(13.00 hodin)
(pokračuje Ferjenčík)
Co je velmi smutné, já jsem k tomu měl velmi dlouhý projev v prvním čtení, je, že pro tuhle děravou vlajkovou loď Andrej Babiš obětoval nějaké daleko důležitější systémové změny v této zemi. Tady se prostě obrovské množství energie v této Sněmovně spotřebuje na prosazení tohoto opatření, proti kterému je logicky velký odpor z opozice. Proti EET jsou všechny opoziční strany, protože to je opatření, které negativně dopadne na životy několika set tisíc lidí. To se prostě týká osobně několika set tisíc lidí a za tyhle lidi se tady snažíme bojovat, protože si myslíme, že ta byrokracie, kterou vy na ně valíte, a není to zdaleka jenom EET, je prostě nepřiměřená. A jediný způsob, jak se proti tomu můžeme ozvat ve chvíli, kdy věcné argumenty bohužel na výboru padají pod stůl a zákon se nijak neupravuje pod věcnými argumenty, tak jediné, co nám zbývá, je snažit se vás přesvědčit tady na plénu svými argumenty.
Andrej Babiš vlastně kvůli tomuto jedinému zákonu, který reálně prosadil, neprosadil spoustu jiných, o které by třeba taky byla velká politická bitva, ale které by měly daleko větší dopad třeba na ekonomiku této země, na příjmy státního rozpočtu, kterými se on pořád zaklíná.
My máme odliv kapitálu z České republiky 400 mld. korun ročně. 400 mld. korun každý rok odteče z naší ekonomiky do zahraničí. To je reálně ten největší ekonomický problém, který dneska máme. Já bych očekával, že vláda bude hledat cestu, jak tenhle problém umenšit minimálně s výhledem do budoucna. A to bude taky věc, kde se určitě s ódéeskou dostane do konfliktu v celé řadě oblastí, bude se hledat optimální řešení toho, jak zdanit banky bez toho, aby to dopadlo na uživatele, jak umožnit, aby české banky v českých rukou měly možnost vyrůst a ta sektorová daň je nezadusila a nezvýhodnilo to zahraničně vlastněné. A je to obrovský ekonomický problém, který nám reálně brání dohnat západní Evropu. Místo toho soustředíte svoji politickou energii na EET, které dopadne na ty nejmenší, a z hlediska nějakého celkového obrazu ekonomiky to má zcela marginální dopad. I kdyby to bylo těch 10 mld., které si podle mě vymýšlíte, tak to jsou zcela marginální peníze ve srovnání s těmi 400 mld., které odtékají, ve srovnání s tím, co se děje přes transferové ceny, kde zahraničně vlastněné firmy účelově vyrábějí náklady a posílají je do zahraničí, a takhle posílají do zahraničí zisk bez jakéhokoliv zdanění. To jsou věci, na které se vláda má soustředit. Místo toho se tady neustále tlačí EET a tlačí se úplně absurdně do třetí a čtvrté vlny, která je prostě nesmyslná.
To, že někdo má EET pokladnu, nemá vliv na to, jestli účtenku vydá, nebo nevydá. Ve chvíli, kdy to je transakce, která probíhá jeden na jednoho, to prostě nemá žádný vliv. Ty dvě věci nejsou propojené. Jediný, kdo na tomhle zákonu vydělá, jsou výrobci účetních EET systémů a výrobci pokladních EET systémů. To jsou ty zájmové skupiny, pro které je tohle výhodné. Druhá zájmová skupina je lobby velkých, kteří chtějí, aby jim ti malí nekonkurovali. Tak to jsou ty dvě velké lobby, co to tlačí, a pak je ten celý marketingový obraz Andreje Babiše, který chce být vnímán jako ten, co vybírá ty daně. A to, že EET není cesta k lepšímu výběru daní, to je mu jedno. On o tom bohužel přesvědčil veřejnost. Já se snažím veřejnost přesvědčit, že ta čísla nesedí, ale bohužel to opatření prosazuje vláda jenom proto, že je to marketingově výhodné, a vůbec neřeší, jestli je to fungující regulace.
To samotné tvrzení o narovnávání prostředí ve chvíli, kdy tady máme různé typy podnikání. Andrej Babiš říkal, jak nevěděl, kolik že tady má typů podnikání v České republice, zavedl úplně absurdní EET pro e-shopy, které mají stejně všechny platby elektronicky. Naštěstí to zrušil Ústavní soud a zachránil ten náš e-shopový sektor. Stejně tak absurdní EET pro platby kartou, které naštěstí zrušil Ústavní soud. Je tady spousta typů podnikání a tvrdit, že když pro všechny různé typy podnikání zavedeme jednu stejnou plošnou regulaci, tak tím nějakým způsobem narovnáváme prostředí - vždyť je to nesmysl. Vždyť přece instalatér nekonkuruje hospodám, malíř pokojů nekonkuruje ubytovnám, lékař, doufám, snad nekonkuruje nikomu, ten se snaží léčit lidi, tam je to EET úplně absurdní, tam akorát zruší některé ty služby, za které lidi platí v hotovosti. A tvrdit, že pro lékaře má být stejná regulace jako pro restauratéry, je přece absurdní. Vy neustále tvrdíte, že je potřeba narovnat prostředí, tak pojďte podpořit můj návrh, který říká: OK, srovnáme podmínky pro stánky a restaurace, ale nezavádějte stejné regulace pro instalatéry jako pro hospody, vždyť je to blbost.
A ještě jedna poznámka. EET taky přináší obrovské náklady. Kolega Munzar hovořil o nákladech pro soukromý sektor. Ty vláda raději nevyčísluje, protože by jí mohlo vyjít, že to stojí víc, než kolik to údajně vynese. Ale co lze snadno vyčíslit, jsou náklady pro stát. Dneska už to je 300 mil. korun ročně, chystá se navýšení skoro na 400 mil. korun ročně skrz ty absurdní účtenky, ty mají stát - 75 mil. bude platit stát ze svého na tisk účtenek, které bude rozdávat podnikatelům. Vždyť je to prostě absurdní! A těchto 400 mil. by se dalo využít daleko lépe. Ti úředníci, co teď kontrolují EET, by mohli dělat užitečnější věci, třeba by mohli chytat ty lidi, co dělají daňové úniky. Místo toho se dělají kontroly, pak někdo dá účtenku o minutu pozdě, nebo má špatné datum na pokladně, kolega Munzar tady říkal velmi smutné příklady zcela absurdních pokut, a místo toho, aby se řešilo, jestli někdo podvádí, nebo nepodvádí, tak se řeší, jestli dodržuje byrokratickou povinnost, kterou na něj někdo jiný navalil, a vůbec nepřemýšlel o tom, jestli to dává smysl, nebo nedává a jak to dopadne zvlášť na ty nejmenší.
Tak to jsou náklady na straně státu.
Já jsem tady už hovořil o absurditách třetí a čtvrté vlny, že mezi první a druhou vlnou, kterou máme teď, to znamená ubytovací služby, stravovací služby, maloobchod, a řemeslníky, živnostníky, svobodnými povoláními, doktory je prostě obrovský rozdíl v tom, jak podnikání funguje. Ten rozdíl je v tom, že transakce v obchodech a restauracích probíhají veřejně. Tím, že ty transakce probíhají veřejně, je díky tomu možné kontrolovat bez nějakého zapojení do té transakce, jestli skutečně ten podnik vydává nebo nevydává účtenky. Zatímco u těch transakcí, které probíhají mezi dvěma lidmi typicky v soukromí bez přítomnosti dalších osob, nic takového není možné. Prostě už i vládní poslanci přiznávají, že asi daňová správa nebude dělat kontrolní vymalování pokoje. Myslím, že živnostník by musel být úplně padlý na hlavu, aby nepoznal, že to je kontrola a ne zakázka. Stejně tak asi nebude nikdo dávat dělat kontrolní údržbu WC, aby zjistil, jestli instalatér vydává účtenky. Ta možnost kontroly je u té třetí a čtvrté vlny nesrovnatelně horší, což je ostatně ten důvod, proč ji zrušil Ústavní soud a zachoval tu první a druhou. Protože zatímco první a druhá vlna, s kterou já osobně nesouhlasím, ale uznávám, že je nějakým způsobem vymahatelná, ten zákon je možné nějakým způsobem vynucovat, tak ta třetí a čtvrtá vlna prostě vynutitelná není. A znova musím zopakovat, vydělávají na ní akorát dodavatelé těch pokladen. ***