(12.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Doposud třeba Ministerstvo zdravotnictví nevědělo, za kolik nemocnice nakupují léky. To se mění s novou databází jednotkových cen, která umožní nákupy léků srovnávat a efektivně kontrolovat, aby nemocnice nenakupovaly za výrazně odlišné ceny. Stopli jsme i neprůhledné přidělování dotací do regionálních nemocnic na základě často politické poptávky a zavedli transparentní schvalovací proces. Většina snah o digitalizaci zdravotnictví skončila v minulosti průšvihem. My jsme však spustili vůbec první funkční celostátní projekt v oblasti elektronizace zdravotnictví, který dostal řadu ocenění od IT odborníků. Řeč je o eReceptu, který je dnes již zavedeným nástrojem a těší se velké oblibě pacientů i lékařů. Sama ho využívám, potvrzuji.
Zároveň NKÚ kritizuje stát za nedostatečnou podporu vývoje, výzkumu a inovací. Troufám si tvrdit, že objevit v roce 2013, že mezi léty 2014 až 2016 byl systém hodnocení naší vědy založen na kvantitativních a nikoliv kvalitativních parametrech, má pro nás hodnotu asi jako rozbor příčin, proč Slavia před pěti lety nevyhrála fotbalovou ligu, okořeněný doporučením, co by měla učinit, aby se v dalších letech zlepšila. Hodnocení a financování vědy bylo skutečně dlouhou dobu vázané na počty článků, což vedlo k naprosto zkreslenému pohledu na náš výzkum. Situace zašla tak daleko, že se díky takzvanému kafemlejnku málem zlikvidovala Akademie věd, kterou si již s chutí rozebírali tehdejší vládci našeho výzkumu. Proto se v roce 2015 začala připravovat úplně nová Metodika M17+, která mění parametry hodnocení a jednoznačně míří ke kvalitě, a v roce 2018 jsme ji začali konečně zavádět.
Stejně cenná je informace NKÚ o nižší inovační výkonnosti a její srovnání s rokem 2010. Takže zatímco naši nejlepší výzkumníci připravují inovační strategii 2019 až 2030, kterou děláme bez obvyklých nákladů různým pseudoagenturám a která sklízí respekt v Izraeli, USA nebo Německu, tak tým odborníků v NKÚ nám zasvěceně shrnuje tři roky staré trable našeho inovačního prostředí.
A už vůbec nechápu fakt, jak může NKÚ kritizovat zrovna naši vládu za opakované nepřijetí zákona o sociálním bydlení. Za prvé mu takové hodnocení vůbec nepřísluší a za druhé se právě naše vláda rozhodla jít cestou rychlejšího a efektivnějšího řešení tohoto problému díky programu Výstavba. Ten ovšem řeší jak sociální byty pro ty nejpotřebnější, tak dostupné nájemní bydlení pro všechny obyvatele, protože chceme tento problém řešit komplexně. V obcích by se tak ročně mohly postavit až 2 tis. sociálních a dostupných bytů. V letošním roce jsme vyčlenili 1 mld., v dalších letech počítáme cca s 3 mld. ročně.
Nikdy jsem nezpochybňovala potřebnost Nejvyššího kontrolního úřadu pro činnost státu. Je velmi důležitý, ale měl by vystupovat v rámci svých zákonných kompetencí a předložit hodnocení, které by skutečně vláda mohla využít a poučit se z něj. Uvítala by to i naše vláda, protože všichni občas děláme chyby, jen je potřeba vědět jaké. Krásně vám to budu demonstrovat na příkladu Ministerstva obrany. Na jednu stranu NKÚ chválí za koncepční činnost a dobré hospodaření, druhým dechem kritizuje armádu například za množství majetku. Kontroloři si ale neuvědomují širší souvislosti, a to, že za poslední roky se změnila bezpečnostní situace a počty vojáků. Je naprosto zavádějící odkazovat na Bílou knihu o obraně. Ta vznikla za vlády ODS v roce 2011 v době tvrdých škrtů a dnes už zkrátka není aktuální. Ministerstvo obrany marně NKÚ upozorňovalo, že armáda jede podle nových strategických dokumentů, jako jsou dlouhodobý výhled nebo koncepce výstavby. Jsme o osm let dále, dáváme do obrany skoro dvojnásobek peněz, počty vojáků i záloh stouply o tisíce. K tomu je potřeba mít také kapacity pro výcvik a ubytování. Zbavit se majetku je velmi snadné, ale získat ho zpět mnohonásobně těžší a to by samozřejmě zejména kontroloři měli vědět.
A to už vůbec nemluvím o digitalizaci státu. Podle NKÚ jsme prý zaspali. Řekla bych, že je to přesně naopak. Naše vláda přišla s koncepcí Digitální Česko nedlouho po získání důvěry této Sněmovny, a to už v říjnu 2018. A nedlouho poté v loňském prosinci jsme byli na vládě seznámeni s jejími konkrétními implementačními plány, které jsme definitivně schválili letos v dubnu. Od letošního února 2019 jsme navíc tuto digitalizační koncepci provázali s nadresortním programem - Česká republika: země pro budoucnost. A právě v něm máme připravené detailní implementační plány ke všem pilířům vládní strategie digitalizace a přesně podle plánu pracujeme na jejich plnění. Netuším proto, kde vzal Nejvyšší kontrolní úřad argumenty pro svou kritiku, že se vláda nevěnuje digitalizaci země, když je to přímo jedna z našich priorit.
Ano, digitalizace možná nešla úplně tak rychle, jak bychom si představovali, ale je to právě tato vláda, která už od roku 2018 představuje nové digitální služby, jako jsou Portál občana, Národní identita, portál Moje daně, eLegislativa nebo eSbírka. Také jsme spustili digitalizaci stavebního řízení, zdravotnictví i agend uvnitř úřadu. A je bez jakýchkoliv pochybností, že jsme toho za poslední rok udělali pro digitalizaci naší země hodně, nechci připomínat, že možná více než předchozí vlády předtím dohromady. A největší rozmach on-line služeb očekáváme právě v letošním roce, a to jak v oblasti Portálu občana, tak i v rozvoji datových schránek. Portál občana bude už brzy disponovat novými funkcionalitami, jako například bude možné platit on-line kartou nebo zasílat notifikace. Také přibude možnost přihlašovat se přes bankovní identitu a začneme poskytovat i služby v cloudu. A pokud jde o stavební řízení, tak už dnes připravujeme legislativní úpravu k digitální technické mapě a taky nejzásadnější legislativní změnu - právo občana na digitální služby. Po přijetí tohoto zákona se zavazujeme ke kompletní digitalizaci do pěti let a letos v dubnu schválila naše vláda i posílení týmu Digitální Česko, i zavedení digitálních zmocněnců na jednotlivé úřady, abychom digitalizaci lépe koordinovali a prosazovali potřebné změny.
A ještě mi dovolte pár slov k tomu kůrovci. (Veselost v řadách poslanců ANO.) Za předcházejících ministrů se i přes rozvíjející se kalamitu odvedlo mezi lety 2013 až 2018 z Lesů České republiky do státního rozpočtu téměř 32 mld. korun a až současný ministr zemědělství vyjednal nulový odvod do rozpočtu, aby mohl státní podnik investovat peníze do řešení kůrovcové kalamity a obnovy lesů. Přestože se situace zhoršovala a v roce 2017 už bylo připraveno prohlášení nouzového stavu v nejhůře postižených oblastech, tak původní vedení ministerstva nevyjednalo nic. Opatření, která umožní účinněji bojovat proti kůrovci, tak byla přijata až díky poslancům, kteří letos na jaře předložili novelu lesního zákona.
A teď už opravdu závěr, vím, že mluvím dlouho. (Neklid v pravé části sálu.) Doufám, že jsem na několika málo příkladech ukázala, že zpráva NKÚ velmi výrazně opomíjí některá základní fakta a procesy, které pohled na problematiku fungování našeho státu zásadním způsobem mění. Možná opravdu každý žijeme v jiné zemi, nebo chceme žít v jiné zemi, a proto tomu svou práci přizpůsobujeme. Já ale rozhodně chci žít v zemi moderní, svobodné a pro občana přívětivé. A věřte, že pro to dělám maximum, stejně jako většina mých kolegů.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v řadách poslanců ANO.) ***