(10.20 hodin)
(pokračuje Fiala)
Pokud jde o třetí bod, kvůli kterému jsme svolali tuto schůzi, tedy konflikt zájmů předsedy vlády, zde se toho dotknu pouze telegraficky ve dvou základních okruzích.
Za prvé bych tedy vytkl před závorku, že mít trestně stíhaného předsedu vlády je záležitost, na kterou budeme jednou všichni vzpomínat tak, že lidé budou hromadně kroutit hlavou a nebudou rozumět tomu, jak se to mohlo stát. Ale já, prosím pěkně, beru na vědomí, že jsme v této Sněmovně hlasovali o nedůvěře premiérovi a že ten výsledek byl takový, že premiér jako osoba sice nemá v této Poslanecké sněmovně podporu většiny, nemá podporu většiny, ale není zde v tuto chvíli taková většina, dostatečná většina, která by ho chtěla nahradit. To je fakt, to já respektuji, tak to prostě je. Zároveň bychom se ale nechtěli vzdát úsilí, abychom minimalizovali škody nebo hrozby, které svým působením představuje pro Českou republiku.
A teď zase objektivně a fakta. Objektivně je to například tak, a je to fakt, že Evropská unie v důsledku problémů předsedy vlády zastavila dotace pro firmy Agrofertu. To je fakt. Ale Agrofert ty dotace dostává. Tyto firmy dnes dotují čeští daňoví poplatníci v řádech miliard korun a neexistuje žádná záruka, že tyto peníze budou českým daňovým poplatníkům vráceny. To je, dámy a pánové, fakt. První fakt.
Druhý fakt je, že expresní výměna na postu ministra spravedlnosti v době, kdy se rozhoduje na státním zastupitelství o obžalobě premiéra a jeho rodiny, že tato výměna, to je krok, který zpochybňuje právní stát u velké většiny občanů České republiky a v očích zahraničí taky. Proto jsem přesvědčen, že by tady měl předseda vlády přehodnotit své rozhodnutí a měl by řešit tuto citlivou situaci, citlivou situaci, prostě jinak, ve prospěch České republiky, a nikoliv podle své vlastní úvahy. Mohl by to řešit jinak, nechci mu napovídat, ale například tak, že by přenechal tu nominaci svému koaličnímu partnerovi nebo by hledal širší shodu napříč politickým spektrem o tom, kdo má vykonávat tuto funkci právě v době, kdy premiérovi hrozí obžaloba.
To jsou všechno důvody, proč jsme navrhli, dámy a pánové, tuto schůzi, abychom si popovídali, jak s tím naložíme, abychom slyšeli od vlády, co chce dělat, aby se mohli všichni poslanci k této vážné situaci vyjádřit. A také bych rád, abychom na závěr po té debatě, a doufám, že debata bude umožněna, přijali jako Poslanecká sněmovna nějaká usnesení, která by tu situaci posunula dál.
Mám tady návrh osmi usnesení, která bychom jako Poslanecká sněmovna mohli přijmout. Nyní vám řeknu aspoň rámcově, kterým směrem by ta usnesení podle našeho názoru měla jít.
Ke střetu zájmů bychom mohli přijmout tři usnesení. První usnesení, ve kterém vyzveme vládu, aby pozastavila vyplácení dotací firmám Agrofertu z českého národního rozpočtu, dokud si předseda vlády nevyřeší své osobní a podnikatelské problémy, s nimiž je spojeno pozastavení evropských dotací pro firmy Agrofertu. Usnesení číslo 2, které bychom mohli přijmout, je takové, ve kterém vyzveme předsedu vlády, aby se zdržel verbálních útoků vůči orgánům policie a justice v souvislosti se závěry vyšetřování jeho osoby a jeho rodiny. To je věc, která je jasná, tu snad nemusím vysvětlovat. A usnesení číslo 3, ve kterém vyzveme předsedu vlády k takovému politickému řešení při obsazení postu ministra spravedlnosti, které nebude narušovat důvěru veřejnosti v právní stát. To jsou první tři usnesení, která se týkají střetu zájmů.
Pokud jde o otázky rozpočtu, tak se domníváme, že by Sněmovna měla přijmout dvě usnesení. Usnesení číslo 4, v němž zavážeme vládu, aby do 30. května 2019 předložila plán korekce státního rozpočtu na rok 2019 a do 30. června 2019 předložila plán na redukci mandatorních výdajů státního rozpočtu. A usnesení číslo 5, ve kterém požádáme předsedu vlády, aby zveřejnil takzvaný investiční plán vlády za 3,5 bilionu korun, protože takovýto plán přesahuje funkční období vlády, protože takovýto plán pan předseda vlády odmítl ukázat na naši žádost v Poslanecké sněmovně a myslím, že je namístě, aby Poslanecká sněmovna k tomu předsedu vlády vyzvala. Tak to bylo usnesení číslo 5.
A zbývají naše návrhy tří usnesení, která se týkají doporučení, analýzy, zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu. V této souvislosti chceme navrhnout usnesení číslo 6, v němž zavážeme vládu, aby do 30. června 2019 předložila plán a termíny pro snížení byrokracie o 10 % do konce roku 2020 a o dalších 10 % do konce roku 2021, tedy de facto do konce volebního období. Usnesení číslo 7, ve kterém zavážeme vládu, aby do 30. června 2019 předložila plán, principy a termíny daňové reformy. Plán, principy a termíny daňové reformy. A konečně usnesení číslo 8, ve kterém zavážeme vládu, aby do 30. června předložila plán, principy a termíny důchodové reformy.
K tomu poslednímu balíčku chci upozornit vás všechny, kteří jste koaličními poslanci, že tady nejde o nic, co by bylo v rozporu s programovým prohlášením vlády. Ta usnesení, která my navrhujeme, nejsou v rozporu. My vám dokonce těmito návrhy usnesení nepodsouváme žádné politické vidění toho, jak by to mělo vypadat, co by mělo být obsahem, jak se s těmi výzvami vypořádáte. My neříkáme, co má být obsahem, ale žádáme vládu, aby nějaké řešení předložila. Nějaké řešení předložila. Jak bude vypadat vaše daňová reforma, to je vaše věc, ale předložte Poslanecké sněmovně do 30. 6. 2019 plán, principy a termíny daňové reformy. To stejné s důchodovou reformou. To jsou věci, které jsou nesmírně závažné pro Českou republiku, a k tomu vás chceme vyzvat. To není zájem opozice, to je zájem České republiky a to je prostor, kde by se mohly najít i ty kluby, které přímo nebo nepřímo podporují vládu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, chci vás na závěr vyzvat, abychom nemávli rukou nad těmi fakty, které jsem tady představil, které se tady nakupily. Opakuji, na stole jsou fakta, fakta, jsou zde jasně formulovaná rizika, vidí je nezávislé instituce, víme o nich my a je potřeba s tím něco dělat. A uvědomte si prosím, že uplyne pár měsíců, a máme za sebou půlku volebního období. A všichni dobře víte, zvlášť vy, co jste nějakou chvíli v politice, jak to s tím volebním obdobím je a jak vypadá politický cyklus. V první polovině volebního období každá vláda vašimi slovy maká, když to chcete tak slyšet, tedy samozřejmě maká podle svých schopností, ale něco dělá. V druhé polovině volebního období většinou vláda přemýšlí o tom, jak svou práci marketingově zúročí a co prodá. A v první polovině volebního cyklu se obvykle přijímají ta těžší politická rozhodnutí a v druhém se třeba spíš už připravují nějaká populární opatření.
A já se obávám, teď se tedy blížíme do půlky volebního období, když teď začne vláda přemýšlet, jak bude prodávat, co neudělala, tak se bojím, jak to pro Českou republiku dopadne. Protože když vláda ve skutečnosti nepřijala, nepřijala žádné těžší reformní rozhodnutí, tak jak budou vypadat ta prvoplánová opatření v druhé polovině volebního období? Úplně se toho bojím. Když jsme dosud měli namísto kompetence a řádného managementu vládu marketingu bez kompetence, tak jak to bude vypadat dál? Když nepřitlačíme, nezatáhneme za brzdu, nepostrčíme vládu, neřekneme nahlas: Tož to ne! Takhle se nedá dál postupovat!***