Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

43.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb.,
o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 483/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, máte slovo. (V sále je silný hluk.)

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: A poprosím o klid v sále. Jestliže je zapotřebí ještě doprobírat bod, který jsme projednali, prosím, abyste tak činili v předsálí. Děkuji.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji předsedo, že jste se mě zastal, byl to hezký, nepříliš ale úspěšný pokus. Nicméně, vážené kolegyně, vážení kolegové -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ještě jednou prosím o klid!

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Po ryze politické debatě teď budu trochu technicistní, ale troufám si říct, že i tato novela zákona je velmi důležitá. Podám stručný výklad a případně potom na vaše dotazy. Jedná se o novelu zákona, kterou se mění zákon 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Dovolte mi, abych jenom připomněl, že evropský systém emisního obchodování funguje už od roku 2005 a jeho účelem je podpora snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Předkládaný vládní návrh zákona implementuje do českého právního řádu nejnovější unijní legislativu upravující nastavení evropského systému pro obchodování s emisemi. Jedná se především o revizi směrnice o obchodování s povolenkami z roku 2003, která byla zveřejněna v březnu loňského roku a která pro nadcházející období let 2021 až 2030 přináší některé podstatné změny.

Řeší především přebytek povolenek na trhu a zefektivňuje systém tak, aby skrze cenu povolenky motivovala účastníky k investicím do nízkouhlíkových technologií.

Dále, zajišťuje dostatek povolenek pro bezplatnou alokaci odvětvím, která jsou ohrožena ztrátou konkurenceschopnosti. To je tzv. únik uhlíku, v angličtině carbon leakage. Ten český překlad je takový trošku směšný, ale v zásadě to odpovídá.

Dále, vytváří nové finanční mechanismy, kterými budou moci členské státy podporovat investice do modernizace energetiky a do čistých technologií.

Reformovaný systém EU ETS dále umožňuje členským státům využít některých výjimek, a předkládanou novelou zákona se proto za prvé vyjímají malá zařízení s emisemi do 2,5 tisíce tun CO2 za rok z emisního obchodování. Tato zařízení představují přibližně 18 % celkového počtu zařízení v ČR a přitom jen sedm setin procenta všech emisí v rámci systému EU ETS. Znamená to, že ubude i administrativní zátěže majitelům provozovatelům těch malých zařízení, kterých je zhruba padesát v ČR.

Dále, zavádějí se tzv. kompenzace nepřímých nákladů za zvýšené ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví zpracovatelského průmyslu, která jsou reálně ohrožena zahraniční konkurencí. Vláda bude podle navrhovaného znění každoročně určovat částku určenou k tomuto účelu a Ministerstvo průmyslu a obchodu bude rozhodovat o poskytnutí kompenzace oprávněným žadatelům.

A co je velmi důležité, jako nový finanční nástroj na podporu investic se zavádí takzvaný modernizační fond. Patříme mezi jednu z deseti zemí v Evropě, která bude mít právě tento modernizační fond. Prostředky pro Českou republiku v tomto fondu v období 2021 až 2030 odhadujeme v závislosti na ceně povolenky na více než 100 miliard korun. Takže tohle je právě do budoucna ten klíčový zdroj financování, ze kterého potom budou moci být financovány projekty na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zvyšování energetické účinnosti a snižování emisí skleníkových plynů.

V České republice bude tyto prostředky spravovat Státní fond životního prostředí a způsob jejich využití bude potom v rámci pravidel stanovených evropskou legislativou spoluurčovat nově vzniklý meziresortní orgán, takzvaná Rada modernizačního fondu, složená ze zástupců Ministerstva životního prostředí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí.

Reforma systému obchodování s emisemi se vztahuje k následujícímu obchodovacímu období, to je od 1. ledna 2021, a proto se navrhuje nabytí účinnosti předkládaného návrhu zákona ke dni 1. ledna 2021, pouze menší část novely má nabýt účinnosti již bezprostředně po vyhlášení ve Sbírce zákonů, předpokládejme v letošním roce.

Dovolte mi zdůraznit na závěr, že v nadcházejících letech čekají českou energetiku a průmysl významné změny, které budou spočívat ve výrazném poklesu využívání fosilních paliv, a systém EU ETS nabídne v období po roce 2021 řadu finančních nástrojů, které umožní příležitosti vyplývající z rozvoje nízkoemisních technologií plně využít.

Já jenom řeknu na závěr pro zajímavost a pro informaci, že po významném růstu ceny emisních povolenek, která vzrostla meziročně takřka pětkrát a pohybuje se v současné době někde mezi 20 až 25 eury za tunu, tak to, co české podniky, kterých v systému EU ETS je momentálně zhruba 300, tak to, co dokupují, má zhruba hodnotu miliardu eur ročně. To znamená, že už teď české podniky dokupují emisní povolenky za zhruba jednu miliardu eur a samozřejmě se předpokládá, že bude cena emisní povolenky dále růst a na druhé straně je to velká motivace pro další opatření, která by měla snížit emise.

Termín pro transpozici zmíněné směrnice je 9. říjen 2019 a vzhledem k této lhůtě si pak ještě dovolím navrhnout Poslanecké sněmovně, aby podle ustanovení § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny zkrátila projednávání tohoto návrhu ve výborech na 30 dní. Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Poprosím paní poslankyni Danu Balcarovou, aby se jako zpravodajka pro prvé čtení ujala slova.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Já bych ráda jenom shrnula pár věcí. Jedná se o vládní novelu. Vláda návrh této novely schválila 13. 5. 2019. Touto novelou se budou měnit dva zákony. Jednak je to zákon č. 383/2012 Sb., o obchodování s emisními povolenkami, jednak zákon č. 458/2000 Sb., takzvaný energetický zákon. Novela má implementovat revizi evropské směrnice pro čtvrté obchodovací období s emisními povolenkami, pro roky 2021 až 2030.

Ráda bych zdůraznila, že tato novela, která zpracovává příslušný předpis, směrnici Evropské komise, je v souladu s rámcovou úmluvou Organizace spojených národů o změně klimatu, Kjótský protokol pro obchodování s emisemi, který definuje systém obchodování s emisními povolenkami jako silný ekonomický mechanismus, jehož cílem je omezení vypouštění skleníkových plynů.

Jak už zmínil pan ministr, došlo k velkému navýšení ceny v tomto systému obchodní povolenky, a celý systém tak lépe funguje a konečně plní svoji regulační funkci, to znamená, že pro znečišťovatele je výhodnější omezit vypouštění a inovovat technologie než platit za vypouštění cenu, která je stanovena emisními povolenkami.

Ráda bych upozornila na to, že předpokladem je, že v letošním roce bude výnosem z emisního obchodování až 12 mld. korun, možná i 15 mld. Je to poměrně hodně peněz a je to mnohem více, než tomu bylo v minulých letech.

Pro mě jako předsedkyni výboru pro životní prostředí je zarážející, že novela navrhuje snížení vázaných prostředků, které mají jít na ochranu klimatu a do šetrné energetiky, a snižuje částku z 12 mld. na 8 mld.

Ještě bych ráda zdůraznila, že tato novela, nebo to navýšení peněz v systému a jeho výnosy jsou velká šance pro průmysl a energetiku České republiky. Najdou se tam teď prostředky pro odklon od závislosti na fosilních palivech a je to pro nás velká výzva, abychom tyto výnosy velmi dobře využili. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Jan Zahradník. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, já bych se chtěl vyjádřit k tomuto návrhu zákona, který je zřejmě dobře předjednán mezi resorty i mezi různými jinými skupinami, kterých se může týkat, ale přesto bych si dovolil pár slov k němu říci.

Pan ministr předpokládá, že víme, že systém obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů je nám dobře znám, že víme, že byl zaveden proto, aby bylo možné do roku 2050 dosáhnout dlouhodobého ambiciózního cíle redukce emisí skleníkových plynů o 80 až 95 % oproti roku 1990, že se tedy jedná o jakýsi nástroj, pomocí kterého chceme dosáhnout tohoto poměrně významného ambiciózního cíle, že to je nástroj, který se někdy zadrhne, který se někdy otupí, že to je nástroj velmi problematický, který se dokonce může obrátit proti svému uživateli. Dobře víme, třeba v minulém roce, myslím, nebo začátkem stávajícího roku, jsme řešili tady ve Sněmovně problém, který nastal, když se najednou prudce cena povolenek zvedla, já nevím, z 8 eur za povolenku, z 5 eur na 25 eur. Tenkrát jsme nevěděli jinou cestu a konsenzuálně jsme snížili daň z přidané hodnoty na teplo, čímž jsme významně pomohli našim teplárnám. Takže problematičnost toho nástroje je zřejmá.

Ten cíl, který má plnit obchod s povolenkami, má směřovat ještě zase k dalšímu cíli, a to k cíli vybojovat úspěšně boj s klimatickou změnou, tedy boj proti globálnímu oteplování. Tady z minulého období máme asi dobré zkušenosti z debat o tomto tématu, které tady probíhaly poměrně dlouho. Ustálil se názor v té názorotvorné skupině u nás v České republice, a tedy i v Evropě, že klimatická změna je jakýmsi božím trestem za činnost lidí ve věci výroby energie, spalování fosilních paliv, že to je hrozba pro existenci lidstva, že s klimatickou změnou je nutné bojovat a že není dovoleno pochybovat o tom, že se jedná o klimatickou změnu výhradně způsobenou lidskou činností, že se jaksi nedovoluje pochybovat, i když některé vědecké závěry zpochybňují tu teorii o tom, že stávající klimatická změna je způsobena lidmi. Je to třeba znovu se objevivší fyzikální výzkum pánů Nikolova a Zellera, kteří ve své studii píší, že skleníkové plyny vlastně neovlivňují klima na Zemi, ale že toto klima ovlivňuje jakýsi složitější termodynamický efekt atmosférického tlaku.

Já vím, že tento vědecký závěr už určitě byl zpochybněn a jiní vědci, pro které je boj proti klimatické změně součástí jejich ideologie, tuto vědeckou práci zpochybnili, ale musíme si uvědomit, že není jenom stoprocentně dokázáno, není jenom jedna stoprocentní jistota, totiž že klimazměna je způsobena lidskou činností. Jde to až tak daleko, že kdo si dovolí zpochybnit důkazy o tom, že se jedná o jednu z mnoha změn klimatu, ke kterým docházelo, kdo si toto dovolí tvrdit, že to je změna, ke které docházelo v historii planety a ke které bude docházet i v další budoucnosti naší planety, jedna z těch cyklických klimatických změn, kterých i naše civilizace byla svědkem a o kterých existují záznamy, tak tento je označen za popírače klimatické změny. Slovo popírač je použito poměrně velmi nekorektně a nečestně, protože u nás v českém jazyce a i v evropském kontextu má velmi negativní význam, velmi negativní souvislost, protože je už dlouhý čas používáno obvykle ve spojení popírač holocaustu jako označení těch lidí, kteří popírají existenci tohoto masového vyvraždění Židů nacistickým německým režimem. Proto si myslím, že i tady je třeba mít poměrně značnou míru tolerance a brát na vědomí i trochu jiné názory než ty, které jsou označeny světovým vědeckým ekologickým mainstreamem jako jediné platné.

Já bych si dovolil, protože jsem celkem známý tady ve Sněmovně jako člověk, který kriticky mluví o klimatické změně, připomenout a přemýšlet o této změně trochu jinak, z pohledu ekonomického. Tedy můžeme si položit otázku, co to bude znamenat pro hrubý domácí produkt v jednotlivých zemích v tom sledovaném období od stávajícího letopočtu do roku 2100, což je takový mezní časový okamžik, roky, ke kterým se naše plány vztahují. Jsou to plány zvláštní. V minulém volebním období se tady opakoval několikrát příklad, jak asi naši předkové si plánovali život a průběh 20. století na jeho začátcích, co všechno si od něj slibovali a co všechno si předsevzali, že splní do roku tehdy 2000. Co se všechno stalo, to víme, to zaznamenává historie, nakonec o jedné té události, ruské okupaci v roce 1968 jsme tady před nedávnou chvilkou mluvili.

Ale teď tedy zpátky k tomu ekonomickému vlivu. Podle projektu Stanfordské univerzity, který byl předložen jako vědecký závěr a výzkum, budou mít dopady změny klimatu do roku 2100 za následek propad hrubého domácího produktu především v zemích Afriky, Latinské Ameriky, v Austrálii a v Číně. Naopak ve většině zemí Evropské unie, v Rusku a v Kanadě změna klimatu přispěje k růstu hrubého domácího produktu. Například v České republice se ve studii vlivem změny klimatu očekává nárůst HDP na hlavu o 102 % do roku 2100. O 102 % ve srovnání se stavem, kdyby ke klimatické změně, tak jak ji očekáváme, že bude probíhat, nedošlo. Možná by se chtělo říci - to není zas tak špatné.

Ta studie Stanfordské univerzity má jako svoji součást tu (nesrozumitelné) křivku, která tu závislost změny HDP na hlavu u nás, ale i v jiných zemích na čase ukazuje. Ta křivka roste velmi strmě. Je zde i určitá oblast kolem té křivky, jak to bývá v takovýchto grafech, vyjadřující určitou míru nejistoty tohoto stávajícího očekávání. Ta míra pravděpodobnosti, že klimatická změna způsobí u nás naopak pokles HDP na hlavu, ta je taky potřeba zmínit. Tak pravděpodobnost toho, že vlivem klimatické změny dojde k poklesu HDP na hlavu o 0 %, tedy že se oteplení na HDP neprojeví, je 4 %. Pokles o více než 10 % má pravděpodobnost 3 %, o více než 20 % už jen 1 % a pokles HDP na hlavu o 50 % vlivem klimatické změny má pravděpodobnost 0 %, tedy nastat nemůže vůbec.

Možná si někdo z vás říkáte, co to je za odvahu tady říkat takováto nekorektní data, takovéto zvláštní souvislosti. Ostatně dneska, když jsem to uplatnil v jedné z debat v Českém rozhlase, tak paní moderátorka také zareagovala, jako že si snad přeji tento nárůst HDP jako cíl, že fandím té klimatické změně. No, ono to tak úplně není. Ono to je prostě tak, že tento odkaz na webovou stránku Stanfordské univerzity se nachází na straně 23 v důvodové zprávě předloženého návrhu zákona, ve shrnutí závěrečné zprávy RIA v našem sněmovním tisku. Čili nám to vlastně nepřímo sděluje pan ministr.

Takže by se mohlo zdát, že s klimatem, s tou klimatickou změnou by měly bojovat hlavně země, které podle té studie na tom budou opravdu špatně a kde se tedy snížení HDP na hlavu očekává větší, anebo dokonce významné, třeba právě Čína, Latinská Amerika, Afrika, USA, což jsou ovšem země, které s klimatem nijak výrazně nebojují, které proti změně klimatu nevedou takový boj jako Evropská unie, které naopak svůj rozvoj, mnohé z nich, staví na tom, že jakékoli ekologické zásady v podstatě ignorují. Nebudeme tady mluvit o tom, že bychom změny klimatu měli podporovat, protože nám přinesou nárůst HDP o 102 %, ale i takto je možné vnímat určitou informaci předávanou nám panem ministrem v jeho sněmovním tisku. Nakonec v té kapitole 1.6 je zhodnocení rizik. Kromě tohoto rizika jsou uvedena další, která jsou už vážná rizika ekologická, sociální nebo bezpečnostní. Samozřejmě dopad těchto změn na Afriku může způsobit ještě dramatičtější migraci, než jaké jsme byli svědky např. v roce 2015.

Čili já to tedy uzavřu, že navzdory velkým pochybnostem a velkým obavám z toho, co může vůbec přinést ten systém obchodování s emisemi v budoucnosti, tak jsem si vědom toho, co pan ministr říkal, že to má svůj význam, že ta věc je domluvená s partnery. Proto jsem doporučil jako expert pro životní prostředí klubu ODS propustit jej do druhého čtení. Jenom jsem ještě na závěr zaznamenal kromě toho možného vlivu kolísání ceny povolenky na ekonomiku jednotlivých zemí, zejména tedy na tu fosilní energetiku, že se tady třeba nezmiňuje vůbec nic o tom, že byly podávány proti systému obchodování s povolenkami žaloby v roce 2007, 2009, 2012, ani žádná informace o tom, jak byly tyto žaloby řízeny. Čili i tohle je možné tomu tisku vytknout.

Děkuji za pozornost. Ve druhém čtení tedy se pak budeme věnovat tomuto tisku daleko podrobněji a případně se budu snažit najít, co bych mohl předložit jako pozměňovací návrhy. Děkuji mnohokrát za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Klaus.

 

Poslanec Václav Klaus: Já zareaguji na svého předřečníka, vaším prostřednictvím, pana poslance Zahradníka. Velice si vážím jeho vždycky pečlivého sledování věcí týkajících se ekologie. Už v minulosti jsme spolupracovali - jistě i v budoucnu - na Šumavě a jinde. Snad jediný rozdíl mezi námi dvěma v těchto věcech je, že pan poslanec vždycky mluví dlouho a já vždycky mluvím hrozně krátce.

Tak já to jenom zjednoduším. My jsme proti obchodování s chudobou, jsme proti obchodování se špínou ve vzduchu a jsme také proti bezhlavému přijímání evropských směrnic. My budeme proti.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za dodržení času, stručnost. Další je do debaty přihlášen pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já bych otevřel k této problematice otázku, která tady ještě příliš nezazněla, byť zpravodajka již zmínila důležitost tohoto zákona pro průmysl a energetiku. Chci připomenout energetickou koncepci České republiky a energetický mix Evropské unie. Jsou to dokumenty, které stanoví fungování energetického, nebo palivoenergetického komplexu v rámci celé Evropy na desítky let dopředu.

Stojíme před rozhodnutím, kdy Česká republika jako jedna z mála zemí Evropské unie prosazuje v energetickém mixu jádro, jadernou energetiku jako takovou. Vnímáme hysterické výkřiky, které se ozývají z Německa, které říkají "jádro už nikdy, jádro nikdy!", hovoří o tom, že uhelná stopa energetiky založená na fosilních palivech musí také skončit, a spásu hledají ve zdrojích, které, řekněme si na rovinu, ještě nejsou tak energeticky vydatné jako třeba to zmiňované jádro.

Nevím, jak dalece si uvědomujete, jak by vypadala krajina třeba v Baltu, kdyby na vlnách, které se tam hýbají, byly elektrárny založené na využití síly vln. Nebo se jeďte podívat k Dánsku, jak vypadá pobřeží tohoto kdysi krásného území, dneska oseté, nahrubo oseté větrníky, které vyrábějí elektrickou energii, jenom proto, abychom přistoupili k něčemu, co technologicky ani technicky ještě nejsme schopni pevně zvládnout, a pouze hledáme jako řešení do budoucna možné energetické nezávislosti jak na fosilních palivech, tak samozřejmě na jádru.

Problém energetické koncepce je postaven na tom, že Evropa neví, jak regulovat a jak tlačit své jednotlivé členy Evropské unie k tomu, aby více investovaly a více byly otevřené vůči ekologizaci těchto zdrojů. Já bych chtěl připomenout, že Česká republika šla trošku jinou cestou. Česká republika v rámci svých emisních nařízení docela výrazně reguluje a nutí všechny zdroje a znečišťovatele ovzduší, aby se přizpůsobili ekologizaci emisí, které vypouštějí do ovzduší.

Já mohu jako příklad použít dobrou zkušenost z Moravskoslezského kraje, který donutil velké znečišťovatele k tomu, aby opravdu investovali miliardy korun do odprášení, do likvidace emisí a do myšlení na to, jak by to v budoucnu mělo vypadat. Ne všem krajům se to samozřejmě daří, popřípadě ne všechny kraje tento problém vnímají až tak důsledně jako my. Tady se sluší také připomenout, že se nebavíme o izolovaném problému, ale je tady problém, který se týká Evropy, a třeba zrovna v našem kraji Moravskoslezském je to problém Polska. Polsko si vyjednalo docela dlouhé výjimky na Evropské unii v rámci přístupových rozhovorů a to znečištění, které jim náš kraj trpí a je vyhodnoceno jako zdraví škodlivé a docela výrazně kritizováno občany, je hlavně způsobeno z Polska. Z polských hutí, které nedodržují limity, které Evropská unie stanovila a které my už dávno následně plníme.

Proto upozorňuji na to, že jenom vyjmout tady jakoby problém, že emise skleníkových plynů a emise obecně jsou jakoby problém České republiky a že my bychom k tomu měli přijmout jasné stanovisko, není až tak silně zjednodušující. Je prostě nutno říci, že nemůžeme vytrhnout tento bod z vnímání evropského kontextu.

A znovu se vracím k té energetické koncepci českého státu, protože před námi je rozhodnutí o jádru. My říkáme "ano, my chceme dostavbu", ale už se míjíme trošičku - za prvé financování, ale ten problém se asi vládě podaří v dohledné době vyřešit - termínově. My hovoříme o nějakých letech dopředu, ale ta budou mít přímou návaznost na to, jak bude přijata a jak bude fungovat obchodování s emisními povolenkami a obecně tady tento... použiji-li výraz byznys s ekologií, tak si myslím, že nejsem daleko od pravdy. (V sále je silný hluk.)

Ukázalo se, že dobrá myšlenka, která stála na začátku myšlenky emisních povolenek jako takových, se postupem doby docela výrazně zneužila. Já zde nechci připomínat svá slova, která jsem měl tady v rámci debaty s ArcelorMittal a obchodem s povolenkami, kdy jenom hodnota těch povolenek byla v řádech miliard, kdy se snažili i tyto povolenky, které mají sloužit k ekologizaci průmyslu a tohoto podniku v Moravskoslezském kraji, prodat, popřípadě nabídnout a zvýšit o ně hodnotu toho majetku -

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vás přeruším na chviličku a poprosím všechny kolegy a kolegyně, aby se ztišili a umožnili vystoupení pana poslance. Prosím o klid.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji, pane předsedo. Čili nechci připomínat to, co s povolenkami udělali mnozí, kteří s nimi začali obchodovat. A ty povolenky, to je opravdu miliardová hodnota, která se dokonce zobchodovává na volném trhu jako odpustky, když pomyslím na dobu historicky dávnou, kdy Jan Hus kritizoval odpustky v církvi, tak jsme se dnes dostali do situace, že se mnohde emisní povolenky staly takovým odpustkem, takovýmto obchodním artiklem, který je na trhu docela výrazně ceněn. I to je možná problémem, kterým se bude muset tento sněmovní tisk 483 poprat.

Jedna věc, která tady ještě nezazněla, byť byla zmiňována zpravodajkou, a kterou bych na závěr chtěl zdůraznit a zmínit. Tento zákon může a zcela určitě výrazně ovlivní život občanů České republiky. Samozřejmě občané České republiky si nekupují povolenky, tak naivní nejsem. Ale občané České republiky kupují produkty, které přímo souvisejí s hodnotou těchto povolenek. Kupují teplo, kupují elektrickou energii, kupují plyn A tyto komodity, jejichž výsledná cena je ostře sledovaná našimi občany, jsou velice výrazně ovlivňovány emisními povolenkami. A jak již jsem zmínil, ono se z toho postupem doby mnohdy v rukou - ekologové mi prominou - mnohdy v rukou ekologů staly určité odpustky a určitý zdroj byznysu. A já bych velice nerad, aby tento návrh, nebo i tento zákon mířil k tomu, že se z toho stane určitý předobraz něčeho, čeho bychom potom mohli litovat.

Já bych tady velice rád apeloval na vás, kolegyně a kolegové, abychom uvažovali o tom, že tento návrh, tento zákon velice výrazně ovlivní průmysl v České republice, potažmo energetickou koncepci českého státu. Protože si myslím, byť to přímo takto nazváno není, ani naznačeno v těchto materiálech, ta energetická koncepce států bude určována jejich financemi a prostředky, kterými z těchto emisí nebo z těchto povolenek budeme moci do budoucna disponovat, a jak budou ty zásoby, nebo ty prostředky z těchto povolenek hospodařeny dále v rámci průmyslu.

Jakožto člen hospodářského výboru se nad tím docela často zamýšlím a v energetickém podvýboru tyto věci docela podrobně probíráme. Výsledky činnosti samozřejmě předkládáme hospodářskému výboru. A jistě víte, že jedna z našich aktivit směřovala k udržení zásobování teplem jako centrální služby pro občany, aby byli konkurenceschopní vůči těm malým lokálním topeništím, která zabezpečují, nebo někdy, momentálně nyní levněji zabezpečují zdroj tepelné energie pro občany.

Přesto přistupujeme k tomu seriózně a říkáme, že to, co tady bylo vybudováno, ty dálkové rozvody tepla, velké energetické zdroje, které jsou schopny zásobovat velká města, jsou ve výsledku silně ekologické, protože jeden velký zdroj tepla by musel být nahrazován desítkami malých zdrojů tepla, které mají emise podstatně větší. Přesto zatížení emisními povolenkami těchto různých zdrojů je samozřejmě různé, protože lépe se uvaluje, nebo lépe se obchoduje s těmito emisními povolenkami jedním velkým než nějakému společenství vlastníků bytových jednotek. Když si představíte panelový dům o dvaceti, třiceti partajích, kteří si udělají vlastní kotel a fungují na tom trhu hodně podobně, dokonce ukazují, že jsou schopni uspořit nějaké prostředky oproti těm, co jsou napojeni na centrální zdroje tepla.

I to jsou věci, které budu sledovat v rámci projednávání tohoto zákona, jak dalece tento návrh je schopen a postihne tady tento trh - znovu opakuji trh, nejde opravdu o životní prostředí, až v tom prvním slova smyslu, ale trh, který tady vznikl s ekologií.

Dovolil bych si navrhnout, a předpokládám, že ten návrh zazní, protože již o něm bylo hovořeno, aby tento návrh projednával hospodářský výbor, potažmo jeho podvýbor, který se zabývá energetikou, protože tento zákon bude do budoucna docela jistě úhelným kamenem - krásná přesmyčka - úhelným kamenem toho, jak bude český průmysl fungovat do budoucna. Prostě je nutno se nad tím zamyslet a nebrat to jenom jako jeden z předpisů Evropské komise, nebrat to jenom jako jeden z dalších kroků k zelenějšímu Česku, ale také se zamyslet nad tím, že bude třeba toto řešit i z kontextu energetické koncepce státu, palivového komplexu České republiky a obecně průmyslu České republiky.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Přečtu dvě omluvy. Omlouvá se pan poslanec Richter od 18.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Omlouvá se paní poslankyně Věra Kovářová od 18.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů. A o slovo se přihlásila paní zpravodajka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji. Chtěla bych vystoupit ještě v rámci rozpravy. Co jsem tady slyšela od kolegů, tak je mi z toho zřejmé, že ta problematika je velmi složitá, i to, jak se budou čerpat peníze jednak z výnosů, co půjdou do českého rozpočtu, potom také z modernizačního fondu, kam půjde stejné množství peněz, to znamená v období 2021 až 2030 přes 100 miliard. Stejně tak ještě větší prostředky jsou v takzvaném inovačním fondu, ty budou moci čerpat české firmy u Evropské komise a budou určeny na investice do modernizace energetiky, zvyšování účinnosti, na vývoj a inovace. Takže těch prostředků, které z obchodování emisními povolenkami budou, je velmi mnoho.

Proto jsme se rozhodli ve výboru pro životní prostředí, že uspořádáme kulatý stůl, kam bych ráda všechny zájemce o toto téma pozvala, abychom si to tam mohli vydiskutovat. Pozvali jsme zástupce Ministerstva životního prostředí, zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu a doufám, že přijmou účast i poslanci z hospodářského výboru, z podvýboru pro energetiku a výboru pro životní prostředí. Pozvali jsme také senátory. Takže jste všichni, kdo máte zájem o tuto problematiku, zváni. Vydiskutujme si to na výboru životního prostředí u kulatého stolu příští úterý od 14.00 hodin. Jste všichni zváni. To je moje pozvání.

A potom bych ještě ráda řekla, že jako zpravodajka vnímám žádost pana ministra životního prostředí o zkrácení lhůty pro projednávání mezi prvním a druhým čtením jako nešťastnou, protože jde o velmi složitou problematiku a byla bych ráda, abychom měli hodně času na projednávání. Jde o velký objem peněz. Jde o stovky miliard. Takže prosím, věnujme tomu tolik času, kolik si tato novela zaslouží. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Munzar, pak se připraví pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, dámy a pánové. Chtěl bych zareagovat na paní zpravodajku vaším prostřednictvím. Ono to není jenom o tom konci, o těch, jak vy jste tady říkala vaším prostřednictvím, že se jedná o stovky miliard, které půjdou někam prostřednictvím kompenzačního fondu, nebo modernizačního fondu, ale ono to má samozřejmě důsledky daleko větší, a to jsou ty důsledky, o kterých tady hovořil kolega Luzar. A to jsou důsledky celkově do hospodářství, protože ty peníze se netvoří ze vzduchu. Ty peníze se někde berou a ty se berou de facto od konečných spotřebitelů. Tady se z emisního obchodování stal vlastně umělý finanční derivát, který prodražuje některé věci. Můžeme se bavit, jaké to má skutečné faktické důsledky do ekologizace jednotlivých zařízení, jaké to má faktické důsledky do zlepšení životního prostředí, ale můžeme se také bavit o tom, jaké to má faktické důsledky do životní úrovně obyvatelstva. A jestli si vzpomínáte, dámy a pánové, na začátku roku jsme tady v rámci daňového balíčku a na konci minulého roku řešili otázku, jakým způsobem právě obchodování s emisními povolenkami prodražuje obchodování s teplem, a snižovali jsme kvůli tomu DPH, abychom kompenzovali trochu obyvatelstvu negativní důsledky celého toho postupu.

Proto podporuji to, aby tuto záležitost projednal hospodářský výbor, protože je to zejména o dopadech do hospodářství. A zároveň souhlasím s paní zpravodajkou, že žádost o zkrácení lhůty je příliš ambiciózní. Je to docela důležitý zákon a měli bychom mu věnovat patřičnou pozornost včetně času. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další faktická poznámka - pan poslanec Hájek.

 

Poslanec Josef Hájek: Vážený pane předsedající, není to faktická poznámka. Jenom bych se chtěl vrátit ještě k vyjádření nesouhlasu s postupem ruské Dumy. V hlasování 822 mám na sjetině ne a já jsem hlasoval ano. Takže bych pouze pro stenozáznam chtěl udělat opravu. Nezpochybňuji hlasování.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji. Jenom krátká poznámka. Jsem přesvědčen, že tento zákon bude mít značné dopady na průmysl a energetiku, taky dopravu. Jsem přesvědčen, že to bude mít sociálně-ekonomické dopady. A mně osobně také připadá důležité, aby se tímto zákonem zabýval i hospodářský výbor. Co je potřeba říct, je, že každým krokem, který činíme, bychom neměli současně v rámci konkurence znevýhodňovat náš průmysl. Samozřejmě že ekologie je důležitá. Tyto kroky máme činit. Ale nemůžeme přitom diskriminovat náš český průmysl v rámci mezinárodního konkurenčního prostředí. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v obecné rozpravě k tomuto bodu. Jestliže tomu tak není, končím rozpravu. Je zájem o závěrečná slova ze strany pana ministra? (Není.) Paní zpravodajka? (Ano.) Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo. Jenom bych shrnula procedurální návrhy, které tady padly - jednak to byl návrh pana ministra životního prostředí na zkrácení lhůty mezi prvním a druhým čtením a jednak to byl návrh pana poslance Luzara na přikázání také do výboru hospodářského. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Samozřejmě v té správné fázi projednávání se znovu dotáži na ty výbory. Konstatuji, že návrh na vrácení ani zamítnutí přednesen nebyl. Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru.

Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Pan předseda Faltýnek.

 

Poslanec Jaroslav Faltýnek: Děkuji za slovo, pane předsedo. Já navrhuji přikázání jako garančnímu výboru výboru hospodářskému. Argumenty už tady zazněly, můžu je znovu klidně zopakovat. Děkuju.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda je další návrh. Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pokud tedy vám přijde ten výbor pro životní prostředí příliš jednostranný, tak mně zase přijde příliš jednostranný ten hospodářský. A navrhuji kompromis - rozpočtový výbor, do kterého to taky velmi silně spadá, protože se jedná o určení značného množství finančních prostředků.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já vnímám, není-li námitka, tak ty protinávrhy bychom hlasovali tak, jak zazněly v pořadí - hospodářský, rozpočtový, potom životní prostředí. Je k tomu... Pan předseda Stanjura. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já bych navrhl to, co vyhovuje mně, já se omlouvám, v logice věci bych navrhoval - a kdyžtak ať o tom hlasujeme, ať nedebatujeme přes mikrofon - abychom hlasovali nejdřív o hospodářském, pokud by to neprošlo, tak o rozpočtovém, a pokud by to neprošlo, tak výbor pro životní prostředí. (Poslanec Faltýnek z lavice: To navrhl pan předseda Sněmovny. Přesně tak to řekl. Předsedající: Já to takhle říkal.) Aha, tak to se omlouvám. Souhlasím s panem předsedou Sněmovny. (Smích v sále.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já si s dovolením ten stenozáznam pak vytisknu domů. (Veselí v sále.)

Přivolám kolegy z předsálí. (Gong.) Zrekapituluji, že zde padly tři návrhy na garanční výbor. Nejprve budeme hlasovat hospodářský, poté rozpočtový, poté životní prostředí. Všichni víme, o čem hlasujeme.

 

Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru?

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování 830. Přihlášeno je 174 poslanců, pro 126, proti 21. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já navrhuji rozpočtový výbor a samozřejmě navrhuji i výbor pro životní prostředí, kde by to určitě mělo být.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda je ještě nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru. Není tomu tak.

 

Budeme tedy nejprve hlasovat o přikázání dalšímu výboru, a to rozpočtovému výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro, Kdo je proti?

Hlasování číslo 831. Přihlášeno 173, pro 58, proti 47. Tento návrh přijat nebyl.

 

Dále budeme hlasovat o přikázání tohoto návrhu jako dalšímu výboru výboru pro životní prostředí.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 832. Přihlášeno 173, pro 153, proti jeden. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání výboru pro životní prostředí jako dalšímu výboru.

 

Dále zde zazněl v obecné rozpravě návrh na zkrácení lhůty k projednání ve druhém čtení - tuším - na třicet dnů? O třicet dnů na třicet dnů, je to správně? (Zpravodaj souhlasí.)

Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?

Hlasování číslo 833. Přihlášeno 173, pro 71, proti 51. Tento návrh nebyl přijat. Tento návrh bude tedy projednán ve standardní lhůtě.

 

Tím jsme se vypořádali s prvním čtením tohoto návrhu. Já vám děkuji. Tento bod končím.

 

Dále dle pořadu schůze otevírám bod

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.