(16.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane zpravodaji. Dobrý večer, podvečer, páni poslanci a paní poslankyně. Budeme pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli tři přihlášky. Jako první je přihlášen pan poslanec Ondráček, poté se připraví pan poslanec Žáček. Prosím pana poslance o jeho návrhy.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Po rozpravě, která proběhla v rámci prvního čtení a poté i na výboru pro bezpečnost, bych chtěl vaši pozornost obrátit k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému a který řeší dvě věci ze služebního poměru. Vychází částečně ze sněmovního tisku 399, který je zde v Poslanecké sněmovně, ale který zatím nebyl projednáván a týká se stejného zákona.
Tím prvním pozměňovacím návrhem, který se týká služebního poměru, je jmenování do vyššího hodnostního označení in memoriam nebo bývalého příslušníka. Jistě víte, že za 25 let existence samostatného českého státu, to znamená vzniku Policie České republiky, ale i Armády České republiky, nám za těch 25 let při výkonu služby buď v zahraničí, nebo i při výcviku zemřelo několik vojáků. Tito vojáci Armády České republiky mají možnost podle jejich zákona být in memoriam povýšeni do vyšší hodnosti, než kterou měli před úmrtím. Stejně tak to je i u vojáků, kteří ukončili služební poměr k České republice a jsou již na odpočinku. I tito vojáci mohou býti povyšováni do vyšších hodností. U policie, resp. u bezpečnostních sborů tomu tak není, protože je tam ten problém hodností a hodnostního označení, kdy tam je ta duplicita, co je hodnost, a to je ten komisař, kterému pak odpovídá hodnostní označení poručík nebo nadporučík, vrchní komisař, kterému odpovídá hodnostní označení kapitán nebo major, a tak dále a tak dále. U příslušníků bezpečnostních sborů, kteří zemřou při výkonu služby, není možno tedy tohoto in memoriam ani po ukončení aktivní služby povýšit do vyšší hodnosti, protože nic takového možné není podle stávajícího zákona. Ale chtěl bych také říci, že za těch 25 let nám při výkonu služby zemřelo víc než 120 příslušníků bezpečnostních sborů, tedy podstatně, několikanásobně více než vojáků České republiky.
Tato první oblast úpravy, která by nově byla koncipována v § 8a, dává možnost příslušníkovi, který zemřel při plnění úkolu bezpečnostního sboru, aby byl jmenován do vyššího hodnostního označení, než které mu náleželo při jeho poslední hodnosti. O jmenování do vyššího hodnostního označení in memoriam by rozhodoval ředitel bezpečnostního sboru na návrh služebního funkcionáře s personální pravomocí. Je to bez jakékoli zátěže na státní rozpočet. Je to prostě pouze symbolické ohodnocení toho, že někdo plnil úkoly při ochraně bezpečnosti České republiky a splnil třeba i slib, který dal, to znamená i třeba s nasazením vlastního života. Takže ta první oblast je pouze symbolická. Taková možnost byla ještě před dvanácti lety, než byl přijat tento zákon 361, a bylo to ustálenou praxí jak za první republiky, tak až do roku 2007.
A druhá možnost je i povýšit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru, který nadále působí a dělá dobré jméno bezpečnostnímu sboru, ke kterému příslušel. O takovém místě by zase rozhodoval ředitel bezpečnostního sboru, u policie tedy policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru, generální ředitel Vězeňské služby, a bylo by tak na návrh spolku, který sdružuje tyto bývalé příslušníky. To je první oblast a myslím si, že by to měl být náš projev vděku a poděkování za práci příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří neváhali při obraně a při ochraně života a zdraví nás občanů České republiky nasadit třeba i vlastní život.
Druhá oblast úpravy, která je, a předpokládám, že by měla být zajímavá zejména pro vládu České republiky, je narovnat základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů, které stanoví vláda svým každoročním nařízením. Je to to nařízení podle § 115 odst. 2 zákona o služebním poměru, kdy vláda vydává tabulky pro jednotlivé platové tarify, platové stupně, platové třídy, a je tam současně v zákoně nějaký klíč 8,5procentního navyšování mezi jednotlivými tarify a třídami. A jsme v tom stadiu, kdy dlouhodobě slyšíme od příslušníků bezpečnostních sborů, od policejních manažerů, nebo manažerů bezpečnostních sborů, že platy, zejména nástupní platy policistů, hasičů, příslušníků Vězeňské služby, jsou podhodnoceny, jsou nekonkurenční na trhu práce.
Jestliže nástupní plat policisty s rizikovým příplatkem zde v Praze je 24 000 a plat strážníka Městské policie v Praze je přes 30 000, jak říkala moje milá kolegyně Jana Černochová, která je tedy zde nepřítomna, popřípadě pokud jezdíte prostředky městské hromadné dopravy, můžete si přečíst, že Dopravní podnik města Prahy shání řidiče tramvaje a nabízí nástupní plat 35 000 Kč, tak policista, hasič, příslušník Vězeňské služby nebo Justiční stráže nastupuje ke svému bezpečnostnímu sboru za 24 000 Kč hrubého. Je to dáno právě i základními tarify. A rozdíl mezi nástupním platem v druhém, popřípadě v třetím platovém stupni, platové třídě, je velmi rozdílný proti osmé, popřípadě deváté, desáté platové třídě, kde je rozdíl až 100 %, i víc než 100 %.
Při současném průměru platů u příslušníků bezpečnostních sborů, kdy pro rok 2019 je u policie průměrný plat 45 000 Kč hrubého, u příslušníků Hasičského záchranného sboru je to 47 000 Kč, to je průměrný plat, na který samozřejmě 80 % příslušníků nedosahuje, tak by dalo možnost vládě České republiky, aby v případě, že bude stanovovat nové tarify pro následující rok a bude alokovat objem peněz na platy příslušníků bezpečnostních sborů, že by mohla lépe a citlivě rozdělit tyto peníze mezi jednotlivé platové třídy a stupně, ale tak, a to podotýkám, abychom nedošli k nějakému názoru, že chci dávat všem stejně, popřípadě aby měli všichni stejně u policie, u hasičů a Vězeňské služby, ale tak, aby byl zachován princip zásluhovosti. To znamená, musí být zachován rozdíl mezi jednotlivými platovými stupni, mezi jednotlivými platovými tarify. Jde jenom o to - abychom to převedli do řeči čísel -, pokud se vláda rozhodne přidat 2 000 Kč na hlavu, tak v současné době přidává těm ve druhé, popřípadě ve třetí platové třídě 1 300 Kč a těm v deváté platové třídě přidává 3 700 Kč, nebo 3 000 Kč. Tady by byla možnost přidat v základních tarifech třeba ty 2 000, a těm, kteří jsou v těch vyšších tarifních třídách třeba 2 200. ***