(17.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)
A já mám tu prezentaci s sebou. Pokud byste očekávali nějaký sofistikovaný, propracovaný model údajných přínosů EET, tak byste byli zklamáni jako já. Ta celková prezentace i s nadpisem elektronické evidence tržeb, seminář k rozpočtovým dopadům a s tím slušným poděkováním, má deset stran. Když se podíváme do obsahu, tak v zásadě zjistíme, že tohle (ukazuje) je celá metodika údajného přínosu EET. Má to tři řádky a pak dva, když jeden odečítá řádek tři od řádku dva a druhý řádek tři od řádku jedna nebo tak nějak.
To jednání trvalo, já nevím, skoro dvě hodiny. Mnozí kolegové a mnohé kolegyně - vidím paní poslankyni Kovářovou - se toho jednání účastnili a musím říct, že nás ministerstvo nepřesvědčilo, že ta metodika je správná. V zásadě Ministerstvo financí vzalo jedno jediné číslo, které je opravdu ověřené, aspoň já předpokládám, že je ověřené, nijak jsme ho nezpochybnili, a to je inkaso DPH sektoru, který je zatížen první a druhou vlnou EET, a porovnávalo to s inkasem o rok dřív, když ta vlna nebyla. To jsou čísla, která vycházejí z pravidelného měsíčního hlášení, které publikuje Ministerstvo financí, na tom není co rozporovat. Ale když zjistíme ten rozdíl v tom plnění, a tam přichází ta debata o metodice, tak si vlastně musíme vysvětlit a metodicky zjistit, jak k tomu nárůstu vlastně došlo, a pak můžeme říct, jaké vlivy se na tom nárůstu podílely a zda ty vlivy jsou dostatečně kvantifikovány.
A Ministerstvo financí to udělalo tak, že si - a teď si vypůjčím výraz od kolegy z rozpočtového výboru pana poslance Ferjenčíka - vycucalo něco, čemu říká autonomní růst DPH bez EET, to odečetlo od celkového inkasa a z toho jim vyšel údajný pozitivní dopad EET do státního rozpočtu. A dostali jsme k tomu toto vysvětlení, má to asi šest řádků, takže když vám to řeknu, vás určitě nezdržím.
Na prvním řádku je položena otázka: Jak definovat autonomní ekonomický růst u DPH? A musím říct, že to je klíčová otázka v té debatě o potenciálních přínosech. Protože když budeme schopni definovat autonomní růst, to znamená bez jakéhokoliv vlivu vlády, kterékoliv vlády, tak pak nám zůstane ten rozdíl a pak můžeme debatovat, jestli něco přineslo kontrolní hlášení, jestli něco přineslo EET, jestli něco přineslo jiné legislativní nebo exekutivní opatření vlády.
A jak na tuto otázku Ministerstvo financí odpovědělo, jak definovat autonomní ekonomický růst. Nejdříve obecná věta u celkového DPH, že to jsou výdaje domácností na spotřebu a výdaje vládních institucí na konečnou spotřebu, že se to používá buď v OECD, nebo že to používá Evropská komise. Zapomnělo se - to byl jeden z dotazů, které jsme položili, pokud se bavíme o sektoru ubytování - na zahraniční turisty. Na to Ministerstvo financí úplně zapomnělo, jako by např. v oblasti ubytování zahraniční turisté do ČR vůbec nejezdili a v těch hotelích bydleli buď občané, anebo úředníci vládních institucí, což se bezesporu děje, ale určitě ne ve sto procentech.
Pak se posuzuje ten aktuální rozpočtový odhad nebo autonomní ekonomický růst vždy v běžných cenách, což jsme ve shodě, to je určitě dobře. Ale současně Ministerstvo financí konstatuje, že hrubá přidaná hodnota je z hlediska DPH nevhodná. Tím se vlastně argumentačně vypořádává s tím, že byl nějaký ekonomický růst, který lze kvantifikovat, který kvantifikuje Český statistický úřad, ale současně nám Ministerstvo financí říká, že tento údaj je nevhodný. No budiž. Takže hrubá přidaná hodnota je nevhodné. Dejme tomu, že má Ministerstvo financí pravdu. Současně říká, že to má být v běžných cenách, to je souhlas. Ale nijak neodpovídá, jak se dostat k odhadu toho autonomního růstu. Respektive odpovídá, ale opravdu mi to připadá jako matematické cvičení... Ne, to ještě nebyla matematika, to byly počty na prvním stupni, když jsem chodil do školy. Matematika byla až na druhém stupni. Říká, že odvětví maloobchodu, ubytování a stravování je z převážné části ovlivněno nákupy konečných spotřebitelů, což je bezesporu pravda. Proto byla zvolena spotřeba domácností a vládních institucí jako fundament.
A teď přicházejí dvě čísla, která si Ministerstvo financí vymyslelo, tak aby jim to zapadlo do jejich údajného výpočtu. Podíl spotřeby domácností a vlády na NACE 55 je 97 % a podíl spotřeby domácností a vlády na NACE 56, což je... já bych řekl číselník ekonomických činností, doufám, že to takhle paní ministryně se mnou souhlasí, že takto bychom mohli to NACE označit - je to 96 %. Vůbec k nám nejezdí turisté. Maximálně ve čtyřech procentech. Opravdu považujete za uvěřitelný fakt, že z hlediska prodaných ubytování v ČR je 96 % prodáno českým domácnostem a českým vládním institucím a 4 % prodaných ubytování, to znamená noclehů, je prodáno turistům? Tak když si vezmeme jenom počet turistů, kteří navštívili Českou republiku, a k tomu si připočteme průměrnou délku pobytu, z toho vypočteme průměrný počet nocí, resp. noclehů zaplacených turisty, tak nám vychází, že převážná část české populace nebydlí v domech, v bytech ani v nájemních, ani vlastních, ale bydlí v hotelích. A každý den platí ubytování.
Myslím si, že to prostě není správné. Ale současně, když jsme chtěli, ať to porovná Ministerstvo financí s růstem tržeb a s růstem DPH u jiných oblastí, tak Ministerstvo financí říká: V jiných odvětvích to neplatí, bude nutné hledat odlišné indikátory. Bude nutné hledat odlišné indikátory. My jsme logicky chtěli, pokud tvrdíte, že takhle rostly příjmy DPH u činností, na které je uvalena EET, tak se podívejme, kolik roste DPH u činností, na kterých není uvalena EET, a porovnejme tato čísla v procentech. Odpověď je: Musíme hledat odlišné indikátory. Český statistický úřad bohužel nezveřejňuje konečnou spotřebu dle odvětví, výběr indikátorů je omezený. A to je vlastně všechno. A tomu říká Ministerstvo financí metodika výpočtů údajně příznivých rozpočtových dopadů EET. Ani 96 % nebo 97 % není nějak zdůvodněno.
Možná mě paní ministryně bude přesvědčovat, že 96 % ubytování platí naši občané. Já tomu prostě nevěřím, pokud si to Ministerstvo financí... (Připomínka mimo mikrofon.) Je to tak. Tak to bych chtěl vědět počet nocí, paní ministryně. Počet nocí, které čeští občané stráví v českých hotelích, když já nevím, jestli loni navštívilo Českou republiku více než 10 milionů turistů, kolik si oni objednali noclehů a kolik domácnosti. Já tomu prostě nevěřím (se smíchem), ale pokud vám třeba kolegyně, ministryně pro místní rozvoj, podá informaci - podle mě takové informace jsou zjistitelné - tak se omluvím. Ale jinak je to číslo opravdu vycucané z prstu. 96 % ubytování platí české domácnosti. Každý jste z nějakého města. Zeptejte se hlavně v Praze, jestli 96 % noclehů tvoří čeští občané v pražských hotelích, kde bezesporu hotelová kapacita je zdaleka největší a je určitě nadprůměrná k počtu obyvatel jiných měst. ***