(18.20 hodin)
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji. Druhá část návrhu se týká fungování kapitálového trhu. Emitentům se umožňuje získat prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře cenných papírů informace o akcionářích, např. pro účely svolání valné hromady. Dále se stanoví pravidla pro komunikace emitenta s akcionáři prostřednictvím účastníků centrálního depozitáře cenných papírů.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji vám. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 300/1, 2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru poslanec Jan Skopeček - který není na této schůzi přítomen, takže po dohodě se této role ujme pan poslanec Rais. Jelikož jsme v druhém čtení, nemusíme o této změně hlasovat. A informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Rais: Dobrý den. V podstatě já bych si tady přednesl usnesení rozpočtového výboru z 21. schůze ze dne 20. března 2019 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů, to je sněmovní tisk 300, druhé čtení.
Tak jak jste řekl, po úvodním slovu náměstkyně ministryně financí Dupákové, zpravodajské zprávy poslance Skopečka a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vládní návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s podporou výkonu práv akcionářů, schválila ve znění následujících pozměňovacích návrhů.
A tak jak jste říkal, je to v podstatě součást usnesení rozpočtového výboru, takže si myslím, že to nemusíme číst tady v detailech. Týká se to zpřesnění v podstatě článku III - Přechodná ustanovení, kde jsou zpřesněny povinnosti představenstva nebo správní rady emitenta, jehož akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. A šlo o to, aby byla předložena nějaká politika odměňování podle § 121 k zákonu č. 256. V podstatě jde o transpozici příslušných evropských zákonů, tak jak tady hovořila paní ministryně.
Druhý pozměňovací návrh se týká zase představenstva nebo správní rady emitenta, jehož akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tak předloží zprávu o odměňování ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona ke schválení valné hromadě, která schvaluje i účetní závěrku emitenta za účetní období, v kterém byla valné hromadě předložena poprvé politika odměňování podle zmiňovaného zákona 121.
A za třetí jde o to, že emitent uvede ve zprávě k odměňování příslušné údaje podle § 121. Zase vztaženo ke znění k zákonu, nebo k § 121 ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona jen za účetní období, které následují po dni nabytí účinnosti.
V podstatě jsou to věci, které reagují na příslušnou evropskou legislativu. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Jan Volný. (Posl. Volný je přihlášen do podrobné rozpravy.) Pardon. Já se omlouvám. Já jsem si toho nevšiml. Máte pravdu. Takže do rozpravy obecné není v tuto chvíli nikdo přihlášený. Je přihlášen. Pan předseda Stanjura. Já se omlouvám, nepodíval jsem se doprava, jsem zvyklý se dívat spíš doleva. Takže prosím, máte slovo.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Je třeba se dívat doprava, pane místopředsedo (s úsměvem). Je tady hrozně ospalá atmosféra. Tak si řekněme, co je to za zákon a jak rychle ho v Evropě připravili.
Tento zákon reaguje na finanční krizi z roku 2008. Už po jedenácti letech přistupujeme k implementaci směrnice. Že to implementovat musíme, to je pravda. Ale ta rychlost je opravdu obdivuhodná. Svět se změnil, ale my řešíme to, že v roce 2008 padaly americké banky a akcionáři nevěděli, kolik bere management amerických bank. A díky tomu navrhujeme v zákoně, aby u privátní firmy se zveřejňovaly podrobné informace o platech managementu - ne všem akcionářům, s tím já naprosto souhlasím, ale všem. I těm, kteří akcionáři nejsou.
Já jsem na rozpočtovém výboru použil firmu z mého regionu. Myslím, že opravdu já, když nejsem akcionář, nepotřebuji vědět, jaké jsou odměny managementu Kofoly jako kotované společnosti. Ale podle návrhu zákona, protože to musíme implementovat, říkáme, že k stabilitě finanční (nesroz.) přispěje mimo jiné to, že budeme vědět, jaké mají bonusy, jaké mají životní pojištění, sociální pojištění, jestli mají opce, jestli si mohou koupit akcie, nemohou. Úplně zbytečné.
Ale tento boj jsme už prohráli. Směrnice už platí. Takže mé vystoupení, nebo pozměňovací návrh, se zaměřuje k věcem, které jsou v pravomoci našeho parlamentu a které upravit skutečně můžeme. Já jsem předložil tři pozměňovací návrhy na rozpočtový výbor. Jeden byl přijat. A já jsem po dohodě s Ministerstvem financí - a chtěl bych poděkovat paní ministryni, že cestou její náměstkyně, aparátu Ministerstva financí mi pomohli technicky a legislativně správně napsat pozměňovací návrh, přestože s ním ministerstvo obsahově nesouhlasí. Já myslím, že to je korektní zmínit, a tento přístup opravdu oceňuji, protože je hrozně jednoduché nachytat někoho na legislativní chybě a říct: díky tomu se o tom hlasovat nedá.
Já to nejdřív zkusím zdůvodnit. Nebudu číst jednotlivé paragrafy pozměňovacího návrhu, to je poměrně komplikovaná věc. Nicméně ta směrnice ve znění směrnice z roku 2017 výslovně vyžaduje, aby kotované společnosti vypracovaly politiku odměňování svých orgánů a akcionáři měli právo o této politice hlasovat na valné hromadě. Potud žádný problém.
Směrnice též vyžaduje i opatření přijatá členskými státy... realizace tohoto pravidla byla účinná. A to je důležité - sankce za nesplnění nových povinností musí být podle té směrnice přiměřené a odrazující. A v tom návrhu zákona, v implementaci této směrnice vláda navrhuje jako sankci úplnou bezplatnost výkonu člena představenstva. Pokud není předložena politika odměňování nebo pokud je nesystémová... pokud není předložena politika odměňování.
Je tam ta sankce, že členové představenstva pracují zadarmo. Podle našeho názoru je ta sankce příliš tvrdá, a proto navrhujeme jinou sankci. Bez sankce to nejde. Směrnice, jak jsem říkal, říká, že ta sankce musí být přiměřená a odrazující. Podmínky pro výkon funkce člena představenstva jsou stanoveny ustanoveními zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Ty podmínky jsou jak ryze formální výkonu... podmínky výkonu funkce, např. typicky je to bezúhonnost, anebo věcné požadavky na výkon funkce člena představenstva, např. typicky je to povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.
Samotný výkon funkce je ovšem kompletní činností a podle zákona o obchodních korporacích přísluší odměna z titulu smlouvy o výkonu funkce. To znamená, společnost musí uzavřít s členem představenstva smlouvu o výkonech funkce a v ní má být vyplácená odměna. Jediný případ, kdy odměna není vyplácena, že přímo v té smlouvě je explicitně uvedeno, že ta funkce je vykonávaná bez nároku na odměnu.
Z tohoto důvodu já navrhuji, aby ta sankce nebyla soukromoprávní v okamžiku, kdy se poruší tato povinnost podle směrnice, to znamená, aby nešla za členy představenstva, ale aby to bylo definováno jako všechny ostatní sankce v tom návrhu zákona, to znamená jako přestupek. A jako přestupek, aby ta sankce byla i odrazující, navrhujeme, aby mohla být uložena ve správním řízení pokuta až do výše 10 milionů korun. My jsme přesvědčeni, že tento způsob sankce za nedodržení zákona, protože už to bude v zákoně, je dostatečně účinný, přiměřený, dostatečně tvrdý, ale přitom systémový. To znamená, že má charakter jako všech ostatních sankcí, které jsou uvedeny v tomto zákoně, to znamená sankce při porušení zákona, že je to hodnoceno jako přestupek. ***