(9.40 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Padlo tady několik sporných otázek. První sporná otázka, která byla tady včera demonstrována, byl spor číslo 1, bych si dovolila označit, jak určit autonomní růst. Ministerstvo financí bere změnu výdajů na spotřebu domácností a změnu výdajů vládního sektoru na spotřebu v běžných cenách za celou ekonomiku pro rok 2017, to bylo 6,3 %, kdežto výpočet EET se provádí na kvartální bázi. Uznávám, že teď tady vedu poměrně technickou debatu, ale včera tady tyto otázky legitimně padaly. Nebereme tedy v potaz růsty jednotlivých konkrétních odvětví, protože ty již v sobě částečně zahrnují pozitivní dopady EET, tedy vliv EET tak nelze tímto způsobem zcela přesně ukázat. Samotný růst spotřeby v sobě zčásti zahrnuje pozitivní vlivy EET, proto i tímto postupem mírně podhodnocujeme pozitivní vliv EET, samotný pozitivní efekt ze snížení šedé ekonomiky se obvykle kvantifikuje až s určitým časovým zpožděním.
Spor číslo 2. Očišťujeme rozdíl nárůstu skutečného inkasa a autonomního inkasa od všech, zněla otázka. Zadržené nadměrné odpočty, kontrolní hlášení. Na to odpovídám následovně: Vliv zadržených nadměrných odpočtů na inkaso DPH se obecně kontinuálně snižuje, ta čísla jsou jasná, já je mám srovnatelná. Sleduji si to meziročně po měsících. Jenom pro vaši informaci, například v únoru loňského roku Finanční správa zadržovala kolem čtyř až pěti miliard. V únoru letošního roku to je něco málo přes jednu, jednu a půl miliardy. To není špatná činnost Finanční správy, to je prostě důsledek toho, že Finanční správa disponuje obrovským množstvím dat z kontrolních hlášení a evidence tržeb a ta využívá ke své analytické činnosti. To znamená, zaciluje naprosto mnohem a mnohem přesněji, koho půjde prověřit. Když si představíte kontrolní hlášení, tak tam proběhne po podání kontrolního hlášení jakési párování, spárují se kontrolní hlášení dodavatelů, odběratelů a ta se musí potkat. A vlastně už v té první fázi párování se odhalují chyby, které se odstraní. Takže ta Finanční správa, když provádí tzv. druhé párování - je to technická debata, ale byla jsem k ní vyprovokována, tak se vám za ni předem omlouvám - tak už prostě jí zbude na to prověření skutečně potenciálně problémový subjekt. A to jsme i chtěli. Neobtěžovat daňové subjekty. To znamená, prověřujeme více než zhruba třetinu subjektů, které Finanční správa prověřovala dříve.
Souhrnná výše zadržených nadměrných odpočtů tedy klesla, jak jsem říkala, o tuto částku. Podrobné rozčlenění zadržených nadměrných odpočtů dle konkrétního odvětví pouze za první a druhou vlnu EET není technicky možné z ADISu, systému, který máme 30 let, prostě dostat. A zadržené nadměrné odpočty u restaurací a hotelů jsou pravděpodobně zcela marginální. Pokud by k vrácení nadměrného odpočtu nedošlo, bylo by skutečné inkaso vyšší, tedy by byl správně vyšší i vliv EET. Takže si to uvědomme. To, že se více vrací a rychleji, má potom vliv na inkaso, že to inkaso je nižší. Ale to je pozitivní vliv. To jsme všechno chtěli. Chtěli jsme narovnat podnikatelské prostředí, vybrat více daní, ale ani ty daně nezadržovat. Neobtěžovat kontrolou tam, kde ty důvody pro to prostě nejsou. A díky analytické činnosti, díky tomu, jak říká Finanční správa v přeneseném slova smyslu bunkru, kde vlastně shromažďuje a analyzuje 20 analytiků tato data a posílá je až v agregované formě zobecněné na jednotlivé finanční úřady, se tato činnost zlepšuje. A to je ten velmi významný další pozitivní posun.
Takže prosím, je to potřeba zasadit do celého kontextu. (Trvalý neklid v sále.)
Vliv kontrolního hlášení na inkaso první a druhé vlny EET, proč ho u první a druhé vlny nezohledňujeme? Otázka byla. V odvětvích první a druhé vlny působí primárně EET -
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, já vás musím přerušit. Hluk už není přijatelný. Já bych poprosil kolegy zejména po mé levici, aby se případně usadili, nebo aby se přesunuli se svými debatami do předsálí. Děkuji. Prosím, pokračujte.
Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo.
V odvětvích první a druhé vlny působí primárně EET, neboť jde o aktivity typu business to customer, konečný spotřebitel, nikoliv prodej v dalším článku podnikatelského řetězce. Naproti tomu kontrolní hlášení je zaměřeno na odstranění podvodů u DPH mezi plátci podnikateli. Navíc kontrolní hlášení bylo zavedeno již v roce 2016, tedy jeho dopady se významně promítly již v inkasu roku 2016. V dalších letech jde především o vlivy tzv. těžké analytiky, která je zaměřena na podvody velkého rozsahu, na tzv. karuselové podvody. Nikoli tedy podvody se zahrnutím konečného spotřebitele.
Spor číslo 3. Procento spotřeby domácností, vliv cizinců na DPH. Pro vyjádření autonomního růstu DPH pro první a druhou vlnu byl použit makroagregát výdajů na spotřebu. V případě stravovacích i ubytovacích služeb z dat národních účtů vychází, že přes 90 % útrat v těchto odvětvích realizují právě domácnosti, koneční spotřebitelé, v případě maloobchodu předpokládáme, že je taktéž z většiny realizován logicky domácnostmi jako hlavními spotřebiteli. Makroagregát výdajů spotřeby domácností a vládního sektoru v analýze EET je založen na tzv. národním konceptu. Čili nezahrnuje útraty cizinců v ČR. Z dat za rok 2017 vychází, že výdaje pouze českých domácností na útratách v konkrétním odvětví první vlny rostly meziročně rychlejším tempem než výdaje českých a zahraničních domácností dohromady. Útraty zahraničních domácností v České republice tedy rostly meziročně pomalejším tempem. To je, vliv EET na DPH byl ještě naopak nepatrně ponížen v rámci konkrétních odvětví. Data z národních účtů zahrnující výdaje tuzemských i zahraničních domácností pouze v těch odvětvích první vlny EET jsou dostupná až s určitým časovým zpožděním a jsou ovlivněna efektem EET. Z těchto důvodů byl tedy pro vyjádření autonomního růstu DPH použit makroekonomický agregát výdajů na spotřebu domácností a vládních institucí za celou ekonomiku, který sám o sobě není tak silně ovlivněn tímto efektem.
Spor číslo 4. Lze použít pro autonomní růst DPH tzv. hrubou přidanou hodnotu místo výdajů na spotřebu domácností a vládního sektoru? Moje odpověď: Obsah agregáru hrubé přidané hodnoty je odlišný od konstrukce DPH a neodpovídá jí. V základu je myšlenka koncepce podobná, v realitě jde o velmi odlišné veličiny např. z důvodu exportu. Hrubá přidaná hodnota v národních účtech, kterou publikuje Český statistický úřad, je celková produkce za dané období na území České republiky snížená o mezispotřebu, tj. zahrnuje také všechny náklady, nejenom uznatelné vstupy, a rovněž všechno zboží a služby vytvořené v ČR pro export. Oproti tomu dani z přidané hodnoty podléhají dovozy. DPH je všeobecná daň ze spotřeby a jako takovou její tíži nesou koneční spotřebitelé. A koneční spotřebitelé generují výnos DPH. Z tohoto důvodu jsou běžně pro aproximaci změny výnosu DPH v ekonomice využívány makroekonomické agregáty související právě se změnou spotřeby, což běžně dělá např. Mezinárodní měnový fond či Evropská komise.
Spor číslo 5. Tvrzení pirátské strany, že ve výpočtu používáme makroagregáty ve stálých cenách. Není pravdou, že v odhadu vlivu EET byly použity makroekonomické hodnoty. Je nutné používat, a Ministerstvo financí tak vždy postupovalo, pouze nominální veličiny čili běžné ceny. Princip fungování DPH je totiž na nominálních cenách přímo založen. Cena zboží a služeb pro výpočet DPH už v sobě vliv inflace obsahuje a použití stálých cen bez inflace by pro jakékoli meziroční porovnání DPH nedávalo vůbec smysl. Čili to, že různá odvětví rostou či klesají v ekonomice v čase různě, je zcela běžný jev. Srovnávat tempa růstu jednotlivých odvětví mezi sebou nedává smysl. Smysl dává srovnávat růst některých odvětví s fundamentální veličinou. Některá odvětví jsou více zaměřena svou produkcí na konečného spotřebitele, některá jsou spíše navázána na další podnikatelský článek a produkují pouze mezispotřebu pro další odvětví. ***