Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Pikal)

218.
Ústní interpelace

Ústní interpelace určené předsedovi vlády ČR a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu ČR jako celek, poté na ostatní členy vlády. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po ukončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Nyní dávám slovo poslanci Ivanu Bartošovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády ČR Andreje Babiše. Připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já vám děkuji, pane předsedající. Je tedy s podivem, že pan premiér tady není, když dopoledne tady na interpelacích byl. A teď asi odjel na prodloužený víkend nebo někam na dovolenou. Nicméně přečtu text své interpelace.

Vážený pane premiére, během posledního půlroku byla zveřejněna celá řada odborných analýz a stanovisek expertů, které doložili, že jste ve střetu zájmu podle evropského finančního nařízení. To vstoupilo v platnost loni v srpnu. Vy ale v rámci politické komunikace směrem k voličům neustále opakujete, že se jedná o kampaň. Včera jste ji dokonce upravil na organizovaný komplot. Pokud tomu správně rozumím, tak do tohoto komplotu zahrnujete i nezávislý a odborný útvar Evropské komise, tedy její právní servis, který k vašemu konfliktu zájmu také vypracoval odborný rozbor s jasným stanoviskem.

V této věci si vám dovolím ve vaší nepřítomnosti tedy položit následující otázky:

Za prvé. Vaše hnutí se od svého vzniku zaštiťuje transparentností. Podpoříte tedy, aby audit Evropské komise, který v souvislosti s vaším střetem zájmů nedávno proběhl v ČR, byl zveřejněn, jakmile bude doručen českým úřadům, tedy 15. května 2019? A vyložíte tak voličům před volbami karty na stůl?

Za druhé. Znáte alespoň jednoho nezávislého odborníka, který by se odvážil tvrdit, že nejste ve střetu zájmů ve smyslu evropského finančního nařízení?

Za třetí. Budete transparentní a zveřejníte veškerou oficiální komunikaci s eurokomisařem Oettingerem týkající se porušování evropského finančního nařízení ke střetu zájmu, kterou jste navázal v loňském prosinci?

A za čtvrté. Zmíněný právní rozbor expertů Evropské komise jasně doložil, že porušujete evropské nařízení. Zároveň popsal, že máte de facto tři možnosti: za prvé vzdát se koncernu Agrofert, za druhé přestat získávat veřejné prostředky, anebo odejít z pozice premiéra.

Popište prosím, jak jste tento svůj střet zájmu vyřešil. Nemám tím však na mysli váš symbolický odchod z Rady ESIF, což v žádném případě (upozornění na čas) danou situaci neřeší. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

A nyní prosím s další interpelací pana poslance Jana Čižinského. Připraví se paní poslankyně Věra Kovářová. Prosím.

 

Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, 9. dubna bylo na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí zveřejněno vyhlášení výsledků dotačního řízení na výkon sociální práce pro rok 2019. Z publikovaných údajů vyplývá, že letos dochází k drastickému snížení peněz, které stát přispívá obcím na sociální práci přenesené působnosti, z 230 milionů na 200 milionů, tedy na polovinu. Je to podstatně nižší částka než v roce 2016, kdy tato podpora začala být přidělována. Tehdy bylo naopak přislíbeno, že dotace se budou meziročně zvyšovat, protože sociální práce je zcela nezbytná.

Letošní propad ve financování vytváří obcím v sociální práci krizi. Škrty znamenají destabilizaci i těch stávajících, dnes nedostatečných kapacit. Obce se dostávají do situace, kdy jsou nuceny porušovat metodické pokyny vydané ministerstvem. Zejména požadavek, aby bylo zamezeno souběhu některých pracovních pozic, u kterých je to nežádoucí z etického i metodologického hlediska, nebo správné zařazení sociálních pracovníků do 11. platové třídy, což navíc má být podle metodiky posuzováno v rámci kontrol.

V některých městských částech hl. města Prahy, kde jsem detailně informován, přiznaná částka zdaleka nepokryje ani zajištění jedné jediné pracovní pozice. Podobná situace bude, předpokládám, i jinde.

Stát tedy přenáší celou svou působnost na obce, aniž by jim hradil celkové náklady, které jim při výkonu státní správy, tedy toho, co po nich stát chce, vznikají. Povinnosti obcí s rozšířenou působností při zajišťování sociálních služeb přitom upravuje § 92 zákona 108 zcela kogentně, stejně jako i další zvláštní zákony. Stejná situace mimochodem vzniká ve zdravotnictví, kde stát sice chvályhodně zvýšil platy lékařům, což je zcela nezbytné, ale nijak nezvýšil příslušné transfery obcím.

Žádám vás proto, pane premiére, o vysvětlení, jak bude vaše vláda řešit vzniklou krizovou situaci v sociálních službách obcí a zjevný rozpor mezi tím, co stát od obcí na poli sociální práce požaduje, a tím, kolik jim na to přispívá. Budu rád, když se vyjádříte také ke zmíněné otázce zvýšení platů lékařů (upozornění na čas) a následků pro rozpočty obcí.

Využiji situace, protože jde o finance, tak ten dopis předám ministryni financí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní, prosím - pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Nyní s interpelací ve věci zveřejnění zprávy Komise paní poslankyně Kovářová. Připraví se pan poslanec Farský. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, tento týden jsme byli informováni z Evropské komise ústy komisaře Günthera Oettingera o rozsáhlém auditu, který od ledna prověřoval váš možný střet zájmů. Závěrečná zpráva z auditu Evropské komise bude připravena do 15. května. Chtěla bych vás tímto vyzvat, abyste po tomto datu neprodleně zveřejnil tuto zprávu, tak aby byla k dispozici české veřejnosti a aby se s ní mohli čeští občané seznámit ještě před volbami do Evropského parlamentu. Dle mého názoru je toto korektní jednání, i kdyby se nekonaly volby. Avšak chtěla bych předejít, aby právě kvůli konání těchto voleb byla nějaká snaha odsunout zveřejnění této zprávy až po volbách.

Vážený pane premiére, zveřejníte tuto zprávu v momentě, kdy ji česká vláda obdrží? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. A podobně jako jiným, na tuto otázku vám odpoví pan premiér písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Farského, který bude interpelovat ve věci rušení nezákonných exekucí. Připraví se pan poslanec Kolářík. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Pane nepřítomný premiére, v České republice je pořád něco kolem 200 tisíc nezákonných exekucí. Exekucí, které jsou vymáhány, aniž by pro to byl právní důvod. A to víme zcela jistě, že jsou nezákonné, přibližně od května roku 2011, kdy Nejvyšší soud vynesl rozhodnutí, že takové exekuce se vymáhat nesmějí a nemají. Přesto další přibývaly a přibývají.

Ve svém příspěvku v pravidelném nedělním kázání na Facebooku jste 31. března napsal, že se vám už podařilo zrušit 200 tisíc těchto exekucí. Následně se ukázalo, že to tak úplně pravda nebyla, příspěvek jste opravil na informaci, že se postupně ruší exekuce právě kvůli neplatným rozhodčím doložkám. To máte pravdu. Jak advokát Petr Němec, který jich už dokázal rušit něco kolem 2,5 tisíce za tři roky, tak i já ve chvíli, kdy jsem viděl, že tady dochází k takové situaci, jsem podal několik desítek návrhů na zrušení nezákonných exekucí. A soudy odpovídají různě a je zcela zřejmé, že k tomu bude muset být přistoupeno co možná koncepčně a plošně.

Chci se tedy zeptat, poté, co jste svolal schůzku na úřad vlády, poté, co jste vydal tiskovou zprávu o tom, že už se to konečně začne řešit, chci se zeptat, co dalšího tedy v této situaci 200 tisíc nezákonných exekucí plánujete udělat, kdy to plánujete udělat a kdy se můžeme dočkat prvních zrušených nezákonných exekucí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Pan premiér vám v souladu s jednacím řádem odpoví písemně do třiceti dnů.

Nyní prosím pana poslance Koláříka, který bude interpelovat ve věci nelogického zpoplatnění jedniček. Připraví se pan poslanec Černohorský. Pan poslanec Kolářík tu není? Nevidím ho, nevím, jestli je za dveřmi. V tom případě jeho interpelace bohužel propadá.

A pan poslanec Černohorský právě přišel, takže prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat ve věci prodeje hutí (řečeno hnutí) Arcelor Mittal. Připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den. Poslanecká sněmovna ve svém usnesení z 25. října 2018 vyzvala vládu České republiky, aby s maximálním nasazením hájila u Evropské komise zájmy České republiky s přihlédnutím ke specifickým zájmům zaměstnanců Arcelor Mittal Ostrava, tak aby došlo k prodeji huti do rukou zájemce, který zajistí udržitelný rozvoj ostravské huti, a tím i celého regionu, a také aby vláda požadovala po zájemci o koupi Arcelor Mittal Ostrava předložení konkrétního plánu a závazku investic do této huti.

V návaznosti na toto usnesení se pana premiéra ptám, jaké kroky od chvíle přijetí výše uvedeného usnesení podnikla vláda ve vztahu k Evropské komisi, aby hájila zájmy České republiky a zaměstnanců podniku při prodeji huti; jaký je vývoj jednání.

A dále: Předložil již zájemce o koupi konkrétní plán a závazek investic do budoucna? Pokud ano, jestli je možné tyto dokumenty někde dohledat a jaké kroky případně plánuje vláda v této věci do budoucna? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji, především za perfektní dodržení času. Nebyla využita ani polovina. Omlouvám se, že jsem řekl, že je to hnutí v názvu bodu. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů.

A nyní prosím s další interpelací pana poslance Ferjenčíka, který bude interpelovat ve věci možných daňových úniků Agrofertu. Připraví se pan poslanec Bartoň. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych se zeptat nepřítomného pana premiéra na fenomén transfer pricingu. V České republice je jeden z největších problémů v oblasti správy daní právě to, že mateřské firmy a dceřiné firmy mezi sebou uzavírají obchody z důvodu daňové optimalizace. A mě zaujalo, že v článku na webu irozhlas.cz, tedy webu Českého rozhlasu, se píše, že farma Čapí hnízdo měla tržby za reklamu v rozsahu 270 mil. Kč v období čtyř let. Dovolil bych si připomenout, že například limit na volební kampaň je v České republice 90 mil. Kč. Takže farma Čapí hnízdo dodala reklamu v objemu trojnásobku největší volební kampaně do sněmovních voleb, co je v České republice možné předvést, a vyinkasovala za to od společnosti Agrofert 270 mil.

Mně přijde, že tohle je přesně příklad transfer pricingu, kdy Agrofert si snižuje daňový základ tím, že vyrábí fiktivní náklady, a farma Čapí hnízdo, která je ve ztrátě, si tímto zlepšuje výsledek hospodaření, ale daně neodvádí.

Chtěl bych se, pane premiére, zeptat, jakým způsobem můžete vyvrátit tato podezření a jestli můžete skutečně garantovat nezávislé posouzení této aktivity ve chvíli, kdy vaše strana kontroluje Ministerstvo financí. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Jako další bude interpelovat pan poslanec Bartoň ve věci vzdělávání jako priorita vlády. Připraví se pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, Sněmovna ve svém usnesení číslo 241 z 19. prosince 2018 navrhla cíl dostat finance do vzdělávání minimálně na 5 % HDP do roku 2025. Podle posledních dostupných informací jsou veřejné výdaje do vzdělávání okolo 3,9 % HDP.

Rád bych se zeptal, jak přistoupila vláda k této výzvě od Poslanecké sněmovny? Jednala o tom vláda? Jak se tento cíl odráží v rozpočtu na rok 2020 a jak v dlouhodobých výhledech do roku 2025?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za konkrétní dotaz. Předseda vlády je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do třiceti dnů písemně.

Jako další bude interpelovat pan poslanec Michálek ve věci orloje na Ministerstvu spravedlnosti. A připraví se pan poslanec Kopřiva. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený zbytku vlády, vážené kolegyně, kolegové, musím se v první řadě ohradit proti tomu, že pan premiér Babiš místo toho, aby přišel do práce na interpelace poslanců, na termín, který zná několik měsíců předem, a ví, že vždycky ve čtvrtek odpoledne jsou interpelace, tak místo toho odjel na dovolenou. Proč si to nějak nenaplánuje? To přece není možné, aby premiér, kterého se lidi ptají na to, kterého se poslanci ptají a mají ho kontrolovat, místo své práce odjel na dovolenou a omluvil se ještě na poslední chvíli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím o klid v sále. Pan poslanče, měl bych vás volat k věci.

 

Poslanec Jakub Michálek: To je bod číslo jedna. K věci, ale věc nemůžeme řešit, protože tady pan premiér není. Tak ho sem dovalte! (Výkřiky poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Prosím, aby se nediskutovalo z lavic k pultíku.

 

Poslanec Jakub Michálek: A teď k bodu číslo 2. (Hluk v sále, výkřiky poslanců.) Přesně tak, správně. Říká to naprosto správně paní poslankyně ANO. Co je to za chování, když pan premiér nechodí za interpelace? To je naprosto nehorázné chování a já se tady s kolegy z hnutí ANO naprosto shoduji. (Výkřiky poslanců z lavic.)

A teď k té druhé části. Ta se týká Ministerstva spravedlnosti. Panu premiérovi se podařilo donutit jednoho z nejlepších ministrů spravedlnosti, který tady zatím za jeho působení z těch tří osob byl, k rezignaci. A my teď budeme mít už čtvrtého ministra za méně než dva roky. To znamená, rezort spravedlnosti je naprosto destabilizován, nemůžou se tam plánovat a provádět reálně projekty.

Takže já se ho ptám, jaké byly k tomu důvody, kdo mu nominoval tu novou ministryni paní Benešovou. Z jakého důvodu v podstatě Hrad přichází se svými nominanty do této situace, kdy má toho člověka nominovat předseda vlády Andrej Babiš, a ve skutečnosti ta iniciativa pochází z Hradu. Já to považuji za velmi nestandardní a myslím si - (Čas, pane poslanče. Dokončete větu.) A rozhodně s tím nesouhlasím.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Kopřivu, který bude interpelovat ve věci rady vlády, jestli ještě existuje. Připraví se pan poslanec Polanský.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, už je tomu téměř rok, co jsem se u tohohle pultíku ptal tehdejšího ministra spravedlnosti pana Pelikána na přístup vlády v oblasti lidských práv a co hodlá dělat s neobsazenou pozicí zmocněnce vlády pro lidská práva. Jediné, co se od té doby změnilo, je obsazení ministerského křesla. Jak jsme se dnes dozvěděli, tak už tedy podruhé.

Post zmocněnce vlády pro lidská práva už je zase prázdný a za toto volební období se Rada vlády pro lidská práva sešla přesně jednou, ačkoliv v jejím jednacím řádu stojí, že se bude scházet minimálně čtyřikrát do roka. Za tento tristní stav nese zodpovědnost předseda této rady, což jste, pane premiére, vy. A mimochodem, rady vlády pro záležitosti romské menšiny, pro rovnost žen a mužů a pro neziskové organizace a už zmíněná Rada pro lidská práva, jejichž jste také předsedou, se také nesešly tolikrát, kolikrát se sejít měly. To je jednoznačně manažerské selhání předsedy.

Nyní už k mým otázkám. Probíhá výběrové řízení na nového vládního zmocněnce pro lidská práva. Proč není toto řízení transparentní? Kdy bude ukončeno a kdy se dozvíme nové jméno? Hodláte i nadále předsedat Radě vlády pro lidská práva? Jestliže zůstanete předsedou Rady vlády pro lidská práva, plánujete se této oblasti alespoň okrajově věnovat? Nebo vaše vláda prostě nechce lidská práva vůbec řešit? Díky předem za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já děkuji a pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

Nyní prosím pana poslance Polanského, který bude interpelovat ve věci aktualizace studie proveditelnosti ŽUB. Připraví se pan poslanec Michálek. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji. Vážený pane premiére, je to rok, kdy vaše vláda rozhodla o přesunu brněnského nádraží do nového umístění, takzvané varianty řeka. Na základě argumentů nákladních železničních dopravců, že rekonstrukce uzlu může jeho propustnost naopak zhoršit, rozhodla centrální komise Ministerstva dopravy o zpracování aktualizace studie proveditelnosti. Ke studii byla údajně zpracována zadávací dokumentace, a to již loni v létě, ale nikdy nebyla zakázka vypsána. Nejprve ministerstvo tvrdilo, že technicko-ekonomickou aktualizaci udělá nakonec SŽDC vlastními silami, dnes už říká, že žádná aktualizace se vypisovat nebude. Pouze proběhne posouzení, ale až v rámci přípravných prací na dílčí rekonstrukci uzlu Židenice. Tedy již pouze v rámci návazné dokumentace, kdy výsledky nemohou již nic ovlivnit.

Jak se stavíte k tomu, že Ministerstvo dopravy brání plnohodnotnému nezávislému technicko-ekonomickému zhodnocení propustnosti zvolené varianty projektu rekonstrukce železničního uzlu Brno do doby, než už bude vlastně pozdě cokoliv měnit? Učiníte nápravu? Za odpovědi vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. Pan premiér vám odpoví do 30 dnů písemně.

Jako další měl interpelovat pan poslanec Michálek, nicméně ten svoji interpelaci stáhl, stejně jako další. Tím jsme tedy vyčerpali interpelace na předsedu vlády a nyní budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. A já vyzývám pana poslance Nachera, který bude interpelovat pana ministra Ťoka ve věci hromadné žaloby, problematiky Dieselgate. A připraví se pan poslanec Černohorský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Patrik Nacher: Pěkné odpoledne. Mám tady premiéru, pokud jde o interpelace. Já jsem se rozhodl pro tuto interpelaci z hlediska toho, že institut hromadných žalob se nám kvapem blíží a já bych nerad, aby ty hromadné žaloby byly vnímány jenom prostřednictvím mediálně známých případů, jako jsou bankovní poplatky nebo investiční životní pojištění.

Tady po celém víceméně světě běží takzvaná Dieselgate, což je podle mě typická věc, která přesně zapadne do hromadných žalob. Já bych chtěl tedy využít této příležitosti a trochu na to upoutat pozornost a zeptat se pana ministra. Dneska budu velmi stručný. Položím jenom tři otázky. Asi bych po tomto pokračoval ´v této věci až v momentě, kdy bude nový ministr dopravy.

Takže jaké konkrétní kroky podniklo Ministerstvo dopravy po vzniku emisní kauzy Dieselgate?

Otázka číslo dvě. Vzhledem k tomu, že Městský soud v Praze v rozsudku v roce 2017 konstatoval, že nedostatky vozidel dotčených emisní kauzou představují závažné nebezpečí pro životní prostředí, tak jestli Ministerstvo dopravy v této věci reagovalo na tuto skutečnost? A jaká opatření byla v této věci přijata?

A nakonec poslední otázka. V tisku jsem někde našel, že státní zastupitelství v Německu obžalovalo bývalého šéfa koncernu Volkswagen. Takže jsem se chtěl zeptat, protože tam jsou trošičku dál, jestli Ministerstvo dopravy v této věci spolupracuje s německými orgány, aby zjistilo škody v důsledku tohoto jednání a nějaká další opatření.

Já těch otázek v této věci mám víc, nicméně v tuto chvíli to asi nemá smysl. Takže děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr není přítomen, tedy vám odpoví písemně do 30 dnů.

Prosím pana poslance Černohorského, který bude interpelovat pana ministra Brabce ve věci programu zlepšování ovzduší. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Dobrý den. Česko má nyní jedinečnou příležitost ovlivnit kvalitu ovzduší v příhraničí, zejména tedy na Ostravsku. Ovzduší v regionu totiž dlouhodobě znečišťují lokální topeniště i stacionární zdroje ze sousedního Polska. Polsko právě připravuje národní program omezování znečištění ovzduší podle směrnice Evropského parlamentu a Rady o snížení evropských emisí některých látek.

Polský národní program omezování znečištění ovzduší skýtá Česku příležitost podstatně zmírnit dálkové přenosy emisí z Polska, které trápí zejména Ostravsko. Podle článku 6 této směrnice má totiž Česko právo se do procesu zapojit formou přeshraničních konzultací v rámci takzvaných přeshraničních SEA. Zainteresované české subjekty by pak mohly vstupovat do procesu veřejného posouzení dopadů na životní prostředí a ovlivnit do budoucna míru přeshraničního znečistění. Ministerstvo životního prostředí by tedy dle mého názoru mělo začít co nejdříve v této věci jednat a Česká republika by měla oslovit jak sousední Polsko, tak Evropskou komisi a iniciovat proces přeshraničního veřejného posouzení dopadů na životní prostředí.

Já se tedy ptám: Hodláte v této věci učinit výše navrhované kroky a iniciovat zapojení Česka do procesu přípravy polského národního programu omezování znečišťování ovzduší? Pokud ano, v jakém časovém harmonogramu? Pokud ne, tak poprosím o zdůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám odpoví na vaše otázky písemně do 30 dnů.

Prosím pana poslance Farského, který bude interpelovat pana ministra Kněžínka ve věci rušení nezákonných exekucí. Připraví se pan poslanec Bartošek. Prosím.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane nepřítomný a končící ministře, docela mě až pobavil ten pohled na tu desku, kde ze tří interpelovaných ještě před chvíli, ze čtyř interpelací ještě před chvílí šly tři interpelace na ministry, kteří v době podávání interpelací ještě byli a možná, že teď už pomalu nejsou. Ta rychlost výměn odborníků v čele státu je tedy překvapivá.

Já jsem chtěl poděkovat. Poděkovat za to, že po letech, kdy se přehlížely nezákonné exekuce, po tom, co osm let soudy ne úplně respektovaly nález, nebo rozhodnutí Nejvyššího soudu, se konečně věci daly do pohybu.

Podle tiskového prohlášení vlády jsem se dočetl, že jste, pane ministře, ze své pozice obeslal předsedy soudů s tím, aby začaly nezákonné exekuce tak, jak mají ex officio za úkol, konečně řešit. Chtěl jsem vás požádat o tento dopis, protože sám posílám návrh na zrušení nezákonných exekucí a myslím si, že by byla škoda, kdybychom tu společnou práci nějak nekoordinovali.

Zároveň jsem chtěl požádat, a možná, že už odpověď dostanu od nastupující ministryně spravedlnosti, ale stojím o ni, jaký je další plán toho, aby se v České republice zrušilo 200 tisíc nezákonných exekucí, v jakých krocích je a v jakých termínech je připraveno to, abychom tuto velkou nespravedlnost z naší republiky odstranili. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do 30 dnů.

Nyní prosím pana poslance Bartoška, který bude interpelovat ve věci dluhu Českých drah pana ministra Ťoka. Připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře dopravy, v roce 2012 emitovaly České dráhy veřejně obchodovatelné dluhopisy na sedm let s úrokem 4,125 %. Jedná se o částku 300 milionů eur, to je přibližně 8 miliard korun. Splatnost těchto dluhopisů nastane 22. července 2019. Jediným řešením je tento dluh refinancovat, tedy vydat novou emisi veřejně obchodovatelných dluhopisů v podobné výši do června 2019 a výnos z nové emise použít na splacení těchto dluhopisů. Proces nové emise v takovéto výši vyžaduje několik měsíců příprav, prezentací a jednání s věřiteli.

Proto bych se rád dotázal, jak daleko je proces přípravy nové emise dluhopisů a jestli se stihne získat výnos z této emise do 22. července. V případě, že se totiž nová emise neuskuteční do června, jedná se o nedbalost a poškozování akciové společnosti České dráhy ze strany vedení společnosti. Bylo by poté nutno zvážit, zda se jedná o úmyslný trestný čin, či nedbalost.

A ještě mám doplňující dotaz. Vážený pane ministře, není náhodou cílem vedení Českých drah a Ministerstva dopravy úmyslné zhoršení profilu Českých drah, a tedy při hrozící insolvenci nucený a rychlý prodej dceřiných firem a majetku Českých drah v uvozovkách pod cenou? Děkuji za vaši písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám písemně odpoví do 30 dnů.

Než povolám dalšího řečníka, je zde omluvenka. Omlouvá se nám pan poslanec Schiller mezi 15.15 a 18.00 z pracovních důvodů.

A nyní prosím pana poslance Ferjenčíka, který bude interpelovat ve věci "jakou daňovou reformu můžeme očekávat" paní ministryni Schillerovou. Připraví se pan poslanec Profant. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych velmi poděkovat paní ministryni, že jako jedna z mála z vlády si na nás našla čas a přišla. Za to velice děkuji.

Chtěl bych se zeptat, jakou tedy daňovou reformu můžeme očekávat od vaší vlády. Před volbami jste slibovali snížení daně z příjmu a zjednodušení daní. To byly ty dvě priority hnutí ANO. Shodou okolností jsou to podobné priority, jako mají Piráti v této oblasti. My jsme navrhli zvýšení slevy na poplatníka na 30 000 korun, což je nejspravedlivější snížení daní lidem, kdy každý občan by ušetřil 5 000 korun ročně. To vy jste nepodpořili. Místo toho cca každý půlrok představujete v médiích novou reformu, abyste ji následně odložili. Tak bych se chtěl zeptat, co tedy skutečně můžeme očekávat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane poslanče, dámy a pánové, samozřejmě těch změn chystám hodně. Ale úplně nejzásadnější změnou, na kterou se plně soustředím, a ona je důležitá jednak z hlediska legislativy, kterou pošlu do měsíce do meziresortního připomínkového řízení, ale zejména musí být dobře nastaveny IT systémy, tak je reforma, která má za cíl přivést k elektronické komunikaci v oblasti daní širší okruh lidí. Pracovně tomu říkáme šířeji Moje daně neboli online finanční úřad. Tam pošlu do zhruba, v tuto chvíli jsme to dnes už finalizovali text, ve velice krátké době, měsíc je nejdelší doba, do meziresortního připomínkového řízení legislativní úpravu, která nastavuje všechny podmínky, které jsou nezbytné k online finančnímu úřadu. Ale samozřejmě zahrnu tam i věci, jako je vracení, nesporné vracení nadměrné části nadměrného odpočtu, nová revize sankčního systému, která bude ve prospěch daňových subjektů, a celá řada institutů procesního charakteru, které tyto daně zjednoduší.

A samozřejmě že v souvislosti s tím musíme nastavit IT systémy tak, aby skutečně šlo podávat daňové přiznání, jak vždycky říkám v trošku přeneseném slova smyslu, buď z kanceláře, nebo z křesla obývacího pokoje.

Ale řeknu to úplně upřímně, jak k tomu přistoupíme. Využijeme už dvě oblasti, které máme. První z nich je tzv. EPO neboli možnost elektronického podání, možná to znáte, co je na stránkách Finanční správy, a tzv. daňovou informační schránku, kterou možná znáte také, pokud máte do ní přístup. A toto jsou dvě oblasti, které využijeme právě pro tento online finanční úřad, protože si myslím, že už je skutečně nazrálá doba k tomu, aby šlo takto podávat přiznání, jako je to třeba v Estonsku nebo Švédsku. Takže to je pro mě absolutně teď největší... A je to docela velký projekt. Ono to zní jednoduše, ale je to velký projekt, kterému věnujeme obrovské množství času, a nasadili jsme na něj veškeré síly, ať už tedy z Ministerstva financí z pohledu legislativy, tak zejména Generálního finančního ředitelství a Finanční správy, kde je řízen projekt pro tu oblast IT.

Čili bude možné vlastně... Ta standardizace podávání a komunikace se správcem daně umožní do budoucna více zapojovat do správy daní automatizaci s minimálními zásahy. Rovněž se umožní rozvoj některých procesních možností. Nebude to jen jednorázový projekt, ale bude to postaveno tak, aby se tam mohly přidávat další funkcionality, to znamená, abychom na něm mohli dále stavět. Samozřejmě že dokončujeme v souvislosti s tím i EET, protože věřím po včerejším propuštění do třetího čtení, že se nám podaří zákon schválit. A samozřejmě s tím budou také souviset další funkcionality.

Kromě toho zhruba do měsíce pošlu do meziresortního připomínkového řízení nový zákon o digitální dani. O tom jsem vás informovala posledně. To je také v tuto chvíli pro mě priorita, protože se nepodařilo prosadit úpravu, se kterou přišla Francie na evropské úrovni. Ta spadla definitivně asi před měsícem, nebo možná šesti týdny pod stůl. Platforma OECD, ta celosvětová úprava, na té se pracuje, ale to je takzvaně lidově řečeno běh na dlouhou trať. Na to prostě čekat nechceme. Já to považuji - někdo to označuje za sektorovou daň. Já si myslím, že to je chyba. Je to prostě vyrovnávací daň. Ty platformy tady podnikají. Získávají příjmy z území České republiky a je namístě, aby z toho zaplatily nějakou, nazvěme to třeba, pracovně to nazývají některé země vyrovnávací daň, podobně jako to zavedli v Rakousku, nebo teď k tomu přistoupí ve Francii, protože se nepodařilo prosadit ten evropský model. Takže to je další věc, na které pracujeme.

Sazbový balíček jsem do meziresortu poslala. O tom víte.

Další, co se týče zjednodušení daní, tak pošlu do meziresortu samostatný zákon, který upravuje tzv. paušální daň. Tam musíme doladit ještě poslední věci na úrovni - protože se to týká tří resortů - resortu Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí. Je to ten příklad, o kterém jsem mluvila už v médiích, to znamená, že vlastně zaplatí poplatník, pokud se rozhodne, to nebude povinnost, to bude volba, poplatník daně z příjmu fyzických osob (upozornění na čas) zaplatí, omlouvám se, zaplatí vlastně jednu platbu a rozúčtovává se to.

Mám tady celou řadu ještě všech dalších věcí, které chystám do meziresortu, ale... čas.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pan poslanec vám případně položí doplňující dotaz. Pane poslanče, máte zájem o doplňující dotaz? Vidím, že ano. Tak prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuju za odpovědi, paní ministryně. Chtěl bych se zeptat, kdy plánujete spuštění toho systému Moje daně, protože ten meziresort je samozřejmě důležitý, ale občany asi spíš zajímá, kdy to začne fungovat. A zadruhé mě zajímá, jestli v tom systému budou v okamžiku spuštění zahrnuty i odvody na sociální pojištění, což by bylo razantní zjednodušení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o doplňující odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Zrovna dnes jsem schvalovala svému náměstkovi harmonogram. Jak jsem řekla, do meziresortního připomínkového řízení to pošlu do měsíce, pak to bude záležet na délce legislativního procesu. Jestli by se to podařilo k 1. lednu 2020, jsem k tomu spíše skeptická, spíše si myslím, že to bude jaro, duben-květen 2020 podle harmonogramu.

Ale otázka legislativní proces je jedna věc. Druhá věc jsou IT systémy. Teď hledáme - samozřejmě že to musíme mít v nějaké fázi, abychom na tom mohli pracovat. Zahrnujeme to už do funkcionalit Moje daně. Vyhledáme ten nejjednodušší způsob, to znamená, abychom to třeba - samozřejmě odpovídám hned na vaši otázku - součástí, logicky, budou platby jak za sociální zabezpečení, tak za zdravotní. Jinak by to nemělo smysl. Tam budou tři platby. A teď hledáme, nejtěžší ze všeho bude IT řešení. To je těžší jak to legislativní. Legislativně to nějak prostě dáme dohromady, půjde to do meziresortu. Tady se o tom povede debata. Očekávám podporu i z pravého spektra, tak jak se vyjadřovali poslanci z těchto stran opozičních lavic. Ale IT systém - a debatujeme o tom, jak to zjednodušit, abychom to třeba nemuseli dělat systémem, že základem bude, že poplatník zaplatí Finanční správě jednou platbou. A hledáme cesty, abychom to třeba nemuseli rozúčtovat.

Na tom zkrachovalo jednotné inkasní místo. Na tom zkrachovalo. Já si to pamatuji. Podílela jsem se v jedné pracovní skupině. Legislativně byla připravena. To je pravda, ale IT systémy nula. A tam to bylo o to těžší. Toto je reálný plán. Tam to bylo o to těžší, že každá platba byla jiná. A bylo to absolutně, byla jiná doba, prostě absolutně nepřipraveno. Tady bude jedna platba. O to je to jednodušší. A hledáme cesty, abychom to třeba nemuseli převádět (upozornění na čas) přímo na správu sociálního zabezpečení, na zdravotní budeme muset, aby to třeba šlo do státního rozpočtu - protože je to příjem státního rozpočtu - je to nalej-vylej. Takže to je ten problém.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní prosím pana poslance Profanta, který bude interpelovat ve věci open data na resortu MVČR. Připraví se pan poslanec Polanský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ondřej Profant: Dobré odpoledne. Vážený pane - nepřítomný - pane ministře, ve vašem resortu máte funkci národního koordinátora otevřených dat. Otevřená data jsou fenomén dnešní doby, který zprostředkovává data ve strojově čitelné podobě bez licenčních omezení široké veřejnosti i úřadům samotným. Jsou zahrnuta v různých evropských deklaracích, v různých mezinárodních úmluvách, ke kterým se zavázala Česká republika a podobně. Myslím si, že váš koordinátor otevřených dat na Ministerstvu vnitra pracuje dobře, ale vidím tam jednu velkou vadu na kráse, a to je, že samotný resort Ministerstva vnitra nezveřejňuje téměř žádná otevřená data. (Přichází místopředseda vlády Hamáček.) Pan ministr přišel.

Ten problém vidím v tom, že váš resort na něco jakoby dohlíží, koordinuje to, ale sám nejde příkladem. A nejedná se opravdu jenom o samotné ministerstvo, jedná se třeba i o policii a o další složky zcela jasně ve vaší gesci a resortní působnosti, takže by mě zajímalo, jestli toto hodláte napravit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím pana ministra o odpověď, jestli to zvládne na základě částečné otázky, kterou slyšel. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane poslanče, Ministerstvo vnitra, které je gestorem problematiky otevřených dat na národní úrovni, zveřejňuje v současné době 64 datových sad v podobě otevřených dat. Tuto informaci lze získat z národního katalogu otevřených dat v sekci poskytovatelé na webové adrese, kterou vám sdělím. Nejnovějším přírůstkem jsou datové sady z registru práv a povinností. Ty jsou publikovány na nejvyšším stupni otevřenosti ve formátu JSON a JSON-LD. Ministerstvo dále poskytuje data o orgánech veřejné moci, jejich agendách, činnostech, oprávněních, působnostech atd. A v současné době připravujeme infrastrukturu pro jednotný způsob zveřejňování napříč resortem, počínaje interní směrnicí, sjednocením procesu publikace a jednotným softwarovým a hardwarovým prostředím pro publikaci. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Pan poslanec asi bude mít zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Profant: Předem děkuji. Tato odpověď mě potěšila, zvlášť vás chválím za vysoký stupeň otevřenosti, protože to samozřejmě není samozřejmostí, a velmi se těším na zvlášť nové systémové kroky, které napomůžou hladkému průběhu napříč resortem, protože to je velmi často to důležité.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr nemá zájem o odpověď na doplňující dotaz. Posuneme se dále. Pan poslanec Polanský bude interpelovat pana ministra Ťoka ve věci postupu ve věci odstraňování nelegálních billboardů. Prosím.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, již třikrát jsem vás interpeloval ve věci nelegálních billboardů u českých silnic. Vzhledem ke konci vašeho angažmá na Ministerstvu dopravy cítím nějakou potřebu ukončit i toto téma. Mezitím Ředitelství silnic a dálnic již získalo rozhodnutí Ústavního soudu, který potvrdil legálnost celého ustanovení, to znamená regulaci reklamy podél silnic. Podle dostupných informací bylo odstraněno z D1 sto poutačů, tedy z celkového počtu v republice asi tří tisíc. Ptám se vás tedy, kolik legálních poutačů bylo doopravdy již odstraněno a kdy bude - to asi nás zajímá všechny nejvíc - odstraňování ukončeno. Díky za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně do třiceti dnů.

Nyní pan poslanec Michálek svou interpelaci na končícího ministra Kněžínka stáhl, takže nyní bude interpelovat paní poslankyně Kovářová paní ministryni Schillerovou ve věci finančních úřadů. Připraví se pan poslanec Třešňák. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, dle zprávy tiskové mluvčí Generálního finančního ředitelství se chystá optimalizace finančních úřadů, přičemž by mělo zaniknout 23 územních pracovišť finančních úřadů po celém území České republiky. Důvodem tohoto rušení je, že tyto nejmenší finanční úřady jsou neefektivní a pro stát představují značnou finanční zátěž. To jsou částečně relevantní důvody, ale já se obávám, že se zapomínáte dívat na tuto problematiku optikou běžného občana. Rušením těchto územních pracovišť dochází k větší centralizaci a zároveň vzdalování se občanovi. Nově, aby si občan mohl vyřídit svou agendu na finančním úřadu, bude muset jezdit o desítky kilometrů dále než nyní. Rovněž tato další centralizace úřadu přispívá k dalšímu vylidňování venkova a regionů.

Zároveň se tato optimalizace obhajuje tvrzením, že se zvyšuje počet občanů komunikujících s úřadem digitálně. S tímto tvrzením se však nemohu ztotožnit. Optimalizaci finančních úřadů bych pak připodobnila k loňské snaze rušení matričních úřadů.

Vážená paní ministryně, jak se moc do úvahy při optimalizaci finančních úřadů bralo v potaz vzdalování se od občanů? Kolik konkrétně ušetříme zrušením těchto pracovišť? Na základě jakých dat tvrdíte, že se zvyšuje počet občanů, komunikujících s úřadem digitální cestou? Jak velké je to procento? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji a prosím paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, přípravu jsem nechala ležet, protože jsem samozřejmě netušila, co bude předmětem toho dotazu. To nevadí. Mám přípravu trošku připravenou jiným směrem. (V sále se ozývá zvonění mobilního telefonu.) Lekla jsem se, že mi někdo volá, že mi napovídá. To by bylo dobře, ale musím si poradit jako vždycky sama.

Paní poslankyně, nevím, o jaké tiskové zprávě mluvíte. Opravdu přísahám, že nevím. Nečetla jsem takovou tiskovou zprávu a mám silnou pochybnost, že byla nějaká taková vydána. Územní pracoviště jsou stanovena vyhláškou ministra financí. Já žádnou vyhlášku nechystám. To znamená, nechystám žádnou vyhlášku, na základě které bych zrušila jakékoliv územní pracoviště. Pokud vím, tak paní generální ředitelka - a to je naprosto zatím obecná informace bez podrobností - pracuje tak jako každý ve veřejném sektoru... na všech ministerstvech... už jsem unavená, opravdu už potřebuji ty Vá... Velikonoce, ne Vánoce, chtěla jsem říct Vánoce, Velikonoce. Tady je vidět, že jsem opravdu unavená. Tak v podstatě všichni pracují na nějaké optimalizaci.

Já za sebe říkám, že na resortu Ministerstva financí budu snižovat 10 %. Prostě probíráme to, řešíme to a jsme to schopni zvládnout. Protože některé agendy se optimalizují, některé útvary budeme slučovat atd., prostě se to dá. A paní generální ředitelka na tom taky pracuje.

Samozřejmě že na finančních úřadech, říkám otevřeně, se nebude snižovat 10 %. Nebudeme tam dělat pogrom, protože jsme rádi, že finanční úřady pracují tak, jak pracují. Ale i tam ona zvažuje určitou optimalizaci agend. Celá řada těch procesů se opírá dneska o analytiku. Dneska prostě to znamená, že oni dneska velký počet různých činností jsou schopni vycházet z analýz, které se dřív dělaly třeba víc, jak se říká lidově, na koleně, kdybych to takto měla říct. Takže taky to samozřejmě zvažuje všechny tyto úvahy. Určitě jde cestou, tak jak jsme se spolu o tom bavily, ale je to její odpovědnost a její práce, do které já nezasahuji. Protože ona odpovídá za chod Finanční správy. Že půjde cestou, že čím výš, tím bude snižovat více, jestli mě chápete. A čím níže, to znamená, teď se bavíme o územních pracovištích, tak tam co nejméně. Čili to jde její úvaha, kterou se ona zaobírá. Čísla žádná nepadají, ona to systemizuje, připravuje si podle představ. Je to prostě člověk, který strávil skoro třicet, tak jako já, já dvacet pět, tak ona podstatně déle ve Finanční správě, tak rozumí, co má dělat.

Takže teď k vaší otázce, abych neuhnula. Je to její gesce. Územní pracoviště podle vyhlášky se rušit nebudou. A ona, pokud vím, si pouze mapuje, jaká je výtěžnost jednotlivých pracovišť. To znamená, jestli třeba by nestálo za to uvažovat, protože jsou třeba územní pracoviště, a to samé dělá Celní správa, která, kam nezavítá poplatník, jak je rok dlouhý. Takže ona si to mapuje, dělá si analýzy a to je všechno. A to si myslím, že je v pořádku. Zatím toto je naprosto všechno a žádné jiné informace nemám. A mám velmi silnou pochybnost, že by jiné informace byly.

A logicky se o tom baví s řediteli. To jsou její nejbližší, to je její poradní orgán. Udělá pořadu ředitelů finančních úřadů a baví se s nimi. Jak to vidíte? Kde bychom mohli nějakou agendu? Protože ten posun je velký. Prostě to není, ty práce už se nedělají tak, jak se dělaly před deseti, před patnácti, před dvaceti lety. Ono se to mění třeba v průběhu tří pěti let. Protože ta automatizace se mění. Legislativu zjednodušujeme. Máme prostě kontrolní hlášení EET v systému. Takže to jsou všechno činnosti, které se prostě zefektivňují. A ona samozřejmě se o tom musí bavit se svým poradním orgánem. A jak já to znám, to prostředí, důvěrně, tak samozřejmě se radí se svým poradním orgánem. Ti se zase radí se svým poradním orgánem. A tak to propadne až k té úřednici na územním pracovišti, která si vám postěžuje. Nebo někomu ve vašem okolí.

A vy mě interpelujete, což je v pořádku, já se tomu nebráním, jenom vám říkám, jaký je momentální stav věci. A ona to musí dělat. Tak jako já musím debatovat se svými vládními kolegy. A bohužel, protože jsem ministryně, tak se mi občas stane, že se takovéto pracovní debaty dostanou do médií a já pak chodím dva měsíce a vysvětluji, že nechystáme žádnou reformu ohledně platby státního pojištění, že to byla jedna z variant řešení. Takže ona postupuje úplně stejně. Takže to je celé. A až něco bude, tak určitě se to včas všichni dozvědí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz? Má. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, děkuji za odpověď. A pokud říkáte, že žádná pracoviště se přes vyhlášku rušit nebudou, to mě tedy uklidnilo. A pokud by se něco takového chystalo, tak doufám, že se to tedy ani já nemusím dovědět, ale spíš jde o to, aby se to dověděli starostové, na jejichž území se tato územní pracoviště nacházejí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně má zájem o odpověď na doplňující dotaz, tak prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za ten dotaz, protože jsem to zapomněla říct, že když jsme spolu na pracovní úrovni s paní ředitelkou, každý týden se potkáváme na poradě, že od ní takové informace samozřejmě dostávám, tak naopak jsme se obě shodly, že kdyby cokoli, vyhláška se měnit nebude. To vám mohu říct už teď. Tak jsem to rozhodla, tak to bude. Ale může se stát, že se provoz někde třeba jinak nastaví. Protože nemá cenu, když tam nikdo nepřijde, ale nemluvím o nikom konkrétně. Teď se to mapuje. Tak jsme se obě shodly na tom, že první, kdo se takovéto věci musí dozvědět, by musel být starosta té obce.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a prosím pana poslance Třešňáka, který bude interpelovat pana ministra Vojtěcha ve věci letecké záchranné služby. Připraví se paní poslankyně Procházková. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážený pane ministře, původní idea vlády, tedy zajišťovat všechna stanoviště letecké záchranné služby státem, byla nakonec shozena pod stůl, což znamenalo vcelku zásadní zvrat v konceptu, který byl vládou poslední dva roky prezentován jako ten nejvhodnější. Dle posledních informací tedy ministerstvo připravuje zadání výběrového řízení na leteckou záchrannou službu celkem na osmi stanovištích. Na výborech již k tomu některé informace padly a naposledy konkrétně na podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví. Bohužel z těch prezentovaných informací není jasné, jakým způsobem bude obsluhován Karlovarský kraj, tak aby byl plně pokryt. Ten je v současné době obsluhován hlavně Armádou ČR ze stanoviště Plzeň-Líně. Problémem není jen pokrytí Ašského výběžku a části Krušných hor, ale i třeba hůře přístupný terén Doupovských hor pro zdravotnickou záchrannou službu. Dle vyjádření nejen v médiích, ale i na podvýboru počítá údajně ministerstvo se smluvním zajištěním s německými partnery ze Saska a Bavorska pro dokrytí celého území kraje.

Mé dotazy jsou tedy následující.

Za prvé, v jaké fázi se nachází zpracování zadávacích podmínek a platí stále termín konec dubna tohoto roku?

Za druhé, jak bude řešeno plné pokrytí Karlovarského kraje tak, aby byl například splněn 20minutový dolet, byť vím, že u letecké se neuvádí v minutách.

A za třetí, pokud byla validní tvrzení o pokrytí z německé strany, v jaké fázi se nachází projednávání s německými partnery? Konkrétně, kdy bude podepsána smlouva, která toto bude řešit? Nejen ta rámcová s Bavorskem a Saskem, ale i samotná prováděcí smlouva. Zda umístění stanovišť a doletové vzdálenosti ze Spolkové republiky Německo vyhovují včasnému doletu k pacientovi. A to nejpodstatnější, snad to stihnu za těch pár vteřin: Jakou to bude představovat finanční zátěž a jakou formou to bude hrazeno, protože se nejedná jen o samotný let k pacientovi (upozornění na čas), ale jeho následnou přepravu, tedy poměrně dlouhý let po českém území. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji a prosím pana ministra o odpověď.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pane poslanče, pokud jde o tuto interpelaci, tak je třeba říci vlastně na úvod k té změně postoje vlády - já bych neřekl, že jde o nějakou zásadní změnu, spíše jde o vývoj a o to, abychom skutečně ten systém nastavili tak, aby byl funkční a realizovatelný v tom čase. My víme dnes, že zkrátka nám smlouvy končí 31. 12. 2020, to znamená vytváření státního podniku, který by obsluhoval celé území České republiky, po všech různých konzultacích by zkrátka nebylo do této doby možné. Takže nemyslím si, že to je myšlenka, která by se úplně opustila do budoucna, ale musíme zkrátka zajistit, aby ten projekt fungoval a aby letecká záchranná služba byla zajištěna. Proto se v lednu 2019 rozhodlo o tom, že se půjde cestou stávající varianty, nebo stávající podoby deseti stanovišť a částečně dvou zajištěných státem, policií, armádou a zbytek soukromníky.

Takže toto je schváleno. Samozřejmě naším prioritním úkolem nyní je, abychom měli připravenou zadávací dokumentaci. To jste řekl správně, protože výběrové řízení musí být dokončeno tak, aby se na to samozřejmě měli všichni možnost připravit, zejména tedy zdravotničtí záchranáři, a služba mohla plynule pokračovat od 1. 1. 2021. Ta zadávací dokumentace je teď v přípravě, bude dokončena v květnu 2019. Máme jasný harmonogram, který tady asi nebudu číst, ale zkrátka je tam nutné zveřejnit předběžné oznámení. To by mělo být do 30. 6. 2019 - zadání zakázky v září 2019 atd., atd.

Cílem je, abychom do konce roku podepsali smlouvu, aby byla zakázka vysoutěžena, aby pak právě byl ten rok, řekněme, období, kdy se vlastně všichni budou adaptovat, pokud by tam třeba byl nějaký nový provozovatel, protože to se samozřejmě může stát. A stalo se to vlastně v tom předchozím výběrovém řízení, že se přihlásili noví poskytovatelé, ale bohužel tehdy to nebylo takto dopředu řešeno a byly tam s tím poměrně zmatky, takže tomu chceme předejít a chceme, aby tam byl tedy ten rok doby určité adaptace. Myslím si, že ten harmonogram takto plníme, a určitě vás o tom rád budu informovat.

Pokud jde o Karlovy Vary, tam je situace taková, že je třeba si uvědomit, nebo si připomenout, že ten počet základen takto funguje už velmi dlouhou dobu. To není něco nového. To, že v Karlových Varech a ve Zlíně, to jsou vlastně dvě krajská města, není stanoviště letecké záchranné služby, je něco, co je tady zkrátka dlouhodobě. Je pravdou, že řada odborníků na toto téma už v minulosti vypracovávala různé analýzy a podobně a vždy se došlo k závěru, že i v porovnání s jinými státy je u nás síť stanovišť letecké záchranné služby poměrně dobře zajištěna, když se podíváme na ty kružnice. Je pravdou, že u části Karlovarského kraje a pouze části, nikoliv celého Karlovarského kraje, je tam vykrytí možná menší, dvacet minut tam zkrátka není dodrženo, byť je třeba si připomenout, že v těch liniích jsou třeba používány vrtulníky, které mají vyšší letovou rychlost, takže je to otázka. Myslím si, že to prodloužení zase není tak výrazné a je to určitě něco přes dvacet minut. Na druhou stranu kdybychom tam zřizovali stanoviště letecké záchranné služby, jednali jsme s armádou, ta tomu nebyla úplně nakloněna, takže uvidíme. Bude to zajišťovat Německo na základě mezinárodní smlouvy, která je podepsána, a myslíme si, že tam by neměl být žádný problém. Je tam reciprocita, to znamená, Německo toto bude hradit samo, stejně jako Česká republika hradí náklady, pokud zdravotnická záchranná služba přejíždí hranice. (Předsedající upozorňuje na čas.) Kdyžtak to ještě dopovím v dalším. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Ano, děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující dotaz? Má, prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: Já panu ministrovi hlavně poděkuji za to, že sdělil ten harmonogram pro stanoviště, výběrového řízení pro stanoviště, co jsou provozována komerčně. Díky tomu, že ještě položím dotaz, aspoň dám prostor dopovídat a dál odpovědět a možná to ještě zkonkretizovat, protože pokud vím, tak s německou stranou jsou podepsány pouze rámcové smlouvy a chybí tam vyloženě to konkrétní provedení. Pokud ne, tak mě kdyžtak vyveďte z omylu, ale myslím si, že tam ta konkrétní prováděcí smlouva napsaná není.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za doplňující dotaz. Pan ministr má zájem o doplňující odpověď. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Jenom bych ještě doplnil jednu věc, že je také třeba si uvědomit, než odpovím na doplňující otázku, že v Karlovarském kraji není traumacentrum, takže by to samozřejmě také bylo spojeno s tím, že by muselo vzniknout traumacentrum, což jsou samozřejmě zase další náklady personální a podobně.

Vím, že samozřejmě ti, kteří jsou z Karlových Varů, za stanoviště bojují, ale není to úplně tak jednoduché a myslíme si, že je možné to zvládnout i bez stanoviště letecké záchranné služby. Taky je třeba si uvědomit, a ne vždy se o tom mluví, že letecká záchranná služba je samozřejmě pouze doplněk, stále ten základ je pozemní zdravotnická záchranná služba, která vyjíždí i zároveň s vrtulníkem. Tady bych se úplně neupínal k tomu, že letecká záchranná služba je všespásná. Myslím si, že je důležité, aby fungovala pozemní.

Stejně tak pokud jde o to Německo, a tam nevím, o jakých prováděcích smlouvách mluvíte, nemám informaci. My máme smlouvu o přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotnické záchranné služby s Německem a Rakouskem. Ty smlouvy jsou velmi podobné. Nemáme bohužel zatím s Polskem a se Slovenskem. Tyto smlouvy zcela jasně řeší mechanismy přeshraničního poskytování zdravotnické záchranné služby jak pozemní, tak samozřejmě letecké. Samozřejmě vždycky je to na vyhodnocení právě konkrétního operačního střediska, jestli pošle třeba z Německa pozemní záchranku, což stále také bude, anebo jestli tam pošle vrtulník, stejně jako je to v České republice. Tady v tom směru by to tato smlouva měla ošetřovat, tam už není potřeba dělat nějaké konkrétní prováděcí dodatky nebo něco podobného. (Předsedající upozorňuje na čas.) Myslím si, že tady by ten problém býti neměl.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Procházkovou, která bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci postoje Ministerstva financí k návrhu na legalizaci prostituce a připraví se pan poslanec Černohorský. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobré odpoledne všem. Vážená paní ministryně, kolegové poslanci, vážený zbytku Pirátské strany, ostatní vaši mají asi už Velikonoce. Já jsem vždycky byla přesvědčena, že interpelace mají být spíše pro poslance z nekoaličních řad, aby měli prostor pro své dotazy. Koukám, že jich tady je velmi málo. O to víc mě mrzí a udivuje, že i když témata interpelací jsou známá, není zájem o téma, na které se chci paní ministryně zeptat, a to je tedy téma velice závažné, protože já jsem z Karlovarského kraje a nás to tam velmi trápí a vím, že Pirátská strana představila své teze k návrhu na legalizaci prostituce.

Myslíte si, že ten návrh je realizovatelný? Kolik by tak asi přineslo tohle opatření do státního rozpočtu? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dovolím si podotknout, že souhlasím, že interpelace jsou zejména pro opoziční poslance a také, že... No, prosím, paní ministryně. (Veselost v sále.)

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, to je téma, které není vůbec nové. Já jako starý finančák, ne věkem, ale zkušenostmi (s úsměvem) - tak v podstatě se to téma vracelo do rezortu, ze kterého pocházím, v určitých intervalech pravidelně a vždycky to z nějakých důvodů usnulo, protože to má jeden základní jmenovatel.

Ony v podstatě existují dvě cesty, jak bojovat nebo legalizovat, hledám ten správný výraz, prostituci. Když se podíváme po Evropě, tak jsou dva takové základní přístupy. První je švédský, kteří prostituci kriminalizují. To znamená, za určitých podmínek ji prostě považují za trestněprávní, a to je cesta jedna. Já ji nehodnotím, je to jejich cesta.

Druhá cesta je liberálnější, k tomu přistoupilo třeba Německo nebo Nizozemsko, a ti prostituci legalizují. Tím pádem samozřejmě tím, že se legalizuje, že se nastaví nějaká regulace, tak cílem by především mělo být to, že osobám, které poskytují takové služby tohoto nejstaršího řemesla, jak se říká, se zajistí určitá práva a lepší pracovní podmínky, třeba i sociální a zdravotní zabezpečení, které v podstatě dneska tím, že patří tato činnost do šedé zóny, a jak říká paní poslankyně, tak se s tím ve svém obvodu nějakým způsobem setkává, vlastně poskytovány nejsou.

Už v roce 2013 - pro kolegy z Pirátské strany, protože jsou mladí, oni v té době byli třeba ve školce nebo prostě někde zatím školou povinní; tímto je nechci shazovat, já to myslím prostě, že si to nemohou pamatovat. Již v roce 2013 tu byly dva návrhy na legalizaci, které nebyly podpořeny. A překážkou, chtěla bych říct, je i úmluva o potlačování a zrušení obchodu s lidmi a využívání prostituce druhých osob z roku 1950, kterou ratifikovalo v roce 1958 tehdejší Československo a která v zásadě znemožňuje jakoukoliv formu legalizace prostituce.

Z pohledu ministryně financí podléhá prostituce zdanění už dnes, protože pokud prostitutka nebo prostitut chce svoji činnost provozovat legálně, odvádět daně, být veden v systému sociálního pojištění, pak svoji činnost provozuje jako OSVČ pod jinou živností již dnes. Mohou to být různé, a teď se nechci nikoho dotknout, ale samozřejmě, že jsem se ve své praxi berního úředníka setkala s tím, dokonce si vzpomínám, že jednou byla nějaká taková kontrolní akce před nějakými 15 lety, že se prověřovalo v rámci republiky vůbec, zda a kde jsou jaké oblasti, jak se provozuje. Dokonce si pamatuji období, kdy se sestavoval pro účely kontrolní činnosti ceník v uvozovkách těchto služeb - aktivně. Myslím tedy třeba regionálně, nemyslím třeba, že by se to dělalo celorepublikově. Zjišťovalo se právě, a to si pamatuji z té kontrolní činnosti finančního úředníka, to bych jako ministryně, která nemá zkušenosti z rezortu, nevěděla, tak si pamatuji, že prostě se právě zjišťovalo, že se to provozuje mnohdy pod různými nálepkami nějakých třeba salónů atd. Nechci specifikovat, abych se někoho nedotkla, protože si přečtu zítra potom někde, že jsem řekla, že ta a ta činnost je prostituce. Takže nebudu uvádět žádnou škatulku.

Čili co je základem? Vždycky tito lidé chtějí zůstat v anonymitě. Takže pokud chtějí platit daně, sociální, zdravotní, mít prostě tyto i výhody vlastně, tak většinou podnikají jako OSVČ pod nějakou nálepkou. To jsou prostě fakta, která asi všichni tady víte. A žádná nová škatulka tomu nemůže, protože ta škatulka znamená, že bychom museli udělat takovou živnost, ona by to teoreticky ani nemusela být žádná vázaná, ty ženy by se musely zaregistrovat. To prostě nikdo neudělá z povahy věci. (Předsedající: Čas, paní ministryně.) Podle mě to nemá řešení. Vždy to bude buď pod nějakou nálepkou, a to se dnes vlastně už děje, anebo se to bude odehrávat v šedé zóně.

Jinak chci říct, že miliardy by to určitě nepřineslo do rozpočtu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Já si dovolím, jenom jsem si vzpomněl, že témata se oznamují až v 11 hodin, takže nevím, kolik z těch 130 kolegů, kteří jsou omluveni, si je stihlo projít, nebo ne. A dovolím si ještě podotknout, že v roce 2013 existovala Pirátská strana již přes tři roky.

Paní poslankyně, máte zájem o doplňující dotaz? (Ano.) Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Já jsem stejného názoru, že to určitě miliardy nepřinese. Mě samozřejmě zajímá jako ženu situace těch žen, protože samozřejmě jsou na tom velmi špatně a pochopitelně každý útok pro ně je velmi zatěžující a stresující. Takže děkuji. A jinak samozřejmě, i když ta témata, já jsem to téma měla už minule na interpelace, takže určitě to téma je známé už dostatečně dlouho. A i tak si myslím, že tedy v opozičních lavicích tady sedí opravdu velmi málo. Jsme tady napadáni my, že tu nejsme, ale my tady, ti, kteří mají zájem o interpelace, tak tady jsou a my si s těmi ministry promluvit můžeme napřímo. Takže mě to mrzí. Holt jsou Velikonoce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně má zájem o doplňující odpověď. Prosím.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Ano, paní poslankyně, máte pravdu. Tam velice často hraje roli to, že ty ženy jsou třeba v tíživé sociální situaci. Řeší tím problémy. Dost často to souvisí s násilím, s drogami. Takže samozřejmě to jsou všechno důvody, proč zůstávají z velké části v anonymitě a v ilegalitě.

Jinak ještě k těm číslům. Český statistický úřad v roce 2015 odhadl hodnotu služeb prostituce na cca 6 mld. korun, ale samozřejmě musíme počítat s tím, že tam jsou i vysoké náklady. Takže náklady odhadl asi na 3 mld. - různí kadeřníci atd., všechno možné. Z toho daň 15 % činí 450 mil. korun. Kdybychom odečetli slevy, které by uplatnili, a měli by na ně nárok, tak by daň činila cca 127 mil. Kč. Zdravotní pojištění oni musejí platit už nyní, ale za nezaměstnané to platí stát, čili dost často jsou to nezaměstnané ženy. Sociální pojištění by za 13 osob s průměrným ročním příjmem po odečtení nákladů 230 tis. Kč na osobu činilo 436 mil., celkem tedy může jít zhruba o přínos do státního rozpočtu ve výši asi 560 mil. plus něco na zdravotním. Odhad. Takže je třeba počítat ale s tím, že část těchto osob již dnes příjmy z prostituce daní pod záštitou jiné živnosti, což by celkovou částku snížilo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, a než dám slovo dalšímu řečníkovi, tak jsou zde dvě omluvenky. Omlouvá se paní poslankyně Balcarová od 16 hodin z jednání pléna z pracovních důvodů a pan poslanec Bartoš od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Můžete.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji. Vzhledem k tomu, že interpelujeme ministry, nikoliv ostatní poslance, kteří do toho stejně nemohou ani zasahovat, tak určitě nebudu vyčítat to, že tady nejsou ostatní kolegové přítomni, spíše vždy se snažíme, aby byli přítomni spíše ministři, takže v tomto případě tedy bych chtěl také poděkovat všem přítomným dvěma ministrům, leč má interpelace tedy míří na pana ministra Staňka.

Jeho vyjádření tedy na stránkách Ministerstva kultury ze dne 2. 4. 2019, kde tvrdil následující: "Nikdy nedopustím, aby Kotva dopadla jako kauza Transgas." Sice tady oceňuji, že se jménem Ministerstva kultury rozhodl reflektovat soustavné selhávání Ministerstva kultury v oblasti památkové péče, tímto výrokem však jasně otevřeně přiznal, že k těmto selháváním dochází. V případě kauzy Transgas došlo k selhání na základě pravděpodobně politického rozhodnutí bývalého ministra kultury ze dne 15. 11. 2017 o zastavení přezkumného řízení o prohlášení Transgasu za kulturní památku. Jsem toho názoru, že Ministerstvo kultury musí toto selhání napravit i vzhledem k tomu, že všechny odborné poradní orgány Ministerstva kultury Transgas k prohlášení za kulturní památku jednoznačně doporučily. I to staví případ Transgasu do pozice pro památkovou péči obecně velmi nebezpečného precedentu.

Můj dotaz tedy zní, že žádám o vyjádření pana ministra, co konkrétně on ve věci nápravy selhání památkové péče v kauze Transgas z pozice ministra kultury učinil, zda hodlá postupovat obdobně jako v případě znovuprověření řízení o prohlášení obchodního domu Kotva za kulturní památku i v případě již zmíněného zastavení přezkumného řízení o prohlášení Transgasu za kulturní památku, a dále ho tedy žádám případně o informaci, jaké kroky hodlá dále učinit na úseku státní památkové péče. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za dodržení času. Pan ministr je nepřítomen, omluven a odpoví vám písemně do 30 dnů.

Nyní bude pana ministra Staňka interpelovat pan poslanec Polanský, a to ve věci odvolání ředitele Národní galerie. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji vám, pane předsedající, za slovo. Vážený pane ministře, dnes jste média informoval o odvolání ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta a ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Učinil jste tak údajně na základě kontrol jejich hospodaření. Vzhledem ke stručnosti mediálního sdělení vás tímto prosím, abyste nás seznámil s podklady, na základě kterých jste tato dvě rozhodnutí učinil. A vzhledem k tomu, že zde dnes nejste přítomen, poprosím vás o materiály elektronickou formou. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr vám odpoví písemně v souladu s jednacím řádem do 30 dnů.

A nyní prosím paní poslankyni Procházkovou, která bude interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci výsledku projektu dluhopis republiky. Připraví se pan poslanec Bartoň. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Věra Procházková: Děkuji za slovo. Já mám dneska také premiéru a hned tři dotazy a zase na paní ministryni. Takže vážená paní ministryně, na konci minulého roku jste spustila projekt dluhopis republiky a mě by teď zajímalo, jak ho hodnotíte - to první upisovací období. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím, paní ministryni o odpověď.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, tak já hodnotím dluhopis republiky pozitivně. Základní motivace, kterou jsem měla, když jsem se rozhodla spustit dluhopis republiky, byla ta, že jsem si řekla, že my si půjčujeme na finančních trzích jako stát, a řekla jsem si, že dáme možnost českým občanům, ale těm drobným, drobným střadatelům, drobným českým domácnostem, aby si mohli koupit dluhopis republiky. Republiky jsme zvolili schválně, abychom prostě uctili výročí vzniku Československé republiky - sto let, vlastně sto let od vzniku. A já jsem byla překvapená, samozřejmě ta první emise měla obrovský zájem. My jsme nastavili podmínky, že minimální částka byla tisíc korun, maximální milion, právě proto, abychom tam dostali ty drobné střadatele, aby prostě co nejvíc dluhu českého bylo v českých rukou, protože čeští občané, to jsou ti, kteří mají vztah k této zemi. Když si půjčujeme na finančních trzích, tak to jsou investoři. To jsou prostě banky atd. To jsou, ti hledí pouze na ekonomické a finanční hledisko, ale český občan má vztah a vnímá to úplně jinak. Takže to byl ten důvod.

A teď k číslům. A budu v tom pokračovat. První emise - já vám hned řeknu čísla. První, druhá emise, teď jsme to rozšířili, máme... prvně jsme začali reinvestičním dluhopisem, to znamená, že - samozřejmě byla jsem, tak jako každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán, ale to už jsem si prostě zvykla, že se najde vždycky i pár nebo řada kritiků. Já jsem takový konzervativní člověk, opatrný. Takže já jsem při stanovení... vždycky před každou emisí stanovuji úrok. A ten úrok u reinvestičního dluhopisu - to je moje rozhodnutí - jsem stanovila tak, za kolik si půjčujeme na finančních trzích. Neuměla bych si to obhájit, kdybychom tady dali nějakou větší částku. Takže to bylo kritizováno, že je to nižší jak inflace. Pohybuje se to kolem 2 procent. Pořád je to více, než vám dá banka. A je to vlastně, podmínka je tam šesti let. A vlastně čím déle ten dluhopis máte v rukou, jakoby ho necháte těch šest let, tak ten úrok vlastně nejméně dostanete, každý rok si to můžete vzít zpátky. Můžete vybrat. Takže čím dřív si to vyberete, tím ten úrok je nižší.

Já se to snažím takto vysvětlit polopaticky. A de facto vlastně tím - teď mně vypadla myšlenka, kterou jsem chtěla říct, to nevadí. Vzpomenu si. No a po těch zkušenostech s těmi dvěma emisemi jsme se rozhodli udělat ještě formu... Už vím, co jsem chtěla říct. Na reinvestiční znamená, že vlastně po tom roce, kdy si to můžete vybrat, tak se vám napočte ten úrok, který se zvyšuje, a ten se vlastně vám reinvestuje znovu do dluhopisu. Takže takto je to nastaveno. A teď jsme se rozhodli ještě udělat další takovou novinku, že jsme zavedli protiinflační, to znamená ten, úrok se bude odvíjet od výše inflace. A zvedli jsme ten limit, podle toho zájmu a průměrného nákupu jsme zvedli limit z jednoho milionu na 5 milionů. A budeme pokračovat dál.

Takže teď k těm číslům. První upisovací období bylo od 3. 12. 2018 do 18. ledna 2019, s datem emise 1. 2. 2019. Bylo nakoupeno nebo vydáno za 2,9 miliardy korun, takže skoro 3 miliardy. 6 420 upisovatelů, 1 008 elektronicky, v průměru tak na jednoho připadá 455 tisíc. A průměrný věk těch upisovatelů je 57,6 roku. Především byl tedy zájem prostřednictvím elektronického přístupu.

Druhé upisovací období od 21. ledna 2019 do 15. 3. 2019, s datem emise 1. 4. 2019. Tam bylo vydáno asi za 0,9 miliardy, čili necelá miliarda. 1 977 upisovatelů, cca průměr zase těch 455 tisíc na jednu žádost a průměrný věk je 55,9 roku. Občané čili zatím upsali asi za 4 miliardy. Podíl spořicích státních dluhopisů včetně dluhopisu republiky, to znamená ty, co už byly v minulosti, plus tento, činí... zatím na celkovém státním dluhu je to 0,5 %. Já bych ráda dosáhla aspoň 5 procent, že bude v rukou českých občanů. Takže budu v tom pokračovat. Nějak časově... prostě budeme pořád dělat nové a nové emise a v absolutních číslech se jedná 9 miliard korun.

Nepřetržitý prodej státních dluhopisů pokračuje tedy i nadále, a to třetím upisovacím obdobím. To jsme vypsali 18. března 2019 do 14. 6. (Upozornění na čas.) Datum emise 1. 7. 2019.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující dotaz. Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Já vám děkuji za odpověď. Mě ještě zajímá i zbytek toho, co jste měla připravený, protože o mně se ví, že já investuji do cenných papírů, a tato problematika mě zajímá. Takže prosím, můžete mi ještě dopovědět to, co máte připravené?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Prosím paní ministryni o odpověď na doplňující dotaz.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Takže já děkuji, paní poslankyně. To třetí upisovací období, které jsem popsala, máme tam novinky. Vzrostla maximální výše jedné objednávky, jak jsem říkala, z jednoho milionu na 5 milionů. Takže jsme zvedli tu horní hranici. Máme tedy dva druhy dluhopisů - reinvestiční a protiinflační. Tam prostě, tak jak jsem to vysvětlovala, ta minimální úroková sazba je garantována ve výši 0,5 a splatnost dluhopisů obou dvou je šest let. A ten protiinflační dluhopis lze pořídit pouze přes elektronický přístup. Tam to technicky prostě nejde jinak udělat k majetkovému účtu. A je to možné, rozšířili jsme i počet poboček, těch kamenných poboček. Zatím nám to provozuje ČSOB, protože to v podstatě provádí bezplatně. Jako jediná banka nám to nabídla bezplatně. Takže je to možné pořídit na 47 pobočkách.

A jak říkám, chci prostě... budu v tom pokračovat. Nebudu to časově omezovat. Je vidět, že občané poprvé si mysleli, byli zvyklí, že to vždycky bylo časově omezené, takže ta první emise, navíc byly Vánoce. My jsme k tomu vydali krásné dárkové certifikáty, které připravila Státní tiskárna cenin. Takže to někdo mohl prostě udělat i jako formu dárku. Takže ty Vánoce zafungovaly. A teď samozřejmě si občané zvykli, že už to bude průběžně. Možná také čekají, že třeba nějak poroste úrok, ale já se pořád držím toho, za kolik si půjčujeme na finančních trzích. A budu v tom pokračovat a chtěla bych, aby aspoň 5 procent, jak jsem říkala, 5 procent státního dluhu bylo v rukou českých občanů. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A než přistoupíme k další interpelaci, tak nám těsně před ní zaslal pan ministr vnitra Jan Hamáček omluvu do konce jednacího dne a také pan poslanec Juříček od 16 hodin z pracovních důvodů.

Takže nyní prosím pana poslance Bartoně, který bude interpelovat nepřítomného pana ministra Hamáčka ve věci front na poštách. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Bohužel tato informace, která zazněla, je pro mě nepříznivá. Z mých sedmi interpelací na čtyři členy vlády vlastně tady žádný není. Nicméně bych se rád zeptal pana ministra vnitra.

Obracím se na vás s interpelací ve věci služeb státního podniku Česká pošta. V oblasti digitalizace je náš stát v mezinárodním srovnání na jedné z nižších příček. Pokud jde o služby České pošty, lze tedy i do budoucna očekávat, že budeme trávit čas čekáním ve frontách na pobočkách pošt.

Je naprosto běžným jevem, že ačkoliv má pobočka více přepážek a je přítomno více pracovníků, tak je otevřeno pouze malé množství přepážek a čekací doba přesahuje i hodinu, a to v průběhu většiny dne, nikoliv pouze ve špičce. Pane ministře, jaká je dle vašeho názoru úměrná doba čekání na poště? Jak dopravci, tak i některé obchodní řetězce vyplácejí zákazníkům finanční kompenzaci za neúměrné dlouhé čekání ve frontách. Nemyslíte, že by měla Česká pošta zavést obdobný model kompenzace?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dobré odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové. Vzhledem k tomu, že pan ministr je omluven, tak na interpelaci bude odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Procházková s interpelací na paní ministryni Alenu Schillerovou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Procházková: Tak do třetice všeho dobrého. Mě mrzí, že tento dotaz můj následuje až po tom ekonomickém dotazu, protože k tomu prvnímu by se hodil lépe. Opět je to o našem kraji, samozřejmě mě zajímá. Paní ministryně, vy jste v tiskové konferenci k hazardu prezentovala výsledky, které přinesla nová regulace, a zmínila jste také informační systém v oblasti hazardních her. Byla bych ráda, kdybyste nám tady osvětlila, čeho se systém konkrétně týká, co nám přinese. Děkuji.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji za slovo, vážená paní poslankyně, za vaši interpelaci. Já jsem skutečně udělala, je to asi dva měsíce zpátky, tiskovou konferenci k hazardu, k regulaci, kterou historicky poprvé v historii této země takto komplexně přijalo a připravilo Ministerstvo financí v minulém volebním období, zákon o hazardu a zákon o dani z hazardu. Symbolicky jsem tu konferenci uspořádala v psychiatrické léčebně v Bohnicích, tam v takové nějaké budově bývalého divadla, byl u toho i pan psychiatr Nešpor. Bylo to velice zajímavé, zástupce, byl se mnou generální ředitel Celní správy.

A řekla jsem tam jednu věc. Účinnost tohoto zákona je od 1. ledna 2017, těchto dvou důležitých zákonů, a za tu dobu, troufnu si říct, Česká republika přestala být kasinem v srdci Evropy. Jenom pár čísel. Klesl počet provozoven v roce 2012, počet hazardních provozoven byl 7,5 tisíce. V roce 2019 1801. Počet automatů v roce 2012 74,5 tisíce. V roce 2019 38 947. 457 obcí vyhlásilo celoplošný zákaz hazardu. 198 obcí seznam povolených míst, to znamená, řekly, kde jenom hazard může být. Vykázaly je z center a z takovýchto frekventovaných míst, z blízkosti škol. 65 obcí seznam zakázaných míst, to jsou třeba ty školy. A přesto - Ministerstvo financí respektuje nález Ústavního soudu, který říká, respektujte při vydávání povolení názor obce. To znamená, respektujte její vyhlášku. A přesto třeba v Praze, je to Praha 2, jenom pro vaši informaci, kde je nula, prostě není tam. Promítala jsem tam místa, kde v roce třeba ještě i 2015 byla herna v centru. Dnes je tam knihovna. Byla tam herna, dnes je tam nějaká prodejna atd. Posun je obrovský. Obrovský. A je to opravdu výsledek práce Ministerstva financí toho minulého období.

Zavedli jsme také boj s nelegálním hazardem. Dali jsme nové kompetence Celní správě, která může zabavovat různé kvízomaty a podobné, které vydává někdo za společenskou hru v hospodách. Sbírá tyto kvízomaty, zabavuje je, zavírá nelegální provozovny, a další celou řadu kompetencí. Zpřísnili jsme podmínky pro provozovatele a samozřejmě začali jsme sledovat, řešit i hazard po internetu.

A samozřejmě, vy jste se ptala, že velice důležitým zbývajícím krokem je vybudování příslušného IT systému včetně registru vyloučených hráčů. Já jsem ráda, že se mně podařilo na jaře dotáhnout výběrové řízení, které předtím po dvou letech v minulém volebním období skončilo. Byla zrušena ta zakázka, nám se to podařilo vysoutěžit. Dneska jsme ve fázi, kdy jsme někdy v dubnu minulého roku podepsali smlouvu a ten systém se buduje. Jednak to bude rejstřík vyloučených hráčů, který zamezí v hraní příjemcům dávek v hmotné nouzi, dlužníků v úpadku, gamblerům se soudním zákazem nebo nařízenou ochrannou léčbou závislosti a také patologickým hráčům, kteří o zapsání sami požádají. Ten informační systém usnadní komunikaci mezi státními institucemi, které se podílejí na správě daně nebo vykonávají působnost v oblasti provozování hazardních her. To je strašně důležité.

Protože jak zaznělo z úst třeba pana doktora Nešpora, a samozřejmě máme různé analýzy, když se právní úprava upravovala, tak hazard samozřejmě přivádí patologického hráče do neštěstí, ale on se tam, musíme to na rovinu říct, přivedl vlastní vinou, ale s sebou stáhl celou řadu nevinných, svou rodinu, svoje děti, svého partnera a to je to, co je na tom všem největší tragédií.

Jak jsem řekla, podařilo se nám vysoutěžit, vítězná nabídka byla předložena obchodní společností CCA Group. Bude to stát 61 663 536 včetně DPH. Jednotlivé části systému budou nabíhat, smlouva je podepsaná, jak jsem řekla, od jara loňského roku. Budou nabíhat postupně na přelomu let 2019 a 20, a následně v roce 2020. (Upozornění na čas.) Tak ještě jestli dostanu šanci, tak to dopovím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Ráda bych, abyste dopovídala, pro mě je to velice zajímavé. Každý z nás samozřejmě máme v okolí někoho takového. A hlavně já jsem lékařka a samozřejmě ty zdravotní důsledky a rozpad rodin atd. kolikrát musíme řešit i v ambulancích. Takže prosím.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Prosím, paní ministryně.

 

Ministryně financí ČR Alena Schillerová Děkuji, paní poslankyně. Ještě bych chtěla říct, že v platnost, a to bylo také docela složité, byť se jedná o vyhlášku, protože musela proběhnout notifikace, a to je vždycky docela složitý proces, v platnost vstoupila vyhláška, která stanovuje způsob oznamování a zasílání informací provozovatelem hazardních her, rozsah přenášení dat a technické parametry přenosu, na nich se pracovalo několik let, a ona umožní sběr herních a finančních dat od provozovatele hazardních her. Výstupem budou potom reporty a analýzy potřebné pro výkon dozoru a kontroly nad hazardními hrami. Smyslem vyhlášky je především sjednocení roztříštěné praxe jednotlivých provozovatelů a zajištění, aby byla veškerá relevantní data evidována, předávána příslušným správním orgánům. Čili v podstatě si chceme udělat takový průřez a mít představu o tom, jak vlastně funguje, a mít představu o základních datech, která potom využijeme pro řádný dozor v této oblasti.

Vyhláška byla notifikována Evropskou komisí bez jakýchkoli připomínek 11. 12. 2018. Trvalo to tedy několik let, než se nám to podařilo. Provozovatelé se musí registrovat do 2. května 2019 a účinnost vyhlášky nastane 1. června 2019. Oproti původnímu záměru jsme prodloužili legisvakanční lhůtu o dva měsíce. Ale základní parametry byly známy od září 2018, takže měli provozovatelé dostatek času na to, aby se připravili, a my samozřejmě poskytujeme jako Ministerstvo financí nadstandardní podporu tím, že děláme, už jsme uspořádali dva workshopy, poskytujeme obecné informace, máme helpdesk, web aplikaci, playground, referenčního klienta apod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, k 15. květnu by měla česká vláda obdržet zprávu o rozsáhlém auditu Evropské komise, který měl prověřit možný střet zájmů pana premiéra Babiše. Chtěla bych vás tímto požádat, abyste se zasadil o zveřejnění této zprávy ještě před konáním voleb do Evropského parlamentu. Dle mého názoru by se měla česká veřejnost s touto zprávou seznámit. Z důvodu konání voleb mám však obavu, aby zde nebyly snahy zabránění zveřejnění zprávy ještě před volbami.

Vážený pane ministře, zveřejníte tuto zprávu české veřejnosti, jakmile ji vláda obdrží? Jak se k tomu stavíte? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude na vaši interpelaci odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Černohorský na paní ministryni Martu Novákovou. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Vzhledem k tomu, že tady ministryně není přítomna a odpověď přijde do třiceti dnů, tak nevím, jestli nový ministr bude vědět o tom, co prováděla paní ministryně. Leč zopakuji svůj dotaz, který jsem pokládal i na premiéra.

Poslanecká sněmovna ve svém usnesení z 25. října 2018 vyzvala vládu ČR, aby s maximálním nasazením hájila u Evropské komise zájmy ČR s přihlédnutím ke specifickým zájmům zaměstnanců ArcelorMittal Ostrava, tak aby došlo k prodeji huti do rukou zájemce, který zajistí udržitelný rozvoj ostravské huti, a tím i celého regionu, a také aby vláda požadovala po zájemci o koupi ArcelorMittal Ostrava předložení konkrétního plánu a závazku investic do této huti.

Na základě tohoto usnesení se vás, paní ministryně, případně může odpovědět i budoucí pan ministr, (ptám), jaké kroky od chvíle přijetí výše uvedeného usnesení podniklo ministerstvo ve vztahu k Evropské komisi, aby hájila zájmy České republiky a zaměstnanců podniku při prodeji huti. Jaký byl případný vývoj jednání, a předložil tedy zájemce o koupi konkrétní plán a závazek investic do budoucna? Pokud ano, kde případně na stránkách ministerstva můžeme tyto informace dohledat? A jaké kroky případně plánuje ministerstvo v této věci do budoucna? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož paní ministryně není přítomna, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na pana ministra Antonína Staňka. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. Ještě než vám ho dám, přečtu omluvu. Pan poslanec Roman Kubíček se omlouvá dnes mezi 16.30 a 18. hodinou z důvodu pracovních. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji. Vážený pane ministře, chtěla bych se vás zeptat, jakým způsobem Ministerstvo kultury rozhoduje o tom, která budova je prohlášena za kulturní památku a která ne. Dle některých informací je toto rozhodování soustředěno do rukou jedné osoby a ta je navíc touto prací zavalena a nestíhá. I kdyby to stíhala, tak přesto bych to považovala za skandální. Na tento problém se vás ptám na pozadí demolice komplexu Transgasu.

Vážený pane ministře, ptám se vás tedy, jak vaše ministerstvo rozhoduje o prohlášení za kulturní památku. Kdo či který orgán ministerstva to činí? Leží tíha rozhodování skutečně na jediné osobě? Poprosila bych vás proto o vyjasnění těchto informací. Děkuji předem za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jelikož pan ministr není přítomen, bude na interpelaci odpovězeno písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Bartoň s interpelací na pana ministra Roberta Plagu. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, rád bych znal váš názor na zavedení povinného předškolního vzdělávání, respektive na dopady vyplývající z této legislativní úpravy. Jedním z hlavních cílů této legislativní úpravy bylo posílení účasti dětí ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí v předškolním vzdělávání. Z tematické zprávy České školní inspekce vyplývá, že se tento cíl naplnit nepodařilo. Zpráva České školní inspekce naopak poukazuje na to, že tato legislativní úprava s sebou přinesla řadu problémů. Především navýšení administrativy pro pracovníky škol, organizace zápisů, sledování dětí žijících ve spádových oblastech, sledování docházky, vymáhání pravidelné docházky, zdůvodnění absencí a podobně.

Jaké kroky v tomto směru hodlá Ministerstvo školství učinit? Nemyslíte si, že by bylo vhodné aplikovat efektivnější a hlavně správně zacílená opatření namísto plošného přístupu?

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět, jelikož pan ministr není přítomen, bude odpovězeno na interpelaci písemně.

Dalším v pořadí je pan poslanec Lukáš Černohorský na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Dobu nočního klidu mohou obce regulovat tedy pouze prostřednictvím obecně závazné vyhlášky. Rušení nočního klidu musí být předem schváleno zastupitelstvem obce a určeno obecně závaznou vyhláškou. O výjimečných případech si tedy rozhoduje sama obec a ve vyhlášce je vymezuje několika způsoby. Konkrétně datem, datovatelným obdobím či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné.

V rámci města Ostravy však starostové místní části narážejí na problém, že jim zastupitelstvo magistrátu města odmítá některé akce, které jsou již tradiční v dané městské části - hasičský ples, fotbalový ples a tak dále. Zařadí je do obecné vyhlášky s tím, že by jim mohlo Ministerstvo vnitra vyhlášku zrušit z důvodu, že je akcí příliš mnoho. Bohužel tento opatrný přístup vede k narušování velmi dobrých komunitních vztahů, jelikož místní spolky musí omezovat svoje aktivity v rámci pořádání akcí zasahujících do nočního klidu.

Ptám se tedy, zdali existuje nějaká metodika, podle které úředníci Ministerstva vnitra postupují, zdali v dané vyhlášce je daných akcí příliš mnoho. Pokud ne, jestli budete nějakou takovouto metodiku připravovat, tak aby zastupitelstvo, mluvím tedy konkrétně statutárního města Ostravy, nevyřazovalo akce městských částí jenom proto, že by jich mohlo být moc. Podotýkám tedy, že některé městské části například Ostravy jsou tady ve velkých vzdálenostech od sebe a že dopad těch místních akcí nemá mimo tuto městskou část dopad. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno písemně na tuto interpelaci.

Prosím, další interpelace na pana nepřítomného ministra Richarda Brabce. Prosím.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Takže děkuji opětovně za slovo. Ministerstvo životního prostředí prozatím zachovává monopol společnosti EKO-KOM při nakládání s obalovými odpady v České republice, ačkoliv organizovat sběr tříděného odpadu by chtěly také společnosti jako třeba EKOVEDIC, REMA či EKO-DUAL.

V odborné publikaci Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze zveřejněné v roce 2016 s názvem Hospodářské a politické konsekvence uplatňování administrativního monopolu při nakládání s obalovými odpady v České republice autoři konstatují, že existence obdobného monopolu vede k neefektivnosti a nevyhnutelnému pokřivení trhu. Situace v konečném důsledku negativně dopadá na konečné spotřebitele. Může být tedy změněna příklonem k liberalizaci trhu, stejně jako se tak s úspěchem stalo v jiných odvětvích - síťová odvětví, železniční infrastruktura a tak dále -, která byla v minulosti monopolizována. Tento závěr byl taktéž podpořen názorem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jakožto českou nejvyšší soutěžní autoritou.

Pro srovnání nám může sloužit také sousední Německo. Zatímco v České republice náklady kontinuálně narůstají, v Německu pozorujeme již od roku 2002 výrazně klesající trend. V České republice náklady kontinuálně narůstaly se zvyšující se produkcí odpadu až do roku 2007, avšak od tohoto roku se množství vyprodukovaného odpadu drželo na přibližně stejné úrovni, zatímco náklady dále rostly. V Německu lze jasně pozorovat, že náklady klesly v kontextu rostoucí produkce odpadu.

Ze srovnání trendu Německa a České republiky vyplývá, že konkurenční systém vede v delším období k nákladově efektivnějšímu vývoji než monopolní. Ptám se tedy proto, z jakých důvodů ministerstvo dále udržuje monopol společnosti EKO-KOM při nakládání s obalovými odpady v České republice. Nechalo si Ministerstvo životního prostředí zpracovat nezávislou odbornou analýzu, která jeho postoj legitimizuje? Pakliže ano, pokud by bylo možno ji tedy případně zaslat jako součást této odpovědi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na tuto interpelaci bude rovněž odpovězeno písemně.

Další v pořadí je paní poslankyně Věra Kovářová na paní ministryni Janu Maláčovou. Prosím máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, matky s onkologicky nemocnými dětmi se v současnosti setkávají s nesnázemi ohledně získávání příspěvků na péči. Osud onkologicky nemocného dítěte je strašlivou a smutnou událostí v životě dítěte a jeho rodičů. Rodiče často nemohou chodit do práce, vynakládají nemalé prostředky a čas na náročnou léčbu, snaží se být co nejvíce se svým dítětem. Dostávají se tak do svízelné životní situace. Když si rodiče žádají o příspěvek na péči, tak je jim velmi často nevyhověno. Problém je zřejmě v různém výkladu. Někdo příspěvek dostane a někdo ne. A problém také může spočívat v posudcích, které od stolu říkají, že je dítě po chemoterapii soběstačné. S tímto tvrzením však nesouhlasí lékaři a chtějí to změnit. Za tímto účelem vznikla i petice.

Vážená paní ministryně, nemyslíte, že si rodiče v takové situaci zaslouží pomoc od státu? Jaký je váš názor na tento problém? Budete iniciovat změny, které rodičům alespoň v tomto aspektu ulehčí jejich utrpení? Anebo se tento problém již řeší? Pokud ano, tak jakým způsobem? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno písemně na tuhletu interpelaci v souladu s jednacím řádem.

Slova se ujme pan poslanec Lukáš Bartoň s interpelací na pana ministra Jana Hamáčka. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Má další interpelace se týká hazardních her. O hazardních hrách zde již byla jedna interpelace, ve které odpovídala paní ministryně Schillerová na dotaz paní poslankyně Procházkové. Škoda, že nezůstaly do této interpelace, i když její téma věděly dopředu.

Slyšeli jsme o potírání hazardních her, ale přímo státní podnik hazardní hry podporuje. Přijde-li člověk k přepážce na poště, tedy státnímu podniku v gesci Ministerstva vnitra, mnohdy nalezne pracovnici pošty doslova obloženou velkým množství pestrobarevných stíracích losů. A i když si nechce vyzvednout pouze zásilku, tak je přímo dotázán pracovnicí, zdali si nechce koupit nějaký los.

Pane ministře, považujete stírací losy v doplňkovém prodeji pošty za vhodné? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

A opět pan poslanec Lukáš Bartoň s interpelací na paní ministryni Martu Novákovou.

 

Poslanec Lukáš Bartoň: Děkuji. Vážená paní ministryně - či vážený pane ministře, záleží na době, kdy toto někdo bude číst - zabývalo se Ministerstvo průmyslu příležitostí rozvoje průmyslu, pokud by v České republice byly plně legalizovány všechny druhy konopí, tedy nejen pěstování, ale i jeho zpracování a obchodování s ním? Pokud bychom byli první v Evropě, přitáhli bychom průmysl s tímto spojený - nejen farmaceutický, ale zejména kosmetický a další. Dle mého odhadu by šlo o miliardy. Máte nějakou analýzu? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno písemně v souladu s jednacím řádem.

A poslední interpelace - pan poslanec Lukáš Černohorský na pana nepřítomného ministra Jana Hamáčka. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Dlouhodobý nedostatek policistů v hlavním městě Praze a Středočeském kraji má za následek to, že zde slouží policisté z Moravskoslezského kraje. Rád bych se tedy pana ministra vnitra zeptal, jak hodlá ministerstvo řešit přetrvávající problém s nedostatkem policistů v Praze a Středočeském kraji, jaké kroky k tomu již podnikl, jak dlouho budou muset ještě policisté z nejvzdálenějšího kraje dojíždět plnit povinnosti do Prahy a zdali jsou tito policisté za dle mého názoru nadstandardní nasazení i nadstandardně odměňováni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Opět bude odpovězeno v souladu s jednacím řádem písemně.

Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Všem vám přeji pěkné Velikonoce. Končím dnešní jednací den a pokračovat budeme v úterý 23. 4. bodem majetkové vyrovnání. Na shledanou.

 

(Jednání skončilo v 16.22 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.