Úterý 28. května 2019, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Petr Fiala)
42.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním
(trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 453/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Paní ministryně, prosím ujměte se slova. (Silný hluk v sále.) Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o klid, ať nás může paní ministryně seznámit s tímto návrhem. Děkuji.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych vás seznámila s vládním návrhem zákona, kterým se mění jednak trestní zákon, jednak trestní řád, a ve znění pozdějších předpisů. (Hluk v sále trvá.)
Ministerstvo spravedlnosti tady připravilo návrh zákona, jehož hlavním cílem je podpora zvyšování počtu uložených peněžitých trestů, a to ať jako trestů samostatných, nebo ukládaných vedle jiného trestu. Jedná se o komplex opatření směřujících k vyššímu a racionálnějšímu ukládání trestů tohoto druhu.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Já se omlouvám, paní ministryně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou vás prosím, abychom tady vytvořili atmosféru, ve které slyšíme paní ministryni Benešovou. Děkuji. Prosím, paní ministryně, pokračujte.
Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová V minulosti nebylo potenciálu peněžitého trestu dostatečně využíváno. V podstatě v letech 1994 až 2005 bylo možné pozorovat zásadně neustálé snižování počtu uložených peněžitých trestů. Po krátkém období růstu počet peněžitých trestů od roku 2010 opět klesal až do roku 2013, to byl na historické hodnotě nejnižší 3,2 %, což bylo předmětem kritiky. Na některé důvody tohoto neuspokojivého stavu v minulosti bylo již reagováno, nicméně reakce praxe nebyla stále uspokojivá. K pozitivní změně praxe v ukládání peněžitých trestů došlo po roce 2017, kdy byly uspořádány odborné semináře pro soudce, státní zástupce, policisty. Cílem bylo zjistit příčiny malého využívání peněžitého trestu v soudní praxi. Všechny tyto poznatky byly zapracovány do předloženého návrhu zákona.
Konkrétně se jedná o změny jak hmotněprávních podmínek ukládání peněžitého trestu v důsledku jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu. Navrhuje se zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty. Dále zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody. Nezaplacený peněžitý trest bude namísto toho přeměněn v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu. Zmírňují se podmínky pro zahlazení při odsouzení k peněžitému trestu. Odsouzení bude v zásadě zahlazeno vykonáním trestu. V současné době je praxe taková, že se musí požádat po roce po vykonání tohoto trestu, ledaže by byl uložen za zvlášť závažný zločin, tam i nadále bude ta lhůta jednoho roku zachována. V oblasti trestního práva procesního se navrhuje prodloužit lhůty pro placení peněžitého trestu. Nově se stanoví, že je-li zřejmé, že vymáhání peněžitého trestu by bylo bezvýsledné nebo by mohlo být zmařeno, soud nemusí peněžitý trest vymáhat a může rovnou přistoupit k jeho přeměně.
To je asi k filozofii tohoto návrhu. Chtěla bych požádat, aby tento návrh zákona, protože ho považuji za potřebný a posun k lepšímu, byl prohlasován do druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. Zpravodajkou pro prvé čtení je paní poslankyně Helena Válková. Paní zpravodajko, prosím ujměte se slova.
Poslankyně Helena Válková: Milé kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, ono tady to podstatné bylo řečeno. Já bych si dovolila jenom podtrhnout to, že vlastně ten peněžitý trest - a už jsem takovým historickým pamětníkem - byl vždycky sirotou mezi ostatními trestními sankcemi a ukládal se velice málo. Soudy se vymlouvaly na to, že skladba pachatelů je taková, že je v podstatě nevymahatelný. Částečně měly pravdu, ale poměry se změnily a v řadě případů by se uložit mohl, a stejně se neukládal.
Není tedy situace tak obrovsky rozdílná. Když srovnáme, 80 % všech trestů ukládaných v Německu, u našeho souseda, je právě těch trestů peněžitých, finančních. Čili peněžitý trest je naprosto standardem v Evropské unii. Samozřejmě ne každý v 80 % ukládá peněžitý trest jako Němci, ale třeba Francouzi 40 až 50 %, a tak bych mohla pokračovat.
My jsme také v novém trestním zákoníku, který platí od 1. ledna 2010, zavedli možnost, aby se mohlo přihlédnout k poměrům pachatele a aby přesto byla zachována určitá sociální vyváženost a přísnost ve vztahu ke spáchanému činu, když bych měla říct taková spravedlivá vyváženost a přísnost, to znamená, že chudý pachatel může dostat za stejný trestný čin stejně denních sazeb, ale v jiné hodnotě, než když bude pachatelem někdo, kdo je třeba milionář. Ta denní sazba, kterou bude muset zaplatit, může být až 50 tisíc korun, zatímco u nějakého úplného chudáka to může být 100 korun, ale protože se dopustili oba dva loupeže, tak ten počet denních sazeb je stejný.
Tím jsme zkomplikovali a zamotali hlavu soudcům. Najednou jsme viděli, že naše soudy často vůbec nejsou schopné s tím pracovat, s těmi denními sazbami, což bylo veliké překvapení. Jak řekla paní ministryně, ukládání peněžitých trestů padlo na historická minima, pokuty se neukládaly. Ale nebylo to tím, že by se nemohly ukládat. Radši se ukládaly krátké nepodmíněné tresty nebo bezzubé podmíněné odsouzení, které se kumulovalo a vedlo potom ve svém výsledku, když už došla soudci trpělivost, k přeměně na nepodmíněný trest za bagatelní trestnou činnost. Takže vedlo to k tomu, že se neukládaly.
My jsme na to opakovaně upozorňovali. Ti lidé, kteří se v oblasti trestního práva pohybují, musím říct, tedy konečně i státní zástupci a soudci pochopili, že by bylo dobré na těch vyšších a vysokých stupních řízení justice s tím něco udělat. Také to paní ministryně zdůraznila. Udělali s tím zhruba před dvěma lety. Začala kampaň ve prospěch finančních trestů, resp. peněžitých trestů, u nás přesný název peněžitý trest, § 68 a § 69, a najednou se to začalo hýbat. Ale musím říct, že já stále podezřívám, že hlavním důvodem byly přeplněné věznice. Prostě už na ty kratší tresty nemáme věznice. Porušujeme standardy a v řadě případů jsou na celách třeba umístěni odsouzení po osmi, deseti, dvanácti. To jistě bude paní ministryně řešit, aspoň jsme se o tom bavili nedávno. Čili tento neúnosný stav vedl a nahrál této novele, protože si myslím, že je veskrze užitečné, abychom šli po vzoru svých západoevropských sousedů a využili potenciál v peněžitých trestech a tam, kde to jenom trošku jde, ten peněžitý trest uložili. A aby soudy to neměly tak těžké, tak už si zvykly, díky bohu, na denní sazby, tak ty tam samozřejmě necháváme, ale současně se tam daleko více zjednodušuje ten mechanismus změny v případě, že neplní pachatel, nezaplatí ten peněžitý trest, porušuje podmínky, chová se způsobem, který neodpovídá tomu, že má tu šanci, kterou dostal od soudu, tak ho přeměnit ten nevykonaný peněžitý trest, vždycky dvě ty denní sazby za jeden den nepodmíněného trestu. Ale ruší se tam ty možnosti přeměnit je na další alternativní tresty.
Já vás s tím nebudu unavovat. Myslím si, že je velice dobře zpracovaná Ministerstvem spravedlnosti důvodová zpráva, která to jasně říká.
V souvislosti s tím je doplněný i trestní řád. Ukládá se zjišťovat soudům i majetkové a osobní poměry pachatele tak, aby na to nedoplatily například nezletilé děti. Takže si myslím, že to je velmi dobré. Pak se zavádí obligatorní předchozí souhlas orgánu činného v trestním řízení pro případ, kdy je prováděn výkon rozhodnutí vůči zajištěnému majetku. To je také velmi dobré. Čili se pamatuje i na exekuční nebo insolvenční řízení. Promítá se to logicky, tyto změny, i do zákona o soudních věcech mládeže. A když už se novelizuje, tak se novelizují i související předpisy. Zákon o mezinárodní justiční spolupráci, kde se má v duchu digitalizace nahradit zastaralé zasílání listinných originálů komunikací jinou, modernější. Konečně poslední věc, že se nově zavádí možnost uzavírat dohody o sdílení majetkových hodnot cizím státem v případech, kdy cizí stát významným způsobem, zpravidla při poskytnutí rozsáhlé právní pomoci, přispívá v trestním řízení k zajištění majetku, který se stal předmětem konfiskace. To jsme zatím nemohli.
Stanovisko vlády je k takovéto novele logicky kladné. Já tady jako zpravodajka doporučuji napříč politickým spektrem schválit a konečně se zařadit mezi země, kde ne všechny zavíráme, ale spíše když spáchají něco zvláště v oblasti majetkové trestné činnosti, tak je postihnout tím nejcitelnějším pro tento druh pachatelů, a to je právě odebráním, propadnutím části majetku, propadnutím věci a uložením přísného peněžitého trestu. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji paní zpravodajce a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí z místa pan poslanec Feri. Prosím, máte slovo.
Poslanec Dominik Feri: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení přítomní členové vlády, chtěl bych ministerstvu za tento návrh velmi poděkovat. Myslím si, že to nebude věc, ve které bude nějaký velký politický střet, protože ty rozdíly mezi ukládáním peněžitých trestů nejenom mezi Českem a Německem, ale i Maďarskem a dalšími zeměmi jsou zkrátka tak propastné, že je potřeba to nějakým způsobem podpořit, to ukládání. Jsem rád, že to ministerstvo zpracovalo skutečně komplexně a bude otázka zahlazení, které umenšují ty dopady na pachatele z hlediska recidivy a tak podobně. Takže za to velmi děkuji.
Chtěl bych požádat paní ministryni, jestli by nás mohla pravidelně informovat, a informoval nás o tom i předchozí ministr pan doktor Kněžínek, ohledně jiných ukládání alternativních trestů, zmiňované například využívání náramků, abychom o tom byli v rámci ústavněprávního výboru pravidelně, pokud to bude možné, informováni.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do obecné rozpravy? Ne. Obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova? Paní ministryně, paní zpravodajka - nemají zájem o závěrečné slovo. Takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. V tomto případě organizační výbor navrhl předložený návrh přikázat k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Nemá. Můžeme tedy přistoupit k hlasování.
Budeme hlasovat o tom, že předložený návrh přikážeme k projednání ústavněprávnímu výboru jako výboru garančnímu.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 24, přihlášeno 164 poslanců, pro 140, proti nikdo. Návrh jsme schválili, to znamená, že garančním výborem bude ústavněprávní výbor.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Navrhuje někdo z poslankyň, poslanců jiný výbor? Nenavrhuje. Takže konstatuji, že tímto návrhem se bude zabývat ústavněprávní výbor jako výbor garanční, a končím prvé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní ministryni a paní zpravodajce.
Nyní přistoupíme k projednávání dalšího bodu, kterým je
Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.