Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomáš Hanzel)

35.
Vládní návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním
/sněmovní tisk 451/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, kterého prosím, aby se ujal slova. A poprosím Poslaneckou sněmovnu o to, aby se ztišila. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte tedy, abych uvedl návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Musím říci, že tento návrh v zásadě plní určitý dluh z minulosti, protože opakovaně v minulých letech bylo přislibováno, že zkrátka tento návrh má být předložen, neboť v současné době existuje nepříznivý právní stav, kdy neexistuje v právním řádu České republiky žádný právní titul, na základě kterého by se osoba, které vznikla újma na zdraví v důsledku povinného očkování, mohla úspěšně domoci odškodnění této újmy. Požadavek vychází jednak z debaty jak odborné, tak samozřejmě i laické veřejnosti, opakovaně na toto upozorňoval i Ústavní soud v rámci svých nálezů, stejně tak jako veřejná ochránkyně práv. Tento návrh zákona upravuje i nárok osoby blízké na náhradu újmy za její duševní útrapy při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví jí blízké osoby, jež podstoupila povinné očkování.

Předložený návrh zákona tedy stanovuje, že újmu na zdraví, která je důsledkem podstoupení povinného očkování, odčiní stát, který uložil povinnost nechat se naočkovat, a tím tedy přispět k budování kolektivní imunity populace v České republice, což je bezesporu správná věc. V České republice máme povinné očkování ze zákona, ale právě pokud stát tedy tuto povinnost stanovuje, tak by měl v konečném důsledku přijmout i odpovědnost, pokud dojde ke způsobení újmy daným očkováním. Obecně samozřejmě očkování je namístě, je správné a je významným předpokladem účinné prevence šíření infekčních nemocí, a tedy i ochranou veřejného zdraví v České republice.

Pokud dojde k odčinění takové újmy na zdraví, která je důsledkem nesprávného postupu poskytovatele zdravotních služeb, který očkování provedl, nebo pokud je újma důsledkem vady očkovací látky, má stát právo požadovat regresní úhradu.

S ohledem na skutečnost, že se újma na zdraví jako důsledek podání očkovací látky zpravidla prokazuje velmi obtížně, počítá návrh s tím, že nebude primárně vyžadováno prokázání příčinné souvislosti. Zakotvuje se vyvratitelná domněnka, z níž vyplývá, že pokud nastanou následky, které budou obsahem prováděcí vyhlášky, v čase v ní uvedená, bude daná újma považována za újmu způsobenou povinným očkováním. To znamená, nebude nutné prokazovat příčinnou souvislost, ale v té vyhlášce jsou jasně dané následky, které jsou opřené o evident based studie - anafylaktický šok, encefalitida a tak dále. Je to jasně stanoveno. Takže v těchto případech zkrátka bude daná vyvratitelná domněnka. Ve všech ostatních případech bude nutno prokazovat příčinnou souvislost, tedy jestli je újma na zdraví způsobena povinným očkováním. Tam bude samozřejmě pak standardní prokazování.

Orgánem, který bude toto rozhodovat, respektive bude rozhodovat o náhradě a odškodnění újmy na zdraví způsobené očkováním, bude Ministerstvo zdravotnictví, na které se poškozený subjekt obrátí. Ministerstvo zdravotnictví ve lhůtě šesti měsíců rozhodne. Pokud by nerozhodlo, respektive by ten poškozený nebyl s tímto spokojen, tak pak se obrací standardně na soud v promlčecí lhůtě tří let. V tomto směru se použije subsidiárně občanský zákoník. Ostatně ten zkrátka na tuto materii je subsidiárně - je počítáno, že se subsidiárně použije pak v dalším průběhu.

Takže myslím si, že ten proces je poměrně jasný, snažili jsme se v tomto směru vyhovět jak názoru odborné veřejnosti, ten návrh byl samozřejmě konzultován s Českou vakcinologickou společností a s dalšími, tak i laické veřejnosti, potažmo zástupcům pacientů, rodičů a tak dále. Je to poměrně citlivá materie. Na druhou stranu myslím si, že skutečně v tomto směru splácíme určitý dluh, protože právní titul pro odškodnění v tuto chvíli v právním řádu není a myslím si, že to může přispět i k určitému otupení hran těch, kteří zkrátka očkování odmítají i z tohoto důvodu.

Takže děkuji za pozornost a těším se na debatu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji, pane ministře, za úvodní slovo. Prosím, aby se slova ujala paní zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Alena Gajdůšková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji. Vážený pane předsedající, paní poslankyně, páni poslanci, pane ministře, já děkuji panu ministrovi za představení vládního návrhu zákona, sněmovní tisk 451, návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Dovolím si jenom doplnit a možná trošku shrnout jednak principy, na kterých tento návrh zákona stojí, a některé věci, které s novelou souvisí.

Obsahem úpravy je zavedení institutu odškodnění ze strany státu za újmu, která vznikla v důsledku povinnosti uložené státem, to je pravidelného, zvláštního nebo mimořádného očkování ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví. Jak pan ministr už zde hovořil, ty základní principy, na kterých je tato novela postavená, jsou, že stát odškodňuje újmu na zdraví v důsledku očkování, tak jak už jsem ho definovala. Nahrazuje se jen újma způsobená očkováním, které provedl poskytovatel služeb ve smyslu zákona o zdravotních službách. Újma musí být způsobena povinným očkováním, ale stanovuje se vyvratitelná domněnka, že když u poškozeného nastanou případy újmy na zdraví uvedené v prováděcím právním předpise v čase tam uvedené, tak se jedná o újmu na zdraví způsobenou povinným očkováním. Výše úhrady újmy se zjistí podle pravidel občanského zákoníku. Podmínkou odškodnění je pak žádost, která je podaná Ministerstvu zdravotnictví a doplněná o doklady, ze kterých vyplývá nárok na odškodnění. Dále pokud ministerstvo do šesti měsíců žadatele neodškodní, má poškozený právo obrátit se na soud. Stejně tak je v případě, kdy je vyplacena náhrada újmy nižší, než poškozený požadoval. Finanční nároky předpokládané z existence institutu odškodnění ze strany státu se odhadují na náklady na státní zaměstnance přibližně tři miliony korun za rok, provozní náklady k tomu milion korun za rok. Předpokládané nároky žadatelů odhadované podle toho, co je v okolních zemích, a znalostí těch skutečně komplikací v důsledku povinného očkování se odhadují zhruba sto milionů za rok.

Je potřeba k tomu ještě také dodat, a pan ministr už o tom trošku mluvil, že návrh doplňuje mezeru, která vznikla změnou občanského zákoníku, který zrušil bez náhrady odpovědnost za újmu vzniklou v důsledku povinného očkování pro poskytovatele zdravotních služeb. Neexistence možnosti dosáhnout odškodnění není pak v souladu s článkem 24 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně.

Návrh zákona, který nám vláda předkládá, zakotvuje kompenzační schéma, kdy odpovědnost za újmu na zdraví vzniklou v důsledku povinného očkování ponese stát. Stát také ukládá povinnost očkování. Mechanismus odškodnění má vyvážit solidaritu státu a většiny populace, kteří mají benefit z plošného očkování, s jedinci, kterým případně může očkování způsobit zdravotní potíže. Zákon také odkazuje na vyhlášku Ministerstva zdravotnictví. Vyhláška nese název O stanovení následků povinného očkování spočívajících v újmě na zdraví, u kterých je na základě odborného medicínského poznání pravděpodobné, že nastanou, a době, ve které tyto následky po provedení daného povinného očkování nastanou. Vyhláška stanovuje druh očkovací látky, druh újmy na zdraví a dobu, ve které obvykle případná újma nastane, pokud je důsledkem vakcinace. Odhad je, že počet dětí, u kterých je možné, že lékař nebude moci předvídat případné riziko, a tedy se mohou dostavit komplikace v důsledku povinného očkování, nepřesáhne jednotky případů.

Návrh tedy, a znovu zdůrazňuji, napravuje v našem právním řádu absenci ve světě obvyklého právního zakotvení mechanismu odškodňování. V této souvislosti je třeba předloženou právní úpravu přijmout.

Za sebe si dovolím ale podotknout, že žádné peníze nemohou vynahradit případné zdravotní poškození dítěte. Je tedy nutné věnovat finance především do výzkumu a studií, které povedou k takovému nastavení očkování a používání takových vakcín, které budou případné negativní dopady na zdraví dětí eliminovat a rodičům budou téměř stoprocentně garantovat jejich bezpečnost i v individuálních případech. Je potřeba říct a zdůraznit, že povinné očkování je skutečně důležité. Nemůžeme si myslet, že nemoci, se kterými jsme se v poslední době už nepotkávali, už nikdy nepotkáme. Vzhledem k čilému cestovnímu ruchu kolem zeměkoule a dalším záležitostem je tedy nutné, aby stát měl takové mechanismy, které skutečně zajistí maximální proočkovanost, a je potřeba také ale nastavit takové podmínky, aby se lidé, rodiny, maminky, rodiče nebáli děti nechat očkovat. K tomu může přispět i zkvalitnění vakcín, promyšlený a individuální očkovací kalendář i ve vztahu k možnému nepovinnému očkování, lepší a objektivní informovanost rodičů o očkování. Podstatný je samozřejmě individuální přístup pediatrů k dětem i rodičům v rámci podmínek očkování daných očkovacím kalendářem.

Závěrem bych chtěla zdůraznit, že mechanismus odškodnění je nutné zavést vzhledem k nutnosti dokrýt právní mezeru, která vznikla zrušením příslušného paragrafu v občanském zákoně. Doporučuji ale, abychom vedli diskusi nejenom o tomto odškodňovacím mechanismu, ale i záležitostech souvisejících s povinným očkováním. Doporučuji tedy, abychom návrh zákona propustili do druhého čtení, a věřím, že se společně k dobrému řešení dopracujeme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce za její úvodní slovo a otevírám obecnou rozpravu, do které mám přihlášené tyto poslance: první je přihlášen pan poslanec Válek a připraví se paní poslankyně Věra Adámková. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Za klub TOP 09 bych chtěl říct, že tuto legislativní normu podporujeme a jsme rádi, že tento zákon je na stole. Myslíme si, že cílem asi nás všech, co jsme v Parlamentu zdravotníci, ale nejenom těch, všech těch, co tady sedíme, je, aby se zvýšila proočkovanost populace, aby se opět populace nebála očkování a aby případné komplikace, které se u očkování vyskytují, a nemá smysl popírat, že se nevyskytují, byly odškodněny, a tím pádem jsme co nejvíce rozptýlili obavy těch, co mají z různých důvodů z očkování strach.

Ale myslím si, že je to jenom A, chybí z mého pohledu B a rád bych, abychom o tom B v rámci tohoto zákona začali diskutovat. Myslím si, že by mělo být možné, aby si pacient vybíral třeba ze dvou vakcín, aby byly monokomponentní vakcíny dostupné v České republice a aby byla varianta vedle polykomponentních i monokomponentní vakcíny, byť to není samozřejmě samospasitelný krok, ale faktem je, že řada těch, co namítají proti vakcinaci, namítají především proti hexavakcíně, proti polykomponentním vakcínám. Myslím si, že kdyby byla možnost, což samozřejmě v současné fázi monopolního distributora asi nebude tak jednoduché, dostupnosti monokomponentních vakcín, že část odmítačů by takto byla jaksi přesvědčena, aby se nechala očkovat.

Jsem rád, a znovu to tady zopakuji, že tato legislativní norma je na stole, a pevně věřím, že projde Parlamentem a bude schválena. Těším se na diskusi na zdravotním výboru, ale předem upozorňuji, že v rámci této normy otevřu diskusi a budu chtít diskutovat i o větší dostupnosti jednotlivých typů vakcín a o možnosti volby pacientů, protože z mého pohledu jediný cíl, který tady je, abychom nenásilně a fakty, argumenty, protože je to ku prospěchu našich pacientů, přesvědčili maximum české populace, aby se nechala očkovat, a abychom jim nabídli tu vakcínu, která z jejich pohledu bude nejméně riskantní, a přitom se na tom shodnou odborníci. Tak z tohoto pohledu bych pak rád i diskusi na zdravotním výboru vedl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je paní poslankyně Věra Adámková, připraví se pan poslanec Petr Třešňák. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, samozřejmě že očkování je velké téma zejména pro všechny lékaře, protože očkování jako primární prevence nám umožnilo dosáhnout opravdu světových parametrů, co se týče různých přenosných, zejména dětských infekčních nemocí. Jsem velmi ráda, že tento vládní návrh zákona je na místě. Samozřejmě že všichni občané, zejména v současné době internetu, mají velké možnosti získat si informace, ty nejsou vždy zcela validní, takže se domnívám, že je potřeba samozřejmě dále prohloubit i tu edukaci. Jsem velmi ráda, že můžeme o tomto diskutovat.

Můj návrh z tohoto zní, a je to po dohodě většiny členů výboru pro zdravotnictví, protože si chceme pozvat odborníky a chceme z toho mít skutečně materiál, za který bychom se mohli postavit, prodloužení doby do druhého čtení o dvacet dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Petr Třešňák, připraví se pan poslanec David Kasal. Pan poslanec je tady. Jenom se zeptám. Prodloužení lhůty o dvacet dnů, jste říkala? (Ano.) Děkuji. Je to se souhlasem navrhovatele? Dobře.

 

Poslanec Petr Třešňák: Pěkné odpoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, my jako Piráti určitě vítáme tuto předkládanou novelu a budeme usilovat o její propuštění do dalšího čtení. Důvody, proč tomu tak je, vlastně elegantně shrnul pan kolega Válek. Pokud zde bude státem garantované odškodnění, tak to rozptýlí právě i mnoho obav.

Nicméně původně jsem chtěl začít ten svůj krátký příspěvek v prvním čtení tvrzením, které sám pokládám za absurdní, ale bohužel je tomu fakt, vlastně stát roky neřešil újmu způsobenou něčím, co ukládal zákonem jako povinnost. A to podtrhl v roce 2015 Ústavní soud, respektive doporučil vytvořit právní regulaci na odškodnění nežádoucích účinků, to vlastně ve své úvodní řeči zmiňoval i pan ministr. Od té doby Ministerstvo zdravotnictví sporadicky uvádělo, že si uvědomuje závažnost situace a na vzniku příslušného zákona pracuje. Nicméně ministerstvo v zákoně předjímá v § 3 existenci prováděcího předpisu a já doufám, že s ním budeme seznámeni ještě během projednávání zákona ve výborech.

A další věc, na kterou jsem chtěl upozornit, je taková jistá socializace těch ztrát, pokud to tak můžu nazvat, zní to příliš technicistně, a to možná sice ve vztahu k povinnému očkování a našemu veřejnému zdravotnímu pojištění může znít jako lichý argument, ale my určitě chceme, aby se na výborech vedla i diskuse nad tím, zda se na naplňování financí do fondu nemohou, nebo by se neměli podílet například i výrobci vakcín, nikoliv jen stát, a to by právě výrobce mohlo motivovat i k minimalizaci možných rizik a zároveň to otevře diskusi nad různými alternativními očkovacími schématy. Díky.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci a dalším v pořadí je pan poslanec David Kasal v obecné rozpravě. Připraví se pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dovolte, abych doplnil i pár informací a možná i na některé, které už tady zazněly u mých předřečníků, reagoval.

Samozřejmě že tahle norma je velice důležitá z hlediska toho, že je to de facto úplně nový zákon, který tady nebyl, protože to odškodnění opravdu nebylo. Pravda je ale ta, že ministerstvo úplně nespalo, protože v předchozích dvou, nebo dokonce třech letech pracovala pracovní skupina pro očkování, kde se právě probírala témata, která tady byla naznačena. Je pravda, že v zákoně to není, že bude opravdu důležitá ta prováděcí vyhláška, jakým způsobem to bude všechno nastaveno. Mimo jiné jsme se tam právě také domlouvali, anebo říkali, a tady to není jednoznačně dáno, jakým způsobem by odškodnění mělo být. Bude to jednorázové odškodnění? Nebo to bude renta? Protože samozřejmě se bavíme o stavech, kdy poškození bude dlouhodobé nebo nevratné. Bavíme se tady zhruba o třech až pěti dětech ročně, nebo dospělých, podle toho, u koho ta reakce bude nebo nebude. Z tohoto důvodu je u těchto stavů také velmi důležité to, aby byl přesně stanoven postup, a to by podle mě zase mělo být v prováděcí vyhlášce, jaká vyšetření mají být provedena.

Teď to vypadá, jako že lékaři nevědí, co mají vyšetřovat, ale je pravda, že v rámci skupiny nás tehdy navštívilo větší množství rodičů, nebo část rodičů, kteří měli tuto zkušenost, a tam víceméně bylo to, že v některých zařízeních se neprovedla třeba lumbální punkce, nebo se neprovedla magnetická rezonance mozku. A tady by mělo být určité schéma vyšetření, které jasně stanoví, jestli se to týká očkování, nebo ne. Protože když se budeme bavit například o té hexavakcíně, která se aplikuje většinou od druhého měsíce a v půl roce věku, tak v tomto období se u dětí objevují například metabolické vady, které mají úplně stejný obraz, a dochází tak k regresi vývoje dítěte stejně jako u očkování.

Takže pokud máme odškodňovat, což je samozřejmě správně, tak bychom ale měli i odškodňovat na podkladě správných podkladů. Navíc se i v tom návrhu zákona píše, že vlastně žadatel si požádá a že bude muset splnit to, že bude muset mít potřebné doklady, to znamená, že ta zpráva, která by tam měla přijít, by měla obsahovat konkrétně třeba tato vyšetření, o kterých jsem mluvil. Ono jich je samozřejmě mnohem, mnohem víc. Taky se tam musí stanovit přesně jedna z věcí, protože je tam řečeno, že žadatel musí být očkován ve zdravotnickém zařízení podle zákona, což je správně, druhá věc je ale, on v něm může být očkován a někdy, někdy je i takový postup, že přijde dítě do ordinace, a aby se zmenšil počet návštěv, což chtějí samozřejmě i pacienti, tak se do jedné nohy dá hexavakcína, do druhé nohy se dá očkovací látka proti pneumokokovi a do pusinky se dá očkovací látka na lžičce proti rotavirům. A už nemáte hexavakcínu, ale už máte osmivakcínu, s kterou se to tělo musí najednou vypořádat. A zase my potom budeme schopni říct, po jakém očkování to je? Je to po hexavakcíně? Nebo je to po té kombinaci? Čili tam musí být ta pravidla přesně nastavena, a proto jsem rád, že paní předsedkyně navrhla prodloužení projednávání o dvacet dnů, abychom si toto všechno vyjasnili a přesně zapsali, protože to je velice citlivé téma, které může opravdu přispět ke zlepšení proočkovanosti a hlavně k nápravě křivd. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec Bohuslav Svoboda. Připraví se pan poslanec Petr Pávek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezké dobré odpoledne. Děkuji za slovo, pane předsedající. Materiál, který teď máme na stole, je skutečně materiálem velmi závažným. Je pravda, že se o něm mluvilo už dřív, od okamžiku, kdy došlo ke změně zákona, že ta otázka odškodnění je ta otázka nutná. Ale v současné době jsme v poněkud jiné situaci, než jsme byli před dvěma lety. Jsme v situaci, kdy na celém světe nastupují vlastně epidemie prostě proto, že celý svět začal očkování odmítat. Důvod, proč tak je, je docela složitý. Na začátku jsou to mylné informace, které byly vydány i experty na očkovací látky a experty na očkování. Ale pravda je, že se to stalo záležitostí, která probíhá napříč celým světem. Ve Spojených státech, kde by to člověk nečekal, je tam obrovský problém s očkováním jako takovým. Navíc současná migrace je tak veliká, že přestup infikovaných pacientů z jedné země do druhé je velmi snadný. A my jsme vlastně v situaci, kdy ten krok té náhrady není jenom vzetím odpovědnosti na sebe státu, ale i vlastně odpovědí těm očkovaným, nebo jejich rodičům na to, že stát si tuto zodpovědnost na sebe bere, že je ochoten ji řešit a že to je jeden z dalších důvodů, proč to odmítání očkování nemá v zásadě to zdůvodnění, které tam doteď je jako jedno z mnohých zdůvodnění, že v případě poškození zůstává ta škoda vlastně neřešena.

Situace je velmi vážná. Ty jako pediatr (k poslanci Kasalovi) jistě se souhlasem pana předsedajícího víš velmi dobře, jak se mění procento proočkovanosti, že jsme někde pod 85 dneska třeba, což už je číslovka, která znamená, že žádná imunita není zaručena v tomto systému, že ta infekce poběží. Samozřejmě že všichni víme, jak vysoké procento úmrtí na zarděnky je například na Ukrajině, protože pak už to přechází do procent, ne do otázek promile, a že to, co říkáme dneska, že máme do roka tři až pět vážných komplikací po očkování, je údaj, který se může z hodiny na hodinu změnit, tak jako se mění proočkovanost novorozené populace, jako klesají protilátky u populace už proočkované v minulosti, protože ta imunita nemá už charakter celoživotní, jak jsme u některých věcí uvažovali.

Proto se domnívám, že jsme ve fázi, kdy bychom měli skutečně jednat. Já už mám s Poslaneckou sněmovnou dost zkušeností na to, abych věděl, když otevřeme tu diskusi příliš doširoka, že se rozbředne, že se tam vmezeří celá řada věcí, které tam nepatří, že to bude trvat dlouho. Proto si myslím, že bychom ten návrh, jak ho máme, měli diskutovat v této podobě, protože všechny otázky, které chceme řešit, jsou otázky, které by neměla řešit Sněmovna jako taková, které by měl řešit sbor odborníků, které ve vakcinologii skutečně máme. Máme centra, která se tím zabývají. Máme odborníky, kteří to řeší. Všechno to vyjmenování všech dalších možných komplikací bychom měli nechat na tu odbornou skupinu a vycházet z toho - ano, tady máme vydefinovanou nějakou řadu možných komplikací a všechny ostatní komplikace, pokud budou, projdou nějakým jednacím řízením, kde se rozhodne: je tam souvislost, není tam souvislost. To má svoji logiku. Není možné do toho vsunout všecky možné komplikace, které v průběhu několika roků po očkování mohou naběhnout.

Já jsem porodník, tak vím, že v Americe probíhají žaloby na porodníka, že se dítě při porodu dusilo, když je mu 18 let a má poruchy kontaktu se ženami. To všechno probíhá jako žaloby. Čili propojovat některé věci do sebe volně teoreticky je skutečně podle mého názoru nesprávné.

Velmi bych se přimlouval za to, abychom v této podobě ten návrh přijali, abychom v diskusi k tomu řekli to, co si myslíme, že by mělo být součástí prováděcí vyhlášky a všech těch doplňujících věcí, a odkázali se na to, že sporné případy proběží klasickým způsobem přes vyjádření příslušných expertů, abychom to nedělali na úrovni ne tak odborné, protože i ta varianta, že se dozvídám, že je možné, že dítě je odočkováno do jedné nohy, do druhé nohy, do jazyka a naštěstí to nejde do oušek v téhle té chvíli, je pro mě docela zajímavá informace, protože to si myslím, že si na sebe ten doktor bere víc zodpovědnosti, než kolik mu jí zdravotnická možnost a odborná možnost dává.

Proto já si nemyslím, že bychom prodloužením nějaké lhůty něco získali. Myslím si, že bychom naopak měli co nejrychleji informovat rodiče pacientů a pacienty, že stát, že my všichni s tím něco děláme, že se už konečně hnuly ty ledy a kroky, které se snaží tu věc řešit, a ne že to stále odkládáme, diskutujeme, a nakonec skutek utekl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Mám tady dvě faktické poznámky. První je pan poslanec Milan Brázdil. Připraví se pan poslanec David Kasal. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. Chtěl bych reagovat na předřečníka. Aby stát co nejrychleji dal najevo těm maminkám, rodičům, že tady mají oporu v nějakém odškodnění, to určitě ano. Ale dovolte mi se zeptat, kdo vlastně... Nejsem odborník v této oblasti, jsem odborník, dokonce soudní znalec v oboru urgentní medicína. A dneska je snaha to odškodnění vždycky nechat posoudit, nebo jakékoli problémy posoudit nějakým odborníkem. A kdo bude na Ministerstvu zdravotnictví ten nejvyšší arbitr? Kdo bude vlastně říkat ano, tady je souvislost a tady to odškodníme? To bude nějaké kolegium? Protože víte, že vlastně reakce na očkování od autismu počínaje až po opravdovou anafylaktickou reakci - u anafylaxie to bude asi jednodušší, u toho nějakého dalšího už bude problém. To je v podstatě multidisciplinární záležitost, kdy se musí sejít mnoho odborníků. Tím nejvyšším vakcinologem asi bude Roman Prymula na ministerstvu, který tomu rozumí hodně, ale on bude říkat: tady to je možné, není. Ale bude muset být nějaký arbitr, který řekne ano, tady to odškodníme.

Možná je to otázka spíš na pana ministra a možná i na diskusi v našem zdravotním výboru, kde to do detailů třeba probereme. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Dalším je pan poslanec David Kasal. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Děkuji za slovo. Víceméně navážu na svého kolegu. Právě proto si myslím, že prodloužení lhůty je dobře. Protože je potřeba, ale opravdu precizně, nastavit podmínky i to, co tady bylo zmíněno, aby tam nebyla jakákoliv pochybnost, kdo bude rozhodovat, a aby to mělo jasná pravidla. Na druhou stranu to není úplně součást tohoto, ale i teď v těch situacích, v těch epidemiích, je problém, že podle mě by mělo jít vztáhnout to třeba i na některé zdravotníky, kteří jsou v konkrétních oborech - onkologie, porodnictví - že by měli být očkováni. A setkal jsem se i na svém pracovišti, že se novorozenecké sestřičky mi oočkovaly všechny a porodní asistentky odmítly. Můžu je k tomu donutit? Nemůžu. Čili nemám vůbec žádný jízdní řád. Nemocnice nemá prostředek k tomu. Tak proto je potřeba pravidla nastavit, aby nebyly pochyby o tom, co tedy může být, protože nemocnice musí zajistit bezpečnost pacienta, který tam je. Otázek tam je řada, a proto v některých fázích se svým slovutným kolegou panem MUDr. Svobodou, nesouhlasím, jednak s tím prodloužením a jednak opravdu je to potřeba prodiskutovat a nastavit úplně přesně.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Pan poslanec Svoboda a jeho faktická poznámka. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Určitě to nebude slovní cvičení mezi mnou a Davidem Kasalem, ale na řadu věcí společný názor. Dovolil bych jenom připomenout, že pokud vznikne spor mezi státem a občanem, že něco stát neplní, rozhodující v tom případě je soud. To nejsou žádní odborníci, žádný z odborníků, v tom případě je to soud. A to, co já říkám, je, že vyjmenovat všechny důvody, které jsou zásadní, prakticky není možné, že v každém případě musí být varianta, která říká "ano, toto je jasné", a musí být varianta, která říká "v tomto případě musí být odborný posudek, odborná stanoviska, protistanoviska", a rozhoduje soud. To si myslím, že je naprosto, naprosto zásadní věc. A znovu říkám, že tady je emergency. My v našem špitále, jsme zvláštní špitál, tak nemáme problém s tím, abychom se všichni nechali v takovéto situaci oočkovat, protože to vnímáme jako porušení nějakého vývoje. A říkám, my jsme zvláštní špitál, tak je to tam trošičku jinak, ale to, co je emergentní, je to, že ta epidemie se bude šířit dál a dál.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další faktická poznámka, pan poslanec David Kasal. Prosím.

 

Poslanec David Kasal: Moje poslední reakce. Tady nejde o druh špitálu. Tady jde o to, že dorůstá generace, to jsou ty maminky, které už nechtějí očkovat a nechtějí být očkovány samy. A proto tam musí být přesné informace, to, co jsme už tady říkali. To je jenom reakce.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy. Pan poslanec Petr Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, musím učinit doznání milujícího rodiče, který nenechal své děti očkovat. Já se k tomu potom vrátím. Proto velmi vítám návrh tohoto zákona, vítám to, že předsedkyně výboru pro zdravotnictví kolegyně Adámková navrhla prodloužení lhůty, vítám debatu, která se tady tímto otevírá, protože - a to je možná docela zajímavé vědět - matka mých dětí je lékařka, je z lékařské rodiny, honorované v maximální možné míře, akademicky, prakticky, od nás, ze zahraničí. To znamená, zcela jistě to nebylo nějaké populistické poblouznění. Nepovažuji se za nějakého alternativního nebo ekologického fanatika, který by radikálně v této věci šel na barikády, ale jako milující rodiče jsme věnovali tehdy opravdu půl roku studiu možných následků očkování hexavakcínou v nízkém věku, tak jak je to u nás praxí, a po konzultaci s mnoha lékaři, po konzultaci s odbornou veřejností, po studiu zahraničních případů, kdy v době, kdy přišel na svět můj první syn, jenom v sousedním Německu běželo na 35 tisíc soudních sporů proti státu - a víte, že v Německu očkování není povinné - zvážili jsme, zvažovali jsme, rozhodovali, a nebylo to jasné pro a proti, jazýček na pomyslných vahách rozhodování byl velmi, velmi, velmi uprostřed, ale nakonec jsme se jako zodpovědní a milující rodiče, myslím si, že plně kompetentní, ani jeden z nás určitě není asociál, nepodléhá tendencím na sociálních sítích, nějakým komunitním nebo jiným proudům - rozhodli jsme se proti očkování z důvodu - vyhodnotili jsme to tak, že možná rizika, která očkování hexavakcínou v tak nízkém věku s sebou nesou, mohou převážit nad těmi plusy, to znamená nad ochranou prostřednictvím vyvolání autoimunní reakce.

Chci vám říct, že určitě podpoříme za náš klub propuštění tohoto návrhu zákona do druhého čtení, tak aby o té věci mohlo být diskutováno. Jsem rád za prodloužení lhůty. Jsem ráda za příspěvky, které tady zazněly od předřečníků, protože mi přišly všechny velmi rozumné, a zůstává mi tam jeden jediný otazník - a to je nedostatek objektivních expertů.

Problém, který vidím, je ten, že po dlouhá desetiletí patří farmaceutický průmysl, to znamená výrobce, producent a prodejce vakcín, k nejštědřejším sponzorům akademické a praktické sféry, to znamená je zadavatelem těch studií univerzit a podobně, to znamená, že většina studií, která kdy byla provedena - a já nezpochybňuji jejich validitu, vůbec ne - jenom většina těch studií, která byla provedena, byla prováděna ve prospěch očkování. A nemáme dostatek validních studií, protože je prostě nikdo nikdy nefinancoval, které by mohly poukázat i na rozšířená rizika tak, aby až se bude posuzovat v rámci expertů, po kterých volal kolega Svoboda, na které se tady ptal kolega Brázdil, kdo jsou ti experti. Pro mě třeba lidé z imunologické branže jsou do jisté míry předzatíženi právě svou branží. Pochopitelně.

A nechci jít do konfrontačního tónu. Určitě ne dneska. Jenom chci poukázat na to, že to téma není tak jednoznačné, jak se někdy podává, a to ani na straně příznivců, ani na straně odpůrců. Domnívám se, že jediný problém, který s sebou teď návrh zákona nese, je to, že není přesně - ale o tom mluvil kolega Kasal - popsán způsob nebo metodika toho, jak eventuální poškození v důsledku očkování prokázat. Těch věcí je tam celá řada. Těším se na diskusi potom, až proběhne první čtení, a děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji panu poslanci za jeho vystoupení, které vyvolalo celou řadu faktických poznámek. První v pořadí je pan poslanec Bělobrádek, připraví se pan poslanec Kasal. Dále v pořadí pan poslanec Válek a pan poslanec Lubomír Volný. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Bělobrádek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, pane ministře, já bych k tomu, jak jsou financovány výzkumy, ale samozřejmě i dané studie. Tak obzvláště ve farmaceutickém průmyslu zřejmě není nikde tak podrobná a tak velká kontrola, tak složitá administrativa, jako je právě ve farmaceutickém průmyslu. A finanční náklady, které jsou na vývoj a ověřování, na studie, jsou tak extrémní, že právě bez soukromého kapitálu se to dělá obtížně. Samozřejmě je snaha, aby stát přejímal část těchto finančních břemen, ale to jsou tak velké částky, že to, aby to financoval přímo stát, to není úplně možné.

To znamená, z tohoto hlediska myslím, že je to je spíš taková spiklenecká teorie, ale neumím si představit farmaceutickou firmu, která by se špatným úmyslem falšovala nějaké výsledky, protože potom - a ty případy tady samozřejmě jsou - tak ty žaloby potom na ně, když se na to přijde, že ten lék má vedlejší účinky, že dochází k úmrtím, k postižení pacientů, tak by se nedoplatili. To znamená, nejsou to sebevrazi, a že by něco falšovali, to by byla skutečně pro ně naprostá sebevražda.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Dalším v pořadí je pan poslanec David Kasal, připraví se pan poslanec Válek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec David Kasal: Já jenom krátkou poznámku na kolegu Pávka prostřednictvím pana předsedajícího. Víceméně to, co říkal teď pan doktor Bělobrádek, tam samozřejmě kdybychom vycházeli z té logiky, že tedy jsou všichni podjatí, tak advokáti nebudou moci připravovat zákony o advokacii. Podle mě nemůžeme na to takhle koukat a opravdu to musíme nechat v té pragmatické rovině toho - tenhle zákon nebude o tom, aby vysvětloval, jestli očkování je v pořádku, nebo není. Očkování jednoznačně je v pořádku. Tady jde o to, pokud bude nějaký ten stav, tak popsat z důvodu toho, abychom vyloučili veškerá možná jiná onemocnění, a když tam jiné onemocnění nebude, tak se přizná, že to je od očkování. Takhle jednoduše. Nic dalšího složitého, protože jinak bychom se v tom ztratili.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Válek, připraví se pan Lubomír Volný. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. Myslím si, kolegové a kolegyně, je potřeba hledat ve všem, co tady zazní, něco, co by nás mohlo posunout v legislativě, kterou přijímáme, dál. A ten názor prostřednictvím pana předsedajícího kolegy Pávka je prostě názor, který ve společnosti existuje, který rezonuje a který část společnosti zastává. Já vedle kolegy Pávka sedím a znám ho jako velice slušného a korektního člověka, znám jeho názory a velmi si jich vážím, tak musím nad tím přemýšlet. Já si myslím, že ani on stejně jako nikdo v této Poslanecké sněmovně nezpochybní to a nezpochybňuje to a nikdy to neudělá, že by očkování nezachránilo desítky, stovky, tisíce, statisíce životů, možná miliony životů. Nikdo nezpochybňuje, že očkování je užitečné. Ale debata, kterou tady vedeme, jestli opravdu ta správná cesta je hexavakcína, jestli ta správná cesta je systém očkovacích protokolů, který tady používáme, což je vysoce odborná debata, a opravdu vraťme se znovu k tomu, co jsem tady už jednou řekl - cílem je rozptýlit pochybnosti ve veřejnosti. A ty pochybnosti nerozptýlíme tím, že budeme dogmaticky stát na čemkoliv. Musíme o těch pochybnostech debatovat, zjistit, odkud plynou, a snažit se je vyvrátit. Očkování zachraňuje životy. Na tom se prosím shodněme. A teď, udělejme to tak, aby nikomu očkování neublížilo, aby nevznikaly komplikace a aby maximum veřejnosti akceptovalo očkování. To je naše poslání a náš cíl. Udělejme pro to maximum. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče. Dalším v pořadí je pan Lubomír Volný a připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl sám za sebe osobně přivítat tento návrh, protože vakcinace, tak jak je v současné době prováděna a aplikována, zcela jistě poškozuje spoustu dětí a spoustu rodičů utrpením na základě toho postižení svých vlastních dětí, a chtěl bych poděkovat panu kolegovi Pávkovi za jeho odvahu a otevřenost, se kterou vystoupil se svým životním příběhem, a prostřednictvím pana předsedajícího bych mu chtěl sdělit, že určitě nejsme sami jako rodiče, kteří informovaně nenechali očkovat své děti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Svoboda s faktickými poznámkami. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem chtěl pouze reagovat na kolegu Kasala, který uváděl případ advokátů, že podle něj samozřejmě advokáti mají psát zákony o advokátech. Tak je logické, že odbornost je potřeba, nicméně současně je potřeba si být vědom i toho střetu zájmů, a třeba advokáti podporují prodloužení koncipientury, které jim snižuje konkurenci, a tam je zcela namístě vnímat, že současně s odborností mají i nějaké úzké skupinové zájmy. A velmi podobné je to i u odborníků na očkování, jak na to podle mého názoru pan kolega Pávek správně upozornil.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Svoboda a připraví se pan poslanec Vyzula. Prosím.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. A mluvím skutečně naposledy k této věci. Jenom vás všechny upozorním, v tuto chvíli nejednáme o tom, jestli má být hexavakcína, jednovakcína, jaké mají být intervaly, v jakém věku se to má dávat. My hovoříme o tom, že kdyby se stalo, že by někdo byl očkováním poškozen, že mu stát dá náhradu. O tom hlasujeme. Vůbec ne o tom, jak se očkuje nebo jak se nemá očkovat. Vůbec ne! To není odborná diskuze, to dokonce ani není pro doktory. To je diskuze pro ekonomy, aby řekli: ano, stát na to má, když je to tolik a tolik kejsů do roka, anebo nemá, a my rozhodujeme o tom, jestli to bude, nebo nebude. A medicínského v tom není ale ani ň!

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, pane poslanče. Pan poslanec Vyzula a jeho faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Rostislav Vyzula: Děkuji, pane předsedající. Dobré odpoledne. Prosím vás, mně to nedá, abych neřekl pár věcí. Tady to někdy zaznívá tak, že za chvíli se v novinách objeví, že v Parlamentu je přesvědčení, že očkování škodí. Prosím vás, já bych se chtěl jednoznačně zastat všech těch rozumných, tak jak už to říkal i kolega Válek prostřednictvím pana předsedajícího, že očkování zachraňuje lidské životy. A to bylo mnohokrát dokázáno. A chtěl bych říct, ale navzdory tomu tedy musím s kolegou Válkem trochu nesouhlasit v tom, že bychom chtěli zajistit, aby očkování nepoškodilo nikoho. To není možné. To si také uvědomme. Ovšem těch případů je velmi, velmi, velmi málo, ale prostě stanou se. Ovšem je to mnohem větší benefit toho očkování, než kdyby očkování nebylo. To poškození by bylo mnohem horší.

A druhá věc, která mě zvedla tedy ze židle, je ještě, co tady řekl kolega, myslím, Volný prostřednictvím pana předsedajícího, že očkování poškodilo spoustu dětí. Spoustu. To jsou prosím vás jedinci, kteří mají nějaké následky, ale ne v žádném případě spousta. A tato komise, která by byla při Ministerstvu zdravotnictví, ta bude muset být velmi pečlivě zvolena, aby opravdu posoudila správným způsobem, zda o poškození šlo, nebo nešlo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji za dodržení času. Pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Válek a pan poslanec Pávek. Prosím.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl reagovat na kolegu Svobodu ohledně toho, o čem se tady hlasuje. Podle mého názoru to tvrzení, že se hlasuje o tom, jestli si to stát může dovolit, myslím úplně nesedí. Tady jde o to, že stát na občany uvalil nějakou povinnost očkovat své děti a plnění této povinnosti přináší rizika, tak je zcela adekvátní, aby stát nesl současně odpovědnost za ta rizika.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Válek a připraví se pan poslanec Pávek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji. To se nám to pěkně rozjelo. Protože je špína zažraná, odpovídám prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Volnému. Taková standardní odpověď.

Ale chtěl bych říct, že si myslím, a velmi se omlouvám prostřednictvím pana předsedajícího, že nesouhlasím s kolegou Svobodou. Že cílem by opravdu mělo být, aby po očkování bylo minimum komplikací. Že se nedá dosáhnout toho, aby žádná komplikace nebyla, to je fakt. Ale cílem by mělo být, aby komplikace prostě po očkování nebyly. A já se velmi těším na nějakou analýzu, která jistě zazní na zdravotním výboru, jaký je tedy faktický počet komplikací po očkování, jestli máme nějaká taková data. Protože pokud ty pacienty chceme odškodnit, pokud víme, kolik to bude stát, jistě máme i data, která nám řeknou, jestli se zvyšuje počet komplikací, snižuje, co je důvodem a tak dále. Určitě ta data zazní při schvalování tohoto zákona a pak my jako parlament i veřejnosti řekneme, jaká jsou tedy ta tvrdá data, a můžeme je obhajovat. Já v tom nevidím problém.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Pávek a jeho faktická poznámka. Připraví se pan poslanec Jan Volný. Prosím.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych si také vaším prostřednictvím dovolil reagovat jenom krátce na kolegu Svobodu. Souhlasím s ním v tom, že projednáváme návrh zákona o odškodnění potenciálních nebo možných obětí v důsledku očkování a že debata hrozí i tím, že by se mohla rozbřednout do širokých odborných nebo ideologických témat. To si myslím, že není žádoucí. Ale je velmi, velmi žádoucí, a v tom souhlasím s kolegou Válkem vaším prostřednictvím, že je potřeba stanovit jasná pravidla pro určení těch možných obětí. To znamená, máme-li odškodňovat oběti, tak musí být definována ta oběť. Je jedno, jestli to bude dělat nějaká komise, nějaké kolegium nebo prostě kdokoliv jiný. Ale co bude důležité a co já budu chtít po ministerstvu jako předkladateli tohoto návrhu zákona a co budu chtít debatovat na výboru pro zdravotnictví, tak to je způsob, jakým bude zajištěna ta definice té oprávněné oběti hodné odškodnění. To je celé. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Jan Volný s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Janulík. Prosím máte slovo.

 

Poslanec Jan Volný: Děkuji, pane předsedající. Já chci prosím vás promluvit jako laik, nejsem lékař. A samozřejmě jsem příznivcem očkování. Mám doma lékařku, která prostě říká, že to je nezbytně nutné. Ale tahle diskuze - a nechci omezovat diskuzi, vůbec ne, diskutujte - ale pokud na to bude někdy koukat v noci nějaký civil jako já, ne lékař, tak ho tahle diskuze musí navést právě na to, že očkování asi nějaký problém bude, když se o tom takhle tady dlouho slovíčkaří a chytá se za slovo. Já to vnímám tak - všichni lékaři, co tady řekli, očkování ano. Všichni lékaři i nelékaři tady - pan kolega Pávek říká, je dobře, že to odškodnění pro těch pár lidí, nebo dětí, kteří mohou být poškozeni, je dobře. Tak to prosím vás udělejme ve výborech a nepitvejme se v tom. Protože to dává záminku k tomu, že to asi může být nějaký problém, když se o tom tak dlouho mluví.

Takže prosím vás, nechci tím omezovat diskuzi, ale tady jsou prostě jasně daná pravidla. Lékaři říkají - má se očkovat, je to potřeba, všichni to cítíme. Jsou tady názory - pozor, jsou tady i nějaká ohrožení, nějaké důsledky. Ano, je dobře jim zaplatit. Pojďme to takhle uzavřít. Děkuji. (Potlesk z řad poslanců ANO.)

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan poslanec Janulík. Vaše dvě minuty, prosím.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo. Já se musím vyjádřit k svému předřečníkovi kolegovi Pávkovi vaším prostřednictvím. Jako co jsou to za slova? Jaké oběti? Jako my nevyrábíme oběti. My se prostě snažíme lidem pomáhat, a vy tady používáte termíny jak při zbraních hromadného ničení. Vždyť podívejte se tady po tom sále, kdo tady z vás nebyl očkovaný. Snad možná u Pirátů bych někoho našel. Ale jinak jsme tady všichni byli očkovaní. Tak nepoužívejte výrazy, jako že oběti budeme odškodňovat. Oběti. Očkování není holokaust. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Vracíme se zpátky do obecné rozpravy. Pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobrý večer, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové. Po té vzrušené mezidiskuzi se vrátíme zase možná do věcnější polohy. Já bych chtěl prezentovat jednak stanovisko své a jednak stanovisko klubu KDU-ČSL.

My jsme už v minulém volebním období volali po tom, aby tady byla předložena právní norma, která by zakotvila odškodnění za povinná očkování. Několikrát jsem v tomto směru interpeloval i minulé ministry. Takže já děkuji panu ministrovi a týmu Ministerstva zdravotnictví, že předložili tento návrh zákona.

A za sebe mohu říci - a teď možná krátce navážu na kolegu Ferjenčíka prostřednictvím pana předsedajícího. Přestože jsem lékař, tak se v tomto ohledu necítím ve střetu zájmů, neboť jako letitý ortoped a traumatolog neočkuji pacienty. Možná vyjma asi dvou injekcí očkování proti tetanu. Takže se necítím ve střetu zájmů. Nicméně samozřejmě jsem medicinae universae doctor, tak něco o očkování vím. Takže tady budu hovořit jako lékař, ale hlavně také jako otec čtyř dětí. A také se přiznám, že všechny naše děti byly plně očkovány, a to včetně toho nejmladšího. A také se přiznám, že všechna ta očkování jsme nějakým způsobem se svou manželkou prožívali. Protože očkování skutečně je velmi důležité. A já bych to tady chtěl znovu zdůraznit.

Já považuji očkování za velmi důležitý nástroj k zachování zdraví populace. Ale je potřeba říci, že určitá rizika existují. I my jsme si zažívali na našich dětech horečky, nevolnosti a naštěstí jenom takové ty minimální nežádoucí účinky. To znamená, každé to očkování jsme nějakým způsobem prožívali. Dokážu se vžít do situace rodin, které měly ty nežádoucí účinky závažnější. A musím říci, že v rámci poslanecké práce mě i řada takových rodin navštívila. Někdy jsme si nakonec vysvětlili, že nešlo o následky očkování.

V rámci této diskuze si je uvědomit, že skutečně prokazování jakékoliv újmy na zdraví patří mezi velmi složité, jak odborné, tak právní, disciplíny. To znamená, že ani diskuze o tomto návrhu zákona nebude úplně jednoduchá, a v tomto ohledu vítám návrh paní předsedkyně zdravotního výboru paní profesorky Adámkové na prodloužení lhůty. Nevidím to jako prodlužování diskuze a oddalování tolik potřebného zákona, ale jako nástroj k tomu, abychom skutečně vychytali jak ty odborné, tak i právní náležitosti tohoto návrhu zákona. Já se možná krátce zmíním o některých, o kterých si myslím, že by stály za diskuzi. A není to nic proti té normě jako takové.

Pan ministr už tady v rámci svého úvodního slova zmiňoval tu premisu, kdy vychází návrh zákona z takzvané vyvratitelné domněnky, kdy v případě, kdy se u poškozeného vyskytnou následky v podobě újmy na zdraví, které jsou na základě odborného medicínského poznání pravděpodobnými následky provedeného očkování, pak se má za to, že takováto újma na zdraví byla způsobena tímto očkováním. Také tady pan ministr řekl, že se to nebude týkat úplně všech. Že se to týká jen těch, kde skutečně ta pravděpodobnost je veliká. Přes to přese všechno vzhledem k tomu, jaká je nálada v naší společnosti směrem k očkování, je potřeba si říci, že minimálně na začátku toho - ve chvíli, kdy zákon vstoupí v platnost, lze očekávat, že nepůjde o nějaké jednotkové počty těch žádostí, ale troufám si odhadovat, že se může jednat o stovky, možná i tisíce, podání. Všichni asi sledujeme různé diskuze na webech, na sociálních sítích, kde některé pacientské organizace opravdu brojí proti povinnému očkování v jednou šiku a ta jejich rétorika často není objektivní. Často jsou tam prezentovány případy, které skutečně z odborného hlediska nemohou být následky očkování, nicméně ti rodiče to takto vnímají, nikdo jim to zatím nedokázal vyvrátit.

To znamená, myslím si, že tady je potřeba tu diskuzi ještě vést, a znova připomínám, beru to tak, že to je velmi složitá právní diskuze, a za těchto okolností bych se přimlouval i za to, aby kromě výboru pro zdravotnictví tento návrh zákona projednal i ústavněprávní výbor. To je poznámka číslo jedna.

A potom už jedna méně závažná poznámka, která si myslím, že také stojí za diskuzi, a to je znění § 4, podle kterého je žadatel povinen doložit celou řadu dokumentů, včetně kompletní zdravotnické dokumentace, která se váže k provedenému očkování. Tady bych se chtěl zastat těch rodin, které budou žádat a pro které je zdravotní stav jejich dítěte často velmi emočně vypjatou záležitostí. A i když tady v tom paragrafu je zároveň fakultativní možnost, že si zdravotnickou dokumentaci vyžádá Ministerstvo zdravotnictví na základě plné moci té rodiny, tak bych se přimlouval za to, aby již primárně tato povinnost byla na straně Ministerstva zdravotnictví, abychom těm rodinám ušetřili ne vždycky úplně jednoduchou diskusi se zdravotnickými zařízeními. Já vím, že zdravotníci jsou empatičtí. Nicméně někdy ta diskuse i pro ně je obtížná. A pro ty rodiny je velmi obtížná. Takže tady bych se těch rodin zastal a dal bych důkazní břemeno na stranu Ministerstvo zdravotnictví.

Tolik pár poznámek k tomuto návrhu zákona. Klub KDU-ČSL tento návrh podporuje a budeme hlasovat pro propuštění do dalšího čtení. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Tak děkuji panu poslanci. A s přednostním právem je přihlášen pan poslanec Farský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Farský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, 26. dubna, za dva dny, budeme mít dvouleté výročí, kdy jsme o návrhu o zavedení odpovědnosti za negativní následky očkování hlasovali v Poslanecké sněmovně. Tehdy to byl návrh opozičního klubu našeho. Podpory se mu nedostalo, když hlasovalo proti zavedení objektivní odpovědnosti ANO, sociální demokraté a tehdejší klub Úsvit. Zdrželi se komunisté. Zavedení této odpovědnosti tehdy podpořili kromě nás ještě ODS a lidovci.

Já jsem rád, že se toto téma vrací do Poslanecké sněmovny, protože ho považuji za zásadní. Zásadní v tom, že se stáváme moderním státem v tom, že když stát ukládá nějakou povinnost, tak zároveň přijímá odpovědnost za případné negativní důsledky. To si myslím, že je tak normální, že je zvláštní, že to muselo tak dlouho trvat, než se to v našem právním řádu podařilo prosadit. V tomhle jsem rád, že pan ministr s tímto návrhem zákona přichází.

Ona totiž ta geneze je skutečně dlouhá. První schůzky k tomu, aby toto bylo prosazeno, začaly už někdy v roce 2015, kdy vznikla pracovní skupina, v roce 2016 tehdejší Ministerstvo zdravotnictví přislíbilo předložení právě tohoto zákona. Píše se rok 2019 a teprve začíná jeho projednávání, které, i podle toho, jak se prodlužuje jednání ve výborech, je zřejmé, že nebude krátké a nebude jednoduché.

Já bych tady chtěl ještě i poděkovat kolegu Kaňkovskému, s kterým jsme právě v minulém období se tomuto tématu hodně věnovali a snažili se ho prosadit, a to i z toho důvodu, který tady zazníval, a zazníval už před dvěma lety - protože tento návrh má potenciál zvýšit důvěru v očkování. Protože ono skutečně nepůsobilo důvěryhodně, když stát na jednu stranu dával povinnost k očkování a na druhou stranu říkal, ale pokud se něco negativního dostaví, nechceme s tím nic mít společného. To působilo tak, jako kdyby se bál těch následků, které na něj můžou přijít. Bál se převzít tu odpovědnost, o které říkal, že vlastně neexistuje, že se žádné negativní důsledky nedostavují.

Takže z toho pohledu za klub Starostů a nezávislých chci říct, že jsme rádi, že konečně poté, co před dvěma lety náš návrh byl zamítnut tady v Poslanecké sněmovně, konečně do Sněmovny doputovalo toto téma. Budeme ho podporovat v jeho zavedení do dalšího čtení. A samozřejmě i ve spolupráci, doufám, s kolegou Kaňkovským právě budeme pracovat na tom, aby ta důkazní povinnost byla co možná nejnižší právě v tom, že situace rodičů, kteří zažívají nějaká negativa spojená s touto životní situací, tak je v tu chvíli zatěžovat získáváním zásadních důkazních prostředků je skutečně, myslím, nerozumné až neslušné. Představte si situaci, když vaše dítě by, nedej bože, právě se mu to stalo, a vy v tu chvíli, kdy myslíte jenom na jeho život, jenom na jeho zdraví, tak byste zároveň měli kus své kapacity věnovat tomu, že si budete vyrábět doklady pro to, abyste se pak kdyžtak dostali k nějaké finanční náhradě. To je tak daleko ve vašich prioritách, že pak by ten zákon mohl zůstat zbytečným a bezzubým. Proto v této oblasti budu rád pracovat na tom, aby přístup k rodičům a dětem byl co možná nejpříznivější. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. A jedna faktická poznámka - pan poslanec David Kasal.

 

Poslanec David Kasal: Já musím reagovat na pana kolegu Farského prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem šel do politiky s tím, že se některé věci dělají postupně a za sebou. Samozřejmě demokracie je asi nejlepší, ale je třeba pomalá. Ale na druhou stranu, já už jsem to tady říkal ve svém příspěvku, v tom prvním - nejdřív se scházela ta očkovací komise a dva měsíce dva roky, byla tam řada odborníků, byli tam zástupci od organizací proti očkování a dalších a tam jsme si vymezili, co tam má být. Takže jako pro mě, že jste nám tady přečetl, kdo proti tomu tehdy hlasoval, bylo úplně zbytečné, protože my jsme hlasovali proti tomu tehdy, že ještě nebyly tyhlety podklady.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Není v tuto chvíli žádná přihláška do obecné rozpravy. Nikoho nevidím z místa, končím obecnou rozpravu. Zeptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr má zájem. Prosím, máte slovo. A na stenozáznam ještě řeknu, že paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová stahuje svoji omluvenku, je přítomna. Prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v prvé řadě děkuji za obsáhlou a zajímavou debatu a diskusi. Musím říci, že - a při vší úctě ke ctěným kolegům poslancům - my skutečně jsme už do sněmovního tisku dali prováděcí vyhlášku k tomu zákonu. Je třeba se na ten sněmovní tisk podívat skutečně pečlivě, protože - a myslím si, že dokonce je to v pravidlech pro předkládání návrhu zákonů, pokud se počítá s prováděcím právním předpisem, že musí být ten právní předpis prováděcí součástí. Takže my toto respektujeme a ta vyhláška tedy je přílohou toho sněmovního tisku. A tam je zcela jednoznačně dáno, jaké jsou ty následky, v jakém časovém úseku se ty následky projevují. A pokud k tomuto dojde, tak právě nastává ta vyvratitelná právní domněnka, že tyto následky byly způsobeny povinným očkováním. Je to skutečně opřeno o evidence based poznání, medicínské poznání, které skutečně si myslím, že je neoddiskutovatelné. Vychází to z diskuse s odbornou vakcionologickou společností. Takže tady jednoznačně v té vyhlášce jsou u jednotlivých typů vakcín ty újmy dané včetně časových pásem, dokdy tedy, pokud ta újma, resp. ten následek se projeví, nastává ona vyvratitelná domněnka a nebude nutné prokazovat příčinnou souvislost, tedy kauzální nexus, mezi povinným očkováním a danou újmou na zdraví.

Takže tady si myslím, že skutečně jsme svoji úlohu splnili. Musím říct, že s tímto souhlasí i spolky, jako je Rozalio apod., protože to s nimi bylo taktéž diskutováno. Souhlasí s tím odborná společnost. Takže tady si nemyslím, že by měl být jakýkoliv právní spor, resp. i odborný spor o to tedy, kdy se má odškodňovat a kdy nikoliv. Samozřejmě pokud bude nějaký důsledek, který nebude v té vyhlášce daný, tak pak nastává standardní proces prokazování, a musí tedy být prokázána příčinná souvislost. V ostatních případech nikoliv.

Můžeme se samozřejmě bavit o tom ulehčení z hlediska vyžadování zdravotnické dokumentace. Tam si nejsem ale úplně jistý, jestli Ministerstvo zdravotnictví bez souhlasu daného subjektu je oprávněno si vyžádat zdravotnickou dokumentaci a nahlížet do ní. To si nejsem úplně jistý, jestli to právně bude v pořádku. To si myslím, že musíme ještě si prodiskutovat. Z mého pohledu by to mohl být problém. Myslím si, že vždycky tam musí být souhlas daného poškozeného, daného pacienta, aby tedy Ministerstvo zdravotnictví do dokumentace nahlíželo, s čímž ostatně ten návrh v tomto směru počítá.

Takže myslím si, že ten návrh skutečně obsahuje vše potřebné. Určitě budeme diskutovat detaily, ale v tom rámci, myslím si, že je dostatečný.

Pokud jde ještě o to posuzování nároku na odškodnění újmy způsobené povinným očkováním, tam v zásadě už máme řadu příkladů, kdy to dnes funguje v jiných zákonech. Asi ten nejznámější je zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, kdy stejně jako v tomto zákoně není vedeno správní řízení, ale ministerstvo samozřejmě posuzuje soukromoprávní nárok poškozeného. Bude ho bezesporu posuzovat na základě expertních posouzení. Předpokládáme, že bude vytvořena expertní komise, budou vyžadovány znalecké posudky atd., stejně jako je to v případě právě zákona o škodě způsobené nesprávným úředním rozhodnutím nebo postupem. Takže tady už máme jasný mustr v jiném právním předpisu, takže v tom nevidím žádný zásadní problém. Znovu opakuji, pokud ministerstvo do šesti měsíců nerozhodne o tom nároku nebo rozhodne v nesouladu s požadavkem poškozeného, tak tady bude samozřejmě nastupovat nezávislý soud v občanskoprávním řízení v promlčecí lhůtě tří let. Takže tady opět práva budou jednoznačně chráněna a subjekt se bude moci dovolat rozhodnutí u nezávislého soudu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní zpravodajka má zájem o závěrečné slovo. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, není mou úlohou replikovat na připomínky, které zde zazněly. To nakonec udělal pan ministr. Takže ode mne jen konstatace, že debata byla skutečně velká a košatá. Vystoupilo osm poslanců přihlášených do rozpravy a k tomu přibylo šestnáct faktických připomínek.

Návrh byl podán na prodloužení lhůty na projednání zákona o dvacet dnů. V rozpravě také zazněl návrh na projednání nejen v garančním výboru, jak to navrhuje grémium, ale také v ústavněprávním výboru. Oba tyto návrhy, které vzešly z rozpravy, podporuji a prosím, abyste je podpořili hlasováním také. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji paní zpravodajce. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Předpokládám, že to je ten zmiňovaný ústavněprávní. (Protesty z pléna.) Ne, jako dalšímu. Dobře.

 

Takže garanční výbor je pouze výbor pro zdravotnictví.

Zahájil jsem hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 120, přihlášeno 180 poslankyň a poslanců, pro 147. Návrh byl přijat. Konstatuji, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví jako garančnímu výboru.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru, ale je tady návrh na přikázání ústavněprávnímu výboru. Je ještě nějaký jiný návrh? Nikoho nevidím, takže budeme hlasovat o přikázání ústavněprávnímu výboru.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 121, přihlášeno 180 poslankyň a poslanců, pro 72. Návrh byl zamítnut.

 

Dále budeme hlasovat o prodloužení lhůty k projednání o dvacet dnů.

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 122, přihlášeno 180 poslankyň a poslanců, pro 135. Návrh byl přijat.

 

Děkuji vám a předávám řízení.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat dalším bodem, což je

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.