(12.20 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Možnost převádět prostředky z výnosu privatizace do státního rozpočtu byla uzákoněna, prosím poslouchejte pozorně, v roce 2012. Každoročně bylo do rozpočtu převáděno průměrně 9 mld. Také v roce 2007 investovala vláda z tohoto účtu do oblastí nesouvisejících s privatizací, zejména do Státního fondu dopravní infrastruktury 21 mld., později to bylo dokonce 34 mld. A to všechno se za vlád opozice, pravicových vlád, dělo mimo státní rozpočet, to znamená bez jakékoli možnosti Poslanecké sněmovny tyto výdaje ovlivňovat.
Zákonným účelem tohoto zvláštního účtu nikdy nebylo tvořit rezervy na horší časy, to se nám až teď hodí to říkat. Pokud si to někdo přesto myslí, proč se neozval mnohem dřív? Například v roce 2002, kdy příjmy tohoto účtu byly 130 mld. a výdaje 120 mld. Nebo v roce 2005, když příjmy dosáhly 110 mld. a výdaje 60 mld. a kdy se skutečně jednalo o příjmy z privatizovaného majetku v té době, nikoliv pouze o dividendy z majetkových účastí státu jako v letošním roce. Ani 40 mld. při výdajích 36 mld. v roce 2008 jistě nebylo zanedbatelných. Hovořit dnes, kdy jsou tyto příjmy v podstatě omezeny na rok od roku klesající dividendy ČEZu a v součtu tvoří zhruba desetinu příjmů z let 2002 či 2005 a ani ne polovinu z roku 2008, o rezervách státu je, nezlobte se na mě, teď jsem velmi zdvořilá, argument přitažený za vlasy.
Jediným cílem té navržené novely, kterou schválila tato Poslanecká sněmovna, aby prostředky, které nebudou využité na krytí privatizačních výdajů, mohly být smysluplně využity na investiční nebo sociální potřeby dle aktuálního stavu hospodářství. Tento proces je transparentní a kontrolovatelný, neboť podléhá standardním procesům uplatňovaným při sestavování a schvalování státního rozpočtu.
A nyní dovolte pár slov k plnění státního rozpočtu za první tři měsíce roku 2019. Dosavadní růst celkových výdajů ovlivňují nejen realizované priority vlády, jako je růst regionálního školství, růst důchodů či růst investic, ale i předsunuté výdaje na začátek tohoto roku. Jedním z nich je např. odvod vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie, které jsou meziročně vyšší o 7 mld., protože bohatneme. Bohatneme, odvádíme víc, i když pořád zůstáváme čistým příjemcem, tedy pořád vlastně z Evropské unie čerpáme více, než odvádíme. Evropská komise si vyžádala od všech členských zemí zaplatit 40 % celoročního odvodu v prvních měsících tohoto roku, aby byly kryty výdaje na společnou zemědělskou politiku, strukturální a kohezní politiku v případě neřízeného odchodu Spojeného království z Evropské unie. (Poslanci v sále se hlasitě baví. Ministryně se odmlčela.)
Místopředseda PSP Petr Fiala: Paní ministryně, já vám rozumím. Prosím kolegy v sále, aby zachovali klid, abychom mohli vyslechnout odpověď paní ministryně. Prosím.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. Já jenom využívám toho, že mi byl dán ten prostor, jak říkal jeden z mých předřečníků, že mám historickou chvíli to vysvětlit. Tak se snažím, abych byla schopna vám to skutečně vysvětlit.
Stejně tak nepravidelné transfery státním fondům, další důvod, proč se odváděly. Zejména Státní zemědělský intervenční fond a Státní fond dopravní infrastruktury jsou meziročně vyšší o téměř 12 mld. korun. Nebo k 31. březnu se vyplatilo již 45 % celkové roční rozpočtované částky kapitálových výdajů územním samosprávným celkům. Rozpočtovaný růst výdajů pro tento rok oproti skutečnosti 2018 je na úrovni 8,4 %. Je proto jednoznačné, že dosavadní třináctiprocentní růst výdajů bude ve zbytku roku zpomalovat.
Samostatnou kapitolou jsou prostředky Evropské unie, jejichž dopad je ve schváleném rozpočtu na příjmové i výdajové straně stejně vysoký, to znamená neutrální k saldu hospodaření. Skutečnost však bývá odlišná. Prostředky Unie zasahují do dosavadního plnění rozpočtu negativně ve výši cca 5 mld., zatímco ve stejném období roku 2018 tam byl pozitivní vliv plus 24 mld. Na straně příjmů se projevuje, jak už jsem uvedla, mírné zpomalení ekonomického vývoje, ale také řada jednorázových faktorů. Například u daně z přidané hodnoty, byť na čistě březnovém inkasu je jasně vidět sice lepší tendence výběru DPH, je vlivů hned několik. Menší počet pracovních dnů v prosinci minulého roku, který měl vliv na inkaso DPH především u služeb v lednu tohoto roku. Díky kontrolnímu hlášení trvale klesá objem zadržovaných nadměrných odpočtů, který byl oproti stejnému období minulého roku o cca 1,2 mld. nižší. A proč klesá? Důvodem není nic jiného než naplnění našeho dlouhodobého cíle, kdy díky kontrolnímu hlášení v kombinaci se speciálními analytickými postupy je kontrolní činnost lépe zacílena pouze na problematické subjekty a transakce, to znamená, vlastně už v této fázi prověřování finanční správa si detekuje až problémy a až ty zadrží. Proto ten velký pokles. Ale to byl náš dlouhodobý cíl a to má samozřejmě také dopad na cash flow státu.
Roli sehrála také jednorázová vyšší výplata nadměrných odpočtů v měsíci únoru, byla to asi 1,2 mld., a u spotřebních daní jednoznačně viditelný pokles inkasa u daně z tabákových výrobků, jejíž meziroční dvoumiliardový pokles je způsoben předzásobením starším vzorem tabákových nálepek v roce 2018, ale teď už se začíná ten trend vyrovnávat, protože inkaso spotřebních daní vykazuje meziročně buď kladný, nebo stabilní výnos. Je tedy evidentní, že nejde o nic jiného než o nakupování těchto problémů, těchto skutečností.
Naopak důležitou okolností a skutečností je, že na zpomalení ekonomiky jsme dobře připraveni. Za rok 2018 jsou pouze dvě země EU, které dosahovaly menšího veřejného zadlužení a současně vyššího přebytku než Česká republika. Na jeho výši se v našem případě navíc podílely poměrně rovnoměrně všechny složky veřejných rozpočtů. Máme extrémně nízkou nezaměstnanost, již několik let opakovaně nejnižší v rámci Evropské unie, a zároveň nízkoinflační prostředí. Ekonomika je vyrovnaná i z pohledu vnějších vztahů, což samo o sobě alespoň pro nejbližší období nepředstavuje z hlediska fundamentu ekonomiky tlaky na korekci měnového kurzu. Měnová politika již také několik let ve standardním režimu operuje přes měnověpolitické úrokové sazby, které poskytují prostor pro její další působení. Současně jsme vládní politikou posílili robustnost domácí poptávky, zejména pak spotřebu domácností a investice, a to včetně investic vládních institucí.
Znovu opakuji, že u privatizačního účtu jdou veškeré provedené změny jednoznačně ve prospěch transparentnosti hospodaření s veřejnými prostředky. Umožňují plnou kontrolu Poslanecké sněmovny, žádné netransparentní úhrady v řádu stovek miliard korun mimorozpočtovými fondy. A argument tvorby rezerv je dosti lichý. Ohledně hodnocení pokladního plnění státního rozpočtu za první čtvrtletí platí, že je velmi brzy dělat jakékoli závěry, a to nehledě na skutečnost, že na straně příjmů i výdajů existuje řada faktorů, které jsou jednorázové a velmi pravděpodobně do konce roku odezní, případně se zmírní.
A nyní mi prosím dovolte, abych volně navázala a vyjádřila se také k výroční zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, která je také navrhovaná jako předmět této mimořádné schůze. A tady se vyjádřím komplexně, to znamená jménem naší celé vlády. Pokud tedy tady bude trošku klid. (Obrací se k předsedajícímu.) ***