Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

9.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním
poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 410/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Nicméně tady mám pověření, že pan ministr zahraničí Tomáš Petříček ho zastoupí. Takže pane ministře, máte slovo hned. (Hluk v sále trvá.)

 

Ministr zahraničních věcí ČR Tomáš Petříček Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem pro úpravu tohoto návrhu je nález Ústavního soudu, kterým dochází s účinností k 30. červnu 2019 ke zrušení § 48 odst. 2 zákona.

Cílem předloženého návrhu je stanovení podmínek a omezení pro výkon jiné výdělečné činnosti příslušníků přímo v zákoně. Doposud jsou tyto podmínky a omezení upraveny vnitřními předpisy, což shledal Ústavní soud neústavním. Příslušník bezpečnostního sboru bude moci se souhlasem služebního funkcionáře vykonávat jinou výdělečnou činnost za předpokladu, že tato činnost nepovede ke střetu zájmů osobních se zájmy služby, k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo k ohrožení důležitého zájmu služby. Zjistí-li služební funkcionář, že došlo ke změně okolností, za kterých byl souhlas s výkonem jiné výdělečné činnosti vydán, bude mít povinnost tento souhlas zrušit.

Návrh rovněž vymezuje okruh činností, které bude moci příslušník vykonávat ze zákona, tedy bez výše uvedeného souhlasu služebního funkcionáře. Jedná se především o činnosti, které je možné vykonávat bez souhlasu i v rámci jiných zaměstnaneckých vztahů - například správa vlastního majetku.

Návrh je výsledkem kompromisu, který vzešel z činnosti pracovní skupiny složené ze zástupců bezpečnostních sborů, odborových organizací a Ministerstva vnitra.

Závěrem bych rád zdůraznil, že nebude-li do konce června tohoto roku schválena právní úprava stanovující podmínky pro výkon jiné výdělečné činnosti příslušníků, budou moci příslušníci vykonávat jakoukoliv jinou výdělečnou činnost bez omezení, což může vést ke značnému riziku střetu zájmů a potenciálně rovněž k bezpečnostním rizikům.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 410/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro bezpečnost poslanec Zdeněk Ondráček a informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. Pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, na 20. schůzi výboru pro bezpečnost, která se uskutečnila 21. března tohoto roku výbor pro bezpečnost po úvodním vystoupení ministra vnitra Jana Hamáčka a zpravodajské zprávě přednesené místopředsedou výboru doktorem Ondráčkem a po obecné a podrobné rozpravě

I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 410, vyjádřila souhlas;

II. pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky;

III. zmocňuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, pane zpravodaji. Dobrý večer, podvečer, páni poslanci a paní poslankyně. Budeme pokračovat. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli tři přihlášky. Jako první je přihlášen pan poslanec Ondráček, poté se připraví pan poslanec Žáček. Prosím pana poslance o jeho návrhy.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Po rozpravě, která proběhla v rámci prvního čtení a poté i na výboru pro bezpečnost, bych chtěl vaši pozornost obrátit k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému a který řeší dvě věci ze služebního poměru. Vychází částečně ze sněmovního tisku 399, který je zde v Poslanecké sněmovně, ale který zatím nebyl projednáván a týká se stejného zákona.

Tím prvním pozměňovacím návrhem, který se týká služebního poměru, je jmenování do vyššího hodnostního označení in memoriam nebo bývalého příslušníka. Jistě víte, že za 25 let existence samostatného českého státu, to znamená vzniku Policie České republiky, ale i Armády České republiky, nám za těch 25 let při výkonu služby buď v zahraničí, nebo i při výcviku zemřelo několik vojáků. Tito vojáci Armády České republiky mají možnost podle jejich zákona být in memoriam povýšeni do vyšší hodnosti, než kterou měli před úmrtím. Stejně tak to je i u vojáků, kteří ukončili služební poměr k České republice a jsou již na odpočinku. I tito vojáci mohou býti povyšováni do vyšších hodností. U policie, resp. u bezpečnostních sborů tomu tak není, protože je tam ten problém hodností a hodnostního označení, kdy tam je ta duplicita, co je hodnost, a to je ten komisař, kterému pak odpovídá hodnostní označení poručík nebo nadporučík, vrchní komisař, kterému odpovídá hodnostní označení kapitán nebo major, a tak dále a tak dále. U příslušníků bezpečnostních sborů, kteří zemřou při výkonu služby, není možno tedy tohoto in memoriam ani po ukončení aktivní služby povýšit do vyšší hodnosti, protože nic takového možné není podle stávajícího zákona. Ale chtěl bych také říci, že za těch 25 let nám při výkonu služby zemřelo víc než 120 příslušníků bezpečnostních sborů, tedy podstatně, několikanásobně více než vojáků České republiky.

Tato první oblast úpravy, která by nově byla koncipována v § 8a, dává možnost příslušníkovi, který zemřel při plnění úkolu bezpečnostního sboru, aby byl jmenován do vyššího hodnostního označení, než které mu náleželo při jeho poslední hodnosti. O jmenování do vyššího hodnostního označení in memoriam by rozhodoval ředitel bezpečnostního sboru na návrh služebního funkcionáře s personální pravomocí. Je to bez jakékoli zátěže na státní rozpočet. Je to prostě pouze symbolické ohodnocení toho, že někdo plnil úkoly při ochraně bezpečnosti České republiky a splnil třeba i slib, který dal, to znamená i třeba s nasazením vlastního života. Takže ta první oblast je pouze symbolická. Taková možnost byla ještě před dvanácti lety, než byl přijat tento zákon 361, a bylo to ustálenou praxí jak za první republiky, tak až do roku 2007.

A druhá možnost je i povýšit bývalého příslušníka bezpečnostního sboru, který nadále působí a dělá dobré jméno bezpečnostnímu sboru, ke kterému příslušel. O takovém místě by zase rozhodoval ředitel bezpečnostního sboru, u policie tedy policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru, generální ředitel Vězeňské služby, a bylo by tak na návrh spolku, který sdružuje tyto bývalé příslušníky. To je první oblast a myslím si, že by to měl být náš projev vděku a poděkování za práci příslušníkům bezpečnostních sborů, kteří neváhali při obraně a při ochraně života a zdraví nás občanů České republiky nasadit třeba i vlastní život.

Druhá oblast úpravy, která je, a předpokládám, že by měla být zajímavá zejména pro vládu České republiky, je narovnat základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů, které stanoví vláda svým každoročním nařízením. Je to to nařízení podle § 115 odst. 2 zákona o služebním poměru, kdy vláda vydává tabulky pro jednotlivé platové tarify, platové stupně, platové třídy, a je tam současně v zákoně nějaký klíč 8,5procentního navyšování mezi jednotlivými tarify a třídami. A jsme v tom stadiu, kdy dlouhodobě slyšíme od příslušníků bezpečnostních sborů, od policejních manažerů, nebo manažerů bezpečnostních sborů, že platy, zejména nástupní platy policistů, hasičů, příslušníků Vězeňské služby, jsou podhodnoceny, jsou nekonkurenční na trhu práce.

Jestliže nástupní plat policisty s rizikovým příplatkem zde v Praze je 24 000 a plat strážníka Městské policie v Praze je přes 30 000, jak říkala moje milá kolegyně Jana Černochová, která je tedy zde nepřítomna, popřípadě pokud jezdíte prostředky městské hromadné dopravy, můžete si přečíst, že Dopravní podnik města Prahy shání řidiče tramvaje a nabízí nástupní plat 35 000 Kč, tak policista, hasič, příslušník Vězeňské služby nebo Justiční stráže nastupuje ke svému bezpečnostnímu sboru za 24 000 Kč hrubého. Je to dáno právě i základními tarify. A rozdíl mezi nástupním platem v druhém, popřípadě v třetím platovém stupni, platové třídě, je velmi rozdílný proti osmé, popřípadě deváté, desáté platové třídě, kde je rozdíl až 100 %, i víc než 100 %.

Při současném průměru platů u příslušníků bezpečnostních sborů, kdy pro rok 2019 je u policie průměrný plat 45 000 Kč hrubého, u příslušníků Hasičského záchranného sboru je to 47 000 Kč, to je průměrný plat, na který samozřejmě 80 % příslušníků nedosahuje, tak by dalo možnost vládě České republiky, aby v případě, že bude stanovovat nové tarify pro následující rok a bude alokovat objem peněz na platy příslušníků bezpečnostních sborů, že by mohla lépe a citlivě rozdělit tyto peníze mezi jednotlivé platové třídy a stupně, ale tak, a to podotýkám, abychom nedošli k nějakému názoru, že chci dávat všem stejně, popřípadě aby měli všichni stejně u policie, u hasičů a Vězeňské služby, ale tak, aby byl zachován princip zásluhovosti. To znamená, musí být zachován rozdíl mezi jednotlivými platovými stupni, mezi jednotlivými platovými tarify. Jde jenom o to - abychom to převedli do řeči čísel -, pokud se vláda rozhodne přidat 2 000 Kč na hlavu, tak v současné době přidává těm ve druhé, popřípadě ve třetí platové třídě 1 300 Kč a těm v deváté platové třídě přidává 3 700 Kč, nebo 3 000 Kč. Tady by byla možnost přidat v základních tarifech třeba ty 2 000, a těm, kteří jsou v těch vyšších tarifních třídách třeba 2 200.

Rozdíl mezi jednotlivými stupni je za deset let, nebo více než deset let, jedenáct let účinnosti zákona tak velký, že to nic nebude znamenat, a můžeme tím nebo může tím vláda, popřípadě my jako zákonodárci stabilizovat bezpečnostní sbory a nějakým způsobem přilákat nové uchazeče o službu pro Českou republiku.

Takže navrhuji pouze tyto dvě oblasti, které jsou, a jsou ve sněmovním tisku, ke kterému se pak přihlásím v podrobné rozpravě.

Teď bych ještě zmínil podnikání a nepodnikání. Mrzí mě, že tady není pan ministr, protože bych si s ním některé věci velmi rád vyříkal zde u tohoto řečnického pultíku, protože - a já věřím tomu, že kolegové, kteří jsou přihlášeni do obecné rozpravy, ještě o tom budou hovořit. Nechci to brát panu kolegovi Žáčkovi, který oslovil pana ministra vnitra, který mu odpověděl dnes, resp. včera v písemné odpovědi na šest stránek, ale kdyby tady pan ministr byl, tak mu řeknu, že ta odpověď je hodně vágní a velmi špatná. (Ministr Hamáček usedá do své lavice.) Ministr je zde, tak to je dobře.

Pane ministře, to, co jste tady v podstatě odpověděl panu kolegovi Žáčkovi, tak jste mu neodpověděl na nic, ale já to nechám na něm, protože je přihlášen k této rozpravě.

My mluvíme o podnikání a nepodnikání. Nevím, do jaké míry jste seznámen se stavem policie, ale řeknu vám třeba zápis z jedné porady jednoho krajského ředitelství z ledna tohoto roku, kde se mluví: Informace z porady ředitele krajských ředitelů - a nebudu říkat kraj. Informace z porady u policejního prezidenta. Personální oblast. Informace o účasti policistů na natáčení TV Prima Policie v akci. Asi víte, že ve všední den dopoledne po nekonečném seriálu MASH dávají seriál Policie v akci, kde hrají skuteční policisté a ukazují práci policie s kamerou za zády, jednotlivé situace, které u policie běžně přicházejí a které nastávají. Tito policisté byli osloveni televizí Prima a tuto činnost vykonávají. Zde je uvedeno, že do projektu je zapojeno pět policistů, možná jich znáte víc, ale další policisté jsou již mimo služební poměr. Protože natáčeli, tak byli odejiti. Takže už dneska působí třeba u městské policie. Účast příslušníků je proti vůli vedení policie, nicméně jedná se o uměleckou činnost a policistu za to nelze postihnout. To je při současném pojetí zákona, který tady je, protože to je umělecká činnost. Veškeré pomůcky, to znamená uniformy, automobily, radiostanice atd. jsou vlastnictvím televize, policista hraje pouze roli policisty. Závěrem je konstatováno, že obsah nelze ovlivnit a policistu trestat, neboť scénář je dán od televize. V případě podobných projektů je potřeba s policisty jednat a pokusit se je od účasti odradit.

Já se vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, ptám, co je na tom tak špatně, že policista ukazuje práci policie v nějakém hraném seriálu. Za to ho trestáme, za to ho vyhazujeme od policie? To budeme vyhazovat i hasiče, který bude jednou ukazovat, jaká je závažnost práce hasičského záchranného sboru, co ti chlapi musejí, k čemu přijedou, a odkud všichni utíkají, tam hasič jede? Za to je budeme vyhazovat? My teď připravujeme a možná schválíme zákon o služebním poměru, kde se to otáčí a kde v podstatě říkáme, budete moct podnikat skoro všichni všechno, ale to, co vám nedovolíme. Ale už na tomto příkladu věci, která je dnes v souladu se zákonem, a jak je řešena u bezpečnostních sborů, je zřejmé, že nevůle, aby policista vykonával jakoukoliv jinou výdělečnou činnost, je velmi, velmi silná, a obávám se, že ať bude chtít policista vykonávat jakoukoliv výdělečnou činnost, že se důvod, proč by podnikat neměl a neměl mít výdělečnou činnost, vždycky najde. Vím, že nelze přesně napsat katalog činností, které by policista mohl dělat, protože něco jiného bude pro příslušníka dopravní policie, něco jiného pro příslušníka služby kriminální policie, něco jiného pro hasiče, něco jiného pro příslušníka vězeňské služby.

Obávám se, že tímto rozvázáním v tom dopise, který napsal, pan ministr třeba zmiňoval, že asi nebude problém, aby policista byl řidičem autobusu. Víte, pokud bude řidičem autobusu a bude jezdit pro MHD nebo pro nějakou dopravní společnost a ti mu řeknou, že má plán činnosti podle katalogu nebo podle seznamu svých akcí, tak on asi těžko bude moct přijít a říct víte, já zítra budu muset na povinný přesčas nebo budu muset na bezpečnostní opatření, protože. Protože pokud by měl být řidičem autobusu, tak by také asi musel jezdit na nějaké lince nebo cokoliv jiného. Nebo jestli očekáváme, že si koupí někdo autobus a bude čekat na zatelefonování, jestli náhodou není volný řidič autobusu a nemá volný autobus doma u baráku, nevím, do jaké míry si policista může dovolit koupit autobus.

Takže nevím, co přinese toto rozvázání. Vím, že to je reakce na vyjádření nebo stanovisko ústavněprávního výboru. Bude mě to velmi zajímat. Rád si vyslechnu vyjádření kolegů z výboru pro bezpečnost nebo vás ostatních, kteří se touto problematikou chcete zabývat, a v podrobné rozpravě se pak přihlásím k tomu pozměňovacímu návrhu u těch dvou věcí, které jsem načetl, a požádám vás o podporu v rámci třetího čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji, pane poslanče. Než dáme slovo dalšímu řečníkovi, tak zde mám nějaké omluvenky. Omlouvá se nám pan poslanec Jan Skopeček dnes od 16 hodin a během zítřejšího celého jednání z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan poslanec Robert Králíček mezi 17.30 a 21.00 z pracovních důvodů, omlouvá se nám pan první místopředseda Filip z neúčasti mezi 16.00 a 17.15 z důvodu pracovního jednání, omlouvá se nám pan poslanec Jan Bauer od 17.30 do konce jednacího dne a dále zítra celý den z důvodu zahraniční cesty v rámci OBSE, omlouvá se nám paní poslankyně Dana Balcarová dnes od 18.30 hodin z osobních důvodů, omlouvá se nám pan ministr Tomáš Petříček dnes od 16.30 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Tak snad to zvládneme dojednat.

Nyní tedy pan poslanec Žáček do rozpravy. Prosím.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, vážený pane ministře, nebudu zde obšírně popisovat a připomínat celou genezi problému, jejž exekutiva poměrně dlouhou dobu přehlížela a který chce stávající vláda řešit předloženou novelou zákona. Jak jsem již uvedl při projednávání návrhu novely na jednání výboru pro bezpečnost, existuje zde řada rizik, která přijetí zákona v této navržené podobě přinese. Částečně tím totiž vláda otevírá dosud tabuizovanou, uzamčenou Pandořinu skříňku, která může být startérem pro budoucí zpochybňování výhod, které dnes příslušníci bezpečnostních složek mají. Jen připomínám, že se zde nebavíme pouze o Policii ČR, ačkoliv je největší, ale i o dalších bezpečnostních sborech.

Příslušníci bezpečnostních sborů mají řadu povinností, které vyplývají z jejich postavení úředních osob, které musí nestranně, řádně a svědomitě plnit. Jsou povinni dodržovat služební kázeň, uposlechnout rozkazu nadřízeného, provést služební zákrok v době svého volna - to bude důležité pro další prezentaci - a plnit další povinnosti, které jsou uvedeny v zákonech a služebních předpisech. Dále se zdržet jednání, které může vést k střetu zájmů služby se zájmy osobními, prohlubovat svoji odbornost a udržovat svoji fyzickou zdatnost. Další důležitý bod: vykonávat službu tak, aby nebyla ovlivňována jejich politickým, náboženským nebo jiným přesvědčením, a neohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru.

Za to mají výhody, které do jisté míry kompenzují újmu, kterou plnění povinností přináší. Poslední podstatný bod. Tyto výhody jsou: Je jim poskytována šestitýdenní dovolená, vyplácen plný plat za pracovní neschopnost, po 15 letech služby mají nárok na dvoutýdenní ozdravný pobyt a po skončení služebního poměru výsluhové nároky. Policisté mají také pracovní dobu zkrácenu na 37,5 hodiny týdně.

Obávám se, že o některé výhody by v budoucnu příslušníci bezpečnostních sborů mohli přijít. Proč také dělat výjimky, když si navíc budou vydělávat a podnikat? Příslušníky pak může logicky napadnout, že se zde najde opět někdo, kdo bude mít chuť sáhnout i na výsluhy. V současnosti o jednom z těchto návrhů vedeme diskusi na výboru pro bezpečnost, respektive v podvýborech.

Celkově je vládní návrh řešením nešťastným. Namísto výjimečnosti a mimořádnosti totiž v případě splnění určitých podmínek vznikne nárok. Nárok na to neadekvátně podnikat na vedlejšák a možnost melouchařit příslušníkům bezpečnostních sborů. Služební funkcionář pak bude muset prokazovat, že v daném případě dochází ke střetu zájmů, ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru nebo důležitého zájmu služby. Jestliže to služební funkcionář nedokáže, musí činnost povolit. A tohle všechno nebude mít vliv na státní rozpočet, jak uvádí důvodová zpráva? Přitom by to mělo jít jako dosud naopak. Příslušník by měl doložit, že jeho jinou výdělečnou činností k predikovaným negativním následkům nedojde.

Toto v případě přijetí bude první norma od vzniku Policie ČR, která staví na hlavu nedílnou velitelskou pravomoc. Těch rizik je ale daleko více a dovolím si je zde v krátkosti nastínit.

Jak jsem již zmínil, o povolení výdělečné činnosti konkrétnímu příslušníkovi bude rozhodovat příslušný služební funkcionář, přičemž delegace personální pravomoci záleží na rozhodnutí šéfa bezpečnostního sboru. Může to tedy být krajský ředitel, vedoucí územního odboru, ale dokonce i vedoucí oddělení, přičemž jednotlivá služební rozhodnutí funkcionáře budou muset ctít obdobný názor na to, co lze za střet se zájmem služby považovat, což na ně bude klást daleko vyšší nároky. Zatímco v mnoha případech je pravdou opak. Nároky na vzdělání se snižují, o koordinovaném řízení nemůže být řeči. V zájmu sjednocování aplikační praxe by o tom měli rozhodovat minimálně krajští ředitelé.

Jistě se s řadou vás shodnu na tom, že řeči o jakémsi krajském právu jsou nepřijatelné, obzvláště když zazní od některých čelných představitelů bezpečnostních sborů - zde odkazuji na naši diskusi s tehdy nastávajícím ředitelem GIBSu panem Dragounem při jednání výboru pro bezpečnost -, a přesto toto krajské právo novela nepřímo podporuje. Pokud něco takového v praxi existuje, má se proti tomu bojovat a ne jít naopak další změnou podobné negativní praxi naproti.

Co bylo do současnosti zákonem výslovně zakázáno a nešlo legálním způsobem obejít, však bude moci býti nyní služebním funkcionářem povoleno, nenajde-li pádné argumenty pro nepovolení takové jiné výdělečné činnosti, nemluvě o absenci judikatury, a byť jen metodiky, kterou by se mohl a měl služební funkcionář řídit. Ačkoliv na jednání výboru zaznělo, že by byl vydán jakýsi sjednocující pokyn, nebyl by závazný, neboť návrh novely nepředpokládá žádné blanketní ustanovení. Odkazování na něj je tedy čirý alibismus.

Nově v rámci povolování podnikání bude proti rozhodnutí v řízení ve věcech služebního poměru přípustné odvolání, o kterém bude rozhodovat nadřízený služební funkcionář. Následně lze podat správní žalobu ke správnímu senátu krajského soudu, pak i kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Než budeme znát první judikáty, uběhne cca pět let a do té doby zde někteří příslušníci bezpečnostních sborů budou klidně podnikat, ačkoliv budou ve střetu zájmů. Navíc opět budeme čekat na rozhodnutí Ústavního soudu, abychom se dozvěděli, že to takto opravdu dělat nelze? K tomu odkazuji na důvodovou zprávu k tomuto návrhu novely a její údajně nulový dopad na státní rozpočet.

Nezapomínejme ani na velmi vážné riziko privatizace bezpečnosti. Dokážu si představit situaci, kdy reálně hrozí využití příslušníků bezpečnostních sborů v rámci komerční bezpečnostní služby či jiného participování na zajišťování místních záležitostí veřejného pořádku, jako by tomu bylo v případě strážníků obecní policie. Ano, příslušník by tak mohl eventuálně na částečný úvazek vykonávat na vedlejšák třeba i obecního strážníka, nebo dokonce ochranku, detektiva a jiné činnosti pro soukromé bezpečnostní agentury. Troufám si tvrdit, že tohle není cíl, kterého, kolegové, chceme dosáhnout. Nebo ano?

Pro někoho to bude jistě překvapivé, ale zákon o služebním poměru umožňuje příslušníkům pracovat i na zkrácený úvazek. To zcela otáčí smysl výkonu služby v bezpečnostním sboru. Mohlo by nakonec dojít k tomu, že policistou bude někdo skutečně jenom na vedlejšák a bezpečnost bude zajišťovat jako melouch. To je cíl vlády? Je to ta deklarovaná atraktivita práce v bezpečnostních sborech, po které volá? Jinými slovy, občane, vstup do bezpečnostního sboru a kromě služebních jistot budeš moct i podnikat. To chceme?

U některých bezpečnostních sborů, zejména Policie ČR, je v poslední době velmi patrná snaha opět přijímat do služebního poměru již dříve takzvaně zcivilněné příslušníky z řad personalistů, informatiků, ekonomů, právníků a dalších obslužných profesí mimo přímý výkon služby. Pravděpodobně pro vykázání úspěšnosti buď z náboru staronových příslušníků, či pro utrácení náborových příspěvků. Ale prokazování, že jejich soukromá personalistická, ekonomistická, právnická či informatická činnost je ve střetu se zájmy služby, natož že kvůli ní chodí do služby nepřijatelně unaveni, bude složitější. Pro obhajobu potřeby služebního zákona pro příslušníky je tento trend přímo smrticí.

Opakuji, důvodová zpráva neuvádí žádný dopad na státní rozpočet. Takové tvrzení nelze přijmout. Bude jen otázkou času, než vypukne nespočet dvojinstančních služebních řízení včetně případného soudního přezkumu. Množství individuálních úvah služebních funkcionářů zároveň nepovede ke snížení korupčního rizika. A nakonec i tak klíčová figura v oblasti dozoru nad bezpečnostními sbory, jako je ředitel GIBSu například, bude muset povolovat to, co povolí kdokoliv například na okrese.

Často lze slyšet proklamace o zatraktivnění služebního poměru, konkurenceschopnosti a podobně, a nechám na vašem úsudku, kolegové, zda za ni považujete zrovna tuto cestu, kdy atraktivita služebního poměru se zvýší tím víc, čím víc mimoslužebních aktivit bude povolováno služebními funkcionáři. O kvalitě výkonu služby však bude zcela logicky platit přesně pravý opak. Když už jsme u kvality výkonu, řeknu to zcela lidově. Hasič, policista či příslušník vězeňské služby, dozorce, strážný a tak dále, nemůže přijít do práce unavený z jiné činnosti za žádnou cenu. Jinak nemusí být ve služebním poměru. Přesto podle vládou předloženého návrhu asi žádný služební funkcionář nebude zakazovat práci dřevorubce, výškové práce či řidiče čehokoliv, protože nebude podle služebního funkcionáře ve střetu zájmů.

Je zapotřebí jasně definovat, co je ten střet zájmů, a uvědomit si, že v případě služby příslušníků sborů to může být i únava.

Dovolte mi uvést některé modelové příklady. Policista, který kdysi pracoval u bezpečnostního sboru jako účetní či personalista, byl už dávno logicky zcivilněn, neboť uniformu ani zbraň či jiná oprávnění nepotřeboval. Ale pak minulá vláda ČSSD, ANO přišla s náborovým příspěvkem a neschopností plnit nábory, a tak dotyčný bývalý příslušník pomohl a vrátil se opět do služebního poměru. Vzal si náborový příspěvek a následně si po této novele zákona požádá o podnikání, protože účetní ani personalista přece žádný střet mít nemůže, a ještě se při té příležitosti přestěhuje do Prahy, protože příspěvek na bydlení se blíží. Minimálně debata o něm existuje už několik let. Když už bude bydlet v Praze, tak i to riziko bude pro účetního nepochybně vyšší, a tak i na takzvaném rizikovém příspěvku půjde o něco výše. A přitom stejný účetní, personalista a podobně může být v civilu někde u počítače na Modravě celý rok a může být sboru třeba i daleko prospěšnější.

Únava je pro příslušníky bezpečnostních sborů flagrantním a nepřijatelným střetem zájmů. Je nepřijatelné, aby služební funkcionáři povolovali činnosti jako například řidič sanitky, obecní strážník, pořadatel či vyhazovač, taxikář, lesník, strojvůdce a tak dále. Co způsobuje únava, jsme mohli vidět v nedávné době při nehodách na železnici. Dejme tomu, že takzvaný pořadatel z nočního klubu či taxikář skončí na své brigádě v šest hodin ráno a od sedmi nastoupí do služby. A jsme si jisti, že v takovýchto případech nedostane příslušník povolení? Že naopak v jakýchkoliv případech podnikání bude každý služební funkcionář vyžadovat nástup do služby po minimálně například dvanáctihodinovém odpočinku? Určitě o tom zmínka v nějakých rozhodnutích nebude. A je to tak správně?

Provést služební zákrok je příslušník bezpečnostních sborů povinen i v době svého volna. Policista je de facto policistou 24 hodin sedm dní v týdnu. Takže jak to bude vypadat, když bude povoleno příslušníkům podnikat například jako řidič taxi? Co když uvidí příslušník-taxikář nějakou protiprávní činnost? Jak bude vystupovat proti nějaké osobě? Jako taxikář, nebo jako policista? Budeme tu mít něco jako hlídky taxikářů? Hlídky tesařů? Hlídky řidičů sanitek či MHD?

Obrátil jsem se písemně na ministra vnitra, také na ředitele bezpečnostních sborů, ale ti mi nestihli požadované informace poskytnout, a to i z důvodu zkrácení lhůty pro projednání předlohy ve výborech, aby mi doplnili některé informace, které jsme nestihli projednat na výboru pro bezpečnost. Bohužel včerejší odpověď pana ministra mě nemohla uspokojit, protože na některé problémy nebylo odpovězeno. Jsem proto nucen zde tyto otázky položit znovu.

Nikdo po vás, pane ministře, nechce hrubě paušalizovat, ale měl byste mít jako předkladatel jasno v tom, co chcete. Bude policistům povolována jiná výdělečná činnost v podobě personalista, účetní, strážník obecní policie, pořadatel společenských akcí, přísedící u soudu, správce střelnice, zkušební komisař, autoškola, získání zbrojního průkazu či řidič taxi? Bude hasičům povolována jiná výdělečná činnost v podobě řidič sanitky, účetní, personalista, řidič taxi, řidič MHD, lesník, osoba provádějící výškové práce? Co a které jiné výdělečné činnosti považujete za ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru?

V jedné ze svých odpovědí jste uvedl, že nebude porušována zásada správního řízení rozhodovat ve skutkově podobných případech obdobně. Ale máte pravdu, že to, co by mohlo být povoleno příslušníkovi Vězeňské služby, nemusí být povoleno příslušníkovi Policie České republiky. Ale kdo a jak zajistí jednotnost výkladu a povolování, pokud bude delegována pravomoc na nižšího služebního funkcionáře, například u Policie České republiky? Co když služební funkcionář v jednou kraji povolí něco, co v jiném nebude možné? Mimochodem právě toto, tuto praxi, napadl svým nálezem Ústavní soud. To byl mimo jiné i důvod, proč jsem vás žádal o uvedení příkladů.

Na to navazuje další vaše odpověď na mou otázku, když jste se odkazoval na to, že mají být v rámci organizačních struktur vytvořeny mechanismy, jak jednotnost zabezpečit. Ale jak? Existuje metodika? Nejedná se o nový problém. Soudy řešily problémy zrušeného ustanovení roky. Proč tedy Ministerstvo vnitra nebo bezpečnostní sbory s takovou metodikou nepřišly dřív? Proč nejsou připraveny a proč jsou tak překvapeny?

U otázky ohledně povolování zkráceného úvazku příslušníků bezpečnostních sborů jste uvedl, že se nepředpokládá - zároveň tedy nevylučuje - že bude využíván v souvislosti s jinou výdělečnou činností příslušníka bezpečnostního sboru. Respektive možné to tedy je. Pokud ano, jaká to bude mít pravidla? Uvedl jste, pane ministře, že únava podle vás není střetem zájmů. Podle mě ano, a dokonce velmi nebezpečným. Přímo jste mimo jiné uvedl - cituji: "Skutečnost, že příslušník bude jeden den unaven po výkonu vedlejší výděleční činnosti, neznamená, že tomu tak bude pokaždé." Naopak to ani neznamená, že to nebude častěji. Proč tedy riskovat? Že může být příslušník unaven ze sportovního výkonu či zahradničení, kulhá. Vždyť to není pravidelná jiná výdělečná činnost povolená funkcionářem bezpečnostního sboru. Navíc služba u bezpečnostního sboru je koncipována jako práce na plný úvazek, a to včetně času na odpočinek, nikoliv času navíc pro další podnikání. Pokud se mají příslušníci bezpečnostních sborů špatně, tak je to především vina neschopnosti vlády stabilizovat a zajistit příslušníkům bezpečnostních sborů podmínky pro výkon služby.

Bylo pro mě nemilým překvapením, že Ministerstvo vnitra a ani jemu podřízené bezpečnostní sbory neevidují počty ani druh jiné výdělečné činnosti příslušníků. Je sice pravdou, že nemají příslušníci ohlašovací povinnost, ale tím se přiznává i to, že se dnes prakticky nekontroluje, kdo co dělá za jinou výdělečnou činnost. Takže pokud se přijde na to, že někdo něco dělá neoprávněně, to je náhoda? Spoléhá se na to, že příslušník se bude řídit interním aktem řízení ředitelů bezpečnostních sborů a tím to končí? Samozřejmě vím, že nejste smluvní funkcionář ve smyslu novely zákona, ale předpokládám, že jste podobné otázky ředitele bezpečnostních sborů řešil jako předkladatel zákona, a tak jistě znáte odpověď.

Neustálé snahy o sbližování služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů s klasickým pracovním poměrem jsou nepřípustné. Ačkoliv vláda dlouho o problému věděla, jeho řešení odkládala na poslední chvíli a následně předložila něco, co lze stěží přijmout bez připomínek a úprav. Vláda by měla svůj nekvalitní návrh přepracovat, ale na to už je v tuto chvíli pozdě.

ODS nebude podporovat úpravu, která jde proti původnímu smyslu služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Ale protože jsme konstruktivní v této oblasti, nabízíme s kolegyní Janou Černochovou pomocnou ruku, jak z této situace ven.

Uvědomila si vláda, že vojáci také mají ve svém zákoně upravenou možnost jiné výdělečné činnosti? Na rozdíl od této vládou navrhované úpravy je prověřena praxí a zcela bez problémů, kdy eliminuje některá výše zmíněná rizika. Sbližování služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, samozřejmě v některých případech, se službou vojáků z povolání je možné a do jisté míry je jedinou cestou, jak se vyhnout neustálým snahám o absurdní sbližování služebního poměru s pracovním poměrem, což by jistě potvrdili zejména kolegové z výboru pro obranu. Navíc na rozdíl od vojáků z povolání jsou příslušníci bezpečnostních sborů, policisté, hasiči a tak dále nasazeni v přímém výkonu služby k provádění činnosti každý den. V uvozovkách řečeno jsou ve válce v ulicích každý den, zatímco vojáci, ve vší úctě k nim a k jejich práci, jsou nasazováni k obraně vlasti výjimečně a jejich náplní je příprava na možná nebezpečí a obranu vlasti.

Z toho důvodu navrhuje kolegyně Jana Černochová ve svém pozměňovacím návrhu uvedeném pod číslem sněmovního dokumentu 2616 využít dobré aplikační praxe uvedené v zákoně číslo 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, kdy je zcela zřejmé, že se jedná o zcela výjimečný institut povolování jiné výděleční činnosti vojákům z povolání. Navíc se tímto odstraňuje navržená úprava, která by v praxi mohla vést k řadě výkladových problémů. Dále se navrhuje zpřesnit úroveň, ze které bude možné v pozici služebního funkcionáře rozhodovat o udělení výjimky. Tímto se předejde případným problémům v podobě nejednotnosti rozhodování jednotlivých služebních funkcionářů. K tomuto pozměňovacímu návrhu se pochopitelně přihlásím v rámci podrobné rozpravy.

Odůvodnění pozměňovacího návrhu najdete v systému. Ale dovolím si uvést, že z nálezu Ústavního soudu ani rozsudku Nejvyššího správního soudu, kvůli kterému vlastně o této novele jednáme, nevyplývá, že by dosavadní praxe, která se u služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vojáků z povolání či ostatních zaměstnanců státu obešla bez správního řízení, respektive řízení ve věci služebního poměru, byla závadná. Je tedy zbytečné toto velmi nákladné řízení zavádět. Opět by se tím vytvářely nerovnosti mezi služebními poměry, které naopak Ústavní soud kritizoval.

Současně je třeba uvést, že se nejedná o rozhodování ve věcech, které se služebního poměru přímo týkají, ale o posouzení, zda chování a jednání příslušníka v době mimo službu není v rozporu se zájmy zaměstnavatele. Proto by mělo důkazní břemeno spočívat na straně příslušníka, který by měl doložit, že nebude ve střetu zájmů, nebude ohrožovat důležitý zájem služby nebo dobrou pověst bezpečnostního sboru. V případě konání řízení ve věci služebního poměru by tomu bylo naopak, a pokud by příslušný služební funkcionář nedoložil dostatečně důkazy, pro které by bylo možné žádost zamítnout, stal by se souhlas vymahatelným. To však rozhodně není v souladu s principy služebního poměru ani v zájmu služby.

Podle navržené úpravy by příslušný služební funkcionář odůvodňoval pouze případné odnětí souhlasu třeba na základě zjištění nových informací. Například příslušník dostane souhlas s opravováním vozidel a dodatečně se zjistí, že opravuje auto závadovým osobám. Zcela jistě by zde bylo vhodné souhlas odejmout a zdůvodnit na základě zjištěných skutečností, že dochází k ohrožení dobrého jména bezpečnostního sboru.

Ústavní soud k 1. červenci 2019 zrušil § 48 odst. 2 zákona číslo 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, kterým omezoval jejich právo na jakoukoliv jinou výdělečnou činnost kromě těch, které umožní interní akt řízení ředitele bezpečnostních sborů, přičemž konstatoval, že toto právo může být omezeno pouze zákonem. V prosinci 2018 Ministerstvo vnitra na základě tohoto nálezu navrhlo novelizaci. Na rozdíl od předchozí úpravy přímo vymezuje činnosti, které může příslušník vykonávat i bez souhlasu nadřízeného, a v případě, pokud se jedná o jinou činnost, ať již v zaměstnaneckém poměru, či o osobu samostatně výdělečně činnou, vyžaduje pro rozhodnutí služebního funkcionáře provést řízení ve věcech služebního poměru. Ale už si málokdo z nás všiml, že jako bonus vypadla i další část ustanovení. Jedná se o ustanovení, či pasáž o pobírání odměn příslušníků v dozorčích a správních radách.

Dnes tedy platí, že podle § 48 odst. 1 "příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem; vyslaný příslušník jedná v těchto orgánech a jako zástupce České republiky je povinen prosazovat její zájmy a nesmí od příslušné právnické osoby pobírat odměnu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Odměna podle věty první nesmí být příslušníkovi vyplacena ani po skončení služebního poměru." Konec citátu.

Nově ale dochází ke změně, kdy § 48 odst. 1 zní: "Příslušník nesmí být členem řídících, nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán služebním funkcionářem, a s výjimkou členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její zájmy." Konec citátu.

Podle mého názoru a také názoru kolegyně Černochové, není důvod, aby příslušník pobíral další plat za členství v řídících nebo kontrolních orgánech právnických osob, jejichž zřizovatelem nebo zakladatelem je stát. Příslušník vyslaný služebním funkcionářem jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky a je povinen prosazovat její záměry a tuto činnost vykonává příslušník ve své řádné pracovní době, za kterou již odměnu pobírá.

Zajímalo by mě, a určitě nejsem jediný, jaký byl důvod této změny. Ptal jsem se samozřejmě i pana ministra, a ve své včerejší odpovědi, ty odpovědi byly přinejmenším vyhýbavé. Bohužel mi pan ministr neposkytl informace o tom, kolika příslušníků bezpečnostních sborů se toto ustanovení týká. Uvedl pouze, že se jedná o jednotky případů. Neuvedl navíc ani výčet právnických osob, ve kterých je v současnosti příslušník bezpečnostních sborů. Přitom takovými daty by měl disponovat minimálně u Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru. Ministr navíc uvedl, že i současné znění zákona umožňuje pobírat předmětnou odměnu. Dobrá, pak se tedy ptám: Pokud tomu tak je, tak proč se to chce dneska měnit? Proč navíc neposkytne jména a neidentifikuje právnické osoby, z nichž tedy mimochodem některé jsou dokonce k nalezení na webu? Pokud se opravdu jedná o jednotky osob v kontrolních orgánech, proč byl problém tyto informace poskytnout, když jsem o ně žádal? Oprávněně se domnívám, že šlo dokonce i o osoby, které se zúčastnily našeho jednání výboru pro bezpečnost z řad bezpečnostních sborů. V této souvislosti zcela jistě žádám o doplnění.

V samotném závěru mi dovolte kritizovat fakt, že pan ministr dnes v 11.30 vložil do systému pozměňovací návrh, který je pozměňovacím návrhem vůči jeho návrhu, což je samozřejmě samo o sobě pikantní, ale hlavně tuto změnu další neavizoval během jednání u nás na výboru pro bezpečnost. Ptám se také, jestli tento pozměňovací návrh vychází z nálezu Ústavního soudu, z čeho jsme byli informováni, že tato novela vychází, anebo jde o pouhý lobbistický přílepek. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. A než budeme pokračovat v rozpravě, tak zde mám omluvenku. Omlouvá se nám paní poslankyně Válková mezi 16.30 a 19.00 z důvodu návštěvy lékaře.

Tak. V tuto chvíli nemám žádných přihlášek do rozpravy. Ptám se, jestli se někdo hlásí z místa do rozpravy. Pokud tomu tak není, obecnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Pan ministr má zájem. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, za prvé prosím o omluvu, že jsem nebyl přítomen na zahájení tohoto bodu. Byl jsem členem delegace pana prezidenta na jednání s premiérem Vietnamu, kde jsme probírali i otázky bezpečnosti a spolupráce rezortu vnitra, takže za to se omlouvám a děkuji panu ministrovi zahraničí, že mě na začátek zastoupil.

K tomu, co tady padlo v diskusi. My jsme si hodně věcí vyříkali na výboru pro bezpečnost. Já chápu, že to nestačí a že je potřeba ty argumenty znovu zopakovat tady na plénu a na mikrofon.

Ale k panu poslanci Ondráčkovi, který tady citoval, to je to, co jsem zachytil, když jsem přišel, z údajného zápisu z porady krajského ředitele policie. Já ten materiál znám také. Jde o údajný zápis z porady jihomoravské policie. Já požádám pana policejního prezidenta, aby prověřil, zda ten materiál je autentický, a pokud ano, tak pan policejní prezident, popř. pan plukovník Tržil pár věcí budou muset vysvětlit.

K panu poslanci Žáčkovi. On tady vystoupil relativně dlouho. Zopakoval argumenty, které říkal v prvním čtení, říkal je potom na výboru. Já nechci s ním soupeřit v délce vystoupení. Já jsem mu poslal odpověď, kterou pokládám za dostatečnou, a rozumím, že vždy je možné najít další důvody, proč stanovisko Ministerstva vnitra kritizovat. Nicméně pokládám tu debatu za nadbytečnou z jednoho prostého důvodu. To je materiál, na kterém se shodli všichni ředitelé bezpečnostních sborů. Pan poslanec byl přítomen na výboru pro bezpečnost, kde byl pan policejní prezident, generální ředitel Hasičského záchranného sboru, byl tam pan plukovník Koudelka z Bezpečnostní informační služby, byl tam ředitel GIBSu, byl tam pan šéf Vězeňské služby atd. Byla tam rozvědka. A všichni odsouhlasili, že takto ten text jim vyhovuje. Tento text byl projednán i s odbory. Byla na tom shoda s odbory. A já pouze pátrám, kde je ten problém, když všichni s tím souhlasí, a jediný, kdo s tím mám problémy - pan poslanec Žáček, popř. kolegové z ODS.

Já neumím vymyslet dokument, který je lepší než ten, na kterém se shodli všichni ti, kteří ve finále za ty bezpečnostní sbory odpovídají. Já prostě nemám jinou alternativu. Tudíž říkám, že jsme předložili kvalitní materiál, na kterém jsme se všichni dohodli, a už nemám prostor ho nijak vylepšovat. Ani cestou katalogizace toho, co povolíme, co nepovolíme. Pan poslanec Žáček jasně slyšel pana policejního prezidenta, který řekl na záznam na výboru, že bude maximálně restriktivní. To znamená, že bude povolovat pouze nezbytné minimum podle svého uvážení. A už vůbec neplatí to, že tam bude fungovat nějaký krajský princip, že si v Jihomoravském kraji pan plukovník Tržil povolí něco jiného než pan plukovník Kužel v Moravskoslezském. Prostě tam bude jasná metodika Policejního prezídia. A pan policejní prezident vám řekl, že bude maximálně restriktivní.

Co se týká Hasičského záchranného sboru, tam ten problém je trošku jiný. Já jsem tady zaznamenal vaše výhrady k tomu, že by snad hasiči neměli jezdit nákladními automobily nebo že by neměli vykonávat horolezecké práce. No, oni už to teď dělají, akorát za to platíme, protože ten strojník, pokud má mít nějaké návyky, tak prostě musí mít najeté kilometry. A budete se mnou souhlasit, že ta hasičská auta těch kilometrů zase tolik nenajezdí. Takže pokud člověk má být profesionálem a má ovládat tu techniku, tak někde ty kilometry musí najezdit. Tak buď ho budeme posílat do autoškoly a budeme za to platit, budeme mu platit kondiční jízdy, anebo mu to prostě povolíme v rámci té vedlejší výdělečné činnosti.

To samé výškové práce. Máme - teď jsme otevírali ve Velkém Poříčí lezecký polygon za 70 mil. korun a tam budeme školit naše hasiče, a věřím, že i zahraniční, v tom, aby se naučili zvládat ty otázky spojené s lezeckými pracemi. Proč bychom jim to nepovolili ve volném čase jako vedlejší výdělečnou činnost? A znovu říkám, pan generálmajor Ryba vám to na výboru jasně odůvodnil.

Takže z mého pohledu tedy vedeme naprosto zbytečnou debatu o dokumentu, na kterém je absolutní shoda napříč bezpečnostními sbory. A jediný, kdo vůči tomu má výhrady, nebo jediní dva, jediné dva hlasy, které zaznívají, jsou od pana poslance Žáčka a paní poslankyně Černochové. Já to naprosto respektuji, chápu to, že to je součást nějakého politického boje. Akorát nevím, jak mám ten dokument vylepšit, když jsme se na tom všichni dohodli. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To bylo závěrečné slovo navrhovatele. Prosím pana zpravodaje o závěrečné slovo.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, dovolte mi v závěrečné zprávě - děkuji, že se podíváte na zápis z porady, popř. další, když už tedy ten materiál budete číst, popř. vás to bude zajímat, tak se podívejte i na stranu dvě, hned první odrážku.

V průběhu - a to je docela zajímavé, protože tam to skoro už zavání tím, že se tady páchají určité nepravosti.

V průběhu letošního roku je žádoucí se vypořádat se zdvojením systematizovaných služebních míst zejména u vyšších tarifních tříd. V závorce: Problém je, že při průběžné kontrole Ministerstvo financí nevidí zdvojené SSM, neřeší je z hlediska rozpočtu, což je problém pro financování v procesu vztahování mzdových prostředků na nenaplněné početní stavy. - Velmi jednoduše přeloženo, ty tabulky, které jsou, tak se naklonují, fungují, dochází na ně mzdové prostředky, které potom se umí dobře rozdělit mezi vybrané příslušníky bezpečnostních sborů. To jsou věci, které jsou problematické. Jsou to věci, které bychom chtěli řešit v rámci jiného sněmovního tisku, které možná vyvolaly určitou bouři ve sklenici vody i neshody, které tady mezi námi panují, ale jsou to věci, které by se určitě měly řešit.

A co se týká třeba těch hasičů. Já jsem plně pro to, aby hasiči si nejenom zdokonalovali svoje návyky a dovednosti, ale aby je prohlubovali. A pokud tak i činí a činí tak i ve volném čase, např. tím, že vykonávají lezecké práce, popř. řídí i nějaké vozidlo. Ono jet tou třicetitunovou cisternou - anebo zeptám se pana kolegy, předsedy podvýboru pro hasiče, ale kolem třiceti tun ta plná cisterna mít bude - na majáky v tom provozu, který tady je, opravdu vyžaduje určitou specializaci a bez velkého počtu najetých kilometrů prostě ten volant do ruky, to kolečko do ruky pořádně nedostanete. A já jsem pro to, aby tak činit mohli. V případě, že si tím ještě něco přivydělají, tak je to možná i dobře.

Takže jsou činnosti, kde bych opravdu nedělal žádný problém, že by v tomto případě konkrétně hasič s tím měl mít nějakou výdělečnou činnost. A pokud bude v lezecké technice kácet stromy anebo prostě dělat cokoliv jiného, zdokonaluje se při práci s motorovou pilou, kterou používá při výjezdech poměrně často, pracuje v lezecké technice, v úvazech, tak já si myslím, že to není nic proti ničemu. A ten příslušník si k tomu nízkému platu ještě může přivydělat. Takže v tomto bych problém neviděl.

Ty problémy, které budou, asi ukáže čas. A ta jednotlivé správní rozhodnutí, popř. soudy, které nastanou, a já očekávám, že nastanou, protože ten výkon činností u jednotlivých bezpečnostních sborů a jednotlivých příslušníků je tak širokospektrální, že opravdu vytvořit tabulku, kde by bylo napsáno "ty tohleto smíš, ty tamto nesmíš", že to prostě opravdu není v silách Ministerstva vnitra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já také děkuji. To byla závěrečná slova. Nyní bychom tedy přistoupili k hlasování. Pokud vím, nepadly žádné návrhy, které by se měly hlasovat po obecné rozpravě. Takže zahajuji rozpravu podrobnou. Připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být řádně odůvodněny. A jako prvního prosím pana poslance Ondráčka.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Vážené kolegyně, kolegové. Já už se nebudu opakovat. Původní pozměňovací návrh, který jsem přednesl v obecné rozpravě, týkající se možného jmenování do vyššího hodnostního označení in memoriam nebo pro bývalého příslušníka, jsem popsal a zdůvodnil. Stejně tak možnost, nebo respektive rozpoutání svázaných rukou pro vládu, aby mohla v rámci svého nařízení, kterým stanoví základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů, lépe rozdělovat finanční prostředky, které jsou alokovány do kapitoly jednotlivých bezpečnostních sborů, ale tak, aby byl zachován princip zásluhovosti mezi jednotlivými tarify a samozřejmě i stupni. Tento materiál máte jako sněmovní dokument 2452 a plně se na něj odkazuji.

Zároveň mi, pane předsedající, dovolte, abych načetl ještě jeden pozměňovací návrh, který však není v systému, a proto bych vás požádal o větší pozornost... (Odmlka pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já vám rozumím, také jsem chtěl požádat sněmovnu o klid. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím klid. Pokud potřebujete probírat něco jiného než současný zákon, prosím, učiňte tak v předsálí. Pane poslanče, pokračujte.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji. V článku 3 se slova "dnem 1. července 2019" nahrazují slovy "dnem jeho vyhlášení".

Odůvodnění: Návrh zákona má podle vlády nabýt účinnosti dne 1. července 2019 a uvedené datum navazuje na nález Ústavního soudu PL.US2417, který s účinností k 30. červnu 2019 zrušuje ustanovení § 48, odst. 2 zákona 361/2003 Sb. V současné době se jeví jako již skoro nereálné a hrozí, že návrh zákona se nepodaří přijmout a publikovat ve Sbírce zákonů do konce června tohoto roku. Je třeba vzít v úvahu předpokládanou délku projednávání ve Sněmovně, dnešní druhé čtení, garanční výbor, třetí čtení, odeslání do Senátu a tak dále, podpis prezidenta a délku navázaných lhůt - Senát, prezident republiky. Z uvedeného důvodu navržené nabytí účinnosti stanovené pevně na den 1. července 2019 se jeví jako nevhodné a mohlo by být ohroženo. Proto se zde v pozměňovacím návrhu navrhuje, aby návrh tohoto zákona nabyl účinnosti nejbližším možným dnem, to je dnem vyhlášení zákona.

Takto ustanovené nabytí účinnosti se používá spíše výjimečně. Zde je použito proto, že se jedná o neodkladnou záležitost a nová právní úprava je poměrně stručná. Čím dříve nabude novelizace účinnosti, tím kratší bude trvání mezery v zákoně způsobené eventuálním opožděním reakce zákonodárce na nález Ústavního soudu. Současně se lze domnívat, že adresátům právní úpravy je nutnost urychleného přijetí nové právní úpravy známá, neměli by tedy být zaskočeni, nabude-li účinnost dnem jejího vyhlášení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. Jako další je přihlášen do rozpravy poslanec Žáček. Takže prosím, pane poslanče, máte slovo. Vypadá to, že sněmovna je trošku klidnější.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já budu velmi stručný, už jsem se vypovídal dostatečně. Na základě toho svého zdůvodnění se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu kolegyně Jany Černochové, který je v systému uveden pod číslem 2616. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Odůvodnění již zaznělo. A nyní prosím poslance Koláříka, který je přihlášen. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Lukáš Kolářík: Děkuji za slovo. Já bych tady rád načetl svůj pozměňovací návrh, který je pod dokumentem 2687. On je vcelku jednoduchý, jednořádkový. Do § 60 odst. 3 se doplňuje věta, která zní: "Přiměřená doba na jídlo a odpočinek se započítává do služby."

Tento můj pozměňovací návrh synchronizuje v podstatě zákoník práce a zákon o vojácích z povolání, kdy běžní zaměstnanci i vojáci tuto přiměřenou dobu mají započtenou do služby, kdežto u bezpečnostních sborů to tak není. Myslím si, že by to měli mít všichni stejně, takže to napravuje tuto nesrovnalost. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní pan ministr do rozpravy. Prosím.

 

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Jan Hamáček: Děkuji. Já bych se v podrobné rozpravě chtěl přihlásit ke svému pozměňovacímu návrhu, který do jisté míry avizoval poslanec Žáček. Má číslo 2677.

Chci se pouze ohradit proti tomu pojmu přílepek. To není přílepek. My jsme jako vláda navrhovali, aby tento materiál byl projednán podle § 90. V tom případě by žádné pozměňovací návrhy možné nebyly. Opozice uplatnila dle svého uvážení právo veta. V té chvíli ten zákon je otevřený a je možné uplatňovat pozměňovací návrhy. Můj návrh se týká zaprvé možnosti zavedení takzvaného stabilizačního příplatku a zadruhé se zabývá postavením bývalých příslušníků bezpečnostních sborů, to znamená, je to věc, která souvisí s tímto zákonem, a nejedná se o žádný přílepek. Podrobné odůvodnění je součástí toho tisku, nebo materiálu 2677. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Také děkuji. To byla v tuto chvíli poslední přihláška do rozpravy. Ptám se, jestli se do rozpravy ještě někdo hlásí z místa. Není tomu tak, tedy rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova pana ministra nebo pana zpravodaje. Nevypadá to, že by byl zájem o závěrečná slova. V tom případě bychom měli hlasovat o návrzích. Nicméně mám za to, že žádné návrhy na zkrácení lhůt či podobně nepadly. Tedy končím druhé čtení tohoto návrhu a posuneme se dál. Děkuji panu navrhovateli a děkuji panu zpravodaji.

 

Jako další bod je zde bod číslo

Aktualizováno 1. 9. 2020 v 16:47.