Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

242.
Vyjádření nesouhlasu s postupem ruské Dumy, která chce legitimizovat
vstup armády SSSR na území Československa v srpnu 1968

Prosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu poslanec Marian Jurečka, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň i zpravodajem. Pan poslanec zřejmě bude souhlasit. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, členové vlády, paní ministryně, kolegyně, kolegové. Děkuji vám i děkuji za to včerejší vyhovění zařadit tento bod na dnešní odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Já se jej pokusím zdůvodnit a uvést stručně a také předložit i návrh usnesení, který jsem vám všem dnes po obědě rozeslal na vaše emailové adresy, které máte uvedeny na webu Poslanecké sněmovny.

Chtěl bych říci, že tímto bodem a následným usnesením chci reagovat na situaci, která vlastně vygradovala v minulém týdnu, kdy trojice ruských komunistických poslanců realizovala kulatý stůl na půdě dolní komory Poslanecké sněmovny, ruské Dumy tedy, a byli tam zástupci také jiných poslaneckých frakcí, byl tam dokonce i zástupce ruského Ministerstva zahraničních věcí.

Byla tam diskutována poslanecká iniciativa těchto poslanců, kteří chtějí předložit novelu federálního zákona o veteránech, kde mimo jiné chtějí řešit otázku například zvyšování některých výsluh a podobně. To chápu, že to je samozřejmě jejich interní věc, proti tomu vůbec nemůžeme cokoliv namítat. Ale vadí nám, mně tedy osobně, to, že tento krok je mimo jiné zdůvodňován tím, že tito vojáci byli na území tehdejšího Československa a plnili tady úkoly při potlačení pokusu o státní převrat a při zabezpečení stabilizace situace v ČSSR po dobu rozsáhlé vojenskostrategické operace vojsk členských států Varšavské smlouvy od 21. srpna do listopadu 1968.

Myslím si, že na to, jak ty události tehdy probíhaly a že byly v rozporu s mezinárodním právem, byly v rozporu také s vůlí tehdejších představitelů Československa, na to jsme vedli už mnoho diskusí. Sněmovna i v loňském roce tehdy jasně ve svém usnesení deklarovala, že to byla okupace, že to bylo v rozporu s mezinárodním právem. Dokonce o tom také hovoří smlouva mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993, kde se také jasně vymezuje tehdejší záležitost v tom duchu, že to byla tehdy okupace.

Takže já si myslím, že bychom jako Poslanecká sněmovna, jako partner ruské Dumy, měli přijmout usnesení, které by jasně vymezilo náš pohled na tyto aktivity. To usnesení jsem vám přednesl a dovolím si ho tady také stručně přečíst a představit. Usnesení má osm bodů. Řeknu zcela otevřeně, že je podobné usnesení, které přijal dnes zahraniční výbor Senátu, a Senát se bude tímto výborovým usnesením zabývat, tuším, 12. června na schůzi Senátu. Zároveň vlastně i dnes náš pan prezident také vyjádřil nesouhlas s těmito aktivitami, takže si myslím, že tady jsme poměrně zajedno.

První bod tohoto usnesení, které navrhuji, je, že Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR je mimořádně znepokojena možným přijetím novely zákona o vojenských veteránech Ruské federace. Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolu při potlačení tzv. pokusu o státní převrat v Československu.

Bod II. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR trvá na tom, že okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva.

Bod III. PSP ČR konstatuje, že by šlo o vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráce mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993.

Bod IV. PSP ČR vyjadřuje vážnou obavu, že by po zkušenostech s obsazením suverénního území Gruzie a Ukrajiny mohlo jít ze strany Ruské federace o další pokus směřující k legalizaci jakéhokoliv podobného násilného aktu.

V. PSP ČR vyzývá vládu ČR, aby tuto otázku bez odkladu předložila na jednání příslušných orgánů OSN a aby ji projednala především se spojenci v rámci NATO a Evropské unie.

VI. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR vyjadřuje zájem na politickém dialogu s Ruskou federací, avšak jedině za podmínky, že ruská strana nepřipustí zpochybňování principů mezinárodního práva a smlouvy o přátelství a spolupráci mezi Ruskou federací a ČR z roku 1993. (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vám rozumím. Já jsem vás původně nechtěl přerušovat, nicméně bych požádal všechny kolegy v sále, aby zjednali klid ve svém okolí, aby sami možná jednání nebo telefonní hovory přesunuli mimo sál, tak aby tady nebyl takový ruch, abychom se slyšeli.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Předposlední bod navrhovaného usnesení:

VII. PSP ČR vyzývá nejvyšší ústavní činitele ČR ke společnému prohlášení, kterým by vyjádřili svůj nesouhlas s takovými kroky, které by vedly k přijetí navrhované novely zákona o vojenských veteránech. To by znamenalo legitimizovat vstup vojsk SSSR na území Československa v srpnu 1968.

VIII. PSP ČR pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Vondráčka, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace Vjačeslava Volodina.

Takže tolik k tomu usnesení. Možná poslední ještě argument zmíním. Je potřeba si také uvědomit, že bezprostředně v těch srpnových událostech, ale i následně po nich do odchodu těchto vojsk z území Československa i České republiky zemřelo zhruba 450 lidí na následky následně různých i dopravních nehod a více než 200 tisíc lidí po těch srpnových událostech opustilo území ČR a emigrovalo. Takže si myslím, že i z úcty a respektu vůči přímým obětem, jejich rodinným příslušníkům a těm, kteří tím byli jakkoliv postiženi, bychom jako Poslanecká sněmovna neměli k podobným aktivitám ruských poslanců mlčet. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Znovu bych chtěl požádat o klid ve sněmovně. Připomenu, že návrhy usnesení je potřeba poté načíst nebo se k nim přihlásit v podrobné rozpravě.

Dále otevírám obecnou rozpravu, do které je v tuto chvíli přihlášeno pět poslanců. Nicméně s přednostním právem pan místopředseda Okamura, poté pan předseda Rakušan. Prosím, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, snaha některých ruských politiků přiznat status válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do Československa v roce 1968 je odporný pokus legitimizovat okupaci. Jediným výsledkem může být poškození vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Rok 1968 byla brutální agrese a znamenala okupaci Československa. A já jsem v tomto znění již zaslal také dopis jménem SPD ruskému velvyslanci v České republice a ten dopis je relativně krátký, takže bych jeho znění také tady přečetl.

"Vážený pane velvyslanče, s velkým znepokojením jsem zaznamenal snahu některých politiků v Ruské federaci přiznat status válečných veteránů účastníkům invaze sovětské armády do Československa v srpnu 1968. Tento krok nutně a oprávněně povede k velmi výraznému zhoršení pohledu českých občanů na Ruskou federaci. Události spojené s invazí sovětské armády a následnou okupací jsou kapitolou našich vzájemných vztahů, kde je třeba si otevřeně přiznat jejich důsledky včetně desítek obětí na lidských obětech mezi československými občany.

Vždy jsem rozhodně obhajoval a budu obhajovat podíl a význam, který měla sovětská armáda na osvobození Československa od nacistické okupace během druhé světové války. Mám velký zájem na korektních a vyrovnaných vztazích mezi Českou republikou a Ruskou federací. Právě proto si upřímně a otevřeně dovoluji vás upozornit na velmi negativní důsledky, který takový krok může vyvolat. Děkuji za pochopení."

A také jménem SPD navrhuji usnesení, v podstatě jsou to ty první tři věty z toho, co jsem říkal. Takže je ještě jednou zopakuji. Je to tedy usnesení, návrh SPD, a zní to, ještě jednou tedy zopakuji ty první tři věty: "Snaha některých ruských politiků přiznat status válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do Československa v roce 1968 je odporný pokus legitimizovat okupaci. Jediným výsledkem může být poškození vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Rok 1968 byla brutální agrese a znamenala okupaci Československa."

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Také požádám potom o načtení či odvolání se na usnesení v podrobné rozpravě. Pak je zde s faktickou poznámkou pan poslanec Holík, jestli to platí. Nicméně než dorazí, tak přečtu omluvenku. Pan poslanec Schwarzenberg se nám omlouvá mezi 16. a 19. hodinou z pracovních důvodů.

Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Takže vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem tady chtěl něco prohlásit, náš předseda byl rychlejší a výrazně výstižnější. Jediné jako, co můžu říct: Já tu okupaci pamatuji, odsuzuji ji. V té době mi bylo patnáct let. Patřím k jednomu z mála těch, kteří to zažili.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní tedy s přednostním právem pan poslanec Rakušan. Prosím.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuji vám za slovo, vážený pane předsedající.

Kolegyně, kolegové, za prvé ryze technicky. My jako klub STAN plně podporujeme v plném znění návrhy usnesení, které zde načetl pan kolega Jurečka z klubu KDU-ČSL.

Chtěl bych skutečně připomenout to, jakým traumatem rok 1968 pro obyvatele tehdejšího Československa byl. 20. století bylo obecně stoletím nejrůznějších traumatických zážitků pro obyvatele našeho geografického prostoru. Toho geografického prostoru, který měl tu smůlu, že se dlouhodobě nacházel právě na pomezí mocenského zápasení těch silných velmocí. Rok 1968 znamenal obrovské zklamání i pro ty, kteří věřili, že v roce 1945 přišla statečná Rudá armáda osvobodit náš stát od fašistického zla, a náhle ta samá armáda vstoupila na naše území s tím, že tady dočasně bude, a to dočasně nebylo žádným datem omezeno.

Je zcela neakceptovatelné, aby ruská zahraniční politika v současné době měla takové ambice přepisovat a jednoznačně měnit dějiny. Toto je falšování dějin, protože ti, kdo vstoupili na naše území, byli okupanti - a v žádné interpretaci, která odpovídá pravdě, a nebojme se toho, že prostě pravda je a pravda existuje, nejsou pouze různé interpretace, a ta ruská interpretace prostě je lživá. To nebyli žádní hrdinové, to byli ti, kteří sem vstoupili, aby naše území obsadili, aby znemožnili právo na sebeurčení jednoho sebevědomého národa, kterým určitě Češi a Slováci vždycky byli.

Ale já bych rád tu situaci vnímal i v kontextu dnešních dnů. Ruská federace v současné době - a my to sledujeme - má nejrůznější velmocenské ambice. Máme tady nelegální, odporující mezinárodnímu právu, obsazení území Gruzie a části Ukrajiny, bezprecedentní porušení veškerých mezinárodních dohod, a my musíme ten ruský tlak a ruský krok vnímat i v tomto kontextu. Prostě Rusko, Ruská federace dneška, obnovuje svoji velmocenskou politiku, obnovuje ji nejrůznějšími kroky. Za prvé tím, že skutečně dojde k anexi území, dojde například k anexi Krymu, ale zároveň tím, že ve svých někdejších zájmových územích, kam vždycky Československo patřilo, se snaží nenápadnými pokusy o jinou interpretaci toho, co se v tom území stalo. A tady prostě došlo k okupaci a my jako poslanci Parlamentu České republiky bychom měli na této definici - a já doufám snad hlasy všech poslanců v naší Poslanecké sněmovně - jednoznačně trvat. A kromě těch výzev, které zazněly v usnesení, bych si dovolil ještě vyzvat i ministra zahraničních věcí pana Petříčka, aby tuto záležitost řešil na té nejvyšší diplomatické úrovni, protože tady jsme skutečně dospěli do momentu, kdy Ruská federace bezprecedentně přepisuje to, co za tragédii se v našem prostoru v roce 1968 a v následujících dvaceti letech stalo.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní se s přednostním právem přihlásil pan ministr a vicepremiér Hamáček. Prosím, máte slovo.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Dámy a pánové, v reakci na pana předsedu Rakušana - okupaci v roce 1968 je potřeba odsoudit a je potřeba ji jasně pojmenovat. V tom se shodneme.

Pokud zde padla výzva vůči panu ministrovi, tak pan ministr tak učinil. Učinil tak velmi jasně a já mu za to chci poděkovat. Současně chci také poděkovat prezidentovi republiky, který si předvolal ruského velvyslance, aby mu sdělil svoje výhrady s postupem ruské strany. Takže čelní ústavní činitelé České republiky již konají a myslím si, že všichni se v této Sněmovně shodneme, že rok 1968 nelze popsat jinak než jako okupaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní bychom se dostali k řádně přihlášeným do obecné rozpravy. Jako první je pan poslanec Lipavský, připraví se pan poslanec Žáček. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji. Dámy a pánové, vážený pane místopředsedo, známý Orwellův citát zní, že kdo kontroluje minulost, má vládu také nad budoucností. Samozřejmě ta dnešní debata je o minulosti, ale my se musíme dívat hlavně do budoucnosti. A bohužel vidíme, že Ruská federace se dlouhodobě snaží relativizovat pravdu šířením dezinformací, snaží se relativizovat váhu hlasů při různých pokusech o ovlivňování demokratických voleb a referend. A samozřejmě když přijde takováto zpráva z Moskvy, že probíhají jednání tohoto typu, tak si myslím, že je namístě, že to vnímáme velice citlivě.

Je mi trošku líto, že o tom bodu jednáme dnes, protože my zítra máme jednání zahraničního výboru, kde měl být hostem pan ministr zahraničí, který je dnes na služební cestě ve Francii, jestli se nepletu. To znamená, tak bychom dostali ty nejčerstvější a nejlepší informace.

Nicméně když se podívám na ten návrh ruských komunistů, o kterém oni jednali u kulatého stolu, ale byly tam přítomny všechny ostatní poslanecké kluby v ruské Dumě a byl tam i zástupce Ministerstva zahraničních věcí a proběhl na půdě ruského parlamentu, tak si myslím, že to je dostatečný důvod, abychom se tady touto problematikou zabývali.

My jako tato Sněmovna máme zvláštní odpovědnost, protože v roce 1993 jsme ratifikovali Smlouvu o přátelství a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací a tato smlouva jasně stanovila, že okupace Československa byla nepřípustným použitím síly a setrvání sovětských vojsk na našem území do roku 1991 bylo neospravedlnitelné. Takže jakékoliv zpochybňování či relativizace okupace Československa je nejen zpochybněním této smlouvy a my to musíme dát jasně najevo.

Máme se tou otázkou zabývat také z toho důvodu, že tendence zpochybňovat okupaci Československa nejsou vůbec nové. Těch článků a hlasů, kde se šíří lži o pražském jaru, je poměrně mnoho. Ty dokumentární filmy, které se objevují v Rusku, v novinách je to poměrně dobře popsáno. Je tendence na historii zapomínat a historii přepisovat.

Já si myslím, že vůbec bychom se zde asi neměli do detailu vyjadřovat k tomu, jak jsou v Rusku udělány důchody pro vojáky. To je záležitost, kterou nechť si Ruská federace upraví, ale oni za to nemohli, že sem byli vysláni. Oni sem šli rozkazem, to nebyla jejich vůle. Rusko to samozřejmě může udělat způsobem, kdy nebude přepisovat historii.

Já si myslím, že bychom dnes měli přijmout usnesení, které potvrdí naši pozici a případně vyzve ruskou Dumu, aby nečinila žádné kroky tímto směrem. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Nyní prosím pana poslance Žáčka, připraví se pan poslanec Mihola.

 

Poslanec Pavel Žáček: Vážené kolegyně, vážení kolegové, položme si otázku, jak reagovat na ruskou provokaci. Já si myslím, že jinak to nazvat nelze. V tomto smyslu úplně nesouhlasím se svým předřečníkem, protože si myslím, že vzhledem k tomu, že jde o neukončenou minulost, je nutné se k té minulosti vrátit a položit na stůl některé věci, které se mohou týkat i současné situace.

Než se pokusím odpovědět na tuto zásadní otázku, jak reagovat, tak si zopakujme některá fakta. Brežněvovo sovětské imperiální vedení se v reakci na demokratizační proces v Československu zvaný pražské jaro rozhodlo zásadně řešit situaci. Z 20. na 21. srpna 1968, jak všichni dobře víme, překročila vojska pěti armád států Varšavské smlouvy československé hranice. Přes veškerou snahu sovětských agentů v Komunistické straně Československa, na Ministerstvu vnitra respektive ve Státní bezpečnosti či v armádě žádný ústavní ani stranický orgán oficiálně armády cizí moci nepozval. Z tohoto pohledu je dokonce lhostejné, zda o nadcházející okupaci věděl či nevěděl Alexander Dubček jakožto tehdejší první tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa. (Sílí hluk v levé části sálu.)

Překročením hranic okupační vojska porušila mezinárodní právo, svrchovanost Československa a naše země byla navíc, jak vyplývá z předchozího odstavce, obsazena proti vůli vlastního lidu.

Kromě bezprostředních obětí z řad Čechů a Slováků v prvních hodinách a dnech okupace - jejich seznam jsem tu s pietou předčítal již vloni - byly do postupného odchodu sovětských vojsk z Československa okupačními vojáky zabity další desítky resp. stovky obyvatel Československa. Další stovky osob byly těžce či lehce zraněny. Mnoho žen a dívek bylo znásilněno atd.

Ještě v roce 1968 -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já vás přeruším a požádám sněmovnu o klid, zvláště pak kolegy v levé části sálu, aby svá jednání případně přesunuli mimo sál.

 

Poslanec Pavel Žáček: Ještě v letech 1968 a 1969, čili krátce po okupaci a těsně před nástupem normalizace, přistoupily československé orgány k částečné náhradě poškozených či jejich rodin. V tomto procesu československé a české orgány pochopitelně pokračovaly i po pádu komunistického režimu po roce 1989, a suplovaly tak do značné míry zodpovědné sovětské a následně i ruské instituce, které pochopitelně nesly plnou zodpovědnost za okupaci.

Srpnová okupace 1968 pochopitelně způsobila také rozsáhlé materiální škody, byla zasažena dopravní infrastruktura, silnice, letiště, budovy různých státních úřadů, kasárna, objekty spojů, vysílače, objekty Československé televize, rozhlasu, které byly poničeny, nebo dokonce zničeny, stejně jako půdní fond v místech, kde se nacházela obrněná technika okupantů. Symbolem těchto objektů poničených okupací až donedávna byla střelami poďobaná budova Národního muzea. Opravy těchto materiálních škod šly v průběhu normalizačního období v rámci obnovených internacionálních vztahů na vrub československé strany. Obdobně další rozsáhlé škody způsobené sovětskými okupačními vojáky v letech 1968 až 1991 v důsledku té známé dohody o tzv. dočasném pobytu sovětských vojsk. Teprve po odsunu Střední skupiny sovětských vojsk v polovině roku 1991 bylo možné z pohledu československých orgánů, orgánů československého státu, zjistit a zdokumentovat, jak rozsáhle sovětská armáda zplundrovala Československo a jaké ekologické škody způsobila. Vyrovnáváme se s nimi v některých regionech ještě dnes.

Pokud tedy bude navrhovaný zákon v ruské Dumě přijat, navrhuji prolomit dosavadní politické tabu česko-ruských vztahů, vytáhnout z přítmí archivů dokumentaci o způsobených škodách z let 1968 až 1991, sečíst je a v úplnosti společně s náklady za tzv. dočasný pobyt okupačních vojsk je předložit Ruské federaci. Hrubým odhadem - a můžeme využít i některé podklady bývalého ministerstva finanční kontroly - půjde v dnešních cenách o desítky miliard. Zjevně se čas naplnil. Ruská federace jako nástupnický stát někdejšího imperiálního Sovětského svazu by v tomto případě měla uhradit reparace za pobyt a činnost okupačních vojsk v letech 1968 až 1991 v adekvátní výši.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A nyní požádal o vystoupení s přednostním právem pan předseda Vondráček, kterému tímto dávám slovo.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já děkuji za slovo, omlouvám se všem, které jsem předběhl. Ještě budu řídit schůzi, tak jsem zneužil, využil svého přednostního práva.

Já bych chtěl poděkovat kolegovi Jurečkovi, že vznesl tu iniciativu a že jsme ten bod zařadili. Myslím, že je dobré, aby byl znám jednoznačný postoj Parlamentu České republiky v této otázce, a že je to výborný výchozí bod pro další komunikaci s ruskou Dumou. A rád bych odkázal na to, co tady říkal už ministr vnitra před chvilkou, že jak prezident, tak si myslím, že všichni představitelé České republiky k tomu zaujmou jasný postoj.

Abychom si ale možná vysvětlili tu situaci, já mám k dispozici i stanovisko vlády Ruské federace, které je odmítavé. Jedná se o iniciativu nějakého komunistického poslance ve spolupráci s jinými poslanci, tedy o minoritní názor. Jedná se o iniciativu, která už byla předkládána v Dumě třikrát od roku 2016. Jedná se o nějakou snahu zavděčit se voličům nebo přiznat vyšší důchod některým bývalým členům armády a jednoznačně vláda Ruské federace říká, že nejsou splněny podmínky pro to, aby byl přijat status, že se jednalo o nějakou bojovou misi. Tak k tomu prosím takto přistupujme.

Já nemám problém s žádným z těch bodů toho usnesení, snad s výjimkou bodů 4 a 5, kde si myslím, že bychom - já tedy navrhuji, abychom potom hlasovali odděleně o jednotlivých bodech toho usnesení, aby bylo jasné, jak citlivá otázka pro nás pro Čechy je okupace v roce 1968 a že je pro nás zásadní smlouva z roku 1993 a že je nepřekročitelná a že na to musí v ruské Dumě dbát a musí to tak vést v patrnosti. Na druhou stranu bych chtěl tady opravdu upozornit, že možná ta debata je širší, než si to zaslouží, že se jedná o nějakou iniciativu. A my máme pouze nějaké informace ze stránek ruské Dumy, pokud vím, kde se informuje o tom, že proběhl nějaký kulatý stůl. Jedná se doufám o velice extrémní a menšinový názor v rámci ruské Dumy. Tak k tomu přistupuji a budu rád, když přijmeme příslušné usnesení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Žádost o oddělené hlasování jsem zaznamenal, nicméně zatím nejsou usnesení ani jednotlivě načtena. Nyní prosím pana poslance Miholu.

 

Poslanec Jiří Mihola: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, bylo tady již mnohé řečeno, já na to volně a pokud možno krátce navážu. Jenom bych chtěl k tomu, co tady sdělil pan předseda Sněmovny, to je, abychom to nezlehčovali a nezjednodušovali.

Za prvé, kdyby nastala jedna taková situace v dějinách a nikde jsme nic jiného podobného nezaznamenali, tak by skutečně si mohl člověk myslet, že je to omyl nebo výplod nějakých poslanců rozumu mdlého, ale já si myslím, že z té ruské strany toho nebezpečí je víc než dost a že se dá očekávat, že pokud to neprosadí někdo teď nebo mu to někdo zamítne, že zas s tím přijde někdo druhý jindy. Navíc je to opravdu podle mě docela vážná věc. Když se k ní vyjadřuje český prezident, ministr zahraničí a máme to tady jako speciální bod, tak to přece nemůže být nějaká blbost, nad kterou bychom mávli rukou, jako že o nic nejde nebo že to stejně neovlivníme. My se musíme vyjádřit jasně, ta reakce musí být jasná, rychlá a rozhodná. A já to mimo jiné tady chci zdůraznit proto, že víte, nejvíce zla v dějinách pocházelo z různého zmatení pojmů, z různých falešných interpretací a nepravd. Zkuste někdy těmi dějinami zalistovat a opravdu to zjistíte. Takže každý takový zcela nesmyslný, řekl bych drzý návrh je zárodkem budoucího zla, a že už ho tedy v dějinách bylo tolik!

Loni jsme si připomínali 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy, po které následovala okupace. Že to nebylo nic krátkodobého, o tom svědčí, že jsme (ji) nemohli pak 20 následujících let, nebo více než 20 let setřást a podařilo se to až tedy po sametové revoluci. Národ, který prožíval pražské jaro a snažil se o demokratizační procesy, byl ponížen, ale nezůstalo jen u toho. Tu tragédii srpna 1968 korunuje jako to obrovské memento 135 obětí občanů, civilistů, kteří přišli o život, a další oběti následovaly v roce 1969. K těm musíme mít, a máme také - každý rok si to připomínáme - velkou úctu a tohle nesmíme nikdy zapomenout.

Já bych chtěl odkázat, kdo náhodou by se o to chtěl zajímat víc, tak vyšla právě u příležitosti toho loňského připomínání 50 let té okupace, tak kniha manželů Kratochvílových, Daniela Povolného a Jiřího Kratochvíla, taková obsáhlá, která se jmenuje "1968 až 1969" s podtitulem "K 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy 1968". Prosím vás, tam jsou všechny ty příběhy obětí, takže kdybyste to někdy i potřebovali nebo byl někdo v nějakém zmatku, kolik že jich bylo, v té knize je to uceleně, přehledně všechno podáno a přiblíženo, abychom opravdu nezapomínali.

A já bych chtěl při této příležitosti přijít s návrhem, který se diskutoval už před rokem, a myslím si, že teď je právě ten vhodný okamžik, a to je návrh zákona, nebo novela zákona o státních svátcích a významných dnech a dnech pracovního klidu, ve znění pozdějších předpisů, kde by byl nově vepsán, navrhuje se zavést jako významný den 21. srpen jako památný den obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Myslím, že je to stručné, jasné, výstižné a konzultoval jsem to především s odborníky z řad historiků. Za všechny mohu zmínit docenta Jaroslava Šebka, ale byla jich docela dlouhá řada. Ti mě v tom podpořili a s těmi jsem i nakonec sestavil formulaci, která je v odůvodnění tohoto návrhu. Ten návrh mají všechny poslanecké kluby zde ve Sněmovně k dispozici, a protože si myslím, že ta věc je úplně jasná, že není potřeba o tom nějak příliš meditovat, dlouho přemýšlet, že buďto v tom má člověk jasno dnes a tady, anebo nebude mít jasno, ani kdyby to bylo za měsíc, tak myslím, že kdo chcete, vyjádřete souhlas tady s tím, a zároveň jako reakci na to, co se děje v ruské Dumě, svým podpisem. Nikdo není nucen, všichni jsou zváni. Považoval bych za ideální, pokud to, tak jak z těch vyjádření je patrno, vnímáme jasně jako invazi a okupaci, tak to dejme i do toho kalendáře významných dnů. Protože skutečně 21. srpen patří k nejtragičtějším datům naší moderní historie.

Vpád vojsk Varšavské smlouvy byl bezdůvodný, znamenal konec demokratizačních a humanistických snah o reformu socialistického systému v Československu, ale především také, jak jsem zdůraznil, i oběti na životech nevinných civilistů. Proto se domnívám, že by tento den měl být připomínán jako památka těchto nevinných obětí a jako memento, aby se už nikdy nic takového nestalo. Děkuji za pozornost a prosím o podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Poprosím případně větší klid v sále během projevů. Jako další je přihlášena do rozpravy paní poslankyně Němcová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych chtěla k této věci přičinit několik poznámek. Tou první je to, že poslanecký klub Občanské demokratické strany se včera na svém pravidelném jednání zabýval informacemi, které přicházely o tom, co se aktuálně odehrává v ruské Dumě, a svůj názor jsme sdělili včera na pravidelné tiskové konferenci. Z něj bych tedy zmínila zejména to, že zásadním způsobem náš poslanecký klub odmítá přepisování dějin, opakované snahy, které přicházejí z ruské strany, ať už se podíváme na různé provokace směrem k Pobaltí, k severským státům, ale i opakované provokace směrem k České republice, ať už jsou to ty spanilé jízdy Nočních vlků nebo podobné aktivity.

Tedy zabývali jsme se tím, vítáme stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, které kritizuje návrh ruského zákona. Připomenu, že tímto zákonem by měli být uznáni účastníci sovětské okupace Československa z roku 1968 za válečné veterány. Ministr zahraničí Tomáš Petříček sdělil, a tím podtrhl vážnost té situace, že takováto aktivita je v příkrém rozporu s mezinárodním právem.

Za druhé je třeba zmínit, že na to reagovala také slovenská strana, tehdy jsme byli okupované Československo, takže jestliže by se dnes ozval český Parlament, tak stejnou měrou se to týká také Slovenska. Slovenský premiér Peter Pellegrini uvedl, že návrh ruského zákona bude jedním z témat jeho nadcházející oficiální návštěvy Moskvy. Rovněž tak zdůraznil, že okupaci šedesátého osmého roku považuje za hrubé porušení mezinárodního práva.

Jestliže tedy pro našeho ministra zahraničních věcí, jestliže pro nejvyšší reprezentanty Slovenské republiky je to téma, které chtějí přenést, nejenom je projednat na domácí půdě, ale přenést je k tomu přímému partnerovi, tedy k ruské straně, myslím, že je adekvátní, aby svůj postoj sdělila i Poslanecké sněmovna. Z toho důvodu i vítám, že na půdu Poslanecké sněmovny se toto téma dostalo. Děkuji svým kolegům z KDU-ČSL, kteří tento náš návrh, který jsme včera řekli na tiskové konferenci, sem přenesli. Jsem ráda, že o něm můžeme jednat, a všestranně podporujeme usnesení, které bylo navrženo.

Jenom pro doplnění je třeba dodat toto: Návrh zákona, tak jak mluvil pan předseda Poslanecké sněmovny, že to není možná tak vážné, tak je třeba říci, že návrh zákona předložila ruská komunistická strana, která uspořádala setkání u kulatého stolu, a to se uskutečnilo 30. května, pokud jsou informace, které máme z českých zdrojů, přesné. Schůzky se podle informací zúčastnili zástupci všech poslaneckých frakcí - všech poslaneckých frakcí! - dále členové výboru pro obranu a představitelé ministerstva zahraničí i společenských organizací. Čili průřezové názorové politické spektrum i společenské organizace se zúčastnily jednání tohoto kulatého stolu a výsledkem setkání více než 60 účastníků bylo schválení rezoluce s výzvou poslancům, aby předlohu zákona podpořili.

Jsem přesvědčena, tak jak zde bylo řečeno, že vzhledem k tomu, že loni uplynulo 50 let od okupace - a mezi námi, já také patřím mezi ty pamětníky, bylo mi tehdy 16 let, nejsem určitě sama v Poslanecké sněmovně, kdo si uvědomuje, jak nesmírně byl poznamenán jeho život, život jeho blízkých, životy jeho rodiny po dobu následujících 20 let. Byla zde řeč o mrtvých, byla zde řeč o stotisících, kteří emigrovali z naší země, a dodnes je musíme postrádat, protože jsme přišli o vynikající talenty, mozky a lidi, kteří nejsou prostě nahraditelní. Ale nebyla zde řeč o těch, kteří zůstali, z nichž řada byla pozavíraných v době normalizace. Nebyla zde řeč o těch, kteří v zoufalých aktech - a připomněli jsme si to letos v lednu, úmrtí Jana Palacha, následné úmrtí Jana Zajíce a potom činy obdobného charakteru - kteří ze zoufalstvím nad tím, do jakého marasmu upadala tehdejší československá společnost, zvolili tu nejstrašlivější zbraň a sami sebe sprovodili ze světa na protest právě proti tomu, co se v naší zemi odehrávalo. I na ty je třeba vzpomenout. Na všechny životy, během nichž nemohli lidé v těch 20 letech uplatnit všechny své schopnosti, vzdělání i talenty k tomu, aby vedli normální, běžný svobodný život, tak jako si jej užíváme dnes my.

Chci říct tedy jako pamětník, že musíme k tomu říct jednoznačné slovo, že to byla okupace, že to byl válečný akt, že to bylo porušení mezinárodního práva. A můj osobní dodatek k tomu je, že jsem přesvědčena, že tímto testovacím balonkem, ať už to má nějaký hlubší význam na vnitřní život současného Ruska, nebo nemá, tak je to testovací balonek, kterým si Rusko znovu ověřuje, kam až může zasahovat území jeho vlivu, jestli může dosáhnout zase zpátky tam, kde bylo před rokem 1989. A musíme jednoznačně říct, že to nikdy nepřipustíme.

Dále bych chtěla říct, a to už je můj závěr, že myslím, že poslední bod, osmý bod návrhu usnesení říká, že požadujeme, aby předseda Poslanecké sněmovny informoval o tomto usnesení předsedu Dumy, a možná můžeme využít i druhou cestu, budeme-li to pokládat za rozumné, ale to je jen doporučení vůbec nenavrhuji, aby to bylo v usnesení. Myslím, že je správné, aby to byl předseda Sněmovny, ale vzhledem k tomu, že organizační výbor dnes, asi před dvěma hodinami, schválil cestu místopředsedy, prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa, účast na 2. mezinárodním fóru, které se jmenuje Rozvoj parlamentarismu a pořádá jej Státní duma Federálního shromáždění Ruska v Moskvě, bude to zhruba za měsíc, 30. 6. až 3. 7. letošního roku, tak by bylo dobré, poté co bude informovat předseda poslaneckého sněmu svého partnera na ruské straně, aby tuto příležitost využil i první místopředseda Sněmovny vzhledem k tomu, že tam bude zúčastněno asi 120 delegací z celého světa, parlamentářů, tak by bylo dobré, aby oni slyšeli hlas české Poslanecké sněmovny. Děkuji vám. (Potlesk z řad ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan předseda Vondráček, poté se připraví pan poslanec Zaorálek. Prosím, pane předsedo, vaše dvě minuty.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za slovo. Nejsme ve sporu. Chtěl bych jenom opravdu uvést na pravou míru, já jsem neřekl, že se nejedná o vážnou věc. Myslím si, že to je vážná věc, že je dobře, když se ozveme. A jestli Ruská federace chce mít s námi kvalitní dialog a chce se - a já věřím, že ano - a chce si s námi vypořádat věci, které se týkají naší historie, tak musí respektovat v tomto bodě stanovisko České republiky, že se jednalo o okupaci. Považuji za vhodné, abych se obrátil přímo já jako předseda - to reaguji na ten další dotaz. Prosím vás, neřekl jsem, že to není vážné, jenom že doufám a jsem přesvědčen o tom, že to je iniciativa menšinová. A je zde i stanovisko vlády Ruské federace. Už to jednou proběhlo hlasováním, pokud vím, a tam 355 nehlasovalo vůbec, 2 se zdrželi a snad jenom 93 bylo pro. Takže já věřím, že tento návrh, který je pro nás, a my se oprávněně můžeme domlouvat, je provokativní, tak že je to pouze minoritní záležitost. A i ten kulatý stůl je věc, která se odehrála, ale nejedná se o oficiální stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou paní poslankyně Langšádlová, poté s přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vy mě znepokojujete. Já zkrátka chci rozumět tomu, že očekáváte, že Ruská federace s námi povede kvalitní dialog. Prosím vás, rozhlídněte se. Rozhlídněte se, co se okolo nás děje! Od 90. let - zamrzlý konflikt v Podněstří. 2008 - obsazení Abcházie, Jižní Osetie. Následuje okupace Krymu. Následuje Doněcko a Luhaňská oblast.

Víte, já jsem byla společně s kolegy v posledních dnech ve Švédsku a na Islandu. První, co slyšíte od švédského Ministerstva zahraniční, od jejich ministra: Jsme ohroženi Ruskem. Rozdávají svým obyvatelům příručky, co dělat v případě krize a války. A když se jich zeptáte, kým se cítí ohroženi ti Švédové, nebo Islanďané, tak první, co vám řeknou, že je to Ruská federace. Podívejte se, jak jim zasahují do území. Švédové, Islanďané, Norové... A můžete jít zase obráceně. Můžete se podívat, co dělají v zemích západního Balkánu. Podívejte se, jak vypadají zásahy do všech voleb a referend.

Jako otevřete oči a uvědomte si, co se to okolo nás děje! To přece nemůžete myslet vážně tohleto, co říkáte? Jako nepodceňujte to, co se okolo nás odehrává! To jsou úplně reálné věci, reálné kroky. A když o těchto hrozbách mluví naše zpravodajské služby, nebo třeba generál Pavel, který dobře ví, o čem hovoří i z hlediska vedení NATO, tak prosím, prosím, nepodceňujte jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů ty hrozby, kterým čelíme, nejenom jako my Česká republika, ale i ostatní země Evropské unie a Severoatlantické aliance. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem pan místopředseda Filip.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, paní a pánové, já rád vyslyším toho názoru paní kolegyně Miroslavy Němcové a mohu jí sdělit vaším prostřednictvím, že pokud tím budu pověřen, sdělím stanovisko českého parlamentu kolegům v ruské Dumě. Já neznám obsah toho jednání a už jsem udělal kroky k tomu, abych se dozvěděl o té schůzce u kulatého stolu, poslal jsem tedy dotaz na místopředsedu pro zahraniční politiku Komunistické strany Ruské federace.

Ale na druhou stranu musím říct, že jsme se tady nezabývali tím, naopak jsme chválili kolegu Petříčka, když pochválil, nebo neprotestoval proti zákonu o veteránech Ukrajiny. A mohl bych vám citovat to provolání, které mluví o postavení válečných veteránů a záruky jejich sociální ochrany, kterou přijal ukrajinský parlament. Problém je ten, že Ukrajina jak vůči Ruské federaci, tak vůči svým bývalým státům Společenství nezávislých států, tedy na území bývalého Sovětského svazu, mluví o veteránech, kteří se zúčastnili bojů od zemí a územních bojů Alžírsko 1962 až 1964 atd., ale je tam také, žel, Československo 20. srpna 1968 až 1. ledna 1969. To je v tom ukrajinském návrhu. Proto já jsem nehlasoval pro to, aby to bylo zařazeno na dnešek.

Vyhověl jsem kolegovi Jurečkovi, když za mnou přišel, abychom ten bod zařadili. Myslím si, že jsem se s ním nedohadoval, jestli to bude o půl hodiny po zahájení, nebo ne, a nechal jsem to proběhnout s tím, že respektuji, že bychom měli připravit to usnesení asi nejdříve ve výboru zahraničním a postarat se o to. Protože nejde o vztah k Ruské federaci, ten je dán smlouvou o přátelství z roku 1993. A já opravdu stojím o to, aby ta smlouva nebyla vypovězena, protože to by ohrožovalo poměrně dost věcí, které jsou tady. Máme složitý zákon o sociálním zabezpečení s Ruskou federací a ti, kteří tam pracovali nebo pracují jako experti na různých věcech, nebo jsou tam naše firmy, tak samozřejmě to má dopad do vztahů mezi oběma státy v té rovině individuálních práv občanů České republiky, případně občanů Ruské federace, kteří u nás pracují, ať už jakýmkoli způsobem. Tedy je potřeba asi, abychom tento text zvážili. Usnesení samozřejmě přijmeme.

A musím říct, že otázka našeho vztahu, myslím tím Komunistické strany Čech a Moravy, k srpnu 1968 je poměrně dobře známá. A když jsme před třiceti lety, a já jsem na to hrdý, že jsem tenkrát mohl se Zdeňkem Klanicou formulovat některá usnesení Komunistické strany Čech a Moravy, která se zabývala situací v roce 1968, a nešetřili jsme vedoucí politiky bývalé KSČ, kteří v té době selhali.

Takže jenom podotýkám, že s tímto bodem nemám žádný problém. Udělám, co mi Poslanecká sněmovna uloží, v případě, že to tak učiní usnesením, a seznámím je s naším usnesením. Ale připomínám, že i pro mě je důležité, abychom ten vztah, který je založen momentálně smlouvou z roku 1993, abychom ho udrželi a chovali se podle něj. Pokud jde o jiné návrhy, například o válečné reparace, nechť o nich mluví ti, kteří hlasovali pro jednání o válečných reparacích se Spolkovou republikou Německo. Protože tak učinilo Řecko, učinilo tak Polsko a my jsme tak na návrh našeho poslance Jiřího Valenty zatím neučinili. A podotýkám, že ta náhrada škody nám stále náleží. A je pravda, že o ní nehovoříme a také se většinou ohradíme tím, že tady je jakási dohoda, od které uplynulo dvacet let, a měli jsme k ní nějaké výhrady. Přesto se zatím tato otázka neotevřela. A myslím si, že ta škoda byla mnohem větší - materiální i na lidských životech.

Prosím tedy, pokud chceme něco řešit, tak bych prosil své kolegy a kolegyně, abychom byli konzistentní ve svých návrzích, protože potom to vypadá, že nemáme rovnoprávný vztah k naší minulosti.

Tolik tedy ode mne. A já jen připomínám a navrhnu tedy přerušení před hlasováním o pozměňovacích návrzích. A rád bych, aby ty návrhy posoudil zítra zahraniční výbor, abych se tedy nedostali do krize nikoli vůči Ruské federaci, ale abychom se nedostali do krizové situace vůči Ukrajině. Tam ten zákon takhle je. Podotýkám, že tam je opravdu v tom návrhu té Verchovné rady. Takže samozřejmě to je třeba zkoumat z pohledu ve vztahu k Německu, Polsku, Maďarsku a Bulharsku. Jediný stát, který se toho nezúčastnil, bylo tehdy Rumunsko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom se ujistím, že avizujete návrh na přerušení před hlasováními, po načtení pozměňovacích návrhů. (Místopředseda Vojtěch Filip: Po načtení usnesení.) Po načtení usnesení, dobře.

A nyní pan poslanec Zaorálek, připraví se pan poslanec Bžoch. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Zaorálek: Děkuji. Já vám přeji dobré odpoledne, dámy a pánové. A dovolte mi, abych tedy do naší debaty přispěl konstatováním několika skutečností, které mi připadají pro tu debatu zásadní a které tady ještě buď vůbec nezazněly, anebo byly pouze naznačeny.

Já pokládám za úplně zásadní pro naši probíhající diskusi to, že na stanovisko Ministerstva zahraničí, které jsme snad asi tady četli a známe ho, na to znepokojení, které bylo formulováno z České republiky, už máme stanovisko a máme odpověď, protože ruský velvyslanec, který tady mluví za Ruskou federaci, ve svém vyjádření řekl celkem jasně, že Ruská federace potvrzuje platnost smlouvy z roku 1993, zejména oné preambule, ve které se praví, že obě strany chtějí skoncovat s totalitní minulostí spojenou s nepřípustným použitím síly proti Československu v roce 1968 a následným neospravedlnitelným pobytem sovětských vojsk. Já pokládám tady tohle sdělení ministra, Ministerstva zahraničí vlastně, a velvyslance pro naši debatu za skutečně zásadní. A proč si to myslím? To mohu vysvětlit, pokud se dostaneme k tomu, o čem tady vlastně dnes mluvíme.

Vážení, ten návrh komunistů, který byl diskutován na tom kulatém stole 30. 5., tady, jak asi už bylo řečeno, není poprvé, on už byl takto předkládaný v roce 2016, v roce 2018. Jde v něm o to, aby se těm, kteří dovrší sedmdesát let, a starším vojákům, kteří prošli takovými událostmi v Etiopii, na Kubě i v Československu roku 1968, přiznala nějaká sociální - to není důležité - nějaká sociální podpora. A na to, aby to bylo přiznáno, aby to byli veteráni, tak by museli projít nějakými boji. Proto se v tom návrhu tvrdí, že tady v Československu v roce 1968 museli čelit puči a museli stabilizovat společnost. A to je ten důležitý moment, protože tento návrh - byl bych rád, kdybyste mě teď bedlivě poslouchali - tento moment a toto ruská vláda v roce 2016 i 2018 odmítla!

A poslechněte, s jakou argumentací to ruské ministerstvo obrany a ruská vláda odmítli. Oni řekli, že těmto z Československa to nemůže být přiznáno, prostě proto - a to je i pro mě zajímavé - že o tom aktu tehdy nebylo rozhodnuto žádnými státními orgány, což byl jeden z předpokladů, aby se někomu na takové akce potom vyplatily příspěvky jako veteránovi, a ten druhý, že by tady museli bojovat, ale oni se podle ruské vlády nestřetli s československými jednotkami ani s žádnými kontrarevolučními skupinami. To je argumentace použitá ruskou vládou v obou těch případech.

A vzhledem k tomu, že nám Ruská federace ústy velvyslance nyní sděluje, že ona stojí za tím, co je v té preambuli, za tím, že to bylo nepřípustné použití síly, tak já z toho dedukuji, že je slušná šance, že toto stanovisko ruská vláda bude opakovat. Tím spíš, že se poměrně, skoro v hodinách, setká slovenský premiér Pellegrini s ministrem zahraničí Lajčákem, dokonce i s ruským prezidentem Putinem, a já teda snad mohu říci, že mají tento bod také na programu, a můj odhad je, že se stane něco podobného, co se stalo Miloši Zemanovi, když tam byl na návštěvě, a my jsme tehdy řešili právě podobný problém, že ruská televize, možná si na to vzpomínáte, uveřejnila pořad, ve kterém mluvila o roce 1968. A Putin to tehdy dementoval a oficiálně řekl, že toto není ruská pozice.

To znamená, stejně tak ještě bych se mohl odvolat na to, že nejenom Putin, i Jelcin v minulosti prohlásili okupaci 1968 za morálně neospravedlnitelnou. Proto jsem přesvědčen - nechci předjímat a nechci tvrdit, že nemá smysl se o tom bavit, jenom vám říkám všechny argumenty, proč se domnívám, že v této chvíli, zvlášť po tom, co sdělil ruský velvyslanec, já za sebe vidím, že je to poměrně - já nechci říct, že to je jistota, ale domnívám se, to je poměrně jednoznačné. Ruská strana si podle mě nemůže dovolit s těmito oficiálními vyjádřeními prostě podpořit návrh, který se znovu vrací k problému, který jsme už vyřešili ve smlouvě z roku 1993. (Hovoří stále silnějším hlasem.) A proto tady říkám rovnou za sebe, že se nemohu ztotožnit s některými body toho usnesení, které tady je předloženo, protože v této situaci se obracet na OSN, na NATO a Evropskou unii mi prostě připadá hysterické!

Nezlobte se na mě, přátelé, ale musíme mít nějaké sebevědomí a nějakou důstojnost! My přece jako jsme schopni jednat jako rovný s rovným a nepotřebujeme běhat někam, prosit se, aby se nás někdo zastal! Tak špatně na tom snad nejsme! (Poslanec Jaroslav Foldyna tleská.)

Proto tvrdím, že ty body usnesení v tomhle smyslu v pořádku nejsou. A já prostě, nezlobte se na mě, ale dát to na zahraniční výbor je stejné jako dát tady něco na zdravotnický výbor. Zdravotnictví ovšem si nikdo netroufne posuzovat, zahraniční politiku, jak se zdá, každý. Ale budiž, hlasujme to, můžu se spokojit i s tím, že odmítneme některé body, aspoň ti, kteří se mnou budou souhlasit, nebo to dejte na zahraniční výbor. Vůle Sněmovny je zákonem. Já to respektuji. Jenom upozorňuji, že by bylo dobré respektovat pravidla hry ve Sněmovně. (Potlesk zleva.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Ten problém je právě v tom zdůvodnění, které oficiálně zní, že ti vojáci tady plnili úkoly při potlačení pokusu o státní převrat a při zabezpečení stabilizace situace v ČR po dobu rozsáhlé vojenskostrategické operace vojsky členských států Varšavské smlouvy od 21. srpna do listopadu 1968. A to, co říkal pan předseda Zaorálek, to je takové symptomatické. Prostě v tom oficiálním zdůvodnění ruské vlády není, že to tak nebylo. To klíčové sdělení bylo, že se tady nepotkávali prostě s řádným odporem. Ale to, že to byla okupace, tak to ruská strana tak nějak trošku fabuluje a lakuje. A to je právě ten velký problém, který tady máme. A já bych chtěl říct, že v době normalizace, to mi říkali zahraniční diplomaté, se právě mezi nimi říkal takový vtip, a sice že Československo je nejneutrálnější země na světě, protože Československo nezasahuje ani do svých vlastních záležitostí. Prostě v řadě oblastí měl velitel západního okruhu, což byl sovětský důstojník, větší pravomoci než celá politická reprezentace tehdejšího Československa.

A já jsem velmi rád, že toto nepodceňuje ani pan prezident, nepodceňuje to ani Senát, a myslím si, že teď je řada na Poslanecké sněmovně, abychom jasně vzkázali, že aspoň my se cítíme být tím rovnoprávným partnerem, protože mám ten dojem z mnoha vyjádření představitelů Ruské federace, že oni nás tak rozhodně, rozhodně neberou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Němcová s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já jsem, vážený pane místopředsedo, chtěla ve své faktické poznámce reagovat na slova pana kolegy Zaorálka, bohužel zde není, ale to nevadí. Chtěla bych jenom říci, že jsem přesvědčena o tom, že jsou tady dodržována normální pravidla - férová pravidla - jednání Poslanecké sněmovny. Ten jeho závěrečný výkřik naprosto nechápu. Protože co na tom není normálního, jestliže v ruské Dumě se odehraje jednání týkající se České republiky? Ruská Duma je zákonodárný sbor Ruské federace, zákonodárným sborem, součástí zákonodárného sboru České republiky je Poslanecká sněmovna. Na těchto dvou polích se má odehrávat ten názorový střet. My jsme tady přednesli své důvody, proč si myslíme, že je správné zareagovat, ať už to ta strana myslí méně vážně, víc vážně, ať už dává kdo chce jakékoliv stanovisko, prostě tyhle pokusy nemůžeme nechat přejít bez povšimnutí a stát se jakýmsi hadrem, o který si o nás kdykoli Rusové otřou nohy. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Holík. Vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážení kolegové, vážené kolegyně, dovolte, abych prostřednictvím pana předsedajícího zareagoval na slova kolegyně Němcové. My tady řešíme rozhodnutí ruské Dumy, nebo dvou pošahaných poslanců? Já těmto pošahaným poslancům sděluji nebo předávám, že si jich nevážím. Ale ruská Duma zatím žádné stanovisko nezaujala. Tak proč se zabýváme něčím jiným?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosil bych, abychom si i v projevech vůči poslancům jiných sněmoven hlídali jazyk případně. A nyní prosím s faktickou poznámkou pana poslance Jurečku, poté paní poslankyně Němcová.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl reagovat na předřečníka. Já bych ten bod nenavrhoval, kdyby na tom pracovním jednání, které se ale uskutečnilo, na tom kulatém stolu který se ale uskutečnil na půdě parlamentu, nebyl někde mimo, nebyli zastoupeni i představitelé jiných frakcí, včetně zástupce Ministerstva zahraničních věcí Ruské federace. Kdyby někdo na tom jednání vystoupil a řekl, že s takovým odůvodněním této novely nesouhlasí. Nikdo se neozval a ještě do dnešního rána nebyla vůbec žádná reakce na to. Dnes tedy ano, možná v posledních hodinách se ozval velvyslanec Ruské federace v Praze. Ale uvědomte si, kdyby tehdy vystoupil třeba zástupce Ministerstva zahraničí Ruské federace a řekl - pozor, je to v nesouladu s naší mezinárodní dohodou nebo mezistátní dohodou mezi dvěma státy. To nezaznělo. Proto si myslím, že to není jenom otázka nějakých pošahaných dvou, oni byli teda tři ti navrhovatelé, jak jste vy říkal. Proto ta reakce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní paní poslankyně Němcová s faktickou poznámkou.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Ještě jednou děkuji za slovo. Pro pana poslance Holíka, na kterého chci reagovat ve své faktické poznámce. Já jsem ve svém úvodním slově četla, co se odehrávalo na půdě Dumy, neřekla jsem, že jde o rozhodnutí Dumy, ani potom ve své faktické poznámce.

A pro vaši informaci tedy opakuji: Kulatého stolu 30. května na půdě ruské Dumy se zúčastnili zástupci všech poslaneckých frakcí - zástupci všech poslaneckých frakcí - členové výboru pro obranu, představitelé Ministerstva zahraničí i společenských organizací. Celkem 60 účastníků schválilo rezoluce s výzvou k přijetí novely toho zákona. O tom já mluvím. Jestli vy mluvíte o dvou pošahaných komunistických ruských poslancích, to je váš výklad. Já jsem vám tady seriózně popsala, kdo se toho jednání zúčastnil a jakou podporu ta novela na sebe navázala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím do obecné rozpravy pan poslanec Bžoch, připraví se pan poslanec Luzar. Ještě než vám dám slovo, pane poslanče, je zde omluvenka pana poslance Gazdíka dnes od 17.30 z osobních důvodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jaroslav Bžoch: Já děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, je dobře, že se tady o tom dneska bavíme, je dobře, že tady ten bod dnes máme. To, co se stalo v srpnu 1968, byl zločin, byla to okupace, bylo to porušení mezinárodní smlouvy a byl to vpád vojsk na naše území. Na tom se všichni tady napříč shodneme. A jediné možná, na čem se neshodneme, debata, která je tady rozvířena, kdo co kdy jak v ruské Domě řekl. Já nevím, nebyl jsem u toho jednání.

My samozřejmě podporujeme i ten návrh usnesení, který navrhl pan Jurečka, s tím, že tam máme akorát dvě výtky, resp. nebudeme hlasovat pro dva body, které si myslíme, že tam momentálně nepatří. Je důležité se o tom bavit, je důležité si tuto historii připomínat, je důležité říct za Sněmovnu, co si o tom myslíme, je důležité vyslat Ruské federaci tento signál.

Co se týče toho usnesení, pro co nebudeme hlasovat, je výzva vládě ČR, aby to předložila orgánům OSN a NATO, protože si myslíme, že v tuto chvíli ještě nedošlo k ničemu, co bychom tam s nimi mohli řešit. A další je bod čtyři, kdy se to připomíná Gruzii a Ukrajině, protože si myslíme, že ta situace byla prostě odlišná.

Nicméně já nezanedbávám to, co se děje. Samozřejmě vnímáme to, vnímáme Rusko asi stejně jako opozice. Víme, jak se Rusko chová. Nicméně na tyto provokace si myslím, že bychom neměli v tuhle chvíli naskakovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a nyní pan poslanec Luzar, připraví se pan poslanec Valenta. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, zaujal mě tento detail, který se projednával ve slovech předřečníků - to zlé Rusko. A všimli jste si těch textů, které tady zaznívaly z tohoto místa? To tam vzadu bylo - my bojujem proti tomu zlému Rusku. To zlé Rusko. Já vám neberu váš světonázor, ale já se vrátím k tomu základu, o čem tady dneska jednáme.

Na půdě parlamentu proběhl kulatý stůl. Podívejte se do svých mailů, kolegové a kolegyně, kolik na půdě tohoto parlamentu probíhá kulatých stolů a různých debat. Jste ochotni dát ruku do ohně, že na těchto kulatých stolech a debatách nezaznívají slova, za která byste se styděli, byť jste tam účastni, neboť jste byli pozváni a ze slušnosti, protože vás to téma zajímá, tam jdete a podíváte se? V kolika zápisech z těchto jednáních máte napsáno, že jste protestovali proti tomu, co tam zaznělo, popř. jste se zdrželi hlasování, pokud z toho nějaká výzva vůči vládě nebo parlamentu zazněla? Řekněme si. Tady kolegové z SPD by mohli jistě vyprávět o svých seminářích, vůči kterým potom hájili své pozice, a byli nešťastní z toho, jak se na ně všichni sesypali. Najednou to otočili a dělají úplně totéž. Vzpomeňme si na ty semináře a kulaté stoly, které tady byly. Čili zkusme se taky zamyslet nad tím, jakou úroveň mají různé debaty na různých parlamentech a diskusních skupinách po celém světě. Rusko nevyjímaje samozřejmě.

Otevřel se tu problém přepisování historie. To je velice vážný problém. Při letošních oslavách osvobození Československa, potažmo Evropy, jsme byli svědky toho, že se zapomíná a rádo se přepisuje, kdo nás osvobodil. To si ale nepřipomínáme, nebo to používáme apoliticky. To bylo to zlé Rusko. Zapomínáme Sovětský svaz a další. Hovoříme o tom, co si to dovolili, že chtějí ocenit nebo dát do důchodu nebo přilepšit těm vojákům, kteří plnili rozkazy, a že tím přepisují historii. Že to udělali asi hloupě, určitě ano. Ruská vláda se již ozvala a tady jsem slyšel jediný relevantní argument, že je tady oficiální vyjádření velvyslance Ruské federace, který se k tomu jasně staví, a ta citace tady byla přesná.

Zazněla tu ještě jedna připomínka. Ono vlastně stejný, nebo hodně podobný návrh přijala Ukrajina, kde už jasně řekla, že ti vojáci, kteří jsou dneska ukrajinští občané a byli tady v osmašedesátém, tak tyto výhody mají. Kde jste stáli, kolegové a kolegyně, že jste tady neprotestovali proti tomuto zákonu z Ukrajiny? Kde jste byli? Proč jste si toho nevšimli? Proč jste proti tomu neprotestovali a nechtěli pomoc v OSN a NATO, aby zjednalo nápravu na Ukrajině? Nebo jenom reagujete na nějaký článek v novinách, který někdo napsal, a že se hodí do krámu, tak sem s ním? Já si myslím, že reagujete pouze na článek v novinách, byť kolega Jurečka vaším prostřednictvím, pane předsedající, tady hovořil tak přesně, že jsem si myslel, že dokonce na tom jednání byl, protože přesně věděl, kdo co skoro řekl a jak to bylo přijato a jestli tam někdo protestoval, nebo ne, hovořil zcela zásadně, že přece on jako by ty informace měl. Samozřejmě je to určitá nadsázka, kolega Jurečka tam určitě nebyl a četl pouze stejný článek jako já.

Hovoříme o tom, co je naší bolestivou historií. Rok 1968. Všichni to cítíme jako bolestivou historii českého národa, i já to cítím jako velice bolestivou historii komunistického hnutí obecně. A nás to velice poškodilo v naší budoucnosti a v našich přemýšleních o tom, jak zformovat svět a jak jít k lepší budoucnosti.

Ale chci se vrátit ještě k jedné věci. Hovořilo se tu o... chabého ducha, mám tady poznámku. Já si vzpomínám, a měl jsem tu možnost opětovně jako každý rok vidět návrhy na vyznamenání vrahů Mašínů. A je tady mnoho kolegů a kolegyň, kteří by se možná i rádi připodepsali k tomuto návrhu. Není to z podobného soudku? O snaze přepisování historie a o snaze otočit kola dějin a říci: oni to nebyli vrazi, oni to byly oběti, oni to byli hrdinové, protože měli vznešený cíl.

Já si myslím, že když se vrátíme k reálu, proběhla nějaká debata v cizím parlamentu, proběhl nějaký kulatý stůl, který přijal nějaké doporučení pro zákonodárný sbor. Jasně tady zaznělo, že vláda toto odmítla, myslím vláda Ruské federace toto odmítla, je tady jasné stanovisko velvyslance Ruské federace.

Pokud bychom k něčemu měli přispět, tak ano, řešme tam ty věci, které již nastaly, to znamená tu Ukrajinu. A jsem zvědav, kdo z vás, kolegové a kolegyně, najde tu odvahu a postaví se čelem k tomu, když v tom usnesení bude odsouzení Ukrajiny. Zda tento návrh zákona budeme požadovat stažení a vyjmutí těchto vojáků, protože samozřejmě o to také jde.

A proto se přimlouvám k tomu, aby tento návrh, který tady zazněl, a toto jednání bylo přerušeno a přeneseno na půdu zahraničního výboru, jak tady zaznělo, a zahraniční výbor k tomu se znalostí věcí a argumentů, jak to tam probíhalo a jaká jsou oficiální stanoviska, k tomu případně doporučil této Sněmovně přijmout usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ujišťuji se, že v tuto chvíli žádný návrh nepředkládáte. A mám tu s faktickou poznámkou pana poslance Lipavského, poté pan poslanec Benešík, poté pan poslanec Zaorálek. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Lipavský: Vážené dámy, vážení pánové, projev pana poslance Luzara by se dal vzít do učebnice argumentačních faulů, protože o zlém Rusku tady jaksi moc hovořeno nebylo. Pan Filip ten si ve svém projevu vystavěl takzvaně slaměného panáka, to znamená falešný argument, který si vytvoříte, a pak do něj mlátíte místo do toho skutečného, že se má snad smlouva rušit. A takzvaný whataboutism, to znamená, že ukazujete na ty druhé, to nám předvedl pan Luzar, když jaksi mluvil o tom, kolik kulatých stolů se koná tady v Praze, to mě opravdu pobavilo.

Realita je taková, že okupace z roku 1968 prodloužila komunistickou hrůzovládu, co tady KSČ provozovala, o dalších 21 let. A myslím si, že není žádná ostuda, že Sněmovna zaujme k této problematice jasný postoj, že vyšle jasný signál, korektní, nehysterický, na tom se shodneme.

A samozřejmě další věci, které tady pan Luzar říká, to mi přišlo, že je z říše pohádek, protože my vůbec neřešíme, kdo má jaké důchody, to si opravdu vymyslel. Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců Pirátů.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji. A nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Benešík. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Benešík: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já to možná budu číst donekonečna. Tady přece jasně zaznělo, že nemíníme nikomu zasahovat do jejich návrhů řešení sociálních systémů vysloužilých vojáků. V tom není problém. Ten problém je v tom zdůvodnění. A nevím o tom, že takové zdůvodnění měla i Ukrajina. My do toho nechceme kecat ani Ukrajině, ani Ruské federaci. Ale co Ruská federace v tom zdůvodnění používá, že ti vojáci plnili úkoly při potlačení pokusu o státní převrat, a tak dále, a tak dále, to je jádro problému. O to nám jde. Ne o to, že ukrajinská nebo ruská vláda přidá vysloužilým vojákům. To je skutečně jejich věc. Ale jde o to, jak se to zdůvodňuje. A já nevím o tom, že by na Ukrajině někdo říkal ve zdůvodnění výsluh nebo vylepšení důchodu, že to nebyla agrese a že to byla bratrská pomoc. Prostě minimálně část ruské politické scény toto tvrdí a ten návrh zákona tímto zdůvodňuje. A to nám vadí! A v tom je ten zásadní rozdíl! (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Válek. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Chtěl bych, a léta na to mám, podpořit prostřednictvím pana předsedajícího kolegu Benešíka. Protože to, o čem se tady bavíme, že chceme nahlas říct, že pokus o revoluci a pokus dostat se ze spárů krvavých tyranů, kteří tady od roku 1948 do roku 1968 vraždili české spoluobčany, nebyla kontrarevoluce, nebylo potlačení kontrarevoluce, ale byl to pokus o získání opět svobody. Nic jiného! A toto tady chceme říct. (Potlesk zprava.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní je do rozpravy přihlášen pan poslanec Valenta. Připraví se pan poslanec Foldyna. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Na úvod svého vystoupení bych si dovolil zareagovat na jinak velice váženého kolegu Benešíka. On se trochu plete, protože já tady v tom usnesení, které mi bylo předloženo ze strany lidovců, čtu bod 7 a tam je jasně napsáno, že Poslanecká sněmovna vyzývá nejvyšší ústavní činitele ke společnému prohlášení, kterým by vyjádřili svůj nesouhlas s takovými kroky, které by vedly k přijetí navrhované novely zákona o vojenských veteránech. Takže ono i v tom usnesení máte, že protestujete proti zákonu o vojenských veteránech, nikoliv o nějakých jiných konsekvencích ze strany Ruské federace. Tam možná také, ale v jiných bodech.

Ale dámy a pánové, dovolte mi, abych přičinil jednu velice krátkou poznámku k věci. Částečně o tom problému hovořil i místopředseda Filip a posléze i můj kolega Luzar. Za sebe předesílám, že osobně považuji obsazení naší země vojsky Varšavské smlouvy za zřejmý akt porušení mezinárodního práva. Dle mého názoru k němu nemělo dojít. Ostatně celá tato invaze dle mého názoru udělala celému socialismu jako takovému v podstatě medvědí službu a také narušila do té doby velice přátelské, a to podtrhuji, vztahy mezi Československem a Sovětským svazem, myšleno mezi prostými Čechy a občany Sovětského svazu ještě velice dobře pamatujícími si válečné události.

Jsem možná taky paradoxně rád, že se tato problematika dnes ve Sněmovně projednává, a dokonce i za to, že někteří zástupci politických stran dnes tak razantně vystupují se svými zásadními proklamacemi. Bohužel však jimi kromě jinak asi jejich spravedlivého hněvu prostupuje také vysoký stupeň pokrytectví a někteří předřečníci na to ve svých projevech narazili. Určitě si přece pamatujeme ten zmíněný zákon o válečných veteránech na Ukrajině. Místopředseda Filip o něm hovořil a já to jen částečně doplním a rozvedu. Bylo to obrovské téma, vyvolalo obrovský rozruch, a dokonce rozruch mezinárodní. A tento zákon, jistě víte, upravoval jen, v uvozovkách, benefity a přidělovaný status válečných veteránů banderovcům silně kolaborujícím s nacistickým režimem, který měl za následek mnoho desítek milionů mrtvých obětí jak civilních, tak vojenských.

A co na to ministr zahraničí Petříček? Ten po silné vlně kritiky k celé záležitosti dlouho mlčel a až později vydal nedlouhé prohlášení, v němž konstatoval - teď cituji - "že diskutovaný zákon je vnitřní záležitostí z doby minulé a že složité stránky dějin si každá země musí vyřešit sama". Ministerstvo zahraničních věcí České republiky k tomu ještě trapně tvrdilo, že problém banderovců je věcí zkoumání historiků.

Ptám se tedy. To má být i invaze v roce 1968 předmětem zkoumání historiků, nebo si ruská strana má tyto záležitosti spojené s invazí z roku 1968, tedy i zákon o vojenských veteránech, vyřešit sama? To snad ne. A jestli si myslíte, že ano, potom stáhněte všechny návrhy svých usnesení.

Jako ostudné strkání hlavy do písku nejen české vlády, ale nás jako Poslanecké sněmovny tento přístup zkritizoval i prezident republiky Miloš Zeman. Důrazně se proti zákonu o uznání banderovců za válečné veterány se všemi výhodami s tím spojenými ohrazovaly i židovské organizace z různých států Evropy i světa. Já osobně jsem interpeloval nejen pana ministra zahraničí Petříčka, ale i předsedu vlády Andreje Babiše. Přece každý z nás dobře víme, že banderovci masově vraždili volyňské Čechy, masově vraždili i Poláky, Židy, ženy, děti, dokonce i kojence. Prosím pěkně, znovu opakuji, jednalo se o Čechy a Slováky, čímž chci říci, že i tato věc se nás kromě okupace v roce 1968 bytostně týká a také týkala.

Národe, věz, Moskva, Polsko, Maďaři, židovstvo jsou tvoji nepřátelé. Likviduj je. Likviduj Židy, Poláky, nič je bez milosrdenství. I takováto slova zaznívala z Ukrajiny. A teď prosím pěkně poslouchejte - tato slova zazněla v roce 2015.

A jaká byla před několika měsíci reakce naší Sněmovny na válečná oceňování banderovců a přiznávání vojenských zásluh? V podstatě minimální až žádná, nebo lépe řečeno nic neříkající a jen se čekalo, až tento ostudný problém odezní sám. Ukrajina přece silně dnes zbrojí proti Ruské federaci, a proč ji nějakými usneseními nadále oslabovat, že? A v tomto já právě spatřuji to pokrytectví některých a každý z nás, jak tady sedíme, ví, koho se to týká. A na to jsem chtěl ve svém příspěvku upozornit zejména. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Jurečka, poté pan poslanec Žáček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Já bych chtěl tady reagovat na oba dva předřečníky, poslance z klubu komunistické strany. Jenom stručně. Já jsem nečetl zdaleka jeden článek, když tak ať kolega Luzar prostřednictvím pana předsedajícího řekne který. Za prvé jsem si jich pročetl několik, pročetl jsem si vyjádření Ministerstva zahraničních věcí a také jsem lidem na Ministerstvo zahraničních věcí zavolal, abych si ty věci ověřil, abych opravdu měl informace pokud možno co nejblíže ze zdroje. Takže tolik jenom, že opravdu tak zásadní věc bych si nedovolil nikdy tady na půdě Sněmovny navrhnout na základě přečtení jednoho novinového článku. Tak já prostě nepracuji.

Nejsem si vědom, že by tady někdo říkal něco o zlém Rusku. Já tedy určitě ne jako předkladatel, navrhovatel tohoto bodu. Byla tady zmíněna jednání různých kulatých stolů na půdě Sněmovny. Nejsem si vědom za tu dobu, co jsem šest let v Poslanecké sněmovně, že by tady z nějakého takového kulatého stolu vzešly informace, které by mohly vést k rozporování uzavřených dohod mezi Českou republikou a jinými státy a které by mohly vést ke zpochybňování historických událostí na takovéto úrovni, jako se děje v tomto případě. Takže tolik.

A myslím si, že rozhodně to není bagatelní záležitost, a myslím si, že ani není nutné, abychom to přerušovali a dávali to na jednání zahraničního výboru, s ohledem i na to, že pan prezident si také volá ruského velvyslance k sobě na setkání v této záležitosti. Takže myslím si, že Poslanecká sněmovna je takový suverén, abychom to dokázali projednat i dnes. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Další faktická poznámka - pan poslanec Žáček.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Člověk si připadá, že spíš zde zaznívají argumenty, které patří do Dumy a ne do českého Parlamentu v souvislosti s tím, o čem se bavíme. Myslím si, že ta sovětská propaganda, resp. komunistická propaganda před rokem 1989 jak ve vztahu k Ukrajině, banderovcům, tak ke vztahu Sovětského svazu zde má velmi silné zastánce. Ale primárně jde o odvádění pozornosti od toho, o čem se tady bavíme.

Souhlasím s kolegou Benešíkem, který jednoznačně, pregnantně formuloval náš vztah vůči tomu zákonu, a možná bych k tomu ještě dodal, že ten ukrajinský zákon tam má, že se to netýká těch, kteří spáchali válečné zločiny. Bude se ten ruský zákon také týkat všech těch vojáků okupačních armád, kteří přišli v srpnu 1968 a později a kteří tady spáchali válečné zločiny? Snažilo se Rusko či předtím Sovětský svaz předat spravedlnosti tyto lidi? My zde máme ty mrtvé, pietně jsme si je připomněli a měli bychom také chtít, aby ti zločinci, kteří ty zločiny spáchali, a nebylo jich málo, byli jednoznačně označeni. O tom je také ta dnešní diskuze. (Potlesk zprava.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Faktická poznámka - pan poslanec Klaus.

 

Poslanec Václav Klaus: Dobrý den. Já bych se obrátil vaším prostřednictvím na svého předřečníka pana poslance Žáčka. Já jsem vás poslouchal. Vy tvrdíte, že vraždění banderovců a UPA v letech 1941 až 1944 je prosovětská propaganda, že to není skutečnost? To jste řekl v Poslanecké sněmovně před tváří stovek, tisíců obětí těchto věcí? Můžete mi to ještě zopakovat jednou? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji a pan poslanec Žáček bude reagovat faktickou poznámkou.

 

Poslanec Pavel Žáček: Ač toto považuji také za odvádění pozornosti úplně jiným směrem, než o čem se zde bavíme, tak upozorním, ta situace byla tak složitá, že zločiny, o kterých tady mluvil pan kolega z komunistické strany, páchali například na půdě Ukrajiny, Běloruska, ale i samotného Ruska také sovětští partyzáni. A existuje na to dneska velmi hodnotná odborná literatura, dokonce byla přeložena, v nakladatelství Academia vyšla. Pane kolego, načtěte si to!

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Faktická poznámka - pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, vaším jménem ke kolegovi Žáčkovi. Pane kolego, styďte se! Styďte se, protože ospravedlňovat banderovce za to, co způsobili nejenom českému národu, tím, že momentálně bojujete proti Rusku, fakt, styďte se!

A ke kolegovi Jurečkovi vaším prostřednictvím. Pane kolego, když jste to konzultoval s Ministerstvem zahraničních věcí, jak tady říkáte, konzultoval jste s ním i vaše usnesení? Protože ten text a body, které tam jsou, budu velice rád, když řeknete, se kterým úředníkem nebo s kým z Ministerstva zahraničních věcí jste to konzultoval. Opravdu by mě zajímalo jeho jméno. Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. V tuto chvíli zde mám přihlášku do diskuze - pan poslanec Foldyna.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já bych na začátku svého vystoupení chtěl říct, že bych se chtěl přihlásit k tomu návrhu kolegy Miholy a kolegů z lidové strany napsat do českého kalendáře jako významný den 21. srpen. 21. srpen 1968 změnil životy tisíců Čechoslováků a generací Čechoslováků. I můj život změnil. Byla to okupace a není o čem tady diskutovat. V roce 1968 a následných letech došlo k pokroucení českého národa a československého národa, charakteru tohoto národa a je vidět, že to pokroucení neseme ještě s sebou. Pokroucení formou pokrytectví, které tady samozřejmě někdy slyšíme. Dneska vystupují partyzáni a partyzánky 10. května s jasným stanoviskem. Do roku 1989 jsem o nich nikdy neslyšel. Je to podivné. Když mluvíme o návrhu zákona v ruské Dumě, který přednáší nějaká retro skupina komunistických poslanců, čili nikoliv politická garnitura Ruské federace, ale nějaká skupina retro nějakých pošetilých poslanců, kteří navrhují, aby okupace Československa byla zlehčena nějakým aktem a jejich vojáci byli odměněni svou zemí. Kdyby to Ruská federace přijala, přijala by na sebe břímě špatných činů bývalého Sovětského svazu. Byli by pošetilí a blázni, kdyby to přijali. Jsem přesvědčen, že se tak nestane.

Mluvíme tady o Abcházii, Osetii atd. v kontextu s Ruskem. Tak mluvte také v kontextu toho, že český Parlament v roce 2008 odmítl uznat Kosovo, a byl to váš ministr Karel Schwarzenberg a váš předseda vlády občanských demokratů, kteří uznali Kosovo v rozporu s postojem českého Parlamentu, ale také v rozporu s mezinárodním právem, které bylo porušeno. Platí rezoluce 1244, která nikdy nebyla zrušena, a pokrytecky se tady snažíme tu rusofobii vetřít do nějakého pošetilého zákona, který se snaží nějací poslanci v Rusku, minoritní skupina - já jsem přesvědčen, že tento zákon nemůže projít, protože je proti dějinným událostem. Ruská federace v roce 1993 odmítla uznat okupaci Československa jako nějakou bratrskou pomoc. (Hovoří hlasitě, důrazně.)

Když tady mluví paní Němcová o Nočních vlcích, vy jste je možná viděla v televizi, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem s těmi lidmi mluvil. Nikdo z nich, nikdo z nich tady nemluvil o roku 1968 jako o oprávněném zásahu sovětských vojsk. Já bych vám chtěl říct, že oni sem jezdí každý rok 9. května, nebo v květnových událostech, aby uctili květinou 140 tisíc svých dědů a pradědů, kteří bojovali za můj život a také za váš! A také za váš! A že si toho nevážíte, to je vaše věc a vaše svědomí! Oni tady nic o roku 1968 neříkají.

A je ostudné, že se pořád my snažíme překrucovat ty dějiny. Ano, také tady zaznělo, jaké rozhořčení ve vás vyvolalo to... ti veteráni banderovců na Ukrajině. Já jsem tady nic takového neslyšel z toho pravého spektra. Vy jste tady nevystupovali, že jste pobouřeni, že sekali hlavy volyňským Čechům. To vás nepobouřilo. Zato ruský Noční vlci na motorkách vás pobouří. Oni sem přijedou a zase odjedou, jen položí ty květiny.

Promiňte, znovu opakuji, jsem pro přijetí toho návrhu kolegy Miholy, který srpen 21 určí jako významný den v České republice, protože to je významný den, který změnil naši zemi. A samozřejmě odmítám nějakou retrospektivní skupinu uvnitř ruského parlamentu, která se snaží přepsat dějiny. To je všechno, co jsem chtěl říct. Děkuju. (Potlesk na levé straně sálu.)

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v rozpravě k tomuto bodu. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu. Je zájem o nějaké závěrečné slovo ze strany navrhovatele? Není tomu tak. Takže otevírám podrobnou rozpravu a do té je jako první přihlášen pan poslanec Jurečka. Poté se hlásí s přednostním právem pan předseda Fiala. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové, já jsem předtím v obecné rozpravě podrobně odůvodnil a přečetl navrhovaná usnesení. Původně jsem to tedy předkládal jako jeden návrh usnesení, který má osm bodů, ale poté, co tady zazněl i jasný návrh pana vicepremiéra Hamáčka, aby to bylo hlasováno postupně, já s tím vůbec žádný problém nemám. Takže se k těmto návrhům tady hlásím v této podrobné rozpravě. Všichni jste to dostali mailem dneska ve 14.14 hodin do svých poslaneckých schránek. Takže to máte před sebou. Takže myslím, že dál už k tomu nemám moc co dodávat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Já jenom pro pořádek. Ten návrh jsem v obecné rozpravě přednesl já, ne pan vicepremiér, aby se hlasovalo o těch bodech jednotlivě. Ale to je jenom formalita. Tak pan předseda Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji. Vážené kolegyně, kolegové, já se chci přihlásit k návrhu usnesení, které tady v obecné rozpravě už přečetl Tomio Okamura. Jenom mi předtím dovolte jednu krátkou větu. SPD samozřejmě kritizovalo na tiskové konferenci to, že Ukrajina chce z banderovců udělat válečné veterány, i to, že Stepan Bandera se asi před dvěma nebo třemi roky stal ukrajinským národním hrdinou schváleným ukrajinským parlamentem a že s takovou zemí Česká republika nadále spolupracuje. Takže pokud budeme spoluiniciovat tu debatu ve stejném smyslu, jako je ten dnešní bod, tak my jsme k tomu připraveni. Protože když jsme to kritizovali na tiskové konferenci, tak samozřejmě všechna média o tom mlčela.

Ale pojďme k tomu našemu návrhu usnesení. Dovolte, abych ho ještě jednou přečetl. Je to návrh SPD a zní: "Snaha některých ruských politiků přiznat status válečných veteránů účastníkům vojenské invaze do Československa v roce 1968 je odporný pokus legitimizovat okupaci. Jediným výsledkem může být poškození vzájemných vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací. Rok 1968 byla brutální agrese a znamenala okupaci Československa." Děkuji vám.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, kdo další má zájem o vystoupení. S přednostním právem pan místopředseda Filip. Prosím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, teď je čas na můj procedurální návrh, který jsem avizoval v rozpravě, a to je návrh na přerušení do přijetí usnesení na zahraničním výboru, tak abychom jednotlivá usnesení, která k tomuto bodu byla načtena, abychom je projednali na zahraničním výboru a mohli jsme o nich hlasovat. Řekl jsem důvod, pro který to navrhuji, a to je komplikovanost toho, že ten vztah, který váže ty mezinárodní smlouvy nejen k Ruské federaci, ale i k ostatním státům Svazu nezávislých států a těm čtyřem státům, které se podílely na vstupu vojsk, na té okupaci tehdejšího Československa.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. (Silný hluk v sále.) Poprosím o klid v sále a poprosím vás, abyste zaujali svá místa. Jedná se o hlasovatelný procedurální návrh, o kterém dám hlasovat bezprostředně. (Klepání z poslaneckých lavic na levé straně sálu.) A někdo tady klepe. Takže vás všechny odhlásím a poprosím vás, abyste se znovu přihlásili svými identifikačními kartami.

 

Zopakuji, budeme hlasovat o přerušení tohoto bodu v podrobné rozpravě až do skončení projednání této věci na zahraničním výboru.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 819. Přihlášeno je 170 poslanců, pro 18, proti 63. Tento procesní návrh přijat nebyl.

 

Mám tu několik faktických poznámek. Zřejmě se ale spíš jedná jenom o zmáčknutí tlačítka, že? Nebo měl někdo zájem o vystoupení s faktickou poznámkou? Ne, už to mažu, výborně. Budeme tedy pokračovat.

Ptám se, zda má ještě někdo zájem o vystoupení v podrobné rozpravě k tomuto bodu. Jestliže tomu tak není, podrobnou rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova ze strany pana navrhovatele? Není. Budeme tedy hlasovat o návrzích usnesení. Já bych tedy poprosil navrhovatele a zpravodaje v jedné osobě, zda by nás provedl tím hlasováním. Zřejmě bychom hlasovali o jednotlivých... (O slovo se hlásí poslankyně Balcarová.) K hlasování? Tak prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za udělení slova. Já bych jenom chtěla říct, že jsem se zdržela a na sjetině mám, že jsem hlasovala pro. A nechci tím zpochybnit hlasování. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pro stenozáznam. Prosím o přednášení jednotlivých bodů, o kterých budeme hlasovat.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak já si dovolím tedy tak, jak to bylo i navrženo, v pořadí v rámci podrobné rozpravy tak, abychom tu proceduru zvolili tak, že budeme hlasovat o těch mých návrzích, které tedy bereme jako osm jednotlivých návrhů usnesení jednotlivě. A následně potom o návrhu, ke kterému se v podrobné rozpravě přihlásil kolega Radim Fiala, také jako jednotlivý návrh. Takže jestli je to takto možné?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já naprosto souhlasím. Ptám se, zda má někdo námitky proti tomuto postupu. A možná zvolím tu variantu, že bychom si tady ten postup odhlasovali jako proceduru, jestli tedy vám to nevadí.

 

Takže kdo souhlasí s postupem, který navrhl pan poslanec Jurečka?

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 820. V tuto chvíli je přihlášeno 175 poslanců, pro 163, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Tak tedy první bod z návrhu mého usnesení: "I. PSP ČR je mimořádně znepokojena možným přijetím novely zákona o vojenských veteránech Ruské federace. Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování 821. Přihlášeno 175, pro 163, proti jeden. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Druhý návrh usnesení: "II. PSP ČR trvá na tom, že okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 822, přihlášeno 176, pro 163, proti 2. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Třetí usnesení: "III. PSP ČR konstatuje, že by šlo o vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českou republikou a Ruskou federací z roku 1993."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 823, přihlášeno 176 poslanců, pro 164, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Marian Jurečka: Čtvrté usnesení: "IV. PSP ČR vyjadřuje vážnou obavu, že by po zkušenostech s obsazením suverénního území Gruzie a Ukrajiny mohlo jít ze strany Ruské federace o další pokus směřující k legalizaci jakéhokoliv podobného násilného aktu."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 824, přihlášeno 176, pro 59. (Proti 14.) Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Marian Jurečka: Páté usnesení: "V. PSP ČR vyzývá vládu ČR, aby tuto otázku bez odkladu předložila na jednání příslušných orgánů OSN a aby ji projednala především se spojenci v rámci NATO a EU."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 825, přihlášeno 177, pro 39, proti 68. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Marian Jurečka: Usnesení číslo 6 "VI. PSP ČR vyjadřuje zájem na politickém dialogu s Ruskou federací, avšak jedině za podmínky, že ruská strana nepřipustí zpochybňování principu mezinárodního práva a smlouvy o přátelství a spolupráci mezi Ruskou federací a ČR z roku 1993."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 826, přihlášeno 178, pro 163, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Marian Jurečka: Sedmé usnesení: "VII. PSP ČR vyzývá nejvyšší ústavní činitele ČR ke společnému prohlášení, kterým by vyjádřili nesouhlas s takovými kroky, které by vedly k přijetí navrhované novely zákona o vojenských veteránech. To by znamenalo legitimizovat vstup vojsk SSSR na území Československa v srpnu 1968."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 827, přihlášeno 178, pro 151, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Marian Jurečka: Poslední můj návrh usnesení: "VIII. PSP ČR pověřuje předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Radka Vondráčka, aby s tímto usnesením seznámil předsedu Státní dumy Federálního shromáždění Ruské federace Vjačeslava Volodina."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 828, přihlášeno 178, pro 166, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Marian Jurečka: A pak tady máme usnesení, ke kterému se přihlásil pan poslanec Radim Fiala, a sice: "Snaha některých ruských politiků přiznat status válečných veteránů účastníků vojenské invaze do Československa v roce 1968 je odporný pokus legitimizovat okupaci. Jediným výsledkem může být poškození vzájemných vztahů mezi ČR a Ruskou federací. Rok 1968 byla brutální agrese a znamenala okupaci Československa."

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování číslo 829, přihlášeno 176, pro 142, proti 8. Návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi přednesenými návrhy. Já vám všem děkuji a končím tento bod.

 

Budeme pokračovat dle schváleného pořadu bodem

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.