Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

218.
Ústní interpelace

které jsou určené předsedovi vlády ČR nebo vládě ČR jako celku a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu ČR, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic.

Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslankyni Věře Kovářové, která byla vylosována na prvním místě, aby přednesla ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Prosím. (Není zapnutý mikrofon.) Pardon, prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, prezident Zeman opět nepovýšil ředitele Bezpečnostní informační služby pana plukovníka Michala Koudelku. Vláda ho už potřetí navrhovala na povýšení do hodnosti generála, avšak potřetí od pana prezidenta odešla s nepořízenou.

Jak vláda sama zdůvodňovala toto povýšení, tak pan plukovník Koudelka je člověk s vysokými profesními i osobními kvalitami. BIS pod jeho vedením dosahuje velmi dobrých výsledků, a dokonce při vaší cestě do USA byl pan plukovník oceněn v sídle CIA za vynikající zahraniční spolupráci.

Vážený pane premiére, jak hodnotíte, že prezident Zeman opět jen tak přešel jmenování pana ředitele Koudelky? Sám jste vloni v říjnu uvedl, že vám pan prezident Koudelkovo povýšení slíbil. Co se s tím slibem stalo? Jaké budou vaše další kroky ve věci povýšení pana plukovníka Koudelky? Neporušuje prezident Zeman tím, že návrhy na povýšení plukovníka Koudelky ignoruje, své povinnosti? A znamená to, že když si někdo, v tomto případě ředitel zpravodajské služby, dovolí transparentně informovat o bezpečnostní situaci a aktivitách současného Ruska, má s povýšením smůlu, přestože svoji práci vykonává bezvadně? Co svou nečinností prezident sděluje? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér je omluven a odpoví na vaši interpelaci v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Jako další by měl vystoupit se svou interpelací na předsedu vlády pan poslanec Kolářík, kterého tady ovšem nevidím, takže jeho interpelace propadá. A prosím pana poslance Výborného, který bude interpelovat ve věci dofinancování sociálních služeb. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, ve středu 27. března 2019 tato Sněmovna projednávala bod Postoj vlády k problémům s financováním sociálních služeb. Sněmovna sice neschválila navrhované usnesení, aby vaše vláda do 20. dubna 2019 předložila Poslanecké sněmovně návrh k urychlenému dofinancování sociálních služeb pro rok 2019 ve výši 2,072 miliardy korun, nicméně schválila usnesení, v němž žádáme vládu, aby zahájila jednání ve věci zajištění dofinancování zmiňovaných sociálních služeb.

Chci se vás zeptat, zda tedy vláda tato jednání zahájila, případně s jakým výsledkem, protože o tom není veřejnosti ani nám zákonodárcům nic známo. Chci také upozornit na to a zároveň se vás zeptat, zda si vláda je vědoma toho, že v případě, že nedojde k tomuto alespoň minimálnímu dofinancování ve výši zhruba těch 2 miliard korun, že tady skutečně hrozí - ne u těch velkých poskytovatelů, protože kraje, případně velcí poskytovatelé si s tím nějak z rezerv poradí, ale u těch malých poskytovatelů skutečně hrozí bezprostředně propouštění zaměstnanců, těch, kteří pečují o klienty, kteří se sami o sebe postarat nemohou. Je to velmi nezodpovědné, a proto se vás dotazuji, zda si vláda tohoto je vědoma a jaké činí kroky k tomu, aby sociální služby u nás byly dofinancovány alespoň v té minimální míře, tak aby nebyla ohrožena jejich činnost ve prospěch jejich klientů. Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Předseda vlády je omluven a odpoví na vaši interpelaci písemně do třiceti dnů.

Jako dalšího prosím pana poslance Votavu, který bude interpelovat ve věci rušení poboček finančních úřadů zaprvé. Prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane nepřítomný premiére, v minulých týdnech bylo pracovníkům některých územních pracovišť finančních úřadů sděleno, že jejich pracoviště má být zrušeno. V Plzeňském kraji se to týká například Sušice, Stříbra a Kralovic. Jistě se to ale netýká jenom a pouze Plzeňského kraje, ale i dalších krajů. Pracovníci těchto úřadů v Plzeňském kraji mají přejít pod jiné. Mají přejít do Klatov, Tachova a do Plzně. V uvedených městech mají být zřízeny jakési podatelny, kam podle informací mají na dva dny, na několik hodin, dojíždět dva pracovníci finančního úřadu. Obce mají být požádány o poskytnutí prostor. Bohužel s obcemi zatím nikdo oficiálně nejednal.

Pane premiére, státní správa se stává pro obyvatele menších obcí a měst stále méně dostupnou. Z pověřených obcí totiž mizí úřady, za kterými lidé musí dojíždět do větších center. Pak se nemůžeme divit, že se venkov vylidňuje. Plánovaným zrušením pracovišť finančních úřadů dojde k omezení dostupnosti služeb. Pro poplatníky, pro řadu lidí vzhledem k vzdálenosti to bude určitě cesta na půl dne. Komplikuje jim to prostě život. Ne vše se dá vyřešit přes internet. Především starší lidé samozřejmě mají s tím problém. Ne vše se dá vyřešit jen na podatelně. Prostě osobní přítomnost na pobočce finančního úřadu je často velice nezbytná.

Já bych chtěl apelovat na vás, pane premiére, aby bylo rušení poboček finančních úřadů, tedy územních pracovišť, přehodnoceno a aby se nerealizovalo. Proti rušení jsou starostové dotčených obcí, místní samosprávy a většinově také občané, daňoví poplatníci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za přesné dodržení času. Pan premiér na vaši interpelaci odpoví písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Kaňkovského, který bude interpelovat ve věci navýšení platů zdravotních sester. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane premiére, během loňského podzimu, nebo resp. už v jarních měsících jste opakovaně za vládu vy a zároveň ministr zdravotnictví avizovali, že si uvědomujete personální krizi ve zdravotnictví, zejména pokud se týká zdravotních sester u lůžka. Opakovaně bylo zmiňováno, že zdravotním sestrám navýšíte platy, také se mluvilo o výsluhách, hovořilo se také o příspěvku na bydlení. V podzimních měsících jste potom informovali opakovaně ve veřejných sdělovacích prostředcích, že sestřičkám budou navýšeny tarify, to finální rozhodnutí přišlo 17. prosince, mělo se jednat o 7 %, a dále, že sestřičky ve směnném provozu dostanou o pět tisíc korun navýšený zvláštní příplatek.

Bohužel po Novém roce pro zdravotní sestřičky přišlo zklamání, protože se od svých managementů nebo od managementů svých nemocnic dozvěděly, že mnohým nemocnicím nepřišly na toto navýšení dostatečné finanční prostředky. My jsme toto téma otevírali už tady na plénu, otevírali jsme to v interpelacích, vy, resp. pan ministr zdravotnictví avizoval, že toto prošetřuje, že se to snad týká pouze dvou krajů, ale informace z terénu jsou jiné.

Takže já se vás ptám, pane premiére: Řešíte tento problém a existuje šance, že bude v horizontu týdnů vyřešen, nebo necháte zdravotní sestřičky na holičkách s pocitem velké frustrace? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan premiér na vaši interpelaci odpoví písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Votavu, který bude interpelovat ve věci rušení poboček finančních úřadů podruhé. Ne? Dobře, pan poslanec svoji interpelaci stahuje. Tím jsme vyčerpali všechny přihlášky k interpelacím na předsedu vlády. Nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Nyní prosím opět pana poslance Votavu, aby přednesl interpelaci na místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Jiří Valenta. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně sedí za mými zády v lavici, takže jistě slyšela, co jsem říkal na margo interpelace na pana premiéra. V podstatě to je to samé. Já si pamatuji na rok 2015, kdy byla stejná situace, zdvihla se vlna odporu starostů, ale i poslanců rozpočtového výboru, senátorů i poplatníků, občanů. Pak se v řadě věcí ustoupilo od rušení územních pracovišť. Nyní se domnívám, že už to Ministerstvo financí a Finanční správa myslí naprosto vážně, i když se ty věci dozvídáme neoficiálně, bohužel. Uvítal bych jako starosta města ORP, že se mnou někdo o tom bude jednat, abych se to nedozvídal různě oklikou.

Paní ministryně, já si myslím, že opravdu je to nešťastná věc. Šetřit se musí, chápu. Jenže se ptám, zdali je to šetření na pravém místě. My neustále říkáme, že musíme přibližovat státní správu občanovi, a děláme pravý opak, státní správu vzdalujeme od občana. To, co jsem říkal, že to bude působit řadu potíží poplatníkům - náš kraj je poměrně rozlehlý, okresy jsou rozlehlé, když budou lidé přejíždět z jednoho konce na druhý, tak je to opravdu na půl dne, možná někdy na celý den, podle toho, jak funguje doprava.

Chceme vybírat daně, já si myslím, že zrovna toto není řešení pro to, abychom ještě lépe vybírali daně. Já se tedy chci dotázat, zdali to fakt myslíte opravdu vážně, abyste to přehodnotili a abyste také dbali názoru starostů a obcí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, já si tu dobu roku 2015 pamatuji. Nebyla jsem sice ještě ani náměstkyní ministra, byla jsem ještě na Generálním finančním ředitelství, ale ta situace byla diametrálně odlišná. Byla odlišná zejména z toho pohledu, že v té době už existoval návrh změny vyhlášky ministra financí, a ten vyvolal takový obrovský - jistě si to pamatujete, byl jste předsedou rozpočtového výboru. A toto je zásadní rozdíl.

Chtěla bych říci, že k 1. lednu 2020, ale ani k 1. lednu 2021, což jsou pořád ještě období, kam, doufám, že bude sahat moje kompetence, nebude zrušeno žádné územní pracoviště Finanční správy. Musela bych tu vyhlášku podepsat já jako ministryně financí a já ji nepodepíšu. To znamená, všechna územní pracoviště zůstanou tak, jak jsou v té vyhlášce. To tady vyslovuji nahlas, veřejně a za tím si stojím.

Územní pracoviště, jak už jsem řekla, která se nenacházejí v sídlech finančních úřadů, což je ale výrazná většina, je potřeba si uvědomit, se zřizují vyhláškou Ministerstva financí, je to vyhláška 48 z roku 2012 Sb., a kdyby měla tato vyhláška být vydána - já říkám, že nebude -, tak by podléhala klasickému standardnímu legislativnímu procesu. To vy víte. Šla by do připomínkového řízení a určitě byste se to všichni dozvěděli a určitě byste věděli, že to, co tady teď říkám, by nebyla pravda, a to si v žádném případě dovolit nemůžu. Navíc ten legislativní proces od zahájení prací do skončení je 3 až 5 měsíců, takže určitě by to vaší pozornosti neuniklo. Tolik legislativní rámec.

Je pravda, že daňová správa má novou generální ředitelku od 1. ledna 2019, paní Tatjanu Richterovou. Celý život se pohybuje ve finanční správě, je to zkušená vyzrálá manažerka, která řídila takové giganty, například v poslední době to byl náš největší finanční úřad, a to je finanční úřad pro hlavní město Praha, dosáhla tam velmi významných výsledků. Ona si samozřejmě provádí se svými zkušenostmi a s odpovědností, kterou získala po jmenování do této funkce, jakousi optimalizaci procesu, provádí si novou systemizaci, přeskupuje různé útvary, jak mě informovala. Já nemám přesné její návrhy, jak to všechno probíhá. Samozřejmě si v rámci toho nechala udělat i analýzu, jaká je třeba návštěvnost tady v těch různých územních pracovištích, která nejsou v sídlech finančních úřadů, to znamená, zda například odpovídá provozní doba na těchto územních pracovištích návštěvnosti a tomu nápadu. Takže to je legitimní. Samozřejmě pokud ona zjistí, že je nějaké územní pracoviště, kam prostě, jak se říká, lidově řečeno, nikdo nezavítá, tak je legitimní, že třeba upraví provozní dobu.

Jak mě informovala, bavily jsme se zatím neformálně, já nemám zatím žádný její návrh, zdůrazňuji, že je to v její kompetenci, tak ona říká, že samozřejmě tak činí a koná jedině na návrh jednotlivých ředitelů finančních úřadů a dbá a bude vždycky dbát toho, aby se o tom bavila se zástupci municipality, to znamená se starosty nebo s příslušnými kompetentními úředníky v jednotlivých místech.

Takže taková malá hysterie - to není velká hysterie, taková menší hysterie, která se kolem toho rozhořela, protože se mě na to ptalo už několik novinářů, i vy jste se mě ptal a další poslanci, já se to snažím vysvětlovat - samozřejmě pramení z toho, že jakmile se ten průzkum začne dělat, tak úřednice v tom místě se začnou být ohrožené a jdou si postěžovat. To je běžné. Já také pocházím z malé vesnice, takže vím, jak to chodí. Tak si postěžují, a protože jsme takový malý český rybníček, tak se to vysublimuje až k vám. Já chápu, že vy jste aktivní na obci nebo v tom místě, kde působíte, a pak to vyvolává tyto disproporce.

Já už jsem, myslím, reagovala na interpelaci paní poslankyně Kovářové před časem, kde jsem jasně řekla, že není chystaná žádná vyhláška k rušení územních pracovišť Finanční správy, nepodepíšu takovou vyhlášku, nepošlu ji do legislativního procesu, pokud já budu ministryní financí. To říkám odpovědně. A nemohu si ze svých úst dělat trhací kalendář. Nevím ani o tom - já jsem to nechala ověřit - že snad je nějaká tisková zpráva Generálního finančního ředitelství. Není taková tisková zpráva, nikde nevisí na webu, nechala jsem si udělat průzkum (upozornění na čas) a nemám zatím žádné konkrétní informace o tom, že by paní generální ředitelka měla nějaký konkrétní závěr. Ona si pouze mapuje svůj rajón, jak se říká lidově. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Tak prosím.

 

Poslanec Václav Votava: Já mám tu čest být v té jedné obci, městě Stříbře, starostou, takže se mě na to samozřejmě ptají jak pracovníci územního pracoviště, tak občané poplatníci. To, co jste řekla, by mě na jednu stranu mohlo potěšit. Doufám, že se to nechápe tak, že na papíře to územní pracoviště nezrušíme, lidi z toho baráku přesuneme o třicet kilometrů dál a zřídíme nějakou tu podatelnu u nás ve městě. Tak doufám, že takto to chápáno není, že tedy zůstanou i pracovníci toho finančního úřadu tam, kde jsou v současné době, aby ti jednotliví správci daně mohli vyřizovat pro občany, pro poplatníky všechny potřebné věci, které potřebují. Potom, jestli je to tak, jak jste řekla a jak já si tedy myslím, že by to mohlo zůstat a nic by se nezměnilo, možná úprava pracovní doby, dobře, dejme tomu (upozornění na čas), pak budu spokojen.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, paní ministryně odpoví na doplňující dotaz.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já, pane poslanče, aniž bych chtěla uhnout z přímé odpovědi, tak já nemám žádné konkrétní návrhy. Říkám, je to tak, jak to je, ale pokud by došlo k jakékoli změně - a já vůbec ani nevím, že byly úvahy o nějakém přesunu 30 kilometrů - tak vy budete ten první jako starosta, kdo se to prostě od kompetentních úředníků dozví a s kým oni o tom budou debatovat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A než dám slovo dalšímu poslanci, tak vás seznámím s omluvenkami. Omlouvá se pan poslanec Vyzula od 14.30 do konce jednacího dne ze zdravotních důvodů a paní poslankyně Šafránková od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Valentu, který bude interpelovat omluveného ministra Staňka ve věci úplnosti korunovačních klenotů. Prosím.

 

Poslanec Jiří Valenta: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, ptám se vás: Jsme skutečně státem, kterému nestojí za to, aby měl vlastní historické korunovační klenoty v celé jejich úplnosti? Je přece i profilujícím trendem v památkové péči vracet symboly státnosti na území, se kterým byly historicky spjaty.

O co se mi jedná? O nic více ani méně, než jsou žezlo a jablko Království českého ze 14. století, a také o ceremoniální český kurfiřtský plášť. Z minulosti víme, že české korunovační klenoty, dnes historicky nevyčíslitelné hodnoty, byly pro svoji bezpečnost převezeny již za třicetileté války do Vídně a do místa svého původu se vrátily až v roce 1791. Tedy kromě již zmíněného žezla, jablka a pláště, ty zůstaly, snad nikoli natrvalo, v Hoffburgu. Rakousko se ale dodnes platnou Saintgermainskou mírovou smlouvou z roku 1919 zavázalo Československu k vydání listin a věcí, které patřily Království českému. Současně platí, že žádný stát, který se z království změnil na republiku, potom neponechal korunovační klenoty v držení bývalé královské rodiny jako soukromý majetek, ale že tyto klenoty musí být vždy posuzovány jako veřejný majetek státu.

Můžete českým občanům tedy vysvětlit, proč stát, který se velice intenzivně hlásí nejen k odkazu Karla IV., ale i dalších českých panovníků, to svou faktickou nečinností popírá? I bez zmíněné Saintgermainské smlouvy, konkrétně podle rakouského občanského zákoníku, je Rakousko povinno na základě žádosti vlastníka nejen dle mého názoru nepoctivě držený majetek vydat. Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a pan ministr vám odpoví do 30 dnů písemně.

A nyní prosím pana poslance Michálka, který bude interpelovat paní ministryni Benešovou ve věci: mohu vidět vaši analýzu, jak si objednat trestní stíhání? Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se vás chtěl zeptat, paní ministryně, jak to bylo s tou analýzou, nebo oponentní zprávou, nebo jak jinak to nazvat, ve které jste se vyjadřovala k tomu, jakým způsobem a za jakých podmínek je možné si v České republice objednat trestní stíhání. Podle těch vyjádření, která byla v médiích, do té analýzy nahlížel pan prezident Zeman, tady v Poslanecké sněmovně z ní údajně citoval pan předseda vlády Andrej Babiš a měla být předána ministru spravedlnosti panu Kněžínkovi. Já jsem se obrátil jak na pana prezidenta, tak na pana ministra spravedlnosti Kněžínka a oba dva mi potvrdili, že žádná taková analýza neexistuje. Takže bych velmi rád věděl přímo od vás, která jste ji zpracovávala podle svých veřejných vyjádření, za jakým účelem, na čí objednávku, jak se to přesně jmenovalo, komu to bylo odevzdáno a z jakých důvodů nemají poslanci možnost se s tím seznámit, ačkoliv samozřejmě poslanci mají jako součást svého kontrolního oprávnění vůči orgánům moci výkonné právo požadovat informace.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Krásné dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení poslanci. Pokud jde o tzv. analýzu, která měla být vypracována v souvislosti s určitými trestními stíháními na objednávku, tak musím konstatovat, že nemáte věřit tomu, co noviny píší. Tak tato analýza nikdy zpracována nebyla, pokud bychom ji měli takto pojmenovat. A jelikož v Lánech se 17. března tohoto roku konala řádná schůzka ministra spravedlnosti pana Kněžínka, já jsem byla oponent, byla pouze vypracována tzv. oponentní zpráva ke koncepci a cílům Ministerstva spravedlnosti se zaměřením na státní zastupitelství, tak jak bylo toto téma určeno. Já jsem vypracovala tu zprávu poměrně podrobnou, týkalo se to Vězeňské služby, probace, mediace, legislativy, a pak se tedy řešilo, co bude se státními zástupci, protože máme úkol, a ten úkol je skutečně velký, a to jest tedy udělat novelu zákona o státním zastupitelství.

Popsala jsem peripetie s tím zákonem, které vznikly. Proč ten původní zákon byl stopnut - protože tam nebyl vůbec kontrolní mechanismus nad tím dozorem, protože ten speciál tehdy dozor měl, ale dohled neměl, takže proto se to nelíbilo a vrátili jsme to tehdy k přepracování. Postupem času se uvažovalo o novele. Novela je teď v legislativním plánu vlády a ta je v podstatě připravena ještě ministrem Kněžínkem.

Já jsem tam popisovala různé jevy, které jsou v současné době aktuální, co se tedy týče státních zástupců, kde jsem třeba popsala i byrokracii, která by měla být odbourána, a popsala jsem tam třemi větami - třemi větami - dvě kauzy, které jsou dostupné z veřejných zdrojů, a to je kauza Beretta, kde bylo skutečně vytvořeno usnesení o zahájení trestního stíhání na advokáta v kauze, která byla Škoda Transportation versus České dráhy. To trestní oznámení směřovalo na jeho postih pro podvod v posledním odstavci a šlo o to, že tady už se v podstatě podmíněné tresty nemohou dávat, tam už by hrozil trest nepodmíněný, a to bylo smyšlené trestní usnesení o zahájení, které bylo jedním policistou dáno do systému, dokonce do systému policie, a státní zástupkyně to akceptovala. Takže všichni tito lidé jsou dneska trestně stíháni. Takže jak asi budeme nazývat takovéto jednání než objednávkové trestní stíhání? A další věc je skončena pravomocně, je to známá kauza Neograph - Sittovi, kde to popisuje i ten soudce, že se jednalo o takovýto neblahý jev. A to je celá analýza.

Jedná se o materiál, který byl předložen prezidentovi z mé strany 11. března tohoto roku, byl veřejně projednán tam na tom jednání, které proběhlo v Lánech. Tam byl pan ministr Kněžínek a žádný problém zde nenastal. Takže tato listina je samozřejmě neveřejná, vypracovávala jsem ji pro potřeby prezidenta republiky v situaci, kdy jsem byla neplacenou poradkyní a ani ve snu by mě nenapadlo, že se stanu ministryní. Takže není dostupná. Pokud někdo tuto listinu bude vyžadovat, musí se obrátit na Kancelář prezidenta republiky. To je z mé strany asi k vysvětlení vše.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec bude mít zájem o doplňující dotaz? Bude. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní ministryně, děkuji za poskytnuté vysvětlení. Já jsem se k tomu ještě chtěl zeptat. Vy jste říkala, že jste předala tu zprávu panu prezidentovi, tak já jsem dostal právě odpověď od Kanceláře prezidenta republiky, že tou zprávou nedisponuje. Tak jestli teď, když jste se stala ministryní spravedlnosti - děkuji za to, že jste tady popsala ty informace, které tam jsou - tak jestli by bylo možné i tu zprávu zveřejnit a rozptýlit tak jakékoli pochybnosti, které kolem ní kolují.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Nelze tuto zprávu zveřejnit, je to neveřejná listina určená pro prezidenta, takže z mé strany ji nedostanete. Můžete se obrátit na prezidentskou kancelář.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní bude interpelovat poslanec Kolářík pana ministra Hamáčka ve věci hajlování na Václavském náměstí. Než dorazí k mikrofonu, seznámím vás s omluvenkou paní ministryně Jany Maláčové, která se nám omlouvá od 15 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací, která se týká události na Václavském náměstí v Praze dne 25. dubna 2019. Během demonstrací organizovaných politickou stranou SPD Tomio Okamura zachytily kamery občana, který zvedl pravici k nacistickému pozdravu, a to přímo před očima příslušníků Policie České republiky. Toto jednání je trestným činem klasifikovaným jako podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka. Příslušník Policie České republiky je v podobných případech povinen okamžitě zasáhnout. Přesto je ze známých záběrů, které proletěly česká média, jasně vidět, že příslušník nezasáhl. Později se objevilo vyjádření Policie ČR na twitteru - cituji: Policie průběh dnešních akcí monitorovala a pořízené záznamy bude pečlivě vyhodnocovat. Stejnou pozornost budou policisté věnovat i příspěvkům na sociální síti a zjištěná protiprávní jednání řešit dle zákona. A také pozornosti kriminalistů neunikl ani ten hajlující chlapík v zeleném baretu. Jeho totožnost už policisté znají.

Vážený pane ministře, chtěl bych se zeptat, zdali mají příslušníci Policie ČR nějakou metodiku, jak se v těchto situacích zachovat, anebo je to čistě na uvážení daného příslušníka. Domnívám se totiž, že právě okamžitý zásah do tohoto protiprávního jednání by jasně a zřetelně vymezil hranice občanského projevu, který je anebo který není tolerovaný během občanského shromáždění. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, úvodem mi dovolte vás ujistit, že hajlovat na veřejnosti je trestné a kdokoliv se tohoto bude dopouštět, tak bude potrestán. Vy jste mi položil konkrétní otázku, jak tedy policie postupuje, zda má nějakou metodiku. Chci vás ujistit, že policie se samozřejmě v prvé řadě řídí platnými zákony, potom svými interními předpisy a pokyny. Metodických materiálů mají policisté spoustu, jak pro policejní management, pořádkovou policii, specialisty na extremismus, antikonfliktní týmy a tak podobně. Samozřejmě se nacvičuje i zvládání těch podobných shromáždění.

Nicméně když se zvládá masové shromáždění, tak dochází k situacím, kdy policisté musejí brát v potaz více okolností, a ta konkrétní reakce je samozřejmě výsledkem individuálního posouzení velitele zásahu. Vy jste sám popsal situaci, ke které došlo. Ano, bylo zadokumentováno, že ten člověk tam hajloval. Policisté tento čin zdokumentovali, pachatele ztotožnili, vyslechli a případně zahájí úkony trestního řízení. Oni prostě na místě usoudili, že je lepší postupovat tímto postupem, tímto směrem, než tam zasáhnout na místě. Předpokládám, že by to asi vyžadovalo nasazení speciální pořádkové jednotky. Byla by tam možná reakce toho davu s nějakými důsledky, které oni v tu dobu vyhodnotili a posoudili.

To znamená, z mého podhledu je naprosto klíčové to, že ten čin byl zdokumentován, ten člověk byl ztotožněn a velmi pravděpodobně bude i za svoje činy pykat. Z mého pohledu policisté nijak nepochybili, postupovali v souladu s metodikou. Znovu říkám, důležité je, že ten, kdo na veřejnosti hajluje, za to bude potrestán.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za odpověď. Já jsem rozhodně nenaznačoval, že by příslušník nějak pochybil. Je mi jasné, že v případě této demonstrace to může být komplikované a samotný zásah by mohl vyvolat ještě větší problémy. Spíš mi šlo opravdu o to, jestli je jasná metodika, jak mají policisté postupovat, a případně, jestli taková existuje, jestli bychom se spolu mohli nějak domluvit a jestli bych ji třeba mohl vidět nebo se na ni podívat. Jestli je veřejná, nebo neveřejná.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Jenom zopakuji, samozřejmě, metodika je, ale to finální rozhodnutí samozřejmě je vždycky na veliteli zásahu. Pokud máte zájem, jsem schopen pro vás nebo i pro další kolegy z Poslanecké sněmovny dohodnout návštěvu třeba na pražské pořádkové jednotce a policisté vám asi na místě řeknou, jak jsou vycvičeni, jak postupují, jaká je ta metodika a jaká jsou veškerá rizika a veškeré aspekty takovýchto masových shromáždění. Takže vám nabízím, můžeme udělat návštěvu na pražské SPJ a tam vám ti policisté přímo řeknou, jak postupují a proč.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní bude interpelovat pan poslanec Zahradník pana ministra Brabce ve věci zalesňování v Národním parku Šumava. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, Česká inspekce životního prostředí pokutuje malé majitele lesů za nezalesněné plochy po těžbě tam, kde bylo dřevo odvezeno a prodáno. A je to zcela správně a zcela správně uvádí inspekce odborný argument, že na odlesněných plochách dochází ke změnám ve funkci klimatické, hydrické a další.

Ptám se vás, pane ministře, jak se díváte na rozhodnutí jednoho z vašich předchůdců na místě ministra životního prostředí, Martina Bursíka, z roku 2008, které umožňuje odložit povinnost zalesňování holin v Národním parku Šumava o 28 let, tedy na 30 let. Platí tedy politické rozhodnutí, anebo vědecké poznání ověřené lesnickou praxí?

A moje druhá otázka. Jak je možné, pane ministře, že v současné době je drasticky omezována výroba sazenic a že výrazně klesají zásoby sadebního materiálu v lesních školkách správy Národního parku Šumava? V roce 2014 byla tato zásoba 2,5 mil. kusů, v roce 2017 již jenom 308 tis. kusů a k 31. 12. 2018 pouhých 206 tis. kusů, tedy méně než desetina stavu z roku 2014. Ptám se vás tedy, jak se díváte na tento fenomén.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na interpelaci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Děkuji za dotazy panu kolegovi Zahradníkovi. Na úvod jenom krátce obecněji, abychom to zasadili do nějakého rámce. Zalesňování stejně jako ostatní činnosti na území národních parků musí být v souladu s cíli ochrany sledovanými jeho vyhlášením a současně při péči o lesní ekosystémy národního parku se postupuje tak, aby byly podporovány či zachovány jejich přirozené ekologické funkce a druhová rozmanitost, a tím docházelo k naplňování dlouhodobých cílů ochrany národního parku.

Pan kolega Zahradník stejně jako já, stejně jako řada kolegů, velmi dobře víme, že samozřejmě v národním parku je uplatňování lesního zákona v jiné poloze než v hospodářských lesích. Na území národního parku je často přistupováno k prodlužování lhůt pro zalesnění a zajištění lesních porostů daných lesním zákonem, a to především z toho důvodu, aby se podpořila a často i reálně umožnila přirozená obnova lesních ekosystémů. Na částech území národního parku, to samozřejmě platí i pro Šumavu, kde je dán prostor pro průběh přírodních procesů, se k umělé obnově nepřistupuje. Obnova v těchto lokalitách je obnovována přirozeně v rámci dynamiky lesních ekosystémů bez lidských vlivů. V částech národního parku, kde se s různou intenzitou stále či trvale pečuje o lesní ekosystémy, se přistupuje k umělé obnově většinou za situace, kdy se přirozená obnova nedostavuje či v přirozené obnově scházejí dřeviny přirozené dřevinné skladby. V podmínkách našich národních parků jde především o listnaté dřeviny, popřípadě jedli.

V případě Národního parku Šumava vychází péče o lesní ekosystémy včetně zalesňování jak z právních norem, což je především zákon o ochraně přírody a krajiny a dále například zákon o lesích, ale také z vnitřních předpisů Správy Národního parku Šumava, a ty pan kolega Zahradník nepochybně zná. Problematice zalesňování na území Národního parku Šumava se věnuje především směrnice Příručka lesnických činností a též příkaz ředitele číslo 150 o způsobu péče o ekosystémy v Národním parku Šumava v dílčích plochách. V rámci těchto předpisů jsou definovány základní principy a postupy při zalesňování a též přístupy péče pro jednotlivé dílčí plochy, které vedou k naplňování dlouhodobých cílů ochrany na území národního parku.

A teď pár zajímavých čísel. Za existenci národního parku bylo vysázeno cca 15 milionů kusů nesmrkových sazenic. Kdyby přežily ve 100 procentech, což samozřejmě není možné, bavíme se pouze v teoretické rovině, tak bychom ovlivnili druhovou skladbu nastupující generace lesa pouze o 3 procenta. A za tuto výsadbu bylo zaplaceno zhruba 200 milionů korun. Trendy přirozené obnovy ukazují, což potvrzuje jak velkoplošná inventarizace, tak i biomonitoring, že průměrná hustota přirozené obnovy je přibližně 6 tisíc kusů nových semenáčků na hektar a z toho 80 procent je smrk. Zajímavý je jeho rostoucí podíl i v nižších nadmořských výškách. To ovšem zcela koresponduje s novými interpretacemi pylových záznamů a s popisy původních formací v Národním parku Šumava z poloviny 19. století.

Závěrem. Se sázením se v Národním parku Šumava počítá i nadále, ale jen v zóně soustředěné péče a v nižších nadmořských výškách, zejména na kontaktu s jinými vlastníky, a sázet se budou pouze nesmrkové příměsi a to už dělá Správa Národního parku Šumava od roku 2014. Když se pojedete podívat do Národního parku Šumava, já si myslím, že všichni, nebo velká většina z vás se tam občas jedete podívat, někteří třeba i častěji, jedete se podívat na některá ta místa, například kolem Plešného jezera, ale nejenom tam, tak vidíte, že ta přirozená obnova velmi dobře funguje.

Na ty otázky, které jste mi pokládal, pane poslanče, se mi hůř odpovídá, protože jsem neměl samozřejmě informaci ohledně těch sazenic, jak se snižuje počet sazenic. Já se domnívám, že ale odpověď na tu otázku je v té mé předchozí odpovědi. To znamená, jestliže se vlastně přirozeně obnovuje, a to nám příroda zajišťuje zdarma v rámci národního parku, tak potom samozřejmě bylo neefektivní držet tak velké množství smrkových sazenic, které samozřejmě znamenají i nějaké náklady s tím spojené. To je první věc. (Předsedající: Čas, pane ministře.) Pardon, když tak počkám na doplňující otázku, pokud bude.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím pana poslance o doplňující dotaz.

 

Poslanec Jan Zahradník: Pane ministře, to všechno je hezké. Ale ten ministr Bursík, co tam byl před vámi, to své rozhodnutí vydal v roce 2008, tedy po orkánu Kyrill, a zneužil tu situaci k rozšíření bezzásahovosti v Národním parku Šumava. To je nad slunce jasnější. Na to jste nějak neodpověděl. Vy jste mi spíš dal nějaké statistické údaje a samozřejmě citoval jste zákon.

A za druhé. To, že se od roku 2014 do roku 2018 snížila zásoba sazenic na desetinu, vlastně svědčí o tom, že na té téměř poloviční ploše zvýšené péče nehodláte příliš vysazovat. Přitom ale po pravdě základní dokument nemáte, nemáte zásady péče a ani se mi zdá, že příliš nespěcháte s jejich projednáním, a nemáte nakonec ani zonaci. Čili já tady vidím velké nebezpečí toho, že zalesňovat nebudete a že chcete ze Šumavy, nebo ekologové, kteří zatím tedy nějak řídí ministerstvo (upozornění na čas), tak chtějí přeměnit Šumavu celou na holinu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan ministr bude reagovat. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak za prvé ekologové neřídí ministerstvo, respektive neřídí ho nevládní organizace. Já věřím, že ho řídí ekologové, ale ne nevládní organizace, což neznamená, že v nevládních organizacích nejsou ekologové. Ale chci říct, že ho rozhodně neřídí nevládní organizace. To je první věc.

Druhá věc je, že nepochybně na Šumavě se sázet bude dál. A rozsoudí nás, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, až historie. Ale věřte mi, že ty smrky nakonec přežijí pouze na Šumavě a v Krkonoších, v Krušných horách, v Jizerských horách nad nějakou nadmořskou výšku a všichni z republiky se tam za dvacet let budeme jezdit dívat, jak ten smrk vypadá. A tam budou žít. Takže určitě budeme zalesňovat tam, kde je to opravdu efektivní. A ten počet sazenic, ono to i vyplývá prostě skutečně z toho, že my bychom ty smrkové sazenice v této chvíli v zásadě v těch milionových počtech - to je mimochodem problém školek i ostatních, které mají dneska miliony smrkových sazenic, a on o ně není zájem v těch hospodářských lesích. A my se opravdu vracíme a velmi pravděpodobně se vrátíme tam, kde byly české země před třemi sty lety, kde bylo procento smrků někde kolem deseti procent. Dneska máme těch smrkových monokultur šedesát procent. Ale je nepochybné, že na Šumavě přežijí.

A k panu Bursíkovi, mému předpředpředchůdci, určitě chápete, že jakoby není asi úplně relevantní se k tomu vyjadřovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude interpelovat pan poslanec Elfmark pana ministra Hamáčka ve věci situace ve Vlachovicích-Vrběticích, aktuální stav. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Elfmark: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych se chtěl zeptat pana ministra Hamáčka na aktuální situaci ve Vlachovicích-Vrběticích ve Zlínském kraji, kde stále probíhá zásah po výbuchu muničních skladů. Minulý týden se v médiích objevila zpráva, že pyrotechnici přecházejí na dvousměnný provoz a důvodem má být maximální využití času pro hledání za denního světla. Chtěl bych se tedy pana ministra zeptat, jaký výsledek si od toho velitelé zásahu slibují a kdy se očekává, že by mohl celý zásah skončit.

Zároveň bych se ho rád zeptal, jaké následné záruky pro bezpečný pohyb budou mít obyvatelé Vlachovic-Vrbětic a zejména majitelé dotčených pozemků. V červenci loňského roku jsem totiž obdržel dopis od starosty Vlachovic, který se podivuje nad tím, že již v lednu 2018 byly části původně oplocených pozemků znovu zpřístupněny. Pan starosta se obává, že na pozemcích není bezpečné chodit, natož potom dále nějak hospodařit. Chtěl bych tímto požádat o více aktuálních a podrobných informací k zásahu a hlavně k zajištění bezpečnosti obyvatel.

Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Vážený pane poslanče, nejprve bych rád uvedl, že problematika řešení té situace ve Vlachovicích-Vrběticích spadá vedle Ministerstva vnitra i do působnosti Ministerstva obrany. Tím se nijak nevymlouvám, pouze uvádím přesně aktuální stav.

Všichni víme, že v říjnu a prosinci 2014 došlo k výbuchu muničních skladů, do okolí byla rozmetána uložená munice, v místě události byly složkami integrovaného záchranného systému zahájeny záchranné a později i likvidační práce, které mimo jiné spočívají v odstranění nevybuchlé i vybuchlé munice včetně komponent. Nicméně s ohledem na charakter mimořádné situace bylo a je nutno provést hloubkovou asanaci dotčených pozemků. Usnesením vlády číslo 140 ze 17. února 2016 bylo pro pozemky uvnitř původního areálu schváleno řešení, které navrhovalo Ministerstvo obrany, což je odkup nebo směna pozemků do rukou státu, respektive Vojenských lesů a statků České republiky, státního podniku. Je to proto, že hloubkovou asanaci dotčených pozemků může totiž ze zákona provést pouze jejich vlastník. To znamená, uvnitř toho původního areálu probíhá odkup pozemků s cílem tedy následné hloubkové asanace. Z hlediska fyzického zajištění té hloubkové asanace, která by měla přinést následné bezproblémové využití pozemků uvnitř areálu, zajistí toto stát bezprostředně po vyřešení majetkových vztahů a fyzickém převzetí pozemků Vojenskými lesy a statky. Nicméně vedle výše uvedeného musíme také připomenout, že oblast zasažená nevybuchlou municí či jejími součástmi je mnohem větší než samotný bývalý muniční areál a to území, které je zapotřebí hloubkově asanovat, je mnohem rozsáhlejší. Je to 1 500 metrů od skladu číslo 16 a 1 000 metrů od skladu číslo 12.

Teď aktuálně projednáváme v rámci Ministerstva vnitra několik variant řešení, jak postupovat dál. Rozhodnutí ještě nepadlo. Problém je v tom, že naše rozhodování ovlivňuje především složitost jednání s vlastníky pozemků, protože na tom území je zhruba 500 vlastníků pozemků. Takže těch variant je několik. Nejprve budeme muset vypořádat pozemkové vztahy a až potom by tedy mohlo dojít k té hloubkové asanaci mimo ten areál. Co ale můžu říci už teď, je to, že likvidaci nalezené munice bude provádět podle zákona o policii pyrotechnická služba Policie České republiky. Takže já vám v této fázi nemohu říci, jakou variantu zvolíme. Chci vás jenom ujistit, že z pohledu Ministerstva vnitra je pro mě tím rozhodujícím kritériem co nejmenší zátěž obyvatel přilehlých obcí jakožto i vlastníků pozemků, které se nacházejí mimo ten původní areál.

Co se týká dopisu pana starosty, já jsem s ním jednal a jsem s ním v kontaktu, a jestliže jakékoliv řešení zvolíme, tak ho budeme volit i s ohledem na stanovisko a názor místní samosprávy.

Jinak k tomu dvousměnnému provozu. Jde nám prostě o to využít na maximum kapacity, které jsou na místě, a zrychlit celý proces, aby ta složitá situace, která tam je, netrvala déle, než je nezbytně nutné.

Takže vás chci ujistit, že jakmile padne rozhodnutí, jakou cestou ve vztahu k tomu území mimo oplocený areál se dáme, tak vás budu bezprostředně informovat. A stejně tak budeme informovat příslušné představitele samosprávy, ať je to Zlínský kraj, potažmo obce, které se nacházejí v bezprostředním okolí areálu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec nemá zájem o doplňující dotaz. V tom případě jako další by měla interpelovat paní poslankyně Vrecionová ministra Tomana, který je omluven, ve věci proplácení dotací společnosti Agrofert z národního rozpočtu. Nicméně paní poslankyni tady nevidím, tedy interpelace propadá a dále se jí nebudeme zabývat.

A já prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat omluveného ministra Staňka ve věci vysvětlení postoje Ministerstva kultury České republiky k integraci systému státní památkové péče do státního stavebního úřadu. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážení kolegové. Vážený pane ministře, žádám vás jakožto ministra kultury o vysvětlení požadavku Ministerstva kultury na základě dokumentu Připomínky Ministerstva kultury k věcnému záměru stavebního zákona, který byl vložen do systému eKLEP dne 26. 2. 2019, kde na straně číslo 4 dole v poslední větě mj. dáváte zvážit - a teď cituji: celkovou změnu modelu výkonu veřejné správy a celý systém státní památkové péče integrovat do státního stavebního úřadu.

Chtěl bych se proto, pane ministře kultury, zeptat, zda tímto zmíněným požadavkem ke zvážení adresovaným Ministerstvu pro místní rozvoj nerezignujete na roli Ministerstva kultury v oblasti památkové péče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr je omluven a odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

Nyní prosím pana poslance Adamce, který bude interpelovat pana ministra Havlíčka ve věci budoucnosti resortu. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně, kolegové já bych si dovolil mít takové čtyři nezáludné otázky na pana ministra Havlíčka, ministra resortu, který považuji za jeden z nejdůležitějších pro rozvoj našeho státu. A protože jsme tady už několikrát narazili na problémy, o kterých teď budu hovořit, tak bych chtěl znát jeho názor jako nového pana ministra, jak si to představuje do budoucna, jak se celé ty kauzy budou vyvíjet.

První otázka je, zda bude stát těžit lithium, jak sliboval před volbami současný premiér v roce 2017, anebo stát od tohoto záměru ustoupí jako stát přímo a lithium se bude těžit standardním způsobem prostřednictvím soukromých firem, nebo zda vláda už vůbec na těžbu této významné suroviny úplně rezignovala. To je první otázka.

Druhá otázka je, kdy bude vybrán dodavatel nového jaderného bloku. Jakým způsobem bude stavba financována? Kdo a kdy podepíše smlouvu s ČEZ za stát a bude ČEZ poskytovat nějaké garance pro případ změny podmínek, např. v legislativě? Vaše paní předchůdkyně slíbila, že investiční model stavby bude znám do dubna. Už máme vlastně první polovinu května skoro za sebou, takže bych rád znal váš názor.

Třetí otázka. Pan premiér se opakovaně vyjadřuje, že je potřeba snížit cenu mobilních dat. Jakým způsobem hodláte tento úkol naplnit? Protože já si vzpomínám, poslední změna, akorát jsme zvedli sankce a udělali jsme na ně bububu.

Za čtvrté. Jakými kroky MPO podnikne ukončení zmatků na Energetickém regulačním úřadu, který vláda způsobila loni? Nechce se mi snad říkat nezákonným jmenováním nového předsedy rady Energetického regulačního úřadu. Tento úřad je institucí, která má rozhodující vliv na cenu a dodávky energií. Nepořádek na tomto úřadu není rozhodně ani v zájmu státu, ani v zájmu občanů. (Upozornění na čas.) Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Taky děkuji a prosím pana ministra o odpovědi.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážení poslanci, dovolte mi, abych odpověděl na tyto čtyři otázky.

Začnu tím, čím začal i pan poslanec Adamec, to znamená lithium. Lithium je kritická surovina, zcela zásadní pro nás. Já, tak jak se postupně seznamuji se všemi prioritami, tak obecně vnímám surovinovou politiku jako nesmírně důležitou a obecně můžu říct, že kritické suroviny by měly zůstat v budoucnu, pokud to alespoň trochu půjde, pod kontrolou státu. Nicméně musí zůstat tak, abychom nepoškodili jakékoli investory nebo toho, kdo případně už je nějakým způsobem zasmluvněn. Ta situace není vůbec jednoduchá v oblasti lithia, čímž ale na druhou stranu neglorifikuji celé lithium. Myslím si, že to je možná někdy až trošku přeceňovaná nikoliv komodita, ale vůbec ta oblast ve smyslu toho, co se tam nakonec bude dařit případně těžit, nebo ne.

V dané chvíli na tom úzce spolupracujeme s Ministerstvem životního prostředí. Vnímáme to, že tři čtvrtiny toho ložiska lithia jsou na straně české, přibližně čtvrtina na straně německé. Budeme jednat i s příslušnou německou spolkovou vládou, která je velmi aktivní v oblasti německé. Současně jsme pochopitelně připraveni jednat s těmi, kteří už tam zahájili výzkum. Naším cílem bude to, aby jednání dopadla tak, že Česká republika bude mít v případné těžbě a vůbec s čímkoli, co se bude na tom území dělat, aby nad tím měla jasnou kontrolu. Těch variant je tam víc, ale já nechci dneska předjímat, jakým způsobem nakonec všechna ta jednání dopadnou, ale povedeme je právě k tomu, abychom tu kontrolu neztratili.

Co se týká případného jaderného bloku, tak situace je taková, že v tuto chvíli modelujeme budoucí energetický mix, ze kterého vyplývá celkem jednoznačně, že do budoucna se bez jádra neobejdeme. Myslíme tím bez rozšíření jádra. Pravděpodobný podíl mezi roky 2030 až 2040 by mohl být někde okolo 50 % jádra, protože je třeba vnímat několik aspektů. Ad 1 bezpečnostní aspekt. Ad 2 ekologický aspekt. Ad 3, a neříkám podle pořadí, aspekt ekonomický. Pochopitelně je třeba vnímat i naše závazky vůči Evropě například ve smyslu obnovitelných zdrojů. Ale všechny už dopočítáváme a připočteme, spíše ale odečteme-li od toho to, že zde musíme používat nebo vnímat vliv utlumování uhlí, které by v té době mělo mít přibližně 15procentní podíl, tak když to dopočítáváme, tak to jádro by se mohlo pohybovat někde okolí 50 %. Pokud ještě vezmeme, že Dukovany jednička až čtyřka budou v těch letech dojíždět a budou se muset zřejmě prodlužovat, tak jenom vlastně to další jádro by nahradilo pouze uhlí. A tam je ještě třeba vnímat jeden faktor - faktor chlazení věží. Protože pokud to sledujete, tak 2 400 megawattů je vlastně nějaká maximální schopnost toho, co je možné dneska chladit. A jestliže tam v tuto chvíli máme výkon okolo 2 000 megawattů, tak znamenalo-li by to, že bychom další blok vystavěli o výkonu přibližně 1 200 megawattů, tak v tu chvíli musíme ty staré bloky nějakým způsobem utlumit.

Takže je to poměrně vážná náročná diskuse, kterou chceme dělat neideologicky. Chceme ji dělat nadčasově. Taky nepochybně víte, že výbor pro jádro, který je pravidelně svoláván, má zastoupeny všechny strany, všechny rozhodující strany a všechny činitele nejenom z odborného úhlu pohledu, ale i z politického úhlu pohledu.

A teď k těm časovým horizontům. Myslím, že tady teď to není o tom, že by se mělo něco ukvapit nebo něco uspěchat, což neznamená, že bychom seděli na židli. Nevymlouvám se na to, že jsem tam krátce, ale musím říct, že prakticky denně jednám o jádře, denně řešíme energetické náležitosti. A zatím v tuto chvíli ten jízdní řád by mohl být následovný:

Smlouva, nad kterou shodou okolností dneska probíhá už diskuse mezi potenciálními právníky, tzn. probíhá výběrové řízení s právními kancelářemi, tak tato smlouva, která by měla začít popisovat etapu číslo 1, přičemž etapa číslo 1 by fakticky znamenala to, jak bude zaranžováno výběrové řízení, plus tam ještě bude územko a bude tam potvrzení Úřadu pro jadernou bezpečnost, tak ta by měla být v každém případě připravena a uzavřena do konce tohoto roku. To znamená to, co vlastně řekl vládní zmocněnec pro jádro pan Jaroslav Míl, tak by mělo být naplněno. To má samozřejmě co do činění s nějakým průběhem výběrového řízení, protože ta první smlouva bude do určité částky, která bude v kompetenci MPO, bude to tzv. rychlým režimem, nicméně další část té smlouvy se bude dělat prostě trošku náročnějším režimem. (Předsedající upozorňuje na uplynutí času k odpovědi.)

Já vím, ale ony byly čtyři otázky. Tak co se týká mobilních dat, tak mobilní data -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vím také, ale bohužel vám nemůžu dovolit odpovědět. Pan poslanec vám položí doplňující dotaz, který vám to umožní potom.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Tak já to odpovím potom v té druhé části.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji za slovo. Já bych samozřejmě dal prostor panu ministrovi, aby mi mohl odpovědět na dvě zbývající otázky, ale chtěl bych zareagovat na to lithium. Já bych to také bral jako normální těžbu. Ale ono to tak bohužel před těmi volbami nevypadalo. Tehdy se z toho stala politická kauza, a právě proto se na to ptám, jak to bude vypadat dál, protože tehdy padlo mnoho slov a realita samozřejmě bude nějaká. Tak proto jsem se na to ptal, zvlášť na lithium. Jinak samozřejmě já to vnímám, že je to těžba jako každá jiná a je potřeba k tomu tak přistupovat. Ale říkám, politiku z toho udělal někdo jiný.

Já bych poprosil, kdybyste mi ještě odpověděl na ty dvě otázky. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím pana ministra o doplňující odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Takže pokračuji v těch otázkách, co byly, to znamená mobilní data. Mobilní data řešíme třístupňovým způsobem. První stupeň je to, co už vlastně prošlo Poslaneckou sněmovnou, to znamená legislativní balíček, který umožní rychlejší přechod od jednoho operátora k druhému operátorovi, a to ve smyslu méně dní, o které se bude jednat při vlastním přechodu z deseti na dva dny. Současně se nebude muset platit žádné penále a současně, což je důležité, to bude vztaženo i na jeden milión živnostníků, což jsme do toho dali. Druhý krok bude nastavit přes regulátora vztahy mezi operátorem a jeho virtuálním partnerem. A pochopitelně třetí, který se intenzivně připravuje, pokud to prostředí naladíme a bude dostatečně atraktivní, to znamená pro potenciálního čtvrtého operátora, je aukce na čtvrtého operátora.

Situace v Energetickém regulačním úřadu by měla být vyřešena, nepletu-li se, do 1. srpna ve smyslu toho, že se chystá výběrové řízení na dalšího člena Energetického regulačního úřadu, přičemž je známo, že ten, kdo bude vybrán, bude pravděpodobně, pokud nenastane nic mimořádného, současně i tím, kdo bude předsedat, čili kdo bude šéfem Energetického regulačního úřadu. Takže je to vysoce odborná záležitost, budeme se snažit, aby to byl člověk kvalifikovaný se vším všudy.

Co se týká lithia, abych to ještě stihl, už jsem zde řekl, že to je kritická surovina, nejenom tedy lithium, i ty další. To, že z toho bylo politikum, je pravda, ale pravdu hledejme možná někde ještě předtím, protože si osobně myslím, že jsme se neměli v minulosti zbavovat kontroly nad těmito kritickými surovinami, myslím si, že to mělo zůstat pod kontrolou státu, už i historicky. To, že jsme to ponechali, nejenom toto, ale i některou energetickou infrastrukturu zcela volně trhu, tak se nám to dneska vrací a toto je jeden z těch důsledků. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu ministrovi za dodržení času, a že to všechno stihl.

Prosím paní poslankyni Balcarovou, která bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci ochrany EVL Keprník a CHKO Jeseníky. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla bych se tímto obrátit na pana ministra životního prostředí Richarda Brabce a zeptat se ho na situaci s kácením, což vnímám poměrně jako velký zásah do chráněného území Jeseníky, je to oblast evropsky významné lokality Keprník a dochází tam v této chvíli, nebo už vlastně asi dva roky, ke kácení vysokohorských bučin, což je poměrně unikátní systém, a místo něho jsou pak vysazovány smrky. Já jsem tady přinesla obrázek, aby pan ministr viděl, že to tak opravdu je. (Ukazuje.) Je vidět, že to pokácené jsou buky a vysazují se tam smrky. Přijde mi, že v takovémto území, které je i evropsky chráněné, to má velice negativní dopady vůbec na ekosystém jako takový. A v současné době, kdy všichni vnímáme, že české lesy jsou ohroženy, a mluví se o rozvratu lesního ekosystému, to vnímám jako opravdu negativní.

K tomu bych ještě přidala další kauzu, která má společného jmenovatele, a to je kácení v chráněném území CHKO Kokořínsko - Máchův kraj, kde okolo Břehyně dochází také k velkému kácení, vznikají tam holiny, jsou káceny smrkové mokřiny a důvodem je řešení kůrovcové kalamity. Souhlas s tímto kácením dalo přímo Ministerstvo životního prostředí právě se zdůvodněním kůrovcem, ale přitom okolo celého toho území jsou borové porosty, které kůrovec nenapadá, a předpověď pro šíření byla vědeckým monitoringem vyvrácena.

Takže jsem se chtěla pana ministra zeptat, jak vnímá tyto dvě kauzy, které jsou si podle mě podobné a mají velmi negativní dopad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za ten dotaz, vážená paní předsedkyně. Tady vidíte, jak je ta věc složitá, protože před chvilkou jsem odpovídal panu poslanci Zahradníkovi, což je samozřejmě absolutní kontrapunkt, to ale všichni víme. Já bych to samozřejmě úplně nesrovnával s tímto dneska už trochu latentním tématem kácení na Šumavě, ale spíše je dnes jasné, že se orgány ochrany přírody velmi detailně zabývají každým tím konkrétním příkladem, a o tom vás chci opravdu ujistit, že to tedy není jakoby házeno do jednoho pytle, protože vždycky se posuzuje unikátní situace v té lokalitě, v tom konkrétním biotopu.

Pokud se týká evropsky významné lokality Keprník, tam výsadba smrků při obnově lesa, nebo návrh na provedení těžeb byl řešen v rámci schvalování lesního hospodářského plánu Loučná nad Desnou pro roky 2016 až 2025, který si nechaly zpracovat Lesy České republiky. Příslušný orgán ochrany přírody, kterým je v tomto případě Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, vydala dle zákona o ochraně přírody a krajiny k tomuto lesnímu hospodářskému plánu 11. června 2018 kladné závazné stanovisko. V jeho rámci provedla agentura také hodnocení důsledků lesního hospodářského plánu na to, zda může mít významný negativní vliv na příznivý stav předmětu ochrany evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. Ministerstvo na základě podnětu nevládní organizace toto stanovisko přezkoumalo a neshledalo důvodnou pochybnost o nezákonnosti tohoto závazného stanoviska, a tudíž ani důvody k tomu, aby zahájilo přezkumné řízení v této věci. Ministerstvo konstatovalo, že Agentura ochrany přírody a krajiny dostatečně vyhodnotila dopady navrženého lesního hospodářského plánu na předmět ochrany dotčených evropsky významných lokalit v rámci první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti. Závěrem také ministerstvo konstatovalo, že přezkoumávané závazné stanovisko nenahrazuje případná potřebná povolení podle zákona o ochraně přírody a krajiny, zejména pokud se týká zvláštní územní či druhové ochrany.

Současně je třeba říct, a to všichni vidíme, že aktuálně probíhající kůrovcová kalamita v České republice se nevyhýbá ani chráněným územím, a to včetně Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, kde je naopak situace jedna z nejvážnějších, přičemž evropsky významná lokalita Keprník je také jednou z oblastí, která je opravdu velmi významně ohrožena. Takže tady skutečně došlo k přezkoumání tohoto rozhodnutí, tohoto závazného stanoviska, i v rámci Ministerstva životního prostředí a bylo potvrzeno.

Pokud se týká Národní přírodní rezervace Břehyně - Pecopala, na kterou jste se také ptala, vážená paní kolegyně, tam chci především konstatovat, že na základě dohody mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny a Vojenskými lesy a statky se od dubna 2019 již žádné těžební zásahy neprovádějí. Během těchto měsíců - ona je zatím ta dohoda do července - se zde nebude pohybovat žádná mechanizace, která by svou přítomností rušila zvláště chráněné druhy živočichů, a dále ministerstvo s Agenturou ochrany přírody a krajiny dohodlo, že další těžby kůrovcového dříví na území národní přírodní rezervace nebudou již povoleny a celé území bude ponecháno bez zásahu.

Dále sděluji, že ministerstvo vydalo začátkem letošního roku metodické doporučení Postup asanace kůrovcem napadených porostů v CHKO a v maloplošných zvláště chráněných územích a tento dokument právě definuje základní přístupy orgánů ochrany přírody tak, aby asanační práce probíhaly v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny a zároveň způsobem, aby nebyly ohroženy cíle ochrany a byly adekvátně zohledněny všechny zájmy ochrany přírody. Opět metodické doporučení nenahrazuje a ani nemůže nahrazovat správní úvahu, která přísluší v každém konkrétním případě příslušnému orgánu ochrany přírody, ale ministerstvo se na základě podnětu nevládní organizace obrátí na Českou inspekci životního prostředí s žádostí o prošetření, zda v tomto případě Vojenské lesy a statky postupovaly v souladu s rozhodnutím Agentury ochrany přírody a krajiny ze dne 26. 3. 2018.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Teď mám problém, protože těch otázek mám hodně, ale vyberu tedy jednu a ta se týká kácení v CHKO Kokořínsko - Máchův kraj. Já tam mám tedy informace, že s tím kácením, vytváření vlastně holosečí v důsledku tak masivního kácení, dalo souhlasné stanovisko přímo ministerstvo. Tak se chci zeptat, jestli je to pravda, že to nebylo rozhodnutí CHKO a OPK, ale přímo Ministerstva životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Přiznám se, paní kolegyně, že tu informaci nemám. Ale ověřím ji a samozřejmě vám ji dám. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci rušení finančních úřadů. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, při minulých ústních interpelacích jsem se vás dotazovala, zda se nechystá rušení finančních úřadů. Vy jste mi odpověděla, že se nechystá, že žádnou vyhlášku nepřipravujete. Ovšem když jsem si ověřovala informace, tak se sice nejedná o rušení, ale již několik týdnů před mou interpelací zaznělo i z úst mluvčí Finančního úřadu v Plzni, že se tedy nechystá rušení, nicméně optimalizace. A mrzí mě, že ty informace jste v té době neměla. Já tady mám celou řadu e-mailů od starostů, kteří říkají, že zaměstnanci finančních úřadů dostali již nabídky k tomu, aby přešli na jiná pracoviště. Údajně se plánuje i tzv. zavedení podatelen ve velkých obcích, tedy v ORP, například v Chotěboři, ve Valašských Kloboukách, Orlové a pak ještě u těch případů, o kterých hovořil pan poslanec Votava přede mnou. A já si myslím, že to jde trošku proti koncepci vlády, která říká, že bude proti vylidňování venkova a že bude podporovat zkvalitnění života lidí, kteří žijí mimo velká města. Není to právě obrácené a nejde rušení poboček a změnou na podatelnu, nejde to proti té koncepci vlády? Protože se jedná o rušení pošt, matriky, hovoří se o stavebních úřadech a teď i o finančních úřadech. Musím se omluvit, vy jste jednou, nedávno, myslím, že v prosinci, zmínila, aby si mladí lidé kupovali levnější byty na venkově. Ale ti mladí lidé tam prostě nepůjdou, protože tam ty služby nejsou. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, nebudu už opakovat to, co jsem řekla při předchozí stejné interpelaci panu poslanci Votavovi, ale rozšířím to o to, co jsem nestihla v tom časovém limitu říci. Žádná vyhláška se nechystá. To jenom opakuji. To už nebudu opakovat.

A v podstatě paní generální ředitelka se zaobírá tím, že velice pokročila Finanční správa v takzvané analytické činnosti. Celá řada procesů dneska probíhá na základě analýz. Tím pádem ona zvažuje i různou i novou systemizaci, novou optimalizaci. Nicméně co se týká územních pracovišť, tak bych chtěla garantovat, a to mám informace přímo z Generálního finančního ředitelství, protože ona samozřejmě na tom spolupracuje se svým nejbližším poradním orgánem, což jsou ředitelé těch 15, resp. 14, když nepočítám SFÚ, 14 finančních úřadů. Takže nepředpokládá se rušení územních pracovišť jako takových a provoz bude zajištěn v úřední dny vůči fyzickým osobám.

Jenom pro vaši informaci, paní poslankyně, na 23 územních pracovištích máme režim tzv. 2+2 už dlouhodobě několik let, což znamená dva pracovníci ve dva pracovní dny. To samozřejmě bude takto fungovat dál. Bude tedy stejně možné jako v současné době učinit podání na podatelně, podat přihlášku k registraci, vyžádat si autentizační údaje pro EET. A u poplatníků, kteří si přijdou vyřídit svoje další daňové záležitosti, jim budou poskytnuty relevantní informace. Takto to dnes už funguje. Běžně se tedy jedná o převzetí veškerých žádostí o posečkání daně, žádostí o prominutí příslušenství, žádostí o informaci o stavu osobního daňového účtu, potvrzování bezdlužnosti a podobně. V období ledna a března, kdy jsou podávána daňová přiznání na daně z nemovitých věcí a na daně z příjmu fyzických osob, se předpokládá jak rozšířený počet dnů, tak i pracovníků, což už Finanční správa činí dlouhodobě. Dokonce Finanční správa už několik let dělá i výjezdy do obcí, že posílí tam a přijíždí tam, prostě to určitě znáte ty akce, přijíždí tam mnohem větší množství úředníků a vybírají přímo, umožňují občanům, aby si ta přiznání podali, případně zkonzultovali přímo na místě.

Paní generální ředitelka, a to je zatím jenom obecná informace bez podrobností, pracuje tak jako každý ve veřejném sektoru, na všech ministerstvech, na nějaké optimalizaci. Já bych chtěla zdůraznit ještě další takové zprávy, které různě probleskují, že by měla Finanční správa snižovat 10 % zaměstnanců. Nebude. Snižovat bude resort Ministerstva financí 10 %. To je moje kapitola. Ale finanční úřady, tam právě v rámci optimalizace těch agend paní ředitelka teď projednává, jakým způsobem nastavit novou systemizaci, případně jak provede optimalizaci pracovníků, takže si mapuje i výtěžnost jednotlivých pracovišť.

Znova opakuji, nebude se měnit vyhláška. Nebude se v podstatě měnit systém, na který jsou občané zvyklí.

Ještě bych doplnila, že 24 územních pracovišť - dokonce, ne 23, ale 24 - je dnes v režimu 2+2, čili dva úřední dny a dva pracovníci. Děláme statistiku, průběžně se to vyhodnocuje, nebo resp. Generální finanční ředitelství. Nebyly zaznamenány žádné problémy. Starostové, tak jak s nimi komunikuji, ředitelé jsou ve větší míře spokojeni. A samozřejmě paní ředitelka mě ubezpečila, že jakákoli změna oproti provozu by byla s nimi probírána, konzultována. A 23. května 2019 se paní generální ředitelka zúčastní 17. sněmu Svazu měst a obcí v Ostravě, kam je pozvána, a vystoupí tam s příspěvkem na toto téma. A už dnes má naplánováno několik schůzek se starostkami a starosty k této záležitosti, s těmi, kteří o to projevili zájem. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Myslím, že to, co je velmi důležité, a to, co vzbuzuje velké vášně, je ta nekomunikace se starosty. Nicméně je zde příslib, že paní ředitelka vystoupí na sněmu Svazu měst a obcí. A pokud by bylo možné skutečně v těch jednotlivých regionech starosty včas informovat, protože na starosty se pak obracejí občané s tím, že dojde k nějakému úbytku služeb, a nikoli na Finanční správu. Takže děkuji za tento příslib.

Nicméně jsou ještě taková čísla, že by se mělo jednat o přesun až 500 úředníků, což znamená, že ta optimalizace může postihnout nejenom občany na OSVČ, ale i firmy... A mohou zase přesouvat svá sídla blíže k větším městům. A to přece nechceme.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude odpovídat na doplňující dotaz. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Rozumím tomu, co tady bylo řečeno. Nicméně já jsem se pohybovala 25 let ve Finanční správě a úplně přesně vím, jak to vzniklo. Přesně vím. Paní ředitelka, aby něco vůbec mohla řešit, tak zadala svému poradnímu orgánu - týmu ředitelů - úkol. Já s tím bojuji celý život, takže vím. Řekla jim, udělejte si optimalizaci, dejte mi statistiky, jak to vidíte. Bude to takto fungovat? A takto se s nimi radí. Jak to jinak může dělat? Je to celá republika. A ti se rozjeli do svých regionů a zadali to dál. Systémem padajícího listu to v podstatě propadlo až prostě ke kolegyním na územních pracovištích, na podatelnách, a ty se najednou zalekly, že se budou stěhovat do jiné obce, aniž něco takového padlo. A co udělaly? Běžely honem za starostou, aby si mu postěžovaly. Anebo ho potkaly na návsi. To je běžné. Já jsem také z malé jihomoravské vesnice. Takže takhle to bylo. Věřte, že nic není na stole. A až to na stole bude, tak o tom všichni kompetentní budou vědět. Děkuju vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji vám. A nyní bude interpelovat paní poslankyně Krutáková pana ministra Brabce ve věci rtuti v ovzduší. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, obracím se na vás s dotazem ohledně limitů pro znečišťovatele ovzduší. Přibližně před týdnem se na serveru aktualne.cz objevil článek s nadpisem Brabec jde na ruku uhelné lobby, u jedovaté rtuti je moc tolerantní, tvrdí aktivisté. V tomto článku se píše, že uhelné elektrárny díky vyhlášce z díly Ministerstva životního prostředí budou mít možnost odečtu 40 procent z naměřených hodnot rtuti. Je to označeno jako nejistota měření a ministerstvo argumentuje příkladem Německa.

Chtěla bych upozornit, že Německo je znečišťovatelem číslo jedna v Evropské unii, co se týče rtuti, a i tam je vyhláška podstatně přísnější. Znečišťovatelé totiž musí nejdříve prokázat, jakou konkrétní chybu měření jejich přístroj má, a pouze přesně takovou mohou od naměřených výsledků odečíst až do maximální hodnoty 40 procent. Chci se tedy zeptat, co je pravdy na tom, že ministerstvo jde na ruku uhelné lobby a nepřímo podporuje znečišťovatele, či ty hodnoty budou podobné jako v Německu a čeho touto vyhláškou chce ministerstvo docílit. Zda umožnit majitelům starých zařízení ušetřit peníze na investice či ochránit zdraví lidí a životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo a děkuji za ten dotaz, vážená paní kolegyně. Tady vidíte, že číst některé titulky vysloveně škodí zdraví. Já nechci... Ale musím říct, že s tím mám tu samou zkušenost, a já si myslím, že mnozí editoři kolikrát v článku, který nic takového neobsahuje, aby přilákali čtenáře, tak do toho dají nějaké - samozřejmě senzační - senzační tvrzení. A já bych především chtěl říct, tedy mě to mrzelo, ta kauza, která se kolem toho rozpoutala, protože upřímně řečeno je zbytečná.

Za prvé chci říct, že to je návrh vyhlášky, která šla do meziresortního připomínkového řízení po poměrně velké debatě, a ta debata bude pokračovat v rámci meziresortu. Myslím si, že uzávěrka meziresortu je někdy v polovině května, a potom se budou vyhodnocovat a vypořádávat připomínky, které přijdou a kterých určitě přijde řada ať už od nevládních organizací, od různých svazů, asociací atd.

Objevily se ale také v těch článcích bohužel v tomhle případě i nefér argumenty, některé demagogické argumenty, které přicházely od některých nevládních organizací toho typu, že to vlastně výrazně zhorší situaci oproti stávajícímu stavu. Je to úplně naopak. Dnes totiž neexistuje kontinuální měření a naopak zavedení toho kontinuálního měření bude znamenat výrazné snížení emisí rtuti a skutečně zásadní zpřísnění pro emitenty, respektive pro výrobce. A to, kde stojí ministerstvo, na jaké straně, jestli stojí samozřejmě na straně ochrany životního prostředí a zdraví, tak to já myslím, že je úplně zřejmé. A je pro mě osobně směšné ve chvíli, kdy všichni vědí, že jsem přišel s myšlenkou uhelné komise a dalších věcí, že bychom chtěli vycházet vstříc uhelným lobby, protože já myslím, že je tady celá řada důkazů, že to je přesně opačně. Já tvrdím, že doba uhelná skutečně skončila nebo končí, a samozřejmě i zpřísňující se limity, emisní limity na všechno, to se netýká jenom rtuti, pro výrobce jsou zásadní v těch posledních letech a budou zásadní i nadále.

Jenom prosím skutečně dovolte mi několik čísel, ona jsou to tedy poměrně suchá čísla, ale jsou docela důležitá, a některé informace, které jsou s tím spojeny.

Především ta novela vyhlášky č. 415/2012 Sb. Skutečně byla tam doplněna hodnota procentuálního podílu výsledku pro postup výpočtu validovaných průměrných hodnot z naměřených hodnot pro kontinuální měření rtuti ve spalinách. Opět zdůrazňuji to slovíčko kontinuální, protože to dneska neexistuje. Ty procentní hodnoty jsou ve shodě s legislativou Evropské unie a byly stanoveny pro všechny znečišťující látky, které jsou měřeny kontinuálně. Potřeba doplnění rtuti vyvstala v souvislosti s novými požadavky kontinuálního monitorování emisí, které stanoví prováděcí rozhodnutí Komise, Evropské komise, a kterými se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách. Rtuť byla dosud měřena výhradně jednorázovým měřením. A už z toho vyplývá, kdo ví, jakým způsobem procházejí nebo probíhá jednorázové měření a kontinuální, tak je prostě už z toho zřejmé, že to bude podstatně přísnější pro ta velká spalovací zařízení nad 300 megawattů jmenovitého tepelného příkonu. Procentuální podíly, které definují jak minimální požadavek na přesnost měřicích systémů kontinuálního měření emisí, tak hodnotu, která slouží pro stanovení validovaných výsledků, jsou ve vyhlášce stanoveny pro všechny znečišťující látky, které jsou měřeny kontinuálními metodami, a to v rozmezí od 10 procent do 40 procent. 40 procent se netýká jenom rtuti, ale týká se to i dalších sloučenin typu HF, H2S, CS2, kyseliny chlorovodíkové atd. Možnost provádění validací kontinuálního měření emisí je v legislativě České republiky už od roku 2002 pro spalovny odpadu a od roku 2012 pak legislativa připouští validaci výsledků i u spalovacích stacionárních zdrojů nad 50 megawattů. Vysoká nejistota vyžadující validaci hodnotou 40 procent je specificky u rtuti dána mimo jiné obecně velmi nízkými koncentracemi obsahu rtuti ve spalinách, které se pohybují od 1 do 10 mikrogramů na metr krychlový, tak i odlišnými principy měření kontinuálních metod o metody jednorázového měření (upozornění na čas). Jestli ještě využiji doplňující otázku. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím paní poslankyni o doplňující otázku.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Doplňující otázku nemám. Spíše jenom dám prostor panu ministrovi, aby nás všechny seznámil s tím textem, a jenom chci tedy už teď poděkovat za vysvětlení, a pokud ta vyhláška opravdu bude mít pozitivní dopady, tak to bude jenom dobře.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana ministra o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za dodatečné dvě minuty. Skutečně hodnota té nejistoty byla převzata z německé legislativy, ale zase je to trochu - my starší známe pojem Rádio Jerevan, kdy některé nevládní organizace říkají: No proč zrovna Německo. Protože oni mají 40 procent a jsou největší. No jo, ale Německo podle našich informací je vlastně jediné, kdo má dlouhodobě zkušenosti s kontinuálním měřením rtuti. Po zveřejnění návrhu se tedy objevila kritika ze strany několika ekologických nevládních organizací, které v současné době rozeslaly poslancům a senátorům své stanovisko, ale v těchto připomínkách se objevují některé nepravdy a nepřesnosti a dovolte mi je krátce okomentovat.

Za prvé tvrzení, že evropská legislativa umožňuje validaci pouze pro látky stanovené přímo ve směrnici o průmyslových emisích, a tedy že postup Ministerstva životního prostředí je v rozporu s legislativou Evropské unie. Není to pravda, protože směrnice opravdu rtuť v souvislosti s validací nezmiňuje, což je ovšem dáno tím, že v době jejího schválení, což bylo v roce 2010, nebyly ještě metody kontinuálního měření rtuti dostatečně rozvinuty, a tedy nebylo toto měření předepsáno. V rámci jednání pracovního výboru Evropské komise k této směrnici bylo potvrzeno, že i při vyhodnocení výsledků nově požadovaného kontinuálního měření rtuti je možné uplatnit standardní postupy statistického vyhodnocení výsledků včetně validací.

Dále se objevuje tvrzení, že hodnota převzatá z legislativy Spolkové republiky Německo je nerelevantní z důvodu odlišného postupu validací. A je potřeba říct, že v praxi je zjištěná nejistota na této úrovni, tedy rozdíl mezi postupem ve Spolkové republice Německo a v České republice velmi, velmi malý. I německá legislativa umožňuje, aby nejistota dosahovala uvedených 40 procent, a znovu říkám, protože Němci mají nejdelší zkušenost s kontinuálním měřením rtuti na rozdíl od ostatních států.

Tvrzení, že postupuje v rozporu s Minamatskou úmluvou - opět to není pravda. Tato úmluva (upozornění na čas) emisní limity pro rtuť pro spalování uhlí, natož postupy pro její měření a vyhodnocení výsledků nestanovuje. Takže opravdu, určitě se k tomu vrátíme v dalších týdnech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a nyní prosím paní poslankyni Golasowskou, která bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci náročných profesí. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, jistě víte, že v souvislosti s věkovou hranicí odchodu do důchodu, která se postupně dostává na hranici 65 let, souvisí také diskuse o dřívějším odchodu do důchodu pro zaměstnance pracující v náročných profesích. Bylo mi řečeno, že vytipovat tyto náročné profese je úkol pro Ministerstvo zdravotnictví a já se ptám, zda Ministerstvo zdravotnictví disponuje nějakými statistikami o náročných profesích, a pokud ano, zda je možné je získat. Pokud ne, v jakém časovém horizontu je schopno Ministerstvo zdravotnictví tyto statistiky dodat? Tato data jsou také potřebná pro důchodovou komisi, která se bude zabývat dřívějšími odchody do důchodu právě pro tyto vybrané profese. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a pan ministr není přítomen, takže na vaši interpelaci odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní prosím paní poslankyni Pekarovou, která bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci stávkové pohotovosti zdravotních sester. Prosím.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, zdravotní sestry Charity Česká republika, Asociace domácí péče a České asociace sester jsou od srpna minulého roku ve stávkové pohotovosti. Důvodem je dlouhodobé podfinancování domácí péče, které ohrožuje existenci tohoto oboru. Poskytování zdravotní péče doma umožňuje pacientům zůstávat i přes jejich obtíže doma s jejich blízkými. Pro rodiny, které nechtějí využívat lůžková zařízení, se jedná o nenahraditelnou pomoc, která je navíc pro stát i zdravotní pojišťovny ve srovnání s pobytem v nemocnici finančně výhodnější. I přesto zdravotní pojišťovny domácí péči oproti nemocnicím znevýhodňují, přičemž proplácejí jen část výkonů, které zdravotníci provedou. Nespravedlivě regulovaný systém úhrad domácí zdravotní péče tak stahuje mzdu zdravotní sestry, která zdravotní úkony u pacientů provádí a jejíž práce má být placena právě z úhrad zdravotní pojišťovny, hluboko pod celostátní průměr platu sester. Bez nich by přitom mnozí pacienti skončili v nemocnicích, což je pro ně složitější.

Zástupci stávkové pohotovosti absolvovali za poslední rok osm jednání jak s vámi, tak i se zdravotními pojišťovnami, avšak žádný z jejich požadavků nebyl doposud splněn. Vážený pane ministře, jakým způsobem hodlá vláda krizovou situaci domácí péče řešit? Opakuji, že pokud nedojde k zásadní změně financování systému domácí péče, hrozí zánik této služby, kterou v současné době využívá kolem 140 tisíc pacientů. Jsou české nemocnice připraveny se o tyto pacienty postarat? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, a protože je pan ministr nepřítomen, odpoví na vaši interpelaci písemně do 30 dnů.

A nyní prosím pana poslance Polanského, který bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci likvidace ekologické zátěže v areálu Dolních Vítkovic. Pan poslanec Polanský je přítomen a má slovo.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám, pane předsedající. Vážené dámy a pánové, milá vládo, přeji pěkné odpoledne.

Vážený pane ministře, interpeluji vás v souvislosti s probíhající likvidací ekologické zátěže v areálu někdejších Vítkovických železáren, konkrétně jde o plánovaný odstřel komína v závodu tzv. aglomerace v oblasti Dolních Vítkovic. Přestože původně bylo rozhodnuto o jeho postupném rozebrání, nedávno došlo ke změně rozhodnutí stavebním úřadem v Ostravě-Vítkovicích a komín, který sloužil v provozu spékání železné rudy před jejím vsazením do vysoké pece, a je tedy dodnes plný vysoce karcinogenních látek, má být nyní odstřelen. Toto bylo povoleno Obvodním báňským úřadem pro území Moravskoslezského kraje dne 29. 4. 2019. Jen pro informaci uvádím jednací číslo SBS 40384/2018/OBÚ-05/47.

Bohužel během procesu povolování nebyla přímo dle rozhodnutí příslušného úřadu vůbec hodnocena zdravotní rizika tohoto způsobu odstranění stavby, stejně jako dopady na životní prostředí. Vzhledem k silnému odporu okolního obyvatelstva, petici podepsalo přes 700 občanů, plynoucímu ze strachu z masivního znečištění ovzduší po dobu odstřelu vás tímto žádám o prověření celého procesu povolení odstřelu dotčeného komína, neboť jmenovaná rizika nebyla oficiálně prošetřena. Děkuji vám za reakci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za tu otázku. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Tady je vidět, jak je práce ministra barvitá, protože ještě ráno jsem o komínu nic nevěděl a teď už přece jenom něco ano a snad vám budu schopen odpovědět k vaší spokojenosti.

Demolice tohoto konkrétního objektu je součástí projektu odstranění celkem 42 staveb v rámci odstraňování starých ekologických zátěží v tzv. aglomeraci v oblasti Dolních Vítkovic. Způsob odstranění objektů je specifikován v projektu, k němuž se souhlasně vyjadřovaly všechny příslušné orgány včetně České inspekce životního prostředí, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva financí a řady odborných firem. Projekt musí splňovat všechny legislativní předpisy, to znamená včetně ochrany ovzduší.

Způsob odstranění komína z postupného rozebírání na odstřel byl změněn na základě posudku statika, dle něhož je komín v takovém havarijním stavu, protože byl v 50. letech stavěn úspornou technologií, a je tedy na konci své životnosti. Statik dokonce zakázal vstup ke komínu do vzdálenosti 150 metrů, a rozhodl tedy o nutnosti odstřelu komína. V tomto případě je také si potřeba uvědomit, že postupné rozebírání komína by způsobovalo stejnou expozici jako odstřel, přičemž by tato expozice trvala déle a navíc by zde nebylo použito zkrápění, tj. zachytávání prašných částic do roztoku.

Na demolici komína jsou vydána všechna příslušná povolení včetně demoličního výměru a rozhodnutí báňského úřadu. Demolice komína je i součástí rozhodnutí České inspekce životního prostředí z roku 2001, na základě kterého budou nápravná opatření provedena. Letos byla všemi zúčastněnými, tedy Ministerstvem financí, Ministerstvem životního prostředí, Českou inspekcí životního prostředí a supervizí v souladu se směrnicí Ministerstva financí a Ministerstva životního prostředí, ta směrnice se týká přípravy a realizace zakázek řešících ekologické závazky vzniklé před privatizací, schválena změna projektu. Nad rámec projektu bylo požadováno doplnění podrobností o protiprašných opatřeních, tj. o zkrápění komína při demolici. Vyjádření se k samotnému odstřelu je v kompetenci báňského úřadu, který mj. posuzuje rizika tohoto odstřelu a řeší podmínky odstřelu.

Podle našich informací je primárním problémem spíše to, že místní spolek Svatý Václav se snaží zabránit samotné demolici komína a chce jej nechat vyhlásit jako kulturní památku, ale dle tedy našich informací - nevím, zda jsou správné, takže mohu jenom říci, že dle našich informací památkový ústav s tímto návrhem nesouhlasí.

Ale k vašemu dotazu na přešetření chci říct, že skutečně ta změna projektu z demolice rozebráním na demolici odstřelem právě na základě rozhodnutí statika o nebezpečnosti té stavby byla vlastně prověřena a schválena všemi orgány, včetně supervize a včetně České inspekce životního prostředí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, pan poslanec má zájem o doplňující otázku? Nemá.

Takže přistoupíme k další interpelaci a tou je interpelace paní poslankyně Dany Balcarové na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji vám, pane předsedající. Vážený pane ministře, chci se vás zeptat na otázky, které mě napadají v souvislosti s návrhem varianty výstavby dálnice D3. Já to mám tady, ale na malém obrázku. (Ukazuje mapku velikosti A4.)

Vy asi znáte tu situaci. Tam jsou dvě varianty. Jedna varianta vede kolem původní stopy současné silnice I. třídy a druhá je vedena přes velice významné území z hlediska životního prostředí, z hlediska vodních zdrojů, z hlediska rekreačního potenciálu. Prostě pro mě je to úplně nepochopitelné. Vím, že to není úplně vaše parketa, že tu trasu jste nenavrhovali vy jako Ministerstvo životního prostředí, ale navrhovala to správa dopravy. Ale Ministerstvo životního prostředí k tomu zpracovávalo EIA, nebo ji hodnotilo, a to hodnocení je souhlasné. Mě to velmi zaráží, protože podle mě dopady na životní prostředí, a hlavně v tuto chvíli tam vidím jako velké riziko, co se týká vodních zdrojů, které hlavně kolem Jílového u Prahy jsou velice významné, je jich tam několik, a současné zdroje budou ohroženy tou velkou stavbou. Bude tam postaveno mnoho tunelů. Největší most v Čechách by tam měl být vybudován. Prostě je to úplně brutální stavba, která podle odhadů by měla vyjít na jednu miliardu korun jeden kilometr. Takže nejen že to není ani ekologické, ale není to ani ekonomické. Takže kdyby to mělo aspoň jeden ten aspekt, tak to dovedu pochopit, ale v tuto chvíli mi to je záhadou.

Takže se ptám, na základě čeho ministerstvo dalo souhlasné stanovisko s tou variantou.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za váš dotaz. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec To jste tam ten stupínek klidně mohla nechat, paní předsedkyně, já bych si připadal větší aspoň jednou (se smíchem). Ale dobře. Já si ho tam tak nenápadně přisunu.

No, my jsme právě při zadání té vaší interpelace si nebyli úplně jisti, čeho se to nakonec bude týkat. Takže já spíš, protože to je na poměrně - jak vy jste správně řekla - to je poměrně široké téma. Vůbec posouzení D3 celkem. Ale dovolte mi jenom se vyjádřit k té celé trase a potom k té části Jílového u Prahy. A případně můžeme doplnit ty informace spíš asi v písemné podobě, protože tohleto je trošku jako širší zaměření než to, na co jsem teď připraven. Ale rád využiji aspoň tento čas.

D3, ta středočeská část, byla posouzena z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí už v letech 2007, 2012. Celková délka posouzeného úseku je ve variantách 58,2 až 61,5 kilometru. A stanoviskem EIA byla nakonec doporučena západní varianta, jejíž součástí je třeba právě ten obchvat Jílového u Prahy, přivaděč Týnec nad Sázavou a tzv. Václavická spojka. Pro západní variantu následně Ředitelství silnic a dálnic připravilo dokumentaci pro územní rozhodnutí a dále Ministerstvo životního prostředí vydalo 6. června 2017 souhlasné závazné ověřovací stanovisko a dne 2. 6. 2017 prodloužilo platnost stanoviska EIA.

Pokud se týká právě té části kolem Jílového, protože to je právě součástí toho posouzeného záměru, tak ty přivaděče Jílové u Prahy propojují dálnici D3 a silnici II/104 a silnici II/105. A vzhledem k tomu, že se vlastně jedná o severní a jižní větev, budou tyto přivaděče plnit zároveň funkci obchvatu města. Ty koridory přivaděčů jsou stabilizovány v územním plánu a jsou zahrnuty jako veřejně prospěšné stavby. Dle dokumentace EIA bude severní větev přivaděče budována v předstihu před samotnou stavbou D3, aby po jeho trase mohla být vedena doprava při výstavbě dálnice D3 a jižní větve přivaděče.

Ministerstvo životního prostředí se na základě žádosti Ředitelství silnic a dálnic dosud předběžně vyjádřilo ke změnám projektu v rámci celé délky dálnice D3 včetně uvedených souvisejících staveb. A jediným úsekem, kde Ministerstvo životního prostředí dosud tuto žádost neobdrželo, je právě obchvat Jílového u Prahy. Důvod tohoto postupu a aktuální stav přípravy nám není znám. Informace může poskytnout Ředitelství silnic a dálnic, popř. Ministerstvo dopravy.

Tak to asi spíše jenom trošku vytrženo z kontextu. Pokud by vás opravdu zajímal celkový proces, proč se vyjadřovalo k této variantě a jak, protože to je skutečně horizont 2007, 2012, tak doplníme písemně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane ministře. Je zájem o doplňující otázku. Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Já dám doplňující otázku a nechám tady panu ministrovi stupínek, aby si to mohl užít (se smíchem). A chtěla jsem se zeptat. Bude se... Vypadá to, že tedy bude variantní změna. Bude tam obchvat kolem Jílového, bude ta trasa vypadat trošku jinak, jestli ministerstvo bude dělat novou EIA, nebo jakým způsobem se vyrovná vlastně s těmi změnami. Děkuji. Stupínek nechávám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec No to je úplně něco jiného. To je jako neporovnatelné takhle. Já se trošku obávám, abych ho neprošlápl (se smíchem).

Ale my v této chvíli, paní kolegyně, vidíme vlastně jediný úsek, a to je úsek v délce zhruba pěti kilometrů. To je vlastně právě oblast Jílového až ta mimoúrovňová křižovatka Hostěradice včetně. A v tomto úseku je zatím ze strany Ředitelství silnic a dálnic navrženo tak velké množství změn záměru, že tím byl navržen vlastně ucelený významně pozměněný úsek plánované dálnice D3. Jedná se o celou řadu změn směrového a výškového vedení a s tím spojené změny umístění záměru. A tam už jsme oficiálně Ředitelství silnic a dálnic informovali 25. října 2018 a neoficiálně již v průběhu jara o tom, že tam dochází k celé řadě změn a takovou možnost je možné provést výhradně na základě postupu dle zákona č. 100/2001. To znamená, my jsme ale oznámení záměru, resp. dokumentaci vlivů záměrů na životní prostředí v tomto úseku dosud neobdrželi. A dle našeho názoru by výše uvedené nové posouzení dle zákona č. 100/2001 u změn dálnice D3, pokud bychom ho nepožadovali, tak by to opravdu mohlo mít docela závažné negativní dopady potom na územní rozhodnutí a případné další rozhodnutí.

Takže jak se v této věci zachová Ředitelství silnic a dálnic a Ministerstvo dopravy, je spíše otázka na ně. My vidíme vlastně v celém tom úseku tuto část, která má zhruba pět kilometrů, kde podle názoru našich specialistů skutečně dochází k celé řadě změn (upozornění na čas). Pardon. A tam skutečně by podle našeho názoru bylo důležité se na to znovu podívat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Jana Krutáková s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci zřízení truckparku u obce Lanžhot. Jedná se o hraniční přechod z jihovýchodních zemí. Denně zde projede přibližně 250 až 300 kamionů a jejich řidiči nemají prostor, kde by si mohli zajít na toaletu, najíst se či vyspat. Jediný truckpark v okolí je na D1 za Brnem u Ostrovačic.

Na této hranici se pak nacházejí budovy, které jsou ve vlastnictví státu, konkrétně ve správě Ředitelství silnic a dálnic. Bohužel se stát o tyto budovy nestará s péčí dobrého hospodáře a vstup do naší republiky pak působí jako vstup na divoký východ. Nejen že jsou tady zchátralé budovy, ale je zde také nepořádek, spousta odpadků. Kamiony následně stojí naprosto všude, což je možné vidět i po cestě do Prahy, kdy veškerá otevřená odpočívadla a čerpací stanice jsou prakticky plné.

Chtěla jsem se vás tedy zeptat, zda plánujete vybudovat nějaké truckparky na jižní Moravě a zda není dle vašeho názoru vhodné je vybudovat právě na tomto místě, kde jsou nevyužité chátrající budovy ve vlastnictví státu. A druhá otázka. Z jakého důvodu jsou uzavřena, a tím nevyužívána již vybudovaná některá odpočívadla na D1? Předem děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Veronika Vrecionová s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Paní poslankyně není přítomna, to znamená, její interpelace propadá.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, já bych se teď chtěl věnovat otázce, která vzbudila poměrně velkou pozornost. Nemyslím si, že ani tak kvůli svému obsahu, protože o rušení vrchních soudů se tedy mluví už velmi dlouho, ale spíš v souvislosti s načasováním a vztahem některých státních zastupitelství k případu, ve kterém je trestně stíhán pan předseda vlády.

Já bych se chtěl zeptat paní ministryně, jestli by mi mohla trochu ozřejmit, jak to myslela s tím rušením vrchních státních zastupitelství. Já jsem chtěl předeslat, že osobně i já i celý náš poslanecký klub podporujeme, aby se zjednodušila soudní soustava, abychom měli soudní soustavu obecných soudů, která bude tříčlánková a budou tam i tři stupně. Ne jako je to dneska, kde máme extrémně složitou soustavu. Nicméně se nedomnívám, že by to rušení vrchních soudů bylo jedinou možnou variantou.

Když se podíváme na některé ty zahraniční úpravy, např. v Nizozemsku, ve Finsku a v dalších státech, kdy je soudnictví velmi dobře hodnoceno občany, tak spíš tam přetrvává ten model, že těch soudů, které jsou pod nejvyšším soudem, je relativně málo, že jsou to třeba dva, tři nebo pět soudů. A ten náš systém, kde bychom se dostali na poměrně vysoký počet osmi krajských soudů, který by byl pod Nejvyšším soudem v případě zrušení vrchních soudů, se jeví jako poměrně vysoký. Bylo by poměrně náročné sjednocovat judikaturu z tolika různých soudů.

Chtěl jsem se zeptat, jestli paní ministryně zvažovala i model, že by se z okresních soudů vytvořily pobočky krajských soudů, že by proběhla optimalizace soudní mapy na základě výroční statistické zprávy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Než dám slovo paní ministryni, tak bych přečetl omluvu. Paní poslankyně Helena Válková se omlouvá mezi 16.15 a 18.00 z důvodů pracovních a paní poslankyně Dana Balcarová od 17 hodin do konce jednání z pracovních důvodů.

Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážení přítomní poslanci, já jsem ráda, že Piráti podporují třístupňovou soustavu. V tom si určitě budeme rozumět.

Jak jsem to myslela? Myslela jsem to tak, že v tomto volebním období samozřejmě nic takového nebude na pořadu dne. Pouze jsem chtěla, aby tato záležitost už jednou provždy byla nějakým způsobem vyhodnocena. On už s tím začal Otakar Motejl někdy v roce 2000, spadlo to pod stůl, pak to chtěli všichni, chtěl to Pospíšil, tady mám vyjeté články, chtěli to další ministři, ale nikdy na to nedošlo.

A protože taková reforma trvá minimálně dvě volební období, tak je potřeba začít aspoň připravovat potřebné analýzy a podklady, abychom nakročili správně, a až bude pan Michálek tím kýženým ministrem spravedlnosti třeba v tom příštím volebním období, tak jistě takovou moji činnost ocení, že tam ty podklady bude mít. Chystám to v podstatě pro nového ministra v novém volebním období a ten ministr by potom měl už rozhodnout, jestli tedy se do té reformy pustíme. Není to o zrušení vrchních státních zastupitelství, jak je mi zase podsouváno, ale o zrušení jak vrchních soudů, tak vrchních státních zastupitelství. Je to o zúžení soustavy na tři stupně, protože čtyři stupně jsou na tuto zemi, která je malá, velice luxusní sestava.

Takže jestli vám to takhle stačí?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan Michálek má zájem? Ano. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za odpověď. Já jsem se chtěl ještě zeptat na doplnění, které se týkalo možné varianty toho, že by se redefinovaly krajské soudy, že by to byly nalézací soudy a že by se z okresních soudů udělaly pobočky nalézacích soudů na úrovni soudních krajů. To znamená, soudní soustava by pak začínala na kraji, odvolací soud by byl vrchní soud a dovolací soud by byl Nejvyšší soud, jak to například prezentoval předseda Městského soudu v Praze v asi šest let starém vystoupení na právním kongresu. To je také jedna z možných variant.

Já se domnívám, že to rozhodnutí, kterou variantu, kterou cestou se pustit, by mělo být vyhotoveno až právě po podrobném zpracování a vyhodnocení soudní mapy, jaký je nápad v jednotlivých soudních krajích, okresech, protože ty malé okresní soudy, kde některý z nich má 6 soudců a některý z nich má 72 soudců, jsou opravdu velmi nevyvážené.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní ministryně má zájem o odpověď.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Tak samozřejmě toto já nebudu rozhodovat, to už bude rozhodovat můj nástupce. Máte pravdu, potíže s okresními soudy jsou, a je otázka, jak tedy s krajskými soudy. Ale jak říkám, já připravuji, nebo chci připravit pouze podklady, aby nový ministr měl podrobně zmapováno, jak to v kontextu doby tady se soudy chodí, a co je potřeba udělat, to už musí rozhodnout on sám.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Václav Votava, který ale není přítomen v jednacím sále, takže jeho interpelace propadá. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Adama Vojtěcha. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, do mateřských školek nám chodí minimálně 1 100 dětí postižených autismem. Tyto děti mají problém s komunikací a dorozuměním se. Velmi jim pomáhá aplikovaná behaviorální analýza, takzvaná ABA terapie. Jedná se o jedinou známou léčebnou metodu, jejíž výsledky jsou podloženy vědeckým výzkumem. Tato terapie dokáže pomoci nejvíce u dětí do šesti let, kdy mají největší potenciál k učení. Je nezbytná k tomu, aby se tyto děti naučily mluvit a eliminovat problémové chování. Má však jeden velký háček. Je to finančně velmi náročná metoda a zdravotní pojišťovny ji neproplácejí. Přitom se Ministerstvo zdravotnictví už v roce 2016 zavázalo, že zajistí s pojišťovnami úhradu alespoň základního standardu ABA terapie. To by bylo dobré, ale má to háček. Ve skutečnosti se nic nestalo. Ministerstvo se vymluvilo na nesoučinnost s odbornou veřejností. Nově by se zařazení terapie do zdravotnických služeb mělo ověřit na pilotní studii, avšak to je faktický krok zpět a rodičům to nepomůže.

Vážený pane ministře, proč trvalo tři roky, než se Ministerstvo zdravotnictví rozhoupalo tuto problematiku řešit? Jak dlouho bude trvat, než ji vyřeší? Bude to trvat další tři roky nebo ještě déle? Opravdu se musíme vracet zpět k pilotní studii? Domnívám se, že by stát měl těmto dětem a jejich rodičům vycházet vstříc a nikoliv oddalovat řešení, které jim pomůže. Mohl byste říci jasný a nepodmíněný závazek, kdy s touto situací, která je ostudná, něco uděláte? Jaký bude harmonogram dalších kroků? Děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, tak na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Vít Kaňkovský s interpelací na pana ministra Karla Havlíčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážený pane ministře, milé kolegyně, kolegové. Česká republika řeší už několik let trvalé uložení jaderného odpadu. Je v tuto chvíli vytipováno devět lokalit. Už mělo dojít k zúžení na čtyři lokality, k čemuž ale zatím nedošlo. Nevím, jestli jenom shodou okolností, ale je to spíše asi geologickými podmínkami. Jsou čtyři z lokalit vytipovány na Vysočině, v mém mateřském kraji. Jistě všichni chápeme, že stát musí mít nějakou strategii pro trvalé uložení vyhořelého paliva, byť všichni doufáme, že než k tomu dojde, tak třeba dojde k nějaké nové technologii, která by vyhořelé palivo nějakým způsobem ještě zhodnotila, nicméně tu strategii musíme mít.

Bohužel se domnívám, že všechny ze zatím vytipovaných lokalit mají svá slabá místa, každé možná trošku někde jinde. Pokud se jedná o lokality na Vysočině, tam jsou zásadní problémy s tím, že jsou tam významné zdroje pitné vody, mimo jiné vodní nádrž Želivka, která zásobuje Prahu a okolí, vodní nádrž Hubenov, která zásobuje krajské město Jihlavu, ale i některé další. Z tohoto pohledu je asi nejrizikovější lokalita Čertův Hrádek u Hojkova, ale i všechny ty ostatní další lokality mají své problémy. Občané těchto lokalit a dalších dotčených obcí opakovaně vyzývají Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí i Správu úložišť radioaktivních odpadů, aby se vyjádřily k jejich připomínkám a aby je informovaly o dalších krocích.

Já se vás, pane ministře, jako nově nastupujícího ministra průmyslu a obchodu chci zeptat, jakou vy vidíte další strategii v postupu hledání finální lokality a jestli jste ochoten napřímo komunikovat s dotčenými samosprávami i občany. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, děkuji za dotaz. Dneska dostávám samé citlivé otázky. Ano, úložiště je jedna z nejcitlivějších otázek řešení budoucí koncepce v rámci rozšíření jádra, protože jak jsem zde říkal už v první interpelaci, jádro nás nemine, rozšíření jádra je celkem jasným krokem s ohledem na celou řadu faktorů, jak na faktor bezpečnosti, ekologie, tak na faktor ekonomický a ve finále i faktor toho, že musíme přihlížet k útlumu uhlí. To znamená, jenom zopakuji to, co jsem říkal před pár desítkami minut, pravděpodobný podíl jádra bude okolo 50 % mezi roky 2030 až 2040.

Samozřejmě s tím je spojena velmi citlivá oblast úložiště. Já teď zrekapituluji ten stav. V tuto chvíli je 7 plus 2, já říkám 7 plus 2 lokality, protože ty dvě jsou spojeny s lokalitou Dukovan a Temelína. A další jízdní řád by měl být takový, že do roku 2022 by měly být vytipovány ty finální dvě lokality, v roce 2025 by mělo být rozhodnuto o té poslední, přičemž v roce 2045 by se mělo začít budovat, do roku 2065 by mělo být hotovo a 2065 a dále by měla být v provozu. Teď neříkám asi úplně nic nového, nicméně co je zcela zásadní, je to - tím i odpovídám částečně, proč jsou ty lokality vytipovány v oblasti Kraje Vysočina, v oblasti jižních Čech, částečně ještě západních Čech - musí to být hlubinné úložiště, to je jedna věc, a druhá, musí tam být dostatek horniny okolo, tak aby to bylo dostatečně bezpečné. Samozřejmě ta otázka bezpečnosti je prioritní, je zcela zřejmá.

Musím říct, že v rámci SÚRAO, čili klíčové instituce, která má toto na starosti, došlo k zásadní změně. Je tam nový ředitel pan Prachař. Já jsem měl možnost už se s ním setkat, z mého pohledu je to kvalifikovaná osoba, je to člověk vysoce komunikativní a je to člověk, který sází - a nejenom on, ale i jeho tým - na to, že se musí velmi citlivě, velmi kvalifikovaně a hlavně osobně jednat se všemi dotčenými oblastmi. Troufám si tvrdit, že to bude zásadní změna v komunikaci SÚRAO vůči těm dotčeným oblastem, protože já respektuji to, že v minulosti - a teď nehledám viníka - tam ten komunikační problém byl zřejmý. V celé řadě postupů se postupovalo systémem tady je stát a my rozhodujeme a tady je někdo, kdo se přizpůsobí, což si myslím, že je špatně, to prostě být nemůže. Jedná se o natolik důležitou věc, která do určité míry ovlivní ekonomicky, možná i sociologicky ty dané oblasti, a podle toho se k tomu musí přistupovat. Takže styl komunikace se mění a ta komunikace bude za prvé na osobní bázi, na osobní bázi pochopitelně jak vedení SÚRAO, tak vedení Ministerstva průmyslu a obchodu, a já vám tady můžu garantovat, že prostě objedu všechny ty oblasti, které tam jsou, setkám se s představiteli těch oblastí, to znamená s místními samosprávami nebo se starosty, a pochopitelně i s tou veřejností, která bude mít zájem diskutovat, a to jak s tou, která prostě chce slyšet pouze, co tam bude, tak s tou, která dneska vystupuje třeba nějakým zásadnějším způsobem proti. Prostě to k té diskusi patří. Takže to je moje pozice. Pochopitelně budu chtít, aby tam komunikovali poté i všichni kompetentní z ministerstva, v tomhle případě zejména náměstek pro oblast energetiky.

Nicméně používají se dneska, začínáme používat i nové komunikační nástroje, teď tady nechci chodit do detailů, jako když se vytváří nový komunikační web. Bude se komunikovat prostřednictvím nových technologií. Protože si uvědomme, že to zajímá i mladou generaci, která dnes prostě vyžaduje tento styl komunikace. Tak to je zřejmé. Musí se pochopitelně jednat i na úrovni ekonomické, to znamená, musí se vlastně otevřeně říkat, jaké benefity z toho ty konkrétní lokality mohou mít. Musí se jim to vysvětlovat. Musí se říkat, jakým způsobem se zabezpečí to, že mohou v uvozovkách klidně spát, to znamená, že nebude ohrožena nějakým způsobem jejich bezpečnost nebo že tam nehrozí žádná kontaminace či cokoli jiného.

Musí se ukazovat příklady ze světa. My nejsme jedinou zemí, kde se toto řeší. Popravdě řečeno, každá jaderná v uvozovkách velmoc řeší dneska jaderné odpady. Podívejme se do Francie, kde je 75procentní podíl jádra, podívejme se na Slovensko. Já jsem měl možnost jednat, je to týden, týden přesně, s premiérem Slovenska a s ministrem hospodářství, kde řeší podobné náležitosti. Díváme se, jakým způsobem to řeší ve skandinávských zemích, a prakticky každá země na světě, nemluvě o Americe, Japonsku či Číně, prostě má k tomu nějaký režim a řeší podobné problémy. (Předsedající: Váš čas, pane ministře.) Tak my se budeme dívat na ty nejvyspělejší země a podle toho budeme postupovat a takto budeme komunikovat s jednotlivými lokalitami a jejich zástupci.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Zájem o doplňující otázku je. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane ministře, děkuji za vaši odpověď. Jsem teď sice v naději, že skutečně ten styl komunikace směrem k samosprávám a dotčeným obcím i samozřejmě občanům bude z vaší strany progresivnější, velmi rád se s vámi na Vysočině k tomu potkám. Vidím tady i kolegu poslance Kotta, který je také z té lokality, takže se nás tam možná setká víc.

A možná jednu doplňující otázku. Vysočina je teď stíhaná více pohromami. Všichni víme, že kůrovcová kalamita je teď na Vysočině skutečně v tom největším rozpuku a bohužel to bude zasahovat zřejmě většinu Vysočiny. Máme samozřejmě problémy - a to s tím souvisí - i s vodními zdroji. To znamená, promítne se nějak ta, dá se říci, možná až ekologická katastrofa, která před Vysočinou zřejmě stojí, i do úvah hlubinného úložiště?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Tak bylo by nefér, abych tady teď cokoli sliboval, vylučoval anebo prostě ukazoval to, bez čeho to bude či nebude. Já jsem bytostně přesvědčen, že poté, co se položí všechny karty na stůl, vysvětlí se všechno, ukážou se finanční benefity, ukáže se to, že to je bezpečná záležitost, poté, co se vyberou ty klíčové lokality, čili bavíme se poté, co se vyberou ty dvě lokality v roce 2022, tak že ta diskuse možná už bude trochu jiná. A hlavně pokud se do toho vloží odborná diskuse, pokud se ukážou konkrétní příklady ze světa, pokud se ukáže to, že skutečně nehrozí žádné nebezpečí a navíc to těm lokalitám přinese, nechci říct doživotně, ale prostě na dlouhou dobu vysoký ekonomický benefit, tak že možná se ten pohled na to změní. Nechci teď tady tvrdit, že se bude soutěžit o to, kdo to dostane, ale v každém případě mohou být možná některé nebo budou některé trochu klidnější. Takže nechci tady teď sortýrovat to, koho se to dotkne více nebo méně, ale v každém případě to, co říkáte, tak se do toho finále rozhodně, rozhodně zohlední.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Černohorský s interpelací na pana ministra Staňka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Dobrý den, vážený pane ministře. Já bych se rád tady informoval, v jaké fázi je příprava nového zákona o ochraně památkového fondu a zdali tedy případně Ministerstvo kultury uvažuje o změně organizačního uspořádání státní památkové péče tak, aby došlo k jejímu zjednodušení, tedy zrušení tzv. dvojkolejnosti.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Děkuji, pane předsedající. Vážený pane poslanče prostřednictvím pana předsedajícího, podle plánu legislativních prací na rok 2019, schváleného usnesením vlády ze dne 12. prosince 2018 č. 830, má Ministerstvo kultury mimo jiné úkol předložit návrh zákona o ochraně památkového fondu, a to v termínu do 30. září 2019. Ministerstvo kultury na této předloze intenzivně pracuje a předpokládám, že výše uvedený termín bude dodržen.

Ministerstvo kultury při tvorbě návrhu zákona o ochraně památkového fondu vychází ze stávajícího modelu výkonu veřejné správy v oblasti památkové péče. Nejvýznamnější úloha v tomto systému připadá obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a krajským úřadům a obě tyto instituce vykonávají památkovou péči jako výkon státní správy v přenesené působnosti. Významnou roli má pak dále pochopitelně Ministerstvo kultury a v případě kontrolní činnosti památková inspekce. Jako odborná složka bude i nadále fungovat Národní památkový ústav. Ministerstvo kultury tedy nepředpokládá změnu originální struktury památkové péče ani zřízení nových úřadů v oblasti památkové péče.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já bych se tedy zeptal, kdy předpokládáte, že by bylo třeba nějaké připomínkové řízení, do kterého bychom mohli případně vstoupit, pokud budete předkládat věcný návrh zákona.

A za další. Já jsem se právě ptal na to zjednodušení. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli v rámci rekodifikace stavebního práva předpokládá, že se stavební úřady vyčlení ze samospráv, zdali s touto variantou případně počítáte i vy do budoucna.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr kultury ČR Antonín Staněk Takže pokud jde o vyčlenění úřadů památkové péče nebo Národního památkového ústavu, nic takového se nepředpokládá. Předpokládá se, že v rámci stavebního řízení bude v rámci toho jednoho velkého objektu i řízení v oblasti památkové péče, nicméně i nadále bude zůstávat povinnost respektovat a spolupracovat s odbory památkové péče.

A co se týče připomínkového řízení, tak samozřejmě my předpokládáme nejenom to, že zákon projde vnitřním připomínkovým řízením potom samozřejmě do příslušného mezirezortního připomínkového řízení, a já připravuji také seminář, v rámci kterého bychom představili poslancům a senátorům ten příslušný návrh.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je poslanec Ivan Adamec s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře dopravy, s vaším nástupem na Ministerstvo dopravy bych rád znal vaše názory v odpovědi na takové čtyři základní otázky. Vy jste sice na ministerstvu už pracoval, ale to tady nechci rozebírat. Možná by mě zajímaly vaše názory na situaci, kterou máme v této chvíli v dopravě.

První otázka je, jakým způsobem rozhodnete o zpoplatnění nebo nezpoplatnění 900 km silnic I. třídy, když se k tomu vláda opakovaně odmítá vyjádřit. Kdy se toto rozhodnutí obce a kraje dozvědí?

Druhá otázka. Kdy se definitivně dočkáme elektronické dálniční známky? Bude systém napojen na nový mýtný systém a využity dosluhující mýtné brány, nebo se bude stavět takzvaně na zelené louce?

Třetí, neméně důležitá otázka. Jakým způsobem hodláte zrychlit přípravu staveb a samotnou výstavbu dopravní infrastruktury?

A čtvrtá otázka. Kdy bude definitivně opravena dálnice D1. A má stát průběh oprav opravdu pod kontrolou?

Ptám se proto, dnes vyšel článek, že úsek dálnice D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem bude dostavovat společnost SKANSKA, která nahradí konsorcium firem, kde vévodil GEOSAN a Kazaši. A víceméně toto výběrové řízení na tuto další firmu vlastně nebylo uskutečněno. Média informují o tom, že to bylo bez výběrového řízení, což mi připadá neuvěřitelné, že tam nějaký způsob výběru být musel. A je otázka, jestli považujete ten způsob rozvázání spolupráce za ministra Ťoka a následné vybrání nové společnosti (upozornění na čas), tak jak jsem hovořil, zda to považujete za ekonomické a za správné. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr, jelikož není přítomen, odpoví v souladu s jednacím řádem písemně na tuto interpelaci.

Dalším v pořadí je poslanec Lukáš Černohorský, ne, pardon, omlouvám se, poslankyně Pavla Golasowská s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, nedávno jste si posteskl, že z české krajiny mizí motýli a další hmyz, že společenství hmyzu nalezneme už jen na Šumavě a v dalších horách. Seriózní studie o stavu hmyzu v české přírodě dosud chybí. Podobná studie v Německu prokázala, že od roku 1989 dramaticky ubylo hmyzu, až čtvrtina hmyzí populace, a současně vyhynulo 39 % druhů. Tato informace v německém Bavorsku spustila vlnu demonstrací a zájmu lidí o zachování hmyzu v krajině. Kampaň byla známa především jako kampaň Zachraňme včely. Jeden a čtvrt milionu německých občanů podepsalo petici požadující zákon na ochranu hmyzu, který by stanovil nově povinnost zemědělským podnikům uvést do klidu minimálně 10 % půdy a omezení používání chemických prostředků. Plán na ochranu hmyzu předpokládá investici přibližně 100 milionů eur každý rok a okolo dalších 25 milionů eur na výzkum. Tento projekt zahrnuje také omezení stavby dálnic, zvýšení emisních, světelných limitů a výraznou úpravu pravidel pro používání pesticidů. Dále vyšly najevo silně karcinogenní účinky herbicidu glyfosátu, řada zemí výrobu a používání tohoto herbicidu zakázala, ale u nás se glyfosát používá dál.

Pane ministře, zadáte podobnou seriózní studii ke zmapování stavu české hmyzí populace a předložíte ve vládě podobný zákon na ochranu hmyzu, který by povinně nařídil uvést část půdy do klidu a omezil používání herbicidů a pesticidů? Pokud tak nehodláte učinit, proč a z jakých důvodů? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra, aby odpověděl na tuto interpelaci.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo, děkuji za ten dotaz paní kolegyni. My v této chvíli takovouhle studii nemáme v rámci České republiky komplexně, ale máme celou řadu informací o jednotlivých druzích, která napovídá tomu, že pokud by tato studie vznikla, a samozřejmě to znamená poměrně velkou náročnost časovou, abychom ji zpracovali, tak si troufám říct, že by došla k velmi podobným závěrům, jako došla ta studie v Německu. Ono to není jenom Německo, podobná situace je ve Francii, podobná situace je v řadě dalších zemí Evropy. To znamená, my samozřejmě máme v rámci České republiky řadu konkrétních informací od Agentury ochrany přírody a krajiny, já se k nim za chviličku dostanu.

Ten pokles početnosti hmyzu navíc není rovnoměrný, ale týká se zejména citlivých a často specializovaných druhů, naopak počty jiných zemědělských škůdců mohou naopak stoupat. My jsme tady před několika desítkami minut nebo před hodinou mluvili o kůrovci. A tam se domnívám, že zrovna tohoto podkorního hmyzu máme teď tolik, že bychom se ho rádi zbavili. Ale kde naopak ten hmyz skutečně ubývá, to, co je pochopitelné pro všechny a porovnatelné pro všechny, je to, co jsem i já uváděl teď, když jsem při vysazování housenek hnědáska osikového na to byl tázán a říkal jsem, že pro normální občany, kteří nejsou specialisté na hmyz, tak jsou viditelné dvě kategorie, respektive dva parametry: za prvé to, že z našich luk samozřejmě mizí motýli jako takoví, pro laika nejviditelnější markant, a pro řidiče to, že máme daleko čistší sklo od auta, když jedeme v létě, ve srovnání se situací, která tady byla před několika lety.

To jsou takové úplně jednoduché, řekněme, markanty nebo porovnání toho, že i v naší přírodě se dramaticky počet druhů - my to můžeme třeba uvést na počtu motýlů, denních motýlů, kteří vyhynuli více než z 11 % za posledních několik málo desítek let. To znamená, ze 161 druhů denních motýlů jich vyhynulo 18 a dalším 16 druhům, tedy zhruba 10 %, se zmenšily areály rozšíření, to znamená, jsou ohroženy. A tohle je samozřejmě něco, co nás velmi trápí.

Příčiny toho stavu jsou, myslím, dneska známé v celé Evropě. Především je to dědictví změn využívání krajiny od druhé poloviny 20. století, tedy rozsáhlé dopady kolektivizace, odstraňování mezí, remízků, odvodňování pozemků a ničení mokřadů a samozřejmě intenzivní zemědělství. To je, myslím, něco, co není žádná novinka. Ale není to, paní kolegyně, vaším prostřednictvím, pane předsedající, jenom o zákoně na ochranu hmyzu. Je to o konkrétních opatřeních na ochranu biodiverzity, a to jak zachování stavu přírodně cenných území, tak i krajiny jako celku.

Ministerstvo životního prostředí má řadu programů a také je realizuje, programů, které podporují zlepšování stavu funkcí krajiny, revitalizační opatření. Těch opatření děláme skutečně tisíce ročně, ať už z Programu péče o krajinu z národního rozpočtu, tak samozřejmě i z operačního programu Životní prostředí. Pro ty nejvíce ohrožené druhy potom přijímá ministerstvo záchranné programy zahrnující opatření, která jsou nezbytná pro stabilizaci populací. To je třeba už zmíněný program pro hnědáska osikového. A další podobné programy jsou připravovány, ale samozřejmě nejenom pro hmyz, ale i pro ptáky.

Co je ale naprosto zásadní, je, že jsme iniciovali řadu opatření v rámci společné zemědělské politiky, už té minulé společné zemědělské politiky, například agroenvironmentálně-klimatická opatření na podporu biopásů včetně varianty s živnými rostlinami pro hmyz, opatření na podporu modrásků, chřástala polního, čejky, specifické péče o podmáčené louky či druhově bohaté pastviny, a že samozřejmě dneska intenzivně spolupracujeme a prosazujeme naše požadavky v rámci nové společné zemědělské politiky Evropské unie na další programové období 2021 až 2027. Protože to je právě ta hlavní oblast (upozornění na čas), kam se musíme zaměřit. Žádný speciální zákon vám v tom úplně nepomůže, musíme dělat konkrétní opatření. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Než paní poslankyně dojde k mikrofonu, tak přečtu omluvu. Pan poslanec Martin Jiránek se omlouvá dnes mezi 16.32 až 18 hodin z důvodu jednání. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Já bych se, pane ministře, ještě chtěla zeptat na to, na co jsem se tázala, to znamená omezení toho glyfosátu, u něhož se prokázaly ty karcinogenní účinky. Jak to máme u nás nastaveno, zda se ho chystáme tedy také omezit. A ještě jsem se jenom chtěla zeptat, to znamená, že žádnou velkou studii tedy nechystáte, tím, že jste odpověděl, že máme nějaké dílčí, takže se nechystáte na nějakou komplexní? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak začnu s glyfosátem, to je tedy hájemství Ministerstva zemědělství, protože to je vlastně i gesce, nicméně to není z mé strany alibismus, to je konstatování. Za prvé my tady máme akční plán na omezení pesticidů. Glyfosát je jedním z organofosfátů, poměrně významně dneska diskutovaný i na úrovni Evropské unie, protože se různí názory odborníků, do jaké míry je glyfosát nebezpečný nebo není nebezpečný, spíš zdraví nebezpečný. Ale o tom, že obecně organofosfáty nebo pesticidy nebo insekticidy samozřejmě jsou škodlivé pro hmyz, o tom, já myslím, ta debata není. Tam určitě samozřejmě to má negativní dopad na populaci hmyzu. Podle mých informací tak za prvé jsou připravena další opatření, a už se realizují, na snížení spotřeby pesticidů nebo insekticidů, které dneska plánuje a už realizuje Ministerstvo zemědělství. Určitě se k tomu vyjadřujeme a nadále budeme vyjadřovat jako Ministerstvo životního prostředí směrem k Ministerstvu zemědělství a je to určitě v našem zájmu.

Pokud se týká konkrétní studie komplexní, tak zatím nevím, že by byla připravována, v tuto chvíli by to byla záležitost Agentury na ochranu přírody i krajiny. Ale jak říkám, my máme dost informací o jednotlivých druzích hmyzu, které nám napovídají, že naše situace rozhodně nebude lepší než situace v Německu. Takže my bychom se téměř na sto procent dostali k velmi podobným informacím, protože ji máme z řady speciálních druhů, viz motýlů. Takže jsme schopni vlastně říct, že z těch dílčích informací, které máme, bychom se dostali ke stejnému komplexnímu závěru. A myslím si, že důležité je spíš to, co s tím budeme dělat, než že zkonstatujeme, že nám chcípla koza, s odpuštěním, podobně jako v Německu.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Ivan Adamec s interpelací na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Vážený nepřítomný pane ministře, hned jak jste nastoupil do své funkce ministra dopravy, tak jste odvolal dosavadního šéfa ŘSD Jana Kroupu, což samozřejmě je ve vaší kompetenci, to vám nevyčítám. Každý, kdo jsme někdy spolupracovali s ŘSD, máme spoustu připomínek k činnosti této státní organizace. Já si myslím, že trochu pohybu v ní neškodí.

Nicméně mě by zajímala jiná věc a to je otázka jmenování nového generálního ředitele Pavola Kováčika. Také nemám nic proti tomu jménu a proti tomu pánovi. Rozhodně ne. Ale bylo to bez výběrového řízení a to mě tedy překvapilo. Protože před pěti lety, když tehdy nastupoval tehdejší generální ředitel, nebo respektive ucházelo se o tehdejší místo generálního ředitele 29 uchazečů, je to pět let zpátky, nikdo mi nevysvětlí, že ta situace se nějak výrazně zhoršila - teď najednou stačil jeden bez výběrového řízení, který asi má vaše sympatie, pane ministře. Ale myslím si, že i to vaše zdůvodnění, že organizace, která nemá v čele vedení, že není efektivní - no to je možná pravda, ale to se dalo vyřešit nějakým přechodným stavem, prozatímním vedením a vybráním nového kvalitního kandidáta.

Já si myslím, že tady slyším neustále boj za transparentnost, výběrová řízení. A tady nic. Tady nic, tady se vybral člověk, o kterém tedy já nic nevím. Hlavně že to ví pan ministr. Ale rozhodně, co bych chtěl tady říct, že ani pro toho generálního ředitele to není komfortní situace. Protože když nevyšel z výběrového řízení, tak prostě ta veřejnost se bude na něj dívat vždy s nedůvěrou. A vždy lidé, kteří projdou transparentním výběrovým řízením, jsou na tom výrazně lépe z hlediska své pozice k zastávání té dané funkce. Lépe.

Takže pane ministře, můžete nám to zdůvodnit podrobně a lépe, když jste to řekl médiím? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně na tuhletu interpelaci.

Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský s interpelací na pana ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Takže dobrý den, děkuji za slovo. Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. V rámci procesu vypořádávání starých ekologických zátěží je také odborným garantem, který vydává k dokumentům zpracovaným v jednotlivých etapách odstraňování starých ekologických zátěží stanoviska, a to zejména k analýzám rizik a jejich aktualizacím, k závěrečným zprávám k průzkumům, k prováděcím projektům opatření a jejich metodickým změnám, studiím proveditelnosti k uzavření nových ekologickým smluv a k jejich ukončení. Ministerstvo životního prostředí jsme měli přizváno na kontrolní výbor a tam padla hlavně tedy od zástupců Ministerstva financí informace o tom, že se v rámci likvidace starých ekologických zátěží laguny Ostramo, že se tedy nebude již jednat o aktivní likvidaci, ale o pasivní. To znamená, že všechen ten, omlouvám se, bordel, co nám tam zůstal, zůstane na místě.

Jaké je tedy stanovisko Ministerstva životního prostředí k pasivní sanaci lagun Ostramo? Pokud Ministerstvo životního prostředí souhlasí s pasivní likvidací toho kontaminovaného místa, proč najednou změnilo názor, když doteď byla ta likvidace jakoby aktivní?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím pana ministra o odpověď. Prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak od hmyzu k lagunám. Pane kolego, děkuji za ten dotaz. Já jsem velmi rád, že i tady můžu využít jako tohoto fóra.

To je klasické zmatení pojmů tohleto. Ale ne od vás, to bych si nedovolil, ale zmatení pojmů, které se objevilo pro mě překvapivě i v médiích teď poslední dobou, a já jsem vlastně přemýšlel, co nového tak zásadního se stalo v mezidobí. Protože já vám to hned, a myslím, že docela snadno, vysvětlím.

V prostoru lagun Ostramo jsou zaprvé sanovány kontaminované kaly, to jsou ty vlastní laguny plné toho sajrajtu, jak jste správně řekl, které tam byly desítky let, tekuté povahy, které obsahují rovněž takzvané filtrační hlinky. A pak jsou takzvané zeminy a ty jsou vlastně kolem těch lagun částečně a ty jsou pevné povahy. Ty kaly a hlinky, to znamená to, co nejvíc páchne a obtěžuje okolí, jsou v současnosti sanovány zhotovitelem, což je firma AVE, a jejich sanace, odtěžení, odvoz a likvidace, v tomto případě většinou spálením, bude dle plánu, který byl dohodnut, dokončena do konce roku 2020. To platí, a dokonce by měl podle posledních informací platit i ten termín, že ty kaly by měly mít upraveny do května, do konce května - letošního roku zdůrazňuji -, tak aby v podstatě už byly inertní a neobtěžovaly okolí. To znamená, ty kaly vlastně v poslední zbývající laguně by měly být během několika týdnů připraveny, víceméně neutralizovány, neměly by obtěžovat okolí a budou čekat postupně na odvoz speciálními železničními vagony do místa likvidace. A to by mělo skončit do roku 2020. Tak.

Kromě těch kalů jsou tam ještě takzvané zeminy, které jsou v různém stupni znečištění. To nejsou ty vlastní opravdové laguny, ty tekuté prostě laguny nebo obsah těch lagun, ale to okolí. A to nakládání se zeminami se řídí platným stanoviskem Ministerstva životního prostředí už z dubna 2018, které, když to velmi zjednoduším, ukládá přetřídění těch kontaminovaných podložních zemin, odvoz zemin, jejichž kontaminace překračuje nějaké stanovené limity, k externí likvidaci - jestli se nemýlím, to bylo někde kolem deseti gramů snad na tunu nebo na kubík látky, ropných látek na tunu té zeminy -, stabilizaci ostatních přetříděných zemin a izolaci celého prostoru vhodným geotechnickým zabezpečením.

Konečné znění stanoviska bylo projednáno a odsouhlaseno pracovní skupinou, ve které byli zastoupeni všichni účastníci procesu, to znamená statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj, DIAMO, Ministerstvo financí, Ministerstvo životního prostředí a Česká inspekce životního prostředí.

To, o čem hovoříte, a to, co se objevilo na kontrolním výboru, myslím, že ostravského magistrátu, to bylo i pro mě překvapením, že se vůbec bere jako nová informace. Protože o tom tzv. ekokontejnmentu neboli sarkofágu toho úplně zbytkového, tzn. minimálně znečištěného materiálu těch zemin - zdůrazňuji zemin, ne lagun - o tom bylo rozhodnuto v roce 2017. A od té doby se na tom rozhodnutí nic nezměnilo. Takže dva roky je známa varianta, že ty nejméně znečištěné zeminy by zůstaly v jakémsi sarkofágu za nějakých celkem jednoznačně stanovených podmínek tak, aby byla naprosto zásadní bezpečnost toho, že nebudou dále škodit. A naopak ta termická desorpce, o které se původně uvažovalo a k čemu tam stojí nebo tam byla postavena ta úžasná konstrukce před mnoha lety, tak tam se prostě ukázalo, že kdyby ji někdo pustil na zpracování těch zemin, tak by se tam vyvinulo tolik vodíku, že by pravděpodobně došlo k výbuchu a k devastaci celého okolí. Ale to už je horizont možná sedm osm let nazpátek.

Takže kaly budou v každém případě odvezeny nejpozději do konce příštího roku a už během několika málo týdnů by měly naprosto přestat otravovat okolí. Zeminy budou přetříděny. Ty, které budou mít nějaký nadlimitní obsah, rovněž budou odvezeny k likvidaci a měly by tam zbýt jenom ty minimálně znečištěné zeminy v nějakém ekokontejnmentu, a to není skutečně nová záležitost, to je záležitost zhruba dva roky stará, už toho rozhodnutí. Jestli takto stačí?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku, prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já bych jenom doplnil. Ono to nebylo přímo na kontrolním výboru v Ostravě, ale tady na kontrolním výboru v Poslanecké sněmovně, kdy jsme probírali kontrolní závěry Nejvyššího kontrolního úřadu. A právě tam byl jeden z dotazů, jak se to bude do budoucna likvidovat. A právě zástupci MŽP se k odpovědi moc neměli a ujali se toho zástupci Ministerstva financí a jejich reakci jsem si právě přepsal z audiozáznamu. A to je právě ten dotaz, který jsem tady pokládal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je paní poslankyně Pavla Golasowská s interpelací a paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo. Vážená nepřítomná paní ministryně, mám na vás několik otázek. Výbor pro sociální politiku vyzval již v roce 2017 ministryni práce a sociálních věcí k předložení statistik, které by doložily, kam odcházejí děti umístěné do přechodné pěstounské péče po uplynutí zákonem stanovené doby pobytu a jaký je jejich další pohyb v systému sociálně-právní ochrany dětí. Ta otázka je stále aktuální.

Další dotaz se týká přehledu, je to otázka opět na MPSV, jaký je počet volných dlouhodobých pěstounů na krajích a počet dětí, které jsou v evidenci dětí vhodných do dlouhodobé pěstounské péče.

Další otázka se týká nabírání nových přechodných pěstounů za situace, kdy nejsou využíváni ti, kteří jsou v systému zařazeni. Mám tady například konkrétní případ pěstounky na přechodnou dobu, která vlastně byla pět měsíců bez dítěte, to znamená, že byla volná na přijetí dítěte.

A poslední otázka se týká specializace pěstounů na přechodnou dobu, tedy zda se připravuje nějaké speciální školení, a to jak legislativně, tak i prakticky. Je tím myšleno specifické vyškolení pěstounů pro péči o děti se zdravotním postižením, s duševním onemocněním a podobně. Děkuji za zodpovězení dotazů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně na tuto interpelaci.

Dalším v pořadí je pan poslanec Jakub Michálek s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážená paní ministryně, vážená vládo, vážené kolegyně a vážení kolegové, toto není ani moje první interpelace na téma digitalizace stavebního řízení a věřím, že to není ani poslední interpelace na toto téma. Protože už na začátku volebního období jsem silně apeloval na ministerstvo, aby s tou věcí pohnulo, ale bohužel jsme se zatím nedočkali toho, že by Ministerstvo pro místní rozvoj předložilo novelu do Poslanecké sněmovny, která by řešila digitalizaci stavebního řízení, která by měla proběhnout ještě předtím, než bude předložena celá rekodifikace.

Já jsem chtěl připomenout, že my souhlasíme se zjednodušením stavebního práva a principem, jako je one stop shop. A souhlasíme s tím, že bychom měli maximálně usilovat o zrychlení těch rigidních povolovacích procesů, které dneska blokují výstavbu zejména na území hlavního města Prahy, a tudíž vedou ke zdražování bytů a pronájmů. Nicméně mám několik dotazů, které bych rád položil, abychom se ujistili, že ta příprava probíhá řádně.

Za prvé se chci zeptat, kdy bude rychlá novela k digitalizaci stavebního řízení.

Za druhé se chci zeptat, zda v návrhu rekodifikace souhlasíte s tím, aby byla možnost obcí vyhlásit transparentní podmínky, na jejichž základě bude obec uzavírat plánovací smlouvy s developery.

Za třetí, jakým způsobem plánujete chránit veřejné zájmy v rámci stavebního řízení.

A za čtvrté, zda bude o odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu rozhodovat na něm nezávislý odvolací správní orgán.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji za tuto interpelaci. Já začnu v tom pořadí, tak jak jste to kladl, i když sice budeme skákat z jednoho na druhý, ale začnu digitalizací stavebního řízení. Co se týká rychlých kroků, tak je to přijímáno v zákoně 416 o urychlení dopravní výstavby. Tam tedy samozřejmě očekávám, že to bude předloženo vládě již každým okamžikem. My samozřejmě zavádíme mnoho prvků právě v rámci rekodifikace, ale co se týká toho rychlejšího řešení, tak je to digitálně technická mapa a národní geoportál. Možná bych to zasadila do kontextu. My samozřejmě pracujeme intenzivně i s poslaneckými kluby a je v rámci Poslanecké sněmovny právě i skupina k digitalizaci pod vedením pana poslance Kupky a paní poslankyně Kořanové, kde se samozřejmě snažíme digitalizaci skutečně uchopit tak, aby to celé vedlo ke zjednodušení procesů a k vyšší efektivitě. Budou čtyři samostatná datová úložiště, a to, jak už jsem říkala, datové úložiště digitální technická mapa, národní geoportál územního plánování, datové úložiště rozhodnutí, kolaudací a vyjádření dotčených orgánů a datové úložiště projektové dokumentace včetně možnosti uložení ve formátu BIM.

Abych se vůbec dostala k dalším dotazům, tak jestli ještě, jak chráníme veřejné zájmy. Ochrana veřejných zájmů bude v rámci nové úpravy v novém stavebním zákoně plně zachována. Zjednodušení povolování staveb nebude na úkor ochrany veřejných zájmů ani na úkor ochrany práv dotčených subjektů. Dojde k integraci stávajících odborných pracovníků, kteří jsou dnes v postavení dotčených orgánů, do systému státních stavebních úřadů. Jde nám hlavně o odstranění nadbytečných neefektivních procesů, které řízení před stavebním úřadem předchází. I nadále bude zachováno, že případné podmínky z hlediska dotčeného veřejného zájmu budou obsaženy ve výrokové části rozhodnutí. Odůvodnění souladu rozhodnutí s veřejným zájmem bude součástí odůvodnění rozhodnutí. V případě dotčených orgánů, které nebudou integrovány do soustavy státních stavebních úřadů, bude provedena změna jejich výstupů, a to na formu vyjádření. V podstatě opravdu celý systém vede k tomu, že chceme jedno povolení, jedno razítko, jedno rozhodnutí, tudíž jedna možnost odvolání a jedna přezkumu.

Co se týká plánovacích smluv, tak samozřejmě plánovací smlouvy, tady musím říct, že to vzešlo i z našeho jednání, kdy jsme se o těchto věcech bavili. Návrh tedy počítá se zachováním plánovacích smluv a spíše s dalším posílením jeho významu. Plánovací smlouvu bude moci uzavřít stavebník s obcí nebo s vlastníkem nebo správcem veřejné infrastruktury, případně i s dalšími účastníky řízení. Předmětem plánovací smlouvy budou moci být podmínky realizace určitého záměru zejména ve vztahu k veřejné dopravní a technické infrastruktuře, občanskému vybavení, veřejným prostranstvím či dalším zařízením. Debatuje se hodně např. pomoc v rámci bytové výstavby.

Uzavřením plánovací smlouvy bude v územním plánu možné podmínit i povolení stavby, pokud budou plnění v ní nárokovaná vyvolaná záměrem stavebníka. Zákon dále po vzoru některých zahraničních právních úprav stanoví obecné pravidlo, že plnění sjednané v plánovací smlouvě musí být přiměřené ve vztahu k okolnostem a podmínkám konkrétního záměru.

Tolik tedy k vašim otázkám. A samozřejmě co se týká odvolání, tak bude prostor na odvolání i přezkum, to je zachováno, ale budeme se snažit právě tím jedním povolením, jedním razítkem ten proces udělat tak, že skutečně to odvolací řízení bude jedno a bude i jedno přezkumné.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Předpokládám, že je zájem o doplňující otázku. Prosím.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji paní ministryni za odpověď a děkuji i za ochotu diskutovat o tom i mimo Poslaneckou sněmovnu na jednáních s poslaneckými kluby.

Chtěl jsem se tedy ještě zeptat - u těch plánovacích smluv mi šlo specificky o to, aby samospráva, například hlavní město Praha, které je samozřejmě nejvíc postiženo rostoucími cenami bytů, mělo možnost vyhlásit ten program, za jakých podmínek smlouvy bude uzavírat, aby to bylo legálně možné, podchycené a aby podmínky byly transparentní a všichni stavebníci nebo developeři věděli, za jakých podmínek si můžou nechat změnit územní plán.

A k druhé otázce. U té nezávislosti odvolacího orgánu mi šlo o to, že v tom, co navrhujete, je, aby územní pracoviště a krajské stavební úřady měly jednoho šéfa a byly propojeny, a když si dám odvolání, tak bude o tom odvolání rozhodovat zase ten úředník, který bude mít stejného nadřízeného. Nepůjde to jako dneska o patro výš, kde je zase jiná konstelace. (Předsedající upozorňuje na čas.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Co se týká Nejvyššího stavebního úřadu, tak hierarchie je Nejvyšší stavební úřad, potom jsou krajské stavební úřady, pak jsou samozřejmě úřady na obcích s rozšířenou působností. My samozřejmě předpokládáme kvůli tomu, aby stavební agenda byla co nejblíže občanům, že budou i detašovaná pracoviště v místech, která jsou dnes.

Co se týká odvolacích procesů, samozřejmě každé pracoviště má svého šéfa a nikdy o tom nebude rozhodovat ten samý šéf, jako je to například dneska na obecních úřadech, kdy vlastně ten jeden člověk na obci má dvě kulatá razítka, jedno za samosprávu a jedno za státní správu; tam to bude vždycky o tu hierarchii výše. Nejvyšší stavební úřad má jednu obrovskou výhodu, že samozřejmě i v kontextu největšího problému dnešní doby, což je systémová podjatost, tam půjde i o to, že v rámci jedné linie bude tomuto zamezeno a hlavně půjde také o sdílení úředníků ani ne tak formou stěhování, jako spíše pokud se budou samozřejmě řešit nějaké větší stavby, tak se tomu bude moci věnovat v jedné linii více lidí, což dneska nepřipadá v úvahu.

Co se týká plánovací smlouvy, za prvé to bude dáno zákonem a za druhé budete samozřejmě dopředu dávat ty podmínky, za jakých plánovací smlouvy lze uzavřít.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Přečtu omluvu. Pan ministr Antonín Staněk se omlouvá od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, s nabytím účinnosti poslední novely zákona o DPH došlo k úpravám ustanovení o obratu a ekonomické činnosti. Dle mých informací začala Finanční správa tuto změnu vykládat tak, že při prodeji obecního majetku, například obecních pozemků, pokud se cena vyšplhá nad 1 milion korun, tak by se obce automaticky staly plátci DPH. Přitom v případě obcí samotný prodej těchto pozemků není jejich obvyklou a pravidelnou hospodářskou činností, ale naopak tímto krokem chtějí poskytnout pozemky například rodinám pro stavbu domů v jejich obci či na financování větší infrastruktury. Nejde o soukromé podnikání, jde o činnost ve veřejném zájmu, navíc se nejedná o činnost pravidelnou.

Vážená paní ministryně, chtěla jsem se vás zeptat, zda je tomu skutečně tak, že Finanční správa novelizovanou úpravu takto vykládá, nebo tyto informace, o kterých se v prostředí obcí hodně hovoří, postrádají reálný základ a samosprávy se nemají čeho obávat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, situace, za kterých se jakákoliv osoba povinná k dani stane plátcem daně, jsou definovány v § 6 následujícího zákona o DPH. Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, budu teď citovat, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, se stane plátcem, mimo jiné, při překročení - protože pak jsou ještě jiné zákonné důvody, anebo dobrovolně - při překročení takzvaného limitu pro povinnou registraci, to znamená za situace, že její obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne milion korun. Zákon o DPH nabyl účinnosti 1. 5. 2004, tj. ke dni vstupu České republiky do Evropské unie, a už od tohoto data v něm byl stanoven limit pro povinnou registraci ve výši milion korun. K tomuto datu totiž pro Českou republiku začala platit individuální trvalá výjimka týkající se takzvaného osvobození od daně pro malé podniky, vyjednaná pro Českou republiku při přístupových jednáních a následně prostřednictvím Smlouvy o přistoupení České republiky a dalších zemí k Evropské unii, zakotvená v článku 24a šesté směrnice, respektive v současnosti v článku 287 aktuálně platné směrnice o DPH, která šestou směrnici nahradila.

Podle těchto ustanovení může Česká republika poskytnout osvobození od daně osobám povinným k dani, jejichž roční obrat je roven nejvýše ekvivalentu 35 tisíc eur v národní měně při kurzu platném ke dni přistoupení. V rámci členských států Evropské unie patřil limit pro povinnou registraci k DPH, vyjednaný pro Českou republiku ve výši 35 tisíc eur, k jednomu z nejvyšších. Česká republika tak nemůže změnit výši tohoto ročního limitu v zákoně o DPH na základě vlastního rozhodnutí, aniž by nejprve nastala změna na úrovni práva evropského. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že stanovením limitu pro povinnou registraci k DPH ve výši 1 milion korun jsou respektovány unijní dokumenty stanovující horní hranici obratu, do níž je možné v České republice poskytnout osvobození od daně pro malé podniky. Tato hranice je a musí být platná pro všechny osoby povinné k dani bez rozdílu, tedy i pro obce, pokud jsou osobami povinnými k dani.

Vymezení dodání, které se započítává do limitu pro registraci, to znamená jednorázový prodej nemovitosti, na což jste se ptala, kterou obec využívala k výkonu nebo ekonomické činnosti, nevstupuje do obratu. Pro vymezení majetku, jehož poskytnutí nebo dodání se započítává do obratu definovaného v zákoně o DPH, je pak podstatné ustanovení § 4 odst. 2 zákona o DPH, podle kterého se do obratu nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Čili muselo by to spočívat v její činnosti, což se u té obce nepředpokládá, čili je to jednorázové, tím pádem se tam nezahrnuje.

Účelem je zamezení zkreslování velikosti obratu například pro účely registrace nebo zrušení registrace DPH.

Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie, je to rozsudek C98/07, je pro počítání obratu nutné odlišit plnění, která mají pro konkrétní osobu povinnou k dani povahu její běžné činnosti, například realitní kanceláře, ale třeba i obce, prodeje nemovitostí včetně pozemků pořízených, nakoupených, vybudovaných za účelem jejich prodeje včetně nemovitostí před prodejem dočasně pronajímaných od plnění, která tuto charakteristiku nesplňují, například prodej vozidel firmou v rámci obměny vozového parku. Čili jinými slovy je důležité, jestli to vyplývá z nějaké povahy její činnosti, nebo nevyplývá. V návaznosti na výše uvedené příklady to pak znamená, že odlišně bude posuzován na straně jedné prodej nemovitosti určené k prodeji, počítá se do obratu, a na straně druhé prodej nemovitosti, která k prodeji nebyla primárně určena, ale sloužila jako nástroj pro realizaci vlastní ekonomické činnosti osoby povinné k dani, například v ní byly výhradně kancelářské prostory nebo nějaké kanceláře. Druhé z uvedených plnění se do obratu nezapočítává.

Ještě si dovoluji připojit příklady z činnosti obcí. V případě obcí a dalších veřejnoprávních subjektů do obratu samozřejmě nevstupuje ani prodej majetku, který sloužil výhradně k výkonu veřejné správy. V praxi to může znamenat, že prodá-li obec jednorázově část obecního úřadu, les, který například vlastnila deset let nebo pole... (Předsedající upozorňuje na čas.) Tak já ještě počkám na doplňující otázku a ráda to dopovím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji, paní ministryně. Vzhledem k tomu, že jsem se nedozvěděla úplně všechno, tak vám dám ještě příležitost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, paní poslankyně. Ještě to shrnu. V případě obcí a dalších veřejnoprávních subjektů do obratu samozřejmě nevstupuje ani prodej majetku, který sloužil výhradně k výkonu veřejné správy. Takže v praxi to může znamenat, že prodá-li obec jednorázově část obecního úřadu, nebo les, který například vlastnila deset let, nebo pole, na němž mají být podle územního plánu stavební parcely, do obratu se tyto příjmy nezapočítávají. Na druhé straně změní-li obec územní plán z pole na stavební parcely, například zasíťuje jednotlivé parcely a systematicky je začne jednotlivě prodávat zájemcům o výstavbu rodinných domů, pravděpodobně se související příjmy mohou započítávat do obratu. Svaz měst a obcí posílal na tuto problematiku dotaz, na který bylo odpovězeno dopisem náměstka, kdy byl prezentován jednotný názor Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství, mám ho tady k dispozici, mohu vám ho poskytnout. (Ukazuje.)

A jinak samozřejmě doporučuji, pokud ta obec neví, tak běžnou činností Generálního finančního ředitelství je, že se snaží poskytovat, sice není předmětem činnosti poskytování poradenské činnosti, na to jsou daňoví poradci, ale co se týče obcí a veřejnoprávních subjektů Generální finanční ředitelství prostě na tyto dotazy velice často odpovídá, což se samozřejmě stalo i v případě Svazu měst a obcí. Takže já vám mohu poskytnout tu odpověď, která odešla. Podepsal ji můj náměstek pro řízení sekce daně a cla. A případně je Generální finanční ředitelství připraveno poskytnout odpovědi na případné dotazy.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, paní ministryně. Dalším v pořadí je paní poslankyně Veronika Vrecionová, která není přítomna, tudíž její interpelace propadá. Paní Věra Kovářová s interpelací na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, minulý týden jsem na půdě Poslanecké sněmovny uspořádala seminář na téma rekodifikace stavebního práva. Z diskuse vyplynulo mnoho kritických a zásadních připomínek ke stávajícímu záměru Ministerstva pro místní rozvoj. Jedné z nich bych se chtěla věnovat v této interpelaci, a to zrušení stávajícího modelu spojené veřejné správy. Stávající rekodifikace by totiž měla odebrat výkon působnosti stavebních úřadů obcím a zavést jeden centralizovaný stavební úřad s detašovanými pracovišti. Osobně se domnívám, že se snažíme zrušit fungující model a nahradit nějakým novým, byť nevíme, jak a jestli tento systém bude fungovat. Přitom mnoho neduhů současného stavebního řízení lze reformovat v rámci stávajícího systému.

Vážená paní ministryně, je skutečně nutný takto razantní zásah do fungujícího modelu veřejné správy? Nelze zreformovat a zrychlit stavební řízení ve stávajícím modelu? Jak se na tento návrat de facto okresních úřadů díváte? Netrápí vás, že tímto krokem by byla dramaticky omezena dostupnost stavebních úřadů, zejména na venkově, a to v situaci, kdy podobné škrty chystá i Finanční správa? Máme tomu rozumět tak, že tato vláda venkov už odepsala? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Dobrý den, vážená paní poslankyně. Už jsem toho tady hodně řekla v předcházející interpelaci, takže určitě jste to zaznamenala. Budu se tedy věnovat pouze tomu modelu Nejvyššího stavebního úřadu. My skutečně tím cílíme a připravili jsme to opravdu jako velmi komplexní řešení stavebního práva v České republice. A když jsme se na to podívali z komplexního hlediska, a všichni samozřejmě podporují to, aby se to v České republice zrychlilo, tak asi dva největší problémy, které v České republice máme, je samozřejmě množství dotčených orgánů a s tím související množství odvolání a různých razítek a tak dále ještě předtím, než to vůbec investor přinese na stavební úřad. A druhý problém je právě v tom modelu, to znamená v tom spojeném modelu státní správy a samosprávy.

V čem jsme identifikovali ten největší problém, je prostě, když jdeme cílem, že chceme jeden úřad, jedno řízení, jedno rozhodnutí, jedno razítko, tak v podstatě to skutečně nelze řešit jinak, než opravdu jednoznačně dát veškeré pravomoce jednomu stavebnímu úřadu, který vlastně bude se stavebníkem spolupracovat, samozřejmě v kontextu digitalizace. To není možno opomíjet.

Jenom bych napravila, není to Nejvyšší stavební úřad a detašovaná pracoviště. Je to celá hierarchie úřadů. To znamená Nejvyšší stavební úřad, krajské stavební úřady, územní stavební úřady, a právě možnost detašovaných pracovišť toho územního stavebního úřadu až na úroveň jedniček a dvojkových obcí tak, abychom tu stavební agendu dostali co nejblíže občanovi.

V čem je ale kouzlo tohoto řešení, je, že skutečně se zabrání fenoménu doby, to znamená takzvanému prvku systémové podjatosti. Musím tedy říci, že skutečně velmi intenzivně komunikujeme se starosty. Kdo se potkal se systémovou podjatostí, tak po mně chce, abychom to prosadili pokud možno už zítra, protože ten systém je nastaven tak, že pokud je identifikována systémová podjatost, tak musí stavební záměr řešit jiný stavební úřad a samozřejmě zejména u velkých měst to jde na malé úřady, ale bohužel současný systém neumožňuje sdílení úředníků. To znamená, pokud Hradec Králové má problémy, řeší to úřad v Hořicích, kde jsou dva lidé. Kolikrát samozřejmě ty jednohlavé stavební úřady - máme k tomu zpracovanou velkou analýzu - tam je obrovský problém i se zastupitelností. A například stavební úřad v Nechanicích zavřel. Prostě nejsou lidi. A v tom současném modelu není možno sdílet úředníky. Prostě to takto není.

Další problém je samozřejmě, že neexistuje jednotné a metodické řízení soustavy stavebních úřadů. A máme i problém s prováděním výkonu rozhodnutí. Víte, že já jsem na to reagovala velmi promptně, že jsme vytvořili dotační titul. Ale odstraňování staveb, které ohrožují život obyvatel nebo jsou černé stavby, tak je to samozřejmě výkon rozhodnutí konkrétní obce. Ta na to nemá peníze, takže se nic takového neděje a vesele se načerno staví. Ministerstvo se snaží jít tomu naproti dotačním titulem. Ale samozřejmě je to na zamyšlenou, jestli takovýto systém by měl fungovat dál.

Další důvod, který nás k tomu vedl, je obrovská roztříštěnost stavebních úřadů. My máme dvacet typů obecních stavebních úřadů, pak máme speciální stavební úřady, vojenské stavební úřady, jiné stavební úřady a k tomu ještě padesát dotčených orgánů. Takže my samozřejmě na jedné straně integrujeme státní správu, to znamená opravdu ty dotčené orgány, právě pod Nejvyšší stavební úřad, nebo pod ten stavební úřad, ale zároveň by si skutečně toto zasloužilo i oddělit od obecního. A já samozřejmě vím, že to je velký problém se Svazem měst a obcí. Samozřejmě vnímám velmi intenzivně ty připomínky. Na druhou stranu jsem si nechala vytáhnout přehled činností obcí ve spojeném modelu a musím říci, že z těch jedenácti, co obce mají, tak je to pouze jedna agenda. Tady máte jenom přehled toho, co všechno... A stavební řízení je prostě jenom tahleta malinká odrážka. (Ukazuje papír.) Samozřejmě územní plánování zůstane plně v kompetenci obcí. To ani nelze, aby obcím někdo říkal, co kde má stát. To musíme samozřejmě pouze digitálně nastavit podmínky tak, aby jakýkoli investor, jakýkoli občan právě díky národnímu geoportálu si mohl ty informace zjistit.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? (Ano.) Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Myslím, že jsou okamžiky, kdy se neshodneme. Ale samozřejmě řadu okamžiků a argumentů, které zde zazněly, lze vnímat jako oprávněné. A v návaznosti třeba na analýzu Ministerstva vnitra, jestli jste konzultovali tento svůj návrh, protože to říká, že si udělalo analýzu činnosti stavebních úřadů, že také navrhuje opatření, která by vedla ke zrychlení, ale bez toho, že by došlo k vyjmutí ze spojeného modelu, což samozřejmě stojí také za úvahu.

Samozřejmě jak jste zmínila, organizace, starostové, obce se bouří. A já tady pro vás mám jeden takový projev té bouře: Sdružení místních samospráv České republiky spustilo petici, která právě směřuje proti vynětí stavebních úřadů z působnosti obcí. Tak kdybyste náhodou si to ještě rozmyslela (upozornění na čas), protože zákon není napsán, tak tady máte petici, kterou můžete podepsat. Děkuji. (Poslankyně předává petiční ministryni.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji. Samozřejmě s panem Polčákem ze Sdružení místních samospráv jsme v čilém kontaktu. Já jenom musím tady říci, že my samozřejmě s panem ministrem Hamáčkem budeme ještě velmi intenzivně tyto věci debatovat. Na druhou stranu to, co navrhuje Ministerstvo vnitra, je zrušení stavebních úřadů na jedničkách a dvojkách a nechat jenom 205 obcí s rozšířenou působností. Opravdu to tak je a my tímto stylem úplně jít nechceme, takže my skutečně to vnímáme v tom kontextu, tak jak jsem tady řekla. Je potřeba zabránit systémové podjatosti, protože to skutečně je fenomén doby, a velmi intenzivně jsem to debatovala s předsedou Nejvyššího správního soudu, a (nesroz.) úředníků. V tom současném modelu to není možné, ale zároveň mám opravdu na srdci zachovat, ať už formou detašovaného pracoviště, stavební agendu co nejblíže občanům.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace je opět paní poslankyně Věra Kovářová a opět na paní ministryni Kláru Dostálovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, půjdu přímo k věci. Můj dotaz zní následovně. Jak se připravuje Státní zemědělský intervenční fond na situaci možného potvrzení střetu zájmů premiéra Andreje Babiše ze strany Evropské komise? Jinými slovy, že by Evropská komise premiérův střet zájmů potvrdila a požadovala finanční nápravu - tak jak je na to zemědělský fond připraven? Tvoří si Státní zemědělský intervenční fond pro tento případ nějaké rezervy? A připravují se případné žaloby na nároky, které se mohou promlčet? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová V prvé řadě musím říct, že nejsem v pozici řídícího orgánu Státního zemědělského intervenčního fondu. To je pan ministr Toman, takže určitě by bylo dobré tyto dotazy vztahovat k němu. Já to vezmu obecně k tomu střetu zájmů.

Za prvé, není známo konečné rozhodnutí Evropské komise ani OLAF o případném střetu zájmů. Na základě požadavku Evropské komise z prosince 2018 nejsou ze strany Ministerstva financí předkládány Evropské komisi žádné žádosti o platbu obsahující výdaje projektů příjemců, u nichž by bylo dohledatelné spojení se skupinou Agrofert, to znamená tam, kam míří ta celá problematika střetu zájmů.

Současně Ministerstvo financí pozastavilo proplácení dotčených výdajů, u nichž bylo dohledatelné spojení se skupinou Agrofert, z prostředků EU do kapitol státního rozpočtu. Jde o preventivní opatření, přičemž případné další kroky - bude vždycky záležet na výsledku stále probíhajícího auditu Evropské komise a rozhodnutí o proplácení jednotlivých dotací konkrétních příjemcům ze skupiny Agrofert a jejich pozastavení je v kompetenci právě poskytovatelů dotací, kteří pozastavení plateb v konkrétním případě musí řádně odůvodnit. Žádná další bližší informace se k tomu v této chvíli nedá sdělovat, protože žádné výsledky auditů ani těch nálezů Evropské komise k dispozici nemáme.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Vidím, že ano. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, paní ministryně. Já bych jenom měla spíše asi řečnickou otázku, ale pokud ji zodpovíte, budu ráda. V případě, že by se ten střet zájmů pana premiéra potvrdil, tak kdo to, v uvozovkách tedy, odnese a zda to tedy bude daňový poplatník či nějaký úředník. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji a poprosím paní ministryni.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Děkuji. Ale toto nelze brát jako řečnickou otázku. Já musím říct, že za Českou republiku my, co se týká střetu zájmů, s tím zásadně nesouhlasíme. My jsme k tomu napsali Evropské komisi mnoho sdělení, máme samozřejmě spoustu věcí připraveno, ať už to je Národní orgán pro koordinaci, protože tak jak je napsán ten pomyslný článek, to znamená z toho nařízení z 2. srpna, tam je, že se musí přímo podílet. A opravdu, premiér České republiky se žádným způsobem nepodílí přímo. My máme Radu pro evropské fondy, kde samozřejmě předsedal pan premiér, ale rada radí, rozhoduje vláda. To znamená, to je samozřejmě kolektivní orgán a určitě to není na vůli jednoho jediného člověka. Takže my skutečně povedeme asi spor v případě tohoto s Evropskou komisí, protože i já jsem bytostně přesvědčena o tom, že v žádném případě nejde o střet zájmů.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelace - paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, obracím se na vás s interpelací ohledně značek, které upozorňují na jízdu v protisměru na dálnicích. Ministerstvo dopravy už loni slíbilo, že tyto značky instaluje, avšak dlouhou dobu se nic nedělo. První značky se začaly objevovat teprve před dvěma měsíci, ale pouze na čtyřech místech. Přitom podle policie je na českých dálnicích takových rizikových míst celkem 130. A řidičů jedoucích v protisměru neubývá. Každý den se to podaří v průměru jednomu řidiči.

Vážený pane ministře, dočetla jsem se, že jste se dožadoval vysvětlení stávajícího žalostného stavu. Jaké je tedy vysvětlení a jaká byla odpověď, kterou jste dostal? A především, do jakého termínu se dočkáme zabezpečení všech 130 rizikových úseků? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Odpovězeno bude písemně. Můžeme přistoupit k další interpelaci a je to interpelace opět paní poslankyně Věry Kovářové, která už dojede dnešní interpelace do konce, a je to na paní ministryni Marii Benešovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za slovo. Vážená paní ministryně, v minulých letech došlo k citelnému posílení postavení spotřebitelů ve spotřebitelských vztazích, především při sjednání služby nebo koupě zboží distančním způsobem, mimo provozovnu obchodníka nebo při podomním prodeji. Tyto kroky samozřejmě kvituji. Nicméně v posledních letech se takzvaní šmejdi začali orientovat na obce, které formálně nejsou spotřebiteli, a často se na ně slétávají jako hejno supů. Začali jim prostřednictvím telefonických rozhovorů nabízet služby, které se mnohdy tváří jako prospěšné pro obce, například zveřejnění informací o obcích v různých katalozích, případně nabízejí jiné služby. To vše dělají velmi promyšleným způsobem. Asi tušíte, jak tyto rozhovory probíhají. Za několik měsíců samosprávy obdrží za tyto pochybné služby fakturu a nestačí se divit. Bylo by to možná banální, kdyby se to nedělo ve velkém měřítku. Podle vyjádření právníků se přitom s těmito podvodníky, ať už katalogovými, nebo jinými, bojuje jen velmi těžko, a to i proto, že právní řád v případě těchto nespotřebitelských vztahů neposkytuje samosprávám dostatečnou oporu. Já to považuji za nešťastné.

Zákon by neměl být na straně šejdířů, ale měl by je před nimi chránit. Plánujete v této oblasti nějaké změny, jak ochránit obce před podvodným jednáním? Nebo je snad podle vašeho názoru právní úprava dostatečná a jde jen o to, aby se jí samosprávy naučily využívat ve svůj prospěch tak, jak se to zatím daří katalogovým a jiným šejdířům? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím paní ministryni o odpověď. Prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tato otázka, která na mě byla vznesena, je v podstatě v souhrnu tří oblastí, a to je Ministerstva spravedlnosti, ke kterému se tedy hlásím a řeknu víc, pak se to týká Ministerstva vnitra a Ministerstva průmyslu.

Pokud jde o Ministerstvo spravedlnosti, tam mohu odkázat pouze na plán legislativních prací vlády na tento rok, kde máme občanský zákoník, který je v současné době už v pracovních komisích, a týká se to především právní úpravy smluv uzavíraných se spotřebitelem a opožděných plateb v obchodních transakcích, které dáváme do souladu s požadavky unijního práva. A v podstatě se to týká těch smluv, jak jste zmínila ony šmejdy, požadavek textového potvrzení spotřebitelské smlouvy uzavřené ústně po telefonu. Takže k takovýmto smlouvám nebude moci už docházet. To je z naší strany tedy iniciativa, kterou máme zakomponovánu v té nové úpravě v rámci občanského zákoníku.

Pokud jde o další oblasti, tak by bylo dobré asi vznést otázku i na pana ministra vnitra a pana ministra průmyslu a obchodu, protože tam se to týká - pokud jde o Ministerstvo průmyslu, v podstatě o odběr energií, oblast odběru energií, a pokud jde o Ministerstvo vnitra, tak tam se to týká zákona o obcích, v němž jsou obsažena pravidla pro hospodaření s majetkem. A tady by měly rovněž tedy volené orgány samosprávy v dostatečné míře zaručovat určitý standard pečlivosti a uvážlivosti při uzavírání smluv za obec. Takže ty dva dotazy vám těžko zodpovím. To bude asi na dalších tedy interpelacích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Je zájem o doplňující otázku? Není. Takže přistoupíme k další interpelaci, která je opět paní poslankyně Věry Kovářové na pana ministra Vladimíra Kremlíka. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, Ministerstvo dopravy má několikaleté zpoždění ve stavbě vysokorychlostních vah na dálnicích, které mají zabránit poškozování cest přetíženými kamiony. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu. Vláda se v roce 2015 zavázala Akčním plánem rozvoje inteligentních dopravních systémů mimo jiné právě ke stavbě zmíněných vah. Dle plánu měly začít fungovat už v letech 2016 a 2017. Ke konci roku 2018 však ŘSD na silnicích, které spravuje, nezprovoznilo žádnou. Přitom např. na krajských cestách jich loni fungovalo již pět.

Vážený pane ministře, chtěla bych se zeptat na odůvodnění nesplnění cíle zavedení vysokorychlostních vah, které si vláda a potažmo Ministerstvo dopravy vytyčilo, jaká opatření přijmete, aby tyto váhy byly uvedeny do provozu co nejdříve. Bude vyvozena odpovědnost vůči úředníkům, kteří jejich zavádění zdržují? Vždyť kvůli tomu dochází ke zbytečnému poškozování našich komunikací a jejich opravy skutečně nejsou zadarmo. Prosím, abyste tomuto problému věnoval náležitou pozornost. Předem avizuji, že je to záležitost, ve které vás budu vzhledem k její důležitosti interpelovat průběžně. Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem. A poslední interpelace je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Miroslava Tomana. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, chtěla bych se zeptat, jak se připravuje Státní zemědělský intervenční fond na situaci možného konstatování a potvrzení střetu zájmu premiéra Andreje Babiše ze strany Evropské unie. V případě, že by Evropská komise potvrdila premiérův střet zájmů a požadovala finanční nápravu, tak jak a zdali vůbec je na to zemědělských fond připraven.

Vážený pane ministře, tvoří si Státní zemědělský intervenční fond nějaké rezervy pro tento případ? Připravují se případné žaloby na nároky, které se mohou promlčet? A v případě negativní odpovědi, kdo pak případný střet zájmů pana premiéra takzvaně odnese anebo zaplatí? Zaplatíte to snad vy a Ministerstvo zemědělství? Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Tímto konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Končím dnešní jednací den a budeme pokračovat zítra v devět hodin ráno body z bloku třetích čtení.

Přeji vám pěkný večer. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 17.44 hodin.)

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.