Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Tomio Okamura)

217.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad jednání 28. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem devět odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni a z tohoto důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě tři odpovědi na písemné interpelace. Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi sněmovny přítomen, nekoná se v odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna tím nezaujme stanovisko, ani o ní nejedná.

Nyní tedy přistoupíme k první záležitosti. Jedná se tedy o ministryni spravedlnosti Marii Benešovou, nyní nově tedy. A jedná se o interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci správného postupu v trestním řízení, sněmovní tisk 429. Bylo to přerušeno. Bývalý ministr spravedlnosti Jan Kněžínek odpověděl na interpelaci poslance Zdeňka Ondráčka ve věci správného postupu v trestním řízení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 429. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno. A já zahajuji rozpravu.

Hlásí se někdo do rozpravy? Paní ministryně, vy se hlásíte v rozpravě? (Ne.) Ne. Pokud se již nikdo do rozpravy nehlásí, tak rozpravu končím. A táži se poslance... koukám se, jestli tady vůbec pan poslanec je. Ale pan poslanec je omluven. To znamená, že my v podstatě tuto interpelaci projednávat tím pádem nebudeme. Propadá.

Máme tady další, druhou záležitost, a to je... podíváme se, já se omlouvám, protože jak těch omluv je strašně moc teď zkraje, tak si to těžko člověk pamatuje, kdo je omluven. Druhou interpelaci máme - jedná se o pana poslance Blahu a já se podívám - ten je také omluven, pan poslanec Stanislav Blaha. Takže jeho interpelace nám opět propadá.

A číslo tři - to je na paní ministryni Maláčovou a je to pan poslanec Stanjura, ten zde je. Takže se vrhneme na tu trojku. Já si tady jenom uspořádám podklady.

Takže ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová odpověděla na interpelaci poslance Zbyňka Stanjury ve věci dalších kroků Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti soukromého spoření na penzi s ohledem na připravované změny důchodového systému. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 460. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové. A já zahajuji rozpravu.

Takže pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Hezké dopoledne, pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové. Pokud se podíváte do sněmovního tisku 460/0, tak určitě budete se mnou souhlasit, že slova pana místopředsedy, že mi paní ministryně odpověděla, jsou velmi nadnesená. Ano, dostal jsem dopis, můžete si přečíst znění tohoto dopisu v tom dokumentu 460/0, ale žádnou odpověď to neobsahuje, takže rovnou říkám, že Sněmovnu požádám, aby vyslovila s tou takzvanou odpovědí nesouhlas, a doufám, že mi paní ministryně skutečně odpoví.

Já jsem se obrátil na paní ministryni s dotazy, které se týkají třetího pilíře penzijního systému. Myslím si, že ta interpelace není nijak ideologicky zabarvená. Shrnul jsem fakta, jsou tam tabulky a podobné věci. Proč jsem se na paní ministryni obrátil? Myslím, že to bylo v lednu letošního roku, jak paní ministryně je taková, že každý týden má jeden dobrý nápad, tak v lednu jsem zaznamenal její výrok, že třetí pilíř by měl být povinný. Teď už o tom nemluví, dokonce mi napsala, dovolte mi, abych citoval, ne že bych to nevěděl: "Úvodem mi prosím dovolte vás informovat, že oblast soukromého spoření na stáří v České republice, reprezentovaná zejména doplňkovým penzijním spořením a některými produkty životního spoření, spadá do gesce Ministerstva financí, které by bylo jistě lepším respondentem pro vaši interpelaci." No, já si myslím, že to pravda není, že by bylo lepším respondentem. Díky tomu, že paní ministryně sama aktivně v lednu navrhla povinný třetí pilíř, tak si myslím, že je prostor, abychom debatovali, zda tento návrh rozumný je, nebo není, co by přinesl, v čem by pomohl, v čem by uškodil.

Nicméně současně mi paní ministryně napsala - a myslím si, že ty dva nebo tři odstavce fakt stojí za to, aby byly ve stenozáznamu: "I přes tento formální nedostatek," že jsem to psal paní ministryni a ne paní ministryni financí... (Řečník se odmlčel kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid! Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Takže paní ministryně mi píše: "I přes tento formální nedostatek je mi potěšením vás informovat, že plánuji oblast finančního zabezpečení řešit v celém komplexu, a uvažovat tedy o relevantních změnách doplňkových penzijních schémat." V tomto odstavci si paní ministryně vlastně protiřečí, protože o odstavec dříve mi napsala, že to mám řešit s Ministerstvem financí, a tady mi napíše, že to bude řešit komplexně včetně doplňkových penzijních schémat, což podle mě je správně. To znamená, není pravda, že jsem se měl obrátit na Ministerstvo financí.

Ale opravdu musím ocenit ten úřednický jazyk: "V personálním složení mnou založené komise pro spravedlivé důchody, ve které mimochodem zasedl i člen vašeho poslaneckého klubu, jsou zastoupeni zástupci Ministerstva financí, čímž je zajištěna případná těsná kooperace mezi oběma resorty v otázkách, které překračují působnost Ministerstva práce a sociálních věcí. Komise pro spravedlivé důchody se bude v nadcházejících měsících zabývat doplňkovým penzijním spořením minimálně ve dvou rovinách - jako nosičem dodatečného důchodového zajištění osob pracujících ve fyzicky náročných nebo zdraví ohrožujících profesích a také v rovině možných změn, které by zvýšily význam doplňkových schémat na celkovém důchodovém zajištění občanů České republiky."

A to je vlastně všechno, co v té odpovědi je. Kdybych to přeložil, tak paní ministryně to mohla zkrátit a napsat: Co mě otravujete, nepatří to mně, patří to kolegyni, ale nebojte se, my všechno budeme řešit komplexně. Já na to ještě žádný názor nemám, nechci předjímat výsledky komise, ale budete včas informován, pokud komise k nějakým výsledkům dojde. - Tomu se prosím říká odpověď na písemnou interpelaci člena Poslanecké sněmovny.

Já jsem mimo jiné poukázal na fakt, že třetí pilíř nemá oblibu u mladých lidí, u těch, kteří jsou nejvíce ohroženi tím, že nebudou brát dostatečně vysoké penze. Napsal jsem paní ministryni, ona ta čísla žádným způsobem nerozporovala, mimochodem vychází ze statistik Ministerstva financí, že v kategorii do třiceti let nemá soukromé penzijní pojištění 72 % obyvatel. S tím, že zase podle jiných studií ten náhradový poměr, to znamená důchod vůči mzdě, bude v roce 2050, pokud nic neuděláme, pouhých 25 %.

Ptal jsem se paní ministryně, jaká opatření chce uskutečnit a provést k tomu, aby význam doplňkového penzijního spoření vzrostl. Rovněž jsem připojit tabulky, ve kterých ukazuji absolutní závislost českých penzistů na průběžném pilíři. V mezinárodním srovnání, pokud se na tu tabulku podíváte, jsme v naprosto unikátní situaci, nikde jinde není tak vysoká závislost na průběžném resp. státním penzijním pilíři jako v České republice, ale paní ministryně se tváří, že to vlastně žádný problém není, zdroje jsou a zdroje budou.

My jsme minule u nějakého jiného bodu začali vést debatu s paní ministryní, co to jsou ty spravedlivé důchody. Dostalo se mi pár odpovědí, s některými, aspoň s nadpisy těch problémů, jsem určitě souhlasil, že to je věc, kterou řešit musíme. Nicméně klíčový problém penzijního systému, který na nás čeká, já bych řekl, po roce 2030, je zvýšit objem soukromých peněz v penzijním systému. A k tomu žádné opatření kromě toho jediného, které v lednu paní ministryně navrhla, možná jenom v rozhovoru, možná žádnou legislativní iniciativu v tom nepodnikla, možná žádná politická jednání v tom nepodnikla - zavést povinný třetí pilíř. Pamatuji si zuřivý odpor České strany sociálně demokratické proti druhému pilíři, zejména kdyby nedej bože byl povinný. Tak přijde mi to opravdu úsměvné. Můžeme tomu říkat druhý nebo třetí, ale pokud někdo navrhne povinný třetí pilíř, tak je to v zásadě povinný druhý pilíř. Je to prostě povinné připojištění a v mém chápání světa je to nové dodatečné zatížení daněmi, které se sice jmenuje připojištění na penzi, ale současně je povinné, to znamená, musel by každý, ať by chtěl, nebo nechtěl, tyhle peníze tam odvádět.

Chtěl bych se zeptat paní ministryně, co ona, ne co ta komise, s čím ona jde do těch jednání, zda bude prosazovat povinný třetí pilíř, nebo ne. Pokud ne, jaké jiné nástroje chce použít k tomu, aby spoření na penzi bylo více atraktivní. Ona to mimochodem zmiňuje v závěru svého dopisu, kde říká: musíme občany informovat o tom, že jim hrozí, že některým skupinám po vstupu do penze dojde k ohrožení a ke snížení životní úrovně. To je bezesporu pravda už dnes. Pokud se podíváte na střední třídu nebo na vyšší střední třídu - nemluvím o těch nejbohatších, těm je nějaký státní důchod úplně jedno, ti ho prostě nepotřebují - ale ti, kteří poctivě pracují, poctivě platí daně a poctivě platí sociální pojištění neboli sociální daň, to znamená, dneska financují průběžný pilíř penzijního systému, tak těm skutečně hrozí velký propad životní úrovně a velký propad příjmů.

Je to věc, o které bychom měli debatovat, a je to věc, kterou bychom měli nějakým způsobem řešit. Měli bychom najít řešení, které bude mít silnou politickou podporu, to znamená větší podporu než momentální vládní většina vůči momentální menšině v Poslanecké sněmovně.

Nicméně z té odpovědi jsem se, paní ministryně, bohužel nic nedozvěděl kromě toho, že to budete projednávat a že budete potenciálně úzce kooperovat s Ministerstvem financí. To se na mě nezlobte, takhle jsem si tu odpověď nepředstavoval. Já jsem očekával, že navrhnete nějaké konkrétní kroky, abychom o nich mohli debatovat i na půdě Poslanecké sněmovny, ne pouze v té komisi pro spravedlivé důchody.

Já už jsem minule položil otázku, co považujete za spravedlivé důchody. Paní ministryně tady některé z těch aspektů zmínila, například ty těžké profese, důchod žen apod. Podle mě opomněla v té debatě jeden důležitý faktor - nevím, jestli takové statistiky existují a já bych o ně když tak poprosil, možná si to ta komise už zadala - a to je průměrná délka pobírání důchodu v různých sociálních, věkových nebo genderových kategoriích, protože až do roku 2030 bude platit, že muži odcházejí do penze později než ženy, a současně platí, že muži pobírají průměrně důchod kratší dobu než ženy. To je podle mě fakt. Ale potřebovali bychom k tomu statistická data, abychom věděli, zda je to spravedlivé nebo to spravedlivé není. Bez těchto dat, bez těchto analýz to prostě rozhodnout nemůžeme.

Tak věřím, že mi paní ministryně aspoň dnes na některé z těch otázek odpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji a táži se, zdali má někdo další zájem. Paní ministryně chce vystoupit. Máte zájem vystoupit v rozpravě? Tak paní ministryně, máte slovo, prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, co se týká - já nejdříve odpovím komplexně a pak se dostanu k těm jednotlivým bodům, které interpeloval pan předseda Stanjura.

Úvodem mi tedy dovolte vás informovat, že opravdu si stojím za tím tvrzením, že adresátem této interpelace by měla být nepochybně především paní ministryně financí, protože oblast soukromého spoření na stáří, reprezentovaná zejména doplňkovým penzijním spořením a některými produkty životního pojištění, spadá do gesce Ministerstva financí, a to na základě zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných státních orgánů, příslušné mimo jiné pro věci pojišťoven a penzijních fondů. I přes tento formální nedostatek či omyl se vám pokusím krátce nastínit základní teze dalšího možného vývoje.

Několikrát zde byla zmíněna komise pro spravedlivé důchody. Já si myslím, že to je přesně ta platforma, samozřejmě kromě dvou komor Parlamentu České republiky, kde by měly být tyto věci komplexně diskutovány. ODS má v této komisi dva své zástupce, kteří se pravidelně účastní této komise a mají doposud stoprocentní účast. Zároveň bych vás také ráda informovala, že otázka třetího pilíře stejně jako otázka dřívějšího odchodu u fyzicky náročných profesí bude projednávána na příštím zasedání komise pro spravedlivé důchody, které se bude konat 24. května, to znamená za dva týdny.

Je nicméně evidentní, že oblast finančního zabezpečení ve stáří je nutné řešit komplexně, a uvažovat tedy i o relevantních změnách doplňkových a penzijních schémat. Pokud bude současný doplňkový systém soukromého spoření na stáří v budoucnu posílen, bude to pro průběžně financovaný státní systém určitě dobře, protože bude více působit diverzifikace výhod a nevýhod jednotlivých typů financování. Jen pro vaši představu, pokud mám ve stručnosti zhodnotit nebo vyhodnotit fungování třetího pilíře, tak počet účastníků v tomto třetím pilíři neustále klesá. Za posledních pět let klesl kvůli pravděpodobně jeho neatraktivitě o půl milionu osob, dnes ve třetím pilíři spoří zhruba 4,5 mil. lidí. Pan předseda to již zmínil, nedaří se přilákat kohorty lidí mladších 40 let, osob do 30 let je ve třetím pilíři méně než 40 %. Spoří zde téměř 40 %, ale lidí ve věku 65 až 69 let, což jsou lidé, kteří by měli úspory čerpat a ne maximalizovat státní podporu.

Další aspekt třetího pilíře je, že ročně stát vydá na jeho podporu 20 mld. korun, na státním příspěvku za rok 2017 vydal stát necelých 7 mld., další 3 mld. stát nevybere na základě odečitatelné položky z daně z příjmů fyzických osob a dalších 9 mld. pak na nezaplaceném pojistném za zaměstnavatele, tedy celkem 20 mld. Přes devítimiliardovou podporu zaměstnavatelů jich přispívá pouze čtvrtina, to je velmi důležité říct. Přes desetimiliardovou podporu účastníků si zaměstnanci spoří pouze 2,5 % průměrné mzdy, což je - na tom se pravděpodobně shodneme - jako diverzifikace důchodového zajištění naprosto nedostačující. Další aspekt je, že většina spořících si vybírá své úspory jednorázově a ve vyšším důchodovém věku jim tak spoření nepomáhá navýšit příjmy.

Z této předběžné a velmi stručné analýzy - podrobná bude rozeslána deset dní před jednáním komise, to znamená zítra, všem členům odborné komise a tak, jak je dobrým zvykem na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tak tato analýza bude také zveřejněna na webu Ministerstva práce a sociálních věcí - si myslím, že lze říci, že třetí pilíř neplní svá očekávání.

Ještě bych chtěla dodat, že komise se bude třetím pilířem nebo doplňkovým penzijním spořením zabývat minimálně ve dvou rovinách. Za prvé jako případným nosičem dodatečného důchodového zajištění osob pracujících ve fyzicky náročných profesích, to je v souladu s programovým prohlášením vlády, a také v rovině možných změn, které by zvýšily význam doplňkových schémat na celkovém důchodovém zajištění občanů České republiky.

V tuto chvíli bych nerada předjímala výsledky jednání odborné komise. Myslím si, že je to přesně ta platforma, kde se nám daří po důkladné analýze, důkladné diskusi se zapojením všech parlamentních politických stran i dalších aktérů, kteří mají do politiky stárnutí a důchodového systému co mluvit, tak se nám daří nalézat řešení, ale to sem pravděpodobně již nepatří. A pevně doufám, že v případných řešeních komise najde shodu. Já svou konkrétní představu o řešení třetího pilíře mám, nicméně se mi velmi osvědčilo tuto představu neavizovat dopředu, abych konsenzuální jednání komise pro spravedlivé důchody nenarušila.

Již bylo zmíněno, že si myslím, že důležitým faktorem, jak podpořit dobrovolné spoření na stáří, je také zlepšení informovanosti občanů o jejich nárocích ze státního důchodového pojištění. Pokud budou občané včas informováni, jak se jim po odchodu do důchodu změní příjmy, zvýší se jejich motivace ke spoluúčasti na vlastním zajištění na stáří.

Zároveň mi dovolte, abych vás informovala, i když se tu opravdu již pouštím na půdu Ministerstva financí, že vláda v březnu tohoto roku přijala dokument Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice pro léta 2019 až 2023 a účelem tohoto dokumentu je ukázat silné a slabé stránky kapitálového trhu a nastínit strategii pro jeho dlouhodobější rozvoj. Součástí dokumentu je také návrh různých možných opatření do budoucna, přičemž jedním z nich je např. posouzení vhodnosti zavedení účtu dlouhodobých investic. Nicméně jak jsem zdůraznila v úvodu, podrobnosti plánu v oblasti soukromého spoření na stáří vám nepochybně sdělí má drahá kolegyně, paní ministryně financí. Děkuji.

Nebo ještě dovolte, pardon, omlouvám se, poslední poznámka. Já jsem nenavrhovala povinné spoření ve třetím pilíři. Nikdy jsem nevyvolávala žádná politická jednání na toto téma, nepřišla jsem se žádným konkrétním návrhem. Vy toto tvrzení, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo, zakládáte na jednom mediálním tvrzení, které bylo nešťastně vytrženo z kontextu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to byla paní ministryně. Já se táži - ano, pan předseda Zbyněk Stanjura. Prosím, máte slovo. Jinak nahlásím, že náhradní kartu číslo 13 má poslanec Valenta. Prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Až budu chtít interpelovat paní ministryni financí, tak tak určitě učiním, ale tady jsem interpeloval vás, paní ministryně, tak nepřehazujte ten brambor o jednu židli vedle, mezi vámi nikdo nesedí, není to úplně kolegiální.

Já bych možná začal o té informovanosti. Já s vámi souhlasím, že je potřeba zvýšit informovanost, ale taky je třeba říkat pravdu a tu jsem od vás zatím nikdy neslyšel. Tak bychom mohli začít tím, že pojištění na důchod není žádné pojištění, že je to daň, že si nikdo nespoří na důchod tím, že se mu každý měsíc z výplatní pásky strhávají peníze ať už jeho, nebo zaměstnavatele, protože mnozí penzisté, noví penzisté, jsou překvapeni a říkají: já jsem si celý život spořil, tolik jsem odváděl a teď mám tak nízkou penzi. To se nám nedaří - všimněte si, že jsem říkal "nám" - to se nám nedaří vysvětlit, že v průběžném systému žádné spoření neexistuje, že ti, kteří desátého, dvanáctého, kdy mají výplatní termín, kdy mají strženou částku na důchodové pojištění, ať už za sebe, nebo za zaměstnavatele, že z toho se platí stávající důchody. Takže zkusme se shodnout aspoň na tom, že v rámci informovanosti řekneme lidem: Není to žádné pojištění, je to normální rovná daň. Nic z toho si nespoříte, všechno, co odvedete, je použito na penze stávajících penzistů. To je třeba říkat. A v tom je ten zakopaný pes. Proto taky říkáme, že pro generaci dnešních čtyřicátníků a mladších, pokud se nic nezmění, tak ten počet plátců v tom průběžném systému podle demografické křivky prostě klesá, počet penzistů roste i tím, jak se prodlužuje průměrná délka života, a pak musí dramaticky logicky poklesnout ten náhradový poměr, to znamená poměr penze vůči mzdě.

Paní ministryně kýve hlavou, že ne, ale tak to prostě je. To je v podstatě jednoduchá trojčlenka. Tím bychom mohli začít v informovanosti občanů, aby věděli: Platíte žádné pojištění, protože pojištění je něco, že jste pojištěn na nějakou událost, která se vám stát může nebo nemůže. Penze se vám prostě stane. A současně nic nespoříte mimo ten třetí pilíř v tom základním průběžném systému. A o tom se málo mluví a to se nám zatím nepodařilo občanům vysvětlit. Mnozí se do dneška domnívají, že si na penzi spoří.

Za druhé. Je hrozně složitý výpočet výše penze. Zkuste si spočítat, vy tady v tomto sále, kteří jste těsně před odchodem do penze, zkuste si spočítat, kolik budete brát penzi. Není to vůbec jednoduchá věc. V zásadě bych vám doporučil obrátit se na správu sociálního zabezpečení. Sám si to nejste schopen spočítat. Myslím, že to není dobře, že by to člověk měl vědět, aby se mohl připravit, aby věděl deset roků dopředu, jak na tom je, nebo patnáct roků dopředu aby věděl, jestli má smysl si spořit, nebo ne.

Souhlasím s paní ministryní v tom, že ve věkové kategorii 65+, tam to penzijní, třetí pilíř neplní tu roli, kterou by plnit měl. S tím naprosto souhlasím. Ale právě proto - v tom se shodujeme, čísla máme stejná -, že klesá počet účastníků ve třetím pilíři, se ukazuje, že ten podíl soukromých peněz vlastně ještě klesá tím, že tam máme nižší počet účastníků. Půl milionu je obrovská ztráta za těch několik let. A říkám, já jsem měl čísla, že do 30 let spoří pouze 28 %, paní ministryně říkala méně než 40. Myslím, že ten rozdíl není příliš velký, možná je to stejné číslo.

Těch 20 mld., tam je podle mě velmi odvážné to připočtení neodvedení sociálního pojištění. To počítáte z těch příspěvků zaměstnavatele? Nebo nevím. Rozumím tomu, jak jste kvantifikovala příspěvek státu na třetí pilíř, 7 mld. v roce 2017, rozumím těm 3 mld., to je odpočitatelná položka, pokud ji uplatníte u daně z příjmu ze závislé činnosti. Ale těm druhým 10 mld. vůbec nerozumím. To jsou jaké miliardy? Vy říkáte, že neodvedené sociální pojištění - za co? To jsem fakt nepochopil, tak bych vás prosil, ať mi vysvětlíte... Deset miliard je bezesporu pravda, ať už přímým příspěvkem, nebo odpočitatelnou položkou, ale nerozumím tomu, kde jsou ty další peníze nad těch 10 mld.

A teď si řekněme, jak bychom mohli změnit ty parametry, aby to atraktivnější bylo. Mnozí z nás, i já jsem účastníkem třetího pilíře od roku 2000, to znamená už 19 let, a spořím podle toho, co je pro mě nejvýhodnější. Pokud je nastavený limit 36 tis. ročně, je nastavený tak, že 24 tis. si můžu uplatnit jako odpočitatelnou položku, tak každý, kdo si sám počítá daně, ví, že to je prostě ideální. A spořit víc vlastně pak už nemá z ekonomického hlediska žádný smysl. Tak to je první věc k debatě, zda ta částka nemá být vyšší? Tím pádem by mohl být i vyšší objem peněz.

Druhá věc k debatě, zda by neměla být určena minimální úložka. Protože jestli někdo spoří 100 nebo 200 korun měsíčně, tak to zase nemá žádný ekonomický smysl ani v průběhu těch, dejme tomu, desítek let. Jestli by tam neměla být... Ano, znám částečnou odpověď, že výše státního příspěvku je závislá na výši úložky, ale obecně, abychom zvýšili objem soukromých peněz, by bylo možná lepší, aby byla stanovena i minimální úložka, která už dává nějaký ekonomický smysl.

A třetí věc, to je příspěvek zaměstnavatelů. Ten se sice před několika lety zvýšil, myslím, že to byl pozměňovací návrh našeho bývalého kolegy, poslance sociální demokracie, poslance Zavadila, ale přesto je to věc k diskusi. Pokud říkáte, paní ministryně, že přispívá pouze 25 % zaměstnavatelů, zase bychom k tomu potřebovali nějakou statistiku, zda to číslo roste, třeba i na základě toho, že se změnil zákon a že ta částka byla pro zaměstnavatele zvýšena, kdy je to ještě uznatelné. Ano, jestli to mělo ten zamýšlený smysl, že smyslem toho bylo podnítit a motivovat zaměstnavatele, aby zaměstnancům přispívali. Bez těch čísel je to opravdu složité.

Nezlobte se, paní ministryně, říct, to je to takové to mečiarovské: Vím, ale nepovím. Já vím, co bych s tím třetím pilířem udělala, ale mně se osvědčilo, že to nikomu neřeknu, nebo neřeknu to na půdě Poslanecké sněmovny. Tak pak si myslím, že to není dobrá metoda k tomu, abychom našli tu politickou shodu. Dobře. Vy jste si udělala komisi, která má skoro 50 členů. Je to vaše pravomoc, do toho nechci nijak zasahovat. Nicméně aby výstup z té komise se promítl do návrhu zákona, do nějaké reformy s velkou politickou podporou, tak je důležitá dohoda politických stran. A pak ta komise nemůže mít 45 členů, ale musí být mnohem užší, A tam je třeba debatovat pohled jednotlivých politických stran, které by opatření podpořily, které ne, který parametr potřebují zvýšit nebo by doporučily snížit a podobně.

Takhle mám pocit, že ta komise je jenom jako komise. Připomíná mi to minulou Potůčkovu komisi, která se jmenovala komise pro důchodovou reformu, místo aby se jmenovala komise pro zrušení druhého pilíře. Nic proti tomu, to je prostě politicky legitimní. Chtěli zrušit druhý pilíř, měli na to sílu, zrušili druhý pilíř. To také bylo všechno, co ta komise vyprodukovala. Obávám se, že výsledek práce této komise bude velmi podobný, že paní ministryně zatím vytrhává, vypichuje pouze ne že nepodstatné, ale pouze jednotlivé části celého systému. Na to zaměřuje veškerou pozornost, ale ztrácí se ten celek.

Podle mě klíčová otázka je, jak po roce 2030 docílit toho, aby po roce 2030, po roce 2035 do systému penzí směřovalo více soukromých peněz. To je přece klíčová otázka. Mohla by to být odpověď na demografický vývoj. Říkat, že se nic nestane, že na to bude vždycky... Ano, na nějaké důchody bude vždycky. Ale nebudeme schopni udržet ten náhradový poměr někde ve výši kolem 40 nebo 42 %. Pokud se nezvýší, pokud se nezvýší toto.

A já bych poprosil paní ministryni o krátký komentář k té mé interpelaci. Je ta tabulka, v které je ukázáno, kolik privátních peněz se dává v jednotlivých státech. Zda by to mohla nějak okomentovat, tu unikátní pozici České republiky. Zda nevidí inspiraci v některých jiných zemích? Já nechci říkat, v kterých. Anebo nám je to úplně jedno, co se děje v zahraničí, nám je to úplně jedno, že jsou státy, kde ty penze jsou mnohem - v průměru, teď nemyslím v absolutní výši, přepočty euro vůči korunám, že jsou prostě ty penze vyšší. A budeme tady mít nějakou komisi, která se bude scházet pravidelně. Naši zástupci tam samozřejmě chodit budou, to není žádné překvapení. Nicméně zatím ty výsledky jsou velmi chabé. A pokud se něco nezmění, tak si myslím, že také velmi chabé zůstanou.

Také se blíží doba, kdy poprvé budeme přehodnocovat, zda zastropování věku odchodu do důchodu v roce 2030 je správné nebo ne. Ale to je zrovna otázka, která odvádí pozornost od toho zásadního - jak snížit závislost našich budoucích penzistů na průběžném systému.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tady mám do rozpravy dvě přihlášky, obě dvě s přednostním právem. To znamená, nejprve paní ministryně Maláčová, pak předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Paní ministryně, máte slovo. A zatím jsou to poslední dvě přihlášky, které tady mám.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Já bych reagovala na jednotlivé výroky. Pan předseda Stanjura prostřednictvím předsedajícího zmínil, že pokud bude stárnout obyvatelstvo a bude se zvyšovat počet seniorů - a víte, že v tuto chvíli máme 18 % obyvatel starších 65 let, na celkové populaci to znamená 2,5 mil. starobních důchodců, v roce 2030 už to bude 25 % a v roce 2050 to bude třetina obyvatelstva - tak musí automaticky klesat náhradový poměr průměrného důchodu k průměrné mzdě. Nedomnívám se, že to je jediné řešení. Říkám to dlouhodobě.

Můžeme jít také cestou Německa, které se pro stabilizaci svého důchodového účtu snaží najít dodatečné příjmy ze státního rozpočtu, a tak ten případný výpadek vyrovnat. A to si myslím, že to by měla být cesta i pro Českou republiku, zejména s ohledem na to, že dáváme na své důchody zhruba 8 % HDP, průměr Evropské unie je někde přes 10 %, a jsou státy jako Polsko a Rakousko, která dávají přes 12 %.

Samozřejmě to také ukazuje to, že náš důchodový systém je postaven na výkonnosti ekonomiky, to znamená, že tam je minimálně ještě jedna proměnná, kterou v tuto chvíli nemůžeme odhadnout. Přesto přiznávám a sama velmi intenzivně vnímám, že ten demografický vývoj je velmi závažný faktor, který bereme vážně, a intenzivně na finanční udržitelnosti důchodového systému pracujeme.

Ještě abych se vrátila k tomu poměru žen versus muži, jak dlouho čerpají průměrně, bavíme se o průměrných číslech, z důchodového systému. Tak u žen je to 27 let a u mužů je to 21 let. To znamená, že tam je šest let rozdíl. Samozřejmě to číslo se snižuje, ten rozdíl, postupujícím vývojem. A jestli jsem to správně pochopila, tak pan předseda míří tam, proč by ženy neměly mít nižší důchody, když z toho systému čerpají déle. Já si myslím, že ta logika by byla asi stejná u kuřáků. Protože kuřáci statisticky a v průměru čerpají delší dobu z důchodového systému, tak kdybychom tuto logiku, která podle mě není správná a je až lehce absurdní, tak by to znamenalo, že bychom kuřákům měli dávat vyšší důchody. Já se s touto logikou neztotožňuji.

Co se týká té neschopnosti vypočítat si penzi. Já si pamatuji, když jsem žila v Německu, že ministr financí Německa Friedrich Merz tenkrát sliboval, tuším, že to bylo ve volbách v roce 2006, že bude Německo schopné - každý si bude schopný vypočítat své daně, spočítat na základě jednoduché matematické operace na pivním tácku. Víte, že se toto nestalo. A marně přemýšlím v tuto chvíli, ale přiznám, že situaci nemám zmapovanou, která vyspělá země, ať ze zemí OECD, nebo EU, existuje, kde si občané jsou schopni jednoduše sami, vlastně bez znalosti toho celého systému vypočítat, jaký budou mít důchod. Domnívám se, že taková země neexistuje.

Co se týká té minimální úložky, tak zde se s panem předsedou ztotožňuji prostřednictvím pana předsedajícího. Je to jedna z věcí, se kterou ta odborná komise, naše komise pro spravedlivé důchody, pracuje. A není to tak, že bych se vymlouvala a nechtěla prozradit, jakou mám preferenci ohledně dalšího vývoje třetího pilíře. Já samozřejmě - platí to, co jsem říkala, já jej nebudu jen komunikovat dopředu, ale komise pro spravedlivé důchody pracuje vždy tak, že pro každý problém nabízí paletu možných scénářů řešení. Doposud jich bylo minimálně devět. Ty jdou napříč politickým spektrem a komise pak o všech konkrétních jednotlivých scénářích jedná a vybírá a zužuje to porfolio k výběru. Tak se nám, myslím si, poměrně poctivě a dobře vydiskutovaně podařilo vybrat řešení pro ty nižší důchody žen ve srovnání s muži. A stejným postupem budeme také, nebo prostřednictvím těch scénářů budeme postupovat i v oblasti třetího pilíře. Jen nebudu veřejně indikovat, který ten scénář řešení je preferovaný.

Co se týká zastropování věku odchodu do důchodu, tak víte, že Ministerstvo práce a sociálních věcí má nově každých pět let povinnost předkládat vládě zprávu o demografickém vývoji obyvatelstva a jeho dopadech na možný pohyb a zastropování věku odchodu do důchodu. Tato zpráva bude poprvé Ministerstvem práce a sociálních věcí předložena v červnu tohoto roku vládě. Takže zde lze očekávat v příštích měsících, v příštích týdnech poměrně intenzivní debatu ohledně této záležitosti.

Snad jsem na nic nezapomněla. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní tady mám přihlášku od pana poslance Jana Bauera. Tak pane poslanče... (Poslanec Stanjura se hlásí k faktické poznámce.) Takže s faktickou, prosím. Takže pan poslanec Stanjura. Tak stejně před vámi je v tuto chvíli jenom váš kolega. Tak prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já jsem chtěl fakticky reagovat na to, co říkala paní ministryně. (Nesrozumitelný úsek asi tří slov.) Já jsem nic takového neřekl a vy se proti tomu ohrazujete, říkáte, že to je absurdní postoj. Já jsem chtěl jenom říct, že to je jedna z věcí, která by se měla zvážit v rámci těch debat, nic víc, nic míň. Na druhé straně my když jsme přišli s konkrétním řešením, jak zvýšit důchody převážně ženám, tak náš pozměňovací návrh, který předkládal pan kolega Bauer, jste odmítli. Ženy, které jsou už v penzi víc než 25 let, mohly mít od 1. ledna roku 2019 důchod vyšší o jeden tisíc korun měsíčně. Paní ministryně to odmítla, její politická strana to odmítla, její koalice to odmítla a teď moudře zasedá v komisi a přemýšlí, jak těmto ženám pomoci. Přitom to už mohly čtvrtý měsíc mít tisíc korun ve svém důchodu. Tak tomu já říkám pokrytectví. Možná to nebylo úplně systémové, nicméně by to řešilo problém těch, kteří - a protože jsme měli ta čísla a měli jsme ta čísla z MPSV, byly to skoro jenom ženy, které jsou 25 let a více v důchodu, mohly mít ten důchod zvýšený od 1. ledna roku 2019 a vy jste to, paní ministryně, odmítla. Vy a vaše koalice. Nechápu proč. Ne špatně nastavené. Bylo to dobře nastavené. Jenom jste to prostě nechtěli dát. To je celé. Doporučil to i Senát, takže jsme o tom hlasovali dvakrát. Dlouze jsme o tom debatovali, dlouze jsme to zdůvodňovali, takže nikdo nemůže říct, že o tom nevěděl, že si toho nevšiml. Konkrétní řešení mohlo být čtyři měsíce na stole a mohli jsme debatovat, jak to případně upravit, modifikovat, vylepšit, rozšířit, zúžit. Ale ty dámy by ten důchod od 1. ledna měly prostě vyšší o tisíc korun měsíčně. Díky vám to není a teď máte pořád pusu plnou spravedlivých důchodů. Co je na tom spravedlivé, když tito důchodci, kteří prožili svůj aktivní život v době komunismu, neměli šanci, neměli šanci si vydělat na vyšší penzi? A vy jste to odmítli.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, teď tady mám faktickou pana poslance Jana Bauera, takže vy, za vás to řekl tedy, jo? Tak pojďte, protože i pan poslanec Bauer byl na faktickou. Já to beru tak, že jste se v rámci klubu dohodli tedy, takže vám dal přednost, pane předsedo. Tak prosím, takže vaše dvě minuty.

 

Poslanec Jan Bauer: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, já mohu jenom potvrdit slova předřečníka. Ano, vy jste přišli s tím, že všem těm, kterým je více než osmdesát let, přidáte tisíc korun, vážená paní ministryně prostřednictvím pana předsedajícího. Na logický dotaz, jak jste přišli na tuto sociální skupinu, protože nevidím rozdíl mezi tím, jestli je někomu osmdesát, nebo sedmdesát pět let v rámci čerpání třeba nějakých výhod nebo nějakých služeb, my jsme nenašli jediný rozumný důvod, proč je to osmdesát a více, a proto jsme přišli s variantou, která měla dvě možnosti: za prvé důchodci, kteří jsou v důchodu déle než 25 let, nebo 20 let. Tento návrh byl - mimo jiné i hlasy sociální demokracie, přestože jsem slyšel hlasy, že to je dobrý návrh, a kdyby bývala nebyla koaliční smlouva, tak byste ho podpořili - ten byl vašimi hlasy odmítnut.

Nicméně já jsem si vědom toho, že tato písemná interpelace je především o třetím pilíři, takže mohu jenom potvrdit jako člen důchodové komise, že skutečně na tom příštím jednání komise pro spravedlivé důchody se máme zabývat, tak jak to řekla paní ministryně, třetím pilířem, ale také se tady hovořilo o celkovém dojmu z té důchodové komise, nebo lépe z komise pro spravedlivé důchody, že to je dobrá platforma. Já jsem se zatím účastnil tří těch jednání a nechci dopředu předjímat. Já doufám, že ta situace se bude stabilizovat. Ale já si vůbec nemyslím, že to je dobře zvolený model - 44 členů. My jsme, vážená paní ministryně, oba dva toho svědky. Ta diskuse je velmi složitá. Já bych to spíše nazval jako ohňostroj různých nápadů a přiznám se, že tak jak každý z nás po skončení důchodové komise chodí mezi novináře interpretovat, o čem jsme hovořili, tak když srovnám svůj osobní pocit, ale pocit mnoha dalších jiných členů, a je dobré se s nimi bavit opravdu v tom zákulisí, jaký z toho máme pocit (upozornění na čas), tak ty vaše pozitivní pocity z té důchodové komise mě někdy překvapují.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak, čas. Tak nyní paní ministryně Maláčová. Prosím, máte slovo. Tak prosím.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Velmi krátce, co se týká té první poznámky pana předsedy Stanjury prostřednictvím pana předsedajícího, tak já si myslím, a myslím si, že jsem to dostatečně zřetelně komunikovala v létě minulého roku - ten záměr navýšit důchody těm, kteří jsou 25 let v důchodu, je bohulibý a já se s ním ztotožňuji. Bohužel byl ale velmi špatně napsaný, byl technicky špatně provedený. A já jsem už několikrát avizovala, že aparát Ministerstva práce a sociálních věcí je pro takto složité otázky členů Parlamentu České republiky k dispozici, protože se v tom návrhu, jestli si správně pamatuji, pracovalo s pojmem 25 let od první výplaty starobního důchodu, splátky starobního důchodu, a něco takového v systému České správy sociálního zabezpečení neexistuje. A znamenalo by to, že by pracovníci České správy sociálního zabezpečení šli do archivů, vytáhli by si několik set tisíc složek a začali by je manuálně zadávat do našeho informačního systému. Takže kdyby se pracovalo s termíny, které v našem systému existují, tak si myslím, že by ta debata probíhala jinak.

Co se týká poznámky pana poslance Bauera prostřednictvím pana předsedajícího, tak já už jsem to říkala vlastně v pátek médiím, že mě zaráží velmi, že někteří poslanci velmi dobře pracují v rámci odborné komise, zapojují se do té debaty, myslím si, že se nám už během třetího zasedání podařilo dospět ke konkrétním výsledkům, a pak vyjdou, stoupnou si před média a začnou komentovat to, že komise nefunguje. Bohužel to takto je a já jsem se s tím smířila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní pan poslanec Bauer, prosím, do obecné rozpravy. Takže máte čas. Prosím.

 

Poslanec Jan Bauer: Jenom dvě krátké poznámky na váženou paní ministryni. Za prvé je třeba rozlišovat mezi poslaneckým návrhem, který předložil poslanecký klub Občanské demokratické strany, a senátním návrhem. Některé věci, o kterých jste hovořila, tam byly opraveny. Takže jenom je férové na ten mikrofon říkat reálné a pravdivé věci, protože ten senátní návrh, který se vrátil k navýšení důchodů, byl opraven a není úplně přesné to, co jste tady říkala. Také není pravda, že bych se třeba já někdy vyjádřil, že důchodová komise nepracuje. Já jsem pouze řekl, že mám pocit, že ten formát, který jste zvolila, není úplně optimální. A z té diskuse to vyplývá, ale i z názorů mnoha členů důchodové komise, protože ve formátu 44 lidí se ta diskuse vede velmi složitě. A opakuji, zatím mám pocit, že to je spíše beseda a ohňostroj nápadů, co by se mohlo, kdyby se bývalo stalo.

Také je třeba, abyste zaznamenala názory některých členů důchodové komise, že když už je to tak dobrá platforma, tak by bylo dobré, aby se tam některé návrhy - například na zvýšení důchodů, aniž bych zpochybňoval zvyšování důchodů - aby se tam také do té důchodové komise dostaly, aby se k tomu mohli seriózně vyjádřit.

Poslední věcí, a to je možná i dotaz na paní ministryni. Já už jsem to tady řekl někdy minulý nebo předminulý týden: Na první stránce vašeho programového prohlášení stojí, že chcete důchodovou reformu. Je to, dneska se populárně používá slovo mega, tak je to prostě megapriorita vaší koaliční vlády. A já bych se chtěl zeptat, když je to tedy priorita všech priorit, chceme důchodovou reformu, jestli ta komise pro spravedlivé důchody, a já mám spíš z toho pocit, je komise spíše z České strany sociálně demokratické s přizvanými experty - tomu bych rozuměl. Anebo jestli to je vládní důchodová komise s přizvanými experty, která podle programového prohlášení skutečně chce řešit důchodovou reformu.

Poslední věc, práce i v té komisi, mám pocit, že i po dohodě s některými členy za Českou stranu sociálně demokratickou, ale s některými členy za hnutí ANO dnes odejde paní předsedkyni té důchodové komise náš pracovní námět, aby se rozpracoval prostřednictvím pracovníků Ministerstva práce a sociálních věcí ve věci asignací, asignace jak daňové, tak asignace v rámci sociálního pojištění. Takže jenom dopředu avizuji, že s tímto podnětem i po dohodě s paní předsedkyní této komise v nejbližší době přijdeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku paní poslankyně Kateřina Valachová a potom do obecné rozpravy ještě pan předseda Michálek. Tak prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Faktická poznámka ke stávající důchodové komisi. Já si myslím, že za necelý třičtvrtěrok, možná řekněme půlrok, kdy aktivně tato důchodová komise pracuje, si myslím, že z hlediska veřejného prostoru máme zdaleka nejvíc informací, co jsme kdy měli za posledních 15 let v oblasti důchodové problematiky. Co se týká aktivity stávající ministryně Maláčové, tzn. osobní aktivity, že osobně se účastní jednání, osobně komentuje postoje, osobně je formuluje, tady to je také velká novinka. Podotýkám bez ohledu na předchozí koaliční uspořádání nebo opoziční uspořádání v minulých 15 letech. A jenom bych chtěla říct, že stávající důchodový systém rozhodně, jeho udržitelnost a otázka demografického vývoje, nebyla řešitelná pouhopouhým druhým pilířem. Ten nebyl samospasitelný. Potřebovali jsme hlubší zásahy. Zásahy, které vznikly za doby pravicových vlád pod vedením ODS, se týkaly tzv. malé, podle mého soudu nepovedené důchodové reformy a nedokončené velké důchodové reformy. Nedokončené. Takže byla bych ráda, kdybychom se vrátili k věcné debatě, a nejenom na půdě důchodové komise, ale také tady se snažili o to, abychom demografický vývoj, který je samozřejmě nezvratný, zvládli.

A poslední poznámka. Jakékoli změny, na kterých se shodneme napříč politickými stranami, a musíme se na nich napříč politickými stranami shodnout, musí být zafinancovány státním rozpočtem. Jistě víte, vážení kolegové prostřednictvím předsedajícího, že v tuto chvíli se vláda musí vypořádat s tím, aby splatila dluhy směrem ke stávajícím důchodcům z hlediska výše jejich důchodů. Hledáme pokrytí navýšení o dalších 900 korun od 1. ledna a je jasné, že jakékoli výstupy, byť budou věcně správně, musí jít ruku v ruce se státním rozpočtem a se střednědobým výhledem rozpočtu. Proto nevidím na postupu ministryně práce a Ministerstva práce žádných chyb a myslím si, že následující měsíce mi dají za pravdu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Teď poprosím o malou trpělivost. Na faktickou pan předseda Stanjura, dále do obecné pan předseda Michálek.

Protože se mi tady nakupily omluvy, já jsem myslel, že ta debata bude kratší, takže už je musím přečíst. Pan poslanec Dominik Feri se omlouvá od 9 do 11 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Běhounek se omlouvá od 13 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Paní poslankyně Ivana Nevludová se dnes od 9.00 do 11.30 omlouvá ze zdravotních důvodů, pan předseda Radek Vondráček se omlouvá od 11 do 13 hodin z pracovních důvodů. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá od 9.00 do 10.30 z osobních důvodů. Pan poslanec Jan Hrnčíř se omlouvá 9. 5. až 10. 5. z důvodu zahraniční cesty. A pan poslanec František Kopřiva se omlouvá z celého jednacího dne z pracovních důvodů.

A nyní na faktickou pan předseda Zbyněk Stanjura a v obecné stále čeká pan předseda Michálek. Tak prosím.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo, budu reagovat na vystoupení paní poslankyně Valachové. Začnu od konce. Souhlasím s tím, že ty změny musí dofinancovat stát. Právě proto my mluvíme o zřízení fondu strategických rezerv. Vy jdete opačným směrem. Vy jste rozprášili peníze, které byly ve Fondu národního majetku, zapojili jste už v březnu letošního roku 18 miliard a hotovo. Ty peníze byly mj. určeny předtím, než byla novela zákona, případně na použití v penzijním systému. To za prvé. Takže říkáte: Potřebujeme peníze, ale současně ty strategické rezervy netvoříte. A naopak ty, které byly, jste zapojili do rozpočtu už v prvním kvartálu letošního roku.

O druhém pilíři jsme nikdy netvrdili, že je samospasitelný, ale byl to nějaký malý krok. A co se týče malé důchodové reformy, a myslím, že zrovna paní poslankyně Valachová to moc dobře ví, to byla reakce na rozhodnutí Ústavního soudu! Kdy Ústavní soud nás vlastně k tomu zavázal, abychom takovou reformu přijali. A já to jenom připomenu - Ústavní soud rozhodl, že ten systém byl příliš solidární a málo zásluhový. A my jsme jenom implementovali rozhodnutí Ústavního soudu. Může se nám to líbit, nemusí se nám to líbit, ale tak to prostě je! Pokud Ústavní soud něco takového rozhodne, tak v té době vládní většina má povinnost tohle udělat. Tak nevím, za co nás kritizujete. To bylo prostě rozhodnutí Ústavního soudu, na které jsme zareagovali, a od té doby Ústavní soud ty výhrady prostě neměl.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní mám ještě jednu faktickou poznámku. Paní poslankyně Kateřina Valachová, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Už to tak je, prostřednictvím předsedajícího, že jsme s kolegou Stanjurou pamětníci toho, co se dělo nebo nedělo. Já samozřejmě vím, že otázka malé důchodové reformy byla reakcí na nález Ústavního soudu, který vyzval zákonodárce, aby princip solidarity vyvážil a nalezl rovnováhu s principem zásluhovosti. Já jenom tvrdím, a je to nejen můj politický názor, ale především odborný, že ona rovnováha solidarity a zásluhovosti - a to už Ústavní soud neposuzuje, rozhodně ne z hlediska ústavnosti - nebyla nalezena správně. A to vedlo přesně k tomu, že se rozkymácely rozdíly mezi tzv. starodůchodci a novodůchodci, což mimochodem způsobilo nejenom hledání, vyvažování principu zásluhovost a solidarity, ale zejména zásah do valorizačního mechanismu za doby, kdy vládla ODS. Zásah do valorizačního mechanismu, který naopak před dvěma lety koaliční vládou ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL byl znovu napraven. Proto se naši důchodci v následujících letech nemusí bát z hlediska toho, zda se bude nebo nebude vláda vyměňovat, měnit, bude doleva, doprava, a budou mít konečně jistotu znovu ze zákona, že z hlediska valorizace budeme reagovat na výši důchodů. V tuto chvíli tato vláda musí zejména splácet dluhy, které byly nasekány za doby minulých 15 let.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Teď mi naskočila faktická poznámka, takže pan poslanec Ferjenčík a potom do obecné rozpravy pan poslanec Michálek a pan předseda Kalousek.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěl bych jen velmi stručně reagovat na kolegyni Valachovou. Musím upozornit, že tato vláda bohužel seká dluhy, přestože máme období velmi dlouhého hospodářského růstu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní další faktická poznámka - paní poslankyně Valachová. Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: My dluhy splácíme a bohužel to není skrz obrovské dluhy, které byly nasekány zejména směrem k rodinám s dětmi a seniorům, dost. Je to ostuda předchozích vlád a tato vláda se s tím vypořádává se ctí. A co se týká dluhů, tak bych chtěla jenom upozornit, že všechny předchozí rozpočty za poslední tři roky končily vyrovnaně nebo s přebytkem. (Velmi emotivně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Vyčerpali jsme faktické poznámky a můžeme pokračovat v rozpravě. Nyní pan předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, kolegové, vidím, že debata je velmi vzrušená a emotivní. Já bych se chtěl trošku vrátit k ratiu, k důchodové reformě, tomu, o čem tady začal mluvit pan předseda Stanjura.

My jsme samozřejmě podpořili navýšení důchodů. Myslím, že skutečně historicky nebyl přístup k důchodcům úplně fér, ale musíme současně taky řešit, jak ten systém bude fungovat dlouhodobě. Máme tady prognózy, máme tady Radu pro rozpočtovou zodpovědnost a máme tady informace o tom, že za dvacet, třicet let bude zkrátka systém fungovat s deficitem 200 mld. korun. A to je celý ten problém té takzvané důchodové reformy. To, že samozřejmě chce někdo srovnat důchody mezi různými kategoriemi - ženy, muži, podle délky práce a tak dále - to je bohulibé, ale současně musíme řešit i to B, to znamená, jak to dlouhodobě budeme financovat. A to je ten zásadní dotaz, na který jsme chtěli slyšet odpověď od paní ministryně, protože žádný boom porodnosti se tady nechystá. Naše generace se nezačne rozmnožovat jenom kvůli tomu, že sociální demokracie chce nějakým způsobem získat peníze na placení důchodů. To by tady musela být nějaká opravdu velmi motivační opatření. Máme tady situaci, že za dvacet až třicet let to bude 200 mld. korun ročně, které se budou muset někde vzít. Takže logicky pokud tady stavíme ten stát na čtyřicet, na sto let dopředu, tak musíme s tímto počítat a musíme vycházet z existujících prognóz.

Mě by zajímal jednoduchý dotaz na paní ministryni. Kolik peněz si bude muset stát půjčit na dluhopisy, aby pokryly ten deficit? A já si myslím, že to bude přes bilion korun. Bylo by dobré, kdybyste tady vystoupila a seznámila nás s tím, jakým způsobem to bude financováno, ta důchodová reforma. A když mluvím o důchodové reformě, tak skutečně nemyslím to, že vymyslíte další skupiny, kterým budete rozdávat další peníze, ale to, jak budete řešit ten demografický zub, který zkrátka máme a který povede k tomu, že se podstatně zvýší počet seniorů, kteří pobírají důchod, a podstatně se sníží počet lidí, kteří budou ekonomicky aktivní a budou na důchody přispívat. A to je samozřejmě věc, kdy je nepopulární na tuto otázku odpovědět.

Ale já si myslím, že to východisko tady existuje. Je to východisko, které je ve schválené strategii vlády 2020 až 2030, a to východisko se jmenuje mezigenerační solidarita. To znamená, jestli tady máme nějaký celospolečenský problém, který historicky vznikl tím, že se změnily proporce ekonomicky aktivních a neaktivních obyvatel, tak by se na řešení tohoto problému měly podílet rovnou měrou všechny generace. To znamená, že bychom neměli pouze zadlužovat mladou generaci a ohrožovat důchody budoucích osob, kterým je dneska čtyřicet nebo padesát let, které, pokud ten systém poběží dál, ty důchody nedostanou, nebo je dostanou v podstatně snížené výši. Měli bychom zodpovědně říct, jakým způsobem se to bude řešit a jakým způsobem, v jaké výši na to bude ta která generace přispívat. To znamená lidi, kteří dneska nejsou ještě ani narození, na to budou muset přispívat tím, že se částečně zvýší zadlužení. Lidé, kteří dneska studují, na to budou muset přispívat tím, že se zvýší daňové zatížení. Lidé, kteří půjdou do důchodu, se na tom budou muset podílet zase jinými způsoby, třeba tím, že se nastaví mechanismus, aby opravdu odchod do důchodu zohledňoval zvyšující se dobu dožití a podobně. Tohle je klíčová úvaha, kde by mělo být vysvětleno, z jakých peněz, z jakých zdrojů se ten demografický zub bude financovat, a to jsme tady zatím od paní ministryně neslyšeli.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Michálkovi. Vnímám přihlášku paní ministryně. S přednostním právem pan kolega Kalousek a poté paní ministryně Maláčová. Ještě než dám slovo panu Miroslavu Kalouskovi, paní kolegyně Jana Pastuchová ruší svou omluvu z dnešního jednání, už je přítomna. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Jenom jsem chtěl poměrně stručně reagovat na vystoupení paní poslankyně Valachové, která říkala, že od té doby, co jsme tedy schválili ten valorizační vzorec, si naši důchodci mohou být jisti. Já bych to rád upřesnil, že si mohou být jisti naši důchodci 80+. Ti opravdu mohou počítat s tím, že dřív než se ten systém dostane do zásadních potíží, si tím mohou být jisti. Potom ta jistota klesá s nižším věkem, který nám v tuhle chvíli je. Už moje generace - mně bude příští rok šedesát - je poměrně zásadně ohrožena. A generace paní ministryně Maláčové a paní ministryně Valachové je ohrožena naprosto zásadně. Můžeme samozřejmě vést diskusi o tom, jaká má být míra zásluhovosti a jaká má být míra solidarity. Z mého pohledu je ten systém dnes už příliš rovnostářský, ale chápu, že někomu může připadat naopak málo solidární. Nicméně pokud se s tím systémem nestane vůbec nic, tak jak půjde čas po tom roce 2030, jak vy samy, milé vládní strany, máte ve svých vládních dokumentech, taktak se bude ten důchod blížit stále víc a víc jednotné dávce, potom jednotné chudinské dávce a pak už na něj nebude. To není ideologie, to není strašení, to jsou jednoduché počty, kde si vystačíme s trojčlenkou.

Já jsem na rozpočtovém výboru, když jsme projednávali valorizaci důchodů na příští rok, položil zdvořilou otázku, jak si předkladatel představuje další financování po roce 2020, protože financování důchodů přece nemůže být zoufalé vyškrabávání misek, jak to zaplatíme příští rok, ale nějaká jasná koncepce, jak to uděláme udržitelné na příštích třicet až čtyřicet let. Rozumím tomu, že vláda, byť to slibuje už pět let, stále není schopná dát na stůl koncept nějaké smysluplné udržitelné systémové změny, byť ji slibovala. Nemá na to buď politickou odvahu, nebo na to nemá kompetenci, obávám se, že na to nemá obojí.

Přesto bych alespoň od předkladatele rád slyšel, když ne teď, tak na rozpočtovém výboru, jak si to představuje on, zda si představuje, že dojde k zásadním parametrickým změnám. Protože víme, že k zásadnímu zhoršení prognózy došlo zastropováním věku do důchodu 65 let. Tak zda to pokládá za neudržitelné a míní těch 65 let odstropovat a nastavit tam zpátky nějaký automat, nebo zda si představuje, že do důchodového účtu budou masivně zapojeny i jiné příjmy než příjmy vázající se na pracovní místo, což se stejně děje, když je důchod v deficitu, ale měli bychom vědět, na úkor čeho, protože pak ty peníze chybí někde jinde. Nebo zda si skutečně představuje postupné snižování důchodů, to jsou představitelné parametrické změny.

Každý politik by strašně rád říkal, že budeme platit co nejméně, brát co nejvíce a do důchodu půjdeme co nejdříve. Ale to jsou tři cíle, kde minimálně jeden musíme parametricky obětovat, chceme-li to mít udržitelné. A pokud to nejsme schopni udělat pouze parametrickými změnami, a já jsem přesvědčen, že nikoliv, tak v takovém případě musí dojít ke změně systémové. A tady si dovolím tvrdit, že pouze v průběžném pilíři nelze udržet rozumnou domluvenou rovnováhu: solidarita - zásluhovost. Tam jak půjde čas a budou sílit silnější důchodové ročníky, tak to ta zásluhovost vždycky odskáče ve prospěch té solidarity. Nemůže k tomu dojít jinak. Dokonce i za pravicových vlád by k tomu ty vlády byly dotlačeny. To se tak prostě stane.

Mně to přijde strašně nefér. A přijde mi to strašně nefér právě vůči například generaci paní ministryně Maláčové. Mně už to třeba tou dobou bude jedno. Ale je to nefér. Je to neudržitelné. A od vlády je to neskutečně nezodpovědné. Vy jste řekli, že napravujete naše chyby. Naše chyby jste v uvozovkách napravovali pouze tak, že cokoli, o co jsme se pokusili v povinných pojistných, ať už to byla nemocenská, zdravotní nebo sociální, jste zrušili a vrátili jste to zpátky do toho neudržitelného modelu. A teď se mile usmíváte a říkáte: ono je to udržitelné. No není, kolegové. Všichni to vědí. Vy to dokonce taky víte, jenom tu veřejnost obelháváte.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi. Paní ministryně ještě posečká chvilku, protože její stranická kolegyně ji předběhla faktickou poznámkou. Faktická poznámka paní poslankyně Valachové. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Pokud jsem hovořila o rozkolísání valorizačního mechanismu, hovořila jsem o tom proto i z hlediska odpovědnosti předchozích vlád, že toto podle mého odborného soudu způsobilo právě rozkolísání a jeho rovnováhy principu solidarity a principu zásluhovosti, tak jak byl nastolen malou důchodovou reformou.

Pokud jsem hovořila o tom, že je dobře, že jsme znovu obnovili v minulé koalici valorizační mechanismus a že se na něj mohou důchodci spolehnout, na tom si trvám. A samozřejmě mám na mysli zejména ty důchodce, kteří v tuto chvíli důchod pobírají.

Co se týká všech ostatních námětů, které byly prostřednictvím předsedajícího Miroslavem Kalouskem Sněmovně předneseny jako řešení udržitelnosti budoucího důchodového systému, tak s nimi souhlasím. Proto také máme důchodovou komisi a proto také se o tom bavíme. Tam jsme ve shodě.

A naposledy samozřejmě musím zareagovat prostřednictvím předsedajícího na to, že se potenciální budoucí důchodce Miroslav Kalousek cítí ohrožen. Já jako služebně mladší mu případně nabízím pomoc, že rozhodně ho v tom jako tedy toho času aktivně pracující nenechám. (Tleská poslankyně Karla Šlechtová.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. To vyvolalo faktickou poznámku pana poslance Kalouska. Sněmovnu požádám o klid. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Já se necítím ohrožen existenčně. Já se cítím ohrožen s odpovědností naší politické generace, protože až budu ten stařec nad hrobem a naše děti zhruba ve vašem věku, paní kolegyně, popřípadě naši vnuci se nás budou ptát, jak jsme to mohli dopustit, že jsme je ožebračili tím, že jsme jim všechno prožrali, tak jim nebudu umět odpovědět.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Faktická poznámka kolegy Pavla Plzáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, tady bylo řečeno, a to je pravda, že budou narůstat důchodové ročníky. Ale při tom prognózování, a já nejsem žádný odborník na důchody, byl zohledněn fakt, že možná řada těch lidí, kteří přijdou do důchodového věku, vůbec nebudou mít nárok na důchod, nebo že budou mít nárok pouze na minimální důchod, protože řada lidí, kteří v malé privatizaci privatizovali své živnosti, odváděla, nebo vůbec neodváděla, nebo odváděla pouze minimální odvody.

Můžu říct příklad ze svého okolí. Kadeřnice, která šla do důchodu před dvěma lety, byl jí spočítán důchod 4 500 Kč, odpovídá to tomu, co ona do toho systému za tu dobu od devadesátých let odvedla. A mě by zajímalo, když tedy máme spravedlivé důchody, jak se postavíme k takovýmto lidem, jestli by paní ministryně mohla odpovědět i na tuto otázku.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě jedna faktická poznámka pana Miroslava Kalouska. Ještě než přijde k řečnickému pultu a než se Sněmovna uklidní, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pan poslanec Jelínek od 11.30 do 13 hodin, pan poslanec Lubomír Volný od 11 do 15 hodin a od 11.45 do 14 hodin paní poslankyně Karla Maříková. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: V prognózách je struktura výše důchodů s ohledem na povinné odvody zohledněna, prostřednictvím pana předsedajícího.

Nicméně vystoupení lékaře z vládní strany mě inspirovalo ještě k jedné poznámce. Ony totiž ty problémy jsou dva, jsou komplementárně spojené, jsou v obou dvou povinných pojistných, jak v sociálním, tak ve zdravotním pojištění. Zatím se, kolegové, chováte tak, jako byste počítali s tím, že s krachem zatím vynikající a dostupné zdravotní péče začne klesat kvalita zdravotní péče takovým způsobem, že se to příznivě promítne i do důchodového účtu. To je vaše politika. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. A nyní s přednostním právem vystoupí paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Požádám kolegy, aby rozpustili hloučky ve sněmovně a případné debaty o jiném tématu, byť je to písemná interpelace, vedli zásadně v předsálí. Máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Mám tady několik poznámek. Myslím si, že první bychom měli začít tím, abychom přestali strašit naše občany, že nebude na důchody. Myslím, že se shodneme na tom, že na důchody bude muset být vždycky, protože je to jedna ze základních funkcí státu postarat se o ty, co celý život odváděli do našeho systému. Pojďme místo toho vést, a já na to apeluji dlouhodobě, věcnou diskusi, jak přizpůsobovat náš důchodový systém těm výzvám, které ho v příštích letech čekají.

A s tím souvisí i pojem důchodová reforma. My ho máme v programovém prohlášení vlády. Já ten pojem důchodová reforma velmi nerada používám, protože si myslím, že je vyprázdněný, protože prostě jednání pravicových vlád, kdy v minulosti na sílu, na těsno, bez diskuse s opozicí, bez jakéhokoli dialogu prosadily věci, které pak příští vláda okamžitě zrušila, tak tento pojem důchodová reforma prostě díky těmto konkrétním krokům, myslím si, že politicky škodlivým, byl zprofanován. Proto upřednostňuji výraz důchodová adaptace a myslím si, že soubor parametrických změn jednotlivých kroků nás může vést ke stejnému výsledku, to znamená připravit náš systém na výzvy budoucnosti.

Proto ta komise pro spravedlivé důchody, která funguje tři měsíce, začala nižšími penzemi žen. Myslím si, že se nám tam rýsují nějaká řešení podporovaná napříč politickým spektrem. Příští zasedání 24. května se bude věnovat těm věcem, které jsou obsaženy v programovém prohlášení vlády, to znamená dřívější odchod do důchodu fyzicky náročných profesí. Víte, že lidé, kteří velmi těžce pracují, nemohou odcházet stejně jako lidé, kteří nepracují fyzicky těžce. Máme tam efektivitu třetího pilíře. Na začátku této písemné interpelace jsme se shodli na tom, že tom, že třetí pilíř neplní svoji funkci. A shodli jsme se na tom, že jakmile se v těchto oblastech posuneme, začneme řešit tu otázku nejdůležitější a zásadní - finanční udržitelnost našeho důchodového systému. A tam mimo jiné také spadá otázka OSVČ. Co se stane s naším důchodovým systémem, pokud v příštích letech a desetiletích hromadně začnou odcházet kohorty, které byly po celou pracovní kariéru osobami samostatně výdělečně činnými a odváděly minimum právě do našeho systému a pravděpodobně pak budou zatěžovat dávkový systém.

Takže my koncept máme. Pojďme nestrašit obyvatelstvo, že nebude na důchody, a pojďme se bavit spíše o důchodové adaptaci, nikoliv o reformě, ale já jsem připravena neslovíčkařit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni. Ještě jedna faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska. Předtím ještě přečtu omluvu paní ministryně Marie Benešové od 10.15 do 14.30 hodin z pracovních důvodů. Pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: No tak to jsme se toho dozvěděli. Já vám, paní ministryně, přečtu, jestli dovolíte, aspoň čtyři věty z programového prohlášení vlády České republiky, to znamená z programu této vlády na toto volební období, z kterého už utekly dva roky a kde jste slibovali, co tedy uděláte. A v prioritách v bodě 1 je napsáno: Chceme důchodovou reformu, chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí. Podstatou bude oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu a stanovení jasných vztahů mezi tímto účtem a státním rozpočtem.

Já si tedy myslím, že to samo o sobě je nesmysl, že to žádná důchodová reforma není, ale taky jsem nedal té vládě důvěru. Vláda tohle slíbila, že udělá. Dobře, neveďme diskusi, sice tady píšete, že chcete reformu, a vy říkáte, že ji nechcete, že chcete adaptaci, tak neslovíčkařme, tak nám, prosím vás, ale aspoň odpovězte jako odpovědná ministryně, zda je pro vás programové prohlášení vlády závazné a zda ta reforma, které chcete říkat adaptace - to jediné konkrétní (zvýšeným hlasem), co tu je napsáno, že oddělíte důchodový účet od státního rozpočtu! Tak se chci zeptat, kdy to chcete udělat, když to slibujete udělat v tomto volebním období, jak tady sami píšete, bez zdlouhavých a neplodných diskusí. Paní ministryně, kdy bude navrženo oddělení důchodového účtu od státního rozpočtu? Zdůrazňuji, že budu proti, protože to pokládám za hloupost! Nicméně je to slib této vlády této Sněmovně i veřejnosti.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Bělobrádka a hlásí se do rozpravy pan kolega Ferjenčík. Máte slovo, pane poslanče, k faktické.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já myslím, že je důležité řešit především příčinu, samozřejmě následek se dá řešit parametricky, a tou příčinou je, jaký máme přirozený přírůstek obyvatelstva. Myslím, že je potřeba skutečně podporovat ty, kteří děti chtějí mít, a ty, kteří děti mohou mít, popřípadě si je osvojí nebo adoptují, vychovávají je a také chodí do práce, to znamená, platí odvody. Tito lidé jsou pořád tímto systémem, který máme, trestáni. Nárůst porodnosti se podařil v posledních letech a koresponduje to i s tím, kdy KDU-ČSL ve vládě prosadilo slevy na daních, které se zvyšovaly. Prostě proto, aby ti, kteří se o děti starají, mají vyšší náklady na výchovu takových dětí než ti, kteří je nemají, tak aby za to nebyli trestáni. Aby jim ty peníze zůstávaly doma, aby jim je stát nesebral a pak jim trochu něco vrátil, přičemž se část zase ztratí. Takže podporujme skutečně pracující rodiče tím, že budou mít slevy na daních, že budou mít daňové bonusy, a takto pomůžeme tomu, aby bylo více plátců, kteří mají velkou pravděpodobnost, že drtivá většina z nich opět do práce bude chodit, když to doma vidí, a budou platit odvody. Takže lze to. Nárůst porodnosti v České republice je a koresponduje to i s větší podporou rodiny. Ale není pořád dostatečná. A týká se to i důchodového systému, to znamená, že i matky, když mají děti, tak mají potom nižší penze, a to je věc, kterou potřebujeme odstranit.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bělobrádkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka pana poslance Miroslava Kalouska a řádně je přihlášen pan kolega Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Nechci tu diskusi příliš extendovat, nicméně rád bych k tomu ve vší zdvořilosti podotkl, že rovnice, kterou tady předložil pan předseda Bělobrádek, může stoprocentně platit pouze v zadrátované zemi, kde platí stoprocentní pracovní povinnost. Ve svobodném světě, kdy nemohu mít jistotou, zda vychovávám plátce právě do domácího systému, protože může pracovat kdekoliv jinde, popřípadě nemám jistotu, zda vychovávám vůbec nějakého plátce, tato rovnice tak stoprocentně nefunguje. Neříkám to proto, že jsem proti, jenom abychom se na to nespoléhali jako na samospasitelné řešení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Bělobrádek, také ještě jedna faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji za slovo. Také jsem neřekl, že to je samospasitelné, ale je potřeba to podporovat, protože to evidentně funguje. V posledních letech ten nárůst je, sice není dostatečný, ale je. A také jsem hovořil o parametrických změnách. To je určitě také pravda. My jsme navrhli důchodovou reformu už v roce 2011, aktualizovali jsme v roce 2017. Myslím si, že má svoji logiku a že právě je vhodnou kombinací nejenom těch systémových parametrických změn, ale je provázána i s celkovou podporou rodin s dětmi. Samozřejmě jistota nikdy není, ale hovoříme o nějakém řešení, které přináší konkrétní výsledky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Bělobrádkovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní tedy je přihlášený pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl jenom ještě reagovat na kolegyni Valachovou ohledně toho deficitu. Problém je v tom, že kapitálové výdaje této vlády v roce 2017, za chvíli budeme projednávat státní závěrečný účet, klesly na 6,4 procenta rozpočtu. Takže říkat, že máte vyrovnaný rozpočet, ve chvíli, kdy je to jenom proto, že jste nerealizovali investice, to není korektní. Nerealizované investice jsou taky dluh. To je dluh v infrastruktuře, to jsou peníze, které časem stejně budeme muset investovat, abychom třeba ty silnice postavili nebo opravili. Takže tam já vidím velký druh této vlády a je to i velký deficit pro ekonomický rozvoj této země.

Druhá věc k tématu důchodové reformy, o které se bavíme. Já souhlasím s paní ministryní Maláčovou, že ten průběžný systém je nutné udržet. A je to jediný systém důchodový, který se nedá rozkrást, což je jeho zásadní výhoda. Stejně tak je to jediný systém, který nemůže zkrachovat, protože do něj peníze přicházejí a odcházejí ve stejný čas. A současně i vláda potvrzuje, že tady máme nějaký velký demografický zub na úrovni asi 200 miliard korun ročně, který nás čeká zhruba za 15-20 let. A já vnímám pozitivně snahu narovnat ten stávající důchodový systém tak, aby byl spravedlivý vůči ženám, co třeba vychovaly děti, nebo vůči starodůchodcům, vůči dalším skupinám. Nicméně vnímám obrovské množství energie investované do toho, aby se různým skupinám přidávaly peníze, a velmi malou snahu řešit ten problém na příjmové stránce a především strukturálně. Tady jsme za poslední roky zvýšili deficit důchodového systému o několik desítek miliard korun každý rok, ale na straně příjmů to nekompenzují žádná opatření. A až skončí tahle ekonomická konjunktura, protože dneska důchodový systém je financován ze zdanění práce, až třeba stoupne nezaměstnanost, což bohužel hrozí s výhledem na horší ekonomickou situaci, tak potom skutečně bude velmi obtížné financování důchodového systému zajistit. A my považujeme za nespravedlivé, aby to celé platila jenom budoucí generace. Myslíme si, že je potřeba ten zub nějakým způsobem rozprostřít mezi další časové období.

Poslední poznámka. Zásadní pro stabilitu společnosti jsou i životní náklady věkových skupin. Dneska je vlastně čtvrtý důchodový pilíř, který lidé mají, hypotéky. To, že lidé v produktivním věku splácejí své bydlení, aby potom v důchodu měli nižší náklady. A obecně trh s bydlením je zcela zásadní, proto je třeba velmi užitečné, aby co nejvíc lidí bydlelo ve vlastním bydlení, protože potom v důchodu mají nižší náklady, zatímco když jsou v nájmu, platí celý život stejně a zvlášť z důchodu to je velmi obtížné ufinancovat. Takže to je třeba cesta, která může výrazně snížit dopady toho demografického zubu, pokud se třeba podaří legislativními změnami i dalšími kroky, které může vláda a Parlament dělat, zajistit, aby lidé mohli dosáhnout na dostupné bydlení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Mikuláši Ferjenčíkovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. V rozpravě byl avizován návrh usnesení pana poslance Zbyňka Stanjury, který nesouhlasí s odpovědí paní ministryně Jany Maláčové. Ani jiný návrh usnesení být nemůže podle zákona o jednacím řádu. Já vás všechny odhlásím a požádám vás o novou registraci. Ty, které jsem požádal, aby diskuze vedli k jinému tématu v předsálí, zavolám gongem.

 

A jakmile se ustálí počet přihlášených, rozhodneme o návrhu pana poslance Zbyňka Stanjury v hlasování číslo 139, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 139 z přítomných 123 pro 52, proti 30. Návrh nebyl přijat, byl zamítnut, a tím končím projednávání této interpelace.

 

Tím jsme také ukončili projednávání písemných interpelací a budeme pokračovat v pořadu schůze s tím, že podle citovaného usnesení ze 4. volebního období máme teď také prostor pro načtení případných změn proti pořadu schůze, který je dán tím, že máme pevně zařazen bod 180 - státní závěrečný účet za rok 2017, potom bod 16 - léčiva a bod 207 - to jsou otázky nezaplacených podniků v rámci privatizace a v 11 hodin pevně zařazený bod kvalita potravin a potom podle schváleného pořadu schůze.

Jako prvního vidím přihlášeného pana poslance Jana Chvojku. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Hezké dopoledne, kolegyně a kolegové. Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych si dovolil načíst změnu programu v tom smyslu, že bych požádal o vyřazení zítřejšího bodu číslo jedna, což je senátní návrh zákona o státním občanství, nejenom ze zítřejšího jednání, ale pokud na to nepřijde zítra, tak vlastně z celé této schůze, a chtěl bych jako bod číslo jedna zařadit tisk 410, což je návrh zákona o služebním poměru. Je to bod číslo 148.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Služební poměr, ano, mám poznamenáno. Kdo další? Pan poslanec Mikuláš Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já v rámci hladkého průběhu zítřejšího jednání Sněmovny navrhuji vyřadit sněmovní tisk 205. Jsem přesvědčen, že těch více než 800 pozměňovacích návrhů zítra projednat nestihneme. Myslím si, že máme spoustu důležitých věcí na práci a je zbytečné, aby se Sněmovna zasekla na tomto tisku. Takže navrhuji vyřadit z pořadu schůze sněmovní tisk 205 - zákon o elektronické evidenci tržeb.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Kdo dál? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové. Já bych vás chtěl požádat o zařazení bodu číslo 23 na zítřek po již zařazených bodech. Jedná se o sněmovní tisk 267. Je to poslanecká novela zákona č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Jde o druhé čtení. Podle mého názoru by to nemělo být časově náročné. Ta novela je podána zástupci několika poslaneckých klubů, prošla poměrně hladce garančním výborem pro sociální politiku a já si vás dovoluji požádat o zařazení tohoto bodu zítra po již zařazených bodech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pan kolega Kaňkovský tedy po již zařazených bodech na zítřejší den. Ještě někdo? (Ne.) V tom případě mohu nechat hlasovat. Jenom u kolegy Chvojky upozorňuji, že bod 148, sněmovní tisk 410, má lhůtu až v 9.25 hodin. Čili aby byl prvním bodem jednání, je poměrně nerealistické, leda bychom začali později. Anebo přerušit bod, který bychom projednávali. (Hlásí se poslanec Chvojka.) Ano?

 

Poslanec Jan Chvojka: Já se omlouvám. Tady jde opravdu o minuty. Jestli si můžu dovolit tedy požádat o pevné zařazení na 9.25 hodin. Děkuji. Respektive 9.30 hodin tedy.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já si ještě zkontroluji bod 146, kterým je pojistné na sociální zabezpečení, a 148 vyřadit. Dobře. 146, pak je evidence tržeb. Dobře. Nyní bychom hlasovali o jednotlivých návrzích.

 

První je vyřazení bodu číslo 166 - novela zákona o státním občanství.

Rozhodneme v hlasování číslo 140, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 140 z přítomných 144 pro 89, proti 28. Návrh byl přijat. Tento bod jsme tedy vyřadili z projednávání schůze.

 

A druhé hlasování je bod číslo 148, tisk 410, na 9.30 hodin, tak jak bylo zařazeno, s tím, že bod 146, který je první, zůstává v 9 hodin.

Zahájil jsem hlasování číslo 141 a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 141 z přítomných 146 pro 125, proti 2. Návrh byl přijat.

 

Nyní návrh kolegy Ferjenčíka na vyřazení tisku 205 a budeme hlasovat v hlasování číslo 142, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 142 z přítomných 146 pro 58, proti 81 poslanců. Návrh nebyl přijat.

Pan kolega Kaňkovský navrhuje pevně zařadit tisk číslo 267 po již pevně zařazených bodech.

Rozhodneme v hlasování číslo 143, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování pořadové číslo 143, z přítomných 147, pro 144, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Můžeme tedy po těchto změnách přistoupit k projednávání pořadu schůze, a to zahájením bodu číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.