(12.30 hodin)
(pokračuje Munzar)
Pak máme tady už ne tak úsměvné činnosti, ale také důležité. Činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 55.90.2 - ubytování ve vysokoškolských kolejích, v domovech mládeže. Tam je zásadní nerovnost. A já jsem si myslel, že spíš vysokoškolské koleje trpí nedostatkem investic a modernizace, ale zřejmě tím největším problémem je vykazování tržeb. EET by to měla srovnat.
Činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 56.29.2 - stravování ve školních zařízeních, menzách. Teď ale naprosto vážně, kolegyně a kolegové. Školní kuchyně nabízející stravování třeba seniorům v okolí a my po nich budeme chtít, aby měli EET? To jako vážně?
Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 64.11 - centrální bankovnictví. Takže mám to chápat tak, že zavedeme i povinnost EET pro centrální banku? Protože i to je jedna z činností vyjmenovaná pod činnostmi, na které se má EET vztahovat.
Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 74.20 - fotografické činnosti. Pozor! I fotografové budou muset mít EET. Už vidím, jak si takový fotograf kromě brašny s objektivy bude s sebou nosit i mobilní tiskárnu.
Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 74.30 - překladatelské a tlumočnické činnosti. I tlumočníci budou muset mít EET.
Činnost pod kódem 75.00 - veterinární činnosti. Takže se to vztahuje na lékaře, na veterináře a podobně.
Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 79.90.1 - průvodcovské činnosti. I průvodci možná s sebou budou muset tahat mobilní tiskárnu, aby vytiskli účtenku EET.
A teď už jenom telegraficky. Bude se to vztahovat na činnosti všeobecný úklid budov. Takže i uklízečky budou muset mít EET. Všeobecná činnost veřejné správy.
Dokonce i činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 84.21.1 - pomoc cizím zemím při katastrofách nebo nouzových situacích přímo nebo prostřednictvím mezinárodních organizací. Zřejmě tam je také třeba narovnávat podnikatelské prostředí.
Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 80.40.21.2 - rozvíjení vzájemného přátelství a porozumění mezi národy. Tam je zřejmě také zásadní nerovnost, kterou EET napravíme.
Dále se to bude vztahovat na předškolní vzdělávání, primární vzdělávání, umělecké vzdělávání, specializovanou ambulantní zdravotní péči, sociální péči v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním, sociální péče v domovech pro seniory, ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, ambulantní nebo terénní sociální služby pro seniory, činnosti botanických a zoologických zahrad, scénická umění, tam je to asi také zásadní, činnosti sportovních klubů, činnosti dokonce politických stran a organizací a činnosti domácností poskytující blíže neurčené služby pro vlastní potřebu. Těch činností je přes 700. Já jsem si vybral jenom některé. Některé proto, abych vás pobavil a některé proto, abych vám ukázal, do jakých všech činností chce vstupovat stát neúměrnou regulací a online kontrolou podnikatelů.
Dostávám se už konkrétně k pozměňovacím návrhům. Už jsem se o některých zmínil, tak stručně.
Nově může Finanční správa, a já jsem o tom už hovořil, dávat likvidační pokutu až do výše 500 tisíc korun třeba za špatně vyplněné kontrolní hlášení, které je podáno včas, pokud Finanční správa usoudí, že se jedná o maření výběru daní. Dříve Finanční správa musela dát nižší pokutu ještě za jiné pochybení, například za to, že ten podnikatel nedal kontrolní hlášení ve lhůtě, a teprve potom přistoupit k té nejvyšší. Podle údajů Ministerstva financí byla dána pouze jednou taková pokuta v minulosti. A aby nebyla dána jenom jednou, tak Ministerstvo financí to v daňovém balíčku změnilo a de facto si nechalo schválit bianko šek pro případné daňové pokuty ve výši 500 tisíc korun.
Můj návrh situaci vrací zpět před přijetí daňového balíčku a najdete ten návrh pod označením G 2510. Já prosím, kolegyně a kolegové, abyste aspoň v tomto se zamysleli nad tím, jestli skutečně ve světle všech těch případů, které jsem tady říkal na začátku, neulehčit trochu těm podnikatelům a nedávat do ruky Finanční správě takovouto velkou pravomoc. Já jsem přesvědčen, že dopad té nové úpravy, kterou se snažím změnit, do podnikatelského prostředí je jednoznačně negativní a přispívá k nejistotě podnikatelských subjektů. Nově totiž ta právní úprava nezohledňuje závažnost provinění, a tak by ty pokuty mohly být ukládány ve stejné výši jak za administrativní či neúmyslná pochybení, tak i za podvodná jednání. Ta definice je příliš vágní a může skutečně způsobit další likvidaci firem.
Navrhuji dále zvýšit lhůtu na doplnění kontrolního hlášení z pěti na patnáct dnů. Pokud dnes živnostníka Finanční správa vyzve k doplnění kontrolního hlášení, má na to dnes jen pět dní, jinak mu hrozí pokuty. A to je komplikace zejména pro ty nejmenší, kteří nemají tým lidí, nemají oddělení účetních, dělají si to sami, nebo mají jednu jedinou externí účetní, takže tam nefunguje žádná zastupitelnost. Stačí, když je jejich účetní na dovolené nebo je nemocná, a pak při nejmenší vůli to ten živnostník nedokáže zajistit. Prodloužením takové lhůty žádná škoda státu nenastane, jen se podnikatelům dopřeje přiměřená lhůta. Jen připomínám, že na většinu úkonů má stát a úředníci cca 30 dnů. Takže já to navrhuji pro živnostníky zvýšit z pěti na patnáct. Najdete to pod označením G 2604.
Další pozměňovací návrh, který předkládám, je ten, že dnes může živnostník dostat pokutu 1 000 korun jenom za to, že podá sám bez výzvy, ale po lhůtě, dodatečné kontrolní hlášení. To znamená, sám si uvědomí svoji chybu, že zapomněl, a dodá to sám bez výzvy finančního úřadu po lhůtě. A já navrhuji ve variantě A buď úplné zrušení, nebo ve variantě B aspoň snížení této pokuty na 250 korun. My se totiž bavíme o lidech, kteří se sami snažili svoje pochybení napravit. V takových případech pokuta není namístě. Je přece zřejmé, že ten živnostník nechtěl obcházet své daňové povinnosti, a stát by měl být více tolerantní. Stát také dává pokuty těm, kteří podají kontrolní hlášení po obdržení výzvy ve výši 10 tisíc korun. Zapomenout může každý. Já jsem to tady srovnával už na začátku třeba s placením účtu za telefon, kde operátoři dávají lhůtu bez sankce na doplacení faktury. Ruku na srdce, komu se to nestalo. Mně třeba se to někdy také stává. A já si myslím, že proto je namístě určitá tolerance státu ze strany k živnostníkům, a proto navrhuji snížit maximální hranici pokuty z 10 tisíc na 2 500. To je pozměňovací návrh G 2605. Myslím, že to je minimum, které může tato Sněmovna pro živnostníky udělat, a mohla by to podpořit vládní koalice, aby mi ukázala, že jsem se možná mýlil v některých věcech, které jsem tady říkal. Ale uvidíme v hlasování.
Další pozměňovací návrh, který předkládáme, je, že ve všech provozovnách nyní musí být cedulky, kde je napsáno "dle § XY je prodejce povinen vystavit účtenku". Myslím si, že to je zbytečná zákonná povinnost, která pouze umožňuje zase dávat za něco další pokutu. Nemá to nic společného s výběrem daní ani s narovnáním podnikatelského prostředí. Proto navrhuji zrušení této povinnosti. ***