(15.10 hodin)
(pokračuje Benda)
Neefektivní využívání navráceného majetku v plné výši by znemožnilo dosažení finanční udržitelnosti jednotlivých církví a náboženských společností. Ztráty z hospodaření či jiné majetkové újmy by církvím znesnadnily zachování současné úrovně jejich výdajů v budoucnu, zvláště pak po roce 2043, kdy se skončí vyplácení vyrovnávacího příspěvku. Zdanění finančních náhrad církví a náboženských společností dle novely zákona č. 428/2012 Sb. ve výši 19 % bude pro církve a náboženské společnosti představovat kumulovanou ztrátu 11,2 miliardy korun. Tato suma fakticky znemožní naplnění druhého - doprovodného - záměru zákona č. 428/2012 Sb., jímž je faktická nezávislost církví a náboženských společností na státu vyjádřená ukončením mandatorních výdajů státního rozpočtu církvím a náboženským společnostem do roku 2029.
Bod 4.3 Ohrožení dlouhodobých rozpočtových úspor vyplývajících ze zákona č. 428/2012 Sb.
Přestože vyplácení státního příspěvku církvím v rámci narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi skončí v roce 2029, tak už v tomto roce vydá státní rozpočet na církve méně, než by musel vydat, pokud by k církevnímu vyrovnání nedošlo. Po třiceti letech od přijetí zákona č. 428/2012 Sb. zmizí v roce 2043 položka mandatorních výdajů na církve a náboženské společnosti ze státního rozpočtu České republiky. V roce 2048 se vyrovnají celkové náklady na církve a náboženské společnosti a na církevní vyrovnání s rozpočtovými výdaji státu na církve, pokud by k vyrovnání nedošlo - viz graf 3, který si zase musíte nastudovat sami, protože ho nemůžu sdělit tady na mikrofon.
V roce 2062, padesát let od narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, bude kumulovaná rozpočtová úspora - rozpočtová úspora, zdůrazňuji - 28,63 miliardy korun v cenách roku 2011 ve srovnání se stavem, kdyby k přijetí zákona č. 428/2012 Sb. nedošlo nebo kdyby novela zákona č. 428/2012 Sb. nabyla na účinnosti.
Nyní máte graf 4, který asi zase bude třeba si nastudovat samostatně. V grafu číslo 4 se znázorňují výdaje státního rozpočtu České republiky, pokud by k přijetí zákona č. 428/2012 Sb. nedošlo. Z grafu je patrný dynamický růst výdajů na církve a náboženské společnosti v režimu mandatorních výdajů státního rozpočtu od roku 1998 do roku 2012, kdy došlo k přijetí zákona č. 428/2012 Sb.
Po ukončení splátek finančního narovnání v roce 2043 bude rozpočtová úspora následujícího roku zvýšená o daně z církevního majetku, resp. daně z jeho výnosu, činit cca 3,8 miliardy korun a s rostoucími výnosy z církevního majetku by se měla v následujících letech zvyšovat. Celková úspora pro státní rozpočet České republiky za období 2013 až 2062 bude dle odhadu činit 28,63 miliardy korun ve struktuře dle tabulky číslo 7, pokud novela zákona č. 428/2012 Sb. o zdanění finančních náhrad církvím a náboženským společnostem nenabyde účinnosti. - Nyní máte tabulku číslo 7, kterou si prosím prostudujte sami.
A již se pomalu blížím ke konci.
Rekapitulace. Narovnání vztahu mezi církvemi a náboženskými společnostmi a státem nebylo založeno na stoprocentní majetkové restituci, v případě nemožnosti fyzického vydání nárokovaného majetku na plné finanční náhradě, nýbrž na společenském konsenzu, který byl výsledkem mnohaletého složitého jednání zástupců státu a církví a náboženských společností. Církve a náboženské společnosti za období 1948 až 2012 obdržely ze státního rozpočtu kumulovanou částku ve výši 56,79 miliardy korun, ušlý zisk církví a náboženských společností za stejné období činil 163,01 miliardy korun. Rozdíl ve výši 106,22 miliardy korun představuje vnitřní dluh na majetku církví a náboženských společností, který nemohl být investován do obnovy, projevuje se nejen na současném stavu majetku, ale i na finanční kondici církví a náboženských společností. Ztracené investice budou muset být dříve či později realizovány, a to z vlastních prostředků církví a náboženských společností.
Za další. Církve a náboženské společnosti v průběhu mnohaletých a složitých jednání o narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, resp. jednání o přípravě zákona č. 428/2012 Sb., se dobrovolně zřekly nároku na náhrady za živý a mrtvý inventář ve výši nejméně 1,59 miliardy korun. Dohoda církví a náboženských společností, díky níž se církev římskokatolická zřekla 20 procent nároku na finanční náhradu ve prospěch ostatních 16 církví a náboženských společností v celkové výši 11,8 miliardy korun, je de facto transferem ve prospěch státního rozpočtu České republiky, bez něhož by nebylo možné realizovat postupné snižování mandatorních výdajů ze státního rozpočtu až po jejich zastavení v roce 2042.
Majetkové narovnání vztahů s církvemi a náboženskými společnostmi sleduje nikoli jeden, ale dva záměry: zaprvé navrácení církevního majetku jako prostředku zmírnění následků některých majetkových a jiných křivd spáchaných totalitním režimem, zadruhé nezávislé postavení církví na státu vyjádřené postupným snižováním a konečným zastavením výplat mandatorních výdajů církví a náboženských společností v roce 2043.
Dále. Metodika určení hodnoty církevního majetku byla výsledkem mnohaleté práce, složitých jednání a nalezení závěrečné shody, k níž v roce 2011 dospěly církevní a vládní komise. Způsob výpočtu byl verifikován renomovanou mezinárodní poradenskou společností Ernst and Young. Úvahy o zpochybnění jsou v tuto chvíli zcela nemístné.
Vyčíslení výše finanční náhrady. Reálná hodnota nevydaného nemovitého majetku násobně převyšuje stanovenou výši finanční náhrady vycházející z průměrné hodnoty v dané kategorii. Proto je nepravděpodobné, že finanční náhrada za nevydaný nemovitý majetek byla nadhodnocena. Argumenty předkladatelů novely zákona o církevních restitucích se opírají o zavádějící ekonomické argumenty. Důvodová zpráva neobsahuje věcné a logicky vyargumentované důvody pro novelizaci zákona č. 428/2012 Sb.
Církve a náboženské společnosti přijdou kvůli zdanění finanční náhrady celkem o 11,2 miliardy korun. Daňová zátěž představuje finanční ztrátu ve výši 373,66 milionu korun ročně, což do ukončení výplat finančních náhrad bude kumulativně představovat částku 11,2 miliardy korun v roce 2042. Tuto částku nebude možné investovat a efektivně použít pro zabezpečení budoucí finanční udržitelnosti církví a náboženských společností. Tato částka přitom odpovídá zhruba 0,036 % příjmů státního rozpočtu v roce 2018. Z hlediska příjmů státního rozpočtu jde o částku nepodstatnou, když například náhodné statistické korekce rozpočtových příjmů v letech 2012 až 2016 činily v průměru 0,055 %, zatímco pro církve a náboženské společnosti představuje snížení finanční náhrady o 19 %. Zdanění finanční náhrady může znemožnit realizaci projektů nezbytných k dosažení finanční udržitelnosti církví a náboženských společností po roce 2042. ***