(12.40 hodin)
(pokračuje Dostálová)
Další věc je ohledně kvalifikace. Prosím vás, není pravda, že středoškolák nemůže vykonávat činnost makléře. Samozřejmě může. Tam se počítá praxe. Byl tady zmíněn elektrikář. Pokud ten elektrikář to dělá dvacet let, tak to samozřejmě bude moci dělat dále. Pokud někdo i se základním vzděláním by se chtěl vydat cestou makléře, pak bude muset složit zkoušku odborné způsobilosti.
Co se týká úschovy, já jsem to tady na základě svého úvodního slova říkala, že skutečně očekávám tuto debatu ve výborech. Možná jenom doplnění. My na vládu, to znamená do legislativního procesu vlády, jsme to posílali s tím, že není oprávněn nabízet. To, že vlastně striktně nesmí úschovu realizovat prostřednictvím realitních kanceláří, se tam dostalo až na základě Legislativní rady vlády. Já jsem to upravovala v kontextu toho - souhlasím s tím, co tady říkal pan poslanec Klaus, že skutečně je potřeba rozlišovat velké obchody a malé obchody. Pokud je realitní makléř, který bude kvalifikovaně způsobilý atd., působit na malé obci, kde působí dvacet let, má důvěru lidí a jde o prodeje malých věcí, jako jsou skleníky, garáže, malé zahradní domky, není žádný důvod k tomu, aby to ten realitní makléř nemohl v rámci své provize té babičce nebo tomu dědečkovi nabídnout. Pokud ale jde o velké obchody, tak tam jde samozřejmě o to, že by ti realitní makléři neměli nabízet vlastní úschovu, ale měli by naopak nabízet zprostředkování těchto větších obchodů právě u notářů, bank atd. V tomto kontextu je potřeba nesměšovat primární úschovu se zprostředkováním úschovy jako takové.
Co se týká samotných smluv, tak to je jedna z dalších stěžejních věcí toho zákona. My jsme skutečně vedli několikahodinové debaty na Legislativní radě vlády právě ve vztahu k občanskému zákoníku atd. Měly by k tomu sloužit výbory. Já si vás dovolím znovu požádat o to, abychom to mohli rozdiskutovat ve výborech, protože § 19 reaguje na občanský zákoník § 2435. Chápu obavy pana Zahradníka, ale my už to máme skutečně velmi detailně s Legislativní radou prodiskutováno. Je to spíše otázka vysvětlení. Protože kdybych tady měla jet každý ten bod samostatně, tak je to na velmi dlouhou dobu. A je velmi důležité se postavit za oblast smluvních vztahů, protože někdo prodává nebo nakupuje nemovitost jednou za život. Proto ta regulace v oblasti a úprava v oblasti smluvních vztahů je velmi důležitá.
Ještě jednou moc děkuji za ty poznámky. Skutečně jsme připraveni reagovat na všechno. Myslím si, že je to skutečně potřebný nový zákon, který nejen ochrání spotřebitele, ale právě i reaguje na trh samotný. Volají po tom odborné společnosti, odborná asociace. Pojďme detaily, o kterých jsme tu hovořili, vyřešit na výboru, jak to tu bylo řečeno posledním slovem, tak aby se ten zákon co nejvíce přiblížil požadavkům všech. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, paní ministryně. S přednostním právem se přihlásil pan předseda Stanjura. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nechtěl jsem vystupovat, ale paní ministryně tady použila jeden argumentační faul. Musím to uvést na pravou míru. Vy jste říkala, že podvýbor vedený mým bývalým kolegou Martinem Novotným nějak zaúkoloval vládu. Tak za prvé, podvýbory nemohou úkolovat vládu. Za druhé, že je to usnesení podvýboru, ještě nic neříká tom, jak kdo hlasoval na tom výboru. Předseda má formální povinnost to předat, já nevím, jestli to bylo jednomyslné, nebo ne. V té době jsme ještě byli v jedné politické straně, pokud se nepletu. To jste nezmínila, jako že... pokud, tak to byl náš společný. Ale nemá to žádnou souvislost s tím, co projednáváme.
To, co říkala paní ministryně, tak kdybych to chtěl shrnout třemi slovy, tak řeknu regulace, regulace, regulace.
Já třeba i těm nadějím rozumím, ale je to opakovaná snaha v mnoha oborech lidské činnosti zákonem ochránit lidi, aby nepodepsali blbou smlouvu. To se ale reálně nedá.
Pak bych chtěl paní ministryni říci, že podle mě neexistují malé a velké obchody. Pro někoho 80 tisíc korun za garáž může být velký obchod, protože má třeba naspořeno těch 80 tisíc a víc nemá. A nemůžeme říci, že takový by měl mít nižší ochranu než ten, který to dělá za osm milionů. Prostě je to vždycky relativní vzhledem ke kupní síle konkrétního klienta, ať už prodává, nebo kupuje. Pan zpravodaj to vlastně zmínil jako problematický bod. Podle mě ten bod k úschově je úplně špatně. Jsou fungující instituty, které je třeba doporučovat, a každý, kdo chce, už může využít i dnes fungující instituty a nemusíme dávat žádný nový zákon.
Tento návrh zákona je opravdu jenom pokusem o regulaci. Nebude to fungovat. Jediné, co se může stát těm, které někdo napálí, je to, že budou mít jistotu, že je napálil kvalifikovaný člověk. Ale to vám nepomůže. Jestli vás napálí někdo, kdo má vázanou živnost, nebo někdo, kdo má volnou živnost, výsledek je úplně stejný. Ten člověk byl podvodník a napálil některého svého klienta. Tak nevím, jestli někoho uspokojí, že ho napálil někdo, kdo má zkoušku odborné způsobilosti nebo vysokoškolské vzdělání, protože to je úplně jedno. Tímto návrhem zákona tu situaci jenom zkomplikujeme.
Já bych se možná paní ministryně zeptal, kdo ten zákon vlastně podporuje z trhu. Já bych si dovolil tipnout, ale nevím, je to jenom předpoklad, že to podporují velké realitní kanceláře, nadnárodní společnosti, které říkají, že to je velmi dobrý návrh zákona. Myslím si, že to je opět další důkaz - podpora velkých na úkor malých.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane předsedo. S přednostním právem pan předseda Vojtěch Filip. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, vážený pane předsedající. Členové vlády, paní a pánové, to je jeden úhel pohledu, který tady řekl předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura. Mně to spíš připomíná takový ten levopravý pohled, který se ovšem nevyzná v tom, pro koho ty zákony děláme. Já se vždycky držím toho, že policie tady není pro policisty, ale pro občany, že novináři tady nejsou pro noviny, ale pro občany, že televize je také pro občany a ne pro zaměstnance televize, a my jsme tady kvůli tomu, abychom ty zákony dělali pro většinu občanů České republiky, tedy nikoliv pro zprostředkovatele realitních služeb.
Takže já stojím na straně té většiny občanů, těch - promiňte mi - 10,5 milionu lidí, protože i nedospělí mohou prostřednictvím svých zástupců nakupovat nemovitosti a pro ně musí sloužit realitní makléři. A proto musí být regulováni, nikoliv kvůli tomu, jestli to je pro malou nebo pro velkou realitní kanceláři, protože my máme chránit občany a ne ty realitní kanceláře. To je přece důvod, pro který ten zákon vzniká.
Jestli se tady bavíme o tom, jestli bude místo - promiňte mi - 50 tisíc realitních makléřů 70 tisíc a nebudou muset mít vzdělání, akorát z těch 10,5 milionu lidí připravíme mnohem více těch, kteří budou poškozeni. To je ten pohled, kdy já vidím, že náš zákon má být pro občana, ne pro realitky.
Místopředseda PSP Petr Fiala: Přednostní právo - pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: S obecnou větou, že zákony máme dělat pro lidi, samozřejmě souhlasím. A také jsem nevystupoval na ochranu těch, kteří provozují nekalé praktiky. Naopak jsem říkal, že si myslím, že jim nepomůže jako ochrana tento návrh zákona.
Ale kdybych to měl domyslet, a to je ten rozdíl mezi levicí a pravicí - levice věří ve všemocný stát, v neustálou regulaci všeho, v neustálou kontrolu všeho. My zase máme základní důvěru v lidi, kteří tu činnost dělají, že jejich motivací není podvést klienty. To je ten základní ideový střet.
Každá regulace nakonec vede k tomu, že služby jsou dražší a méně dostupné. A to je třeba také říci u návrhů dalších a dalších regulací.
My tady máme v legislativním procesu náš návrh, aby každý zákon měl speciální přílohu, tabulku nových povinností. Já bych poprosil paní ministryni, pokud čirou náhodou neprojde zamítnutí, jak se těší na tu rozpravu, aby její ministerstvo zpracovalo tu tabulku nových povinností pro všechny, které tento návrh zákona přináší, aby bylo úplně konkrétně jasné, jaké další povinnosti ten zákon přináší, jaké jsou sankce a jaká bude vymahatelnost. To je přece důležité u všech regulací. ***