(12.20 hodin)
(pokračuje Munzar)
A teď se podívejme na náklady. Důvodová zpráva nového zákona neobsahuje vyčíslení nákladů pro podnikatelský sektor. Tato kapitola, když si ji pořádně přečtete, kolegyně a kolegové, připomíná spíše marketingové akce supermarketů. Je tam spousta slov typu "jsou k dispozici řešení v cenách od 5 000 korun". Všichni víte, že když si něco jdete koupit za cenu něco od 5 000, tak si něco koupíte tak trojnásobně, čtyřnásobně drahého, aby to bylo kvalitní a splňovalo to vaše požadavky.
Já jsem tady v prvním čtení hned v prvním projevu se snažil kupeckými počty vyčíslit zhruba náklady pro podnikatele a já vám to znova zopakuji. Náklad na pořízení, instalaci a údržbu stojí až desítky tisíc ty podnikatele. I kdyby se člověk držel při zemi u nějaké průměrné ceny, řekněme 20 000 korun za zařízení, tak stávající vlna stála na pořízení zařízení 3,4 mld. Připojení na internet měsíčně řekněme 500 korun, to je 6 000 za rok, to je zhruba další miliarda. Takže celkem byly náklady těch podnikatelů na zavedení státní on-line kontroly pod krycím názvem EET zhruba 4 mld. korun, a to pouze za předpokladu, když počítám jedno zařízení na poplatníka. Ve skutečnosti je to přece víc. Takže podnikatele zavedení EET možná stálo stejně, možná stálo i více než údajné výnosy na DPH. A vy podobnými náklady chcete zatížit další stovky tisíc podnikatelů a říkáte, že chcete narovnat podnikatelské prostředí. A chcete narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací. Samo o sobě narovnávat podnikatelské prostředí brutální regulací je protimluv, protože nejlepším podhoubím pro růst soukromých aktivit je naopak liberální prostředí. Vy tak dlouho budete narovnávat podnikatelské prostředí, až ho úplně srovnáte, dorovnáte a srovnáte se zemí.
A vidíme to i na číslech. V roce 2017 skončilo více než 1 000 venkovských prodejen se smíšeným zbožím podle výsledku studie agentury Nielsen. V roce 2018 dalších 513, 90 % z těchto 513 bylo vedeno drobnými podnikateli na drobné živnosti. EET sice není jediným faktorem, ale stalo se tím příslovečným posledním hřebíčkem do jejich rakve. Je mi jasné, že to vítají sítě těch větších supermarketů, mizí jim totiž konkurence. Teď chcete narovnávat podnikatelské prostředí, a přitom samo ministerstvo přiznalo, že není schopno zkontrolovat zavedení EET u všech činností, takže jak to dopadne - tvrdá regulace a náklady tím vyvolané dopadnou jen na ty poctivé, ostatně jako většina státních regulací.
Všichni víme, že máme nedostatek řemeslných činností, máme nedostatek řemeslníků. Mnozí z nich jsou už v pokročilém věku. Mnozí z nich také říkají, že se na tu činnost vykašlou, pokud budou zatíženi nesmyslnou regulací typu EET. A k tomu nás vedete. Neslyšíte ani napravo, ani nalevo. Pro ty nejmenší sice navrhujete zvláštní režim, ale tím jenom nahrazujete elektronickou buzeraci tou papírovou.
A protože jsem slíbil také zábavnější část, tak se dostávám k jednotlivým činnostem, ve kterých elektronickou evidenci tržeb chcete navrhovat. Když bylo jednání rozpočtového a hospodářského výboru, tak tam přišel zástupce - teď se omlouvám, už si nepamatuji název té asociace, nějak asociace hotelů a ubytovacích zařízení nebo tak něco - a hrozně plédoval, aby se narovnalo konkurenční prostředí pro instalatéry. Já opravdu nevím, jak instalatér konkuruje hotelu. To jsem opravdu nepochopil. Ale ten zástupce hoteliérů přišel s tím, že elektronickou evidenci podporuje. Ale jak říkám, nevím, jak se narovnává konkurence a podnikatelské prostředí mezi hotely a instalatéry. Mimochodem, instalace vody, odpadu a plynu, topení a klimatizace je jedna z těch činností, která je uvedena v klasifikaci NACE pod kódy 43.22.
A opravdu na tento okamžik jsem se těšil, až si řekneme další činnosti, v jakých oborech chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí, kde je tam velice hluboká a výrazná nerovnost. Představte si takovou činnost pěstování tropického a subtropického ovoce. Ano, to je zásadní, tam musíme narovnat v České republice v mírném pásu podnikatelské prostředí. Tady zřejmě stát přichází o zásadní daňové příjmy. Ale abych nekřivdil, třeba je to možná příprava této vlády, taková vizionářská, na klimatickou změnu. Ale moje otázka zní: Jakou predikci příjmů nám Ministerstvo financí, paní ministryně financí, řekne za pěstování tropického a subtropického ovoce? To samé pěstování citrusových plodů. Ano, tam vláda také chce narovnávat podnikatelské prostředí.
Tohle je také zajímavá činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 01.44 - chov velbloudů a velbloudovitých. Já tedy nevím, jak je u nás v České republice rozšířen chov velbloudů a k jaké tam dochází distorzi na trhu a k nerovnostem, které vláda musí narovnávat, ale znova říkám, možná vláda je tak vizionářská, že už chce např. dopředu reagovat na rozvoj elektromobility a na nedostatek vody. To by mi možná přišlo jako nějaký argument chovu velbloudů a velbloudovitých. Nevím, možná se nějakého vysvětlení dočkáme.
Další činnost, kde chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí, v činnosti uvedené v klasifikaci NACE pod kódy 03.11 - mořský rybolov. Já souhlasím s tím, že máme nerovné prostředí vůči ostatním státům, protože prostě nemáme moře, k tomu narovnání to moře zkrátka chybí. Ale nevadí, vláda slibuje modré z nebe, tak možná nám chybí to moře. Každopádně hlavně že se narovnává.
Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 08.93 - těžba soli. Ano, je potřeba zejména narovnávat podnikatelské prostředí v těžbě soli. Sice se na území České republiky sůl netěží, ale to přece nevadí, hlavní je, že se narovnává, že? Z činností uvedených v klasifikaci NACE pod kódy 10.20 - zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů. Mě by zajímalo, paní ministryně, jaký podíl má tato činnost na českém HDP a kolik očekává příjem Ministerstvo financí z konzervování korýšů a měkkýšů.
Další, nedávno jsme si to zažili, činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 16.29 - výroba ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku. Tak těch proutěných košíků a pomlázek bylo hodně kolem Velikonoc, to je hodně, co se každý rok uplete. Ano, tam je potřeba zřejmě napřít spravedlivé oko státu a narovnávat. Můžeme se bavit také o NACE pod kódy 32.91 - výroba košťat a kartáčnických výrobků.
Ale kde je důležité narovnávat podnikatelské prostředí, je činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 50.10 - námořní a pobřežní osobní doprava a pod kódy 50.20 - námořní a pobřežní nákladní doprava. Ano, to by mě také zajímalo, jakou predikci Ministerstvo financí má, nicméně o moři jsem už mluvil.
Tohle je nejlepší, co vám teď přečtu, kde chce vláda narovnávat podnikatelské prostředí. Činnost uvedená v klasifikaci NACE pod kódy 51.22 - kosmická doprava. Myslel jsem, že moře se nedá překonat, ale vesmír, to už je jiná liga. Vláda tady zřejmě myslí dopředu na hodně vzdálenou budoucnost, která je zatím popsána ve sci-fi románech. Já jsem tedy sám rád četl Trosku, Součka, Čapka, ze zahraničních třeba Asimova a určitě by byli všichni potěšeni, jak Česká republika už má vyřešenou kosmickou dopravu. Vesmírné lodě sice nemáme, ale účtenky za cestu do vesmíru, to už zavedeme. Možná se mýlím. Možná k tomu přispělo, je to reakce na zavedení systéme Galileo v České republice a nějaké vztahy s Evropskou vesmírnou agenturou. Nevím. Ale podle vlády jistě i v kosmické dopravě je potřeba narovnávat podnikatelské prostředí. Možná bychom to mohli vyvážet do NASA jako příklad dobré praxe. ***