.40 do 18 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Ivan Bartoš se omlouvá od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Pane předsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Tak teď po reklamním okénku hnutí ANO bude následovat skutečná interpelace.

Já se vás, vážený pane premiére, nebudu ale ptát na vaši touhu po dotacích a těch problémech, které způsobujete České republice. My jsme tady tu nulovou reflexi z vaší strany mohli vidět v Poslanecké sněmovně v úterý. Já se vás chci zeptat na věc, která souvisí s výkonem funkce premiéra a kterou podle mě zanedbáváte mimo jiné i proto, že se musíte věnovat těm svým problémům.

Podle žebříčku světové konkurenceschopnosti z konce minulého týdne si Česká republika v konkurenceschopnosti pohoršila meziročně o čtyři příčky. Před námi jsou například Thajsko, Litva, Indonésie nebo Saúdská Arábie. Ten index ukazuje, nebo má řadu ukazatelů, a jako celek říká, jak je která země schopna v té mezinárodní konkurenci uspět. Jen připomínám, že to není jediný žebříček, ve kterém se Česká republika zhoršuje, nebo kde stagnujeme, nebo jsme na spodních příčkách. V minulém roce Česká republika vypadla z 25 nejinovativnějších zemí světa. Podle žebříčku Doing Business, který vydává Světová banka, je start podnikání ve 114 zemích světa jednodušší než v České republice. Ještě hůře jsme na tom s vyřizováním stavebního povolení, kde jsme až na 156. místě.

A vy si určitě, pane premiére, pamatujete váš slib, jak se zjednoduší stavební předpisy a stavební řízení. Tady ta čísla, kterých jsem vybral jenom pár, ukazují jednu podstatnou věc. Česká republika se pod vaším vedením nikam neposouvá, promarnil jste léta hospodářského růstu, dávno jsou pryč vaše slova o tom, že budeme mít dálnici do Vídně, jednoduchý zákon o daních z příjmu, jak z Česka bude Estonsko Evropy. Nic z toho není, ta bublina pomalu splaskává.

Tak já se vás chci zeptat, kdy se začnete věnovat skutečným problémům České republiky. Co uděláte pro to, aby se Česká republika dostala mezi deset nejúspěšnějších zemí světě, aby se přestala zhoršovat v mezinárodních srovnáních?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji za dodržení času. A bude reagovat premiér Andrej Babiš. Pane premiére, máte pět minut na reakci. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, co jsem udělal pro Českou republiku? Já myslím, že to se dá všechno dohledat. Jako ministr financí jsem měl rekordní přebytek, největší v historii naší země. Byl jsem první ministr financí, který zásadně snížil státní dluh o 70 miliard. Na rozdíl od vašich vlád, kde byl dluh 670 miliard. Tak jste nás zadlužili.

Co se týká těch žebříčků. No tak to je samozřejmě, jak to vezmete. Máme již takové žebříčky, že Češi jsou dvacátý nejšťastnější národ na světě. Nebo že jsme sedmá nejbezpečnější země na světě. Jsme země s nejnižší nezaměstnaností v Evropě. Jsme podle Bloombergu nejstabilnější ekonomika, jsme jedni z nejlepších v zadlužení. My stále bohatneme. Od vstupu do Evropské unie vůči některým zemím stále bohatneme. A já myslím, že to lidi vidí i v tom každodenním životě.

Doing Business, ano, 31. října 2018 ve Washingtonu zveřejnili publikaci. Já jsem se tomu věnoval ještě jako ministr financí, protože se mi to nezdálo, ty jejich jednotlivé indikátory. A je to tedy publikace Doing Business 2019. Vydává to mezinárodní finanční korporace, součást Světové banky. A v podstatě hodnotí deset indikátorů. A my jsme tam obsadili 35. místo. A ano, máte pravdu, že my jsme tam v některých parametrech na tom špatně.

Ano, z hlediska stavebního povolení. No tak my jsme to zdědili po vás a teď jsme to vyřešili tím, že navrhujeme tu rekodifikaci stavebního práva. A to má vlastně snížit tu dobu, když v Praze trvá postavení bytu, nebo to povolení, deset let, tak ty ambice jsou to snížit na jeden rok. A já doufám, že nás v tom podpoříte. Protože já myslím, že všichni u nás chtějí stavět a rychle, chybí nám byty, a tak dále.

Takže Ministerstvo průmyslu provedlo analýzu jednotlivých indikátorů, která se zabývala procedurami, dobou trvání a modelovými ukázkami. Například zahájení podnikání. To, co uvádí ta publikace, délka trvání procesu 24,5 dne je nesprávná. Podnikání lze zahájit v mnohem kratší době. Zřízení speciálního bankovního účtu před registrací společnosti v případě běžné s. r. o. trvá v řádu hodin, nikoliv dva dny, jak se to uvádí. A já už jako ministr financí jsem zjistil, že je tam plno věcí, které nesedí. Například neseděla doba podání daňového přiznání. Vůči Slovensku o 100 %.

Registrace u živnostenského úřadu. Doing Business uvádí dva dny. A právo podnikat vzniká, pokud jsou splněny zákonné podmínky, dnem ohlášení. Takže na příslušném živnostenském úřadu podnikatel zřídí živnostenské oprávnění během deseti minut. Takže Doing Business říká dva dny, skutečnost je deset minut. Doing Business říká 24,5 dne, my říkáme dva. Takže to jsou obrovské rozdíly, a proto si myslíme, že to naše umístění není správné.

Propojení registru živnostenského podnikání a Portálu občana pro snadnější podnikání. Podnikatelé mají nově možnost prostřednictvím Portálu občana komfortněji zpracovat a zasílat ohlášení živnosti nebo požádat o koncesi z pohodlí domova.

U dalších indikátorů kupříkladu došlo k následujícím závěrům. Celkový součet dnů neodpovídá součtu počtu dnů a jednotlivých procedur, není zřejmé, zda se ve všech státech započítávají či nezapočítávají obdobné procesy. Studie Doing Business. Ani z metodiky Světové banky jednoznačně neplyne, zda a které všechny podkladové akty, a tedy i čas potřebný k jejich získání, mají být do výpočtu celkové délky zahrnuty. To znamená, že je tam metodická nejednoznačnost.

Závěry analýzy byly včetně návrhu na opravy vloženy 9. května 2019 do online systému. Tedy letos prvně Světová banka určila pro zasílání dat a informací pro účely přípravy dalšího vydání publikace Doing Business 2020. Do konce srpna 2019 očekáváme od Světové banky odpověď. A my samozřejmě jsme ve spojení, Ministerstvo financí to má na starosti.

Potom tady máme The Global Competitiveness Report - (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Já se táži pana předsedy, jestli má dodatečný dotaz. Máte. Jinak se připraví pan poslanec Milan Hnilička následně. Prosím.

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Já jsem se, pane premiére, neptal na výklad těch indexů a nějakou jejich chybovost. Já jsem ten svůj dotaz směřoval na to, co uděláme pro to, aby se Česká republika posunula v konkurenceschopnosti. A samozřejmě to, že se tu nedá dobře stavět podle stavebního řízení a stavební legislativy, která tu je, to víme všichni a to nám žebříček mezinárodního srovnání jenom potvrzuje. Ale známe to z praxe, stejně jako to, jak je obtížné v té byrokracii, která tu je, podnikat a dělat další věci.

Já jsem se vás ptal, jak to posuneme, ne na to, jak jsou ty žebříčky špatné a co zrovna Doing Business nedělá úplně - nebo nehodnotí úplně korektně. Ony jsou to různé žebříčky, ve kterých Česká republika se buďto zhoršuje, nebo zaostává. Ten žebříček konkurenceschopnosti není od Světové banky, ale od organizace IMD, a žebříček inovativních zemí světa dělá také někdo jiný. Prostě my v těchto mezinárodních srovnáních neobstojíme. A moje otázka zněla, co uděláme pro to, aby se to spravilo. (Předsedající upozorňuje na čas.) Když mluvíte o stavebním zákonu, ten pět let slibujete, nic jste pro něj neudělali a ještě jste to zhoršili za vašeho působení ve vládě.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Já bych poprosil poslance, aby dodržovali čas. Pane premiére, máte dvě minuty na reakci.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže máme tady ještě žebříček Global Competitiveness Report 2018, Světového obchodního fóra, a tam jsme skončili na 29. místě. V rámci Visegrádské skupiny jsme na tom z pohledu této organizace Světového obchodního fóra nejlépe. Česká republika 29. místo, Polsko 37, Slovensko 41 a nejhůř na tom je Maďarsko. Takže jednoduchým pohledem na jednotlivé pilíře žebříčku vidíme, že jsme hodnoceni ve výkonnosti státního sektoru, a to kvůli tomu, že máme velkou míru vládní regulace, ano, konečně máme digitalizaci, konečně máme projekt, jak zjednodušit život živnostníkům, děláme ten eGovernment, takže v rámci V4 jsme na tom velice dobře. A my jsme přišli hlavně s tím projektem Česká republika - země pro budoucnost, to vlastně vyplynulo z Rady pro vědu a výzkum, a autorem projektu je místopředseda vlády pan Havlíček, a teď připravuje projekt nové strategie celého našeho hospodářství.

A co pro to děláme? Já myslím, že to veřejnost ví, že máme konkrétní projekty, konkrétní strategie a podle toho postupujeme. Máme národní investiční plán, takže máme v tom jasno. Začínáme dělat například PPP projekty, které tady někdo zapomněl uvést do praxe. Pracujeme na projektu Rychlovlaky a další konkrétní věci. Takže já myslím, že jsou to všechno veřejné informace, a kdo chce, tak se s tím samozřejmě obeznámí. A to dědictví vašich vlád napravit je těžké. (Předsedající upozorňuje na čas.) Ale postupně se to daří.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já znovu prosím, aby se dodržoval čas.

Nyní s další interpelací vystoupí pan poslanec Milan Hnilička, a to ve věci dotací v oblasti sportu. Připraví se pan poslanec Roman Kubíček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Hnilička: Dobrý den. Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, já mám dnešní interpelaci v oblasti financování sportu v zastoupení svazů, které si dlouhodobě stěžovaly na pozdní výplatu neinvestičních dotací ve sportu i na podporu talentované mládeže a trenérů. Dotaz tedy zní, jestli došlo k nějakému zlepšení v poslední době a jaký je vůbec stav vyplácení prostředků v oblasti sportu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, máte zase pět minut. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Financování sportu, když jsem nastoupil do pozice ministra financí v lednu 2014, tak jsem se sám divil, jak je to nesystémové. Určitě si svazy pamatují to různé podivné rozdělování peněz, když už to bylo za ODS, že se to rozdělovalo v jednom baru, v jednom pražském hotelu, ale jenom dopoledne, protože odpoledne ten náměstek už nebyl celkem schopen normálního provozu. A potom jsme zažili i rozdělování peněz v nějakém bytě. Když jsem nastoupil, tak samozřejmě tím, že Ministerstvo školství to moc neřešilo, tak tady Český olympijský výbor si vlastně vytvořil, a já si myslím, že to není kritika, ale co jiného zbylo, když neměli peníze, že tady byla nějaká daňová asignace z hazardu.

To se změnilo, dneska ty prostředky de facto nástupem naší vlády byly dramaticky navýšeny a konečně jsme také jasně řekli, jak je pro nás důležitý sport, hlavně pro naše děti, ale také pro naši zemi, protože pokud dnes bohužel rozdělená společnost se spojí, tak je to ve sportu. Bohužel teď to v hokeji nevyšlo, ale naši sportovci jsou skvělí, mají obrovské úspěchy, samozřejmě Ester Ledecká naposledy nebo Sáblíková a další, jsme samozřejmě hrdí na naše sportovce. Proto je potřeba sport podpořit, proto je potřeba zrealizovat konečně tu agenturu, aby měli svoji agenturu, aby to bylo transparentní, aby měli to, co vždycky chtěli. Takže český sport a podpora si zažily v roce 2017 svou dobu temna, já myslím, že tady není potřeba to vysvětlovat, ten systém se změnil.

Za současného ministra Plagy existuje ve sportu několik priorit, které shrnu do několika bodů.

1. Podpořit talentovanou mládež a obnovit systém podpory, kdy na trenéry a přípravy v klubech šlo v tomto roce 835 milionů Kč, což je skoro o polovinu více než v roce 2018, kdy to bylo 564 milionů Kč.

2. Zjednodušit administrativu a zvýšit podporu klubů. V roce 2019 tato podpora se vyšplhala na 1 miliardu 415 milionů, což je opět nárůst o 50 % proti roku 2018, kdy to bylo 917 milionů. Samozřejmě nezapomínáme ani na prostředky do školního sportu.

3. Také by bylo potřeba zvýšit investice do opravy chátrajících sportovišť, tam jdou v tomto roce dokonce dvojnásobné peníze, tedy 100% nárůst než v roce 2018, totiž celé 2 miliardy Kč, ze kterých vyroste až 300 sportovišť.

4. A co je velmi důležité, je to zrychlení výplat dotací, což se děje, nic jako krize vyplácení, což bylo před rokem 2018, se neděje. Na ministerstvu se řeší 6000 žádostí a podpora jde kontinuálně, kdy se měsíčně vyřídí zhruba 600 dotací pro kluby. Kluby si dříve stěžovaly, že třeba dostaly peníze až dlouho po konání nějaké akce. Dnes už to neplatí, stačí se zeptat třeba biatlonistů, lyžařů nebo sáňkařů, ale také atletů.

Pokud bych měl ještě něco vyzdvihnout, je to podpora hokeje. My jsme přidali na talentovanou mládež v tomto národním sportu skoro dvojnásobek a stejně tak sportovcům parahokeje. Celkově jde do hokeje přes 300 milionů Kč, což je skoro o třetinu víc než v roce 2018. Následně přidáváme do trenérů, programu pro talenty a přímo do hokejových klubů po celé republice. Pokud to takto bude pokračovat, nevidím důvod, proč bychom neměli vrátit náš národní sport na nejvyšší mezinárodní úroveň.

Takže sport je skutečně pro nás velká priorita, a proto vlastně ty prostředky, když porovnáme 2014 a 2019, jsou víc než o 100 % navýšeny a určitě v tom chceme pokračovat. A hlavně aby se ty peníze rozdělovaly transparentně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní se táži pana poslance Hniličky, jestli máte zájem o doplňující otázku. Nemáte zájem o doplňující otázku. Takže děkuji.

A nyní vyzývám poslance Romana Kubíčka, aby přednesl interpelaci ve věci ArcelorMittal Ostrava, připraví se paní poslankyně Květa Matušovská. Máte své dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Roman Kubíček: Děkuji za slovo, pane předsedající. Přeji dobré odpoledne.

Vážený pane premiére, já jsem si dovolil převzít interpelaci poslanců z Moravskoslezského kraje, která se bude týkat společnosti ArcelorMittal Ostrava. V dubnu tohoto roku Evropská komise posvětila koupi tohoto podniku britskou společností Liberty House. Vy jste vyjádřil pochybnosti o důvěryhodnosti této firmy a ještě silnější obavy dnes vyjadřují odbory, které podle jejich informací veřejně dostupných neočekávají, že by společnost Liberty House mohla přistoupit k novým investicím a podpoře zaměstnanosti v tomto regionu.

Obavy existují o tom, že sedm tisíc lidí, kteří pracují v této firmě, může přijít o práci, a hovoří se i o dalších tisících pracovníků, kteří jsou navázáni na činnost této firmy.

Pane premiére, co činíte, abyste zajistil, že nový vlastník této společnosti udrží stabilitu a další rozvoj společnosti a svou činností či nečinností nezavdá příčinu k markantnímu nárůstu nezaměstnanosti v regionu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a nyní má slovo předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, zase vašich pět minut. Tak, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže děkuji za slovo. No, k tomu dotazu ve věci ArcelorMittal Ostrava bych tedy rád uvedl, že celý proces prodeje a já osobně a nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček osobně sledujeme. Já jsem tu firmu navštívil několikrát, znám ji dobře. Samozřejmě firma byla velice nešťastně zprivatizována. Nejdřív na tom vydělaly finanční skupiny deset miliard. No a stávající majitel si vzal padesát miliard dividend místo toho, aby tuto částku, nebo aspoň větší část, investoval do firmy. A místo toho to vypadá, že investoval do svojí firmy v Polsku. Takže to určitě se nám nelíbí, a proto my tento proces sledujeme, jednak intenzivně komunikujeme s odbory, já se s nimi domlouvám, posíláme si nějakou korespondenci, koordinujeme svoje kroky, a jednak já jsem byl na to už víckrát interpelován, naposledy 24. dubna 2019.

Takže teď uvedu aktuální informace. Minulý pátek, 31. května, proběhlo jednání zástupců společnosti Liberty House Group, to je ta firma, která má teď odkoupit ArcelorMittal od stávajícího majitele. Společně s panem místopředsedou vlády Havlíčkem jsme trvali na zárukách ze strany nového vlastníka, aby nám garantoval, že i nadále zajistí stabilitu společnosti ArcelorMittal Ostrava, že bude investovat do jejího rozvoje a že také zajistí kontrolu nad souvisejícím energetickým zdrojem. Za tímto účelem jsme požadovali, aby byla zajištěna trvalá možnost státu podílet se na strategických rozhodnutích souvisejících s dalším rozvojem společnosti prostřednictvím členství v dozorčí radě společnosti ArcelorMittal Ostrava. Toto nám bylo přislíbeno. Za účelem stvrzení této dohody bude mezi státem a společností Liberty House Group podepsáno, respektive teď budeme o tom vyjednávat, memorandum o spolupráci mezi novým majitelem, odbory a státem. A teď se ta dohoda připravuje.

Chci jen připomenout, že Evropská komise 17. dubna 2019 ve své tiskové zprávě oznámila, že britská společnost Liberty House je vhodným zájemcem o několik hutí společnosti ArcelorMittal v Evropě, a může je tedy převzít. Vlastní rozhodnutí Komise není zatím k dispozici, protože při zveřejnění je nutno respektovat oprávněný zájem podniku a ochranu jejich obchodního tajemství. Včerejšího dne, tedy 5. června, zástupci našeho stálého zastoupení v Bruselu v neformální komunikaci s Komisí zjistili, že Komise s podniky spadajícími pod transakci ArcelorMittal stále řeší odtajnění textu rozhodnutí, takzvaný confidentiality claims. Očekává se, že by tento proces mohl být do konce měsíce června ukončen, a poté by měla být k dispozici nedůvěrná verze rozhodnutí. Účelem je, aby finální rozhodnutí obsahovalo co nejvíce informací.

Chci vás ubezpečit, že vláda velmi pozorně vnímá aktuální vývoj v ocelářském sektoru Evropské unie, kdy některým význačným evropským ocelářským podnikům hrozí snižování výroby. Jedná se o takové firmy, jako je ArcelorMittal, Tata Steel Europe nebo British Steel, který má existenční problémy i v rámci údajného brexitu. Jedná se o takové firmy, jako Arcelor... Pardon, to už jsem četl.

Snažíme se dělat maximum pro zachování konkurenceschopnosti českého ocelářství a výroby a v minulosti naše europoslankyně Charanzová se v tom významně angažovala ve prospěch českých ocelářů. A my obecně hájíme zájmy našich ocelářů a podporujeme ta opatření, která pomáhají českým firmám k zachování konkurenceschopnosti, a boj s nekalými obchodními praktikami některých dovozců. Oceňuji, že přes turbulentní vývoj v ocelářském odvětví v Evropské unii i v globálním měřítku zůstávají české ocelářské podniky konkurenceschopné a nejsou nuceny omezovat výrobu. Jsem přesvědčen, že k tomu přispívá i správné zacílení antidumpingových a protisubvenčních opatření. Ta v současnosti pokrývají téměř veškerý výrobní program českých výrobců, který byl předmětem tlaku dovozu ze třetích zemí za dumpingové ceny. Trh Evropské unie není chráněn ani proti případnému náhlému navýšení dovozu ze třetích zemí, protože v únoru letošního roku byla zavedena ochranná opatření (upozornění na čas), která v případě vyčerpání - dočtu jenom větu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak já se táži... Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance Kubíčka, chce-li položit předsedovi vlády doplňující dotaz. Ano, máte zájem. Prosím, vaše minuta.

 

Poslanec Roman Kubíček: Ano, mám zájem, aby to pan předseda dočetl, protože jsem to neslyšel celé úplně.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Dobře, takže pan předseda si přeje reagovat a máte dvě minuty. Pane předsedo, prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže byla zavedena ochranná opatření, která v případě vyčerpání celní kvóty ukládají na veškerý dovoz ze třetích zemí dodatečné clo. Česká republika podpořila přijetí těchto obchodněpolitických názorů. Na to se nám podařilo u Evropské komise prosadit takové úpravy ochranných opatření, které odpovídají zájmům českého ocelářského odvětví.

Takže chci jenom zopakovat, že vzhledem k strategickému významu ArcelorMittal Ostrava pro Českou republiku a pro Moravskoslezský kraj zvláště má česká vláda eminentní zájem na zachování výroby, pracovních míst, zajištění investic do ekologie této společnosti a na její prosperitě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a nyní s další interpelací vystoupí paní poslankyně Květa Matušovská, která byla vylosována, a bude to ve věci České dráhy, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová ve věci vymírající venkov. Tak, paní poslankyně, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, ráda bych vás interpelovala a zeptala se na avizovanou výměnu generálního ředitele Českých drah, která by podle mých dostupných informací měla proběhnout na pondělním jednání dozorčí rady.

Půl roku se stabilizuje vedení Českých drah a nový ministr se rozhodne v této době odvolat generálního ředitele? Jaký je důvod, pane premiére? Nevěřím, že by to udělal sám bez vašeho zadání. Byznysmeni z celé Evropy dali generálnímu řediteli Kupcovi důvěru, půjčili mu půl miliardy eur a na základě znalostí stability, na základě jasné strategie firmy. České dráhy mají rating, vydaly nejlevnější dluhopisy a mají peníze na rozvoj. Podepsaly smlouvy s kraji na další roky a váš ministr dopravy, který si sotva sedl do křesla, už vyměňuje generálního ředitele? Je cílem destabilizovat a oslabit státní akciovku? Je snad naším cílem, nebo vaším, nasměřovat peníze na obnovu vozidel, která teď na Českých drahách jsou, správným směrem? I dozorčí rada se ústy profesora Moose pochvalně vyjádřila na adresu současného vedení a ministr dopravy vyhodí šéfa? Jaký je důvod? Na základě čeho ministr tohoto manažera odvolává, aniž by se s ním sešel a promluvil si s ním. Pane premiére, kolik ředitelů ročně musí mít České dráhy, abyste je totálně zlikvidovali?

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Tak já myslím, že přečtu ještě omluvu. Pan poslanec Radek Holomčík požádal od 15.10 hodin do konce jednacího dne o omluvu z pracovních důvodů.

Tak, pane premiére, vašich pět minut. Prosím.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. No, České dráhy téměř zlikvidovali naši předchůdci. To byly časy, kdy tam seděl v dozorčí radě Martin Roman a seděl na různých pozicích, a pan Žaluda. To by bylo na dlouhé povídání - Škoda Transportation - a my se samozřejmě snažíme tu společnost stabilizovat. Takže já samozřejmě jsem si v rámci této interpelace vyžádal...

A ještě chci říct, že to není první společnost. Já bych jenom chtěl připomenout, že v rámci Ministerstva financí, když jsem byl ministr financí, tak jsem zachránil od bankrotu České aerolinie, které vlastně také naši předchůdci prodali za cenu jednoho motoru Korejcům, kteří tam nic nedělali, akorát si zavedli tu linku. Teď ta společnost skončila v privátních rukou. A takových společností bylo vícero. Letiště, které se tunelovalo v minulosti.

Takže my se skutečně snažíme ty státní firmy dávat do pořádku a postupně se to daří. Takže pokud tedy jde o nějaké medializované úvahy, a já o tom jako nevím, o personálních záležitostech Českých drah, tak lze jenom konstatovat, že v pondělí 10. 6. se koná dozorčí rada Českých drah a řešení personální situace je plně v gesci dozorčí rady Českých drah. Takže jedním z předpokladů úspěchu Českých drah na trhu nejen v České republice, ale i v rámci regionu střední Evropy je efektivní fungování řídicí struktury Českých drah včetně kooperace mezi řídicím výborem, dozorčí radou a představenstvem společnosti.

Hlavní očekávání kladené na pana předsedu představenstva, které spočívalo v úkolu stabilizovat vedení Českých drah, nebylo bohužel dostatečným způsobem naplněno. Například nově vybraný člen představenstva odešel po velmi krátké době. Věřím, že se panu ministrovi spolu s Dozorčí radou Českých drah podaří nastavit v krátké době lepší prostředí, jasně určit směr kápéíčka, tedy klíčového ukazovatele výkonnosti, a to nejen předsedovi představenstva, ale i jeho jednotlivým členům.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak. Děkuji. A já se táži paní poslankyně Květy Matušovské, zdali má zájem o doplňující otázku. Máte zájem. Prosím, takže vaše minuta.

 

Poslankyně Květa Matušovská: Vážený pane premiére, vaše odpověď mě moc neuspokojila, abych pravdu řekla. Ptám se tedy znova. Kdo dal pokyn ministru dopravy, který sám o dopravě ví málo, aby takto konal? Nevěřím, že to udělal bez vašeho vědomí. Podle tisku se se současným generálním ředitelem vůbec nesešel. A prosím vás, výmluvy na dozorčí radu si prosím odpusťte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má pan premiér. Takže vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak to je velká škoda, že mně nevěříte, paní poslankyně. Ale pokud vím, tak ten stávající generální ředitel nebyl vybrán ve výběrovém řízení, ale byl tam nějakým způsobem dosazen. A pokud tam budou nějaké personální změny, tak určitě pan ministr dělá otevřené výběrové řízení.

Ale vy jste dneska tady měli bod ohledně privatizace - divoká léta privatizace. Tak já bych doporučil ještě speciální bod, co se stalo v Českých dráhách za tradičních demokratických stran, protože všechny ty pozemky, nádraží Žižkov a Smíchov, a nevím, kde všechno mají, to jsou desítky miliard, o které stát přišel. O které v minulosti za těch podivných manažerů - a představte si, že ještě tam byla taková neziskovka, já vždycky říkám zkorumpovaná, Transparency International, která tam měla smlouvu za ODS, aby hlídala tyhle zloděje. Takže v rámci privatizačních zvěrstev doporučuji České dráhy jako speciální bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní vyzývám k vystoupení paní poslankyni Věru Kovářovou ve věci vymírající venkov a připraví se pan poslanec Robert Králíček ve věci Negrelliho viadukt. Ale přečtu rychle ještě tři omluvy. Pan poslanec Lubomír Volný se omlouvá dnes od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů, paní poslankyně Miloslava Rutová se omlouvá mezi 15. a 17. hodinou z důvodu jednání a pan poslanec Petr Sadovský se omlouvá mezi 14. a 19. hodinou z pracovních důvodů.

Paní poslankyně Kovářová, vaše dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, vylidňování venkova není žádnou novinkou. Mladí lidé se čím dál víc sestěhovávají do velkých měst, tím pádem se snižuje počet obyvatel na venkově. To pak zapříčiňuje klesající úroveň služeb na venkově. Obchody se zavírají, pošty se optimalizují, dopravní obslužnost upadá. Lidé musejí dojíždět dál a dál za lékařskou péčí. Venkov zkrátka skomírá. Je to problém. A problém má i druhou stránku mince - ta velká města, resp. sídla, kam lidé směřují, nejsou na takový příval připravená. To vidíme třeba na přeplněných vlakových spojeních, v nedostatečné kapacitě škol a školek či nedostatku dostupného bydlení. Je to problém dlouhodobý. Je to problém gradující, palčivý a naléhavý. Musíme s tím začít něco dělat. A to ne tak, že začneme škrtat finanční a stavební úřady na venkově, jak to dělá vaše vláda. Namístě jsou skutky, které dramaticky zvýší kvalitu života v regionech.

Ptám se, proč nejsou pro vás problémy regionu dostatečně důležité? Nebo proč si je uvědomujete, ale nevíte si rady, co s vymíráním venkova počít? Prosím, začněte s tím něco konečně dělat. Komplexně, neboť nekoordinované snahy jednotlivých rezortů mnoho nezmůžou. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Takže pane premiére, máte zase pět minut na odpověď. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo pro místní rozvoj, to je takové ministerstvo pro venkov de facto, pohyb obyvatelstva obcí a jejich jednotlivých kategorií důsledně monitoruje a analyzuje, a to jednak v rovině migračních pohybů a jednak v rovině demografické. Na základě zjištěných skutečností pak postupuje při nastavení cílů a opatření národních územně rozvojových strategií a následně při koncepci jednotlivých podpůrných nástrojů.

Na úvod je potřeba zmínit, že venkov jako celek při nejběžnějších vymezeních venkova používaných v podmínkách České republiky, to jsou obce do dvou tisíc nebo tří tisíc obyvatel, se nevylidňuje. Co se například týká migračních pohybů, tak negativní hodnoty vykazuje kategorie měst nad 10 tisíc obyvatel, pokud z ní vyčleníme Prahu. V České republice tedy dochází spíše k migraci z měst na venkov než opačně. Na druhé straně je potřeba podotknout, že tato skutečnost je do jisté míry výsledkem suburbanizačních procesů. To znamená, dochází k nárůstu počtu obyvatel venkovských obcí v zázemí větších měst.

Již z výše uvedeného vyplývá, že na český venkov nelze nahlížet jako na homogenní geografický prostor s jednotným populačním vývojem. Naopak, venkov je velmi různorodý a sestává z oblastí, které zažívají populační růst v oblasti, kde počet obyvatel stagnuje, ale také z takových oblastí, kde dochází k poklesu stavu obyvatelstva. Zároveň se však nejedná o nějaké souvislé územní celky. Situace ohledně vývoje počtu obyvatel se častokrát diametrálně vzájemně liší i u sousedních obcí. Zároveň se liší i faktory, které v jednotlivých obcích ovlivňují nárok či pokles populace. Tomu je potřeba přizpůsobit i nástroje na podporu jednotlivých obcí včetně jejich územního zaměření.

Ministerstvo pro místní rozvoj naznačenou různorodost venkova, resp. malých obcí, analyzuje i na základě ní nastavuje podobu regionální politiky České republiky, resp. způsob, jakým je České republice realizován regionální rozvoj. Podporu venkova ze strany Ministerstva pro místní rozvoj, která by měla mimo jiné vést ke stabilizaci populace obcí dotčených vylidňováním, lze v zásadě rozdělit do tří rovin. První spočívá ve strategickém plánování a řízení rozvoje venkova. Ministerstvo pro místní rozvoj aktuálně připravuje klíčový národní dokument regionálního rozvoje Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, která nastaví regionální politiku ČR tak, aby vedle zvyšování konkurenceschopností ČR docházelo k vyváženému rozvoji území ČR a snižování regionálních rozdílů.

Nastavení cílů rozvoje venkova tak, aby docházelo k jeho efektivní podpoře, a to při zohlednění různorodosti venkova z pohledu specifických rozvojových potřeb (nesrozumitelné) prostřednictvím koncepce rozvoje venkova, která je s relevantními aktéry rozvoje venkova pod vedením MMR projednávána v rámci pracovní skupiny pro rozvoj venkova pod Radou vlády pro udržitelný rozvoj. MMR dále obcím poskytuje intenzivní metodickou podporu. V rámci ní např. provozuje a vylepšuje podpůrné IT aplikace, zejména aplikaci obcepro, která pomáhá obcím s přípravou rozvojových programů a jejich řízení.

V rámci edice MMR pro obce jsou a nadále budou publikovány metodické brožury pro zástupce venkovských obcí, které mají pomoci obcím řešit jejich problémy např. v oblasti péče o venkovské stavby, péče o dřeviny nebo vyjednávání s investory. Pro zástupce obcí VOS a místních akčních skupin jsou pravidelně pořádány i metodické semináře. Podpora je poskytována i v oblasti smart řešení. MMR také ve spolupráci s Technologickou agenturou ČR realizuje výzkumné projekty zaměřené na rozvoj venkova a aplikuje výsledky projektu v praxi. Poslední rovinou, kterou však tvoří pouze špičku ledovce podpory venkova ze strany MMR, je podpora finanční.

MMR řídí Integrovaný regionální operační program, který svým zaměřením reflektuje potřeby území a obcí, které jsou v rámci programů významnou skupinou příjemců. MMR také koordinuje realizaci nástroje komunitně vedený místní rozvoj, v jehož rámci dochází k rozvoji venkova zdola za účasti místních akčních skupin, které definují rozvojovou strategii svých území. Na realizaci těchto strategií bylo vyčleněno cca 16 miliard korun. Ty oblasti, které jsou z pohledu rozvoje venkova důležité a nelze je podpořit z evropských fondů, MMR v rámci své působnosti podporuje přes vlastní dotační programy. Od tohoto roku je spuštěn nový program Podpora rozvoje regionů 2019+, zaměřený na komplexní zlepšová - (Předsedající upozorňuje na čas, premiér ihned odchází od mikrofonu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a táži se paní poslankyně Věry Kovářové, chce-li položit předsedovi vlády doplňující otázku. Máte zájem, paní poslankyně? Prosím, vaše minuta.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Myslím, že panu premiérovi dám možnost, aby dokončil svoji odpověď o té další fázi.

Jen se zeptám, pane premiére - není vám hloupé, že vás musejí interpelovat vlastní poslanci? To se těch otázek opozičních poslanců tak bojíte? Proč si to nemůžete třeba říct na klubu? Tímto způsobem, který tady prezentujete, v podstatě navazujete na tradici, kterou ve Sněmovně zavedly ty tradiční strany, které tolik kritizujete a kolikrát jste je již kritizoval. Myslím si, že dobrý premiér se opozičním otázkám nevyhýbá.

A na závěr mi dovolte říci, vy jste se mě ptal, proč vás vlastně interpeluji, proč se ptám, když za vámi mohu přijít například do parlamentního bufetu a tam mohu položit otázku a vy mi na ni rád odpovíte. Tak to prosím poraďte i svým poslancům. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Pan předseda vlády Andrej Babiš. Prosím. Máte dvě minuty.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Jasně, paní poslankyně. A vy byste nikdy nepřišla. Vy potřebujete mít na to mikrofon, aby vás viděli ti lidé, ne? Kvůli tomu sem chodíte. O to vám ani nejde vlastně o to... (Mává podkladem k odpovědi.) Ale dobrý. PR super. A my spolu jsme udělali ty školy kolem Prahy. Já jsem tam poslal peníze pro devět tisíc žáků. Předtím to nikdo neřešil. Takže dobře, že to víte. Ale já chápu... A věřte mi, že já se nikoho nebojím. Fakt ne. Na to už jsem moc starý.

Takže bych to dokončil. Od tohoto roku je spuštěn nový program Podpora rozvoje regionů 2019+, zaměřený na komplexní zlepšení obslužnosti obyvatelstva, zejména venkovských obcí, a tím zvýšení kvality jejich života, což je jeden z nástrojů pro zvýšení populační stability příslušných venkovských oblastí. Dotace v programu směřují například na podporu obnovy místních komunikací, sportovní infrastruktury, staveb a zařízení dopravní infrastruktury, podporu rekonstrukce a přestavby veřejných budov, revitalizace veřejných ploch, obnovy drobných sakrálních staveb a hřbitovů nebo podporu dostupnosti služeb včetně prodejen se základním zboží. V rámci uvedených oblastí bylo na podporu malých obcí do tří tisíc obyvatel v roce 2019 vyčleněno přes 900 milionů korun.

Z pohledu malých obcí je významný program Podpora revitalizace území, který podporuje komplexní revitalizaci, výkup, demolice, obnovu zchátralých objektů v rámci intravilánu obcí. Podporována je demolice budov v sociálně vyloučených lokalitách, regenerace brownfieldů pro nepodnikatelské využití, na kterou bylo v roce 2019 přiděleno 350 milionů korun. Dostupnost bytů v obcích, která je jedním z předpokladů pro populační rozvoj obcí, zase podporuje nový program Výstavba pro obce.

Je to pouze krátký přehled aktivit, které MMR realizuje v rámci podpory českého venkova. MMR totiž vychází ze základního předpokladu, že bez rozvoje českého venkova nemůže být realizace regionálního rozvoje v České republice úspěšná. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy s další interpelací vystoupí pan poslanec Robert Králíček ve věci Negrelliho viadukt a připraví se pan poslanec Marek Výborný, předseda KDU-ČSL, ve věci dofinancování sociálních služeb pro rok 2019.

Moment ještě, pane poslanče. Ještě přečtu dvě omluvy, aby se mi to tady nenakupilo. Mezi 14.30 a 18.00 se z důvodu jednání omlouvá pan poslanec Jaroslav Faltýnek a pan poslanec Radek Rozvoral se omlouvá od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Tak máte slovo, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobré odpoledne, kolegyně, kolegové. Na začátek bych chtěl říct, že cítím, že jsem stejný poslanec jako například poslankyně Kovářová, a proto bych si chtěl sám vybrat, koho a kdy budu interpelovat. A ji bych prostřednictvím pana předsedajícího poprosil, aby mi ta práva neupírala. Děkuji.

Má interpelace se týká Negrelliho viaduktu. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci rekonstrukce Negrelliho viaduktu. Oceňuji, že se na tuto akci vyčlenily potřebné finanční prostředky a bylo k takto náročné stavbě přistoupeno. Jedná se o téměř 160 let starou stavbu, která byla po celou dobu provozu bez zásadních rekonstrukcí. Navíc jde o kulturní památku, a proto musí stavba probíhat za dohledu památkářů. Nejedná se tedy o nic jednoduchého. Tato stavba, kterou lze bezesporu označit jako jednu z dominant Prahy, bude sloužit nejen ke zlepšení dopravy na železnici, neboť je součástí modernizace trati Praha - Kladno, tedy dlouho očekávaného spojení centra města s Letištěm Václava Havla, ale jistě také přispěje z estetického hlediska ke vzhledu některých částí Prahy, zejména Karlína. Nelze také opomenout na následné využití prostor zejména oblouků k dalším účelům, a to ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy.

Chci se vás proto zeptat, pane premiére, jaký je váš názor na význam této stavby, co její dokončení přinese a zda mi také můžete sdělit některé bližší informace k této akci - například kdy bude dokončena a v jaké výši se pohybují její finanční náklady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, máte zase pět minut na to, abyste se vyjádřil. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. V listopadu bude třicet let od sametové revoluce, kdy jsme získali svobodu a demokracii, tak možná je to dobré výročí na to, abychom si zbilancovali, co se tady stalo. Jsem strašně rád za ten dotaz, protože toto je jedna z věcí, o které se tady mluví desítky let - propojení mezi centrem a letištěm.

Takže Negrelliho viadukt je samozřejmě velice významná stavba se širšími souvislostmi. A jak jsem zmínil, Negrelliho viadukt slouží železničnímu provozu od roku 1850 a v podstatě za celou dobu své existence skutečně neprošel významnější rekonstrukcí. Základní věcnou náplní stavby je celková rekonstrukce nosných částí mostu, která zahrnuje vzhledem ke špatnému stavebnímu stavu rovněž rozebrání a opětovné vyzdění některých mostních kleneb a pilířů. Nově vybetonovaná roznášecí deska s antivibračními rohožemi stejně jako železniční svršek moderní konstrukce zajistí snížení hlukové zátěže, umožní zvýšení rychlosti na mostě ze stávajících 40 km/h na 60 km/h. Rekonstrukcí dojde rovněž ke zvýšení architektonické atraktivity této unikátní stavby. Původně zazděné klenby budou zčásti uvolněny a zčásti upraveny, čímž vznikne po ukončení stavebních prací možnost jejich využití pro kavárny, galerie a další kulturní prostory.

Zásadní je rovněž význam realizované rekonstrukce viaduktu pro připravovanou modernizaci trati Praha - Kladno s napojením Letiště Václava Havla. Jedná se vlastně o první realizovanou stavbu ze souboru celkem sedmi staveb spojujících Masarykovo nádraží, Kladno a letiště, o čemž se tak dlouho mluví, ale nic se nedělo. Ostatní stavby jsou v současnosti v různých stadiích projektové přípravy. Nejlépe se daří pokračovat u staveb v extravilánu Prahy, a to z Ruzyně na Kladno. Dokončení modernizace většiny úseků je plánováno do roku 2024, úsek z Dejvic na Veleslavín vedený větší částí v tunelu a napojený na letiště pak v roce 2028. Na Negrelliho viadukt se vlaky vrátí o měsíc dřív oproti původnímu plánu. Stavební firma se zavázala - do 1. června 2020 bude tato unikátní stavba v provozu. Celkově investiční náklady této rekonstrukce se pohybují ve výši cca 1,44 miliardy korun. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance... Nemáte zájem o doplňující dotaz.

S další interpelací vystoupí předseda KDU-ČSL Marek Výborný ve věci dofinancování sociálních služeb pro rok 2019 a připraví se paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová ve věci střetu zájmů. Pane poslanče, máte slovo, dvě minuty. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, dovolte mi položit velmi jednoduchý dotaz. Na 31. schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, která se konala 29. května 2019 právě ve věci dofinancování sociálních služeb - myslím, že vám nemusím znovu opakovat situaci, která tady je a která je skutečně na hraně kolapsu, protože pokud nebudou dofinancovány sociální služby, tak tady hrozí, v tuto chvíli na některých místech se tak i děje, propouštění pracovníků a výrazné zhoršení kvality a dostupnosti sociálních služeb pro ty, kteří je skutečně potřebují. Jsou to maminky s dětmi v azylových domech, jsou to autisté, jsou to lidé v domovech se speciální péčí, jsou to lidé v domovech pro seniory a další potřební.

Já se vás chci zeptat, zda a jakým způsobem se vláda na svém pondělním jednání postavila k tomu bodu, kde jsme prostřednictvím vlády uložili ministryni práce a sociálních věcí a ministryni financí přípravu sdělení Poslanecké sněmovně, jakým způsobem, kdy bude ta částka ve výši dvě miliardy korun poukázána krajům tak, aby je kraje mohly poskytnout těm, kteří tyto služby poskytují. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, máte pět minut na odpověď. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. My jsme včera večer seděli s panem předsedou Hamáčkem a dneska přes oběd taky a bohužel, paní ministryně Maláčová měla tady povinnosti. Děkuji za dotaz.

Pane předsedo, podívejte se, jak to tady vypadá - 2007 sociální služby 7,122 miliardy, a když končila ta tradiční demokratická pravice, tak to kleslo na 6,55 miliardy. A tady jsme byli společně ve vládě, KDU, ČSSD a my a (ukazuje materiál) podívejte se, jak to šlo nahoru - 7,694 miliardy a 15,725 miliardy - 106 %. My říkáme vždycky, že čím víc peněz napumpujeme, tak já nevím, proč je takový křik. A toto jsou ty kraje. Tady je to podle krajů, takže my jsme skutečně do krajů od roku 2014, kdy jste byli ve vládě s námi, dali obrovské prostředky. Ano, já říkám, je to málo a je potřeba víc, ale taky je potřeba vědět, kam to jde.

My jsme minulý rok, když jsme navyšovali do rozpočtu platy pro sestřičky, tak jsme řekli ano, i v sociálních zařízeních na kraji je potřeba navýšit i pro ty ošetřovatelky. A to jsme udělali, já jsem byl u toho, my se k tomu hlásíme a řešíme to. Takže je potřeba i říct nějakou historii a my to bereme samozřejmě vážně. A rozpočet na sociální služby, jak bylo řečeno, v letošním roce činí 15,7 miliardy korun, to je vlastně o 4,5 miliardy více než před dvěma lety a o 800 milionů více než v roce předešlém. A podíl dotací ze státního rozpočtu vrostl, jak jsem to ukazoval, mezi 2015 a 2017 z 26,7 % na 50.

My víme, že financování sociálních služeb je, a předpokládám, že i nadále bude, vícezdrojové, a nelze proto očekávat, že neustále růst nákladů na sociální služby bude z většinové části vykrýván ze státního rozpočtu. My všichni dostáváme daně - kraje, obce, města, stát. A když přišla paní předsedkyně Asociace krajů s požadavkem na miliardu, tak jsme to vnímali. Nejdřív jsme našli ty peníze na silnice druhých a třetích tříd, to taky nebyl standard, předtím od roku 2015 do tohoto roku je to asi 20 miliard. Vždycky se to rozdělovalo podle toho, jestli ten hejtman měl správnou barvu politické strany a jestli byla v souladu s Ministerstvem financí. To my jsme nedělali a teď samozřejmě jsme našli ty peníze a teď řešíme (nesroz.).

Z neznámých důvodů ten požadavek je 2 miliardy. Nám bylo řečeno, že někdo z krajů řekl 2 miliardy, ale my se jenom - a paní ministryně Schillerové se ptala paní ministryně Maláčová, kam přesně to šlo, do kterých zařízení, jaké jsou tam průměrné platy, kolik je tam těch zaměstnanců, ano, tady je samozřejmě, protože část těch peněz samozřejmě se navyšuje pro MPSV, pro Ministerstvo práce a sociálních věcí, které má svoje vlastní zařízení, a my se jenom ptáme, kam to šlo, a samozřejmě to řešíme, protože není možné zkrátka jenom střílet od boku. A je to jako vždy největší souboj mezi ministryní financí a Ministerstvem práce a sociálních věcí, které má největší rozpočet, příští rok je to 42 % z výdajů, je to 676 miliard, a zkrátka resort MPSV má k dispozici nespotřebované výdaje, to jsou peníze, které byly rozpočtovány, ale nebyly utraceny, takže si myslím, že my ještě zítra to budeme řešit a na nejbližší vládě to vyřešíme, ale je potřeba zkrátka tu částku velice detailně zanalyzovat a vědět, kam přesně je určena. Samozřejmě tahle praxe, která je - a nám se to stává často, že vlastně vláda, bohužel to tak máme, rozhodne o, nevím, de facto (upozornění na čas) o platu řidičů (čas!) v nějakém kraji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy se táži, jestli pan poslanec Výborný má zájem o doplňující otázku. Máte zájem. Máte slovo, vaše minuta.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane premiére. Vy jste mistr v tom neodpovědět na dotaz, který byl položen. Já si tedy odpovím sám. Vláda to neprojednala.

Jenom vás chci ubezpečit, když tady šermujete tou tabulkou, opakovaně, tak myslím, že moc dobře víte, o kolik vzrostl průměrný plat od roku 2013 - o 10 tisíc korun. A 60 % nákladů na sociální služby jsou náklady na ty, kteří se tam dennodenně nasazují u těch lidí, u těch lůžek, kteří skutečně potřebují tu pomoc. Je to 60 %. Takže myslím, že vám nemusím vysvětlovat, že jsou to dvě spojité nádoby a že v případě, kdy vláda rozhodne - a je to tak správně a my jsme taky nikdy nezpochybňovali to, že rostou náklady, které ze státního rozpočtu směřují do těch sociálních služeb. Ale v situaci, kdy vláda v prosinci rozhodne o navýšení, tak musí také rozhodnout o navýšení toho rozpočtu. A já se vás ptám, jestli jste připraven, pokud ty dvě miliardy nebudou - a jsou jasně vyčíslené -, zda jste připraven v září u těch lůžek být, zda jste připraven vy osobně o ty lidi pečovat (upozornění na čas), protože zatím se vláda chová totálně naprosto nezodpovědně!

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, dvě minuty máte na reakci. Prosím, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Víte, pane předsedo, to jste předvedl hezký politický projev. Já jsem vás pochválil, ještě jednou ukážu (ukazuje materiál), tady jsme byli spolu ve vládě, to je 104 %, a já díky za tu pochvalu, že jste nás pochválil, o kolik jsme navýšili platy, naše vláda. Bez vás, tentokrát. Takže díky za tu pochvalu, já jsem vás taky pochválil, tam jste byli s námi, i když to nebyl váš resort, ale já jsem byl ten ministr financí, který našel ty prachy i z kontrolního hlášení i z EET, to všechno znáte, EET 20 miliard, takže my v rámci této koalice pracujeme tak, že včera jsme seděli s panem předsedou ČSSD nějak do půl jedenácté večer a já ještě se Schillerovou. Takže my o tom jednáme a my to vyjednáme a potom to vláda projedná, abychom zbytečně nezdržovali další kolegy na vládě. Tak věřte, že tomu věnujeme maximální pozornost, a díky za pochvalu za ty platy. A tady jsme byli společně kdysi dávno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: S další interpelací vystoupí paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová ve věci střetu zájmů a připraví se pan poslanec Martin Baxa ve věci splnění slibu na růst platů učitelů. Paní poslankyně, máte slovo, vaše dvě minuty. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, v souvislosti s vaším údajným střetem zájmů, jak konstatovala právní služba a auditoři Evropské komise, vidím jeden zásadní rozpor. Opakovaně, dlouhodobě odmítáte, že byste kdy byl ve střetu zájmů. To jste opakoval také ve svém úterním vystoupení zde v Poslanecké sněmovně. O několik hodin později byl hlasy poslanců vašeho hnutí SPD, komunistů a sociálních demokratů zamítnut návrh k usnesení, které vyzývalo vládu k okamžitému přerušení vyplácení nenárokových dotací z dotačních programů Evropské unie společnostem, které jsou ovládány svěřenskými fondy, jejichž beneficientem je člen vlády. Následně jsme se dozvěděli, že takové usnesení vlastně ani není potřeba, ujišťovala nás o tom například paní ministryně Dostálová s odůvodněním, že platební a certifikační orgán spadající pod Ministerstvo financí pozastavil vyplácení dotací již dávno, konkrétně na podzim minulého roku. Dnes ředitel SZIF Martin Šebestyán na tiskové konferenci Ministerstva zemědělství oznámil, že v souvislosti s Agrofertem nebude fond proplácet dotace schválené od 9. února 2017.

Právě zde vidím ten zásadní rozpor. Ačkoliv vy prohlašujete, že v žádném případě nejste ve střetu zájmů, české úřady, a to i ty, které jsou vedeny vaším hnutím, na to mají evidentně jiný názor. Řídí se při tom dle metodického pokynu finančních toků programů spolufinancovaných z evropských strukturálních fondů, podle kterého jsou v reakci na kontrolní zjištění povinni bezodkladně přijmout dostatečná preventivní opatření za účelem minimalizace rizika. Takže na jedné straně zde mluvíte o pochybnosti a nedůvěryhodnosti auditů a zdůrazňujete, že nejste ve střetu zájmů, a na druhé straně tu české úřady pozastaví dotace. Jak to vnímáte? (Předsedající upozorňuje na čas.) Jak si tento rozpor prosím vysvětlujete vy? (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Takže pane premiére, máte opět pět minut na svou odpověď. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Platí to, co jsem řekl. Žádný střet zájmů nemám, protože jsem postupoval podle lex Babiš. Vy všichni tady jste přišli s lex Babiš. Abyste Babiše konečně vytlačili z politiky, tak jste dělali lex Babiš, potom to dopadlo na starosty za rok nebo za dva, bylo to velké pozdvižení, to už jste zase všichni protestovali proti lex Babiš. Takže střet zájmů nemám. Protože jsem postupoval podle lex Babiš, který vy jste prosadili. Ano? Takže to je dobře, tady kolega, že vám našeptal. (Od stolku stenografů není vidět, o koho se jedná.) Tak já teď ukážu, vy jste tady udělali hysterii, že se budou vracet peníze kvůli Babišovi, Agrofertu. No nebudou. A víte, kolik tady ten člověk, co vám našeptal teďka... Ten tam seděl a minimálně 14 mld. připravil daňové poplatníky. Tady máte koláč (ukazuje graf) a demokratické tradiční strany - a já říkám s vysokou a dlouhou korupční historií - připravily, vážení občané, a teďka pozor, vás o 35 mld. korun. A to jsou individuální finanční opravy od roku 2007 do 2013, to je 15,7 mld., a plošně a extrapolované finanční opravy 2007 až 2013 19 mld. Vážení daňoví poplatníci, toto jsou peníze, o které jste definitivně přišli díky - tady sedí jeden z pánů, který se na tom podílel.

A představte si, teďka to máte podle resortů, kde to bylo nejvíc? Nejvíc to bylo v resortu - tady to mám - doprava. 14 mld. definitivně ztracených. Naše daně, vážení. A víte proč? To byly korekce 2012 a 2013. No protože, pamatujete si, jak říkaly ty dopravní firmy, že musí údajně dávat v cashi tradičním demokratickým stranám za kilometr dálnice 4 až 7 % v cashi? A víte, kolik stála dálnice tehdy? 352 mil. kilometr! Teďka stojí půlku. Takže toto je vaše dílo. 35 mld. pryč. A kvůli Babišovi a Agrofertu ani koruna! Ano? A ještě k tomu nám Evropská unie zadržela 17,8 mld. od dubna 2018 za programy na MPO, které byly špatně spravovány.

Takže já nemohu sloužit, protože to, co jste tady řekla, resort zemědělství je samostatný resort, tam jsou nárokové dotace, a nenárokové, a všichni tady, média, říkali - zdrcující audit. Zdrcující audit. A kde je ten zdrcující audit? Žádný není. A kolik je těch peněz údajně pochybných, co ale ministr zemědělství i Státní zemědělský fond odmítá? 63 mil. korun. Jo? Takže nejsou miliardy, jak všichni říkali, že to bude zdrcující. Není to zdrcující. Protože to je nesmysl. A stejné je to o tom prvním auditu, že to je útok. Dneska to ministr Toman řekl, že to je útok na české zemědělství. A u toho prvního auditu, ano, pokud někdo zpochybňuje inovace, tu slavnou toustovou linku, což samozřejmě ten audit zpochybňuje, tak by to dopadlo na firmy, a ještě je tam ta energetika, na české firmy, ve výši 30 mld. korun. Proto říkám, že to je útok na český rozpočet, a my to zásadně odmítáme. Ale je to úředník, on se musí bránit. Úředníci. Oni to poskytovali. Například ten první audit, kde údajně se má něco vracet. Nemá se nic vracet. Protože takové případy tady byly, měli jsme tady Faltýnka 22 mil., že se má vracet. No nic se nevrátilo za rok a půl.

Takže to je všechno jenom navozování atmosféry a hysterie, že se něco bude vracet. Ale díky vám, kvůli vám, přišli daňoví poplatníci o 32 mld. Ano? To je fakt. A já jsem strašně rád, že to Sněmovna takhle schválila, a můžeme se potom o tom velice detailně bavit, co se tady za 15 let čerpání evropských dotací stalo. Zkuste si dohledat - myslím, že to bylo 2007, článek, jak selhal systém kontroly dotací za pana ministra financí Kalouska. To se dá dohledat v monitoringu všechno.

Takže já chápu, že byla nějaká velká očekávání (předsedající upozorňuje na čas), žádný střet zájmů není a já postupuju podle českých zákonů.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a táži se paní poslankyně Adamové, máte zájem o doplňující otázku? Vaše minuta. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Tak je to klasické, my o voze, vy o koze. Každopádně tady v tomto případě od vás chci slyšet spíše jasné ano, nebo ne. Ve chvíli, kdy se potvrdí, že skutečně tedy jste byl ve střetu zájmů, nebudou propláceny dotace, jste ochoten odstoupit jako premiér této země, který je za to zodpovědný a kterého konkrétně se to týká, protože ve chvíli, kdy vy šermujete tady těmi čísly - a je podle mého názoru jedno, jestli je to jeden, 60 milionů nebo je to nějaký vyšší řád, prostě jsou to peníze daňových poplatníků, ať už našich, nebo z jiných evropských zemí. Tak jste ochoten uznat, že ve chvíli, kdy to už bude opravdu natolik prokázáno a bude to jasný střet zájmů, budeme vracet peníze, tak vy tomu dáváte svoji hlavu na špalek?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak děkuji a reagovat bude premiér Andrej Babiš. Máte dvě minuty, takže máte zase slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Tak pro paní poslankyni není rozdíl mezi 63 mil., které určitě byly poskytnuty v rámci pravidel. A pokud by tam i teoreticky došlo k nějaké chybě, tak za to se musí odpovídat ti, kteří je poskytli. A 35 mld. a 63 mil., no tak já nevím, zkuste si to napsat na papír, kolik je to nul. A já se těším, když naše vláda projedná těch 35 mld. A potom je potřeba se ptát, kdo to zapříčinil a co z toho bylo. Otázka je, jestli ti, kteří byli u toho, jsou ochotni odejít z politiky. Jeden vám teďka našeptával před chvílí. Takže já určitě vylučuju, že by kvůli mně došlo k nějakému poškození zájmů České republiky. A bilance mých bývalých firem je plus 50. Protože Evropská unie poslala 50 mil. za Čapí hnízdo, které mimochodem i pan Kalousek kontroloval, a byl nárok na tu dotaci, a moje bývalá firma to vrátila. Takže plus 50. Vy máte minus 35 mld. Jo? Takže když to bude na stole, můžeme svolat mimořádnou schůzi na to a můžeme sdělit lidem, kdo tady rozkrádal evropské fondy. (Chvíli poté, co se premiér vrátil na své místo, přichází k němu poslanec Kalousek a krátce mu něco říká.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak s další interpelací vystoupí pan poslanec Martin Baxa ve věci "splnění slibu na růst platů učitelů" a připraví se paní poslankyně Olga Richterová ve věci "víte, co obnáší sociální práce a koordinace služeb?". Pane poslanče, máte dvě minuty. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne, vážený pane premiére, dámy a pánové. Obracím se na vás v rámci své interpelace ohledně otázky, zda opravdu bude splněn slib, který se týká zvýšení platů učitelů.

O tom, jak je podfinancované české školství, všeobecně víme. Do českého školství plyne zhruba o 1,5 procentního bodu méně, než je průměr zemí OECD, jsme daleko i za státy, které jsou obecně považovány za méně rozvinuté než naše země, a alarmující je právě zejména výše platů učitelů. Patříme do té smutné skupiny nejvyspělejších států světa, skupiny OECD, kde jsou platy učitelů nejnižší. A co je především zdrcující, je skutečnost, že čeští učitelé berou průměrně 60 % platu vysokoškoláků v České republice.

Když se podíváme do vládního prohlášení vaší vlády, tak se tam píše, že cíl je 150 % průměrného platu učitelů v roce 2017, tedy pro rok 2021, což, pane premiére, neodpovídá vámi často zmiňované sumě 45 tis. korun, ale odpovídá to podle údajů Ministerstva školství přibližně sumě 47 400 korun. A jaká je realita? Realita je taková, že Poslanecká sněmovna v prosinci 2017 vyzvala k výraznému navýšení platů od září roku 2018, což se nestalo, platy byly od letošního roku zvýšeny o 15 %. Ale když se učitelé ptali, zda jsou peníze na platy v rozpočtových výhledech, nenašli nic. A když se na totéž v březnu letošního roku ptala Poslanecká sněmovna, přijala usnesení o výraznějším navýšení platů, tak vy, vaši poslanci a poslanci vládní koalice kvapně přes noc ohnutím jednacího řádu toto usnesení zrušili.

Chci, pane premiére, jasně slyšet, zda splníte svůj slib a výrazně zvýšíte platy učitelů, minimálně o 15 % pro příští rok a o 10 % na ten další.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Pane premiére, zase máte pět minut na odpověď. Máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Po té poslední odpovědi mě tady navštívil pan poslanec Kalousek, mírně ovíněný, a sdělil mi: "Dělej, co umíš, stejně seš v pi..." Nemůžu to dokončit. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Už odešel. Nejlepší ministr financí - 670 mld. dluh, 200 mld. deficit a 14 mld. ztracených definitivně v rámci evropských fondů. Takže jsem rád, že tady máme takové kolegy. Jsou třicet let v politice, teď chodí demonstrovat na náměstí. Jo, jo, no. (Povzdechnutí. S úsměvem. Veselost v řadách poslanců ANO.) Doporučil bych taky rozhovor nejlepšího ministra financí pana Kalouska, myslím, že rok 2005 - "Zásadně nesouhlasím s odvoláním paní Benešové". Potom jí poslal kytku a řekl: "Víš, nemůžu za to." Tak si je třeba ty rozhovory připomínat, abychom věděli. Možná by to mohl zase někdo napsat, ale samozřejmě někteří píšou jen to, co chtějí.

Tak k těm učitelům, pane kolego. Podívejte se, zase ten můj graf. (Ukazuje názorně.) Vidíte to? To modré jste vy. Kolik jste jim dali? No téměř nic. 2014 to byl ještě váš rozpočet a za nás jak to letí nahoru. Super ne? Kde jste? Tady. Tak koukejte, 45 tis. - 2021, jak jsme slíbili. A je úplně jedno, jestli bude devět příští nebo deset. Za nás, tady jsem se stal ministrem financí - (opět ukazuje) - tady jsem začal, tady se přestalo krást, tak jsme začali hledat ty peníze a je to všechno nahoře. Podívejte se, kolik jsme vzali učitelů. Vy stále říkáte, že máme moc státních úředníků, ale to jsou učitelé. Za období, jak jsme přišli my po vás, 2019 - 31 tis. učitelů navíc. Kapitola Ministerstva školství - tady jste skončili vy, tedy ministr, ten už odešel, 121 202 - rozdíl 81 mld. navíc. To jsou fakta, to jsou čísla. Tak to je.

A my samozřejmě růst platů učitelů máme v programovém prohlášení a navyšování v minulých letech. Růst platů je jedním ze strategických opatření v oblasti odměňování zaměstnanců pracujících v regionálním školství. Programové prohlášení vlády má za cíl prosadit více peněz do školství tak, aby platy zaměstnanců v regionálním školství na konci volebního období 2021, tak to máme v programovém prohlášení vlády, byly minimálně na 150 % jejich výše pro rok 2017 a v roce 2017 byl průměrný plat učitelů 30 228 a 150 % v roce 2017 je těch 45 tis., což je náš závazek z vládního prohlášení, který splníme. A podle údajů za první kvartál 2019 průměrný plat dosáhl 36 224 korun, konečné závěry o růstu průměrného platu učitelů lze vzhledem ke způsobu financování regionálního školství dělat až na konci roku. Je třeba vzít v potaz odměny a další nadtarifní složky platu.

Pokud jde o celkový nárůst prostředků na platy, došlo od roku 2017 k nárůstu o 23 mld. Podle předběžného rozpočtu, který Ministerstvo financí předložilo vládě na konci května, je navržen nárůst finančních prostředků na platy učitelů ve výši 8 mld. 170 mil. 224 tis. 739 korun, což by mělo odpovídat necelému desetiprocentnímu navýšení platů, v čase je zahrnut i růst výkonu regionálního školství, nastupují silnější ročníky. Ministerstvo školství a mládeže ukončilo koncem února a předložilo Ministerstvu financí pro přípravu návrhu státního rozpočtu na rok 2020 požadavek, který je v souladu s naším plánem. Takže na rok 2020 se navyšuje kapitola o 19,5 mld. Takže myslím, že všechno jde podle plánu a podle toho, jak jsme to slíbili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já se táži, zdali má pan poslanec Baxa žádost o doplňující otázku. Máte, takže máte jednu minutu. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Pane premiére, škoda, že jste v rámci těch grafů, které jste tady ukazoval, taky neukázal graf, který ukazuje růst průměrné mzdy v zemi a růst ekonomiky, která navzdory vašemu úsilí, které zahrnuje ekonomiku byrokracií navyšováním státních zaměstnanců, do vašeho rozpočtu přiváží spoustu peněz. Takže pane premiére, abychom ty grafy vždycky ukazovali tak, jak měly být. Ukazujete něco, kdy ekonomika dramaticky roste, rostou příjmy státního rozpočtu a vy se chlubíte, že jaksi maximálně v rámci toho růstu možná méně ty platy slibujete. A připomenu vám vaše slova z ledna letošního roku, kdy jste řekl, že chcete zvýšit platy učitelů na příští rok o 15 %, dneska mluvíte jenom o 10 %. V rozpočtovém výhledu není nic, a když Sněmovna měla dát jistotu učitelům v březnu letošního roku na 130 % průměrné mzdy do roku 2020, tak to vaši poslanci a poslanci vládní koalice spěšně ohnutím jednacího řádu zrušili. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Tak se, pane premiére, znovu ptám, jestli opravdu garantujete zvýšení platů učitelů o 15 a 10 %, tak aby v roce 2021 měli oněch 47 tisíc? (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím o dodržování času. Slovo má předseda vlády Andrej Babiš. Máte dvě minuty, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Problém je, pane poslanče, že vy jste nečetl programové prohlášení vlády. Tam není 47, ale 45 a na tento rok jsme navýšili 15,9 a slib je 45 tis. A za vás nebylo nic. Takže my navyšujeme, a když jsme začínali, bylo 26 a bude 45, takže já nechápu, o čem je tady vlastně řeč. A kromě toho my jsme samozřejmě nasypali peníze i na lékařské a pedagogické fakulty, protože učitele ještě musí někdo učit na vysokých školách. Takže všechno funguje a prosím vás, držte se čísel, která jsou v programovém prohlášení vlády, co slibujeme: 45 tis. - 2021. A určitě se na to číslo dostaneme a funguje to a čísla, která tady mám, je to za Ministerstvo financí, jsou určitě stoprocentně pravdivá.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. S další interpelací vystoupí paní poslankyně Olga Richterová ve věci "víte, co obnáší sociální práce a koordinace služeb"? Jinak jsem vás chtěl ubezpečit, že to přetáhneme tak, abyste měla možnost i doplňující otázky, takže úplně v klidu. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, už jsme tady slyšeli odpověď neodpověď k tématu dofinancování sociálních služeb a související sociální práce. Já se chci konkrétně zeptat, jestli si umíte představit, co to znamená být sociální pracovník, koordinovat sociální práci pro lidi ve složité situaci. Jestli si umíte představit, co to znamená mít pochopení pro tyhle lidi, ale zároveň i pomáhat celé společnosti.

Asi nikdo nechceme, aby lidé zůstávali na ulici, aby zůstávali bez pomoci, ale také aby třeba ohrožovali někoho svým chováním, nebo třeba aby děti z rodin s potížemi byly velice snadno umísťovány do ústavů. To by přece taky ve finále vyšlo nás všechny pěkně draho. Sociální pracovníci musí s tímhle vším umět pracovat, být odolní, pracovat s lidmi s psychiatrickými diagnózami, se seniory, i třeba s lidmi opravdu už s pokročilým třeba stadiem Alzheimera, s lidmi opravdu v obtížných situacích, kteří se podle toho chovají. A navzdory tomu všemu musí zvládnout v těchto klientech dále vidět lidi, zachovávat jejich důstojnost. A k tomuhle stresu, k téhle náročné práci teď ještě veliký otazník, zda společnost tuhle službu vůbec doceňuje. Je v pořádku, že vzrostly jejich platy, že vzrostly jejich mzdy, ale dramaticky narostly i v ostatních sektorech. Právě proto musely narůst i v tomto segmentu.

Ještě jedno číslo zmíním. Třináct milionů korun stojí každý mladý člověk za svůj život veřejné rozpočty, pokud nedokončí školu. To je číslo vládní agentury pro sociální začleňování. (Předsedající: Čas!) Umíte si představit, že byste tuhle práci, která tomuto předchází, vykonával?

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Čas! Tak, pane premiére. Děkuji a slovo má pan předseda vlády Andrej Babiš. Máte pět minut na odpověď.

A já mezitím přečtu ještě dvě omluvy. Paní poslankyně Alena Gajdůšková se omlouvá od 16.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Výborný od 15.40 hodin z pracovních důvodů. Pane premiére, máte slovo.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za slovo. Vážená paní poslankyně, určitě si to umím představit. Představte si, že já mám, měl jsem, založil jsem největší soukromou nadaci, která rozdala lidem od založení 460 mil. Kč a za chvíli budou na půl miliardě. A to jsou soukromé peníze, to nejsou státní. A já jsem navštívil těch domovů a alzheimercenter a dalších zařízení, vy jste ještě ani nebyla v politice! Takže věřte mi, že vím, o čem je řeč. A byl jsem, si pamatuji, v Havlíčkově Brodě v tom zařízení, kde mi ta opatrovatelka, ošetřovatelka ukázala výplatu, kde brala 12 tisíc. Já jsem byl ten ministr financí ještě předtím, než mě Sobotka vyhodil v květnu, navýšil platy o 35 %. Tak se podívejte, co všechno, a já si to umím velice dobře představit. Velice dobře! A věřte mi. Já jsem navštívil hospice a strašně moc těch zařízení, takže v tomhle směru si umím velice dobře představit, a proto jsem vždycky forsíroval a podporoval ty lidi, protože samozřejmě je tam plno lidí, kteří jsou jenom na lůžku, a ta práce těch lidí je velice náročná.

Takže naše vláda si uvědomuje důležitost sociální práce. Věřte mi, že vím o tom něco, a přesně vím, v čem spočívá ta práce. Takže já vám tady nemusím vlastně číst z toho podkladu, protože těch zařízení jsem určitě navštívil podstatně víc než vy osobně a mluvil jsem s těmi lidmi a perfektně vím, o čem to je. Perfektně vím, o čem to je!

Takže je jenom náš problém, že samozřejmě zase to není zcentralizováno, že každý kraj to má jinak, že máme 14 krajů de facto a vláda má svoje a že nás tam čeká strašně moc práce, je jasné. Ale já jsem tady před chvílí ukazoval ty peníze a my jsme skutečně od bývalé koaliční vlády tam nasypali nejvíc peněz. Nejvíc - 104 %! Znovu to opakuji, že to je více než osm miliard. Takže máme na to stejný názor a nemusíte mě přesvědčovat. Já má sociální cítění, a velké sociální cítění. A pomáhám lidem už dlouho, protože jsem měl to štěstí a v životě jsem uspěl a teď jsem se rozdělil o ty peníze s těmi, kteří to potřebují. A je to téměř velice často, velice často, i mimo tu nadaci, o které nerozhoduji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu premiérovi. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku, takže prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za odpověď. Já jsem předpokládala, že zmíníte to, co jste zmínil, a o to víc mě zaráží, když tohle všechno víte, když víte, jak náročná ta práce je, a když víte, v jaké nejistotě je obrovská část zejména menších obcí, kde vezmou peníze na sociální pracovníky letos a na OSPODy příští rok, v jaké nejistotě jsou zejména terénní služby, jak to mají zvládnout, a prostě klienty nevygumují. Oni mají tak obrovskou zodpovědnost vůči nim. Když tohle všechno víte a oceňujete, co uděláte pro to, aby se vaše dvě paní ministryně dohodly. To je ta vaše manažerská zodpovědnost, aby se to řešení našlo. Já vím, že je to opakující se téma každý rok. Proto jsme také jako Piráti předestřeli systémové řešení, co s tím financováním dělat, ale prostě letos je situace alarmující a nelze to takhle nechat být, navíc když si to takhle dobře uvědomujete!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím pana premiéra.

 

Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já už jsem o tom mluvil. My jsme to začali s panem předsedou Hamáčkem našim ministryním pískat, takže včera večer jsme byli a my to vyřešíme. Nejdřív byla miliarda a nikdo nám není schopen říct, proč jsou tam dvě, kam to má přesně jít. Pokud jsme navýšili o 104 %, tak samozřejmě chceme jenom vědět přesně, kde ty peníze končí, jestli náhodou nekončí u nějakých podnikatelů na úkor sociálních dávek. Takže my to určitě vyřešíme. Věřte mi, že to vyřešíme, a předpokládám, v řádu dnů to vyřešíme, protože si uvědomujeme, že je ta potřeba. A tak jak jsme vyřešili rodičovský příspěvek, tak vyřešíme i tento.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Tímto končím interpelace na předsedu vlády a plynule se posuneme na interpelace členů vlády. První v pořadí je pan poslanec Zdeněk Podal s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Takže pane poslanče, máte slovo a já vám všem přeji pěkné odpoledne.

 

Poslanec Zdeněk Podal: Děkuji, pane předsedající. Vážená vládo, kolegyně, kolegové. Obrátím se na vás, pane ministře. Dovoluji si vás interpelovat ve věci kontroly orgánem České inspekce životního prostředí, kontrolovaná osoba Městské lesy Hradec Králové. K této kontrole došlo 1. dubna 2019, a to tři dny před účinností novely lesního zákona. Kontrolní zjištění: Vzhledem k vytvoření podmínek pro vývoj a šíření kůrovců v předmětné lokalitě hodnotí ČIŽP ponechání neasanované dřevní hmoty na skládce. Výsledkem byla uložená bloková pokuta 10 tisíc korun. Následně bylo uloženo jedenkrát za měsíc zasílat zprávu na ČIŽP, a to v tomto členění: počet metrů krychlových nově napadených stromů, množství zpracované dřevní hmoty, kůrovcová těžba celkem a informace o obranných opatřeních proti šíření kalamitních škůdců, tedy počet lapáků. Toto opatření bylo zároveň vztaženo na 11 organizací vlastnících lesy v Královéhradeckém kraji.

Dovolte mi vyjádřit svůj názor. Tato kontrola se jeví jako účelová, aby bylo možné v našem kraji zavést pravidelnou kontrolu 11 majitelů lesů. Několikrát jsem již vystupoval v rámci této kalamity a říkal jsem, že nejlépe zabráníme kalamitě tak, když jako politici nebudeme překážet a komplikovat situaci majitelům lesů a naopak jim vytvořme podmínky včetně finančních, aby se mohli s kalamitou vyrovnat. Zdá se mi, že tento konkrétní případ je pravým opakem toho, co majitelé lesů potřebují a co od nás právem požadují. Dovolte mi, abych vás požádal o náhled na tuto konkrétní věc. Děkuji moc.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, a děkuji panu kolegovi za dotaz. Hned úvodem vás můžu ujistit, že rozhodně ta kontrola účelová nebyla. A já to uvedu ještě na jednom konkrétním argumentu. Už jsem tady o něm mluvil, dokonce paradoxně nám právě bylo vyčítáno v minulosti, že děláme málo kontrol jako Česká inspekce životního prostředí, protože k 1. lednu 2019 na jednoho inspektora České inspekce životního prostředí, který se zabývá inspekcí, připadá, a teď se držte, 64 tisíc hektarů lesů. Na jednoho inspektora. To když si vezmete, jenom kdyby to byl tedy skutečně tryskoinspektor, tak by se to v žádném případě ani nedalo stihnout.

To znamená, problém za prvé byl v tom, že Městským lesům Hradce Králové vlastně byla uložena pokuta 10 tisíc korun s tím, že kontrolovaná osoba nevznesla vlastně žádné námitky proti uložení pokuty a vlastně uznáním svého přestupku vyloučila vedení řádného správního řízení a to bylo pak ukončeno rozhodnutím. Takže ono nebylo možné ho ani nějakým způsobem přezkoumat, podat opravný prostředek a řešit to formálně.

Určitě máte pravdu, že třeba z hlediska údajů, které jsou poskytovány, tedy požadavek na poskytování předmětných dat o vlastnících lesů, se v současné době jeví jako nadbytečný a ani (i?) v rámci inspekce systémově nevyužitelný. To znamená, dostatečný zdroj informací je, určitě jsou data, která vlastníci lesů poskytují orgánům státní správy lesů dle příslušného zákona o lesích, a z těchto důvodů se jeví také jako účelné od požadavku na poskytování těchto dat ustoupit a koordinovat kontrolní činnost v lesích v rámci spolupráce s těmito orgány. Tento názor ministerstva bude v nejbližší době s Českou inspekcí životního prostředí projednán.

Já jsem hovořil nejenom o této věci, ale obecně jsem samozřejmě hovořil o činnosti České inspekce životního prostředí s panem ředitelem inspekce a právě jsme se bavili o tom, aby v rámci přirozeně dodržování příslušného zákona o lesích i dalších zákonů byla zohledněna stávající situace. Musíme si uvědomit, a vy to víte velmi dobře, že čelíme bezprecedentní největší kůrovcové kalamitě v historii českých zemí, kterou nikdo ani z našich předků nemohl v tomto rozsahu zažít, a že je logické se k tomu stavět samozřejmě dle platných zákonů, ale také řekněme i z pohledu inspekce i z pohledu ministerstva, především Ministerstva zemědělství, a to se dneska děje, přizpůsobovat platnou legislativu těm zmíněným podmínkám. A to se určitě bude dít.

Takže já vás chci ujistit i na tomto konkrétním případě, na který jsem se opravdu ptal, i na koncepčním základě dalšího fungování České inspekce životního prostředí, že určitě nebudeme vytvářet žádné byrokratické, nebo dokonce šikanózní mechanismy, abychom zbytečně zatěžovali majitele lesů, protože mají svých starostí dost.

Na druhou stranu sama inspekce je mnohdy pod tlakem i v současné době od majitelů okolních lesů, kdy někdo nezasahuje proti kůrovci, a znáte případ na Vysočině, kde jsou desítky tisíc malých majitelů lesů, tak se často stávají případy na rozhraní těch majetků, že někdo proti kůrovci zasahuje v pořádku se zákonem, a všichni víme, jak je dnes složité sehnat ty kapacity, někdo nezasahuje, takže vlastně umožňuje nalétnout potom při rojení kůrovce do lesů okolních vlastníků a ti samozřejmě vytvářejí tlak na orgány ochrany lesa, aby zasahovaly, resp. aby postupovaly proti majitelům. Takže ono to nemůže být úplně paušální, ale vždycky se snažíme přihlédnout k dané situaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není. Takže přikročíme k další interpelaci. Pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení ministři, milé kolegyně, kolegové, v posledním období vzrůstá poptávka po očkovací látce proti spalničkám. Ta souvislost je zřejmá. Tak jak se mnohem častěji vyskytují epidemické výskyty spalniček, tak samozřejmě poptávka občanů po nepovinném očkování narůstá.

V této souvislosti ale je potřeba říci, že v tuto chvíli očkovací látka proti spalničkám v České republice chybí, a tak moje otázka na pana ministra zní: Pane ministře, registrujete tento problém? A co Ministerstvo zdravotnictví v tomto ohledu činí a jaký je výhled, že očkovací látky v nejbližší době bude dostatek? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče, pokud jde o tuto otázku, tak si myslím, že situace už není taková, jak je prezentováno, protože skutečně je pravdou, že byl výpadek dodávek té běžně používané očkovací látky proti spalničkám na přelomu března a dubna tohoto roku. My jsme to řešili zajištěním dovozu alternativní očkovací látky, což tedy vedlo k určitému překlenutí výpadku, tak abychom zajistili především očkování za prvé podle zákona, jak to upravují právní předpisy, to znamená zvláštní a mimořádné, a dále samozřejmě to očkování, které je pravidelné zejména tedy u malých dětí. Takže toto jsme vyřešili.

Ten problém díky tomu výpadku byl zejména na tom řekněme volném trhu, to znamená pro ty, kteří se chtějí nechat očkovat dobrovolně, to je pravdou, ale dnes už by situace měla být v tomto směru v pořádku, protože za prvé tedy, jak říkám, máme zasmluvněny dávky pro ta zvláštní mimořádná očkování, pojišťovny také mají zajištěny dávky pro účely pravidelného očkování, které je prováděno povinně ze zákona na ochranu veřejného zdraví. Podle informací distributora, u kterého máme vysoutěženy dodávky vakcín, aktuální zásoba postačí na dalších pět až šest měsíců, přičemž další dodávka vakcíny v objemu 10 tisíc dávek je očekávána v polovině června tohoto roku, to znamená velmi brzy, za pár dní přijde dalších 10 tisíc dávek a k 30. září 2019 od jednoho z výrobců bylo přislíbeno dodání dalších 100 tisíc dávek očkovací látky proti spalničkám.

Velmi aktivně to řešíme. Já osobně jednám s výrobci. Je třeba si uvědomit, že výroba očkovacích látek na rozdíl třeba od jiných léků, kde také máme občas výpadky ve výrobě, je ještě mnohem sofistikovanějším a komplexnějším procesem a je mnohem náchylnější k možným výpadkům výroby. Navíc bohužel je ten problém akcentován ještě tím, že epidemiologická situace, jak jste zmínil, je špatná v celé Evropě a v zásadě v celém světě, to znamená, že poptávka po vakcínách je v současné chvíli obrovská. To znamená, jakýkoliv výpadek ve výrobě pak znamená problém. Ale jak říkám, myslím, že ta situace teď je vyřešena. Máme přislíbeno od výrobce dodávku očkovacích látek a myslím si, že i na tom volném trhu pro dobrovolná očkování by neměl být nějaký zásadní problém.

Ještě bych zmínil, že si myslím, že i situace u nás se začíná velmi výrazně zlepšovat, že po těch nárůstech počtu onemocnění spalničkami zejména ze začátku tohoto roku, kdy ty nárůsty byly 50 nových případů za týden, tak já dostávám každý týden pravidelný report vždycky k pátku ve 13 hodin a teď aktuálně se pohybujeme někde kolem 7 až 8 nových případů, které se objevují každý týden. Je vidět, že situace se zklidňuje, že lidé se očkují, že jsou činěna příslušná opatření orgány ochrany veřejného zdraví, zejména krajskými hygienickými stanicemi. To znamená, ta incidence nových onemocnění už není zdaleka tak výrazná, jako byla ještě na začátku loňského roku. Já jsem tehdy predikoval, že můžeme dosáhnout možná tisíců případů v tomto roce. Teď se zdá, že to skutečně tak nebude. Aktuálně ten počet případů je 545 celkově od začátku roku, takže si myslím, že se nám podařilo tu situaci zvládnout a že se skutečně uklidňuje a epidemie spalniček je na ústupu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, děkuji za vaši odpověď. Jsem rád, že to ministerstvo řeší. Já tedy musím říci, že tu informaci o nedostatku v některých regionech mám z tohoto týdne, ale chápu tu složitou situaci, takže se jenom zeptám jako doplňující otázku, jestli si ministerstvo monitoruje dostupnost očkovací látky napříč Českou republikou a jestli má tyto informace i směrem k potřebnosti. Jak říkáte, další dávky dojdou. Já nemám důvod tomu nevěřit, ale zda máte informace o dostupnosti napříč republikou, protože dostupnost ve větších aglomeracích a dejme tomu na venkově může být trošku rozdílná.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za ten doplňující dotaz. Určitě je možné, že lokálně může být nějaký problém. Myslím, že to bude spíš otázka nějaké distribuce té očkovací látky. Nemyslím si skutečně, že v tuto chvíli by to byla otázka systémová. Skutečně podle našich informací v tuto chvíli ty dodávky by měly být dostatečné a budou ještě dostatečné, tak jak přijde ta další várka. Takže pokud máte nějaký konkrétní příklad, tak určitě to rád prověřím. Nemám s tím problém, určitě to prověříme. Ale myslím si, že to je skutečně spíše možná nějaká lokální věc a ještě dočasná. Nemělo by to být nic trvalého a je to možná otázka nějaké distribuce těch vakcín. Ale určitě když mi řeknete konkrétní příklad, rád to prověřím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Dominik Feri s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Dominik Feri: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, budu vás interpelovat ve věci zálohovaných PET lahví. Není to první interpelace na toto téma, ale od té minulé interpelace se některé věci změnily. Vedle toho, že například na sousedním Slovensku vláda schválila návrh zákona, který zavádí zálohování PET lahví od roku 2022, tak to nejzásadnější je, myslím si, výzva několika organizací, které vyzývají nás jako parlament a vládu, aby do zákona povinnost zálohovat PET lahve zařadila.

V lednu letošního roku skupina Zálohujme složená ze zástupců Institutu cirkulární ekonomiky Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod představila výsledky studií zkoumajících ekonomický a environmentální dopad záloh a představila model zálohového systému. Podle autorů výzvy by zálohový systém snížil množství pohozených odpadků v přírodě o 95 %, o třetinu by snížil environmentální dopady související s dopravou, výrobou a použitím a zároveň by se vysbíralo, jak tvrdí, více čistší suroviny, která by umožnila plnohodnotnou a opakovanou recyklaci. Tento návrh a tato výzva - to zálohování, by také umožnilo splnit evropské směrnice, které určují povinnost členských států zajistit třídění nápojových PET lahví od roku 2029 na 90 % a stanoví obsah recyklovaného materiálu v obnově vyráběných PET lahví na 25 % v roce 2025.

Jak jsem již zmínil, tyto organizace vyzvaly vládu, Sněmovnu a Senát k doplnění zálohování nápojových PET lahví do nově vznikající odpadové legislativy. A projednávaný zákon, tak jak skončilo mezirezortní připomínkové řízení, s tímto nepočítá. Ptám se vás tedy, jak ministerstvo na tuto výzvu zareaguje, protože se nedokáže předvídat rozhodnutí celé vlády, kdy a jestli budou tyto připomínky uvedených organizací zapracovány, případně jestli víte nějaké odpovědi na ně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. A děkuji panu kolegu Ferimu za velmi zajímavý dotaz, protože já se tím zálohováním PET lahví osobně zabývám poměrně dlouho. Je to debata, která, jak určitě víte, je tady víc, jak deset let v České republice vždycky v souvislosti s novou odpadovou legislativou. A jenom případně krátký exkurz do minulosti. V tom roce 2008 ta debata, tenkrát docela celospolečenská, skončila dohodou, že Česká republika půjde cestou velmi významných investic do třídění odpadu, především plastů, papíru, skla. A tam musím říct, že se nám ta cesta velmi vyplatila, protože my jsme dneska zemí, která je v rámci Evropy vysoce oceňována za skvělý systém třídění obalů, především plastových, a přirozeně mezi nimi PET lahví. Ten systém nám závidí celá řada evropských zemí, některé ho dokonce od nás chtějí převzít, jako je Slovensko, Polsko. Dokonce i třeba Izrael, což teda není evropská země, ale má enormní zájem o to, jak se nám podařilo takhle skvěle naučit občany České republiky třídit. A třídění je potom samozřejmě další podmínka pro recyklaci a další materiál ve využití.

Já tu výzvu samozřejmě znám. My jsme shodou okolností předevčírem jako Ministerstvo životního prostředí organizovali velmi zajímavý kulatý stůl o zálohování, kde byli odpůrci i příznivci zálohování. A já bych chtěl říct hned na začátku jednu důležitou věc. Ministerstvo životního prostředí v žádném případě nebrání zálohování. A stávající zákon i nový zákon, který v příštích měsících zamíří do Poslanecké sněmovny, samozřejmě vytváří podmínky pro zálohování. Ale my jenom nechceme nutit obchodníky, aby zálohovali. My nechceme dát rigidní systém, že každý musí tedy, řekněme, vytvořit nějaký systém pro zálohování, protože - za prvé, vy jste hovořil o evropských cílech. A naše studie, respektive studie, kterou pro Ministerstvo životního prostředí zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz, CETA, prokázalo, že za prvé my budeme schopni ty evropské cíle splnit i bez zálohování, protože máme skvěle fungující systém, který už dneska plní limity, respektive závazky, které Evropa stanovuje až na rok 2025. A jsme přesvědčeni, že i bez zálohování jsme schopni splnit limity, které má Evropa na rok 2030, tedy 90 % zpětného odběru, nebo třídění PET lahví.

Proti zálohování vystupují velmi výrazně docela významné subjekty, jako třeba Svaz měst a obcí, protože se obávají, že pokud by se zálohováním vyjmula ta jediná zisková komodita z těch žlutých kontejnerů, co jsou právě PET lahve, tak samozřejmě ten zbytek bude muset někdo dofinancovat a to budou pravděpodobně obce. Nebo to samozřejmě nakonec zaplatí občané v ceně. Samozřejmě proti je i celá řada dalších subjektů, včetně řady výrobců, svazů a tak dále. Ale pro mě je hodně důležitý ten Svaz měst a obcí. Protože oni jsou logickými partnery v tom systému třídění odpadu. Navíc se ukazuje, že ze 33 zemí, které mají systém zálohování ve světě, tak jenom šest z nich plní těch 90 %, která jsou předepsána Evropskou unií na rok 2030. Navíc je tady strach z toho, že to bude znamenat likvidaci menších prodejen, především na vesnicích. Protože pokud budou nuceny brát ty zálohované lahve, tak to samozřejmě vytvoří další komplikaci pro jejich provoz. Také proto s tím docela kategoricky nesouhlasí Svaz měst a obcí. Navíc ta studie rozporuje i to, že by to znamenalo výrazný pokles odpadu, takzvaného litteringu, tedy toho pohozeného odpadu. Protože tam se jasně ukazuje, že ty PET lahve nejsou základní komoditou v tom litteringu.

Takže je tady celá řada důvodů a já, pokud budete mít doplňující dotaz, tak bych to ještě upřesnil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane ministře, přesně jste dodržel časový limit. Nemusel jsem vás přerušovat. Předpokládám, že pan poslanec bude mít doplňující otázku.

 

Poslanec Dominik Feri: Já vám děkuji, ale myslím, že když zaznělo A, mělo by zaznít i B. A sice to, že žádná ze zemí, kde není zálohovaný systém, nedosahuje v současné době 90% sběru, zatímco pět z deseti evropských zemí, kde jsou zálohy, tady toho dosahuje.

To znamená, abych vás směřoval k odpovědi na tu původní otázku. Znamená to tedy, že pro ministerstvo obligatorní zálohování nepřipadá v úvahu? A nejste v rámci projednávání ve Sněmovně ochotni na to formou pozměňovacího návrhu, nebo komplexního pozměňovacího návrhu, nebo vůbec, co sem do Sněmovny postoupíte, na tuto variantu přistoupit a výzvu tím pádem nevyslyšíte? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu možnost ještě dvou minut. Víte, já tady v tom skutečně nejsem vůbec, stejně jako v ostatních věcech, nějakým způsobem ideologický. Já vám hned odpovím na tu první část otázky. Ta unikátní pozice České republiky je právě v tom, že my máme skvěle fungující systém třídění. A my se trochu obáváme, a ta studie nám to potvrdila - protože třeba v Německu, kde systém zálohování zavedli, tak jim potom o 10 až 12 % pokleslo třídění ostatních plastů, protože se změnilo chování těch lidí. A my máme dneska vlastně už skvěle vycvičené občany, kteří třídí obaly a dělají to i bez zálohování.

To znamená, my opravdu nechceme zavádět další nějakou administrativní povinnost a myslíme si, nebo jsme přesvědčeni, že těch 90 % - protože my jsme dneska, v roce 2019, zhruba na 82 % u PET lahví, to znamená, jestliže máme plnit 90 % v roce 2030, tak já jsem přesvědčen, že se na ten systém dostaneme i bez zálohování, aniž bychom museli vytvářet nějaké další administrativní povinnosti pro obchodníky, majitele obchodů, výrobce a hlavně prostě pro obce.

K tomu, co se ptáte, samozřejmě počítáme s tím, že tento návrh bude vznesen ve Sněmovně při projednávání toho odpadového balíčku, a my jenom chceme pak říct, a určitě uděláme další kulaté stoly, argumenty pro i proti, a nechť si potom kolegové poslankyně a poslanci vyberou, a samozřejmě ve chvíli, kdy projde ten pozměňovací návrh, tak to přirozeně budeme akceptovat. Ale znovu říkám, stávající zákon i ten nový zákon umožní, aby kdokoli z těch systémů, třeba i Karlovarské minerální vody, rozjel zálohovací systém jako pilotní projekt, ale nechceme to rigidně stavět jako povinnost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu ministrovi. Já pro jistotu přečtu dvě omluvenky, nevím, jestli to tady pan místopředseda přede mnou přečetl. Omluvenka pana poslance Jiřího Miholy dnes do konce jednacího dne z pracovních důvodů a paní poslankyně Andrea Brzobohatá od 14.30 do konce jednacího dne.

Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, aby vznesla interpelaci na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, téma financování sociálních služeb bylo hojně diskutováno na parlamentní půdě, takže asi není nutné je do detailů připomínat. Z těch debat ve mně přetrvává určité zklamání, že se členové vlády stále nejsou schopni domluvit mezi sebou a najít potřebné peníze na dofinancování sociálních služeb. Tyto služby jsou velmi důležité pro zajištění pomoci nemohoucím seniorům, sociálně slabším a mnoha dalším.

Zajištění poskytování těchto služeb vláda nechává na krajích, trochu alibisticky. Krajům jsou diktovány povinnosti a podmínky, co musí dělat, ale na druhou stranu jim na to vláda nedává dostatečné finanční prostředky. A to mi přijde velmi nešťastné. Spory o to, kde vláda najde potřebné peníze na dofinancování těchto služeb, se už táhnou příliš dlouho. Přitom nyní paní ministryně Maláčová přišla s přijatelným kompromisem, kdyby se uvolnilo 1,5 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy na dofinancování sociálních služeb. Půl roku 2019 bude brzy za námi, tak proč nevzít cca polovinu financí z vládní rozpočtové rezervy a nedat je tam, kde jsou skutečně potřeba? Vždyť k těmto situacím přece rezerva má sloužit. Nebo ne?

Vážená paní ministryně, mohu se vás zeptat, proč odmítáte toto kompromisní řešení? Jaké k tomu máte důvody? Šetříte si snad rozpočtovou rezervu na něco jiného? Tak se prosím domluvte, lidé a kraje na ty peníze čekají. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já nejdřív začnu s rozpočtem. Pokud jde o prostředky sociální služby, tak já vím, že už to bylo řečeno mockrát, ale ono opakování je matka moudrosti. V letošním roce prostředky na sociální služby činí 15,7 miliardy, říkal to před hodinou tady pan premiér, což je o 4,5 miliardy korun více než před dvěma lety a o 800 milionů korun více než v roce předešlém. Ten graf tady pan premiér ukazoval, mohu vám ho kdyžtak, paní poslankyně, poskytnout. To znamená, že podíl dotací ze státního rozpočtu na financování sociálních služeb zároveň jen mezi roky 2015 a 2017 vzrostl z 26,7 % na 29,7 %, čili na 30 %. Dneska, pro vaši informaci, je to mnohem více.

Chtěla bych také pro jistotu jasně deklarovat, že nepočítáme s žádným krácením pro příští rok. A co se týče sociální práce, ještě poznamenám, vy se ptáte na sociální služby, tak ještě chci připomenout, že také pravidelně valorizujeme takzvaný příspěvek na výkon státní správy v přenesené působnosti, který neklesá, naopak roste, v roce 2017 jsme ho zvýšili o 9 %, v roce 2018 o 5 %, v roce 2019 o 10 % a v rozpočtovém výhledu na léta 2020 a 2021 počítáme s jeho dalším růstem o 5 %. Na to bych prosím také ráda upozornila, protože skutečně to nejsou malé peníze.

Já předpokládám obecně k tomu problému, výsledek, a říkala jsem to na této půdě už několikrát, výsledek je ten, že všichni jsou nespokojeni. Takže já jsem přesvědčena o tom, že máme systémový problém, který prostě nejde sanovat tak, že neustále budeme navyšovat dotace ze státního rozpočtu, a také jsem uvítala, že paní ministryně přišla s tím, opakovaně to tady uváděla, že v podstatě připravuje novelu zákona o sociálních službách, protože objektivně měřitelným argumentem jsou čísla. Takže namístě je připomenout, že za posledních pět let stouply daňové příjmy, to bych ještě také ráda připomněla, obcí o 33 %, absolutně se jednalo o nárůst o 56,1 miliardy korun, a rozpočtová predikce pro rok 2019 počítá s dalším meziročním růstem 6,9 %, což prezentuje 15,7 miliard korun. A v roce 2020 a 2021 očekáváme další nárůst daňových příjmů 3-4 %. Čili nelze spravedlivě očekávat do budoucna, že ty nůžky, nebo ten dostatek bude neustále vykrýván větší a větší dotací ze státního rozpočtu, ta už je dneska, teď, v tuto dobu přes 50 %. A já třeba vůbec nevím, a budu se určitě na to ptát, jaký je podíl jednotlivých krajů na sociálních službách. Čili my se musíme bavit o vícezdrojovém financování, takže já velice vítám tu novelu, která se na Ministerstvu práce a sociálních věcí připravuje.

Samozřejmě obdobně příznivě se vyvíjejí příjmy samospráv krajských. V roce 2019 byl růst o 7,5 %, v absolutním vyjádření 5,2 %.

Takže to je jedna věc. Druhá věc je ta, že je také důležité vědět, jaká je analýza financování v tom běžném roce. Kde ty peníze vlastně konkrétně chybějí. Vím, že se schválilo nějaké navýšení platů, to já nerozporuji, takže si myslím, že tam ta částka je dovoditelná, i když samozřejmě jsme to schvalovali na vládě za určitých podmínek, ale to v tuto chvíli tady nechci eskalovat. To znamená, že já osobně - a ještě bych chtěla připomenout, a to také vítám, že to přijala tato Poslanecká sněmovna, že se navrhlo, nebo bylo přijato usnesení, aby se navýšila takzvaná úhradová vyhláška, protože se domnívám, že pokud nám stouply veškeré příjmy, stouply nám důchody, stouply nám další věci, příspěvek na péči, který se také promítá, tak v podstatě i tato úhradová vyhláška, a nakonec volají po tom kraje, přijala to tato Poslanecká sněmovna, volají po tom i poskytovatelé sociálních služeb.

Takže to jsou všechno věci, které jsou velice podstatné. Já jsem samozřejmě připravena na tom spolupracovat, my o tom jednáme s koaličním partnerem, jednali jsme včera, jednali jsme dnes, budeme jednat zítra. (Předsedající upozorňuje na čas.) Položte mi ještě dotaz prosím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní poslankyně předpokládám, že položí doplňující otázku a paní ministryně dostane prostor na další dvě minuty.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Paní ministryně, já si myslím, že jsou tam dvě roviny. Jedno je financování těch služeb na obcích s rozšířenou působností, a pak jsou ty kraje. Je to něco podobného, jako bylo navyšování platů u řidičů, pardon, mezd, kdy vláda rozhodla, že se mzdy řidičů navýší, a sanovaly to kraje. To znamená, že když vláda rozhodne, že se navýší platy, nebo navýší se zvláštní příplatky pro sestřičky a podobně, tak není možné toto rozhodnutí přenášet na ty kraje.

A ještě bych se ráda zeptala, zda byste mohla odpovědět na otázku, proč nevyužijete tu vládní rezervu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ano, to navýšení platů, je to jednak zvýšení z 5 % na 7 %, to dělá asi 380 milionů podle propočtů z Ministerstva práce a sociálních věcí, a pak se tam vlastně navýšilo na zvláštní příplatky, to dělá asi 639... teď nemám před sebou ten papír. Takže je to, že se bavíme o částce jedné miliardy.

A když se mě ptáte na vládní rozpočtovou rezervu. Vládní rozpočtová rezerva, teď jsou momentální na ní 3 miliardy, slouží ke krizovým věcem. K tomu je určena podle rozpočtových pravidel. Když máte nějakou krizi, třeba povodně, tak se použije vládní rozpočtová rezerva. Já jsem připravena spolupracovat. Věřím, že spolupracovat bude i Ministerstvo práce a sociálních věcí, je to o té spolupráci. A samozřejmě na relevantní a zdůvodněné požadavky jsem připravena prostředky použít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne, vážený pane nepřítomný ministře, rád bych vás interpeloval ve věci obsazování řídicích pozic ve zdravotnickém zařízení Ministerstva vnitra. Podle informací z médií byl jmenován novým ředitelem Jan Smetana, který jej vede už od začátku dubna. Rád bych se tedy zeptal, kolik kandidátů se o daný post ucházelo, dále, na základě jakých odborných kritérií se uchazeči posuzovali, následně tedy, který argument, potažmo hodnoticí kritéria vás přesvědčila o tom, že byl jmenován právě pan Smetana, a zda můžete Sněmovně předložit životopisy všech uchazečů, abychom mohli porovnat, zda jste opravdu vybrali nejkvalitnějšího uchazeče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, na interpelaci bude v souladu s jednacím řádem odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jan Zahradník s interpelací na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo. Pane předsedající, dámy a pánové. Vážený pane ministře, k 1. květnu letošního roku byl odvolán ze své funkce ředitel Lesního závodu Boubín, organizační složky státního podniku Lesy České republiky, inženýr Jaromír Kříha. Inženýr Kříha si počínal ve své funkci ředitele Lesního závodu Boubín velmi úspěšně. Lesní závod Boubín měl pod jeho vedením dlouhodobě nejlepší výsledky v hospodaření ze všech organizačních jednotek státního podniku Lesy České republiky. Měl rovněž vynikající výsledky v boji s kůrovcem. Je také členem dozorčí rady Lesů České republiky zvoleným do své funkce za zaměstnance. Ptám se vás, pane ministře, proč byl tento úspěšný manažer Lesů České republiky ze své funkce odvolán.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zemědělství ČR Miroslav Toman Takže dobrý den. Pane předsedající, vážený pane poslanče, co se týká personální situace na Lesním závodě Boubín, tak jenom k tomu tolik, že situace hospodaření na Krajském ředitelství České Budějovice si vyžádala změnu na funkci krajského ředitele. Krajský ředitel byl odvolán a na toto místo bylo vypsáno výběrové řízení a z tohoto výběrového řízení nebyl vybrán žádný vhodný uchazeč. Vzhledem k tomu, co jste tady řekl, a vzhledem k náročnosti úkolů, které bude třeba na Krajském ředitelství České Budějovice plnit, byl od 1. 5. 2019 po vzájemné dohodě jmenován krajským ředitelem inženýr Jaromír Kříha, jak jste řekl, dlouholetý, zkušený a výborný zaměstnanec státního podniku Lesy České republiky, který vedl Lesní závod Boubín. V současné době je na pozici ředitele Lesního závodu Boubín výběrové řízení s předpokladem ukončení 31. 7. Všechny právě ty jeho skvělé vlastnosti a skvělé zkušenosti chceme využít na řízení celého kraje s tím, že mu převedu asi část kompetencí chovu zvěře a dalších věcí právě z Boubína přímo pod krajského ředitele. Takže chceme využívat jeho znalostí a pan inženýr Kříha pokračuje dále v náročnější funkci, než dělal doposud. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane ministře, za tuhle odpověď. Rozumím tedy tomu tak, že byl inženýr Pomije, ředitel krajského ředitelství odvolán, na jeho místo, než bude vybrán definitivní ředitel ve výběrovém řízení, je jmenován ten inženýr Kříha. Anebo je tam jmenován už definitivně? (Ministr Toman mimo mikrofon: Kříha je jmenován definitivně.) Kříha je jmenován definitivně, říkáte. Dobře. Mně tahle odpověď stačí. Děkuji mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak. Dalším v pořadí je paní poslankyně Golasowská s interpelací na paní ministryni Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, chystané škrty v připravovaném státním rozpočtu pro rok 2020 se mají velmi citelně týkat také preventivních podpůrných programů pro podporu rodin. V loňském roce se podpora týkala asi 300 center po celé republice. V letošním roce bylo podpořeno pouze 200 center a podle informací se chystá alokovat pouze částka, která by pokryla 80 až 100 center, a to ve sníženém režimu.

Rozbitím již fungující sítě center, která poskytují preventivní programy pro rodiny, dojde k nevratnému zásahu do zdravé komunity mnoha oblastí. Proto se na vás, paní ministryně, obracím s dotazem, zda opravdu nepočítáte s navýšením financí pro program Rodina, a jménem těchto rodinných center vás žádám, abyste své rozhodnutí snížit finanční dotace změnila a peníze pro tuto preventivní aktivitu na podporu rodinných center se snažila najít. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak, děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí je možné částečně podporovat rodinná centra prostřednictvím toho již zmíněného národního dotačního titulu Rodina. Tento dotační titul existuje již dlouhodobě a za posledních pět let jeho alokace ve výši 96,5 milionu korun. Žádost v rámci tohoto dotačního titulu mohou podávat všechny neziskové organizace, které pracují s rodinou. Nejedná se tedy pouze o rodinná centra. To by ani takovéto zaměření národního dotačního titulu nebylo možné, bylo by to diskriminační. Cílem letošního programu je podpora služeb pro rodiny, které mají preventivní a podpůrný charakter, a cílem je poskytnout komplexní pomoc rodině jako celku, to znamená v jejím širším slova smyslu včetně dětí a prarodičů, a posilovat význam rodiny pro společnost. Takzvaná primární prevence je pro stát v dnešní velmi složité době velmi výhodná, protože zabraňuje rozpadu rodiny, která je pak z hlediska řekněme řešení následků velmi složitá, například podpora samoživitelských rodin, problematiky domácího násilí, alkoholismu a tak dále. Nemusím asi popisovat.

Je však nutné upozornit na to, že v rámci alokace, která zůstává u národního dotačního titulu Rodina stejná, není zohledněno hned několik zásadních faktorů, jako je růst mezd nebo růst cen za služby, a Ministerstvo práce a sociálních věcí si to uvědomuje. Dále je nutné uvést, že projekty jsou každým rokem podporovány v menší procentuální míře právě díky neměnící se výši alokace. V tuto chvíli je dotační titul nastaven v poměru 70 % finančních prostředků ze strany MPSV a 30 % spolufinancování z jiných zdrojů. Bavíme se o projektu. Nikdy však daný projekt neobdrží ze strany MPSV celou částku, o kterou žádá, a to z toho důvodu, že dochází k nárůstu kvalitních projektů. V tuto chvíli máme přes 400 žádostí každoročně a zhruba dvě třetiny z nich nejsou podpořeny v takové výši, jakou si přejí, nebo nejsou podpořeny vůbec. Podpora je dávána standardně mezi 80 až 70 % z těch takzvaných způsobilých výdajů podle toho, v jakém pásmu úspěšnosti se projekt nacházel.

Ještě jednou ty důvody, proč se ta alokace na národní dotační titul nenavyšuje. Jsou zřejmé. Jsou to rozpočtové důvody. Já bych si samozřejmě přála, aby ty finanční zdroje byly navýšeny, protože tu takzvanou primární prevenci považuji za velmi důležitou a zásadní. Je to i také součástí platné koncepce rodinné politiky v té nové, aktualizované verzi, na niž běží meziresortní připomínkové řízení. Naopak chceme ještě tu primární prevenci nadále posílit. Nicméně finanční zdroje jsou omezené, a proto se snažíme najít dobrou rovnováhu mezi možnými finančními prostředky a maximální podporou kvalitních projekt. A to si myslím, že je žádoucí.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Paní poslankyně má zájem. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji. Já si to chci, paní ministryně, jenom ujasnit. To znamená, že příští rok se tedy nepočítá s navýšením financí na ten program podpory rodiny? Rozuměla jsem tomu tak.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Vyjednávání státního rozpočtu není u konce. Naopak, zahájili jsme, řekněme, tu velmi intenzivní fázi. Já pro to udělám maximum, tak aby to bylo v souladu s platnou koncepcí rodinné politiky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý den, vážené paní ministryně, vážení páni ministři, kolegyně, kolegové. Já mám interpelaci na téma, které považuji za velmi důležité. Jde o osudy lidí, dětí. A konkrétně mě motivuje i nedávný případ, kdy se mě ptali lidé z komunity dlouhodobých pěstounů, jak to, že dva malí sourozenci po pobytu u přechodné pěstounky skončili v dětském domově, a přitom se ví, že jsou nějací dlouhodobí pěstouni volní. Takže všichni si asi uvědomujeme, jak závažný dopad tohle na děti má, když po rodinné péči skončí v ústavu.

A mě by zajímaly tři věci. Jestli OSPODy vždy mají prověřovat i pěstouny a jejich možnost v jiných krajích. Jestli ministerstvo zvažuje vznik registru volných pěstounů, protože takovýhle registr přechodných pěstounů spravuje Olomoucký kraj. Ale pro ty dlouhodobé, pokud vím, takový seznam nemáme. A pokud ministerstvo nezvažuje, tak by mě zajímalo proč. Pokud ho hodlá sestavit, tak mám jenom otázku - kdy můžeme očekávat jeho vznik?

Já bych k tomu jenom dala poznámku, že jsme dostali jako členové výboru pro sociální politiku odpověď, že ve vztahu k dlouhodobým pěstounům ve správním řízení dnes nejsou stanoveny lhůty. A na náš dotaz, zda nějakou dobu, nějaký limit by přeci jenom nebylo možné stanovit, přišla odpověď, že nebylo. Ale tím jim ukazujeme, že si nevážíme jejich práce, a přitom právě na nich stojí systém smysluplné, dlouhodobé péče o ohrožené děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryni poprosím o odpověď. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, zavedení celorepublikové databáze osob, které jsou zařazeny v evidenci jednotlivých krajských úřadů jakožto zájemci o pěstounskou péči, je naplánováno v rámci informačního systému sociálně-právní ochrany dětí, tzv. ISSPOD. Do doby, než dojde k jeho realizaci, než dojde k realizaci tohoto informačního systému, a bavíme se tady o časovém rámci tří až pět let, lze vytvořit alespoň jednoduchou centrální databázi na úrovni Ministerstva práce a sociálních věcí.

Nad tímto rychlejším, jednodušším, ale také levnějším řešením uvažujeme a diskutujeme jeho technické aspekty. Připravujeme na podzim k této věci, nejenom tedy k té databázi, ale k celé té problematice, sérii kulatých stolů. Opět, jak bývá dobrým zvykem a tradicí na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak členové Poslanecké sněmovny i Senátu Parlamentu ČR budou včas o termínu konání informováni a přizváni. Samozřejmě asi nemusím zmiňovat, že termíny kulatých stolů se odvíjejí dle kalendáře právě zasedání obou komor Parlamentu ČR, tak aby účast na těchto kulatých stolech byla možná.

Nicméně je potřeba říct, že již nyní samozřejmě jednotlivé krajské úřady, které vedou evidenci žadatelů o náhradní rodinnou péči, vzájemně spolupracují, a nepodaří-li se dítěti nalézt náhradní rodinu v obvodu daného kraje, jsou dotazovány všechny ostatní krajské úřady. K mezikrajovému zprostředkování náhradní rodinné péče tedy běžně dochází. Ale samozřejmě to zavedení centrální evidence celý proces zjednoduší a hlavně posílí zájem dítěte.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za odpověď. Jsem ráda, že se o tom na ministerstvu aspoň mluví. Ale vlastně mi přijde, že to je tak neskutečně jednoduchá věc, že by bylo prostě namístě, abyste mohla říct, jestli to zavedete. Vždyť skutečně jde o 14 krajů, o údaje od nich. V podstatě myslím, že to levnější a rychlejší řešení, o kterém jste hovořila, může být excelová tabulka vzniklá na základě každého měsíčního zjištění údajů z těch 14 krajů. I kdyby to mělo být 14 e-mailů, tak se domnívám, že nějaké dvě člověkohodiny na aktualizaci tabulky by také byla možnost. Já nevím, co je na tom složitějšího. A ještě jednou říkám, že jsem ráda, že o tom jako ministerstvo alespoň víte. Nicméně tady prostě běží čas a každý příběh, který skončí takhle smutně jako zbytečným umístěním do ústavní péče, mi přijde, že je zbytečný. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně odpoví. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Já myslím, že kdyby to bylo o výměně těch e-mailů a tabulek, tak už by to dávno fungovalo. Nebudu popisovat celou složitost té kooperace v této oblasti. Od 1. 6. po roce a půl konečně plně doplněný rezort. Ministerstvo práce a sociálních věcí je po té systemizaci z prosince 2017 konečně stabilizováno. A tento úkol je na seznamu těch šedesáti nejprioritnějších, které MPSV v tuto chvíli s termínem do konce roku má. Takže pokud se můžeme na těch kulatých stolech na podzim tohoto roku o tom pobavit, tak už budeme pravděpodobně znát termín funkčnosti tohoto systému.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji. Než dám slovo dalšímu v pořadí, tak přečtu omluvu pana ministra Antonína Staňka, dnes od 16.15 do konce jednání z pracovních důvodů.

Poprosím pana poslance Ivana Adamce, aby přednesl interpelaci na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Vážené paní ministryně, páni ministři a pane ministře obchodu a průmyslu. Nedávno jste představil zástupcům byznysu tzv. novou hospodářskou strategii v Betlémské kapli, která by měla nasměřovat Česko k finální produkci s vyšší přidanou hodnotou. Ten plán je nastaven až do roku 2030. Součástí je podpora inovací, vědy, vzdělání a Česko má podle vás směřovat i k tomu, že to bude vydělávat a firmy budou mít velké zisky. Česká republika by měla být lídrem v umělé inteligenci a v inovacích. To se mi opravdu líbí. To je pěkné předsevzetí. Ale pokud už mám dobré informace, o té konferenci se ozval zástupce Svazu průmyslu a dopravy pan Hanák, kde musím říct, že s ním v tuto chvíli mohu souhlasit, protože říká, že nás podnikatele čeká extrémně těžké období. Připomínal návrhy daňových změn, neustále dohady o zavedení sektorové daně, vysoký nárůst minimální mzdy nebo výrazný růst průměrné mzdy, za který je podle něj odpovědna sociálně demokratická strana a odboráři a který bez zvýšené produktivity práce sráží naši konkurenceschopnost. Já bych k tomu ještě dodal - vysoká byrokracie, složité daně, zavádění nízkoemisního nebo bezemisního průmyslu, až bych řekl šikanózní jednání kontrolních skupin, množství těchto kontrol, špatně nastavený stavební zákon.

Myslím si, že gros našeho podnikání tvoří malé a střední firmy. A já si myslím, aby ten plán se dal realizovat, tak je potřeba řešit tu současnost, která tedy podle mě není úplně ideální. A já bych se tedy chtěl zeptat, jak vlastně ten stávající stav budete řešit v souvislosti s tím vysokým cílem, který jste si nastavil. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, děkuji za dotaz. My se musíme dívat do budoucnosti. Musíme prostě mít ambice, protože Česká republika na to beze sporu má. Má výbornou infrastrukturu, má schopné lidi, má špičkové firmy a byla by velká škoda prostě abdikovat na vysoké ambice tím spíše, že jsme to podložili z našeho pohledu velmi dobrou inovační strategií, která v současné době do určité míry otočila kormidlem v ČR ve smyslu podpory výzkumu, ve smyslu podpory vědy, ve smyslu podpory inovací. Ta byla právě základem pro to, abychom vytvořili v roce 2030 ekonomiku založenou na vysoké přidané hodnotě, ekonomiku založenou na ziskovosti, ekonomiku založenou na tvorbě benefitu, z čehož budou nepochybně profitovat jak zaměstnanci, kteří budou mít slušné mzdy, tak firmy, které budou slušně vydělávat, tak stát, který bude mít dobré daně. Toliko tedy ta strategie, která má v sobě nikoli pouze, jak jste naznačoval, ten podnikatelský pohled, i když i ten je nesmírně důležitý.

Je tam oblast průmyslu, která je spojena s podnikatelským prostředím, ale třeba i se surovinovou politikou. Je tam pochopitelně oblast energetiky, nesmírně důležitá, která je o něco méně spojena s podnikatelským prostředím, ale částečně také. Je tam oblast inovací. Je tam oblast rozvoje venkova a regionů, nesmírně důležitá část. Je tam oblast, nechci říct reformy, ale poměrně zásadních změn v oblasti školství. Je tam otázka digitalizace, která se týká i vztahu občana a státu, a tak dále. Takže to jsou ty hlavní pilíře, které nejsou úplně, řekněme, nějak objevné. Vycházíme z inspirativních příkladů skandinávských zemí a tak dále.

A teď samozřejmě rozumím vašemu úhlu pohledu, že se musíme dívat i na současnost. A mám jenom trošku strach, a proto jsme tam tu strategii takhle vytyčili, abychom se takzvaně nezakopali jenom v té operativě, abychom neřešili prostě jenom problémy dneška a zítřka, ale abychom se také dívali do budoucnosti, protože mimo jiné na ni musíme nastavit celou řadu náležitostí včetně vzdělávacích programů, včetně toho, že musíme už dnes třeba připravovat energetický mix.

Ta podnikatelská část, o které jste mluvil, si myslím, že u nás není tristní, není u nás vůbec špatná, což koneckonců dokresluje zaprvé růst počtu živnostníků, po mnoha letech v posledních třech letech roste a překročili jsme konečně i hranici jednoho milionu osob samostatně výdělečně činných. Stejně tak roste počet právnických osob, čili eseróček, akciovek a tak dál, což neznamená, že je u nás všechno v pořádku v této oblasti ve smyslu například byrokracie, například řekněme nepřehledného systému. Takže jsme v rámci resortu průmyslu a obchodu, který odpovídá za podnikání, udělali za posledních, nechci říct týdnů, ale v těch posledních dnech skutečně několik zásadních nových opatření, která by měla ad jedna výrazně zjednodušit život živnostníků, to znamená malé jednotné inkasní místo, které připravujeme s Ministerstvem financí pro 420 000 živnostníků, jedním šmahem všechny platby. Za další sjednocení dat účinnosti - vše pouze ve dvou dnech. Za další všechny informace na jednom místě - velmi intenzivně dáváme všechno na server BusinessInfo.cz a propojujeme to se systémem PES, který připravila Hospodářská komora. Stejným způsobem se snažíme i sjednotit všechna data, která poskytuje živnostník nebo podnikatel, tak aby je nemusel posílat dvakrát, třikrát.

Realizujeme novou exportní politiku. Velmi intenzivně začínáme podporovat export středních firem, větších firem, ale pochopitelně i těch menších firem. Realizujeme velké množství misí. Připravujeme sjednocení agentur ve světě tak, aby ten servis byl daleko komfortnější. Stejně tak se chystáme sjednotit podporu exportu v rámci České republiky - vše pod jednu střechu, komfortní pro zákazníka, jednodušší systém, přehlednější, v modernějším pojetí a tak dále.

Stejným způsobem se snažíme podpořit investiční politiku - ale pozor, už nikoli pro každého. To je ten, vy to víte, na hospodářském výboru diskutovaný zákon o investičních pobídkách pouze pro ty, kteří budou podporovat zase tu přidanou hodnotu, to znamená výzkum, vývoj a inovace, čímž se zase dostáváme k tomu, že předpokládáme tvorbu vyšší přidané hodnoty. Myslím si, že nikdo neudělal více za poslední rok než tato vláda v podpoře inovací, ať už na úrovni takzvané účelové podpory inovací, to znamená pro začínající firmy. Jenom podotýkám, je to měsíc, dostaly zelenou start-upy, spin-offy a malé firmy, které inovují, celkem na osm let 6 miliard korun plus 3 miliardy korun do investování. Rozjeli jsme program Trend, který zpracovává Technologická agentura pod gescí Ministerstva průmyslu a obchodu. Rozjeli jsme programy pro malý environmentální byznys. Myslím, že toho je poměrně hodně. Snažíme se vyhýbat dotačním programům. Naopak se snažíme vytvářet prostředí tak, aby se prostě pohodlněji podnikalo.

Samozřejmě nejsme ze všeho nadšeni, jak to zde je, ale musím si trošku rýpnout. Prostě jestliže jsme si zde za 25 let vytvořili pro podnikatele 2 200 povinností, teď se je tedy podařilo stáhnout aspoň na 1 500, tak musím říct, že to není vizitka (upozornění na čas) posledních týdnů nebo měsíců. Je to bohužel vizitka posledních 20 let a nezměníme to během jednoho roku. Ale budeme se snažit to zjednodušit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Předpokládám, že pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji panu ministrovi za odpověď. Já jsem netvrdil, že to není problém dlouhodobějšího charakteru. Já to sleduji dlouhou dobu. A už jsme slyšeli spoustu vizí a spoustu pohledů na tu věc a jsme v situaci, která je.

Možná bych měl takovou doplňující otázku. Dneska jsme se tady bavili o důchodech a paní ministryně Maláčová, jestli jsem to správně pochopil, řekla, aby v budoucnu bylo na důchody, že zdaní ty velké firmy výrazněji, že je potřeba je víc zdanit. Zeptám se na váš názor, protože já si to vůbec nemyslím. Já si naopak myslím, že je potřeba daňovou soustavu, řekl bych, když už ne snížit daně, tak aspoň zavést průhledný systém vybírání daní tak, aby tam nebylo to množství odpisů, aby to bylo opravdu jednoduché, aby podnikatelé prostě, jak my říkáme, měli nízké a efektivní daně, aby stát opravdu ty daně vybral. Takže bych prosil ještě na tohle odpovědět.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Cesta k vyššímu sociálnímu komfortu nevede rozhodně přes daně, resp. přes zásadní zvyšování daní. To znamená na to, aby se zvýšily daně, na to musí být ve vládě nějaká většina. Dneska to není na stole. Samozřejmě objevují se různé názory, což je pochopitelné, protože když se řeší rozpočet, padají různé myšlenky, ale to si myslím, že je v běžném režimu o diskusi. Někdo má názor "zvyšme daně". Někdo říká "nezvyšujme daně". My dneska tvrdíme, že daně by se rozhodně zvyšovat neměly. Podařilo se zatím po dobu této vlády toto zvládnout. Daně se nezvyšují.

Věřím, že nepřijde žádná sektorová daň. Naopak se snažíme motivovat velké hráče, to znamená ty, kteří by třeba teoreticky byli zvažováni pro sektorovou daň, aby se vytvořil jakýsi národní rozvojový fond, který by byl na dobrovolné bázi, který by tam vkládal určité zdroje. A v tuto chvíli se bavíme o prvních pěti šesti miliardách korun, které by tam dali ti velcí hráči s tím, že by se takzvaným pákovým efektem, vytvořením fondu fondů vytvořily velmi dobré zdroje na budoucí investice, na budoucí infrastrukturu spojenou prostě s dopravou, se sociálním bydlením, spojenou třeba s budováním školek, jeslí a podobně. Ten pákový efekt je zajímavý v tom, že pokud se tam dá - řeknu příklad - 5 miliard korun, tak vlastně se z toho dá vytáhnout až 25 miliard korun na budoucí investice. A ještě zajímavější je to, že tyto zdroje nepadnou na úkor spotřeby, ale padnou na úkor právě budoucnosti, budoucích investic a budoucího rozvoje. Mně se tenhle ten nástroj líbí. Líbí se mi daleko více než třeba sektorová daň. Ale znovu říkám, prostě sektorová daň dneska není skloňována ve smyslu toho, že by se chystalo její zavedení. Spíš si vynegociováváme všechny ty myšlenky a počítáme prostě to, do jaké míry by třeba tento zdroj peněz, takzvaný fond fondů, mohl prostě saturovat docela zajímavé projekty.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Ondřej Polanský s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji. Vážený pane ministře, v minulém týdnu se na Piráty obrátil občan - taxikář, jemuž byla za drobné opomenutí odebrána licence. Chtěl bych se proto na základě informací, které mám k dispozici, zeptat, jakým způsobem probíhá správní řízení o odnětí licence a hlavně jakým způsobem probíhá odvolání proti rozhodnutí správního úřadu na vašem ministerstvu.

Abych to vysvětlil. Provozovatel měl zapnutý taxametr, vystavil účtenku, cena nebyla přehnaná, pouze pozapomněl dopsat údaj Z a DO. Nebyl tedy poškozen ani cestující, ani stát krácen na daních. Jak přísně se tedy posuzuje správní delikt? Jaký je váš názor na to, že za takový drobný přestupek byla provozovateli na krajském úřadě odňata licence a bylo mu znemožněno se téměř na tři roky živit?

Ještě bych rád poznamenal, že v jiných profesích o podobných věcech rozhoduje soud. V tomto případě je správní rozhodnutí krajského úřadu likvidační. Pokud chceme budovat důvěru v právní stát, takovéto věci by se podle mého názoru dít neměly. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. A než dám slovo dalšímu v pořadí, panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi, přečtu omluvy. Pan poslanec Martin Jiránek se omlouvá dnes mezi 17.05 a 19.00 z důvodu jednání. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá dnes do konce jednání z důvodu nepřítomnosti ministra a stahuje nepřednesené interpelace.

Poprosím pana poslance Mikuláše Ferjenčíka, který bude interpelovat paní vicepremiérku Alenu Schillerovou.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážení kolegové, vážená paní ministryně, já už jsem to nakousl na plénu Poslanecké sněmovny a chtěl bych navázat. Jde mi o způsob, jakým se kontroluje fungování EET dneska. Za prvé, čerpám tedy z informace, co se ke mně dostala napřímo, a potom i z článku na serveru podnikatel.cz z 10. března 2017 o těch nejčastějších prohřešcích vůči EET.

Jde mi o to, že podle mých informací úředníci - za prvé - v některých krajích záměrně navozují situaci, kdy říkají tomu prodejci, že nechtějí účtenku, že skutečně o ni nestojí, a poté co tu účtenku nedostanou, tak za to dávají pokutu, a to i v případech, kdy ten prodejce řádně tu tržbu datovou zprávou odeslal do centrálního systému. Přijde mi, že aspoň podle deklarace EET mělo sloužit jako nástroj lepšího výběru daní a ne šikany nějakých chudáků. Poté, co je někdo slušně poprosil, ať mu nedávají účtenku, tak mu vyhověli a ve chvíli, kdy ti lidé skutečně tu tržbu zaevidují centrálně, tak zjevně nedochází k žádnému daňovému úniku. Tak já nechápu, z jakého důvodu jsou pokutováni.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já jsem to samozřejmě taky zaznamenala v médiích a já si vám dovolím, pane poslanče, udělat výklad zákona o EET, jak to funguje. Samozřejmě nemohu ručit za každého berního úředníka, ale byla jsem ubezpečena z Finanční správy, řešila jsem to i s paní generální ředitelkou, že prostě je to mediální kachna. Prostě tomu absolutně kolegové nevěří, že by tam někdo takto provokoval. Prostě budu se snažit reagovat dikcí zákona.

Kontroloři, kteří vykonávají agendu kontrolní činnosti na úseku evidence tržeb, se se situací, kdy jsou v rámci provádění kontrolního nákupu obsluhou pokladního zařízení dotázáni, zda chtějí účtenku, skutečně setkávají. To se stává. A přitom podle ustanovení paragrafu 18 odstavec 1 písm. b) zákona č. 112 o evidenci tržeb platí, že poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne, a to bez dalšího. Prostě to je jeho povinnost. To, že zákazník sám má o účtenku zájem, je tedy naprosto irelevantní. To prostě nehraje roli. On tu účtenku musí prostě vydat. Musí ji tedy vydat bez ohledu na to, jestli ji vyžaduje, nebo nikoliv. Takže z prosté gramatické analýzy toho textu ustanovení jasně plyne, že účtenka musí být v okamžiku řádného vystavení kumulativně naplňovat dva znaky:

1. musí být předána tomu, od koho evidovaná tržba plyne, přičemž její forma není rozhodující, proto je v zákoně uvedeno slovo "vystavit" a nikoliv "vytisknout"; a

2. musí být předána nejpozději v okamžiku uskutečnění evidované tržby.

Pokud je účtenka vystavena mimo sféru dispozice toho, od koho evidovaná tržba plyne, nebo pokud je mu do dispozice předána později než v okamžiku evidované tržby, není možno v žádném případě hovořit o splnění povinnosti uložené poplatníkovi v paragrafu 18 odstavec 1 písm. b) zákona o EET.

I přesto, že účtenka by měla vystavena automaticky, tak jak jsem teď dovodila z té právní úpravy, se v praxi kontrolor dostává do situace, kdy je nucen na otázku, zda chce účtenku, reagovat. Takže já samozřejmě nemohu potvrdit nějakou provokaci, jak tady říkáte, ale v podstatě já ji nepředpokládám. Já předpokládám, že ten kontrolor odpoví, že účtenku prostě požaduje, aby ověřil - protože primárně, co on sleduje, sleduje to, zda ta tržba byla zaevidována. Tedy záměrem kontrolora není podněcovat poplatníka k porušení povinnosti vystavit účtenku. Takže pokud ona nebyla vystavena, ale platba byla do systému zaevidována, tak by kontrolor měl upozornit na to, že jeho povinností je vystavit účtenku bez ohledu na vůli zákazníka. K případnému uložení sankce, napomenutí nebo pokuty při samé dolní hranici zákonného rozpětí by docházelo až při opakovaném porušení této povinnosti. Prostě Finanční správa nepředpokládá - tuto odpověď mi koncipovali na Finanční správě, podklad té odpovědi - že pokud by se něco takového stalo, že ten prodávající nebo obsluhující prostě tu účtenku nevystaví a přitom zaeviduje tržbu, že by došlo k pokutě, došlo-li k prvnímu porušení tohoto druhu.

V praxi se taky setkáváme s případy, kdy poplatník při odmítnutí účtenky kontrolorem údaje o tržbě do systému EET nezašle. To se skutečně stalo a porušení povinnosti zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně je závažným porušením evidenční povinnosti, kterou nelze přehlížet a v těchto případech může dojít k uložení správního trestu. Takže je to otázka nějaké taktiky při kontrole. Zákon to říká jasně, jak má být naplněna litera zákona. Pokud ta účtenka by vydána nebyla, přesto bylo zaevidováno, tak nedojde k sankci jako takové. Pokud by tomu bylo naopak, tak samozřejmě sankce uložena bude. Mám tady pro vás ještě, jestli vás to zajímá, přehled počtu sankcí uložených Finanční a Celní správou ke konci dubna roku 2019.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo. Já se právě obávám, že skutečně ti kontroloři podněcují to nevydání účtenky. To za prvé. A za druhé, z toho článku z 10. března 2017 - já se rád seznámím s těmi čerstvějšími daty - plyne, že za nevydání účtenky padly sankce v 615 případech, ale za neodeslání údajů o tržbě pouze ve 299 případech. To znamená, že máme minimálně 316 případů, kdy někdo řádně zaevidoval tu platbu, což je smysl toho zákona, a dostal pokutu za to, že nevydal účtenku. Já chápu, že gramaticky máte pravdu, ale přece jde o smysl toho zákona, kterým je zamezit neplacení daní a ne šikanování nějakých lidí za to, že když jim někdo řekl, že nechce účtenku, tak mu ji nedali. A já chápu, že z hlediska kontroly je důležité, aby ty účtenky vydávali (upozornění na čas), ale přece smysl toho opatření je zabránit neplacení daní.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji. Děkuji, pane poslanče. Já tedy nemám tu evidenci takhle dopodrobna, ale pokud se na mě obrátíte, stačí mailem, tak já vám ji samozřejmě nechám zpracovat.

Já nevěřím tomu, a takhle jsem byla ubezpečena z Finanční správy, že pokud by nevydání účtenky bylo u toho kontrolovaného poplatníka poprvé, že by dostal okamžitě peněžitou sankci - samozřejmě pokud bylo zaevidováno. Prostě pokud ty případy takto máte, mohu ta čísla ověřit. Teď nejsem schopna na to reagovat, tak jsem přesvědčena o tom, že to bylo opakované porušení, protože ze zkušeností plyne, že se na ta místa vracejí kontroloři právě proto, že když se to porušení jednou zjistí, dají napomenutí, tak si jdou po čase ověřit, zda se to prostě neopakuje. Takže to primárně souvisí spolu. Samozřejmě nejhorší je vůbec, když se nefiskalizuje, to je nejhorší sankce, která se ukládá, když ta tržba se nezaeviduje, a dneska kontroloři pracují s velice, řekla bych, už výbavou technickou na vysoké úrovni. Vezměte si, že kontrolor si dneska vezme notebook, sedne si do restaurace, tam si ho otevře, připojí se přímo se systémem EET a je schopen sledovat fiskalizaci a porovnávat si to. Skutečně oni už dneska pracují na této úrovni.

Takže jestli se tyto případy staly, já klidně, pane poslanče, na váš mail vám to nechám zpracovat, tak jsem přesvědčena o tom bytostně, že to nebylo za první porušení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Baxa s interpelací na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Martin Baxa: Dobré odpoledne, vážení členové vlády a nepřítomný pane ministře. Já si svoji interpelaci dovolím zaměřit na téma rozpočtu Ministerstva kultury. Jsem neúčastí pana ministra překvapen. Dnes se tady vyskytoval, ale nevím, asi se bojí odpovídat na otázky, které se týkají jeho resortu. Mimochodem, sám říká: úkoly nepočkají, až se politici dohodnou, je třeba pracovat. Tak nevím, jak to s tou prací má.

Já jsem si přečetl tiskovou zprávu Ministerstva kultury, která byla vydaná 30. května letošního roku, tedy poměrně nedávno, kde pan ministr, jehož návrh na odvolání již byl odeslán na Pražský hrad, překvapivě říká, že chce představit strategii Ministerstva kultury pro další období. Ale co je nejenom překvapivé, ale mnohem horší, je to, že hovoří o restriktivní vládní politice. V té tiskové zprávě se přímo uvádí: Ministerstvo nyní čekají důležité kroky. Vzhledem k restriktivním hospodářským opatřením, které od všech resortů vyžaduje Ministerstvo financí, bude třeba v nejbližší době přijmout uvnitř resortu odpovídající ekonomická opatření. Ministerstvo půjde příkladem a bude snižovat počet zaměstnanců, mezi jinými bude zrušeno i jedno místo politického náměstka.

Vzhledem k zoufalému podfinancování české kultury, vzhledem k tomu, že jsme se ještě ani zdaleka nedobrali 1 %, o kterém se stále hovoří, je to vlastně hrozivá zpráva. Pan ministr Staněk tedy říká, že i tak hubený rozpočet jeho resortu a podpora aktivit, které z jeho resortu mají být podporovány, bude omezována.

A moje otázka na pana ministra tedy je taková, jakých oblastí se škrty v rozpočtu Ministerstva kultury dotknou, jaké oblasti budou tímto postiženy, zda seškrtá granty, zda seškrtá příspěvky svým organizacím, zda seškrtá podporu kulturních památek, jak tedy bude dále omezována a ohrožována česká kultura v době, kdy ekonomika stále roste. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

Další v pořadí je paní poslankyně Markéta Adamová Pekarová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, dnes při projednávání zákona, který řeší zvýšení důchodů, jste až tedy v závěrečném slově, takže se nedalo bohužel už reagovat, odpověděla na mé dotazy tak, že bude v budoucnu nutné pro udržitelnost důchodového systému zavedení nových daní, naznačila jste z robotizace atd., tedy změny zejména na straně daňové. Mě by zajímalo, jestli už ČSSD resp. vaše ministerstvo má nějakou konkrétnější představu. Protože když se budeme bavit o těch zatím už vyřčených představách ohledně třeba digitální daně, která je zatím jenom v oblasti diskuse, která by měla činit 7 %, tak její výnos - ano, je v legislativním procesu možná, ale je to teprve zatím věc, která schválená není (reakce na poznámku z vládní lavice) - tak její výnos se odhaduje na asi 5 mld. korun, jestli se nepletu. (Ministryně financí souhlasí.) A to je tedy částka, která pokryje ani ne dva měsíce toho plánovaného zvýšení důchodů, takže jak si asi dokážeme spočítat, všichni potřebujeme asi mnohonásobně a v jiných řádech zvyšovat v budoucnu příjmy.

Proto by mě zajímalo, jaké jsou představy vašeho ministerstva či vaše osobně, a zajímalo by mě, jak se také počítá nejenom s penzijním systémem, ale samozřejmě vyšší zátěží bude trpět i systém sociální, ať už jsou to sociální služby, sociální dávky další, a také samozřejmě zdravotnictví, protože stárnutí populace přináší i větší zátěž pro zdravotnický systém. Takže prosím, oprosťme se teď od srovnávání čísel ohledně poměru k HDP. Mě zajímají skutečné kroky, protože ty poměry neodpovídají v tuto chvíli na to zásadní, na ty zdroje. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolím si na úvod navrhnout, že za oblast zdravotnictví na to nebudu reagovat, to bych přenechala svému vzácnému kolegovi panu ministru zdravotnictví. A co se týká té vaší, prostřednictvím pana předsedajícího, poznámky - oprosťme se u debaty o udržitelnosti sociálního systému od dat vztahujících se k HDP, tak já bych toto nedoporučovala. Myslím si, že ta čísla jsou velmi důležitá, a zejména HDP. Ale teď k vašemu dotazu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dvě největší výzvy, kterým budeme v příštích desetiletích čelit, jsou stárnutí populace. Já ráda opakuji ta čísla - dnes máme 18 % osob starších 65 let, v roce 2030 to bude 25 % a v roce 2050 třetina obyvatel. Obrovská výzva pro společnost. Zároveň další výzva, která poběží paralelně ke stárnutí populace, bude přechod naší ekonomiky na tzv. Průmysl 4.0. Průmyslová revoluce kromě toho, že budou desítky, možná stovky profesí zanikat a nové budou vznikat, vlastně už se říká, že u našich dětí, které dnes ještě nechodí ani do základní školy, se neví, na jaké povolání se budou připravovat, protože to povolání ještě neexistuje v tuto chvíli. To znamená, že to bude s sebou přinášet obrovský důraz na pravidelné průběžné celoživotní vzdělávání, bude obrovský tlak na flexibilizaci pracovních úvazků. A obě dvě tyto věci, tzn. Průmysl 4.0 i stárnutí populace, budou finančně obrovsky náročné. A samozřejmě organizačně.

Otázka je, jak to řešit. Abych situaci zjednodušila, jsou dva přístupy - levicový a pravicový. Ten pravicový říká: když si něco nemůžeme dovolit, tak to zrušíme a každý ať se o sebe postará sám a uvidíme, co z toho bude. Ten levicový říká: pokud se shodneme na tom, že toto je důležité pro společnost, aby fungovala demokraticky, resp. - vyzvala jste mě i na můj osobní názor, já jsem sociální demokratka, protože si myslím, že sociální smír je předpokladem demokracie, tak sociální demokracie říká, že pokud se shodneme na tom, že školství, zdravotnictví, ale také udržitelnost důchodů jsou důležité, tak na ně musíme vybrat peníze ze společných daní. A já jsem dnes dopoledne řekla, že si myslím, že je dlouhodobě neudržitelné nebo nešťastné, aby 85 % daňových příjmů vycházelo ze spotřeby a z práce.

S ohledem na ty dvě výzvy, které nás čekají, ale také s ohledem na globalizaci, která neustále postupuje, si myslím, že musíme - ale není to věc této vlády, protože to nemáme obsaženo v programovém prohlášení vlády - se musíme podívat opravdu na to, jak zásadním způsobem překonat ten daňový systém. A tato debata běží už na evropské úrovni a běží v celé řadě ostatních členských zemí Evropské unie. Myslím si, že v několika příštích letech dorazí i k nám, tak jak to bylo např. i s tou digitální daní, kterou jsem původně navrhovala já, a jsem velmi ráda a myslím si, že je to výborný výsledek naší koalice, že dnes už je v legislativním procesu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Škoda, že mám jenom jednu minutu. Ale chci jenom velice stručně říci k tomu vašemu rozboru přístupu pravice - levice, že není pravda, že by pravice pak následně rušila takovéto služby. Ona si jenom velice často myslí, že by se lidé, a je to fungující model v mnoha státech, také měli nějakým způsobem třeba spolupodílet. Neříkáme, že jenom plně, ale že třeba částečně by to bylo vhodné doplnit. To je třeba i přístup v rámci zdravotnictví atd. Ale to je jedno.

Opravdu jste mně zase odpověděla v podstatě velmi obecně, takže z toho chápu, že v tomto volebním období je podle vás tímto stylem zavádění nové daně neřešitelné, protože to nemáte ve volebním programu. Ale ve volebním programu jako první bod máte právě důchodovou reformu. Zatím jsme ani na komisi neslyšeli nějakou konkrétnější představu. Můžete ji tedy sdělit alespoň stručně teď, jaká je vaše představa naplnění tohoto programového bodu vlády?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Tak já jsem nevyloučila, že to není možné, digitální daň také není v programovém prohlášení vlády a přece jenom už s ní vláda přišla. Ale myslím si, že zásadní přerozděl daňového systému bude úkolem pro ty vlády příští k té ufinancovatelnosti.

Co se týká důchodové reformy, tak jste členkou prostřednictvím pana předsedajícího Komise pro spravedlivé důchody. Máme řešení pro nižší penze žen, máme řešení, nebo v tuto chvíli pracujeme na řešení udržitelnosti a efektivitě třetího pilíře. Víte, že jsme se shodli, že výnosy lidí, kteří si spoří každý měsíc na svou penzi, které nepokrývají ani inflaci, asi nejsou udržitelné. Máme také shodu v rámci důchodové komise, tuším, že jste tam minule nebyla prostřednictvím pana předsedajícího, na tom, že třetí pilíř musí být propojen s problematikou dřívějšího odchodu fyzicky náročných profesí do penze. To už je poměrně zásadní přelomový krok. Takže to už je třetí oblast.

Myslím si, že budeme diskutovat právě o zavedení nových příjmů důchodového systému. Myslím si, že bychom měli mít také diskusi, zaznívá to od většiny členů důchodové komise, o tom, jaké penze čekají osoby samostatně výdělečně činné, protože víte, že to je věc, která bude postupem času stále a stále více nabíhat. Minimálně v této oblasti by měla být větší informovanost, co se týká proporce jejich odvodů a potom jejich budoucího důchodu. Ale máme také spoustu dalších věcí.

Ale já si myslím, že kdyby se nám podařilo těch prvních pět kroků, které všechny už běží, tak je to velmi slušná důchodová reforma, i když to slovo nemám ráda, protože si myslím, že důchodová reforma v České republice bohužel díky předchozím vládám v podstatě znamená privatizaci důchodového systému. (Předsedající upozorňuje na čas.)

Co se týká vaší poznámky prostřednictvím pana předsedajícího, tak si myslím, že rušení veřejných služeb v oblasti sociálních služeb jsme všichni mohli pocítit právě za těch předchozích vlád v praxi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já bych poprosil o dodržování času na otázky i na odpovědi. Děkuji. Přečtu omluvu. Paní poslankyně Karla Maříková se omlouvá dnes od 17.30 do konce jednání z pracovních důvodů.

Další na řadě je paní poslankyně Olga Richterová s interpelací na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, vážení další přítomní členové vlády, já bych zase navázala na to téma sociálních služeb, ale z jiného úhlu pohledu. Zajímá mě, zda se hodláte v novele zákona 108 o sociálních službách věnovat nerovnosti mezi sociálními službami provozovanými kraji a obcemi jakožto příspěvkovými organizacemi a službami provozovanými organizacemi neziskovými. Sešly se mi z terénu konkrétní podněty jak k oblasti rozdělování dotací, tak zajišťování části agendy prostřednictvím zaměstnanců kraje, což vlastně ulehčí příspěvkové organizaci, a také třeba k tématu stanovování podmínek pro uznatelné náklady rozdílným způsobem. Je to dobře vidět třeba na tématu pobytových služeb, například domova pro seniory. Jako konkrétní příklad můžu uvést Pardubický kraj, z kterého pocházejí moji rodiče, tak ho dobře znám. Spoustu let jsem tam žila a tam je jeden domov pro seniory zřizovaný organizací Naděje a nedostává z krajského rozpočtu nic, zatímco ty krajské mají desítky až stovky milionů ročně. Takže jeden člověk, jeden občan této země má úplně rozdílné služby, i když samozřejmě povinnosti jsou pro provozovatele totožné, ale přece jen se samozřejmě to množství peněz odrazí. To je jedna významná nerovnost. A co se týče vlastně těch výpomocí pracovníky třeba krajského úřadu, to se zase odráží v tom, jak si potom kraj stanoví podmínky pro poměr pracovníků v přímé - nepřímé péči a opět to výrazně znevýhodňuje organizace, které si vše musí zajistit samy.

Zajímá mě, zda se s tímto budete nějak vyrovnávat v novele zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. My v novele zákona č. 108 také budeme řešit tyto věci, které jste zmiňovala. Ale začnu od začátku. Ta konkrétní východiska tak, jak je zvykem na Ministerstvu práce a sociálních věcí, představíme příští týden. Přiznám se, že už jsme je diskutovali včera v Senátu Parlamentu České republiky, to znamená, že už tuto novelu intenzivně konzultujeme. Počítáme tam s tím, že se v podstatě kompletním způsobem přepracuje systém sociálních služeb. Chceme, aby potřebnost sociálních služeb vznikala na základě jasných kritérií. Ten konkrétní popis, nebo rozpad jasných kritérií nebude čas tady asi popisovat, je to složitější systém, ale když to mám říct velmi obecně, tak podle počtu obyvatel v daném kraji, podle věkové struktury obyvatel v daném kraji, podle počtu příspěvků na péči, protože to si myslím, že je nejlepší cesta, která vypovídá o zdravotním stavu těchto osob v daném kraji, ale také podle počtu sociopatologických jevů v daném kraji. Takže to bude nové, pevné kritérium, na základě kterého by se měly stanovit jednotkové náklady pro sociální služby. Chtěli bychom, aby výdaje na sociální služby byly mandatorním výdajem. Chtěli bychom, aby bylo víceleté financování sociálních služeb. Chtěli bychom, aby bylo ale taky jasné kofinancování sociálních služeb ze strany krajů a obcí až do výše jedné třetiny. O tom rozpadu mezi obcemi a kraji chceme ještě diskutovat v rámci kulatých stolů, které Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje.

Další důležitý aspekt je, že chceme poskytovatelům značně administrativně odbřemenit a chceme také pomocí zejména standardů sociálních služeb zvýšit kvalitu poskytovaných služeb. Chceme také zjednodušit informovanost a přehlednost o poskytovaných sociálních službách v jednotlivých krajích.

V podstatě, abych to shrnula, dnešní systém se opravdu liší kraj od kraje. Je velmi závislý na tom, jaká je situace a jakou náklonnost k systému sociálních služeb daná politická reprezentace má, a my bychom právě chtěli zavést, řekněme, jednotný systém pro celou Českou republiku. Je to na diskusi. Příští týden představíme ten diskusní papír a poté se uskuteční dva kulaté stoly a poté chceme, představuji si to v řádu několika dalších týdnů, návrh vyslat do mezirezortního připomínkového řízení.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: V pořádku, takže jdeme dál. Další interpelace je pan poslanec Petr Třešňák opět na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Třešňák: Vážená paní ministryně, rád bych se zeptal, co vás vedlo k odvolání člena Dozorčí rady Vojenské zdravotní pojišťovny pana Jančíka. A dále se chci zeptat, kdo byl vybrán jako jeho nástupce, jaká kritéria rozhodovala z pohledu odbornosti a případně z jakých kandidátů bylo vybíráno, a následně, zda je možné předložit jejich životopisy.

Druhá obdobná otázka se týká i nominace MPSV do Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, tedy z jakých kandidátů bylo vybíráno a jaká byla jejich odbornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo práce a sociálních věcí má ze zákona právo a povinnost nominovat své zástupce do dozorčích rad zdravotních pojišťoven. Původním zástupcem MPSV ve zdravotní pojišťovně Škoda byl pan profesor Vilém Kahoun, bývalý politický náměstek členky vlády a mé předchůdkyně paní ministryně Němcové, a ve Vojenské zdravotní pojišťovně zastupoval MPSV bývalý pracovník rezortu Ing. Ivo Jančík. Je obvyklé, že do dozorčích rad zdravotních pojišťoven jsou nominováni lidé, kteří mají přímou vazbu k Ministerstvu práce a sociálních věcí jakožto jeho zaměstnanci nebo osoby, které mají důvěru představitele rezortu. Vždy musí být zároveň odborně schopen v dozorčí radě rezortu fungovat.

Do Vojenské zdravotní pojišťovny jsem nominovala Ing. Markétu Wernerovou, která je v současné době zaměstnankyní Ministerstva práce a sociálních věcí, v minulosti působila v několika manažerských pozicích a byla také členkou Poslanecké sněmovny. Do dozorčí rady zdravotní pojišťovny Škoda jsem nominovala pana Mgr. Karla Horčičku, který je dlouholetým radním Středočeského kraje a žije v Mladé Boleslavi. Zdravotní pojišťovna Škoda je malou regionální pojišťovnou, která působí zejména na Mladoboleslavsku, a největším jejím partnerem je hlavní poskytovatel zdravotnických služeb v regionu, Oblastní nemocnice Mladá Boleslav. Tuto nemocnici zřizuje a její ztrátu dofinancovává Středočeský kraj. I proto je zde spojení člena rady kraje, který mimochodem z titulu své funkce je členem valné hromady příslušné oblastní nemocnice, důležité. Členství v dozorčí radě zdravotní pojišťovny Škoda je bez jakéhokoliv honoráře. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Já paní ministryni poděkuji za informace. Byť ty nominované představila, jestli by bylo možné obdržet jejich detailnější životopisy. (Poslanec mluví velmi tiše, ministryně neslyší.) Jestli by bylo možné obdržet písemně detailnější životopisy těchto dvou osob.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně ještě odpoví.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Můžeme vám to samozřejmě zaslat, to není problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Jelikož paní poslankyně Karla Maříková je omluvena, tak její interpelace propadá. Další v pořadí je paní poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v září loňského roku jsem se na vás obrátila v interpelaci na situaci s nevhodnou stravou pro pacienty v nemocnicích, na kterou rovněž upozorňoval pan doktor Vojáček. Vy jste mi tenkrát odpověděl: "Skutečně se tomu věnuji a myslím si, že v dohledné době, řekněme v průběhu podzimu, bychom mohli mít na stole nějaká konkrétní opatření, která by mohla být skutečně systémového charakteru z hlediska změny pravidel, vydefinování potřeby možná i nějakého finančního navýšení stravovací jednotky na pacienta a podobně. Takže pak vás budu určitě rád o tom informovat."

A já se vás, pane ministře, proto ptám, zda už máte nějaká opatření, co se týká zlepšení stravování v nemocnicích, a pokud ano, zda a jak je aplikujete do praxe, a pokud ne, tak v jakém termínu by mohla být aplikována. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vážená paní poslankyně, děkuji za toto téma, protože skutečně je velmi důležité a je pravdou, že se mu na Ministerstvu zdravotnictví věnujeme. Zřídili jsme pracovní skupinu pro nemocniční stravování a nutriční péči, kde se tomu skutečně chceme věnovat koncepčně.

My máme teď v zásadě dva směry. Jednak tedy ona pracovní skupina, kde chceme řešit skutečně koncepční řešení, a zároveň pilotní projekt, který se spustil v rámci Fakultní nemocnice v Olomouci, kde tedy už ten pilotní projekt běží, nese název nemocniční strava, má moji záštitu, pracuje na něm společně sekce nutričních terapeutů České asociace sester a organizace Globopol a Fakultní nemocnice v Olomouci toto velmi podporuje. Cílem je zkrátka nastavit pestřejší, kvalitnější, zdravější pokrmy pro pacienty upoutané na lůžku, navíc možnosti výběru a větším zastoupením regionálních produktů.

Jak jsem říkal, je to konzultováno s odborníky v tomto směru, tedy zejména s nutričními terapeuty. Cílem je skutečně, aby nabídka byla pestřejší, aby tam byla zdravější jídla, a během letošního roku si budou moci pacienti vybraných klinik v nedietním režimu - na to je třeba upozornit, protože samozřejmě dietní režim je trochu něco jiného než nedietní, což jsou například třeba pacientky, ony nejsou pacientky, ale rodičky v rámci porodnice - vybrat jídlo z více možností. To znamená, tento projekt běží, myslím si, že je to určitě už konkrétní věc, která se děje, a my ten projekt vyhodnotíme a chceme vlastně na základě výsledků aplikovat řekněme tu dobrou praxi v jiných nemocnicích.

Pokud jde o koncepční otázku, tam jsme, jak jsem říkal, založili pracovní skupinu na ministerstvu pro nemocniční stravování a nutriční péči, kde jsou odborníci na stravování, kde je odborná společnost, také nutriční terapeuti atd., ale jsou tam i odborníci z jednotlivých přímo řízených nemocnic Ministerstvem zdravotnictví. První jednání už proběhlo, další bude 21. června. Jednání se skutečně vedou jednak o takzvaném nutričním screeningu, to znamená situaci v jednotlivých nemocnicích, a také vlastně v návrhu základních parametrů pro nutriční péči v ministerstvem přímo řízených nemocnicích. Tam máme největší, nejsilnější možnost to ovlivnit a předpokládáme, že pokud takto vlastně nastavíme nutriční péči a nemocniční stravování v našich nemocnicích, tak pak ostatní krajské, městské atd. nemocnice z toho budou moci vyjít a budou to moci aplikovat i u sebe.

Myslím, že se tomu věnujeme. Možná že to třeba nejde tak rychle, jak bych já čekal, ale třeba ten konkrétní projekt v Olomouci už běží a myslím si, že z něho můžeme velmi dobře vyjít a pak ho aplikovat i na další nemocnice.

Je třeba si uvědomit, že nemocniční stravování má celou řadu aspektů. Ono to není právě jenom o tom nedietním režimu, o těch pacientech, kteří zkrátka nemají žádné komplikace a mohou jíst v zásadě cokoli, ale pak máme celou řadu pacientů, kteří mají přísný dietní režim, a tam ta situace je trošku odlišná, i vlastně nastavení stravy. Je to často přímá součást jejich léčby a často je to i nutná podmínka úspěchu léčby. Takže tady musíme trošku rozdělovat mezi těmi mediálními případy, kde jsou to skutečně ty nedietní režimy, a pak těmi, kteří zkrátka potřebují nějakou speciální nutriční terapii. Ale myslím si, že to běží a že vás budu určitě zase rád informovat o nějakém postupu, zejména výsledku z Fakultní nemocnice v Olomouci, ale skutečně se tomu věnujeme velmi poctivě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji, pane ministře. Určitě děkuji za ty pilotní projekty, které teď běží. Přece jen bych se chtěla zeptat, zda máte aspoň nějakou představu, kdy by se to mohlo týkat všech nemocnic, zda by to bylo třeba možné v příštím roce nebo koncem tohoto roku, jestli to vůbec lze takhle říci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Jak říkám, je to o tom rozdělení na nemocnice pod Ministerstvem zdravotnictví, státní, přímo řízené, kde věřím tomu, že jsme schopni to nastavit určitě do konce roku, kdy ta pracovní skupina bude pracovat, vyjdeme tedy z toho pilotu, to znamená, že v příštím roce už by se to mohlo ve státních nemocnicích začít pomalu aplikovat. U těch ostatních, krajských, městských, soukromých atd., církevních, vojenských, tam máme celou řadu zřizovatelů, tak tam to možná bude trošku delší proces. Ale jak říkám, já věřím na efekt sněhové koule, že tím, jak začneme nějakou dobrou praxi ve velkých nemocnicích, tak postupně ty ostatní budou toto přijímat za své a nastavíme společně standardy, ale nebude to samozřejmě hned. To není věc, která se dá udělat úplně mávnutím kouzelného proutku. Každá ta nemocnice je v trochu jiné situaci z hlediska nastavení stravování, jestli má třeba vlastní stravování, nebo ho má zajištěno nějakým dodavatelem externím, to také hraje svoji roli. Takže nemůžu tady garantovat, že všude ve všech nemocnicích se to změní, ale mohu garantovat, že mým cílem je, abychom skutečně v řádu jednoho roku toto nastavili v rámci státních nemocnic, přímo řízených ministerstvem. Pak budeme pokračovat dále. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Martin Baxa s interpelací na pana vicepremiéra Karla Havlíčka. Prosím.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuji za slovo. Dobrý podvečer, vážený pane vicepremiére, vážený pane ministře. Moje otázka směřuje čistě věcně k jednomu tématu, které je vnímáno jako velmi bolestivé v mém volebním kraji, v kraji Plzeňském. Jedná se o vybudování úložiště jaderného odpadu v lokalitě, které se říká Březový potok. Jedná se o místo, které leží v blízkosti Horažďovic, pravděpodobně v geologicky vhodném podloží, a zasahuje katastr třinácti obcí.

Chtěl bych poukázat na to, že vlastně toto téma řeší obce, které jsou sdružené v této oblasti, nepřetržitě od roku 2003. Je to vlastně spojené se dvěma důležitými věcmi. Tou první je to, že obce mají pocit, že s nimi stát nejedná férově, že nejsou vždy k dispozici informace, které by měly být, že se k názoru obcí nepřihlíží a že obce mají pocit, že jsou v této věci přehlíženy. Souvisí to také s činností organizace Správy úložišť radioaktivních odpadů, kde snad personální změna provedená vaší předchůdkyní v letošním roce by něco měla zlepšit.

Druhou věcí je to, že bylo státem opakovaně přislíbeno, že bude připravena legislativní změna, která bude obcím dávat pevné, silné právo do tohoto složitého procesu zasáhnout. Chtěl bych podotknout, že ten odpor obcí v tomto regionu je vlastně kontinuální, že byl vždy vyjádřen usnesením zastupitelstev těchto obcí. Hlavní osobností tohoto odporu je pan starosta Petr Klásek z obce Chanovice.

Myslím si, že si obce zaslouží férové seriózní jednání, a věřím tomu, že třeba z vaší strany zazní slova, která budou nějakou nadějí v této situaci, která pro ně opravdu není jednoduchá. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana vicepremiéra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Děkuji mockrát za dotaz. SÚRAO je velmi citlivá záležitost. Je to dlouhodobě, nechci říct problém, ale samozřejmě je to úložiště jaderného odpadu. Po pravdě řečeno, všude ve světě ty problémy jsou podobného charakteru. A já musím s vámi částečně souhlasit v jedné věci. Že v minulosti, a teď to fakt nijak nepolitizuji, ani už nevím, do jaké minulosti bych měl jít, prostě ta komunikace ze strany SÚRAO vůči obcím nebyla dobrá. A nebylo to jenom vůči této obci nebo této lokalitě. Prostě z mého úhlu pohledu se jednalo příliš jednoznačně ve smyslu zájmu státu a nikoliv také ve smyslu sledování zájmu těch dotčených obcí. Je to záležitost pro ně citlivá.

Na druhou stranu ale to může být i pro ně záležitost z určitého úhlu pohledu i ekonomicky velmi zajímavá. Tak jak se s tím různě "prali" ve světě, tak se jim dokonce třeba v těch skandinávských zemích podařilo ve finále do určité míry soutěžit mezi těma dvěma obcemi, která bude to jaderné úložiště mít, protože si vyhodnotily, že je to pro ně nejenom bezpečné, ale i ekonomicky zajímavé. Zajímavé pro rozvoj té obce nebo té lokality a tak dále. Tak k tomu máme ještě daleko, s tím souhlasím.

Na druhou stranu je fakt, že už moje předchůdkyně paní Nováková udělala důležitou změnu. Nový ředitel SÚRAO Prachař je člověk z našeho pohledu kompetentní. Je pravda, že to není profesionál geolog, ale je to člověk právního vzdělání, z našeho pohledu velmi dobře komunikačně vybavený. My tomuto dáváme opravdu velký zřetel. A myslím si, že právě ten styl komunikace se musí nejenom změnit, ale musí se velmi dobře připravit.

My chceme jednat s každým, kdo o to zájem má. Samozřejmě nejenom s těmi dotčenými starosty, ale i se zájmovými sdruženími, těmi, kteří třeba prostě protestují. Chceme, aby to byla diskuze věcná, aby to byla diskuze bez emocí, aby si každý řekl svůj názor. A budeme systematicky a postupně přesvědčovat, proč ano, proč ne, v čem to má výhody, v čem to nemá výhody, nesmí se tam lhát. Na druhou stranu se musí říkat tyhlety perspektivní pohledy, které mohou být. Nesmí se nikdo vyplašit, na druhou se zase musí říct všechny varianty, které mohou být prostě i toho rizikového charakteru.

My jsme dneska pro SÚRAO v rámci MPO udělali zázemí marketingového charakteru. Už dnes jezdí ředitel SÚRAO na všechny lokality. Jezdí právě s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu. A já sám osobně, pokud o to bude zájem samozřejmě a nedají mi stopku ty jednotlivé lokality, budu chtít v průběhu léta, nejdéle někdy září, říjen, všechny objet a promluvit si s těmi, kteří chtějí ten názor slyšet, a i já budu chtít slyšet jejich názor.

V této dotčené obci je zatím ta komunikace, a tam s vámi zase musím bohužel souhlasit, tedy u Březového potoku, asi nejkomplikovanější. Já teď neumím říct, kde je hlavní chyba, na čí straně byla. Ale faktem je, že tam ta komunikace úplně zamrzla. To znamená, dneska není příliš zájem ani ze strany dotčených starostů v té komunikaci pokračovat.

Nicméně dobrá zpráva, kterou mám z dneška, víceméně je na základě té vaší interpelace, je taková, že se jim snad podařilo spojit a že v tuto chvíli by mělo dojít k nějaké vyšší míře komunikace. Věřím, že se podaří ty bariéry odstranit. Proběhl telefonát pana ředitele se starostou Chanovic. Pan ředitel mu vysvětlil nový přístup a já věřím, že v nejbližší době se sejdou, a já se budu těšit na to, že se s panem starostou a těmi ostatními potkám taky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Ne. Takže přistoupíme k další interpelaci, kterou je poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, před měsícem jsem paní ministryni Benešovou interpelovala s následující interpelací ve věci samosprávy proti podvodníkům. V minulých letech došlo k citelnému posílení postavení spotřebitelů ve spotřebitelských vztazích, především při sjednání služby nebo koupě zboží distančním způsobem mimo provozovnu obchodníka nebo při podomním prodeji. Tyto kroky samozřejmě kvituji. Nicméně v posledních letech se takzvaní šmejdi začali orientovat na obce, které formálně nejsou spotřebiteli, a často se na ně slétávají jako hejno supů. Začali jim prostřednictvím telefonických rozhovorů nabízet služby, které se mnohdy tváří jako prospěšné pro obce, například zveřejnění informací o obcích v různých katalozích, případně nabízejí i jiné služby. To vše dělají velmi promyšleným způsobem. Asi tušíte, jak tyto rozhovory probíhají. Za několik měsíců samosprávy obdrží za tyto pochybné služby fakturu a nestačí se divit. Bylo by to možná banální, kdyby se to nedělo ve velkém měřítku.

Podle vyjádření právníků se přitom s těmito podvodníky, ať už katalogovými, nebo jinými, bojuje jen velmi těžko, a to i proto, že právní řád v případě těchto nespotřebitelských vztahů neposkytuje samosprávám dostatečnou oporu. Nicméně se to nemusí týkat pouze těchto služeb, ale například i nabídky energií. Já to považuji za nešťastné.

Paní ministryně mě v závěru své odpovědi odkázala na váš rezort. Ptám se tedy: Vy osobně spatřujete současnou úpravu za dostatečnou, nebo chystáte změny vedoucí k větší ochraně obcí, které vzhledem ke svému postavení potřebné pojistky postrádají? Jak zatočit s těmito šmejdy, kteří obtěžují samosprávy, ale podle mých informací třeba i školy? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. Jelikož je 17.56, ukončuji dnešní blok interpelací. Pokračovat budeme zítra v 9.00 hodin body programu zákony třetí čtení. Děkuji vám a přeji vám pěkný večer.

 

(Jednání skončilo v 17.57 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.