(10.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Vláda nabrala za posledních pět let více než 40 tisíc nových státních zaměstnanců. Já souhlasím s tím, že zdaleka ne všichni jsou úředníci, ale jsou mezi nimi tisíce úředníků. O desítky miliard zvýšila mzdové náklady na personál placený ze státního rozpočtu. A jsme na 97. místě v konkurenceschopnosti. A jestliže dnes paní ministryně občas do novin řekne, že musíme snížit státní zaměstnance o 10 %, říkám ano, souhlasím, samozřejmě, možná o 20. Ale pro boha živého, proč jste těch 10 % nabírali? Tak dobře, tak už se to stalo, tak se pojďme bavit o tom, jak skutečně dostat armádu státních zaměstnanců pohybující se někde kolem 440 tisíc lidí na rozumné číslo, ufinancovatelné číslo a především výkonné číslo, jak zvýšit jejich konkurenceschopnost. A pokud platí ta nepřímá úměra, samozřejmě platí jenom v nějakém rozsahu kvantity a kvality, tak prostě se do toho musíme pustit. Což je bolavé, což je nepopulární. A my tady svoji pomoc nabízíme a pojďme se o tom bavit, pojďme o tom diskutovat.
Také v případě, že bude program schválen, máme připravenou celou řadu usnesení, která jsme vám chtěli navrhnout. Některá se věcně kryjí s tím, co tady přednášel pan předseda Fiala, takže ta opakovat nebudu. Ale chci vám nabídnout k úvaze, k přemýšlení aspoň usnesení, kde by Sněmovna vládu požádala, aby přestala vyvíjet negativní fiskální úsilí. Aby zkusila být aspoň neutrální, když už nechce být pozitivní. Ale vyvíjet negativní fiskální úsilí v době ekonomického růstu - chce to někdo? Jestli to chcete, tak to tak nechte, ale já si myslím, že by Sněmovna měla aspoň diskutovat o tom, jestli to chce, nebo nechce.
Dále, že bychom vládu požádali, aby předložila ne penzijní reformu během několika měsíců. Pan premiér ji sice sliboval už v roce 2016 a je rok 2019, ale protože víme, že se nic takového nechystá, tak chápu, že nemůže v tomhle roce vláda nic rozumného předložit, ale měla by předložit aspoň základní principy, kterými chce dosáhnout dlouhodobé udržitelnosti veřejných rozpočtů, když ona sama ví, že po roce 2030 se to začne propadat do neřešitelné situace, pokud do té doby nic neuděláme.
Chtěl bych navrhnout usnesení, kde bychom diskutovali, jak změnit podmínky a pravidla, které tahle vláda změnila v minulém období způsobem, který, jak konstatuje zpráva NKÚ, poskytuje podporu velkým firmám na úkor malých a středních. Jak změnit podmínky a pravidla tak, aby naopak poskytovaly podporu malým a středním proti těm velkým, včetně zastropování přímých plateb a celé řady věcí. To je přece věc, která se týká života každého z nás. Kvality života na venkově. Kvality demokracie. Opravdu o tom chcete mlčet a říkat: no tak když si to ti kluci takhle udělali, tak ať si to čerpají? To je přece odpovědnost Sněmovny o tom mluvit! Zvlášť když na to upozorňuje zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu.
A samozřejmě bychom rádi od vlády i slyšeli, jak chce zvýšit konkurenceschopnosti a efektivitu veřejné správy, která se rok od roku zhoršuje souběžně paradoxně s tím, jak stát bobtná a nabírá nové a nové zaměstnance.
Dámy a pánové, domnívám se, že tohle opravdu stojí za velmi vážnou diskusi. A kdo jiný by o tom měl diskutovat než Poslanecká sněmovna? A kdo jiný by vládě měl říct své představy než právě vláda. (?) A já se chci zavázat k tomu, že pokud ty představy nebudou v přímém rozporu s programovými východisky TOP 09, že na nich ochotně budeme s vládou spolupracovat a že to rádi podpoříme. Ale musíme aspoň uslyšet, jak to ta vláda chce řešit. Protože zatím jsme jenom slyšeli, že ty problémy neexistují. Ale ony existují, jsou velmi vážné a my si myslíme, že si to zaslouží mimořádnou schůzi a že si to zaslouží i příslušná usnesení, která zde jednotlivé frakce zcela jistě budou přednášet.
Abych zdůraznil pozitivní přístup TOP 09 k téhle problematice, tak tady chci říct dopředu jeden závazek. Rozpočet na rok 2020, o kterém již vláda diskutuje a který nějakým způsobem vyjde z toho konvergenčního programu, samozřejmě vzhledem k tomu, jaká rozpočtová politika se tady dělala minulých pět let, nemůže být dobrý. To prostě nejde, to už nikdo nestihne za těch několik měsíců, kdy se bude rozpočet schvalovat. Ale alespoň je možné při něm myslet na budoucnost a budoucí generace způsobem, který nebude urážlivý. Jestliže v posledním roce naší vlády v roce 2012 za krize se podařilo z celkového podílu výdajů státního rozpočtu mít na investice alespoň 10 %, tedy přesně řečeno 9,9 %, tak jsem přesvědčen, že v onom roce 2020 po pěti letech vynikajícího hospodářského růstu by se to mohlo podařit také. Že by bylo 10 % celkových výdajů státního rozpočtu na investice. Připomínám, že letos je to 8,1 a že to opravdu není žádná sláva. Ten rozpočet je přerozdělovací, nemyslí na budoucnost, projídá současnost. Deset procent opravdu není přehnaný požadavek. Země, která chce dynamicky modernizovat, by ten podíl měla mít úplně někde jinde. Ale snažím se žít v realitě. Tedy bude-li podíl investičních výdajů na celkových výdajích alespoň 10 % a nezvýší se přitom plánovaný deficit, jsme připraveni zcela vážně jednat o podpoře rozpočtu a rozpočet podpořit, přestože tam bude tisíc dalších věcí, které nám budou zásadně vadit. Ale bude-li tam alespoň 10 % na investice, budeme mít čisté svědomí, že ten rozpočet také myslí na horizont za toto volební období, že myslí na mladší generaci, že myslí na budoucnost a nemyslí jenom na cynické udržení moci, na zítřejší den.
Děkuji vám za pozornost, dámy a pánové.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Dalším vystupujícím k pořadu schůze je Marek Výborný, připraví se pan kolega Ivan Bartoš. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené torzo vlády České republiky, vážení kolegové, vážené kolegyně, já jsem překvapen v situaci, kdy zde chceme se kompetentně bavit s vládou o tak závažných situacích, jako je deficit státního rozpočtu, o tak závažných věcech, které jsou uvedeny ve zprávě nezávislého Nejvyššího kontrolního úřadu, že vláda tímto bohorovným způsobem přistupuje k této debatě a k tomu, že není potřeba slyšet ani hlasy opozice, ani hlasy vlastních poslanců, protože předpokládám, že do té debaty o takto závažných věcech se mají zapojit všichni členové této Sněmovny.
Chci tady ale jasně na začátku říci, že tato mimořádná schůze se vymyká nějakému běžnému soupeření mezi vládou a opozicí. Alespoň tak to čtu já. Nesešli jsme se tady kvůli rozdílům v politických názorech, nesešli jsme se tu kvůli standardní opoziční kritice vlády. Scházíme se kvůli tomu, že vláda, kabinet ohrožuje samy základy fungování naší země. Ohrožuje naši budoucnost, ohrožuje víru občanů v právní stát.
Tato vláda skutečně dosáhla smutného primátu. Povedlo se jí najednou ohrozit tři pilíře fungujícího slušného státu. Spravedlnost, budoucí prosperitu a schopnost vládnout. Tato vláda, přestože vládne v době ekonomického růstu, není schopna rozumně hospodařit a žene zemi do neomluvitelně vysokého deficitu veřejných financí. A to přesto, že vytáhla bezmála 20 miliard z fondu, který mohl sloužit například k rozjezdu důchodové reformy. ***